Budějovický Budvar, n. p. bude v letošním roce investovat do nové manipulační techniky značky Linde. Celkový objem investice dosáhne 6,5 mil. Kč. Jedná se především o nákup devíti plynových a elektrických vysokozdvižných vozíků využívaných při expedici palet s hotovými výrobky z pivovaru, pro manipulaci materiálu k výrobním linkám či ve skladech, nebo nakládku a vykládku piva v obchodních střediscích. Investici doplní pět nízkozdvižných elektrických vozíků s nosností 1,6 tuny.

„Nakoupíme celkem čtrnáct kusů manipulačních vozíků, které nahradí opotřebované stroje. Ty byly staré osm až deset let a jejich opravy a údržba byly velmi nákladné,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí referátu dopravy Budějovického Budvaru.

V letošním roce plánuje Budějovický Budvar investice v celkové výši 479 mil. Kč. Největší investicí je výstavba moderního skladu za 87 mil. Kč. Ostatní finanční prostředky budou směřovat například do rozšíření kapacity obchodních středisek v České republice, obnovy některých strojů na lahvových linkách nebo do nákupu nových přepravek a sudů. V roce 2008 investoval Budějovický Budvar, n. p. do svého rozvoje 282 mil. Kč.

Základní parametry nové manipulační techniky Budějovického Budvaru:

H25T - motorový plynový vysokozdvižný vozík s nosností 2,5 tuny je určen pro expedici zboží z pivovaru. Vozík je vybaven roztahovacími vidlemi Kaup umožňující manipulaci se dvěma paletami.

E15 - elektrický vysokozdvižný vozík nosnosti 1,5 tuny s bočním posuvem vidlic, bude využíván pro manipulaci materiálu k výrobním linkám a ve skladech.

H16T - motorový plynový vysokozdvižný vozík s bočním posuvem o nosnosti 1,6 tuny, bude sloužit pro manipulaci s jednou paletou v obchodních střediscích.

T16 - ručně vedený nízkozdvižný elektrický vozík o nosnosti 1,6 tuny, bude určen pro expedici v pivovaru i v obchodních střediscích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Zajímá vás, proč majitel černohorského pivovaru vytáhl do boje proti ceně vody a chce na městečku referendum? Chcete vědět, kdy budou v Černé Hoře pivní lázně?

Nebo novinky v pivním sortimentu? Ptejte se on-line Jiřího Fuska v pátek 24. dubna ve 13. hodin. Otázky můžete zasílat již teď.

Vaše otázky můžete pokládat zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Michaela Winklerová

Libor Čech, nový sládek Měštanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. pochází ze severní Čech. Jeho profesní život je spojený s českým pivovarnictví, kde začal pracovat v roce 1990 v pivovaru Louny jako pracovník ve výrobě piva. Postupně se přes četaře spilky a ležáckého sklepa, podsládka vypracoval až na pozici sládka a ředitele pivovaru Krásné Březno v Ústí nad Labem.

Má zkušenosti jak z malých pivovarů, tak nadnárodních společností, kde pracoval naposledy pro společnost Heineken.

Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu. Přišla nabídka z Brodu a já jsem za ni rád," uvádí ke svému příchodu na Vysočinu Libor Čech.

K jakým změnám v technologii výroby piva po Vašem příchodu došlo a jak to poznají spotřebitelé?

Po seznámení s technologií, která je v havlíčkobrodském pivovaru na vysoké úrovni, a po posouzení technologického postupu jsem změnil časový okamžik chmelení piva. Pivo tak vyniká intenzivnější chmelovou vůní.

Pivovar v posledním půlroce představil dvě novinky. Sváteční a Jubilejní speciál, můžete je stručně představit?

Jedná o silnější světlá piva, která určitě obohatí místní trh o pivní speciality. Svátečný speciál je třináctistupňové světlé pivo, které se poprvé představilo na vánočním trhu roku 2008. Jubilejní speciál přijde na trh v první polovině května a jedná se o opravdu silné osmnáctistupňové pivo, které budeme vařit pouze jednou do roka při příležitosti výroční pivovaru, které havlíčkobrodský pivovar slaví poslední víkend v červnu, letos tedy 27. června. Etiketa je věnována havlíčkobrodským pivním slavnostem REBEL slaví narozeniny, kde letos vystoupí například Ewa Farná, ALL X, Walda Gand a další.

Od března jste začali vyrábět České pivo, kterému se zatím pivovary na Vysočině brání kvůli složitým legislativním podmínkám. Co znamená vyrábět České pivo? Co je třeba splnit?

V havlíčkobrodském pivovaru se vždy vařilo pivo způsobem, který je pro České pivo typický. Pro nás to znamená pouze jinou metodiku zpracování výkaznictví výroby. Klasická technologie vaření a kvašení v otevřených kádích je doménou malých a středních pivovarů, které i přes vyšší pracnost a výrobní náklady preferují tradiční výrobu Českého piva. Dnešní vývoj konkurenčního prostředí dává tušit, že během několika málo let bude v České republice takových pivovarů velmi málo. Havlíčkobrodský pivovar je jeden z posledních pivovarů u nás, který je stále v českých rukou a patří mezi tzv. nezávislé pivovary.

Díky otevření sladovny vyrábíte pivo REBEL převážně z místních surovin a díky tomu jste uspěli v certifikaci regionální produkt Vysočiny. Proč jste se pro certifikaci rozhodli?

Měštanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je jediným pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina - regionální produkt. Podmínkou udělení byla skutečnost, že při výrobě musí být používány zejména místní suroviny. Díky otevření sladovny odebírá pivovar od zemědělců Vysočiny více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Hlavní smysl takového ocenění pro spotřebitele je skutečnost, že se může lépe orientovat v nabídce velkého množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo.

V současné době jsou vidět lahve REBEL s novou etiketou, co vedlo pivovar ke změně?

Vedle doplnění etikety o zeměpisnou ochranu České pivo či ochrannou známku Vysočina regionální produkt jsme se rozhodli o zcela jiný design a materiál etikety. Pivo REBEL patří druhým rokem k nejoceňovanějším pivům v České republice a chceme, aby tomu odpovídala kvalita a zpracování etikety.

Zdroj: Nový týdeník.cz

Český pivovarnický trh má před sebou zřejmě další rošádu. Budějovický měšťanský pivovar se značkami, jako jsou Samson Budweiser Bier, BB Budweiser Bier nebo nealkoholické Pito, je na prodej.

Akcionáři pivovaru s produkcí kolem 180 tisíc hektolitrů nabízejí podle informací HN celkem 97 procent akcií za 1,5 miliardy korun.

"Je to úvaha o hledání strategického partnera. Ta jednání stále probíhají," komentoval prodej Miroslav Leština, který spolu s Janem Divišem vlastní největší podíly v pivovaru - poslední tři roky ztrátovém.

Mezi zájemci se objevily české pivovarnické skupiny jako PMS Přerov nebo K Brewery. Ale okolnosti nabídky už sondoval i jihočeský soused Samsona - státem vlastněný národní podnik Budějovický Budvar.

"Pan Leština mne oficiálně informoval o záměru prodat pivovar, my jsme se informovali o podmínkách, především o ceně, ale vyhodnotili jsme to negativně," vyjádřil se za akcionáře Budvaru ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Cena 1,5 miliardy je podle lidí z branže poněkud přemrštěná. Byť se do ní počítá vlastnictví naším vstupem do Evropské unie určeného zeměpisného označení Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var a zčásti i hodnota ochranné známky Budweiser.

Koupě Samsona by ale v každém případě byla výhodná pro všechny tři zmíněné pivovary, které by tak mohly zvýšit tržní podíl.

Pořadí vyrobeného množství vede u nás Plzeňský Prazdroj před Pivovary Staropramen a třetím Heinekenem, který ke Královskému pivovaru Krušovice a brněnskému Starobrnu loni připojil i skupinu Drinks Union. Budvar je čtvrtý a v těsném závěsu za ním je přerovská skupina PMS a následně uskupení K Brewery.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Soud řeší žalobu podanou pražskou společností na město Domažlice. Na pivovar je vydáno předběžné opatření!

Bude se kdysi vyhlášené „domažlické“ vařit v městském, nebo v soukromém pivovaru? Odpověď na tuhle otázku hledá soud, který se zabývá žalobu podanou pražskou společností Bohdalecká s. r. o. na město Domažlice za vypovězení smlouvy.

Firma měla podle smlouvy uzavřené ještě s minulým vedením Domažlic po vydání stavebního povolení zaplatit za pivovar skoro sedm a půl milionu korun a zřídit v něm hotel a minipivovar s restaurací. Ve smlouvě byl stanoven také termín, do kdy měla o povolení požádat.

Novému vedení města po třech letech a několika žádostech firmy o prodloužení termínu došla trpělivost a smlouvu vypovědělo. Podle jednatele firmy Jiřího Kappela vše způsobilo zdlouhavé jednání s památkáři. Ti po roce prohlásili pivovar za státem chráněnou památku. „Při přípravě plánů jsme se museli k pivovaru chovat, jako by už památkou byl. Přípravy nás stály asi pět milionů,“ vysvětluje Kappel. Pokud u soudu uspěje, bude muset město nechat odstranit příjezdovou silnici ke Kauflandu. „Ta je o metr výš, takže je znemožněno zásobování pivovaru.“

Na pivovar bylo vydáno předběžné opatření. „Znamená to, že jej nesmíme prodat, ale to my stejně nechceme,“ říká starosta Miroslav Mach, který je přesvědčen, že město dokáže pivovar zachránit. „Už máme dokonce hotovou i studii budoucího využití,“ dodává Mach.

Kromě minipivovaru a restaurace je součástí studie zpracované pro město i muzeum zaměřené na dlouhou tradici vaření piva v Domažlicích, galerie a prostory pro pořádání kulturních akcí.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor: Václav Tauer

Jednotný název Léto s Dudákem zahrnuje tři akce. Pivovarskou pouť, připomenutí vzniku pivovaru 360 let jsme tady pro Vás a Loučení s prázdninami.

Léto s Dudákem. Pod tímto názvem připravil Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., komplex oslav 360. výročí založení pivovaru ve Strakonicích (1649). V týmu lidí, kteří se na přípravách podílejí, je také Ctibor Hanzlovský.

Jaké akce Léto s Dudákem obsahuje? Předpokládám, že jednou z nich bude tradiční a osvědčená Pivovarská pouť.

Přesně tak. Bude to Pivovarská pouť v sobotu 27. června. Další sobota 1. srpna bude věnována konání hlavních pivovarských oslav pod titulem 360 let jsme tady pro Vás a tečkou za letní sezonou a kulturními akcemi bude opět sobota, tentokrát 5. září. Pořad komponovaný pro celou rodinu se jmenuje Loučení s prázdninami 2009.

Na první pohled je toho až nad hlavu . . .

Původní zadání projektu počítalo dokonce se čtyřmi letními akcemi. Redukováním na tři chceme docílit vysoké kvality a úrovně všech akcí. Všechny se konají na parkovišti pod pivovarem a podél Otavy na Podskalí. Prostor je rozdělen do čtyř zón: První parkoviště pod pivovarem, druhá zabírá území k Zavadilce, třetí část Pod skalou a čtvrtá Zadní Podskalí.

Rozeberme jednotlivé akce. První bude Pivovarská pouť. Co by o ní lidé měli vědět?

Koná se v sobotu 27. června od 13 do 22 hodin. Zahájíme ji tradičním výstřelem z historického děla – toho se za asistence skupiny historického šermu Markýz ze Strakonic ujme sládková Dagmar Vlková. Absolutní novinkou a doslova perlou pouti bude večerní program Ozvěny návratu legend. V něm vystoupí strakonické legendární kapely Meteor a Bonton. Odpoledním programem bude do 18. hodiny provázet Michal Jančařík. Nebude v něm chybět neckiáda, která startuje ve 12 hodin v Katovicích, soutěže pro děti i dospělé a od 16 do 17 hodin vystoupí populární český zpěvák Martin Maxa.

Druhou v pořadí jsou oslavy 360. výročí založení pivovaru.

Oslavy tohoto významného výročí začaly už loni 11. srpna vyhlášením soutěže Basy plné dárků. Trojice vítězů bude vylosována v sobotu 1. srpna a hlavní ceny jsou chlazení, slunečník a zahradní set.

Samotná akce trvá od 14 do 22 hodin a v programu se návštěvníci mohou těšit na skupinu U2 – revival, Michala Šindeláře (syna zesnulého baskytaristy skupiny Katapult Jiřího „Dědka“ Šindeláře – poz. redakce) nebo historicky první křest prvního CD strakonické skupiny Meteor.

A jdeme do finále – Loučení s prázdninami 2009 v sobotu 5. září.

Bude to pomyslná tečka za Létem s Dudákem. Na naše malé i velké návštěvníky čeká jen a jen dobrá nálada. Děti se budou bavit a soutěžit ve stylu M.A.S.H., zazpívat si karaoke a nahrát si vlastní CD nebo budou moci s rodiči posedět u táboráku, opékat si buřty a prostě se vesele rozloučit s prázdninami.

Sobota 27. června: Pivovarská pouť (13 až 22 hodin)

Sobota 1. srpna: 360 let jsme tady pro Vás (14 až 22 hodin)

Sobota 5. září: Loučení s prázdninami 2009 (14 až 22 hodin)

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: Petr Škotko

Zlatavý mok z pivovaru Excelent v Rýmařově získal ocenění na Jarní ceně českých sládků za svůj třináctiprocentní Polotmavý speciál. V Rýmařově se pivo vaří už od druhé poloviny šestnáctého století.

Společnost Pátá stavební cz, a. s., která před necelým rokem opět nastartovala výrobu piva v pivovaru Excelent v Rýmařově, sklízí první úspěchy. Na letošním ročníku prestižní soutěže Jarní cena českých sládků, jež se konala před několika týdny, získala ocenění za třináctiprocentní Polotmavý speciál Excelent.

Konkurence byla skutečně velká. Na pivovarském dvoře Zvíkov, kde soutěž organizovala společnost Pivas, prezentovali zástupci devětatřiceti minipivovarů z celé České republiky sto třicet sedm značek piva. Pivo se hodnotilo v deseti kategoriích od světlých výčepních, přes polotmavé ležáky až po tmavé speciály.

