Krize ve firmách stále pokračuje, a to nejen ve strojírenských. Snad jednou z mála společností, kde se zatím s problémy nepotýkají, je havlíčkobrodský výrobce piva Rebel.

O pivo je zájem vždy

Krize se naopak neobává Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Rebel. „Vyrábíme potravinu, zboží každodenní spotřeby. V této oblasti se obecně krize neprojevuje,“ říká.

U zákazníků pozorují trend rostoucí poptávky po kvalitních produktech za nízkou cenu, kterému vycházejí vstříc. „Letos očekáváme mírný nárůst výstavu, naším cílem je upevnit si dominantní postavení v regionu,“ nastiňuje ředitel plány pro rok 2009.

Pro novou sladovnu nedávno přijali 6 nových pracovníků, takže v současnosti zaměstnávají zhruba stovku lidí. „Jediné, co jsme v souvislosti s krizí zaznamenali, je několikanásobný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání u nás,“ konstatuje Jiří Hušek.

S vlastními pracovníky jsou ale spokojeni, váží si jejich velké loajality, kterou také dokážou ocenit. „V roce 2008 byl u nás průměrný plat lehce pod 20 tisíc korun, což je v rámci Vysočiny velice slušné. Navíc si myslím, že možnost pracovat pro společnost Rebel je pro naše zaměstnance i otázkou prestiže,“ líčí záviděníhodné poměry v pivovaře ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Magdaléna Pecnová | Kráceno

Jediný ze tří zájemců o koupi 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod podle výběrové komise splňuje všechna potřebná kritéria výběrového řízení.

"Další dva zájemci nesplnili hned několik z devíti stanovených podmínek, což je podle komise závažný nedostatek," řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Nesplněné podmínky ovšem nechtěl upřesnit, ani neuvedl, o jaké zájemce se konkrétně jedná. Tři obálky s nabídkami na odkup 100 procent akcií náchodského pivovaru, které obdržela náchodská radnice do včerejší 14. hodiny, otevřela výběrová komise dnes dopoledne. Do odpoledních hodin pak členové komise projednávali jednotlivé nabídky.

Komise předala stanovisko o výsledku svého jednání městské radě a doporučila jí vyžádat si právní rozbor smlouvy zahrnuté v třetí nabídce. Náchodští radní by se měli doporučením komise zabývat na svém příštím zasedání za dva týdny. "Pokud vše půjde hladce, mohli by o osudu pivovaru hlasovat zastupitelé na svém příštím zasedání koncem února," řekl Čtvrtečka.

Náchodská radnice odsouhlasila prodej 100 procent společnosti Pivovar Náchod před koncem loňského roku. Mezi devíti podmínkami stanovenými pro nabídky je například minimální cena 150 milionů korun, nejméně pět let prokazatelného podnikání zájemce na trhu s pivem či zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod.

Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Akciový pivovar v Nové Pace si navzdory „zamrzlé době“ nevybírá pauzu ani v lednu nového roku.

Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje mimochodem zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, bude rodina novopackých Brouků rozšířena o dalšího člena.

Po Moto Broukovi přijde co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež je alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.“

Na krizi máme natrénováno

Další otázka směřovala na ředitele pivovaru Ing. Jaromíra Bulka: „Jak hodnotíte současnou světovou hospodářskou recesi, jak se projevuje na fungování pivovaru?“ „Nevím, o jaké recesi, či snad krizi hovoříte. Jsme zvyklí na „skvělé“ podnikatelské prostředí u nás, stejně tak i legislativu a jako proexportní pivovar jsme dostali tvrdé rány již před rokem, kdy abnormální, ničím nepodložená revalvace české měny dala možnost vydělat spekulantům a zároveň poškodila ekonomické subjekty, na nichž byla (a je) založena výkonnost českého hospodářství. Když k tomu přidáme komoditní stresy, tak výsledkem je to, že máme takzvaně natrénováno a budeme optimisticky doufat, že se nedočkáme sice v brzké době světlých zítřků, ale mohli bychom se třeba dočkat termínu přijetí jednotné evropské měny, když už se nad Tatrami zablýsklo…“ řekl ředitel novopackého pivovaru.

Na marketingu jsme se od Pavlíny Krejčové dověděli, že Pivovar Nová Paka byl osloven velvyslanectvím České republiky v Maďarsku ohledně dodávek piva u příležitosti setkávání velvyslanců, jejich zástupců či jiných diplomatů během českého předsednictví Evropské unie.

„Novopacké pivo jsme v Maďarsku poprvé prezentovali loni v květnu během festivalu „Dny Prahy v Budapešti“. Maďarům natolik zachutnalo, že si obchodní rada Tamás Csémy vybral novopacký ležák jako tradiční české pivo, kterým bude uctívat své hosty na pravidelném setkávání různých diplomatů během českého předsednictví.“

Diplomatům chutnalo

Pivovar Nová Paka proto nemohl chybět ani na zahajovacím večírku, který české velvyslanectví v Budapešti pořádalo v pondělí 12. ledna 2009. Diplomaté si při setkání pochutnávali na světlém ležáku, velký úspěch sklízel také tmavý Podkrkonošský speciál.

Novopacký pivovar tak kromě navázání slibných mezinárodních obchodních kontaktů úspěšně prezentoval náš region.

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Pavlína Krejčová

Finančná kríza a príchod eura vraj na plány investora nemajú vplyv. Projekt sa však ešte pripravuje. Areál pivovaru láka nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Kontroluje ho bezpečnostná služba. Zabezpečil ju investor.

Investor, Orco Property Group, chce na mieste pivovaru Stein na Blumentálskej ulici vystavať byty, kancelárie, hotel a priestory pre obchod a služby. Žiadne povolenia na plánovanú stavbu ešte vydané neboli.

Na stavebný úrad sa investor zatiaľ ani neobrátil, tvrdí Alena Kopřivová hovorkyňa Starého Mesta.

Zmena územného plánu

„Pracujeme na zmene územného plánu," povedala Lucia Švecová riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. „Prerokúvame zadanie urbanistickej štúdie."

Čistopis urbanistickej a dopravnej štúdie by mal byť podľa Švecovej dokončený v priebehu troch mesiacov. „Momentálne prebiehajú rokovania s dotknutými úradmi štátnej správy a magistrátu."

Finančná kríza a príchod eura nemá podľa investora na projekt žiaden vplyv. „Práve prebieha príprava projektu," dodala Švecová.

Zlodeji i bezdomovci

V bývalom pivovare a jeho okolí sa zvyknú schádzať bezdomovci. Počas teplejších mesiacov sa zdržiavajú na schátranom ihrisku, parkovisku a v neďalekom parčíku na Kmeťovom námestí.

Dnes sa chodia ohrievať aj do blízkeho Nového evanjelického kostola na Legionárskej ulici. „Bezdomovci navštevujú pravidelne toalety v zborových priestoroch na Legionárskej ulici počas služieb Božích," povedala členka Cirkevného zboru evanjelickej cirkvi. „Vykonávajú tu osobnú hygienu."

Polícia, nie mestská časť

Prípadné problémy s bezdomovcami má podľa Kopřivovej za úlohu riešiť polícia, nie mestská časť. Potvrdil to aj hovorca mestskej polície Peter Pleva, ktorý ľudom odporúča volať v takýchto situáciách na číslo 159. Pravidelnejšie pre problémy s bezdomovcami volajú vraj obyvatelia okrajových sídlisk, menej z centra.

K najčastejším hláseniam patrí hlučné popíjanie alkoholu na verejnosti, prespávanie v domových chodbách a pivniciach či ukrývanie sa v nemocniciach.

Pleva tiež upozorňuje, že sa medzi komunitou bezdomovcov často schovávajú aj osoby, ktoré sa vyhýbajú zákonu.

Naposledy takýto prípad riešili mestskí policajti túto nedeľu, keď obyvatelia Rače z Jurkovičovej ulice nahlásili skupinku rušných bezdomovcov, zabávajúcich sa večer pod ich balkónmi. Podľa Plevu bola medzi bezdomovcami aj políciou hľadaná osoba.

Privolaná policajná hliadka môže nahlásené problémy riešiť buď blokovou pokutou alebo vykázaním bezdomovca z priestoru. Okrem toho hliadka overuje jeho totožnosť.

Stein pod dozorom

Opustený areál Steinu je pre vnikanie cudzích osôb do bývalého pivovaru strážený. Počas vianočných sviatkov tu bola prichytená osoba vynášajúca z areálu materiál. „V objekte máme zazmluvnenú externú bezpečnostnú firmu," povedala Švecová. „Ich hliadky sa posilnili."

Počas leta horelo v niekdajšom Steine trikrát, naposledy 18. septembra minulého roku. Požiare boli o to nebezpečnejšie, že opustený areál sa nachádza v blízkosti obytných domov. Všetky vznikli počas prebiehajúcej demontáže, ktorú vykonávala firma K+B Slovakia. Najväčší bol prvý požiar, keď tu horelo takmer osem hodín.

„Demontážne práce technológie sú už dokončené," dodala Švecová.

Požiare a Stein

* Všetky požiare vznikli počas demontáže

* 9. júl 2008 - prvý a najväčší požiar. Počas neho tu horelo viac než osem hodín. Likvidovalo ho 40 hasičov. Legionárska ulica musela byť dočasne uzavretá.

* 28. júl 2008 - menší oheň, ktorý vznikol v suteréne

* 18. september 2008 - zatiaľ posledný požiar. Pri jeho likvidácii zasahovalo 17 hasičov a tri cisterny. V priestoroch horelo asi dve hodiny.

V bývalom pivovare majú vzniknúť byty, kancelárie, obchodné priestory aj hotel.

Zdroj: SME.sk | Autor a foto: Lucia Tkáčiková

Tři vážní zájemci zaslali radnici do dnešního odpoledne své nabídky na odkoupení městského Pivovaru Náchod. Původně bylo pět poptavatelů.

Starosta Oldřich Čtvrtečka se k totožnosti zájemců nechtěl vyjadřovat. "Zatím jsou obálky v trezoru a komise je bude otevírat za přítomnosti notáře zítra," řekl Čtvrtečka. O vítězi výběrového řízení rozhodne komise podle několika kritérií, z nichž bude zřejmě nejdůležitější cena a zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod. Mezi dalšími podmínkami je například i to, že zájemce prokazatelně podniká na trhu s pivem minimálně pět let. "Chceme se vyhnout tomu, aby se pivovar prodal například firmě zabývající se výrobou CD nosičů, jako byl jeden z poptavatelů v minulosti," řekl starosta.

Městští zastupitelé odsouhlasili prodej 100 procent akcií městského pivovaru koncem loňského roku za minimální cenu 150 milionů korun. Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Spoločnosť Pilsberg Investment, s.r.o. Prešov, ktorá je väčšinovým vlastníkom popradského pivovaru, požiadala mesto Poprad o zmenu územného plánu v lokalite, kde sa nachádza pivovar.

Podľa návrhu zmeny územného plánu by sa táto lokalita mala zmeniť zo zóny priemyslu na zónu polyfunkcie. V území s rozlohou viac ako 121 000 štvorcových metrov by mali v budúcnosti vyrásť hotel, byty, nákupno-spoločenské centrum a administratívne priestory. Podľa spoluvlastníka popradského pivovaru Ladislava Lazára „zmena územného plánu neznamená odsťahovanie pivovaru, je to len zmena využitia daného územia.“ Podľa neho popradský pivovar minimálne najbližšie dva roky zostane na tom mieste, kde je teraz. Napriek návrhu zmeny územného plánu definitívne rozhodnutie o budúcnosti celého pivovaru ešte nepadlo. "Je otázka na najbližších päť rokov, či sa to vôbec bude realizovať, vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu v Európe a vo svete,“ povedal Lazár.

