Rodinný pivovar Bernard dnes překonal svůj loňský výstav nepasterizovaného piva 108 820,4 hl. „Již v loňském roce se nám podařilo hmatatelně zvýšit výstav piva. Letošní nárůst bude cca 12 procent.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ V roce 2003 očekáváme výstav piva okolo 122 tis.hl. Dnes je již jisté, že to bude nejlepší výsledek Rodinného pivovaru Bernard od roku 1994. Zároveň se jedná o třetí nejlepší výsledek ve čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1400 restaurací po celé České republice. Zaměstnává 85 zaměstnanců a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 129,5 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 32 procent. Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna.

Reklamní motiv „Smrt otvíráku“ Rodinného pivovaru Bernard získal v Praze na Žofíně prestižní ocenění Zlatou pecku za tiskovou inzerci. Na letošním 9.ročníku soutěže Pecky, pořádané Asociací českých reklamních agentur a marketingové komunikace, uspěl kreativní motiv vytvořený pro pivovar reklamní agentura EURO RSCG, a.s.

„Po zisku dvou stříbrných Louskáčků je to již třetí ocenění v oblasti reklamy pro pivovar v letošním roce.“ říká spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává „Oceněný reklamní motiv „Smrt otvíráku“ můžete v prosinci vidět na 240 reklamních plochách po celé České republice.“

Lidé, kteří tajně doufali, že se začne v Lanškrouně ještě někdy vařit pivo, si musejí nechat zajít chuť. Ještě letos chtějí radní začít s demolicí některých objektů v areálu bývalého pivovaru. Podle urbanistické studie by tu mělo vyrůst nové náměstí, byty, restaurace či obchody. "Projekt oživení bývalého pivovaru a části lanškrounského podměstí jsme zahájili rozhodnutím zpracovat urbanistickou studii. Nyní probíhá výběr firmy na demontáž technologie včetně likvidace, připravuje se projekt na demolice některých objektů, jednáme s investory," uvedl starosta Lanškrouna Martin Košťál. Bez investorů se dokončení celé náročné akce neobejde. " Znamenalo by to investovat zhruba sto milionů ročně a ty nemá město kde vzít," řekl před časem místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle.

Od doby, kdy město Lanškroun koupilo areál zkrachovalého pivovaru, usilovně hledalo firmy, které by ho využily. Původní provozovatel, společnost Bevi, skončil již v roce 1998 v konkurzu. Lokalitu koupilo město od správce konkurzní podstaty za pět milionů korun. Radní před časem zvažovali, zda by se nemohlo v Lanškrouně znovu vařit pivo. Mezi vážné zájemce patřil také českokrumlovský výrobce piva Eggenberg. Ten chtěl jeho budovy využívat jako sklad a postupně zde také obnovit pivovar. Jihočeši však kvůli vysokým nákladům nakonec od svého záměru upustili. Více než před rokem se dokonce objevil americký podnikatel, který chtěl znovu zprovoznit pivovar. Ze všech plánů nakonec sešlo. (Mladá fronta DNES)

Nový vánoční speciál Červený Král, který znalci piva Konrad dostanou pod stromeček, se již vaří. Zatím jej mohli ochutnat jen šťastní návštěvníci vratislavických slavností piva na počátku léta. "Prozradím jen, že k barvení používáme rostlinný extrakt z červených rostlin," poznamenal tajuplně ředitel vratislavického pivovaru Hols, a.s., Petr Hostaš.

Zdánlivý předvánoční poklid v pivovaru "narušuje" oprava části střechy, pod kterou se zanedlouho nastěhují špičkové stroje na stáčení piva do lahví.

"Kapacita patnáct tisíc lahví za hodinu bohatě vystačí a navíc snížíme energetickou náročnost a také budeme pružnější v přípravě různých druhů balení," doplnil s tím, že zároveň pivovar splní hygienické normy Evropské unie.

V současnosti pivovar jedná s motoristickým klubem majitelů vozů Porsche o vzniku malého muzea veteránů v areálu pivovaru. "Obohatilo by to program exkurzí a dní otevřených dveří, kterých pořádáme během roku velké množství. Lze se ohlásit předem," připomněl ředitel. "Chystáme už silvestrovskou zábavu, pro děti mikulášskou, a tak se může Liberec - Vratislavice nad Nisou chlubit dobrým pivovarem i po 132 letech od jeho založení," dodal. (Liberecký den)

Město Strakonice chce koupit místní pivovar ještě do konce letošního roku. Zastupitelstvo už schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a současně založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Podle ministerstva financí je však tento termín nereálný. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. "Ministerstvo zemědělství musí předložit nové ocenění, a to do konce roku. Teprve potom bude možné pokračovat v dalších krocích," řekl ve středu Právu Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. "Podali jsme návrh na způsob privatizace přímým prodejem městu a oba ministři, kterých se prodej týká, tedy ministr financí Sobotka a ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), nám přislíbili podporu. Nyní je otázkou, kdy se návrh na prodej dostane vládě na stůl," konstatoval strakonický starosta Pavel Vondrys (ODS). Podle Němečka však město pivovar jistý nemá. "Ve hře jsou všechny varianty, tedy například iveřejná soutěž," uvedl. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav cirka 95 tisíc hektolitrů. Zhruba 85 procent celkové produkce tvoří desetistupňové pivo Nektar. (Právo)

Pět měsíců před vstupem Česka do Evropské unie dostal Budějovický Budvar dobrou zprávu - Evropský soudní dvůr včera rozhodl, že si jihočeský pivovar v Rakousku podrží práva k ochranné značce "Bud". Budvar má v Rakousku poměrně silné známkoprávní postavení, které se zde opírá o česko-rakouskou dohodu o ochraně zeměpisných označení původu z poloviny 70. let. Rakousko přislíbilo pivovaru ochranu pivních značek Budějovický Budvar a Budweiser Budvar i označení Bud. Tento závazek je podle Evropského soudního dvora platný, přestože odporuje ustanovením EU o volném pohybu zboží, napsala agentura APA.

Pivo Budějovický Budvar je v Rakousku nejprodávanějším importovaným ležákem. Do země s produkcí kolem osm miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 tisíc hektolitrů. Nejvíc Budějovického Budvaru - 42 tisíc hektolitrů. Další silné importní značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Pozice importovaných značek je přitom dost složitá, protože přes 60 procent trhu ovládá linecký pivovar BBAG. Zvláště potom, co ho v květnu ovládl nizozemský Heineken, se čeká, že jeho podíl poroste.

Poslední obchodní atak amerického konkurenta Budvar zastavil v roce 2000 poté, co soudy ve Vídni a Salcburku vydaly předběžná opatření, zakazující prodej jeho piv Bud. Tento spor pak nyní soudy řeší jako řádnou žalobu vůči importujícím firmám Amercin a Stiegl. Nedávno zde Američané neuspěli ani s pokusem vymazat Budvaru jeho ochrannou známku Bud u rakouského patentového úřadu. Experti sázku firmy Anheuser-Busch na značku Bud nepokládají za samoúčelnou, protože v přístupové dohodě Česka s EU je chráněno jen zeměpisné označení Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var.

Budvar čeká, že po vstupu Česka do EU, plně využije zeměpisné označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. "Jednoznačně nás to posílí, protože nařízení 2081/92, určené právě pro ochranu zeměpisných označení, je součástí právního řádu unie. Výrobky chráněné podle míst původu se upřednostňují před ochrannými známkami," uvedl ředitel Jiří Boček. Ochrana zeměpisného označení ale neznamená, že by pivovar Anheuser-Busch přišel v některých zemích EU o svou už registrovanou známku Budweiser. Nařízení totiž umožňuje koexistenci mezi zeměpisným označením a ochrannou známkou zapsanou v dobré víře před tím, než bylo zeměpisné označení registrováno. Na druhou stranu ale v okamžiku zápisu zeměpisného označení už zápis známky není možný. (iHNed.cz)

Budějovický Budvar je překvapen rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, který minulý týden rozhodl o neplatnosti smlouvy, na jejímž základě pivovar získal od města podíl v restauraci Masné krámy. Budvar chtěl proslulou pivnici, kterou loni začátkem října zavřel hygienik, zrekonstruovat, ale v zahájení prací mu zabránil spor s jedním ze spoluvlastníků nemovitosti. "Rozhodnutí soudu bereme na vědomí a zvažujeme další kroky. Bohužel lze předpokládat další zpoždění rekonstrukce a otevření restaurace Masné krámy," řekl mediální zástupce Budvaru Martin Doležal. Pivovar koupil třetinový podíl města za 5,5 milionu korun a s ostatními 13 spoluvlastníky se chtěl dohodnout na pronájmu jejich majetkových podílů. (Lidovky Centrum)

K novému pivu s názvem Mušketýr se v Krušovicích váže takováto legenda: "Jak tak stál dnešní Královský pivovar Krušovice poblíž staré stezky z Prahy do Němec už páté století, zabušila na jeho bránu cestou kolem mnohá horda žoldácká. Ozbrojenci zbujnělí pivním mokem si zpravidla servítky nebrali a než se vydali dál na nejistou pouť vstříc válečným vřavám, zbyly po nich zcela prázdné kádě a bečky." Zkrátka se traduje, že vojenskými hrdly proteklo tolik krušovického piva, že si v každé době jedno z nich název Mušketýr zaslouží. Jedinečný Mušketýr z Královského pivovaru Krušovice stále úspěšně dobývá srdce pivařů. Degustátoři na Slavnostech piva v Českých Budějovicích ho letos dekorovali titulem PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2003. Na tradiční Dočesné v Žatci stanul v kategorii světlých piv na 1. místě. Speciální výčepní světlé pivo Mušketýr nabízí stále více krušovických restaurací, ale můžete ho ochutnat také přímo z pivovarské pípy, když si uděláte čas na prohlídku pivovaru. Volejte na telefonní číslo 313 569 226, a pokud prokážete trvalé bydliště v regionech Kladno, Rakovník a Beroun, provedeme vás do konce listopadu zdarma. (Berounský deník)

Podle dostupných informací by se mělo začít opět vařit pivo v Rakovníku nejpozději do Velikonoc. Podle informací z vedení společnosti Czech Brewery Rakovník by se výroba mohla rozjet i dříve. Na český trh se tak vrátí skoro zapomenutá značka Bakalář. Kapacita pivovaru by měla dosáhnout až 200 set tisíc hektolitrů piva. Z toho až 80 procent se bude vyvážet do Kanady, Spojených států a Ruska. Znovuzprovoznění pivovaru bude znamenat i 100 nových pracovních míst pro obyvatele okresu, ve kterém je skoro osmiprocentní nezaměstnanost. Většina provozů je již připravena ke spuštění. Zbývá oživit řídící pult pivovaru a opravit filtrační zařízení. (Rakovnický deník)

Po známém a velmi dobrém japonském pivu Asahi, začali od listopadu v pražském pivovaru Braník licenčně vyrábět i neméně světově slavné belgické pivo Stella Artois. Zatímco Asahi se v jednom z nejmodernějších pivovarů v republice, vyrábí už od roku 2000 a distribuuje především do západní Evropy a Kanady, Stella Artois bude určena hlavně na tuzemský pivní trh. V republice se oficiálně toto pivo objevilo z dovozu teprve v roce 2001. Po důkladných a dlouhých přípravách a testování, na které dohlíželi odborníci z domovského pivovaru Stella Artois v belgickém Leuvenu, mohli rozjet v Braníku výrobu ležáckého piva stáčeného do sudů i lahví. Účelem dlouhých příprav a zkoušek bylo dosažení identické kvality a chuti piva, jehož belgické kořeny sahají až do roku 1366.

Hostinští, kteří budou belgický ležák čepovat, musí mít speciální školení, protože jde o zcela odlišný způsob, než jaký byli dosud zvyklí používat pro čepování piv domácích. Ostatně, jak tvrdí znalci z pivovarů, problém už dnes není dobré pivo vyrobit, ale především ho správně prezentovat hostům. Na dobrém výčepním tedy závisí kvalita piva stejně jako na kvalitním sládkovi v pivovaru.

Belgická společnost Interbrew, třetí největší výrobce piva na světě, která vlastní i Pivovary Staropramen a tedy i Braník, neponechává nic náhodě. Dokonce už od roku 1997 pořádá mistrovství světa v čepování piva. Letošního, v pořadí již sedmého ročníku, se zúčastnili vítězové národních kol z třiceti zemí světa. Poprvé se do Bruselu vydal i náš reprezentant Petr Hrubec z Karlových Varů. Účastníci museli porotě ve velkém sále hotelu Plaza správně natočit a servírovat dvě piva Stella Artois a Hoegaarden White a jedno lahvové Leffe Brown. Každé z nich se čepuje jinak, do vlastní speciální sklenice. Pro našince je ale třeba z výšky nalévaný "lahváč" obřad působící až příliš brutálně. Dlouhý, do detailu vypracovaný proces, spojený s čepováním některých belgických piv, by některé tuzemské žíznivce mohl přivést až k nepříčetnosti. Ovšem jiná země jiný mrav, jiné pivo, jiný přístup. Stella se čepuje při teplotě pouhé tři stupně a na stejnou teplotu musí být vodou ochlazena i sklenice. První střik piva nejde do sklenice, ale mimo, aby se nenaplnila jenom pěnou. Po natočení následuje seříznutí pěny zvláštním nožem, znovu ochlazení už plné sklenice v nádobě s vodou a teprve potom podání hostovi. Pokud ovšem budete chtít načepovat pivo od mistra světa, budete se muset vydat až do Austrálie. V Bruselu totiž zvítězila sympatická výčepní z tohoto kontinentu. (iHNed)

Redakce Deníku Jablonecka se podílela na vyhodnocení nejlepšího piva roku, ale jak nakonec ukázaly výsledky, zvítězilo pivo, které v našem kraji zná jen málokdo. Rozhodující slovo měli v předvečer svátku svatého Václava, který je patronem českého piva, odborníci. Čtyřiadvacet znalců z pivovarů, vysokých škol a sladoven hodnotilo chuťově pětadvacet přihlášených vzorků. Kromě toho se piva hodnotila pomocí přístrojů z hlediska kvality použitých surovin. Testování probíhalo anonymně a vítězství v kategorii točených i lahvových piv si odnesl přerovský Zubr. V anketě novinářů zvítězil Pilsner Urquell. (Mojenoviny.cz)

Tmavé výčepní pivo Zubr Classic z přerovského pivovaru získalo stříbrnou medaili na celosvětově známém Stockholmském festivalu piva a whisky (Stockholm Beer and Whisky festival). Navázalo tak na svůj úspěch v domácí soutěži České pivo 2003, kde se stalo absolutním vítězem. Stockholmský festival, který patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě, se ve Švédsku koná od roku 1992 a každoročně přivítá více než 200 tisíc návštěvníků. Do čtveřice dále náleží Velký britský pivní festival v Londýně, Velký americký pivní festival v Denveru a Pivní festival v Antverpách. "Na stockholmském festivalu se každoročně prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělena do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví," informovala Právo mediální zástupkyně přerovského pivovaru Hana Matulová. Stockholmské stříbro letos podle ní doplní dvě zlatá ocenění, která pivovar získal v soutěži České pivo 2003, když se piva Zubr Classic a Zubr Premium stala absolutními vítězi ve své kategorii. Přerovský pivovar letos vyveze asi 25 tisíc hektolitrů piva, což představuje přibližně devět procent jeho celkové produkce. Jednou z exportních zemí je právě Švédsko, kde se každoročně prodá zhruba dva tisíce hektolitrů piva Zubr. (Právo)

Přerovské pivo Zubr se stalo absolutním vítězem letošního ročníku České pivo. Získalo prvenství v obou soutěžních kategoriích.

Světlé výčepní Zubr Classic i ležák Zubr Premium dosáhly nejlepších výsledků v silné konkurenci nejznámějších značek na našem trhu a obě piva jsou nyní držiteli titulu České pivo 2003. Ve vysoce prestižní soutěži se utkalo celkem padesát českých piv. Výsledky soutěže včera v Praze uveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Klasický výrobní postup jako konkurenční výhodu Zubra zdůraznil ředitel pivovaru Pavel Svoboda."Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti a právě díky nim přerostlo původně regionální pivo v silnou značku s hlavou zubra ve znaku. Prvenství v obou kategoriích vnímáme jako potvrzení kvality našeho typicky českého piva, jehož chuť vítězí,"vyjádřil Pavel Svoboda. V soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, probíhá hodnocení jednotlivých vzorků ve dvou kolech, což je ve srovnání se světem ojedinělé. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe. Vítězství svého oblíbeného piva budou moci oslavit také štamgasti hospůdek a restaurací, které Zubra čepují. Pivovar pro ně připravil speciální exkurze do provozu, kde nahlédnou pod pivovarskou pokličku výroby pivního šampiona roku. (kl)

Celkové výsledky soutěže České pivo Světlý ležák Světlé výčepní

1. Zubr Premium 1. Zubr Classic 2. Radegast Premium 2. Braník 3. Velkopopovický kozel Premium 3. Starobrno (Mojenoviny.cz)

Závěrečné práce na první etapě rekonstrukce, po léta uzavřeného pivovaru, vrcholí. V těchto dnech jsou kolaudovány prostory nové sladovny s varnou.

"Výrobu zahájíme již v příštím měsíci a dodavatelem sladovnického ječmene jsou výhradně okolní zemědělci," sdělil Ladislav Valtr, jeden z nových majitelů. Pivo bude opouštět znovuotevřený pivovar pod značkou firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Ta je investestorem i provozovatelem pivovaru a v příštím roce plánuje vybudovat ve starých sklepeních také stylovou pivovarskou restauraci. (Mojenoviny.cz)

Zkušební várku Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., v Liberci - Vratislavicích n. N., už sládek a ředitel v pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos uvařil. V červnu 2003 chutnalo návštěvníkům u příležitosti Dne Konrada, o Vánocích lidé dostanou další možnost zkusit Červeného krále, skutečně rudě zabarveného, znovu. "Bude to takové zpestření štědrovečerního a silvestrovského stolu," uvedl sedmatřicetiletý Petr Hostaš, který "řediteluje a sládkuje" ve vratislavickém pivovaru od obnovení jeho činnosti v roce 2000. "A právě začínáme s výstavbou nové lahvovny s kapacitou patnácti tisíc lahví za hodinu. Splníme tak další požadavky pro vstup do Evropské unie," dodal. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. "Po intermezzu při výrobě hraček v podniku Detoa v Albrechticích v Jizerských horách jsem se vrátil, když noví majitelé rozjížděli výrobu. To jsem ještě netušil, jak těžké bude dostat do povědomí lidí novou značku Konrad, která je nástupcem předchozího, ve Vratislavicích vyráběného piva v množství 450 tisíc hektolitrů. Letos počítáme s výrobou 75 000 hl," uvedl v říjnu 2003 Hostaš, který je na Osobnost Liberecka 2003 navržen poprvé. "Ale už nyní mě těší, že naše pivo je kvalitní, chutná návštěvníkům různých sportovních a kulturních akcí, které mnohdy sponzorujeme," říká populární ředitel, který prý v žádném případě nehodlá vstoupit do politiky, ač již nějaké nabídky přišly. "Chci se věnovat své práci, značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace. A moji dva kluci mě taky nenechají v klidu, když se mnou jezdí na kole po horách," podotkl s úsměvem. (Liberecký den)

Několik desítek milionů korun zřejmě poputuje do městského rozpočtu Domažlic za zchátralý a opuštěný pivovarský areál. Horní část komplexu nemovitostí už radnice prodala, nyní má dva kupce na spodní část s původní historickou budovou pivovaru. „O spodní část areálu usilují dva zájemci. Delší dobu mexický investor, k němuž se nyní přidal jeden z místních podnikatelů,“ říká starosta Jan Látka. „Původně jsme uvažovali o tom, že si areál ponecháme ve vlastnictví a pronajmeme jej. Ovšem investice do přestavby je vyšší než sto milionů. Za těchto podmínek na pronájem nikdo nepřistoupí,“ vysvětluje Jan Látka. Za nemovitosti v horní části komplexu utrží Domažlice od společnosti Inter Cora 26 milionů korun. V místech, kde se dříve vařilo pivo, bude supermarket Kaufland s parkovištěm. Spodní část při silnici chtějí firmy přestavět na hotel spolu s minipivovarem a restaurací. „Rozhodující při prodeji nebude ani tak cena, ale projekt. Nejdůležitější je, aby v areálu vznikl hotel, který městu velmi chybí,“ připomíná Jan Látka. (Mladá fronta Dnes)

Městští zastupitelé jsou rozhodnuti prodat i zbývající část pivovaru v Domažlicích. Jediný vážný zájemce hodlá městu vrátit tradici vaření piva. Po několikaleté odmlce by se v Domažlicích mohla obnovit tradice vaření piva. Zasloužit by se o to měla trojice investorů. Firma LUKR, DaosPlus a mexický podnikatel José Antonio Gonzales chtějí společně do městem nabízené přední části pivovaru v centru Domažlic investovat 100 až 120 milionů korun.

Druhý ze zájemců, klenečský podnikatel Radek Heller, radnicí požadovaný předběžný podnikatelský záměr nedoručil. "Bylo na to málo času. Bez ohledu na výsledek hlasování zastupitelů ještě chci vyjednávat," uvedl pro náš list Heller, který prý našel dostatečně silného partnera, který zajistí potřebné finanční prostředky.

"Protože jsme už zadní část pivovaru prodali firmě InterCora, která tam má vybudovat supermarket s parkovištěm, je třeba dát najevo, kdo bude kupcem zbylé části. Oběma stranám tím usnadníme vzájemné jednání," uvedl starosta Domažlic Jan Látka, podle kterého si město ponechá tamní komunikaci. Přínos do pokladny města ale v případě prodeje přední části nebude takový, jaký byl při prodeji pozemků s chátrajícími budovami firmě InterCora.

"Zatím je předčasné hovořit o nějaké ceně. Je stanoven znalecký posudek, ve kterém se hovoří o ceně 3,6 milionu korun," dodal Látka. Pro záměr prodat část pivovaru sdružení firem nezvedl ruku domažlický místostarosta za ODS Pavel Wolf a jeho stranický kolega Dalibor Kubů, kteří se při hlasování zdrželi.

"Se záměrem vystavět pro město potřebný hotel a minipivovar souhlasím. Ale určovat kupce bez předem stanovené ceny a bližších podmínek není taktické,"

Vysvětluje Wolf. Pro záměr nebyl ani zastupitel Josef Hrubý ze sdružení Domažličtí nezávislí. Všichni ostatní souhlasili. Pokud se zastupitelstvo se sdružením firem domluví na ceně, vyroste v přední části pivovaru restaurace pro 370 hostů a šestidráhový bowling. Investor počítá ve studii i s vybudováním relaxační a rehabilitační části.

"Uvažujeme o totální rekonstrukci stávajících budov na multifunkční komplex, který v sobě zahrnuje i čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou 102 míst a minipivovar," uvedl Lubomír Krýsl z firmy LUKR. Vynaložené náklady se investorům vrátí za 15 až 20 let. Minipivovar, který by navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Domažlicích, která sahá až do roku 1341, by mohl ročně vyprodukovat 3500 hektolitrů zlatavého moku. Zda bude produkce vyšší, bude záležet na chuti, kterou sládkové světlému ležáku a kvasnicovým pivům nesoucím ve svém názvu "Domažlický" dají. (Domažlický deník)

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) prozatím obstál v jednom z mnoha soudních sporů týkajících se používání značky Budweiser, které vede se svým větším konkurentem, státním Budějovickým Budvarem. Vídeňský obchodní soud totiž nevyhověl návrhu Budvaru na vydání předběžného opatření, které by BMP znemožnilo v Rakousku prodávat své pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. "Vídeňský soud neuznal argumentaci Budvaru a konstatoval, že užívání Budweiser žalovaným Budějovickým měšťanským pivovarem není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ani s dobrými mravy, protože Budějovický měšťanský pivovar vyráběl pivo v Budějovicích dávno před právním předchůdcem žalobce (Budvarem), exportoval do ciziny a užíval k označení svých piv Budweiser," řekl Právu generální ředitel BMP Miroslav Leština. Proti rozhodnutí soudu se Budvar okamžitě odvolal. "Aktuální rakouský případ je obdobný jako v loňském roce ukončený soudní spor v Německu, kde po třech letech soudních jednání rozhodl Nejvyšší spolkový soud, že Budějovický měšťanský pivovar musí upustit od nekalosoutěžního jednání a parazitování na obchodní značce Budweiser Budvar," reagoval mediální zástupce Budějovického Budvaru Martin Doležal a poznamenal, že rakouský spor začal v loňském roce, když BMP neuposlechl výzvu k ukončení "nekalosoutěžního jednání". Leština v této souvislosti uvedl, že soudní spory nepovažuje za racionální cestu při řešení vztahů mezi dvěma budějovickými pivovary. "Výsledkem je vždy jeden poražený, a když se dva perou, směje se třetí. Normální by bylo, kdyby, tak jako před druhou světovou válkou, užívaly práva k označení Budweiser oba pivovary, protože tomu tak bylo od nepaměti," zdůraznil Leština. Z vyjádření Budvaru ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by cestu k řešení známkoprávních sporů s BMP, stejně jako třeba s americkým Anheuser Busch, hledal mimo soudní síně. "Budějovický Budvar hájí své obchodní postavení a zájmy proti jakýmkoliv formám nekalosoutěžního jednání či parazitování ze strany různých subjektů zejména na klíčových trzích, například v Německu, Velké Británii, Slovensku, Rusku či Rakousku," konstatoval Doležal. (Právo)

O 61 % na 104 800 hl vzrostl v pololetí výstav Městského pivovaru Platan Protivín. To je největší skok z 53 tuzemských pivovarů. Zásluhu na tom má především výroba piva Klasik pro a.s. Plzeňský Prazdroj, která v Platanu začala letos na jaře. Zatímco pivo vlastní značky posílilo o 10,5 %, Klasik výstav městského pivovaru vytáhl o dalších více než 50 %. "Umožňuje nám to mnohem efektivněji využívat vybudované kapacity," říká ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. Ten nečeká, že by firma na této výrobě formou contract brewing vydělala velké sumy. Umožní jí to ale investovat do oprav a obnovy zařízení. Protivínský pivovar hodlá ve druhé polovině roku uvařit nejméně 140 000 hl. Pozice jeho značky sílí hlavně na lokálním trhu, kde se k ní vracejí zákazníci. Platan vloni prodal 135 000 hl piva. Jeho kapacity mu ale umožňují vystavit na 380 000 hl. (Hospodářské noviny)

Strakonický pivovar Nektar bude do konce roku 2003 na prodej. Městští radní a zastupitelé proto začali chystat dokumenty, které budou potřebovat při jeho privatizaci. Chtějí založit městskou akciovou společnost, která by pivovar spravovala. Zájemců o podnik je ale více, a ačkoliv ministerstvo financí zatím nestanovilo cenu, za kterou se bude chtít státního závodu zbavit, jeho hodnota je 118 milionů korun. Strakoničtí zastupitelé budou v nejbližší době hlasovat o založení akciové společnosti, která by po privatizaci pivovar provozovala. "Chceme být připraveni, protože máme o pivovar zájem. Nechceme totiž dopustit, aby za několik let zanikl, protože jde i o prestiž města,"řekl starosta města Pavel Vondrys. Zastupitelé věří, že do pivovaru by z rozpočtu nemusela putovat po privatizaci na jeho provoz ani koruna, či jen minimum. "Věříme, že by byl ekonomicky samostatný. Co se týče zaměstnanců, tak v současné době zřejmě jejich počet odpovídá potřebám pivovaru,"řekl starosta Vondrys. Odmítl zatím sdělit, kolik by město bylo maximálně ochotno za pivovar zaplatit. "Zatím je cena v jednání,"řekl Vondrys. Cena, za kterou bude stát ochoten prodat strakonický pivovar, není dosud jasná. Údajně se bude blížit účetní hodnotě, tedy 118 milionům korun. "Cenu teď stanovujeme. Běžné je prodávat majetek za účetní cenu, ale můžeme jako vyhlašovací částku stanovit i sumu stanovenou znalcem,"řekl ředitel odboru privatizace majetku ministerstva financí Igor Fojtík. Potvrdil, že privatizace pivovaru je na spadnutí. "Určitě to bude ještě letos." Ačkoliv stát i vedení státního podniku chce, aby po privatizaci připadl strakonický závod tomu, kdo jej neuzavře, ale bude v tradici vaření piva pokračovat, zda to budou právě Strakonice, není vůbec jisté. "Zájemců bylo dost, zhruba osm. Nechá se ale čekat, že se ještě další potencionální kupci najdou, protože privatizace zatím nebyla oficiálně zveřejněna,"řekl Bořivoj Pech, ředitel státního podniku Pivovary České Budějovice, pod který strakonický závod patří. Strakoničtí radní schválili otevření úvěru na koupi pivovaru. Místostarostka Zdeňka Tomšovicová 9.10. řekla, že rada také vyhodnotila výběrové řízení na poskytovatele investičního úvěru na nákup této nemovitosti. Vybranou banku rada doporučí městskému zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo. "Dvě nabídky peněžních ústavů byly vyřazeny, takže jsme posuzovali celkem tři. Zastupitelstvu předložíme i návrh na založení provozovatelské akciové společnosti," uvedla Tomšovicová. Rada podle ní doporučuje otevřít úvěr do 50 miliónů korun. "Neznamená to však, že pivovar bude stát 50 miliónů korun. Cena bude daná po jednání vlády a město na ni nějak zareaguje," upozornila. (Mladá fronta Dnes; Právo)