"Degustační komise byla složena z osmdesáti zkušených sládků, kteří hodnotili u vzorků barvu, vůni a chuť. V kategorii polotmavý speciál se stal absolutním vítězem právě třinácti Polotmavý speciál Excelent,“ sdělila Veronika Petrová ze společnosti Pátá stavební cz, a.s.

Pivo podle tradičních receptur

Pivo v Excelentu vyrábějí podle tradičních starých receptur, kdy základními surovinami je pramenitá voda, výběrový slad, chmel a kvasničité kultury. Vaří zde tři druhy piva a to 11% Světlý ležák Excelent, 12% Tmavý ležák Excelent a 13 % Polotmavý speciál Excelent.

„Jedná se o pivo kvasnicové, nepoškozené filtrací nebo pasterací. Je čepováno v přírodním stavu bez tepelné a chemické stabilizace, takové, jaké mohou pít jen sládci v pivovarech,“ vysvětlila Petrová a pokračovala: „V pivu zůstávají všechny látky příznivě působící na lidský organismus – některé enzymy, vitamíny řady B, kyselina listová, vápník, fosfor, draslík, hořčík a v neposlední řadě antioxidanty, které jsou v dnešní době tolik oblíbené.“

První dochované zmínky o rýmařovském pivovaru v historických pramenech pocházejí ze druhé poloviny šestnáctého století. Několikrát vyhořel a změnil majitele, výroba byla opakovaně zastavena. Ve druhé polovině dvacátého století pivovar dokonce sloužil jako sklad zeleniny. V roce 1995 byl zrestaurován a v roce 2007 obnoven. Nyní slouží výrobě piva i jen k občerstvení a také k ubytování.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Pršalová Zuzana

Pivovar v Chotěboři je po téměř čtyřiceti letech jediným nově postaveným průmyslovým pivovarem v celé zemi. Pustit se do boje s giganty, navíc v době boomu minipivovarů, se ale tým okolo sládka Oldřicha Záruby nebojí. Konkurovat chce poctivým ležákem a rodinným duchem pivovaru.

V čem se vlastně liší malé a tzv. průmyslové pivovary? Druhé jmenované používají jinou, dražší technologii, vaření jejich piva trvá déle. Mají také větší záběr a produkují výrazně více piva než tzv. minipivovary.

„Malé pivovary vaří většinou speciality a dodávají třeba jen do jediné restaurace, u níž stojí. Vaří jinak, rychleji,“ vysvětlil ředitel pivovaru v Chotěboři Josef Tomek a dodal: „Rozšiřují tak pestrost výběru pro pivaře ve světě ovládaném velkými pivními koncerny.“

V Chotěboři chtějí nabídnout pozitiva průmyslových i malých pivovarů. „Chceme vtisknout chotěbořskému pivovaru rodinnou tvář a věříme, že bude pro Chotěboř, okolí a možná celou Vysočinu rodinným zlatem. I proto připravujeme poctivý a klasický český ležák, žádné uniformní pivo,“ uvedl Záruba.

Česko zažívá boom nových pivovarů

Zatímco na začátku 90. letech existoval v tuzemsku jediný malý pivovar, dnes zažívají boom. „Je jich asi 80 a připravují se další. S průmyslovými pivovary, mezi něž se Chotěboř počítá, je to naopak. V roce 1950 jich u nás bylo 176, dnes sotva padesát. Od roku 1970, kdy první várku piva uvařil pivovar v Nošovicích, se žádný další neobjevil. Až nyní ten náš,“ popsal Tomek.

Chotěbořský pivovar je unikátní zejména tím, že vyrostl doslova na zelené louce, budoval se od základů. Jde v pořadí o 49. český průmyslový pivovar. A konkurence nadnárodních pivovarů se neobává.

„Velké pivovary často ovládnou ty malé a poté je ruší. My se nebojíme vtrhnout na pivní trh. Gigantům budeme konkurovat klasickou staročeskou technologií. Naše pivo si pivaři nespletou, vtiskneme mu charakter a kvalitu,“ slíbil Záruba. Přesvědčit se budete moci už za dva měsíce.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Přestože dosud není jasné, jak dopadne žaloba pivovaru Holba na prodej pivovaru v Náchodě, město už začalo čerpat 150 milionů korun, které v únoru za prodaný městský pivovar získalo.

Z části peněz město splatilo úvěr od banky. Osmačtyřiceti miliony splatili radní úvěr u banky, který si před lety vzali na odkoupení hotelu Beránek na náměstí. Další část peněz zřejmě město poskytne na rekonstrukci a přístavbu Základní umělecké školy v Náchodě.

Při rozdělování peněz z Evropské unie s tímto projektem Náchod neuspěl. „Přestože podle našeho názoru byl projekt rekonstrukce a přístavby základní umělecké školy zpracován výborně a podmínky pro udělení dotace splňuje, nedostali jsme na něj z evropských peněz ani korunu. Dotaci se ještě pokusíme získat, ale pokud to nevyjde, na výstavbu školy použijeme část peněz za pivovar,“ řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Přestavbu základní umělecké školy město zahájí na podzim. Podle starosty bude umělecká škola i významnou součástí prevence kriminality ve městě, kde žije početná romská minorita.