Spoločnosť Pilsberg ešte minulý rok uvažovala o zásadnej rekonštrukcii popradského pivovaru, ale vzhľadom na situáciu na trhoch tieto plány pozastavila. Momentálne sa pivo vyrába v licencii mimo Popradu. Popradský pivovar sa v súčasnosti zaoberá výrobou nealkoholických nápojov, predajom piva, výrobou a predajom sladu a veľkoobchodu s liehovinami. Spoločnosť chce v blízkej budúcnosti výrazne zvýšiť výrobu sladu, ktorú plánuje presťahovať do Mlynice v okrese Poprad. "Na súčasnom území je nevhodné rozširovať priemyselnú výrobu a bol by to príliš drahý pozemok v centre mesta na výstavbu sladovne, preto sme sa rozhodli pre Mlynicu,“ povedal Lazár. V pivovare v Poprade sa podľa Lazára nebudú stavať nové priemyselné budovy.

Podľa návrhu zmeny územného plánu mesta Poprad v lokalite pivovaru by mali byty tvoriť takmer polovicu celého projektu. Nákupné stredisko približne štvrtinu. Hotel a administratívne priestory približne po 12 % plánovanej investície. Zmenou územného plánu sa budú zaoberať poslanci mestského zastupiteľstva na jednom z najbližších zasadnutí.

Areál popradského pivovaru sa nachádza na západnom okraji centra Popradu, na križovatke ciest I/18 a I/67. História popradského pivovaru siaha do roku 1812.

Zdroj: Aktuality.sk | Zdroj: SITA

I když svou práci sládka Budějovického Budvaru předal na konci roku kolegovi, každý o něm v pivovaru dál mluví jako o panu starém. Ani bývalá „sládkovská“ kancelář Josefa Tolara se téměř nezměnila.

„Zmizelo jen křeslo, ani nevím, kde je. Kolegovi Adamu Brožovi jsem tu nechal obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Kontroloval mě, abych nešvindloval, bude kontrolovat i jeho,“ vysvětluje šestašedesátiletý Tolar.

Protože jeho výminek, jak nazývá novou kancelář, ještě není zabydlený, povídáme si v malé zasedací místnosti. Na zdi za bývalým sládkem a zároveň novým poradcem Budvaru visí různé diplomy a ceny, které pivovar získal. Téměř všechny „za Tolara“.

„Poznal jsem spoustu zajímavých lidí i zemí. Třeba když jsem v létě v porotě pivního festivalu v Británii seděl proti členovi britského parlamentu, tak jsem si říkal, že to se každému nestane,“ vypráví Tolar. Jako penzista rozhodně nevypadá. Spíš jako člověk, který za sebou vidí kus dobře odvedené práce a těší se na trochu jiný život. Mluví otevřeně a s nadhledem.

„V každé práci člověk dělá chyby, jde jen o to, aby nepřevážily nad tím, co udělal dobře,“ říká.

Přitom jako sládek řídil rekonstrukci a rozšíření výroby Budvaru. Ta se od začátku devadesátých let minulého století ztrojnásobila. Jako pivovarnického odborníka ho uznávají nejen v Česku, ale i v cizině.

Ochutnal možná stovky druhů piv v desítkách zemí světa. S kolegou fotografem si notují - pro každého správného pivaře je prý zemí zaslíbenou Belgie. I když Budvar je samozřejmě Budvar.

„Belgie je naprostý fenomén. To je něco, co si musí každý, kdo má o pivo zájem, vyzkoušet. Když se probírá těmi nejrůznějšími chutěmi a vůněmi nebo způsoby výroby, to je něco úžasného,“ zasní se Tolar.

S manželkou si prý doma rád občas otevře i lahev dobrého vína.

„Třeba po sportu na žízeň je ale jednoznačně nejlepší pivo,“ tvrdí Tolar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Vařit pivo není jako vyrábět hřebíky, je to živý proces, říká odcházející sládek Budvaru Josef Tolar. Měl prý obrovské štěstí, protože přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc.

V Budějovickém Budvaru strávil více než čtyřicet let svého života. Z toho téměř čtvrtstoletí v roli sládka. Nyní se s podnikem pomalu loučí. „Těch téměř 21,5 milionu hektolitrů piva mi stačilo. Nového pana starého kontrolovat nehodlám,“ říká Josef Tolar.

* Proč jste se rozhodl opustit roli sládka v období, kdy se vám i podniku daří?

Je mi 66 let. Došel jsem do doby, kdy už se člověk jen rozhoduje, jestli přidá větší, nebo menší kousek práce. Už to není plánování na pět nebo deset let dopředu. Chtěl jsem práci ukončit v rozumnou dobu. Raději v poloze, kdy ostatní říkají: Ještě to o kousek prodloužíme, než aby říkali: Už abychom se vás zbavili.

* S jakými pocity odcházíte?

Snad můžu říci, že něco dobrého tady po mně zůstává. Spousta věcí se podařila vybudovat. Právě to jsou momenty, které takové rozhodnutí usnadňují.

* Přesto byl pro vás minulý rok velmi zajímavý. Zasedl jste v porotě britského pivního festivalu, získal titul Sládek roku 2008. Chtěl jste schválně odejít na vrcholu kariéry?

Tak krátkodobě jsem to neplánoval. První termín jsem viděl už na konci roku 2007. Požádali mě ale, abych pokračoval dál. Další přidávání let nebo měsíců už by určitě nebylo to pravé.

* Pokud byste zůstal ještě rok, stal by se z vás nejdéle sloužící sládek v historii pivovaru.

To ano. Nejdéle sloužícím je kolega Miloš Heide, s nímž jsem se střídal. Je zajímavé, že za dobu více než 110 let historie pivovaru jsme téměř polovinu jeho existence pracovali jako sládci my dva. S nikým jsem ale závodit nechtěl.

* Celkem vám jako sládkovi prošlo pod rukama 21,5 milionu hektolitrů piva. Jak člověk zabrání, aby se z takové práce nestala rutina?

Výroba piva je biochemický proces založený na funkci živých organismů - kvasinek. Vždycky říkám, že tu nevyrábíme hřebíky. Je to živý proces, který je třeba sledovat. V tom je práce v pivovaru zajímavá.

* Co všechno se za dobu vašeho působení v pivovaru změnilo?

Měl jsem obrovské štěstí, protože jsem přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc. Od té doby se jeho kapacita ztrojnásobila. Nyní je na 1,35 milionu hektolitrů za rok. Měnilo se téměř všechno a já se toho účastnil a ovlivňoval výběr technologií a strojů. Období změn v 90. letech bylo úžasné.

* Budvar se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kolika cizími jazyky hovoříte?

Není to zas tak velká sláva. Když jsem přišel ze školy, uměl jsem takovou školní angličtinu. Pak jsem začal studovat němčinu, udělal jsem si z ní státnici a pak i z angličtiny. Ze staré doby umím ještě rusky. Také jsem se začal učit franouzsky, ale skončil jsem po roce. Je to nádherná řeč, ale velmi složitá.

* Který jazyk je pro sládka nejdůležitější?

České pivovarnictví je technologicky vázáno na německy mluvící země. Takže němčina je nutná. To jsem tloukl do hlavy i všem svým následovníkům.

* Byly to právě cizí jazyky, které vám otevřely cestu ke kariéře?

V 70., 80. a na začátku 90. let byl problém najít někoho, kdo by byl schopný jet s našimi dodavateli třeba do Brazílie a mít tam přednášku o českých pivovarnických surovinách. To byla šance. Paradoxně mi pomohlo to, že jsem se účastnil studentského hnutí a po roce 1968 mi to při kádrování spočítali. Tím, že mě strčili pod vodu, jsem měl možnost a čas si jazyky dodělat a dostat se na úroveň, která už je použitelná.

* Která země vás při cestách nejvíce zaujala?

Určitě Anglie. Na toto prostředí nejvíce vzpomínám. Je zároveň naším druhým největším zahraničním trhem. Cítím, že tam jsem nejvíce něčemu pomohl.

* Na co si například vzpomenete?

Třeba když jsem před spoustou let na letišti Heathrow v Londýně přecházel přes imigračního úředníka. Dával mi různé otázky. Říkal jsem, že přijíždím pracovně kvůli značce, kterou tam prodáváme. Měl jsem tehdy s sebou tašku s logem Budvaru, tak jsem mu ji ukázal a řekl, že ji asi zná. Odpověděl: Znám ji více, než by možná pro mě bylo dobré.

* Na jaké rozhodnutí v roli sládka jste nejvíce pyšný?

Třeba když se v Budvaru instalovaly nové tanky pro kvašení piva nebo horizontální tanky pro ležení piva. Ty bych mohl možná označit tak trochu za své. Měl jsem nápad s jejich netradiční velikostí. Nechtěl jsem, aby mezi nimi bylo spousta nevyužitého místa. Před námi to ještě nikdo nevyzkoušel.

* Je ještě něco dalšího, co po vás v Budvaru zůstane?

Na výrobu piva používáme vodu z artéských studní. Budějovická voda má v sobě vždy určitý obsah železa. Řešili jsme, jak ho při čerpání odstraňovat. Přišli jsme na princip, který se používá při čeření mladiny. Odborníci tvrdili, že tak to určitě nepůjde. My jsme to ale nakonec podle pivovarnického principu udělali a funguje to dodnes.

* Co byste naopak změnil?

Právě když jsme rozhodovali o horizontálních tancích, tak tu bylo oddělení s novými nerezovými káděmi. Ty tenkrát představovaly technologický vrchol. Přemýšleli jsme, jestli ty tanky dát i místo kádí. Mně jich bylo líto, proto tam dodnes stojí nevyužité. Byla to chyba.

* Mohou obyvatelé exotických zemí rozumět českému pivu?

Přístup je rozmanitý. Třeba v Japonsku jsme nabízeli naše pivo zájemci, který řekl, že máme přijít, až bude budvar takový jako piva, která se v zemi vyrábí a konzumují. Nešlo mu vysvětlit, že piva se importují právě proto, že jsou jiná než ta místní. Třeba v Německu je přístup přesně opačný.

* Proč je Budvar úspěšný třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu?

Jako stále důležitější se ukazuje právě to, že my si díky postavení národního podniku můžeme dovolit pracovat tak, jak ostatní nemohou. Sládek v jiném pivovaru nesmí ani pomyslet, že by nakupoval tak drahý chmel jako já. Pak z té mimořádné suroviny děláme mimořádné pivo, za které si také můžeme říci mimořádnou cenu.

* Nebojíte se toho, že prodejem, o němž se stále mluví, Budvar tuto pozici ztratí?

Pokud by se privatizoval tak, jak o tom nyní mluví vláda, tedy, že by se změnil z národního podniku na státem vlastněnou akciovou společnost, pak se nic nezmění. Horší by bylo, pokud by budějovický pivovar koupila nějaká velká zahraniční společnost.

* V čem?

Takovéto koncerny mají na všechny své společnosti stejný metr. Sledují především ekonomické tabulky. Nezabývají se tím, jestli je něco výjimečné. Netroufl bych si tvrdit, že by na Budvar, v případě jeho převzetí, uplatňovaly jiná pravidla a pohledy.

* Co by to pro Budvar znamenalo?

Z pozice výjimečnosti by se posunul do středního proudu. Stal by se jedním z davu.

* Pivo je tedy úspěšné právě tím, jak moc je zvláštní?

Vezměte si, kolik značek je třeba v Americe. Objednáte si u baru třetinkovou lahev. Poprvé se napijete a zjistíte, že tomu pivu nic nechybí. Pak dopijete do třetiny, řeknete si, že je to docela fajn. Jenže pak zjistíte, že ta zajímavost rychle mizí. Když je lahev prázdná, tak si říkáte, že na další už chuť nemáte. Všichni zvenčí nám závidí právě to, že naše piva jsou pitelná. To znamená, že máte chuť na další.

* Je právě touha po zvláštním pivu důvod, proč přibývá různých minipivovarů?

Je to odpověď konzumenta na stále větší sjednocení chutí. Lidi zajímá jiná chuť nebo třeba netradiční etikety. Na jihu Čech má malý pivovar docela dobrou šanci se udržet. Pokud je ve vlastním prostředí, majitel nemusí platit nájem a má hospodského kamaráda, který mu to pivo bude prodávat.

* Co třeba Tolar? To zní jako docela dobrá značka.

Čirou náhodou, bez jakéhokoli mého přičinění se stalo, že pražští šlechtitelé vyprodukovali sladovnický ječmen s tímto názvem. V Budvaru ho také používáme. Vždy se z legrace sladařů ptám, kdy mi začnou platit nějaké provize.

* Takže po vlastním minipivovaru netoužíte?

Těch 21,5 milionu hektolitrů mi stačí. Myslím, že piva už bylo docela dost.

* S Budvarem spolupracujete dál. Co konkrétně děláte?

Chodím na jednání o různých investicích, protože spousta práce začala už za mě. Třeba na pozemku za Kněžskodvorskou ulicí plánujeme vybudovat stavbu stáčecího komplexu. I při tom bych měl vypomáhat. Dále zastupuji podnik ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze.

* Zdá se, že vám práce moc neubylo?

Jak kdy. Pokud nebude žádné jednání a jiná práce, zůstanu doma. Nechci nového pana starého kontrolovat ani budit dojem, že si tu chci nějaké hodiny odsedět.

* Přestěhoval jste se do nové kanceláře. Co jste v té staré novému kolegovi nechal?

Zůstal tam obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Vždycky, když se mě lidé ptali, co tu ten pán dělá, tak jsem říkal, že dohlíží, jestli nešvindluji. Teď bude dohlížet i na pana kolegu. Zůstalo tady i čelo sudu s pivovarnickými nástroji, které jsem dostal od mistra bednářského k padesátinám. To řemeslo už dnes neexistuje, nicméně taková připomínka k pivovaru patří.

* Co zdobí vaši novou kancelář?

Keramický korbel s věnováním k šedesátinám, který zatím stojí u mě na vejminku na stole. Vzal jsem si také stříbrný korbel, který jsem dostal od britského cechu spisovatelů. Do třetice také třeba měděná nádoba s tepaným povrchem, takzvaný mazák. Ten jsem dostal od ředitele Bočka ke svému odchodu.

* Mohl jste mluvit do výběru svého nástupce?

Těší mě, že se se mnou ředitel radil. Rozhodnutí ale bylo na něm. Sládek je totiž jeho nejbližší spolupracovník. Já byl jen konzultant.

* Když si za pět let objednáte Budvar, bude chutnat pod vedením nového sládka Adama Brože stejně?

Potěšilo mě, že pan starý Brož prohlásil, že chce zachovat výjimečnost budějovického piva a to, co se zde v minulosti vytvořilo. Pokud to takhle bude chápat, bude to jenom dobře.

* Čemu se chcete nyní ve volném čase věnovat?

Zatím jsem hodně cestoval služebně a manželku s dětmi nechával doma. V poslední době si říkám, že bych měl ten čas dohnat. Rád bych manželce některé země ukázal. Už jsme spolu byli třeba v Londýně.

* Vaše dcery už asi mají jiné zájmy?

Obě už dostudovaly. Starší nám před rokem pořídila vnučku. I u mě to funguje stejně jako u všech ostatních. Vlastní děti člověk nějak vychová a protlačí životem. Nakonec si sotva na něco vzpomene, naštěstí jsme si tenkrát psali deníčky. Vnučku si ale vysloveně užívám.

* Josef Tolar (66) Narodil se v Počátkách na Vysočině. Absolvoval Fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1965 pracuje v Budějovickém Budvaru, posledních 24 let v roli sládka. Z tohoto postu odešel k 31. prosinci 2008 do důchodu. S podnikem dál spolupracuje jako poradce. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal cenu Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu - stříbrný korbel. Vloni v srpnu jako první Čech v historii zasedl v odborné porotě, která volila Nejlepší pivo Velké Británie. Získal také titul Sládek roku 2008. Tolar je ženatý, s manželkou, středoškolskou učitelkou, žije v Budějovicích. Má dvě dcery a těší se z první vnučky.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Loňský rok byl pro Rodinný pivovar BERNARD velice úspěšný.

K rekordnímu výstavu 188.092 hl. piva přidal pivovar zisk celkem 19 významných ocenění. Největší počet získaných cen - 15, bylo tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice a v zahraničí. Dvě ocenění dostala značka BERNARD v rámci CZECH TOP 100, když se stala posedmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl. Druhé místo získal pivovar v soutěži popularity značky Naše pivo 2008 pořádané ČSPaS a v soutěži PR klubu ČR - Zlatý středník dokonce vyhrál, když magazín Vlastní cestou vyhrál kategorii zaměřenou na zákazníka.

"Získaných umístění v degustačních soutěžích si samozřejmě velice vážíme, ale rozhodně je nepřeceňujeme," hodnotí úspěšný rok generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Významným ukazatelem úspěchu je druhé místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2008, pořádané v rámci každoroční soutěže České pivo. Je to pro nás velká výzva, zabojovat a stát se nejpopulárnějším pivem v České republice."

Seznam ocenění:

- 2.místo - Česká pivní pečeť, Tábor - Speciální černé pivo 13°

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 3. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo v soutěži Zlatý středník - 2006 v kategorii B2C, Praha - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, nejobdivovanější firma Vysočiny 2008 - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, 3.místo v ČR v oboru potr.a tab.průmysl - Rodinný pivovar Bernard

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo - Gothenburg beerfestival 2008, Göteborg, Švédsko - Bernard dark, Speciální černé pivo Bernard

- 1.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Světlý ležák 11°

- 3.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Polotmavý ležák

- 2.místo - Novinářská anketa "Naše pivo 2007" Praha - značka Bernard

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

Zdroj: Protext.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. Zároveň zvýšil export na 3671 hl, predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Teší nás, že sme patrili medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým. Zvýšili sme aj celkový podiel na trhu a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

O koupi společnosti Pivovar Náchod od města Náchod se zajímá pět subjektů. Konkrétní nabídku do soutěže vyhlášené v prosinci z nich zatím žádný nepodal. Uzávěrka pro podání nabídek na koupi 100 procent akcií pivovaru je 19. ledna.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Nový rok zahájil Budějovický Budvar, n. p. s novým sládkem. Stal se jím Adam Brož.

V roce 1999 Adam Brož absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil do pivovaru Budějovický Budvar na nástupní praxi absolventa VŠ. Od roku 2000 postupně pracoval na pozicích kontrolora jakosti, mistra technologických provozů a v dalších pozicích. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení.

Sládkovské žezlo, které ale v tomto případě představuje historický teploměr, převzal Brož od dlouholetého strážce kvality budvarského piva Josefa Tolara. Tolar k 31. prosinci 2008 odešel do důchodu z pozice sládka a výrobně technického ředitele. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru.

Brož se stal desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru.

„Pan Tolar byl vždy oddán pivu značky Budweiser Budvar a pečoval o špičkovou kvalitu tohoto piva. Proto při modernizaci výroby důsledně dbal na to, aby byla zachována výroba originálního budějovického piva tradičním způsobem,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Josef Tolar jako sládek odpovídal za konečnou kvalitu piva, které opouštělo bránu pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva – to je větší objem, než jaký se vyrobí v celé České republice za jeden rok. Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Pod jeho dohledem byla výrobní kapacita pivovaru zvýšena téměř na trojnásobek.

Adam Brož pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Je jedním z žáků Josefa Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností. „Již v době studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která mě pro budoucí praxi velmi dobře připravila, jsem měl svůj zvolený obor – sladařství a pivovarství – velmi rád. Je pro mne velká čest řídit výrobu piva tak výjimečného, jaké se vyrábí v Budějovickém Budvaru, zvláště nachází-li se tento pivovar v mém rodném městě. Za svůj cíl považuji zachovat výlučnost našeho piva pokračováním v dlouholeté tradici předchozích generací a zároveň rozvíjet pivovar s využitím nejnovějších poznatků pivovarského oboru,“uvedl Brož, nový sládek Budějovického Budvaru.

Protože pan Tolar patří mezi nejzkušenější odborníky v českém pivovarnickém průmyslu, bude s Budějovickým Budvarem i nadále spolupracovat jako poradce v oblasti technologie výroby a investic.

Životopis Ing. Josefa Tolara (* 1942)

V roce 1965 absolvoval fakultu potravinářské technologie na VŠCHT v Praze. Svou profesionální dráhu začal hned po ukončení vysoké školy jako vedoucí laboratoře v pivovaru Budějovický Budvar. S tímto pivovarem byl spojen celý jeho pracovní život. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem Budějovického Budvaru. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Od roku 1998 je členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského v Praze. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V srpnu 2008 byl pan Tolar, jako první Čech v historii, členem odborné poroty, která volila „Nejlepší pivo Velké Británie“ pro rok 2008. V listopadu 2008 ho Sdružení Přátel Piva vyhlásilo „Sládkem roku 2008“.

Historický přehled sládků Budějovického Budvaru

1.4. 1895 – 31.3. 1899 - Antonín Holeček

1.4. 1899 – 31.12. 1908 - František Felix

1.1. 1909 – 26.2. 1919 – Josef Brych

1.3. 1919 – 31.12. 1935 – Vladimír Kořán

1.1. 1936 – 30.4. 1942 – Dr. Ing. Oldřich Miškovský

1.5. 1942 – 10.4. 1948 – Ing. Václav Rambousek

1.1. 1949 – 31.7. 1959 – Rudolf Smolík

1.8. 1959 – 31.12. 1984 – Miloš Heide

1.1. 1985 – 31.12.2008 – Ing. Josef Tolar

1.1. 2009 – dosud – Ing. Adam Brož

Pivovar STEIGER, a. s., Vyhne má zatiaľ dostatočné zásoby piva a dokáže istý čas zabezpečiť plynulé zásobovanie svojich odberateľov bez obmedzení. V súčasnosti v dôsledku zavedenia obmedzení, vyplývajúcich z 8.regulačného stupňa odberu zemného plynu, pivovar prerušil proces varenia, ktorý je energetický najnáročnejší, ale ostatné technologické uzly fungujú normálne. V práci je aj všetkých takmer 200 zamestnancov pivovaru. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po zavedení regulačného stupňa č.8 sme prešli na nudzový systém pri dodržaní stanoveného limitu spotreby plynu nariadeného SPP. Spotreba sa sleduje každú hodinu.Za daných podmienok sme schopný zásobovať trh fľašami a sudmi,ale nie sme schopní pri danej kvóte plynu variť pivo do zásoby do pivníc. Ak bude platiť regulačný stupeň č.8, do 8 dní to nemá dopad na našu firmu,ale potom to už budú ekonomické straty, ktoré sa prejavia až v nasledujúcom mesiaci. V prípade ďaľšieho obmedzenia máme zásoby pre trh (fľaše, sudy) na cca 8 dní a potom musíme celý systém výroby odstaviť“, konštatoval J.Vysloužil

Dodal, že výhodou pre zákazníkov je to, že STEIGER je jedným z posledných pivovarov, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným varením stupňovitostí a výnimočným tradičným poctivým dvojstupňovým ležaním. Práve proces ležania, ktorý trvá spolu až 45 dní zaručuje, že pivovar má dostatok piva v ležiackych pivniciach.

Pivovar STEIGER v súčasnosti varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Obmedzenie dodávok plynu na Slovensko a následné prijatie regulačných opatrení pocítili aj v Pivovare Šariš na východe republiky. Vzhľadom na tieto skutočnosti spoločnosť Pivovary Topvar, ktorá je vlastníkom spomínanej prevádzky, vo výrobných závodoch vo Veľkom Šariši aj v Topoľčanoch varí a stáča pivo v obmedzenom režime.

"V súčasnosti sa väčšina kapacít využíva predovšetkým na stáčania piva, aby sme zabezpečili dohodnuté dodávky pre našich odberateľov. Máme pripravený aj krízový plán pre prípad úplnej odstávky plynu, pevne však veríme, že ho nebude potrebné zavádzať," uviedla dnes pre TASR manažérka spoločnosti pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Vo výrobných závodoch a v obchodno-distribučných centrách po celom Slovensku zamestnáva viac ako 900 pracovníkov. V samotnom závode vo Veľkom Šariši dnes pracuje takmer 400 ľudí.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR

Karel Witz (62), spolumajitel a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce

Ačkoliv pivovar v Poličce býval dříve ve vlastnictví jeho předků, k řemeslu se dostal značnou oklikou. Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent. Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara.

Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou, působil po boku Petra Nagye. Po listopadu 1989 však nastal zásadní obrat. Po několikaletém úsilí získal v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů. Nyní poličský pivovar uvaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a je 22. největší v Česku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete,nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

Video naleznete mj. zde...

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Pražský pivovar U medvídků má hned několik "nej" - je jedním z nejstarších pivovarů u nás, je zcela nepochybně nejmenším pivovarem v českých zemích a vaří se tu nejsilnější pivo na světě. Zdejší X Beer má 33 stupňů a nechybělo mnoho, aby byl zapsán v Guinessově knize rekordů. Bohužel, nakonec se ale ukázalo, že takovou kategorii v Londýně nevypisují a tak se zdejší pivo ocitlo "jen" v knize rekordů českých.

Zdejší sládek Ladislav Veselý nám na uvítanou podal ruku a s neskrývanou hrdostí nám začal vypravovat, že zdejší pivo se vaří podle starých receptur, vše se při jeho výrobě dělá ručně a k jeho kvašení, zrání i stáčení se používají výhradně dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích a doporučuje se pít ho raději ve dvou (na jednoho je prý moc silné), musí nejméně půl roku zrát. Ale platí tu víceméně totéž, co u dobrého vína - čím starší, tím lepší. A tak pěnivý mok, který v sudech odpočívá třeba dva roky, je chuťově ještě mnohem lepší.

Zdejší budova má bohatou historii. Pivo se tu vařilo od poloviny 15. století. Dříve to prý bývalo pivo žaludeční, tedy velmi hořké, které přispívalo k dobrému trávení. Není divu, že se sem scházeli lidé z celé Prahy a nechyběla mezi nimi ani slavná pražská bohéma v čele s Franzem Kafkou. Pro ně tu byl i jeden z prvních pražských tingltanglů - tedy kabaret, kde se nejen čepovalo dobré pivo, ale tančil se i kankán.

Dnes už tu sice Kafku ani tanečnice nepotkáte, ale zato tu uvidíte i plno starých exponátů, které jen tak někde nemají. Nástroje, které v průběhu staletí sloužily k přípravě chmelového moku, zdobí zdejší zákoutí, chodby i výčep a vy jen můžete hádat, k čemu tak mohly sloužit. Přímo v pivovaru pak můžete obdivovat sbírku fotografií starých a dávno zrušených pivovarů, které kdysi fungovaly v okolí Perštýna.

A co víc - nemusíte si tu poručit jen točené pivo, ale také si můžete koupit pivní šampóny, gely a krémy, které prý obsahují plno vitamínu B a našemu zdraví převelice prospívají. A co byste řekli třeba takové pivní zmrzlině? Že byste ji vůbec nevzali do úst? To je ale velká chyba! Při natáčení jsme ji ochutnali a věřte, že je výtečná. "Na jazyku nejprve chutná sladce, ale za malou chvilku se její chuť začíná měnit a nakonec je úplně hořká," vysvětluje spolumajitel pivovaru Jan Göttel. A co víc - můžou ji ochutnat i děti, neobsahuje totiž ani promile alkoholu.

Máte-li čas a chuť, určitě se do pivovaru U medvídků vydejte. Pivo, to je totiž celá věda a vy právě tady můžete alespoň trochu poodkrýt její tajemství.

Zdroj: Toulavá kamera ČT24.cz | Autor: Petra Škraňková

Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

„Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

„Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček

Černohorský pivovar má v plánu vybudovat novou pivní stezku z Černé Hory na brněnskou přehradu, vznikne tak celý pivní okruh.

První pivní trasa už funguje, vede z Černé Hory, přes Šebrov, Vranov u Brna, Mokrou Horu na vlakové nádraží Brno – Řečkovice. Druhá trasa povede z Černé Hory přes Drásov, Čebín, Rozdrojovice k brněnské přehradě. Bude měřit 28 kilometrů stejně jako první část.

„Druhou stezku postavíme proto, aby se turisté z Brna nemuseli vracet zpět stejnou trasou, ale jinudy,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. „Stezku nyní dolaďujeme v terénu, u brněnské přehrady by se měla napojit na vznikající cyklostezku,“ dodal.

Pivní stezku by měl 2. května otevřít cyklistický závod k příležitosti pivního máje, který pivovar pořádá.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2007 vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. V současné době buduje v Černé Hoře i čtyřhvězdičkový hotel, který by měl vyrůst do první poloviny roku 2010.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

JOZEF a KATARÍNA BRONTVAIOVCI odkúpili pozemok s domom v Kvačanoch, v ktorom kedysi vyrastala Katarínina mama. U akademického maliara Milana Gromnicu si objednali projekt na „vidiecky dvor”, ktorý v sebe skĺbil tradíciu liptovskej dediny s architektúrou súčasnosti a postavili dva domy – z dreva a kameňa. Majiteľka jazykovej školy a umelecký kováč najprv uvažovali, že by poskytovali ubytovanie turistom a predvádzali ľudové remeslá. Až neskôr sa zrodila idea prvého mikropivovaru na Liptove.

Nápad s pivom vznikol počas dovolenky v Pensylvánii v USA, kde manžel Kataríninej sestry Taťjany vyrábal pivo v pivnici svojho domu.V Amerike je celom normálne nakúpiť ingrediencie alebo koncentráty a variť si doma vlastné pivo. Vtedy si Jozef povedal: Prečo by som to nemohol skúsiť aj ja?! A tak najväčšia batožina, ktorú si Brontvaiovci priviezli spoza veľkej mláky, boli slady, z ktorých si uvarili vynikajúci poter. Pri jeho popíjaní sa utvrdili v myšlienke, že začnú variť vlastné pivo. Jozef sa vrhol do štúdia histórie piva, čítal o mikropivovaroch, surfoval po pivných informáciách na internete a začal si cieľavedome skladať tím poradcov. V jeho prípade platilo, kto hľadá, ten nájde. Neďaleko Kvačian našiel spriaznenca v pánovi Vojtechovi Giertlovi, ktorý staval pivovary po celom svete. Ďalším Jozefovým poradcom sa stal inžinier Mišovie, jeho vzdialená rodina. Pri vytváraní mozgového trustu nového podniku mu celkom prirodzene napadlo, že na malom Slovensku je asi každý s každým rodina.?

Začínali na jednom variči

S výrobou piva najprv začali v hospodárskej budove s jedným varičom, štyrmi hrncami, sitom a teplomerom. Po prvom narazení piva museli umývať veľa špinavých hrncov, lepkavých od sladiny či uvarenej a zachmelenej mladiny. Prvé domáce pivko im však výborne chutilo. Jozef sa učil na vlastných chybách. Raz nedal na radu profesionála Vojtecha Giertla, ktorý ho presviedčal, že pivovarník nepoužíva ortuťový teplomer. Jožko si bol istý, že sa nemôže rozbiť! Ale stalo sa a pivo musel zlikvidovať. Vtedy si povedal, že musí čierne remeslo celkom zmeniť na biele. S pomocou poradcov ešte raz využil svoje kováčske náčinie a vyrobil potrebnú aparatúru na varenie piva, ktorá vyhovovuje najprísnejším európskym normám. Za hlavného sládka sa vyučil jeho švagor Palko, ktorý už má aj následníka – syna Jakuba. Dnes je hospodárska budova asi najmenším pivovarom na Slovensku a prvým na Liptove vôbec, v ktorom sa za mesiac vyrobí šesťsto litrov piva – Brontvaiovský svetlý výčapný ležiak, Brontvaiovský polotmavý jantár a Brontvaiovské čierne pivo.?

Vhodné najmä pre ženy

Jozef a Katarína tvrdia, že filozofia ich piva nie je o alkohole, ale o dobrých medziľudských vzťahoch, príjemných zážitkoch a úsmevných stretnutiach s priateľmi. Začiatkom roka postihla ich rodinu veľká rana. Po dlhej a ťažkej chorobe zomrel Katarínin otec, lekár a spisovateľ Benjamín Tinák. Pred rokom mu diagnostikovali rakovinu zažívacieho traktu. Choroba postupovala napriek chemoterapiám a intenzívnej liečbe. Katarínin otec do posledných chvíľ vtipkoval, aby odpútal pozornosť od svojej ťaživej situácie. V posledných mesiacoch začal mať problémy aj s prijímaním tekutín. Vyskúšali všetky možné nápoje, až napokon požiadal Katku, aby mu priniesla svoje pivo. Po ňom sa mu zvyklo uľaviť, lebo z dosiaľ nevysvetliteľných dôvodov upokojovalo poničený žalúdok a vyrovnávalo tekutinový deficit v organizme. Nuž, zdá sa, že pivo z Kvačian má veľmi zaujímavé vlastnosti. „Našou snahou je vyrábať pivo plzenského typu dekokčnou metódou s využitím kvačianskej vody a slovenských surovín,” prezrádza Jozef. O tom, že sa im to darí, hovoria aj posledné štúdie pražského Výskumného ústavu pivovarníckeho, z ktorých vyplýva, že brontvaiovské pivo obsahuje veľa fytoestrogénov, aké sa inak nachádzajú v kvasinkovom nepasterizovanom a nefiltrovanom pive. Majiteľ mikropivovaru hovorí, že to je aj dôvod, prečo je vhodné najmä pre ženy.

Sny o budúcnosti

Kvačianska dolina je krásna. Na leto pripravujú vo „vidieckom dvore” festival, pri ktorom nebude chýbať zábava, hudba a prezentácie remesiel. Jozef Brontvai je rodený gurmán, preto rád varí a vyrába všelijaké špeciality. Tie si už pochvaľovali Indovia, ale aj účastníci americkej svadby, na ktorej si bral americký Indián rodáčku z Kvačian. V budúcnosti by si Brontvaiovci radi od urbáru prenajali kúsok lesnej pôdy, kde by si chceli postaviť niekoľko zrubov, v ktorých by predvádzali tradičné remeslá. Ich „dvor” by mal pre všetkých vytvárať priestor pre posedenie a príjemné rozhovory pri čerstvom nepasterizovanom pive.

Zdroj: Slovenka.sk | Autor: Peter Valo

Investor, ktorý plánuje prestavať pivovar Stein na Blumentálskej ulici na polyfunkčný objekt, predpokladá, že bude mať zmenený územný plán v polovici tohto roka. Uviedla riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group Lucia Švecová. Momentálne je územie klasifikované ako priemyselná zóna.

„Vypracúvame urbanistickú a dopravnú štúdiu, mohli by byť hotové začiatkom tohto roka,“ povedala Švecová. Pokiaľ to bude možné zo statického hľadiska, uvažuje investor o tom, že by sa časť pivovaru zachovala, v prevažnej miere však chce stavať nové objekty. „Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu prehodnocujeme zloženie a objemy jednotlivých funkcií.“

Objekt by mal mať deväť nadzemných podlaží s 33podlažnou výškovou dominantou. Začiatok výstavby predpokladajú na koniec roka 2010, výstavba by mala trvať dva roky.

„Investor spracoval návrh urbanistickej štúdie, ktorá má byť podkladom pre zmenu územného plánu na území s výmerou 16 822 štvorcových metrov,“ potvrdil námestník primátora Tomáš Korček. Hlavné mesto od investora požaduje, aby podstatne zredukoval objem i výšku zástavby, ktorú má prispôsobiť okolitej zástavbe. Ďalej to, aby štúdiu prerokovali s verejnosťou, orgánmi pamiatkovej ochrany, mestskou časťou Staré Mesto a s ďalšími dotknutými subjektmi. „Ide o dlhotrvajúci a legislatívne náročný proces, preto nepredpokladám zmenu územného plánu skôr ako v roku 2010,“ zdôraznil Korček.

Mesto očakáva aj to, že firma podstatne zvýši podiel zelene, umožní pešie prepojenie Legionárskej a Bernolákovej ulice a vytvorí parter s občianskou vybavenosťou vrátane zelených plôch.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autor: SITA