Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Nejsilnější pivo ve své historii, speciální Březňák 21°, které uvařila ve svých pivovarech skupina Drinks Union, již putuje do lahví. „Speciální pivo s deseti procenty alkoholu jsme již začali stáčet do lahví, které jsou polepené speciální etiketou. Název piva určeného primárně pro německý předvánoční trh je Doppel-Doppel Bock, což znamená Dvojitý – dvojitý kozel,“ říká výrobně technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Pivo má barvu tmavého jantaru a jde o jakýsi pivní likér určený především pro vychutnání. „ Jsme jediní z velké sedmičky domácích pivovarů, kteří tak silné pivo vyrobili,“ dodal Daniel Váša.

Protože šlo o velmi neobvyklou zakázku, která vzešla z požadavku dceřiné společnosti Drinks Union v Německu, museli se na přípravě tohoto piva podílet prakticky všechny pivovary. „ Na přípravě receptu se podíleli téměř naši sládci ze všech čtyř pivovarů. Pivo se kvůli technologii muselo vyrobit v pivovaru Kutná Hora a kvůli speciálním požadavkům na obaly se stáčí v pivovaru Louny,“ uvedl Daniel Váša

Německý trh možná není jediným, kam se takto silné pivo dostane. „V jednání je také možný export tohoto piva do USA,“ doplnil manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

Speciální Březňák sládci Drinks Unionu uvařili na přelomu loňského a letošního roku. „Doba ležení v ležáckých sklepích byla více než půl roku. Bylo nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva a aby se chuťově schoval také alkohol,“ vysvětlil Daniel Váša. Pivovar vyrobil 500 hektolitrů tohoto speciálního piva.

Pivovary skupiny Drinks Union ve své historii nevařily silnější pivo, než je připravený speciál Březňák. „ Pouze v meziválečném období pivovar Velké Březno vyráběl 18 druhů piv, vařil osmnáctistupňový Doppelbock, tedy Dvojitého kozla,“ doplnil historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dodal, že z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen a to 22° Patriota. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)


Pilsner Fest trhal rekordy

[sobota, 13. říjen 2007]

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)


Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)


Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Sobota je pro Pilsner Fest dnem D

[sobota, 13. říjen 2007]

Pilsner Fest už to pořádně rozjel. Po dvou spíše zahřívacích dnech přišly včera v Plzni první dávky muziky na velkých scénách. Přidaly se obohacené prohlídky pivovaru a módní přehlídka, kousek od pivovaru vyrostlo nafukovací městečko G-city a v restauraci U Mansfelda se podávala jídla, jejichž nezanedbatelnou ingrediencí bylo pivo.

Dnes se lze těšit na koncertní maraton na třech scénách od čtrnácti hodin do půlnoci, s výjimkou scény na náměstí, která končí úderem desáté. Jako první jde na scénu na stadionu ve Štruncových sadech skupina Cop, v pivovaru Natálie Kocábová a na náměstí Bluegate. Hrát se bude dnes i v restauraci Na Spilce, kde se na své publikum těší Bells, Václav Žákovec a Luděk Jaroš.

Dnes se můžete také zapojit do Pilsner Urquell olympiády. „Jde o desetiboj složený z disciplín, které nějakým způsobem souvisí s pivem. Vítěz získá volnou vstupenku na prohlídku pivovaru,“ prozrazuje Marek Hlavica z Plzeňského Prazdroje. Olympijské boje, do nichž se zapojí i skuteční olympionici: skifař Václav Chalupa, kanoista Martin Doktor nebo moderní pětibojař Michal Sedlecký, startují v 11 hodin.

Dalším lákadlem dnešního dne je akce nazvaná Photo Wall. „Návštěvníci se budou moci nechat vyfotografovat, ovšem ne jen tak někde. Budou si moci vybrat ze zajímavých pozadí, která souvisejí s pivem. Fotku dostanou na místě a kdyby si ji chtěli nechat dát na tričko, i taková možnost tu bude,“ říká Marek Hlavica.

Těm, kteří se na Pilsner Festu ztratí nebo nebudou moci někoho najít, anebo budou chtít sdělit něco někomu, koho třeba jen letmo zahlédli, bude dnes sloužit vzkazovník. Tedy velká psací plocha v podchodu v Pallově ulici. Vzkazovník tu však bude pouze dnes.

V Pivovarském muzeu budou dnes i zítra k vidění živá pivovarská řemesla a opět jsou připraveny oživené prohlídky pivovaru a dnes také módní přehlídka volnočasové kolekce Pilsner Urquell.

Zítřejší dění na Pilsner Festu už bude spíše jeho dozvukem. Hudební scény mimo pivovar utichnou, hrát se bude jen uvnitř bran. A to v klasickém duchu: vystoupí tu dechovky Nýřaňanka, Domažličanka a Klatovští dragouni a odpoledne populární duo Eva a Vašek. (MF Dnes)


Plzeňské pivo se vaří už 165 let

[sobota, 13. říjen 2007]

Plzeňské pivo je staré prakticky jako samo město. Začalo se vařit prakticky ihned po založení města, první zmínka je z roku 1307. Pivo, které ale městu přineslo slávu, poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll 5. října 1842.

Staletí piva s pochybným výsledkem

První várka tohoto spodně kvašeného ležáku, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům, spatřila světlo světa ve zbrusu novém Měšťanském pivovaru. Ani ne třicetiletého Josefa Grolla do Plzně přivedl jeden z tamních vlivných právovárečníků, stavitel Martin Stelzer.

Právě Stelzer byl totiž pověřen výrobou moderního pivovaru. Ačkoliv totiž historie pivovarnictví v Plzni se v té době táhla už pět století, výsledky byly více než rozpačité. Právo vařit pivo mělo 260 pivovarních domů, které se ve vaření střídaly. Někdy se tak pěnivý mok povedl více, někdy méně a někdy nebyl ani pěnivý.

Právě v polovině 19. století se ale plzeňští rozhodli se svou pověstí něco udělat, práva na var piva vložili do společně založeného pivovaru a začali se porozhlížet po někom, kdo se ve vaření piva vyzná o něco lépe než oni sami. Přivedli právě Grolla.

První plzeňské bylo bavorské

Naražena byla na svátek svatého Martina a ačkoliv nedopadla úplně podle Grollova očekávání, sklidila veliký úspěch. Nové, podkvasné bavorské pivo mělo díky odlišným domácím surovinám (žateckému chmelu, měkké plzeňské vodě a světlejšímu sladu připravovanému anglickou technologií) mimořádně lahodnou chuť, což dokládá i zápis jednoho z plzeňských kronikářů: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou." (iDnes)


Muzika všech žánrů od rána do večera, pivo proudem a dobrá nálada na každém kroku. Takový má být letošní Pilsner Fest. Tradiční oslava narozenin první várky plzeňského piva startuje už zítra a obsadí prostory od pivovaru, přes fotbalový stadion, až po náměstí.

"Začínáme ve středu v 17 hodin soutěží v koulení sudů. Soupeřit budou čtyřčlenná družstva a trasa bude poměrně fyzicky náročná. Už se nám přihlásily týmy nejen partnerů Pilsner Festu, ale i tělovýchovných jednot nebo městské policie. Zajímavý určitě bude Zorbteam SK Plzeň, který bude složený z Mongolů," prozrazuje manažer firemních vztahů pivovaru Marek Hlavica.

Dalším lákadlem prvních dvou dnů Pilsner Festu bude Šťastná hodinka. Deset plzeňských restaurací nabídne v dosud utajeném čase sud piva zcela zdarma. Kromě toho tu budou hrát kapely nejrůznějších žánrů, jako je třeba České srdce, Musica Vagancium, Tomáš Kočko, Renata a Josef Pospíšilovi, Country trio nebo Tři sestry Revival Banda.

"V první den Pilsner Festu také proběhne křest nové poštovní známky, na níž je naše vodárenská věž. Je součástí série Technické památky České republiky a náhoda tomu chtěla, že tato známka vychází právě v roce, kdy věž slaví sto let své existence," dodává Marek Hlavica. Kromě toho v Pivovarském muzeu zazpívají večer Yellow Sisters.

Druhý den Pilsner Festu nabídne opět Šťastnou hodinku a pro náročnější večer varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje. "Věříme, že i tento koncert pivaře zaujme, protože i mezi nimi jsou docela určitě lidé věřící," poznamenává Marek Hlavica. Milovníci literatury zase budou moci zajít do Pivovarského muzea na první z autorských čtení. Svá díla přislíbili číst třeba Jaroslav Pížl nebo Ivan Martin Jirous.

Od pátku naplno Po dvoudenním rozjezdu to v pátek rozbalí pivovarská narozeninová party naplno. Úderem 17. hodiny sáhnou do strun Michal Šindelář a MSP, kteří zahrají na náměstí, a ASPM, jimž bude patřit scéna v pivovaru. O hodinu později vyráží na scénu na Viktorce Ondřej Hejma a Žlutý pes. "Dále se návštěvníci mohou těšit třeba na Blue Effect, Michala Prokopa, Monkey Bussines. Před půlnocí vystoupí Jaroslav Uhlíř a děláme všechno pro to, aby se k němu připojil i Zdeněk Svěrák," prozrazuje Marek Hlavica.

Kromě muziky přinese pátek další autorská čtení v Pivovarském muzeu - tentokrát tu bude třeba Jaroslav Rudiš nebo Michal Viewegh.

Sobotní program startuje v 10 hodin v Pivovarském muzeu, kde budou k vidění pivovarská řemesla - bednáři, kováři, hrnčíři, dráteníci a další. Odpoledne pak opět ožijí hudební scény a kromě muziky nabídne Pilsner Fest i další zážitky: speciální desetiboj v disciplínách inspirovaných pivem, kterého by se měl zúčastnit i některý ze skutečných olympioniků.

Neděle bude ve znamení dozvuků. Na scéně v pivovaru se bude hrát dechovka a Pivovarským muzeem se ponesou zvuky a vůně starých řemesel. (iDnes)


Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budvar začne prodávat pivo v Dánsku

[pátek, 12. říjen 2007]

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)


Proč by měl stát vařit pivo?

[pátek, 12. říjen 2007]

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)


Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)


Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)


Oko nad Prahou v Budějovickém Budvaru

[pátek, 12. říjen 2007]

Díky dlouhodobé spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR se v jižních Čechách uskuteční další unikátní výstava. Po úspěšné putovní výstavě „Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století“, která představila vzácné středověké rukopisy v Nových Hradech a Č. Krumlově, bude dnes v 17:00 slavnostní vernisáží zahájena výstava „Oko nad Prahou“.

Expozice bude umístěna přímo v areálu pivovaru – ve vestibulu Návštěvnického centra.mProstor Návštěvnického centra Budějovického Budvaru je pro uspořádání výstavy moderní architektury velmi vhodný – budova se supermoderním interiérem byla dokončena v roce 2005. Návštěvnickým centrem projde každoročně kolem 40 000 turistů z domova i ze zahraničí.

Výstava „Oko nad Prahou“ představí výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny České republiky. Návštěvníci budou moci shlédnout nejen vítězný projekt architekta Jana Kaplického a jeho týmu z britské kanceláře Future Systems, ale i návrhy dalších sedmi finalistů. Návštěvníci tak budou moci na základě představených modelů a doprovodné dokumentace porovnat návrhy osmi architektonických týmů z Evropy a Spojených států. Chybět nebude ani rozměrný model Letenské pláně, jenž sloužil porotě jako pomůcka při hodnocení soutěžních návrhů. A co je důležité, návštěvník si zde za symbolickou cenu může zakoupit v elektronické podobě katalog všech 355 hodnocených návrhů mezinárodní architektonické soutěže.

Díky výstavě uspořádané Národní knihovnou ČR a jejím generálním partnerem, národním podnikem Budějovický Budvar, jsou České Budějovice prvním městem po Praze, které knihovnu vyprojektovanou Janem Kaplickým představí. „Jsme rádi, že díky našemu partnerství s Národní knihovou zavítala tato výstava do Českých Budějovic. O realizaci této výstavy jsme rozhodli již počátkem tohoto roku, ještě před vyhlášením výsledků soutěže. Vestibul Návštěvnického centra je pro takovou výstavu, na rozdíl třeba od výstavy historických rukopisů, velmi vhodný,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p. a dodává: „Projekt nové budovy Národní knihovny České republiky vzbuzuje v posledních dnech velkou pozornost, a proto jsme rádi, že si obyvatelé jižních Čech budou moci díky této výstavě udělat vlastní názor.“

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy vyhlásila Národní knihovna ČR 16. května 2006 a její vítěz byl vyhlášen letos 2. března. Následující výstavu v Galerii Klementinum, která prezentovala všech 355 soutěžních návrhů, zhlédlo za dva měsíce 33 093 návštěvníků.

Výstava Oko nad Prahou bude probíhat od 19. října do 25. listopadu v prostorách Návštěvnického centra Budějovického Budvaru, denně od 10 do 17 hod, vstup zdarma. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Nemyslel jsem, že v pivovaru zůstanu

[pátek, 12. říjen 2007]

„Představuji v podniku konzervativní křídlo a jsem na to hrdý, myslím, že to tak má být,“ usmívá se Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru. V pivovaru pracuje už čtyřicet let.

Právě v těchto dnech vrcholí rekonstrukce nejslavnější budějovické restaurace Masné krámy, jejíž historie sahá až do 14. století. Pivovar se na rekonstrukci aktivně podílí a Josef Tolar si k ní řekl své. „Někteří kolegové z marketingu přišli s tím, že bychom měli naši značku orientovat hlavně na mladé, nekonformní zákazníky. A že středověká hospoda s těžkými dubovými stoly a lavicemi by je neoslovila a spíš je zaujme něco na způsob pivního baru. Chtěli, abychom klenuté kóje restaurace vymalovali kontrastními, výraznými barvami. Byl jsem z toho úplně vedle sebe. Říkám, fajn, to se hodí do nového lokálu někde v multicentru, kde jsou stěny ze sádrokartonu, tam si je klidně vymalujte na žluto a na červeno, ale tohle jsou Masné krámy, které tu nechal postavit Karel IV., a my přece musíme jejich historii respektovat,“ vzpomíná Tolar. „Válčili jsme o každý krok a nakonec stěny zůstanou tak, jak vždycky byly, a lavice i stoly budou dál z těžkého dubového dřeva. Myslím, že je to dobře. Postupovat opačně, devadesát procent našich zákazníků řekne: Tohle už není ta hospoda, co jsem znal.“ Josef Tolar začínal v Budějovickém Budvaru (tehdy ještě Jihočeských pivovarech) brigádničit už v 60. letech minulého století jako student Vysoké školy chemickotechnologické. Když měl ale v posledním ročníku školy možnost získat od pivovaru podnikové stipendium s tím, že se pak stane jeho stálým zaměstnancem, odmítl. „Chtěl jsem mít volné ruce a zdálo se mi, že není dobré se takhle vázat. Nemyslel jsem, že bych chtěl v pivovaru zůstat.“

Od chemie k technologii

Přesto však do podniku po absolutoriu nastoupil, zlákala ho totiž podniková laboratoř. „K chemii jsem měl blízko už na gymnáziu, líbilo se mi i její prostředí s baňkami a lahvičkami, připomínalo mi alchymistické tajemno. Na vysoké mě pak pohltila potravinářská chemie a místo vedoucího laboratoře v pivovaru mi přišlo hodně zajímavé. Navíc jsem dostal na starost i další laboratoře v menších pivovarech, které tehdy patřily do naší skupiny, v Protivíně, Třeboni, Strakonicích a jinde. Moc se mi ta práce líbila, bylo to přesně to, co jsem si jako student vysnil.“

V roce 1968 se však Josef Tolar aktivně zapojil do studentského hnutí, což mu o dva roky později spočítala normalizace. Z místa vedoucího laboratoře rázem spadl na pozici řadového technika. „Už jsem se nemohl rozmýšlet, zda bych se jinde necítil lépe, bylo jasné, že mě nikam jinam nikdy nevezmou. Navíc jsem dopředu věděl, že to potká i moje děti, které nebudou moct studovat - viděl jsem kolem sebe dost podobných příběhů. Na druhou stranu musím přiznat, že k technologii bych byl asi stejně došel i sám, dělat jen jednu věc celý život by mě nebavilo.“

Jak ubíhala léta, postupně se v technické pozici vypracovával a i přes svůj „škraloup“ dosáhl v 80. letech funkce závodního technologa Budvaru, čímž začala druhá polovina jeho profesionální éry. Stal se zástupcem vedoucího výroby a v roce 1985 samotným vedoucím, tedy vrchním sládkem. Pak přišla listopadová revoluce, která opět všechno od základu změnila.

Všechno opět jinak

„Z přídělového systému jsme byli uvrženi do ekonomiky tržních vztahů. Najednou jsme dělali i to, co nikdy předtím,“ vzpomíná Tolar. „Například o zahraniční prodej se staral dřív Koospol coby podnik zahraničního obchodu, teď byla péče o zahraniční partnery i importéry na nás. Když někdo z nich přijel, vrátný od brány zoufale volal, že jsou tu cizinci, ať se o ně někdo postará. Ve firmě jsme byli jen dva, kdo mluvili anglicky. A nikdo jsme přesně nevěděli, co bude. Když dnes někdo vzpomíná, jak bylo všechno jasné, musím se smát, protože jsem to zažil na vlastní kůži.“

Na hektické období od roku 1990 do roku 2002 však vzpomíná budějovický vrchní sládek přesto nejraději. Všechno se měnilo, vedle starostí o výrobu a kontrolu jakosti piva přibylo téma rozšíření pivovaru a rozsáhlé stavební investice. Všechno rozhodoval úzký tým, do kterého patřil. „V roce 1989 jsme vyráběli 450 tisíc hektolitrů, o deset let později už 1,3 milionu hektolitrů. Byla to velká doba. Rostli jsme až o 15 procent ročně a museli tomu přizpůsobit tempo dostavování pivovaru. Sám jsem se musel stát skoro víc stavitelem než technologem. Rád říkám, že jsem firmě utratil více než tři miliardy, například za cylindrokónické tanky, které můžete vidět tady před oknem. Účetní hodnotu podniku jsme za patnáct let zešestinásobili, a to nepočítám hodnotu značky. Skvělá doba, rád na to vzpomínám. Když jdu dnes po pivovaře, vidím, co všechno se změnilo.“

Růst firmy podle Tolara umožnilo i postavení národního podniku, které dovolilo veškerý zisk reinvestovat. „Přestože jsme si vzali řadu provozních i investičních úvěrů, měli jsme podnik po roce 2000 už bez jediného dluhu.“

Rozsah práce však neubyl ani v novém tisíciletí. „Pořád jsem si říkal, že tohle doděláme a pak bude klidněji, ale ono se to pořád zrychluje. Když jsme končili s přestavbou pivovaru, přišly na český trh hlavní zahraniční pivovarnické skupiny. Do té doby jsme tu všichni hráli hasičskou ligu mezi dvěma vesnicemi, teď jsme se museli utkat s mezinárodním mančaftem. Končila doba, kdy jsme se mohli spolehnout jen na dvanáctistupňový Budvar, protože se po něm všude zaprášilo. Začali jsme válčit o každý hektolitr a museli začít vyvíjet i nové výrobky. Myslím, že se nám to povedlo: uvedli jsme třeba tmavé pivo, u kterého jsme správně trefili chuťovou úroveň, a letos jsme v jižních Čechách poprvé představili hořké pivo Pardál, přestože zde tato piva nikdy moc nevládla. Potřebujeme ale pokrýt i tuto část trhu,“ vysvětluje.

Sám Tolar však prý zastupuje ve firmě spíš konzervativní přístup, za nějž mu britský Cech spisovatelů a novinářů píšících o pivu udělil cenu Stříbrný džbánek. „V 60. letech se každý německý pivovar chlubil dobou zrání. Devadesát nebo sto dní zrání ve sklepě byla jeho hrdost. Dnes to všichni zkracují, ale my přesto tuto dobu dodržujeme a já jsem toho zastánce. Myslet si, že kvalitu a solidnost přebije silná reklama a že pak můžete lidem za stejnou cenu nabídnout ošizené pivo, je špatné přesvědčení. Vždycky se budu snažit, abychom to nedělali. Lidé chtějí ten Budvar, který se naučili uznávat.“

***

Josef Tolar

Rodina: „Manželka Jana, dvě dospělé dcery.“ Auto: „Doma škoda fabia, v práci služební mercedes.“ Volný čas: „Především je to velmi nedostatková veličina, v práci jsem od rána do večera a někdy obsadí i víkendy - zrovna minulý týden jsem byl přes víkend na semináři rakouských pivovarů a týden předtím jsme měli zase den otevřených dveří. Ale pokud mám volno, zkouším si dědkovské záliby -zahrádkaření a také už třicet let chovám včely. Rádi také chodíme se ženou na koncerty nebo do budějovického divadla, které jako Budějovický Budvar sponzorujeme. Ani v tomhle nejsem moderní manažer hrající golf.“ Dovolená: „Příjemná dovolená je u teplého moře, toho se neodřekne asi žádný Středoevropan. A také jsme už potřetí absolvovali divadelní festival ve Veroně a zašli i na Broadway na Fantoma opery. To jsou věci, které dnes už můžu mít a mám rád.“ (Lidovky)


Stát vypsal výběrové řízení na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Hodnota veřejné zakázky podle předpokladů nepřesáhne 12,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Sdělilo to ministerstvo zemědělství, které je spolu s Budvarem zadavatelem zakázky.

Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci národního podniku, který je třetím největším pivovarem v ČR a patří mezi přední tuzemské exportéry piva.

Podle ministra zemědělství Petra Ganadaloviče jsou předmětem zakázky finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace z ekonomického a právního hlediska. Při posuzování podaných nabídek budou hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory.

Hodnotit se bude také ekonomická výhodnost předložených nabídek nabídková cena a organizační a smluvní zajištění. "Hledáme solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat," uvedl ministr.

Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch. Ten s Budvarem vede ve světě řadu sporů o právo užívat značku Budweiser Beer, Bud a další. Spor se táhne přes 100 let.

Výzva k veřejné zakázce bude podle MZe ve středu zveřejněna na webových stránkách úřadu www.mze.cz a ve stanovené lhůtě pak na centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Ministerstvo bude při přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci zastupovat Advokátní kancelář Kindl & partneři. Obálky s nabídkami se pak mají otevírat 13. prosince 2007.

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav; loni vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun. (Finance)


Privatizace Budvaru-loupež století

[pátek, 12. říjen 2007]

Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)


V čele dozorčí rady Budějovického Budvaru, n. p., zasedne jako nezávislý odborník Robin Schinko, nominovaný ministerstvem zemědělství. Ministerstvo je zřizovatelem pivovaru a proto má v dozorčí radě rozhodující slovo.

„Byl jsem jmenován jako člověk z místa, který se zabývá krajskou problematikou,“ uvedl včera pro Deník Schinko ke své nové funkci. Schinko je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, ale zdůraznil, že jeho nominace do dozorčí rady pivovaru nesouvisí s jeho mandátem v krajském zastupitelstvu.

Hlavní změna, která pivovar v blízké budoucnosti očekává, je jeho možná transformace ze státního podniku na akciovou společnost. „V tuto chvíli zakladatel (ministerstvo zemědělství – pozn. red.) společně s národním podnikem Budějovický Budvar budou pořizovat právní analýzu, která buď nedoporučí nebo doporučí transformaci,“ řekl Schinko.

Zkoumání cest

Nový předseda dozorčí rady konstatoval, že pokud by poradce ministerstvu doporučil transformaci státního podniku na akciovou společnost, následovalo by zkoumání způsobu, jakým způsobem transformaci provést.

„Moje rozhodování bude poznamenáno regionálním pohledem,“ vyjádřil se ke svému působení v dozorčí radě Schinko. O vyhlášení výběrového řízení na poradce ministerstva zemědělství mělo být původně rozhodnuto v září, po zasedání dozorčí rady. Tento termín zmiňovali zástupci ministerstva ještě v době konání výstavy Země živitelka. Jenže se oddálilo zasedání dozorčí rady a podle současných informací se začne poradce pro převratnou změnu hledat tento měsíc.

Začnou v říjnu

“Výběrové řízení na společnost, která bude přechod Budvaru na akciovou společnost zajišťovat, bude zahájeno v průběhu měsíce října,“ odpověděl včera na náš dotaz Petr Vorlíček z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Otázka transformace Budvaru má své příznivce i kritiky, stejně jako možná pozdější privatizace.

Ochranné známky

Největší problém transformace představuje otázka ochranných známek a právní kontinuity nástupnické firmy. Právě ochranné známky, které zajišťují budějovickému pivovaru vývoz do desítek zemí světa, jsou totiž předmětem dlouholetých soudních sporů s americkou firmou Anheuser Busch. A přeměna národního podniku na akciovou společnost podle ministerstva zemědělství nesmí do budoucna pozici českého pivovaru nijak ohrozit.

Ve hře je po případné transformaci na akciovou společnost i její prodej. Odhady ceny pivovaru se pohybují kolem třiceti miliard korun a výše.

Budějovický Budvar vyváží pivo do více než 50 zemí světa a je třetím největším pivovarem v České republice. Loni vystavil 1,151 milionu hektolitrů piva. (Českobudějovický deník)


Titulem Nejlepší světový ležák se může chlubit tmavé pivo Budějovického Budvaru. V soutěži, kterou vyhlásil britský odborný magazín, porazilo stovky pivních značek z celého světa. Odborná porota testovala piva ve třech kolech a několika kategoriích, hodnocení bylo anonymní.

Budějovický pivovar loni vyrobil 20 tisíc hektolitrů tmavého ležáku, polovinu vyvezl do třinácti zemí světa. Jen Britové vypili dva tisíce hektolitrů tohoto piva.

"Titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků," uvedl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

V soutěži byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 pivních stylech v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

Vítězné vzorky jednotlivých stylů postoupily do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů kategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v kategorii "Nejlepší světový tmavý ležák".

Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "Nejlepší ležák světa".

"Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze," prohlásil předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz. (iDnes)


Národní podnik Budějovický Budvar je zase o něco blíže k privatizaci. Včera se poprvé sešla nová dozorčí rada pivovaru. "Projednali jsme podklady pro výběrové řízení na právnickou firmu, která má připravit přechod Budvaru na státní akciovou společnost," potvrdil člen rady Michal Doktor, poslanec ODS. "Další postup je už na Budvaru samotném a na ministerstvu zemědělství," dodal.

"Výběrové řízení vypíšeme v říjnu," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Operace bude vyžadovat perfektní práci právníků. Ve hře je hodnota značky Budvaru, odhadovaná až na miliardu dolarů. Případné chyby právníků může využít velký konkurent - americký pivovarnický koncern Anheuser-Busch.

Ten vede s Budvarem o ochranné známky desítky let desítky sporů po celém světě. Anheuser je právě proto považován za nejvážnějšího, ne-li jediného zájemce o Budvar.

"Porcujete medvěda, ještě než ho někdo ulovil," upozorňuje sice ředitel Budvaru Jiří Boček. Až po převodu českého pivovaru na státní akciovku má totiž následovat privatizace.

Jenže zatímco očekávané miliardy korun obohatí českou státní kasu zřejmě až v příštích letech, minimálně o miliony se hraje v Budvaru už dnes.

Výzva pro právníky

Kdo všechno může na privatizaci profitovat?

Především špičkoví právníci. Nejde totiž o běžnou přeměnu státního podniku na akciovou společnost. Na národní podnik jsou vázány ochranné známky.

"Právníci Anheuseru jsou už nepochybně zakleknuti ve startovních blocích a čekají na sebemenší chybu, aby mohli nárok Budvaru na známky zpochybnit," tvrdí například šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Ministerstvo zemědělství chce, aby vybraná právní kancelář nesla za svoji případnou chybu patřičnou zodpovědnost. Ale zároveň bude mediálně i politicky sledovaná zakázka pro zvolenou firmu lukrativní.

"Bude jistě v milionech korun," předpokládá Richard Wagner z kanceláře Pokorný a Wagner.

O peníze jde ale také vládě. Z Budvaru teď nesmí brát stát kromě daní žádné peníze, zakazuje to zákon. "Státní akciová společnost by však už mohla vyplácet dividendy," přiznává Gandalovič.

Loni přitom Budvar dosáhl téměř dvou set milionů korun zisku. Letos má nakročeno k ještě lepším výsledkům.

Někdo už má náskok

V Česku je podle advokáta Wagnera sotva desítka právnických kanceláří, které se specializují na známkoprávní obor. "Musí vedle toho proniknout do spletité historie sporů Budvaru s Anheuserem a navázat kontakty v zahraničí," dodává.

Některé firmy tak mají náskok před konkurencí, protože už s Budvarem měly či mají co do činění.

"Bude výběrové řízení, nechci nic komentovat," říká Jan Kříž z kanceláře Kříž & Bělina, která už dříve pro Budvar pracovala.

Největší zkušenosti se správou známek Budvaru má ovšem firma Čermák Hořejš Myslil. "Záleží na kriteriích budoucí soutěže. Ale určitě nevylučujeme, že se přihlásíme, právě s ohledem na naše dosavadní zkušenosti s prací pro Budvar," potvrdil včera Lukáš Lorenc, který má v této právnické společnosti Budvar na starost.

Wagner shrnuje to klíčové, co musí právníci v kauze Budvar zvládnout: "Musí zajistit, aby nová akciovka převzala bez přerušení spory, které vede nyní národní podnik s Anheuserem kdekoliv ve světě."

Sponzoring vs dividendy

Jakmile z Budvaru bude státní akciovka, může z ní stát odčerpávat část zisku v dividendách.

Ale odpůrci privatizace poukazují na to, že už dnes může pivovar sponzorovat některé akce, především v regionu. "Například do krajské nemocnice v Budějovicích jsme díky sponzoringu už investovali téměř tři miliony korun. Celkově dáváme na sponzoring několik milionů ročně - na hokej, kulturu, charitu. Všechny tyto výdaje musí schvalovat ministerstvo zemědělství," vysvětluje Boček.

I soupeření o to, kdo si na peníze z pivovaru sáhne - zda kraj ve formě sponzoringu, nebo pak celá vláda v dividendách, dělí politiky na odpůrce a příznivce privatizace.

"Jako jihočeský politik nevidím pro privatizaci důvod. Sice se z toho nehroutíme, když se pivovar prodá, ale upozorňuji na riziko chyby při ochraně známek," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.

Pro i proti

K odpůrcům privatizace ovšem patří vedle hejtmana Zahradníka z ODS třeba i šéf poslanců ČSSD Hašek. Žádnou radost z dění nemá ani ředitel pivovaru Boček.

Na pilu tak nejvíc tlačí premiér Mirek Topolánek - forma národního podniku podle něj rozvoj Budvaru brzdí.

Topolánkův "fámulus" Marek Dalík sice popírá informace o tom, že vyjednával s Anheuserem, týdeník Euro ovšem přinesl informaci, že se za Dalíka této role pravděpodobně ujal František Formánek - muž, který údajně stál za dezertérstvím poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Budvar není jako Lesy

Partie privatizace Budvaru je v současné době rozehrána na mnoha frontách. Odpůrci a příznivci tvoří nesourodá uskupení - skoro každý má své vlastní důvody, proč zatím bojuje na jedné či druhé straně.

Zahradník hájí příjmy svého regionu. Haškovi může jít o to, aby případná privatizace pivovaru připadla až na další kabinet, v němž třeba ČSSD bude. Která vláda by nechtěla injekci v desítkách miliard.

Ředitel Boček nyní obhajuje - bez obalu řečeno - status quo a svoji židli.

Naopak zastánci rychlejšího postupu se ptají: Existuje důvod, proč by měl stát vařit pivo?

Do toho přicházejí spekulace, které se objevují i kolem jiných státních firem - především kolem podniku Lesy ČR. Straničtí lobbisté obcházejí i národní pivovar a naznačují: Privatizace se dá urychlit, i pozdržet - nedalo by se sponzorovat to, nebo tohle?

HN sdělily nezávisle dva zdroje, že takové náznaky zkoušeli jak lidé spojovaní s ODS, tak s ČSSD. Šéf pivovaru ale podle nich odolal. Sám Boček o tlacích na svoji firmu nehovoří.

Snad zbude na penze

Vláda se už před časem shodla na tom, že chce Budvar privatizovat v tomto volebním období. Současné přetahování, kdy a jak s Budvarem začít, je ale jen zahřívací kolo. Velcí hráči si pro závěrečnou fázi privatizace sice už připravují půdu - ale s oficiálními kroky zatím vyčkávají.

Dave Peacock, viceprezident koncernu Anheuser-Busch, zatím dění v Česku komentovat nechce. Americký koncern ale už v minulosti dal svůj zájem jasně najevo.

Stále častější jsou ale signály, že Anheuser zdaleka nemusí být jediným kandidátem. Známkoprávní souboje české firmy s Američany totiž vyhovují dalším velkým pivovarským firmám.

Budvar, jehož produkce se přitom měří jen v setinách objemu výroby Anheuseru - blokuje přístup giganta na mnohé trhy v cizině. Právě to konkurenci, třeba Heinekenu, vyhovuje. "I další velké firmy tak mohou mít zájem na tom, aby se Američané s Budvarem nespojili," předpokládá předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

I když zůstává Anheuser stále největším favoritem, zájem dalších firem by nepochybně cenu za známky Budvaru ještě zvýšil. Radost z toho může mít i ministr financí Miroslav Kalousek. "Příjmy z privatizací, které se uskuteční před Budvarem - například z Letiště Praha nebo ČSA, budou do roku 2009 ještě končit ve fondu dopravní infrastruktury. Ale pak je mojí prioritou dát peníze z neopakovatelných zdrojů - například z privatizace Budvaru - prvořadě na penzijní reformu," říká Kalousek. (iHNed)


«« « Strana 433 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI