Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem exportovaného piva, celkem 587 tisíc hektolitrů, směřoval do 53 států celého světa.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil export piva o 5,88 procenta. Na výsledcích loňského roku se podílely především nárůsty prodeje na největších zahraničních trzích – v Německu, na Slovensku, v Rakousku a Rusku. Příznivě se projevila i obchodní spolupráce s koncerny Carlsberg a Anheuser-Busch. Server iHNed.cz o tom informoval PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Loni vyvezl Budějovický Budvar poprvé pivo do tří nových zemí, a to do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. Celkový výstav piva z Budějovického Budvaru v roce 2007 činil 1 253 000 hektolitrů, což je o 8,7 procenta více než předloni. Export se na celkovém výstavu pivovaru v roce 2007 podílel ze 47 procent.

Ležák značky Budweiser Budvar patří mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodává jako prémiová značka, která patří vždy mezi nejdražší na trhu.

Celkem 77 procent vývozu šlo do pěti zemí

Zhruba 77 procent vývozu Budějovického Budvaru tvořily loni prodeje v pěti zemích - v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 procenta.

"Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 procent. Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 procenta piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 procenta a naše značka patří mezi nejdražší," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dobré výsledky podle Chrta dosáhl Budvar i na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 procent. "V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními," upozornil Robert Chrt.

Prodej se snížil ve Velké Británii

Výsledky mohly být podle Chrta lepší jen ve Velké Británii. Tam se totiž meziroční prodej snížil o 7 procent. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15 až 17 procent a letní výpadek se nepodařilo nahradit.

Na výsledcích loňského exportu se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v pěti státech - ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku.

Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 procent a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hektolitrů. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem ve Spojených státech amerických.

Přechodné období v USA

"Během loňského roku v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice," uvedl Samec.

Společnost Anheuser-Busch přesto loni prodala o 37 procent více piva než bývalý importér v roce 2006 - celkem zhruba 11 000 hektolitrů světlého ležáku pod značkou Czechvar.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 9 procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2006 meziročně zvýšil o 15 procent na celkových 267,2 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3 miliardy korun.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hektolitrů. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.

Trutnovský pivovar je druhým největším v Hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, kterému loni produkce klesla o dvě procenta na 133 110 hektolitrů. I náchodský podnik pokles zdůvodnil zostřenou konkurencí velkých pivovarů a také obchodních řetězců.

Přes nižší prodej trutnovský pivovar podle Pechka i za loňský rok čeká zisk. Předloni firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 procent výstavu piva v pivovaru loni připadlo na světlý ležák.

Zdroj: MF Dnes

Pravou staročeskou zabijačku, která se uskutečnila v sobotu v pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem, si přišlo vychutnat na 1300 návštěvníků. „Během čtyř hodin, kdy se na pivovarském dvoře rozprostřelo staročeské městečko, se vypilo 3500 piv a několik sudů limonád. Lidé během té doby spořádali na 1200 kilogramů tlačenky, jitrnic, jelítek, prejtu a dalších 16 druhů zabijačkových výrobků. To je, jen pro představu, jako by snědli sedm dospělých pašíků,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci Drinks Union, která v pivovaru vyrábí pivo Zlatopramen.

Na nádvoří pivovaru se již před otevřením brány shromažďovali lidé, kteří se pak s úderem poledne rozutekli ke stánku s vepřovými specialitami. „Během několika minut byla obsazena také všechna místa ve speciálně připravené „hospodě“, kde se čepoval Zlatopramen 11°,“ uvedl Vejlupek.

Lidé měli opět možnost prohlédnout si klasický způsob výroby Zlatopramene. „Zájem o prohlídky byl obrovský. Fronta zájemců téměř neubývala. Ještě krátce před uzavřením pivovaru jsme prováděli poslední skupinku,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Náladu sobotního odpoledne, kterému přálo i počasí, dokresluje to, že na pivovarském dvoře se na staročeskou šlapačku skupiny Čubr Baby i při vystoupení Plukovní hudby 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata tančilo. „Zájem byl ale také o tradiční české výrobky jako je medovina, koření či tradiční kovářské řemeslo,“ doplnil Josef Vejlupek.

Přesně ve 14:00 řezničtí mistři na pivovarském dvoře porazili pašíka. „Protože jsem z města, nikdy jsem pravou zabijačku neviděl. Dobré bylo, že řezníci názorně popisovali, jak se má vše dělat, aby tlačenky, jitrnice a prdelačka, byly co nejlepší,“ řekl jeden z návštěvníků akce.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivnú rôznorodosť, s akou sa často stretávame pri návštevách reštauračných pivovarov u našich západných susedov v ČR, resp. ešte západnejšie v Bavorsku alebo v Belgicku, môžeme z pohľadu konzumenta len závidieť.

Pivovar Kaltenecker v rámci rozširovania sortimentu špeciálnych a netradičných pív na slovenskej pivnej scéne pripravil pre pivných gurmánov nový pivný špeciál bavorského typu: polotmavé jantárové pivo Märzen 13%.

Z historického hľadiska patrí Märzenbier k tradičným bavorským pivám, ktoré sa v minulosti varili v marci (preto Märzen), ale konzumovali sa až v septembri, alebo októbri. Tradičný Märzen vynikal dlhým dozrievaním, sladovou vôňou, bronzovo – rubínovou polotmavou farbou a patril medzi stredne silné pivá (cca 5% obj. alk.).

V súčasnosti opäť prežívajú jantárové polotmavé pivá typu Märzen nevídanú renesanciu a preto sa v mnohých pivovaroch produkujú celoročne.

Pivovar Kaltenecker začiatkom roka uvaril prvý slovenský Märzenbier, ktorý bude uvedený do predaja na Slovensku od 1.marca 2008. Marec predsa má patriť Märzenu. Bude sa predávať nielen čapované, ale takisto aj fľaškované v tradičnej 1 litrovej originálnej PET fľaši v Rožňave, Košiciach a Bratislave.

Prelom a začiatok roka stále patrí v pivovare Kaltenecker pivným špeciálom, ale môžeme prezradiť, že po Brokáte prémium s tokajom, IPA a Märzene špeciály nekončia. Druhý májový víkend organizujeme v pivovare Kaltenecker trojdňové pivné slávnosti, ktoré budú mať taktiež svoj pivný špeciál. Do posledného dňa to ale ostane v podobe prekvapenia, lebo ani tento pivný špeciál nemá na Slovensku žiadnu tradíciu a bude to novinka určite zaujímavá. Zároveň to bude aj netradičný darček pre náš klub zberateľov pivných suvenírov (Kaltenecker club), ktorý oslávi v máji 15. výročie od svojho vzniku. Ale o tomto budeme ešte písať viacej v apríli. Vážení priatelia pivnej rôznorodosti, dovtedy marec nech patrí Märzenu!

Zdroj: Kaltenecker.sk

Pivovar Platan patří k největším zaměstnavatelům ve městě. V současné době zde pracuje téměř 140 lidí z Protivína a okolí, v některých případech zde uplatnění našly celé rodiny.

Proto také Protivínské znepokojily informace o změně majitele, případném omezení výroby či v krajním případě uzavření pivovaru.

„Nic takového se nestane, na schůzce mne o tom ujistili zástupci firmy, která pivovar koupila,“ zdůraznil starosta Protivína Jaromír Hlaváč a pokračoval: „Naopak firma ještě hodlá investovat do rozvoje výroby. Marketing orientuje více na propagaci vlastních piv.“

Jak dále uvedl, pro město je zachování výroby v pivovaru důležité. Míra nezaměstnanosti ve městě a okolí je sice relativně nízká – 4,82 procenta, ale případné propouštění pivovarských by ji podstatně zhoršilo. Už také proto, že zde mnoho jiných pracovních příležitostí není.

Novým a jediným majitelem Městského pivovaru Platan je česká společnost K Brewery Group, která majetkově vstupuje do tuzemských malých a středních pivovarů. Má již podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček.

Firma K Brewery Group koupila pivovar od šesti společníků. Pred tím byl pivovar ve vlastnictví města, které ho koupilo od společnosti Jihočeské pivovary Č. Budějovice.

Platan dosahuje v posledních letech velmi dobrých výsledků. Vloni uvařil 341 tisíc hektolitrů piva, předloni dosáhl dokonce rekordního výstavu 401 tisíc hektolitrů.

Z jednání u starosty Jaromíra Hlaváče rovněž vyplynulo, že nový majitel má zájem na pokračování kontaktů mezi městem a pivovarem. „Počítáme mimo jiné se spoluprací Platanu při pořádání městské slavnosti a dalších akcí,“ dodal Jaromír Hlaváč.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Libuše Kolářová

Už rok říkají lidé oživené městské části, která nahradila bývalý pivovar v Hradci Králové, Regiocentrum Nový pivovar. 21. února 2007 vzešel nový název a logo se siluetou sochy Gambrina ze soutěže, které se zúčastnilo celkem na 150 návrhů. Návrhy, které se oficiálním označením městského komplexu nestaly, si mohou nyní lidé prohlédnout v recepci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. "Zájem, který soutěž vzbudila, nás mile překvapil a byla by škoda, kdyby soutěžní návrhy skončily pod stolem. Těší nás také, že otevřený Nový pivovar i jeho nové označení nenásilně srostly s Hradcem," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

Autory návrhů jsou vedle profesionálních grafiků také žáci základních škol, studenti královéhradecké univerzity či senioři. S vítězným návrhem, který se stal logem a grafickým ztvárněním názvu areálu, se lidé nyní setkávají u vstupů do Nového pivovaru, na jeho budovách, objevuje se také v tisku či na pozvánkách.

Regiocentrum, jehož stavba skončila vloni v říjnu, využívají od prosince královéhradecký krajský úřad, regionální instituce či tamní restaurace a obchody. Letos v únoru v budovách Nového pivovaru začala výuka katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kterou navštěvuje přes sedm stovek studentů.

Zdroj: Český rozhlas

Pravá staročeská zabijačka již pomalu opouští český venkov. Jde však o tradici, které není radno se zbavovat. Přesvědčit se o tom budou moci všichni, kteří tuto sobotu 23. února od 12:00 do 16:00 navštíví pivovar Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Chceme návštěvníkům ukázat, že tradice staročeských zabijaček má své kouzlo. Tradiční zabijačka, dobrá zábava a pivo, které se vaří tradičním způsobem, navíc k sobě neodmyslitelně patří,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci skupiny Drinks Union, která pivo Zlatopramen vaří.

Skutečná zabijačka pašíka, kterou pořádá pivovar Zlatopramen jako jeden z mála u nás, se odehraje přesně ve 14:00 na nádvoří pivovaru. „Před tím i poté však bude pro návštěvníky připraveno mnoho zábavy, dobrého jídla a hlavně dobré pivo Zlatopramen 11°,“ vyjmenoval Josef Vejlupek.

Na nádvoří pivovaru bude již od 12:00 rozprostřený vyhřívaný stan - „hospoda“. „Bude se v něm čepovat o sto šest. Lidé si také budou moci pochutnat na jelítkách, jitrnicích, prejtu i gulášku. Navíc si mohou tyhle všechny dobroty odnést domů jako „vejslužku“,“ dodal Josef Vejlupek. Nebude chybět ani medovina, babské koření, preclíky, keramika a ukázky kovářského řemesla.

Samozřejmostí budou také pravidelné prohlídky pivovaru. „Lidé si tak opět po dvou letech, kdy jsme v pivovaru pořádali masopust, budou moci projít většinu provozu a na vlastní oči vidět, jak se Zlatopramen vaří,“ uvedl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Po celou dobu trvání akce bude hrát trio Čupr Baby se staročeskou šlapačkou a Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata. „Vstupné bude 30 korun. V rámci něho získá každý návštěvník dvě piva zdarma, či dva nealko nápoje,“ uvedl Vejlupek.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne v okrese Žiar nad Hronom zaznamenala za rok 2007 celkové výnosy v objeme 278 mil. Sk.

Ako pre agentúru SITA ďalej uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Jaroslav Vysloužil, v roku 2008 by mali výnosy spoločnosti dosiahnuť výšku 382 mil. Sk.

"Pivovar sa vydal cestou dôrazu na kvalitu, o čom svedčia minulé i súčasné investície do výrobných technológií," pokračoval ďalej J. Vysloužil. Ako dodal, investície za posledných päť rokov predstavovali vyše 140 mil. Sk.

"V súčasnosti prebieha výmena plniacich liniek na fľaškové pivo v hodnote 80 mil. Sk," informoval ďalej predseda predstavenstva. Ako spresnil, v období do roku 2010 plánuje pivovar investovať najmä do automatizácie chladenia najmenej 90 mil. Sk.

O spoločnosti Pivovar Steiger, a.s.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikla zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk. Pivovar Vyhne bol založený v roku 1473 rádom templárskych rytierov a aj v súčasnosti sa zaoberá výrobou piva, sladu a výrobkov zo sladovníckeho jačmeňa.

V januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 %, pričom predal 8,804 tis. hektolitrov piva.

Zdroj: Aktuality.sk

S pivní novinkou se veřejnost poprvé seznámí na ochutnávce v Hotelu Švandy Dudáka ve Strakonicích v pátek 15. února 2008 od 18°° hodin. Polotmavý ležák byl vyroben u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna.

Nový výrobek Měšťanského pivovaru Strakonice je mírně nasládlý, karamelové chuti, vyznačuje se plností a řízem. Polotmavý ležák byl vyroben z tmavých, karamelových a barevných sladů, ve směsi se světlým sladem, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek. Upravený chmel na výrobu pochází z tuzemských sklizní a je prvotřídní kvality. Stáčení proběhlo do 0,33 l lahví pod ochrannou atmosférou oxidu uhličitého. Předností je, že se jedná o pivo nepasterované. Obsah alkoholu dosahuje hodnoty 5,1% objemových", uvedl Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s.

Karel Klostermann (1848 * 1923) objevil ve svých románech drsnou krásu a nelehký život obyvatel milované Šumavy. Zprvu píše německy a pak česky. Má stejnou lásku k oběma národnostem, je apoštolem smířlivosti, která vyplývá ze vzájemného sebepoznání. Zavrhuje chorobný pesimismus, ač život sebou přináší mnoho strastí, bolestí a odříkání, má život také světlé stránky a jeho normální a zdravý člověk nepodléhá nikdy melancholii a zoufalství.

Klostermann, ač rodem po otci němec, se natolik sžil s českým prostředím a jeho díla byla tak vřele obdivovaná českými čtenáři, že se stal váženým českým spisovatelem. On sám se cítil asi především Evropanem a křesťanem", řekl František Sáček.

Zdroj: Web pivovaru Dudák Strakonice

Majitel Pivovaru Černá Hora přesvědčil porotu svým zaujetím, odvahou změnit obor i výdrží. Je vystudovaným inženýrem a vaření piva se začal věnovat až ve svých čtyřiapadesáti.

Ve třiašedesáti se majitel Pivovaru Černá Hora může pochlubit jako vůbec první pivovarník titulem Podnikatel roku na jižní Moravě.

Jeho jméno včera odpoledne vyhlásil na brněnském krajském úřadě první regionální držitel titulu z roku 2005 Radim Jančura, majitel dopravní společnosti Student Agency. Jančura zasedal v osmičlenné odborné porotě, v níž nechyběl ani loňský vítěz celostátního kola Pavel Juříček či další ocenění z posledních let.

"Pan Fusek zprivatizoval firmu v době velkých pivovarů. Kromě toho, jak k firmě přišel a že ji vybudoval, ale porota vždy hodnotí hlavně celý příběh podnikatelů - inovativnost i to, jak firmu dál rozvíjí a dokáže ji udržet. Je to o udržení značky, ale také kvality," vysvětlil důvody výběru Jančura.

Spíš než jen loňské úspěchy tedy porotci ohodnotili Fuskovo celoživotní dílo a dynamický kariérní i osobnostní postup.

"Cítím to jako vyznamenání celé skupiny, která se na výrobě piva podílí, i naší strategie, jež je žít s regionem a podporovat aktivity v něm," reagoval na nový titul Jiří Fusek.

V užším kole soutěže, kterou vyhlašuje společnost Ernst and Young, porazil víceré významné podnikatele, pochvalu ale sklidili všichni. "Moc děkuji všem za to, co pro region dělají. Pro rozvoj kraje takové lidi potřebujeme," poděkoval účastníkům hejtman Stanislav Juránek.

Fusek, který ziskem titulu postoupil do celostátního kola soutěže, by nyní mohl začít z ocenění těžit. "Zisk titulu se pozitivně projeví na renomé firmy, vztazích se zákazníky, zájmu o práci ve společnosti i jejím dalším hospodářském rozvoji," naznačil Dirk Kroonen z české pobočky Ernst and Young.

Zdroj: iDnes | Foto: Monika Tomášková

Spokojený úsměv při vyhlášení soutěže Podnikatel roku 2007 Jihomoravského kraje vystřídal na tváři vítěze počáteční údiv. Napodruhé to vyšlo. „Moc si toho vážím, vůbec jsem to netušil. Opakovaně ale říkám, že to ocenění patří 130 zaměstnancům,“ reagoval majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek, který o titul usiloval i loni.

* Co čekáte, že vám titul přinese?

Určitě jen to dobré, minimálně v tom, že se pivovar znovu zviditelní. Je pro nás vysokou odměnou i to, když někdo ocení, že je naše snažení celospolečensky přínosné.

* Čím jste to podle vás u poroty vyhrál?

Pomohlo možná i to, že jsem se pokoušel titul získat už za rok 2006. Porota tak mohla vidět, že to, co jsem hlásal, se skutečně odehrává i v praxi. Jinak si myslím, že největším počinem bylo, že jsme se zaměřili na rozvoj regionu - kultury, sportu, turistiky - vzali jsme to jako náš čtvrtý výrobní program.

* Ty aktivity jsou ale vždy spojeny s vybudováním vašich nových restaurací, nebo ne?

Ano, ale my nechceme dělat jen prosté nálevny jako většina konkurentů. Snažíme se budovat něco, co přinese regionu i danému místu oživení, přitáhne turisty.

* Vaše kariéra je poněkud netradiční. Pomohlo vám nějak studium na VUT a profese stavebního inženýra?

Baví mě přemýšlet a řešit problémy. I proto podnikání jako takové považuji za zábavu, i když se to někomu může zdát podivné. Využívám to při rekonstrukcích historických objektů, budování nových center a podobně. Často řeším i technické problémy s technology výroby, vždyť jako jediní využíváme při výrobě nealkoholického piva vakuační dělení, za což jsme získali nejvyšší pivovarnické ocenění.

* Kolik hodin trávíte v práci?

Tak to opravdu nevím, nikdy jsem se neodvážil to počítat, ani bych nemohl. Hodně cestuji, ale třeba k zahraničním setkáním využívám hlavně víkendy, kdy vím, že moji partneři budou mít čas. V pondělí jdu pak znovu do práce.

* Co se nejvíc změnilo od počátků vašeho podnikání?

Je toho moc, strašně se změnilo celé podnikatelské prostředí, třeba možnost, jak získat finanční podporu, je teď daleko lepší, zvětšila se ale konkurence a jsou zde stále potíže - třeba soudní systém a to, že pohledávky jsou nevymahatelné i devět let, stále je tu i rozdělení podnikatelů a úředníků na dvě kasty, ne spolupracovníky.

Zdoj: MF Dnes

Zejména do oblasti technologie a ekologie investoval v roce 2007 nošovický pivovar Radegast 51 mil. Kč. Zásadním projektem realizovaným v loňském roce je nová sanitační stanice autocisteren. Pivovar se také zaměřil na využívání vodních zdrojů a vybudoval novou čerpací stanici na využívání podzemních vod. Podobnou částku jako v roce 2007 hodlá pivovar investovat do své modernizace také v letošním roce.

Hlavní investičním projektem pivovaru Radegast, který je členem skupiny Plzeňský Prazdroj a.s., bylo v roce 2007 vybudování nové sanitační stanice autocisteren. Tu si podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka vyžádala skutečnost, že stávající místa se pomalu blížila ke své maximální hranici z pohledu kapacity: „Vedle restaurací s pivními tanky o objemu 10 hl, zaznamenáváme nárůst počtu restaurací, které využívají tanky o objemu 5 hl. Sanitace cisteren je součástí péče o kvalitu našeho piva, která je na prvním místě.“ Zařízení za takřka 9 mil. Kč dokáže najednou sanitovat dvě autocisterny a navíc významně snižuje spotřebu pitné vody.

Pivovar Radegast také přistoupil k výstavbě nové podzemní studny včetně čerpací stanice za 7,5 mil., která umožňuje získávat podzemní vodu. Ta není využívána pro výrobu piva, ale plní svou funkci ve sladovně, konkrétně v máčírně. „Pro vaření piva Radegast využíváme tradičně vysoce kvalitní vodu z přehrady Morávka,“ dodává Ivo Kaňák.

Částku převyšující 50 mil. hodlá pivovar investovat také v letošním roce. Zaměřit se chce zejména na výrobu a distribuci odplyněné vody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V jedné z nejvýznamnějších víceúčelových hal v České republice – ostravské ČEZ ARÉNĚ - se bude v roce 2008 i v letech následujících čepovat Ostravar. O podpisu vzájemné smlouvy mezi majitelem ČEZ ARÉNY - akciovou společností VÍTKOVICE ARÉNA - a pivovarem Ostravar dnes média informovali zástupci obou subjektů.

ČEZ ARÉNA patří již více než 20 let k dominantám Ostravy. Moderní multifunkční hala s kapacitou téměř 10.000 sedících diváků byla slavnostně otevřena v roce 1986. Před hokejovým šampionátem v roce 2004 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a náleží k nejmodernějším halám v zemi. Za dobu své existence se stala přirozeným centrem významných sportovních a kulturních akcí.

„ČEZ ARÉNA je stejně jako Ostravar tradičním symbolem tohoto města. Jsme proto rádi, že jsme se se společností VÍTKOVICE ARÉNA dohodli na prodloužení smlouvy,“ přibližuje důvody prodloužení kontraktu Pavel Barvík z Ostravaru.

„Pro nás bylo důležité získat tímto výběrem silného a dlouhodobého partnera, se kterým bude vzájemná spolupráce do budoucna prohlubována. Zároveň jsme kladli důraz na kvalitu čepovaného piva a spjatost s regionem“ říká Kamil Vrubl, pověřený řízením společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. „Podepsáním smlouvy s Ostravarem jsme naplnili všechny tyto podmínky.“

Víceletá smlouva garantuje pivovaru Ostravar výhradní práva na čepování piva v restauračních a bufetových zařízeních v ČEZ ARÉNĚ i nové multifunkční hale při všech společenských, kulturních a sportovních akcích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Letošní lednový výstav 12 241,2 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: "Stále více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit."

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat činil 280 000 tis. Kč, tržby za pivo 251 000 tis. Kč. V meziročním srovnání 2006/07 dosáhl obrat nárůstu 21,7 procent. Export se na výstavu podílel 11,6 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska,Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Obrat sladovny Bernard v Rajhradě u Brna v roce 2007 dosáhl 61 000 tis. Kč, v roce 2006 činil 48 000 tis. Kč (tj. nárůst 27 procent).

Na Táborských slavnostech piva 2008 získal pivovar první letošní ocenění z degustačních soutěží, když druhé místo získalo v kategorii tmavých ležáků Speciální černé pivo Bernard.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Extra hořký ležák Louny 16° došel. Mezi pivaři o něj byl tak velký zájem, že se během několika týdnů vypila celá první várka. „Nečekali jsme tak velký zájem. Bohužel várka byla pouze jedna, proto budou muset naši spotřebitelé vydržet zhruba 14 dní, než budeme moci správně uzrálé pivo stočit opět do sudů,““ řekla manažerka značky Louny Daniela Klančíková.

Extra hořký ležák Louny 16° mohli ochutnat fajnšmekři ve vybraných restauracích v Lounech, Mostě a Chomutově. „Omlouváme se všem, na které se nedostalo. Protože jsme takový zájem nečekali, uvařili jsme na první pokus pouze jednu várku tohoto speciálního piva. Naši zákazníci ji ale vypili během několika málo týdnů, což nás trochu překvapilo,“ doplnil informaci ředitel a vrchní sládek pivovaru Louny Daniel Urban. Várka se přitom připravovala již od poloviny loňského roku. Na trhu se pivo objevilo v polovině ledna.

Při svém vstupu do restaurací se šestnáctistupňový speciál představil skutečně netradičně. Na jeho cestu k zákazníkům jej k bráně pivovaru vyprovodili přímo pivovarští. Sud naplněný pivem se pak za doprovodu bubnů valil městem Louny do nově otevřené pivovarské restaurace U SOMOLA. Zde pak sud oficiálně s manažerkou značky pokřtil i ředitel pivovaru. „Ze zájmu lidí o tento extra hořký ležák usuzuji, že poklepání na sud před jeho cestou ke spotřebitelům mělo svůj význam,“ řekl s úsměvem Daniel Urban.

Pivo Louny 16° je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. V ležáckých sklepích zrálo téměř 120 dní. Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silné pivo nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Zdroj: Tisková zpráva

K ochranným označením v rámci Evropské unie patří od minulého týdne Chodské pivo. Ochranná známka by se měla objevit na výrobcích rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku.

O registraci Chodského piva požádal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. „Jsme rádi, že to vyšlo, zřejmě jsme jedna z prvních českých firem, které se to podařilo,“ okomentoval rozhodnutí Bruselu spolumajitel pivovaru Jiří Plevka.

„Je to známka, která naše výrobky staví na rovinu třeba parmské šunky či vína z kraje Champagne,“ řekl podle listu Tachovský deník Jiří Plevka, vrchní sládek pivovaru Chodovar v Chodové Plané. Ochranná známka by se na jeho výrobcích měla objevit do měsíce.

Pivo se vaří v Chodové Plané už téměř 450 let, pivovar založil šlechtický rod Šliků v roce 1573. Uznání značky Chodské pivo zaskočilo konkurenci i odborníky. „Chodské pivo? To nám nic neříká,“ konstatoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Jiří Hána z plzeňského Pivovarského muzea reagoval podobně:„Něco takového slyším prvně od vás. Na Chodsku se pivo samozřejmě vařilo, a to na řadě míst, třeba z Kouta na Šumavě se vozilo až na císařský dvůr, ale že by bylo nějakým fenoménem, o tom nic nevím.“

Zdroj: MF Dnes

Okresní sněm ODS v Pelhřimově v pondělí vybíral svého kandidáta do Senátu. Důvěru dostal majitel pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard. Pokusí se porazit odborářského šéfa Milana Štěcha, který bude mandát v horní komoře.

"Do senátních voleb získal podporu humpolecký pivovarník Stanislav Bernard. Jeho kandidaturu ještě projedná sobotní regionální sněm ve Velkém Meziříčí," oznámil Jaroslav Makovec, regionální manažer ODS.

Zvrat se ale nedá očekávat, Bernard má ve straně širokou podporu.

Obvod číslo 15 je přitom už od roku 1996 územím ČSSD. Opakovaně v něm byl zvolen senátorem Milan Štěch, který kandiduje i letos. Stanislav Bernard se pokusí tradici prolomit.

Zdroj: iDnes | Foto: Jan Schejbal

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý se hodlá zapojit do privatizace Budějovického Budvaru. Předstupeň k privatizaci jihočeského pivovaru – přeměna národního podniku na státní akciovou společnost – se přitom nečekaně prodlužuje. Na obzoru je zhruba roční zpoždění.

„V České republice zastupuji zájmy společnosti Goldman Sachs, která samozřejmě vývoj kolem potenciální privatizace Budvaru sleduje. Tato velká investiční banka má blízký vztah k Anheuser-Busch a jsem s touto pivovarnickou společností v kontaktu. Nemám ale žádný mandát, abych ji tady zastupoval,“ tvrdí Dlouhý a podotýká, že Goldman Sachs spolupracuje i s dalšími světovými pivovarnickými skupinami.

Americká investiční banka, jejíž barvy Dlouhý hájí, by se podle něj ráda stala hlavním poradcem při prodeji Budvaru, a to buď na straně prodávajícího, nebo kupujícího. „Předpokládám, že po transformaci národního podniku na akciovou společnost vyhlásí stát tendr na privatizačního poradce,“ uvedl Dlouhý s tím, že nikde není psáno, že se do něj nakonec přihlásíme nebo že jej vyhrajeme. Můžeme také pracovat pro některého z případných velkých zájemců o koupi, a ti mou být dva až tři,“ uvažuje Dlouhý.

První časový plán přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru počítal s tím, že změna na akciovou společnost proběhne do letošního dubna. Nyní se však rýsuje zhruba roční zpoždění. Ze tří adeptů měla být začátkem února vybrána poradenská firma pro transformaci. K tomu však zatím nedošlo.

„Proces výběru se prodloužil, neboť jeden uchazeč byl po doporučení hodnotící komise vyloučen. Proti tomu podal námitky, kterým zadavatel veřejné zakázky na výběr poradce vyhověl. Současně byl jeden z uchazečů vyzván, aby objasnil podanou nabídku,“ vysvětluje další odklad mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a doplnil, že komise by měla nejlepší nabídku vyhodnotit do 25. února a smlouva s vítěznou firmou by pak mohla být uzavřena do konce března.

Radit při transformaci Budvaru, což je zakázka do 12,5 milionu korun, chtějí konsorcium firem Deloitte a Kříž a Bělina, společnost White & Case a advokátní kancelář Rödl & Partner.

Zdroj: Euro

Jediným majitelem protivínského Městského pivovaru Platan se stala K Brewery Group. Mezi prodávajícími byl i místopředseda Českomoravského fotbalového svazu Vlastimil Košťál (50), jemuž patřilo deset procent.

Hvězdná kariéra tohoto velikána je spojena s Rudým právem, poté řídil vydavatelství Vltava-Labe-Press, byl prezidentem AC Sparta Praha fotbal. Působil v orgánech desítek společností. Pivovar Platan je spojen se stejnojmennou značkou a také například s Prácheňskou Perlou.

Zdroj a foto: Týden