„Vadí mi, že několik úředníků někde od stolu, aniž by se podívali do Náchoda, rozhodlo, že základní uměleckou školu nepotřebujeme,“ dodal Čtvrtečka.

Starosta: Když zaplatili, případ pro mě skončil. Případ pivovar prý pro něj skončil ve chvíli, kdy se na účtu města objevila částka, za niž město náchodský pivovar prodalo.

„Soud ať případ řeší, pro mě je hlavní, že jsme pivovar prodali za nejvyšší cenu, kterou jsme mohli získat,“ tvrdí starosta. Připustil však, že pokud soud rozhodne, že prodej pivovaru v pořádku nebyl, město se tím bude muset zabývat. „Zatím si však nepřipouštíme, že by byl v prodeji pivovaru problém a nevidíme v něm nic sporného,“ uvedl starosta. O pivovaru by měly soudy rozhodnout zřejmě na podzim. Proti prodeji se odvolal pivovar Holba z Hanušovic, který se rovněž zúčastnil výběrového řízení, ale výběrová komise navrhla městské radě jeho vyřazení pro nedodržení podmínek. Několik dnů po rozhodnutí o prodeji soud vydal předběžné opatření, jímž převod akcií zakázal.

„V té chvíli už ale byly akcie prodány,“ tvrdí Čtvrtečka. Podle něj byl prodej fakticky dokonán zvednutím rukou zastupitelů a tím, že firma stihla za pivovar zaplatit dřív, než soudkyně předběžné opatření vydala. Na dotaz médií uvedla, že pokud se tak opravdu stalo, prodej pivovaru byl legální.

Přesto na podzim bude soudkyně o žalobě pivovaru Holba rozhodovat. Na druhé straně bude řešit i stížnosti, které právníci společnosti LIF a města podali na vydání předběžného opatření zakazujícího převod akcií.

Prodej pivovaru zkoumá i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně, a to kvůli podezření jednoho z účastníků soutěže na možnou takzvanou veřejnou podporu kupce. Filip Vrána z odboru vnějších vztahů však včera řekl, že úřad zatím čeká na stanoviskoměsta. „Záměr prodeje pivovaru jsme prošetřovali už vloni, ale závady jsme neshledali,“ řekl úředník.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Do provozu byla včera v pivovaru Ostravar spuštěna nová moderní myčka vratných lahví s označením DELTA 28. Má kapacitu 34 tisíc lahví za hodinu a je mnohem šetrnější k životnímu prostředí.

Nová myčka vratných lahví je plně automatická a její instalaci zvládl Ostravar v rekordně krátkém čase dvou týdnů. Myčka,. Která stála téměř dvacet miliónů korun, je největší výrobní investicí ostravského pivovaru od roku 2005, je také daleko více šetrnější k životnímu prostředí. „Po náběhu do plného provozu budeme k mytí potřebovat mnohem méně vody, páry i elektřiny,“ uvádí Richard Kornas, vedoucí technické podpory pivovaru Ostravar. Jednu láhev zvládne umýt za 16 minut při poloviční spotřebě vody a páry.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz

Připrav pravé řezané z krušovického piva Černé a Mušketýr tak, aby se ti pivo nesmíchalo! Pošli fotku nebo video svého díla a odborná porota zhodnotí výsledky. Cena za nejlepší výsledek: čtyřkolka Cafe Racer 250, další ceny mininotebook Acer a telefon Nokia 6600 Slide. Dalších 1000 odměníme speciální MIX lžící na přípravu toho pravého řezaného. Více informací na www.praverezane.cz

Zdroj: Krušovice.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vystavil (predaná produkcia) za prvý štvrťrok 2009 40.285 hektolitrov (hl) piva, čo bolo medziročne iba o 8 percent menej ako v prvom štvrťroku 2008. Zaznamenal tak najmenšie zníženie produkcie zo všetkých slovenských pivovarov, keď sa celkovo trh s pivom prepadol za prvý štvrťrok o 12 percent. STEIGER mierne zvýšil aj svoj trhový podiel na 6,56 percenta. Slovenské pivovary vystavili za január až marec 2009 spolu 613.854 hl piva. Trh s pivom ovplyvnila súčasná hospodárska kríza, keď zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Vývoj na trhu s pivom je nepredvídateľný. Kým v januári 2009 sa predalo v SR až o 17% piva medziročne menej, čo bolo zrejme spôsobené kombináciou hospodárskej krízy s krízou plynovou, v marci to bolo už iba o 8 percent. Marcový výkyv je na trhu s pivom podobný ako sme zaznamenávali aj po iné roky a mohol byť spôsobený doznievajúcou zimou. Až predaj v teplých mesiacoch ukáže, aké sú naozajstné vývojové trendy. Kým ešte v 80-tych rokoch predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v pohostinských zariadeniach, dnes čelí tvrdej konkurencii nepreberného množstva nealkoholických nápojov i alkoholických nápojov, podporovaných agresívnou reklamou. Pivo je pritom v súčasnosti najlacnejším nápojom v reštauračných zariadeniach !“, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, od 16. května 2008 v konkurzu, bojuje o svůj nemovitý majetek.

V tuto chvíli bývalý, protože se ocitl většinově ve firmě Tema, a. s., Plzeň.

Stalo se to právními úkony, které insolvenční správce Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004.

Nepoměrné podíly

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák vložili do společnosti vklady po 20.000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za shodných 20.000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10.000 korun 19. září 2006 na Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206,789.900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80.000 Kč společnosti Tema.

Správce podstaty má tento právní úkon za neúčinný. Převod hodnoty převyšující 206,8 milionu za celkem 90.000 korun není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní také, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů.

Dožaduje se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206,809.900 Kč do podstaty úpadce.

Je to promlčeno?

Tema se brání údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazuje na § 239, podle něhož insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce insolvenčního správce ale upozorňuje, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva Pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený a jednatelem Piva Eggenberg A.D. 1560 jeho syn.

„Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňuje žalobce a dovolává se § 240 (3) insolvenčního zákona.

Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

„Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé nepřiměřenosti protiplnění,“ dodal právní zástupce insolvenčního správce.

Poškození věřitelé

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či k společnosti Beltton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce.

Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného mínil, že ze žaloby nevyplynulo, které právní úkony by měly být posuzovány jako úmyslně zkracující věřitele úpadce. „Okrajový odkaz na § 242 nestačí,“ tvrdil.

Označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení...

K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby.

„Tady šlo ale o dvě právnické osoby, a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Neplatné už dělení

Krajský soud v pondělí odpoledne žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl.

„Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když je tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamená, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Pivo s bohatou pěnou, nepasterizované a chutnější? Od čtvrka takové nabízí restaurace v třebíčské čtvrti Hájek. Ta se stala první hospodou v kraji, ve které jihlavský pivovar zavedl čepování nepasterizovaného piva z tanků, místo klasických sudů.

Do centra Horácka tak ve čtvrtek vyrazila i delegace z pivovaru. Přítomen byl i Lubomír Kýsl, zástupce firmy, která pro jihlavský pivovar montuje tankové nádrže ve vybraných hospodách.

Kýsl vysvětlil princip a výhody skladování piva v tancích, namísto sudů. „Do tanku se ze zásobovací cisterny tlačí pivo vzduchem. Z tanků putuje přes výčep přímo k zákazníkovi,“ vysvětlil Kýsl.

Bez pasterizace

Pivo v tancích je nepasterizované, tím je náchylnější k tomu, aby se zkazilo, jeho trvanlivost je asi měsíc.

„V tanku je umístěn speciální vak, který se mění při každém plnění tanku. Nehrozí tedy žádná kontaminace,“ rozptýlil obavy Kýsl.

Pivo je podle něj chutnější, s bohatší a trvanlivější pěnou než pivo ze sudů. Tanky jsou umístěné ve sklepní místnosti, kde je teplota kolem sedmi stupňů Celsia.

„Výhody pozná i obsluha, ta nemusí běhat do sklepa měnit sudy,“ dodal ještě Kýsl.

Investice do tankového zařízení se podle něj pivovaru vrátí přibližně do půl roku.

Poté, co v Třebíči byly nainstalovány dva tanky s celkovým objemem dva tisíce litrů, přijdou na řadu další dvě restaurace v Jihlavě.

Při příležitosti čtvrtečního setkání v Třebíči pivovar prezentoval výsledky své práce za uplynulé měsíce.

„Za první tři měsíce letošního roku pivovarnictví v Čechách hlásí pokles ve výrobě piva až o dvacet procent,“ hodnotil současný vývoj u nás obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý a pokračoval: „Ježek má své výsledky opačné, zdvojnásobili jsme prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku a registrujeme stále se zvyšující poptávku z restauračních podnicích, také prodej lahvového piva předčil naše očekávání,“ řekl Vostrý.

Pivovar na setkání také avizoval změnu termínu konání Dne Ježka, místo tradičního termínu v září ožije jihlavský pivovar 19. června.

Program letos budou doprovázet městské slavnosti s názvem Havíření. V ten den také pivovar otevře nově zrekonstruovanou Pivovarskou restauraci a zahrádku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Michaela Hasíková

"Pivovar se stal poosmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl" vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, ale stejně tak nás potěšil i březnový rekordní výstav pivovaru 14.690 hl. piva. Při současné hospodářské krizi tak první čtvrtletí letošního roku skončilo dokonce lépe o jedno procento, nežli loňský rekordní rok."

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 38.156,4 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou. V současné době přichází na trh se švestkovým nealkoholickým osvěžujícím nápojem Bernard s čistou hlavou.

Zdroj: Protext.cz | Tiskov8 zpr8va pivovaru Bernard

Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

STEIGER nesúhlasí so zákazom reklamy na alkohol

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne nesúhlasí s obmedzením, či dokonca zákazom reklamy na pivo, v rámci pripravovaného zákazu reklamy na alkohol. Podobné opatrenie by mohlo byť posledným úderom pre ťažko skúšané malé pivovary. Už zvýšenie spotrebnej dane na alkohol v roku 2003, odštartovalo historicky najväčší prepad spotreby piva, z ktorého sa slovenské pivovarníctvo nespamätalo doteraz. Spotreba piva nielenže každoročne klesá - vlani napríklad o 6 percent, ale súčasná hospodárska kríza priniesla prehĺbenie poklesu na dvojciferné čísla. Od roku 1990 zaniklo na Slovensku 11 malých pivovarov, každý s ročnou produkciou pod 200.000 hektolitrov. V súčasnosti sú už v SR iba posledné tri malé pivovary! Zákaz reklamy na alkohol prinesie zníženie spotreby piva všeobecne. Kým veľké pivovary to postihne ekonomicky, ale vzhľadom na to, že sú súčasťou nadnárodných skupín, s takmer neobmedzenými zdrojmi, vydržia to. Malým pivovarom však môže toto opatrenie priniesť úplný zánik.

Scestné je predovšetkým prezentovanie piva spolu s tvrdými alkoholickými nápojmi a ich hádzanie do jedného vreca. V žiadnom prípade nejde o to isté. Pivo je spravidla nízkoalkoholický nápoj, ktorý slúži na uhasenie smädu a plní tradičnú spoločenskú funkciu stretávania sa ľudí. Ustálene spojenie je ,,ísť na pivo“ a nie ísť na alkohol. Pivo je ľudový nápoj na stretávanie sa, rozhovory a relax. Spisovateľ Bohumil Hrabal to vedel opísať najlepšie.

Zo samotného piva sa dospelý človek až tak ľahko neopije – musí skonzumovať viacero vyššie stupňových pív a to trvá istý čas. Najčastejšie sa opijú tí, čo miešajú pivo a tvrdé. Proti takémuto nekultúrnemu pitiu namietajú aj výrobcovia piva. Pivo má slúžiť na posilnenie zdravia a nie na jeho ničenie. Primeraná konzumácia piva je zdraviu prospešná. Výskum ukazujú, že pri množstve cca pol litra piva denne pre muža a cca 3 dcl pre ženu prevládajú pozitívne účinky nad vedľajšími negatívnymi z konzumácie alkoholu. A to stále vravíme o pive s vyšším obsahom alkoholu, takzvanej dvanástke.

Trend je však jednoznačný. Pred rokom 1990 tvorili dvanástky tri štvrtiny vypitého piva. Dnes sa na Slovensku konzumuje 25 % dvanástok, 65 % desiatok a zvyšok sú ostatné pivá. Pivovar STEIGER by bol uvažovaným zákazom reklamy postihnutý ešte viac ako ostatné pivovary. Je totiž lídrom na trhu nízkoalkoholických konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Z ,,osmičky“ piva sa v podstate nedá dospelému človeku opiť, KACHELMANN obsahuje iba 3,3 objemových percent alkoholu. Osmičku donedávna podávali v závodných prevádzkach ako súčasť pitného režimu - sklári ju dostávali zadarmo ako alternatívu k minerálke. A to sme ešte nespomenuli nealkoholické pivo - v prípade STEIGRA ide o STEIGER FREE. Ak by sa zákaz týkal aj nealkoholického piva, tak by to predstavovalo diskrimináciu a poškodzovanie výrobcov.

Na rozdiel od niektorých veľkovýrobcov, pivá varené v STEIGRI sa vyrábajú klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. STEIGER je čistý prírodný produkt. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín.

Kým ešte v časoch socializmu predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v reštauráciách, hoteloch a pohostinstvách, nástupom nepreberného množstva nealkoholických nápojov, s ich doprovodnou agresívnou reklamou, dnes je už pivo len v pozícii jedného z nápojov. Mladá generácia dáva prednosť všelijakým mixom alkoholických nápojov a v horšom prípade aj zakázaným látkam. K dispozícii majú stovky nealkoholických nápojov podporovaných neobmedzenými finančnými zdrojmi globalizovaných výrobcov. Nikomu nevadí, že sú plné cukru, éčok, chémie...Výsledkom je paradox, že pivo je v súčasnosti najlacnejším nápojom. Pol litra stojí toľko, čo dvoj až trojdecové balenie vody! Áno, obyčajnej vody, bez akejkoľvek pridanej hodnoty a rovnako aj napríklad minerálky. Gigantické náklady nadnárodných koncernov na reklamu zaplatí zákazník. Všimnime si ešte jednu vec - odpad. Nealkoholické nápoje už vo vratných fľašiach zákazník nezoženie - namiesto toho sú tu hory plastového a skleneného odpadu. STEIGER ešte stále predáva svoje výrobky vo vratných fľašiach a rovnako vratných ekologických nerezových sudoch. A aj tak, za tejto nerovnej situácie, predaj piva neustále klesá.

Večné diskusie či je zdravé piť pivo, alebo nie, už vyriešil život. Lekárske výskumy vravia, že pivo je naozaj zdraviu prospešná dobrota – ak sa pije s mierou. Vyspelé pivárske krajiny šíria pivnú osvetu, len u nás je ticho. Veľkí hráči na trhu sa sústredili na to aby zhltli malé ryby a propagujú svoje obchodné značky. Pivo ako nápoj stále na svoju rehabilitáciu čaká. Pritom v zahraničí, v krajinách ako Česko, Nemecko, Belgicko, Írsko, kde sa o pive vie všetko, o zákaze reklamy na pivo by nemohol nik ani len uvažovať.

Prečo je pivo zdravé? Napríklad aj preto, že oxid (kysličník) uhličitý , ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Teda pri prejavoch, ktoré často sprevádzajú nevhodné spôsoby stravovania, ale môžu sa rovnako vyskytnúť aj pri niektorých ťažkostiach so zažívacími orgánmi. Pivo obsahuje vitamíny skupiny B, minerálne látky, napríklad draslík, čím sa stáva nutrične veľmi hodnotným. Pivo má tiež nízku koncentráciu sodíka, takže je vhodné pre ľudí so srdcovo-cievnymi ťažkosťami. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti , chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Po samotnom pive sa netučnie. Polliter STEIGRA má iba 190 kalórií, čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal. Pivo uvoľňuje hormón šťastia serotonín. Všimli ste si akí sú ľudia pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví? A pre ženy je dôležitá informácia že pivo obsahuje fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria. Spotreba piva na Slovensku je úzko naviazaná na kúpnu silu. Ľudia si v lepších časoch doprajú aj pivo. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Ale výhoda malých pivovarov spočíva práve v ich veľkosti, čiže ,,malosti“. Môžu ponúknuť odlišnosť, majú nezastupiteľný význam na rozmanitosti druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality, na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. O toto všetko budú ľudia ochudobnení, ak zaniknú aj posledné malé pivovary. Je toto zámerom predkladateľov zákona o zákaze reklamy na alkohol? STEIGER je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Ak bol stredovek, keď v ňom začali mnísi variť pivo dobou temna, ako nazvať našu súčasnosť, ktorá sa usiluje o jeho likvidáciu?

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne | Autor: Emil Mihálik, vedúci marketingu pivovaru Steiger

Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna hlídá nový sládek Bohumil Valenta. Je mladý, ale ctí tradice a dobře si rozumí s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co nám o sobě prozradil?

Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?

Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.

Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?

Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.

Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?

Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.

Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?

Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.

Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.

S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.

Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?

Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.

Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?

Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.

A vy žehnáte várce?

Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.

Jak žehnání probíhá?

Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.

Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?

V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.

Uvařil jste si někdy pivo sám?

Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.

Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?

Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.

Vaše cíle, ambice?

Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Bohumil Valenta (26) pochází z Prachatic a pro Vysokou školu chemicko–technologickou v Praze se rozhodl po vzoru svého otce, odbočil jen v oboru: pivovarnictví. Už brzy prý věděl, že chce pracovat právě v této oblasti. Pan sládek se přiznal, že hraje malou kopanou, má rád cykloturistiku a už se těší na místní cyklostezky, narodil se ve znamení Střelce, poslouchá rock a je, kupodivu, pivař.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Olga Havránková

Budějovický Budvar, n.p. od začátku dubna zavádí do prodeje nové balení plechovek světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Nově bude původní „tray“ s 24 kusy plechovek obsahovat 4 papírové taštičky po 6 kusech. Tento formát balení zavádí Budějovický Budvar na trvalo. Další novinkou je akční multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar obsahující 8 lahví o objemu 0,5 litru. V prodeji bude od dubna do září 2009.

Budějovický Budvar, n.p. připravil pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahuje k plechovkám světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna každý tray nově obsahuje 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožní zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále budou moci zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Plechovky jsou díky jejich praktičnosti, nižší hmotnosti a vyšší odolnosti v porovnání se skleněnou lahví oblíbené zejména v období letního cestování a dovolených. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce.

Druhou novinkou Budějovického Budvaru je multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar, který obsahuje 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack je určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. Nealkoholické pivo je zároveň vhodnou alternativou ke slazeným nápojům, zvláště v letním období, kdy organismus potřebuje větší příjem tekutin. Multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar bude v prodeji od dubna do poloviny září.

„Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodává Martin Horejš.

Celkový prodej nealkoholického piva Budweiser Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se prodává v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od loňského roku i sudech KEG o objemu 20 litrů.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru