Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

„Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.“

„Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

„Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban

Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

„Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

„Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková

Pivovar Belvedér v Železné Rudě, který za dva roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních, zahájil provoz v červenci 2007.

„V historických pramenech jsme dopátrali, že v Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve, než byl založen pivovar Prazdroj. Později jsem se náhodou potkal s ředitelem pivovaru v Chodové Plané Jiřím Plevkou, který byl posledním sládkem železnorudského pivovaru a ten mi vnukl myšlenku na obnovu tradice pivovaru v Železné Rudě,“ vysvětlil zrod myšlenky na obnovení železnorudského pivovaru jeho majitel František Strnad.

Pivovar měl fungovat v hotelu Gradl, kde byl i ten původní. „Nechali jsme si poradit a začali jsme od vody, která pivo dělá. Okresní hygienická stanice v Klatovech nám udělala rozbory vzorků vody z Gradlu a z Belvederu a belvederská voda z porovnání vyšla jednoznačně lépe. Je to téměř kojenecká voda, má pouze větší obsah železa, koneckonců jsme v Železné Rudě. Další štěstí jsme měli, že jsme narazili na vynikajícího odborníka a propagátora malých pivovarů Josefa Krýsla, který nám dodal pivovar a mého syna naučil vařit pivo. Naučil ho to skutečně perfektně, myslím, že dnes náš pivovar patří v kvalitě piva mezi špičky v České republice,“ popsal vznik pivovaru Strnad.

Že železnorudské pivo, které je vařeno ze šumavské vody, chutná, nám potvrdili i návštěvníci oslav druhého výročí pivovaru. „Pivo je výborné. Kvasnicové pivo je sice změna oproti pivu z velkého pivovaru, které u nás běžně pijeme, ale řekl bych, že železnorudské je lepší,“ pochválil belvedérské pivo Václav Janouch z Mělníka, který s přáteli na železnorudský pivovar narazil při dovolené na Šumavě.

O zájmu o železnorudské pivo svědčí i to, že už od loňského léta se plánuje zvýšení kapacity pivovaru z 2 hl na 5,5 hl. „V současnosti nestačíme vařit ani pro naši potřebu, po zvýšení kapacity budeme moci dodávat naše pivo i do několika dalších vybraných restaurací. Čekáme pouze, až se nám podaří prodat současné zařízení,“ nastínil plány Strnad.

Oslavy druhého výročí založení pivovaru pokračují i v sobotu 11. července od 13 do 24 hodin u hotelu Belvedér.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.“

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Sedmadvacetiletý David Hron z Prahy se stal 2009. návštěvníkem pivovaru Holba v Hanušovicích. Upomínkové dary mu předal ředitel pivovaru Vladimír Zíka a finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová.

„Jsem v Hanušovicích poprvé, jsme tu s kamarády na dovolené, chceme sjíždět řeku Moravu,“ řekl jubilejní návštěvník, který pochází z Prahy a jak uvedl, je farářem Československé strany husitské.

Pivovar Holba ho na dovolenou vybavil dárkovým košem, pivem, upomínkovými předměty a sadou na grilování. Dary mu předala finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová a ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Jubilejní návštěvníky vítáme již pátým rokem. Vždy to vyjde na dobu prázdnin, protože za rok tu přivítáme přibližně pět tisíc lidí,“ upřesnil ředitel.

V pivovaru Holba pořádají hlavně v době turistické sezony pro návštěvníky exkurze. V Hanušovicích mají lidé možnost vidět výrobu piva tradičním způsobem. „Nejatraktivnějším prostorem je varna, kde máme původní měděné kádě z třicátých let minulého století,“ řekl Zíka. Podle něj je zajímavá právě tradiční technologie, kdy pivo v otevřených spilkách kvasí několik týdnů.

Na exkurzi by se turisté měli předem objednat, jinak jim vedení pivovaru nemůže zaručit, že se do pivovaru dostanou. Cena exkurze je 30 a s ochutnávkou 60 korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Zdroj: Mediafax

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

„Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

„Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

„Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

„Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz

Na léto jsme pro čtenáře připravili s královédvorským výrobcem zlatavého moku každý týden souboj o sud piva.

Léto už snad konečně hlásí příchod. Vysoké teploty a s nimi žízeň. Proto pro své čtenáře připravil Krkonošský deník s královédvorským pivovarem Tambor prázdninovou soutěž. Každý týden bude možné vyhrát padesátilitrový sud piva z nabídky pivovaru Tambor.

A jak se bude soutěžit? Každou středu, od 15. července do 26. srpna najdou čtenáři Krkonošského deníku na stránkách speciální kupon. Ten vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý od 21. července, mezi 8. až 12. hodinou, potom buď hostinský nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Podvádět s kopiemi se tudíž nevyplácí. Soutěžní podmínky budou zveřejněny na internetových stránkách www.pivotambor.cz a www. krkonossky.denik.cz.

Jsme národem pivařů. Návštěva restaurace je proto i společensko kulturní událostí. V hospodách se lidé potkávají, diskutují, baví se. Jak říká jedno z pořekadel: Když ve vesnici zavřou hospodu, jako by umřela.

„Vycházeli jsme právě z toho. Soutěž má ukázat, kde se lidé rádi scházejí, jsou schopni se domluvit a společně si zasoutěžit. Odměnou jim bude to nejlepší, co je do oblíbené restaurace táhne, tedy pivo. V tomto případě naše nové pivo Tambor. Navíc dostanou možnost si v případě výhry vybrat, který druh chtějí. Spolupráci s Krkonošským deníkem jsme zvolili proto, že to jsou regionální noviny, kde se stejně jako v hospodě řeší místní problémy,“ řekl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. „Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský.

Tambor se objevil na trhu poprvé v květnu letošního roku. Setkat se s ním mohou návštěvníci nejen ve Dvoře Králové, ale také v Bílé Třemešné, Olomouci, Hradci Králové či v Praze.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

V Holbě uvařili polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šerák. Jedná se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti pivovarských slavností a jeho množství je limitováno jednou várkou, tedy 200 hl piva. Na trhu bude k dispozici jako točené a od září z pestří nabídku v restauracích.

Šerák Speciál je polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Je výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používá speciální druh karamelového a barevného sladu, který ovlivňuje nejen barvu, ale dává pivu jemnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Výjimečné je i chmelení piva, které je zapotřebí přesně načasovat. Chmel se přidává pozvolna ve třech dávkách, z toho dvě těsně před ukončením chmelovaru. Tím pivo získává jemnější hořkost a současně do něj přecházejí aromatické látky důležité pro jeho vůni.

Hlavní kvašení probíhá na otevřené spilce a trvá asi 12 dní a pivo pak 2 měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. Na jeho výrobu pečlivě dohlíží sládek pivovaru Holba, Luděk Reichl. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze Žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat. Má vysokou pitelnost tzn. že každý doušek vzbuzuje chuť k dalšímu napití,“ upřesňuje sládek. Jedná se o skutečnou lahůdku mezi pivy, kterou pivovar zpestří svoji nabídku v gastro sektoru. V Holbě sází na jeho exklusivitu a o celoroční produkci zatím neuvažují.

Zdroj: Holba.cz

Městečko Štramberk, které je z mnoha důvodů považováno za významné středisko turismu a cestovního ruchu, se nachází v Moravskoslezskémkraji. Tatoměstská památková rezervace je dobře známá předevšímvěží Štramberské trúby, která se tyčí na kopci nad historickým náměstím a tvoří tak dominantu města.

Malebné městečko se v posledním desetiletí výrazně proměnilo, historická zástavba, zdevastovaná minulým režimem, znovu nabyla původního vzezření a do jednotlivých objektů se pomalu navrací život. Vzniklo zde mnoho kaváren, hospůdek, domácí pekárny, ale ani muzea a galerie uvnitř opravených domů nejsou výjimkou.

Mezi čerstvě zrekonstruovanými stavbami, které jsou součástí historické řadové zástavby na náměstí, je Městský pivovar s restaurací. Dům číslo 5 byl v minulých dobách jedním z dvaadvaceti šenkovních domů ve Štramberku a v minulém režimu byl necitlivými zásahy a nevhodným užíváním značně poškozen. Původní pivovar se nacházel na štramberském náměstí, ale dochovala se z něj pouze hluboká studna, budova byla pro svůj špatný stav zbourána v roce 1868.

Podnikatel Ing. Pavel Šmíra se rozhodl, že tradici vaření piva ve Štramberku obnoví. Proto v úzké spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě našel způsob, jak měšťanský dům opravit a přizpůsobit podnikatelskému záměru.

Komplexní architektonický projekt by neřešil postupně vyvstávající stavební situace v nezmapované budově, proto majitel spolu se stavbyvedoucím Milanem Zečevičem, který na celou rekonstrukci dohlížel, hledali konečná řešení v průběhu probíhajících prací. Dnes je interiér domu zásadně proměněn, v přízemí se nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře moderní sport&dance bar Apollo Burn Club s velkoplošnou projekcí. Interiéry jsou dispozičně upraveny. Vybouráním některých příček se prostor pod původními klenbami více otevřel.

Opravy provázelo mnoho překvapení. Například po dokonalém vyčištění sutí zanesených sklepů se objevila kamenná gotická klenba a drobné niky ve zdech. Součástí sklepení jsou dvě studny s pramenem, vytesané ve skále. Ve sklepě je umístěno technologické zázemí pivovaru a Kamenný šenk se může pyšnit funkčním výčepním pultem z třicátých let minulého století a starožitnými sbírkami předmětů a nádob souvisejících s pivovarnictvím, které jsou instalovány v zasklených nikách. Prostor je vybaven stoly a lavicemi, nově zhotovenými ze starého dřeva. Vytápěná podlaha je vysypána štěrkem, odizolována a vylita. Povrch tvoří staré půdovky, ošetřené speciálním voskem.

Studna v rohu jedné místnosti je opravena, překryta kovovou mříží a v nutnosti je do ní odváděna přepadem přebytečná podzemní voda.Osvětlení v Kamenném šenku je řešeno pomocí tradičních svíček, výklenky se sbírkami cínových a porcelánových nádob k pití piva mají bodová osvětlení.

Rovněž Pivovarská restaurace v přízemí budovy je vybavená dřevěnými lavicemi a stoly, restaurovaným starým selským nábytkem a předměty ze sbírky starožitností majitele. Stěny jsou dekorovány obrázky s reklamami a předměty z období od první republiky až do poválečných let minulého století. Dochované klenby a zdi mají novou nehlazenou omítku, na podlahách a schodištích je historizující dlažba.

Dům stojí na kamenných základech, proto je zdivo v dobrém stavu, nezvlhlé. Původní dělená okna jsou po odstranění starých nátěrů namořena olejem a mezi vnější a vnitřní okenní tabuli je umístěno vnitřní sklo, kvůli neprůhlednosti a stylu. Krovy a střecha byly vyměněny již dříve, za předešlého režimu. Dům má nyní novou fasádu, kde jsou podle dochovaných zbytků štuků a říms dotvořeny přesné repliky.

Náměstí ve Štramberku se v posledních letech proměnilo a zaznamenalo výrazný obrat k lepšímu. Měšťanské domy s historickými průčelími opět září čerstvým nátěrem a do domů se vrátil život.

Zdroj: EArch.cz

Muzeum středního Pootaví Strakonice připravilo společně s akciovou společností Měšťanský pivovar Strakonice a soukromými sběrateli speciální výstavu nazvanou Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo.

V hlavní sezoně se na výstavě, která mapuje celých 360 let existence měšťanského pivovaru ve Strakonicích, návštěvníkovi přiblíží vývoj pivovarnické živnosti ve městě a blízkém okolí včetně historie dnes již zaniklých pivovarů v okrese Strakonice.

Kromě mnoha cenných sběratelských kousků z okruhu pivovarnictví (pivních tácků, korunek, etiket, lahví) si budou moci návštěvníci prohlédnout, jak vypadal výčep na počátku minulého století. Zajímavým doplňkem jsou i mnohé dobové fotografie a dokumenty a ukázky literatury a časopisů.

Vernisáž výstavy se bude konat ve výstavních prostorách muzea ve čtvrtek 2. července od 15 hodin a výstava potrvá do 31. srpna 2009.

Otevřeno je kromě pondělí denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko | Foto: Slávka Petráková

Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se letos netradičně uskuteční až na konci prázdnin, budou Divokej Bill a Horkýže Slíže.

Nabitý program letošních Slavností zahájí v sobotu 29.srpna ve 13.00 odpoledne skupina Divokej Bill, pak budou následovat formace Sto zvířat, Polemic, Mňága a Ždorp, Vypsaná Fixa a vrcholem letošních oslav bude vystoupení Horkýže Slíže.

„Horkýže Slíže jsme si letos vybrali proto, že jsou na současné hudební scéně zcela nenapodobitelní,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. „My to samé můžeme říct i o našem pivu, takže to bude na Slavnostech zcela ideální spojení.“

Hudební kritici si už 16 let lámou hlavu, kam vlastně mají oblíbenou slovenskou skupinu zařadit. „Podle mě lze zařadit Horkýže Slíže jedině do kategorie Horkýže Slíže,“ myslí si Útlý.

Podíváme-li se do historie této čtyřčlenné formace, zjistíme, že skupina vznikla před 16 lety ve slovenské Nitře. Jejím zakladatelem a dodnes i frontmanem je Peter Kuko Hrivňák. Na česko-slovenské hudební scéně kapela vyniká ojedinělým hudebním pojetím, odvážnými texty a smyslem pro humor. Nejznámějšími skladbami kapely Horkýže Slíže jsou písně jako L.A. Song, A ja sprostá, Maštal nebo Emanuel Bacigala. Skupina je také držitelem dosud posledního slovenského Aurela za videoklip roku k hitu R´n´B Soul, o jehož popularitě svědčí i údaj z YouTube, který do dnešního dne eviduje již 1 870 000 zhlédnutí.

Skupinu Divokej Bill není návštěvníkům ostravských pivních Slavností třeba blíže představovat. Devítičlenná hudební formace má na svém kontě řadu festivalových hitů jako Malování, Pocit, Znamení, či Čmelák a na hlavním pódiu pivovaru Ostravar vystoupí už počtvrté, čímž vyrovná rekord kapely Marcela Woodmanna. Nejzajímavějším počinem skupiny v letošním roce je píseň „Ve dvou to jde líp“, kterou Divokej Bill nazpíval společně s Čechomorem.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Od júla 2009 potešia priaznivcov klasického piva nové poháre, ktorými zásobí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne slovenské reštaurácie, pivárne a krčmy. Tešiť sa môžu predovšetkým ženy, lebo nové tretinkové poháre na stopke, sú prednostne určené pre čapovanie tmavého piva STEIGER, ktoré sa teší mimoriadnej obľube nežnejšej časti spotrebiteľov. Práve ženy majú v obľube menší objem 0,3 l (tzv. dámska kubatúra) a poháre z tenkého skla. Tretinkové poháre sa samozrejme používajú aj na čapovanie svetlej dvanástky. Nové poháre sú ozdobené logom STEIGRA s jašteričkami a pochádzajú od nemeckého dodávateľa – firmy RASTAL. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

Upresnil, že súčasná výmena tretinkových pohárov je vlastne iba doplnením vlaňajšej hromadnej výmeny klasických pohárov, ktoré STEIGER menil v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Na pohároch STEIGRA je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

,,Vlaňajšia výmena pohárov potvrdila, že sme vystihli trend vyšších pevných elegánov, v ktorých sa pivo vyníma ako nápoj bohov. Podobné tvary majú už aj iné imidžové slovenské piva. STEIGER má však jedinečne riešené logo založené na legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici. Poháre majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Dobre sedia ,,v ruke“, dobre sa umývajú a hlavne udržia dlhšie chlad piva. Za posledný rok STEIGER dal do obehu 56 000 týchto pohárov a odhadom je ich v používaní cca 50 000, pritom sa opotrebúvajú nerovnomerne, ale menej. V súčasnosti sú tak v obehu 4 rôzne typy pohárov. Výmena za nové sa pritom deje každé 3-4 roky. Dodávky kvalitných trendových pohárov sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER“, konštatoval E.Mihálik.

Základom vlaňajšieho rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Je ľúbivá, pomerne vierohodná. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo vlani v STEIGRI aj k zmene etikiet na eurofľašiach. Nové sú aj plechovky, dodal E.Mihálik.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar omezuje činnost své gastrodivize. Ta má pod svými křídly restauraci v areálu pivovaru, takzvanou Modrou lagunu, legendární Masné krámy v centru města a nedaleký hotel Malý pivovar.

Pravděpodobně už od 1. července, popřípadě 1. srpna bude hotel spravovat nový soukromý nájemce. Objekt ale nadále zůstane ve vlastnictví národního podniku. „K pronájmu hotelového komplexu Malý pivovar jsme se rozhodli proto, že v rámci provozu restaurací v pivovaru, Masných krámech a hotelu jsme vytvářeli nelogickou konkurenci našim zákazníkům. Navíc jsme byli v posledních měsících poptáváni s nabídkou k převzetí dalších gastronomických provozů. Tato situace volala po jasném rozhodnutí, zda chceme podnikat jako pivovar, nebo jako gastronomický subjekt. My jsme se rozhodli pro naší hlavní činnost a tou je pivovarnictví,“ sdělil Právu generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Připomněl, že do budoucna si pivovar ponechá restauraci spolu s hojně navštěvovaným návštěvnickým centrem, což má svoji logiku vzhledem k propojení s turistickou nabídkou a marketingem Budvaru. Pivovar zůstane i v Masných krámech a to ze stejných důvodů. „Další gastronomická zařízení už provozovat nebudeme,“ zdůraznil Boček.

Management státního podniku vede závěrečná jednání s konkrétním zájemcem o pronájem celého komplexu hotelu Malý Pivovar v ulici Karla IV. Na spadnutí je tak podpis smlouvy, která bude mimo jiné zajišťovat, že nový provozovatel hotelu převezme všechny stávající zaměstnance.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Petr Pokorný

Hektolitry piva padly takříkajíc za vlast v sobotu v bzeneckém zámeckém parku. Ačkoliv se nad Bzencem stále vznášela hrozba deště, počasí nakonec hrálo slavnostem Kněžihorského piva do karet.

Těm, co vypili hodně, slunce nezamotalo hlavy a dešťových kapek bylo tak málo, že nikoho domů nezahnaly.

„Hlavně nepijte tu černou jednadvacítku. Po jednom pivě budete ožralí,“ haněl na potkání pivovarník Radomil Paták svou novinku, kterou pro slavnosti speciálně uvařil. Zřejmě proto byla právě u stánku s tímto pivem většinou fronta.

„Chuť to má opravdu zvláštní. Ale je to síla, fakt se mi motá hlava,“ hodnotil v polovině půllitru jeden z koštujících. Na odbyt šla i loňská novinka: medové pivo. Paták je běžně během roku nevaří. Okoštovat bzenecké pivo přišly stovky a možná i tisíce lidí. V parku bylo celé odpoledne plno.

Na své si přišly i děti, pro které bylo k využití také mnoho atrakcí.

Pro opravdové fanoušky Kněží hory byl pak určený stan vedle hlavního podia. Tam byla k vidění frézka, kterou pivovarník a jeho přátelé sestrojili, aby byla schopná vybrušovat do skla vzory. Každý si tak mohl nechat na půllitr vybrousit logo pivovaru i se svým jménem.

V bohatém kulturním programu se vystřídala řada hudebních či tanečních skupin. Nejvíce bodovalo divadelní sdružení Kašpárek. Jeho loutkové představení zaplnilo publikum do posledního místa. Kromě nic nedutajících dětí Kašpárka sledovali i rodiče, či účinkující čekající na svou chvíli.

„Účast je dobrá. Jsem spokojený. Slavnosti piva jsou pro mě událost roku. Už od úterka jsem v parku i spal,“ uvedl Miroslav Somr z pořádajícího sdružení Přátel Kněží hory.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autor: Zdeněk Šmýd

Společnost Heineken oznámila veřejnosti uzavření kutnohorského pivovaru patnáctého června.

Hostinský z kutnohorské restaurace U Zlatého Lva Bedřich Vágner však tvrdí, že nebyl o ukončení výroby piva Dačický v Kutné Hoře od společnosti Heineken, která nyní značku vlastní, informován, ačkoli kutnohorské pivo odebíral osmnáct let.

Heineken: Partneři byli informováni

Mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová tvrdí pravý opak. „Stejný den, jako jsme informovali zaměstnance pivovaru a radnici, jsme informovali i hostinské,“ řekla. „Je možné, že partner, se kterým nebyla spolupráce úplně ideální už před tím, informaci nedostal, ale myslím si, že valná většina našich hostinských byla informována včas,“ doplnila Eliášová.

Hostinský: Není to pravda

Hostinský Vágner si ale stojí za svým tvrzením. „Není pravda, že jsem s nimi ukončil spolupráci dříve. Nikoho jsem například neinformoval o tom, že přejdu ke konkurenci, ani Drinks Union, ani Heineken,“ ohradil se Vágner.

Kutnohorskému deníku k celé záležitosti poskytl vyjádření i Jiří Daněk, obchodní ředitel skupiny Heineken Česká republika a člen představenstva. S tvrzením Bedřicha Vágnera nesouhlasil. „Naši obchodní partneři byli svými obchodními zástupci řádně a včas seznámeni s uzavřením pivovaru v Kutné Hoře,“ podtrhl slova Kateřiny Eliášové. Obchodní ředitel společnosti Heineken Jiří Daněk tvrdí, že všichni hostinští byli ujištěni o pevné pozici značky Dačický v portfoliu firmy a její důležitosti. „V případě jakýchkoliv dotazů se jim dostalo patřičných odpovědí,“ uvedl Daněk.

Není prý veden patriotismem

Důvod ukončení spolupráce s Heinekenem, který Vágner uvádí, je podle tvrzení Daňka naprosto jiný. „Již v květnu, šest týdnů před oznámením o uzavření pivovaru, požadoval pan Vágner po naší společnosti nepřiměřeně vysokou finanční investici a změnu smluvních podmínek¨, dodal Daněk. Ani jedno nebyli dle Daňkova tvrzení schopni Vágnerovi v danou chvíli poskytnut a proto je ještě v témže měsíci informoval, že spolupráci s nimi ukončí a přejde ke konkurenci. „Již v druhém červnovém týdnu začal ve své provozovně čepovat konkurenční pivo,“ upřesnil Daněk.

Podle něj má na takovéto jednání samozřejmě plné právo a společnost Heineken jej respektuje. „Ohrazujeme se však proti zkreslování celé věci, které pan Vágner svým jednáním způsobuje. Jeho motivace byla čistě obchodní a v žádném případě není a nebyla vedena patriotismem,“ doplnil Daněk.

Demonstrace proti uzavření kutnohorského pivovaru se uskuteční v sobotu 27. června. Po jejím ukončení vedení havlíčkobrodského pivovaru nabídlo účastníkům demonstrace účast, dopravu a pivo zdarma na slavnosti piva Rebel do Havlíčkova Brodu. Ředitel pivovaru Rebel Jiří Hušek již dříve uvedl, že oslovují hospody na Kutnohorsku plakáty s pozváním na slavnosti piva Rebel.

Chování Rebela považují za neetické

To se však nelíbí společnosti Heineken. „Co se týče aktivit značky Rebel, tak to pokládáme za případ neetických aktivit. Situace jako je tato, se snaží naše konkurence využít pro vlastní aktivity,“ uvedla Eliášová.

Nabízí to, o co mají lidé zájem

Ředitel společnosti Rebel si nemyslí, že by jejich chování vůči Heinekenu bylo neetické. „My jsme pivovar nezavřeli. Vnímáme situaci v regionu pro Heineken jako složitou. Pokud je o naše pivo zájem, tak nevidím nic neetického na tom, když se ho snažíme nabídnout i v jiném regionu,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Prostory, kde je havlíčkobrodské pivo Rebel doma, si mohli o víkendu prohlédnout návštěvníci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

„Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času.

Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli v sobotu prohlédnout návštěvníci havlíčkobrodského pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlásili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat.

Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech.

Hlavně srozumitelně

Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu a proto v ní není nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů.

„Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.

Po prohlídce si mohli návštěvníci za vstupenku zakoupenou u vchodu pochutnat na havlíčkobrodském pivu zdarma a poslechnout si kapelu na pivovarském nádvoří. Slavnosti pokračovaly i na Havlíčkově náměstí a v parku Budoucnost koncertem dechovek. Jak to vypadalo v pivovaru, můžete vidět ve fotogalerii zde...

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Štěpánka Saadouni

V Černé Hoře u Blanska by měla do konce roku stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi, Mediafaxu to sdělil majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Se stavbou začal pivovar letos na jaře.

Na základní kámen hotelu, který vznikne rekonstrukcí 330 let staré sladovny, majitel pivovaru slavnostně poklepal už loni v září. Tehdy ale zbývalo zajistit dofinancování stavby. Hotel totiž bude stát celkem 105 milionů korun. Z toho 50 milionů sice zaplatí unijní Regionální operační program Jihovýchod, zbytek měl pokrýt úvěr. „I přes složitou situaci, kdy získat úvěr z banky bylo kvůli krizi velmi těžké, se nám to podařilo,“ sdělil k tomu Fusek.

Do konce roku by tak měla být hotova hrubá stavba, hotel by měl být v provozu ve druhé polovině roku 2010. Disponovat bude 98 lůžky. Jeho součástí bude konferenční sál pro 144 posluchačů, také pivní lázně, saunová a bazénová část, kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum, kosmetické centrum, fitness, bowling, bazén, snídaňová místnost, klub a dokonce i první pivovarské muzeum na Moravě. „V regionu takové zařízení jednoznačně chybí. My doufáme, že centrum a hotel jako takový osloví především ty turisty, kteří by chtěli v regionu zůstat delší dobu a zatím zde nenašli adekvátní ubytování,“ okomentoval Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Zkouší štěstí i v Číně, kam chce ročně vyvážet až 40 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela

Společnost Heineken už nebude v Kutné Hoře vařit pivo. Tamní pivovar tak po víc než čtyři sta letech pravděpodobně úplně skončí. Proti tomu vyrazili v sobotu odpoledne protestovat obyvatelé Kutné Hory, kterým se rozhodnutí nápojové firmy nelíbí.

V parku před pivovarem se sešlo přes sto lidí. Někteří na sobě měli stylové oblečení - trička s logem kutnohorského piva nebo místního pivovaru. Jako improvizované pódium řečníkům posloužila pivní basa. Na protestní akci byla slyšet hesla jako "hanba radnice" nebo výroba "značky zachována, ale co to bude za pivo, když se nebude vyrábět v Kutné Hoře".

Účastníkům demonstrace bylo už dopředu jasné, že akce rozhodnutí firmy Heineken přesunout výrobu piva značky Dačický z Kutné Hory do Velkého Března nezmění. Přesto nechtěli zůstat sedět doma a přišli vyslovit svůj nesouhlas.

Společnost Heineken odůvodňuje svůj odchod z Kutné Hory především ekonomickými důvody. Technologie výroby piva v kutnohorském pivovaru by potřebovala rekonstrukci spojenou s vysokými náklady, které nejsou v tuto chvíli pro firmu únosné.

Budovy pivovaru patří městu. To také bude muset rozhodnout, jak objekt využije. Možná v něm najde místo logistické centrum společnosti Heineken, možná ale radní dají přednost jinému projektu. Na veřejnosti padly takové návrhy jako třeba muzeum piva nebo dokonce lázně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Michal Trnka | Foto: Lukáš Bečán

Zpěvák a kytarista Aleš Brichta potěší v sobotu 27. června nejen všechny své fanoušky, ale také příznivce zlatého moku, a především místního piva Konrád v libereckých Vratislavicích nad Nisou. Vystoupí na zdejších jubilejních pivních slavnostech, Dnu Konráda. Ten se zde bude konat už desátým rokem.

„Cílem slavností je pozvat všechny příznivce piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. A aby se nepilo jen pivo, bude připraveno bohaté občerstvení, klobásy, rožněné pochoutky, grilovaná kuřata, a spousta zábavy pro celou rodinu,“ uvedl za pivovar Konrád Antonín Čarný.

Návštěvníkům vedle Aleše Brichty zahraje také kapela Rangers, dále kapely Strahov, Jablonečanka, Sešlost a další. Pro děti bude připravena cukrová vata, nanuky a limonáda.

Lidé ochutnají také Červeného Krále

Součástí programu bude i představení nejčerstvějšího úspěchu z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2009: Konrád 11° – světlý ležák, který se umístil na třetím místě v kategorii světlých piv.

„Pro sběratele pivních suvenýrů bude připraven stánek se suvenýry, jako jsou sklenice, tácky, trička, otvíráky, zapalovače nebo čepice,“ doplnil Antonín Čarný.

Pivovar ve Vratislavicích návštěvníkům slavností nabídne všechny tradiční konrádovské druhy piv, včetně tmavé 11°, a řidičům se bude nalévat nealkoholické pivo.

Součástí nabídky bude tradičně červené pivo, které je vyrobeno pouze z přírodních ingrediencí – Červený Král.

Pivo se bude prodávat během slavností za jednotnou cenu 15 korun za půllitr, Červený Král bude k mání za 20 korun.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Autor: Zuzana Minstrová