Žatec Žatecký pivovar expanduje na další zahraniční trhy. Po Velké Británii, Německu a Rusku vyvezl v lednu první dodávku piva do Austrálie. Podnik se dohodl také na zakázce pro odběratele ze skandinávských zemí. Pivovar v loňském roce zvýšil výstav, což podle něj umožnilo kromě růstu odbytu na zahraniční i domácí trhy také obohacení sortimentu o tmavý ležák Výstav piva loni dosáhl podle předběžných odhadů 28 000 hektolitrů, což by byl meziroční nárůst téměř o 17 procent. (Mojenoviny.cz)

Chodovar není jen pivovar, který jako jediný na západě Čech přežil vedle gigantu Prazdroj - porevoluční léta. Pivovarníci z Chodové Plané na Tachovsku provozují velkou a dnes už vyhlášenou restauraci Ve Skále, spojenou s muzeem, a pro turisty připravují nový hotel na náměstí. "Myslím, že pivovarnictví dobře doplňuje další obor, tedy pohostinství. A hotel chceme mít i proto, aby turisté nepřijížděli jen na otočku, ale pobyli delší čas," vysvětluje prezident Chodovaru Jiří Pletka.

Chodová Planá ožije novými atrakcemi. Být cílem, ne jen zastávkou turistů, tak si představují lidé z Chodovaru budoucnost svého podnikání. Zatím největším lákadlem podniku byla restaurace Ve Skále. Jejím poznávacím znamením je atraktivní poloha: hostinec s kapacitou 240 hostů sídlí v někdejších pivovarských podzemních sklepích, do útrob se člověk dostane chodbou raženou v žulovém skalním masivu. "Budujeme další zázemí - parkoviště, hřiště pro děti, minigolf, Je třeba se starat," říká prezident Chodovaru. (iDnes)

Továrna na pivo jako vyhledávaný cíl turistů? Ano, podnik totiž zdaleka už není jen výrobnou pěnivého moku. Hosté mají možnost nahlédnout do tajemství vzniku slavného piva přímo při výrobě, připraveno je pro ně nové Návštěvnické centrum.

Pivovarské muzeum zase nabízí kromě mnoha expozic nově i rozsáhlou výstavu Příběh piva, která mapuje tisícileté dějiny oboru. A na konci trasy mají návštěvníci jedinečnou možnost usednout ke stolu a ve slavném historickém šenku Na Parkánu vychutnat točený Pilsner Urquell.

Nová varna Urquellu se otevře turistům

Pivovar po řadě změn chystá další novinky. „Budujeme přístup do zrekonstruované varny Pilsner Urquell a pracujeme na expozici věnované vaření piva. Do varny se bude vcházet z prostoru u historických sklepů a prohlídka bude obohacena o řadu novinek,“ říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Nemůžeme se spokojit s tím, co máme. Vždyť podle mnoha průzkumů mezi těmi, kdo do tuzemska přijíždějí, je pivo často na jednom z předních míst ve výčtu největších lákadel," říká mluvčí. Ještě více se zviditelnit, a to v zahraničí i doma. Tak zní plány Prazdroje ohledně cestovního ruchu.

"Možné návštěvníky chceme oslovit rozsáhlou reklamní kampaní a zúčastníme se vybraných turistických veletrhů doma i v zahraničí. Spolupracujeme i s magistrátem města Plzně i s Plzeňským krajem. Nejnovějším příkladem je naše účast v expozici kraje na výstavě Regiontour v Brně. Zatím největší stánek - plzeňskou hospodu - připravujeme na únorový veletrh Holiday World v Praze," sdělil Bechtin.

Kongresy v pivovaru? Máme na to, říká mluvčí. Prazdroj se chce do budoucna stát i místem, kde by se pořádaly odborné konference či velké kongresy. Máme na to prostory a zázemí, tvrdí pivovarští. "Náš záměr ale závisí na tom, jak se bude dařit plánovaná výstavba hotelů v Plzni," připomněl Bechtin, že metropoli zatím schází potřebné množství a kvalita ubytování. "Už teď víme, že bychom něketré kongresové akce mohli pořádat, není to jen nějaké zbožné přání," řekl. (iDnes)

První várka šedesáti hektolitrů extra silného piva Knížecí 21, které vyrábí protivínský Platan, už je prodaná. Nejsilnější světlé pivo v republice s obsahem alkoholu 10,5 procenta uvařil Platan poprvé v březnu, stáčet a prodávat ho začal v srpnu. Míří především do barů a malých obchodů, v řetězcích není k dostání. V březnu pivovar uvaří druhou várku. (MF Dnes)

Téměř sedmdesát miliónů korun je už na účtu státu. V pondělí 3. ledna začne dosud státní Pivovar Strakonice vařit pivo pod křídly nového vlastníka, města Strakonice. O prodeji rozhodla vláda a na účtu Fondu národního majetku (FNM) je složena i kupní cena ve výši 69,2 miliónu korun. Podle strakonického starosty Pavla Vondryse (ODS) tak ukončení transakce už nic nebrání.

„Zítra přijedou zástupci FNM s podepsanými kupními smlouvami a začne faktické přebírání majetku tak, aby se od začátku nového roku mohla vedení ujmout městská akciová společnost Měšťanský pivovar Strakonice,“ řekl v úterý Právu Vondrys. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl do současné doby posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva. Jeho výstav ale trvale klesá a v současné době představuje asi 95 tisíc hektolitrů.

Ačkoli si na jeho pořízení město muselo vzít úvěr, věří vedení radnice, že pivovar bude vydělávat. „Musíme výrazně zlepšit propagační a marketingovou činnost a využít areál pivovaru také pro turistiku,“ uvedl starosta s tím, že záměr počítá například s vybudováním značkové pivnice a možností prohlídek pivovaru pro návštěvníky města. Vondrys ovšem v této souvislosti připomněl, že pivovar současně pomůže stabilizovat výkony a tím i ceny tepla místní teplárny a jeho činnost je důležitá pro zaměstnanost.

Strakonice prosazovaly koupi pivovaru ve spolupráci s ministerstvem zemědělství déle než rok. Město argumentovalo snahou zachovat výrobu piva, místní zaměstnanost a zvýšením turistické atraktivity. Ministerstvo financí návrh přijalo, nechalo však přepracovat odhad ceny pivovaru, která se následně zvýšila z původních 50 na 70 miliónů. Pro koupi za tuto cenu následně zvedla ruku většina zastupitelů. (Právo)

Pavel Vondrys, starosta Strakonic: „Nového ředitele městské akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice jsme vybírali z pěti kandidátů, kteří postoupili do užšího výběru. Z nich byli vytipováni dva vhodní kandidáti, ale ani s jedním jsme nedokázali dohodnout nástup. Protože bylo potřeba od začátku ledna do funkce ředitele někoho zvolit, tak byl vybrán tajemník města Karel Seknička. Za něj přebere povinnosti právnička města a samozřejmě na jeho funkci tajemníka vybereme nového zaměstnance. Myslím, že je to dobré řešení. V pivovaru je třeba posílit či změnit například úsek marketingu a zajistit bezproblémový chod. Z tohoto hlediska bylo nutné co možná nejdříve ředitele zvolit.“ (Mladá fronta DNES)

I laik - nepivař ví, že pivo tvoří voda (asi z 95 procent), slad a chmel; a samozřejmě umění pivovarníků. Přitom již jen málokomu je asi známo, že na uvaření jednoho půllitru pěnivého moku se v procesu výroby spotřebuje pět i více půllitrů vody.

Tu do některých pivovarů přivádějí dlouhá potrubí, ale Budějovický Budvar, který ročně vystaví více než milion hektolitrů "piva světové značky", na té "své" vodě od konce 19. století doslova stojí. Čerpá ji totiž z hloubky kolem 300 metrů z podzemního jezera, jehož věk hydrogeologové odhadli na osm až 12 000 let. Navíc vrt sahá do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se nachází zásoba vody v řádech miliard metrů krychlových.

"Naše voda je špičková; stejně jako pivo, které z ní vaříme," tvrdí ředitel Budvaru Jiří Boček. A hned přichází s fakty. Ačkoli hygienická norma připouští v litru pitné vody maximálně 50 miligramů dusičnanů, v té budvarské je pouhá setina tohoto množství - 0,1 až 0,5 miligramu. Bez výhrad jí tedy patří označení kojenecká. "Navíc je to voda měkká, a tedy ideální pro výrobu světlých piv. Jen letos jí spotřebujeme asi 5,5 milionu hektolitrů. Přitom jsme v posledních letech její měrnou spotřebu (na jeden hektolitr piva) snížili z 10,5 na dnešních pět hektolitrů," dodává.

Budvar nyní využívá vodu ze dvou podzemních vrtů. První v hloubce 303 metry funguje od závěru roku 1991 a zhruba po 40 let by měl "dávat" 40 litrů vody za vteřinu. Od loňského roku ho doplňuje zcela nový vrt. Boček je přesvědčen, že právě kvalitní voda je podstatným základem kvality piva. "Je to asi, jako když si uvaříte čaj z dobré, či špatné vody. I když použijete stejný čaj, výsledky budou nesrovnatelné. Voda se liší obsahem minerálů, stopových prvků, organických látek a plynných složek. Ten dává její charakter, který se samozřejmě projeví ve finálním výrobku," vysvětlil.

Voda v Budvaru neprochází žádnou chemickou úpravou, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá. "Jediné, co uděláme, že ji ve speciálních nádobách naší vlastní konstrukce provzdušníme, čímž se usadí železnaté a železité ionty. Poté projde přes pískové filtry - a to je vše. Ta voda je natolik výjimečná, že jakékoli zásahy do ní by ji mohly jedině poškodit," zdůrazňuje Boček.

Výjimečnost vody je i jedním z důvodů, proč českobudějovické pivo získalo mezinárodní ochranu označení původu podle Lisabonské úmluvy i podle nové evropské legislativy a přístupové dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. (Českobudějovické listy)

Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch (AB), se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Anheuser-Bush se zde bude snažit dokázat, že portugalská justice porušila právo pivovaru na "klidné užívání vlastnictví" jeho americké značky v této zemi. Informovala o tom mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Portugalský nejvyšší soud v roce 2001 rozhodl, že ochrannou známku a místopisné označení Budweiser smí v zemi užívat pouze českobudějovický pivovar a definitivně mu ji přiřkl. Svůj verdikt opřel o bilaterální dohodu o ochraně zeměpisného označení Budweiser Beer, která platí mezi ČR a Portugalskem. "Nebudeme spekulovat, nakolik je postup společnosti Anheuser-Busch v této kauze legitimní či přiměřený. Pro náš pivovar je směrodatné, že na portugalském trhu prodává svůj originální ležák pod ochrannou známku Budweiser Budvar," řekla Mylbachrová.

Deník Financial Times, který o případu informoval jako první, před dvěma týdny upozornil na to, že jde o ojedinělý postup, v němž se komerční firma snaží prokázat poškození lidských práv, přesněji vlastnictví, ve sporu o ochrannou známku piva. Celý spor je ale podle deníku záležitostí českého a amerického pivovaru.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Obchodní pozice a práva k ochranným známkám nyní brání před útoky AB ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě. V některých zemích, kde soud Budvaru zakázal používání značky Budweiser, prodává Budvar pivo pod označením Budějovický Budvar. Tímto způsobem postupuje například ve Španělsku a ve Švédsku. (MaM)

Pro pivovar je to jedna z klíčových surovin. Národní podnik Budějovický Budvar dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. Akce, jejíž realizace trvala bezmála dva roky, si vyžádala celkovou investici ve výši 35 miliónů korun. Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů pivovar zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu pěti tisíc krychlových metrů vody. Jejich prostřednictvím se z velmi kvalitní podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu takzvaného vodního skoku. Jedná se o přisávání vzduchu do potrubí ve zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich separaci usazením. Dokonalé odloučení zbytků okysličeného železa pak zajišťují pískové filtry. K chemické úpravě vody nedochází, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá a jakékoli další zásahy do ní by mohly její kvalitu poškodit.

Technologie bez chemikálií. „Voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin,“ řekl Právu ředitel Budvaru Jiří Boček a připomněl, že nové zásobníky svou velikostí lépe pokryjí výrobní nároky pivovaru. Zároveň díky nové technologii šetří podnik další náklady, spojené například s obnovou pískových filtrů. „Technologie mechanického filtrování zabezpečuje bez přídavků jakýchkoliv chemikálií neměnnou a jedinečnou kvalitu naší vody, která svojí hygienickou nezávadností snese srovnání s vodou kojeneckou,“ zdůraznil sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar.

Podle něj je vedle dovedností místních lidí, originální receptury a používaných surovin jako chmel a slad právě tato voda nejdůležitějším faktorem, díky kterému Budvar získal ochranu pojmů Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v rámci přístupu České republiky do EU. Podle směrnice EU 2081/92 se totiž ochrana označení původu a zeměpisných označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či místa, jehož jméno se používá k označení zemědělského výrobku či potraviny.

Kvalita nebo vlastnosti takového výrobku musí být převážně nebo výlučně dány zvláštnostmi zeměpisného prostředí s jeho neodmyslitelnými přírodními a lidskými faktory a jeho výroba, zpracování a příprava může probíhat pouze ve vymezené zeměpisné oblasti. (Právo)

Budějovický Budvar, který podle prohlášení amerického pivovarnického koncernu Anheuser-Busch prohrál ve sporu o značku Budweiser ve Spojených státech, si počká na oficiální sdělení. Řekl to generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), která údajně dala v nedávném verdiktu o značkách geografického původu za pravdu americkému pivovaru, je podle Bočka předčasné komentovat. Budvar není přímým účastníkem jednání, sdělení mu předá Evropská unie a státní orgány.

„V této věci už před čtyřmi týdny americká strana a zástupci EU vydaly svá stanoviska a ty jsou natolik rozdílná, že skutečně bude rozumnější v klidu vyčkat podkladů a prostudovat si je,“ řekl Boček. Podle Václava Beníška z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu bude zpráva předána všem členským zemím WTO včetně Česka až během března příštího roku.

„Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení Budějovické pivo mu umožňuje používat značku Budweiser,“ uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Obchodní šéf USA pak řekl, že z celého sporu o známky s EU vyšly vítězně Spojené státy, což však EU popírá.

WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi EU na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. (Právo)

Královský pivovar Krušovice v letošním roce překročil hranici 150 tisíc hektolitrů piva určeného na export. Do zahraničí tak letos vyvezl o padesát procent piva více než loni, kdy se export pohyboval kolem 100 tisíc hektolitrů. Včera o tom informoval mluvčí společnosti Vlastimil Bradáč. Krušovické pivo podle něj směřovalo do 21 zemí, nejvíce se tradičně prodávalo v Německu, Rusku a na Slovensku. "Nejdelší cestu absolvovalo až k protinožcům do Austrálie," dodal. Pivovar Krušovice začal prodávat pivo na zahraničních trzích teprve v roce 1997 a jeho export vzrostl od té doby na desetinásobek. (Lidovky)

V železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka začala oprava vozu pro přepravu piva. Podle informací muzea bude vůz upraven do původní podoby, ve které ho svého času používal krušovický pivovar. Uvnitř by měla vzniknout malá expozice o přepravě piva. Oprava vozu je součástí oslav 150. výročí založení společnosti Buštěhradská dráha. "Opravovaný vůz ponese vlastnické značky této společnosti, neboť Buštěhradská dráha byla provozovatelem krušovických pivovarských vozů," informovali zástupci muzea. (Rakovnický deník)

O padesát procent vzrostl loňský export Královského pivovaru Krušovice. "Dva dny před Vánoci padla magická hranice sto padesát tisíc hektolitrů," řekl mluvčí královského pivovaru Vlastimil Bradáč. Krušovičtí začali svůj produkt vyvážet za hranice republiky až v roce 1997. Od té doby vzrostl vývoz desetinásobně. V roce 2003 překonal pivovar hranici 100 tisíc hektolitrů. "Naše pivo směřovalo loni do jedenadvaceti zemí. Nejvíce se tradičně prodávalo v Německu, Rusku a na Slovensku," pokračoval mluvčí. Nejdelší cestu absolvovalo pivo až k protinožcům do Austrálie. I pro tento rok jsou vývozní plány krušovického pivovaru ambiciózní. Kromě nárůstu prodeje zde plánují i další geografické rozšíření exportu. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v České republice. První pivo se zde vařilo už kolem roku 1517. Koncem 16. století jej koupil císař Rudolf II. Zprivatizován byl v roce 1993 a nyní je součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Kladenský deník)

Novou podobu postupně získává kácovský pivovar. Jeho majitelé nedávno ukončili první část rekonstrukce, která zahrnovala rozšíření ležáckého sklepa, vznik nové spilky a stanice na výrobu kvasnic či obehnání dvora zdí. "Ve druhé etapě chceme vyměnit střechu nad spilkou a esteticky vylepšit budovu," naznačil další plány ředitel a spolumajitel pivovaru David Hořejší. Do seznamu jeho podřízených patří i sladovník Ondřej Cibulka, jehož úkolem například je sacharometrem měřit stupeň prokvašení mladiny. Kácovský pivovar letos vyprodukoval na pět tisíc hektolitrů zlatavého chmelového moku. (Kutnohorský

Nejlepších výsledků za více než pět století, kdy byl ve vlastnictví rodiny Lobkowiczů, dosáhl v loňském roce vysokochlumecký pivovar. Uvedl to ředitel tohoto malého českého pivovaru Petr Peniaštek (na snímku). Úspěch se promítl i do mezd zaměstnanců. Diskuse naopak u nich vyvolal zákaz kouření v celém areálu. Ředitele Peniašteka jsme požádali o rozhovor.

Není tvrzení o historickém úspěchu trochu přehnané?

Není. Překonali jsme vloni hranici 90 tisíc hektolitrů vyexpedovaného piva a spolu s licenční výrobou ležáku Lobkowicz v Rusku jsme se dokonce dostali na hranici 100 tisíc hektolitrů uvařeného a prodaného piva. Pokud jde o výstav piva, byl nejvyšší za posledních deset let.

Jaký dopad to mělo na vaše zaměstnance?

Přineslo to pro region nové pracovní příležitosti. Z šedesáti pracovníků jsme zvýšili stavy na 72 lidí. Také mzdy ve srovnání s rokem 2003 se razantněji zvýšily. Když odečteme pět členů managementu, pak se průměrný výdělek zvedl z 11 na 13,5 tisíce korun.

Bude pivovar zdražovat pivo?

Naposledy jsme měnili ceny 1. ledna 2003. Předpokládám, že k druhému pololetí 2005 ceny upravíme o čtyři až pět procent, což nekopíruje ani míru inflace - která za tu dobu je, pokud vím 2,5 procenta.

Jaké má pivovar v současné době problémy?

Nemáme opravdu důvod k nespokojenosti. Snad jen to, že nároky spojené s hygienou provozu a bezpečnosti práce stoupají, nejen v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Ale na to jsme byli připraveni.

Je pravda, že v celém pivovaru pod sankcemi platí od letoška přísný zákaz kouření?

Ano. Sám jsem kuřák a od prvního ledna nezapálím. Se zaměstnanci jsme se dohodli na pravidlech hry, které musím i já jako ředitel respektovat. První porušení znamená snížení mzdy o tři tisíce korun, při opakovaném porušení se s takovým zaměstnancem rozloučíme. Povoluje to vyhláška, i podle selského rozumu však do potravinářského provozu cigareta nepatří. (Příbramský deník)

Nymburské pivo stále více chutná lidem v Evropě. Pivovar Nymburk totiž dokázal loni vyvézt do zahraničí dvakrát více svého Postřižinského piva, přesněji patnáct procent veškeré produkce ve srovnání s předchozím rokem. „Dodáváme teď do poloviny zemí Evropské unie,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Nejvíce si oblíbili nymburské pivo lidé v Německu a ve Švédsku, nově se vozí také do Maďarska, Slovinska a Polska. Pivovar se bude snažit navázat kontakty i v dalších evropských zemích - podmínky jsou prý proto výborné. „České pivo má stále vynikající pověst a je po něm poptávka,“ ujistil ředitel.

Pivovar také na jaře mírně zdraží. Půjde o zvýšení cen v řádech desítek haléřů, které bude odpovídat zdražení energií o 30 procent. Zbytek nákladů musí pivovar ušetřit ve výrobě. „Žádný pivovar si nemůže dovolit zdražovat o hodně, protože konkurence je velká a přetlak piva na tuzemském trhu nikomu nedovolí ceny příliš zvyšovat,“ dodal Benák. Pivovar letos uvařil zhruba 150 tisíc hektolitrů piva. Víc vyrobit nehodlá, protože by se pak dostal na úroveň, kdy by musel platit vyšší spotřební daň. Zřejmě na květen přichystá pro své příznivce překvapení: nový druh piva a také oslavy 110. výročí založení pivovaru. K jubileu firma chystá několik akcí včetně oblíbených pivovarských dnů. Pivovar v Nymburku proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, který v jeho areálu strávil dětství a zážitky popsal například v novele Postřiny. (MF Dnes)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji získal letos tři ceny v prestižních soutěžích. Frontální útok na milovníky piva ve Zlínském kraji i širším regionu chystá pro příští rok, po definitivním překonání ekonomické krize ze závěru devadesátých let, pivovar Janáček v Uherském Brodě. Podnik, který je nyní jediným fungujícím pivovarem ve Zlínském kraji a letos slaví 110. výročí založení, plánuje mimo jiné důraznější návrat na slovenský trh.

„Letoškem jsme úspěšně završili velmi komplikovanou revitalizaci zahájenou v roce 2000 a příští rok vstoupíme do další fáze novodobé historie. Plánujeme radikální rozvoj podniku a zvýšení odbytu. Pro další dva roky jsme si dali za cíl zvýšit prodej piva o třicet procent,“ informoval ředitel a předseda představenstva společnosti Ivan Pjevič. V současnosti pivovar se 70 zaměstnanci vyrobí ročně 60 tisíc hektolitrů.

V příštím roce tak například Janáček zřídí nové vlastní značkové hospody. Plánuje si vzít do pronájmů další prostory od Jednot či obcí. „V dnešní době, kdy se v konkurenčním prostředí těžko dostáváme do městských a vesnických hospod, jiná cesta není,“ vysvětlil Pjevič. „Nyní máme takových podniků dvacet a do roka chceme počet zdvojnásobit. Musíme to podložit kapitálem - jednoduché vybavení restaurace před tím, než v ní vytočíme první pivo, se pohybují včetně dodání chladicího zařízení kolem 50 až 70 tisíc korun,“ dodal obchodní ředitel Ivo Briskorin. Pivovar si podle Pjeviče na tyto investice zčásti našetřil v uplynulých letech a díky lepšící se ekonomické situaci už nemá ani problém získat úvěry v bankách. Kromě zavádění nových značkových hospod pivovar považuje v dalším období za podstatné také posílení exportu, zejména na Slovensku, a spolupráci s obchodními řetězci.

Nejvíc cen teď sbírá Patriot. Právě v době plánovaného dalšího rozmachu může Pivovaru Janáček velmi pomoci letošní nebývalá série úspěchů v odborných soutěžích. S jedenáctistupňovým pivem Patriot pivovar získal ve své kategorii tři prvenství - ceny České pivo roku 2004, Zlatý pohár Pivex a Cenu českých sládků.

„Nestává se, aby jeden pivovar získal všechny tři ceny v jednom roce. Považujeme to za nebývalý úspěch,“ konstatoval Pjevič. „Nejcennějším je podle mého názoru prvenství v soutěži České pivo roku. Ta je dvoukolová a vysoce objektivní. Vyhrát takovou soutěž v zemi, kde je tolik kvalitních pivovarů, už něco znamená,“ dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jaroslav Čepička.

Pivo Patriot podle něj uspělo zaslouženě, protože je skutečně špičkové. „Je velmi chutné, dokonale vyrovnané a stabilní. I půl roku po výrobě zůstává jeho kvalita vysoká, což je velká přednost,“ vysvětlil Čepička. Patriot, který mezitím ještě před pár dny získal druhou cenou na mezinárodní soutěži European Beer Star v Mnichově v konkurenci pivovarů ze šedesáti zemí, je tak vůbec nejúspěšnějším Janáčkovým pivem. Z osmnácti cen, jež pivovar vybojoval v soutěžích od začátku devadesátých let, mu jich Patriot vynesl osm. A v čem spočívá jeho tajemství? „Hlavní je absolutně klasická výroba založená na lidské práci a osobním přístupu. Vysokou vyrovnanou kvalitou se Patriot prezentuje už několik let, letos se ale prosadil ještě větší vyrovnaností, hořkostí a nasycením,“ míní vrchní sládek Jaroslav Horehleď. (Právo)

Pivaři „dostali“ k Vánocům dražší ostravské pivo, někde jeho původní cenu stále drží Ne zrovna příjemný dárek dostali pivaři v restauracích, kde se čepuje pivo pivovaru Ostravar a pivovaru Staropramen, pod něhož ostravský pivovar patří. Od pondělka stoupla v některých hospodách cena všech piv vyráběných v Ostravě až o korunu. Například ve stejnojmenné restauraci v Ostravě-Fifejdách. „Všechny piva jsou dražší o korunu. Lidi si zatím spíše zvykají,“ řekl jeden z hospodských, když v pondělí a v úterý přišlo do restaurace o poznání méně lidí než jindy. „Dají si třeba dvě a jdou domů,“ řekl hospodský. Návštěvníci restaurace Ostravar už však ve středu přistoupili na novou cenu a do lokálu se opět vrátili v hojném počtu. Někteří číšníci v Ostravě si dokonce posteskli, že nová cena piva jim trochu kazí spropitné. „Když si lidi dají pět piv za osmnáct korun, nemám z toho ani orla,“ řekl jeden z číšníků v restauraci v centru města.

Mluvčí pivovarů Staropramen, pod které Ostravar patří, včera řekla, že pivovar zdražil cenu piva o tři procenta. „Už v létě jsme ale ohlásili, že do konce roku zdražíme pivo, neboť se zdražily vstupy na výrobu piva, konkrétně energie a další suroviny,“ řekla mluvčí pivovaru Staropramen Simona Krautová.

Dodala, že oficiálně pivovar zdražil cenu piva v pondělí. „Ale konečnou cenu si určuje provozovatel nebo majitel restaurace. Při zdražení piva o tři procenta by měl stát půllitr piva průměrně o třicet haléřů více,“ upozornila Simona Krautová. Dodala rovněž, že mnozí prodejci a majitelé restaurací zatím pivo ve svých hospodách a podnicích nezdražili. „Většina prodejních řetězců a hospod možná nechce své zákazníky před Vánocemi odradit a proto drží cenu a čeká se zdražením až například po Novém roce,“ uvedla mluvčí pivovaru Staropramen.

Staropramen a ostravský pivovar však pouze zdražením piva reaguje na situaci, která je dnes na trhu piva. Jako první totiž ohlásil zdražení piva Plzeňský Prazdroj. Ten zdražil pivo k prvnímu listopadu a cena plzeňského piva je proto vyšší už přes měsíc a pivaři z toho důvodu zdražení nevnímají jako „dárek“ k Vánocům. „Nová cena je výsledkem důkladné analýzy situace na trhu s pivem v České republice. Reaguje také na pohyb cen energií, pohonných hmot a některých surovin,“ uvedl mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Alexej Bechtin s tím, že cena plzeňského piva stoupla o pět procent. „Znamená to, že v restauracích a v obchodech stoupla cena zhruba o korunu. Ale pokud vím, obchodníci se většinou nesnažili starou cenu určitou dobu držet, protože na začátku listopadu je ještě do Vánoc poměrně daleko,“ řekl Alexej Bechtin.

A jak na řetězovou reakci na zdražení piva reagují malé pivovary? Majitel hlučínského pivovaru a úspěšný distributor speciálního piva Avar Leonard Plaček říká, že své pivo nezdražuje. „Teď v zimě? To se nedělá,“ říká s tím, že v zimě jde obecně pivo méně na odbyt než například v létě. „Navíc já takové dárky k Vánocům nedávám,“ dodává Leonard Plaček s tím, že nezdražuje přesto, že pro něj se rovněž vstupy na výrobu zvýšily jako u ostatních pivovarů a možná ještě více než u velkých výrobců. Rovněž rýmařovský malý pivovar Excelent nehodlá zvýšit cenu. „I když je pravda, že náklady jsou na výrobu velmi vysoké a malé pivovary to drtí,“ řekl provozovatel Jiří Bobek. (MF Dnes)

Letošní půlmilióntý hektolitr piva stočil Pivovar Ostravar, v meziročním srovnání si polepší. „Měli jsme dobrý rok,“ řekl vrchní sládek Robert Kužela, který prognózuje, že Ostravar letos bude atakovat i v novodobé historii rekordní výstav z roku 2002, jenž činil 554 tisíc hektolitrů. Půlmilióntý hektolitr připadl na nejmladší značku Ostravaru, na čtrnáctistupňové světlé pivo Strong, které pivovar vaří zhruba rok. (Právo)

Nové čtrnáctistupňové pivo značky Strong začal vyrábět pivovar Ostravar. Jak uvedl sládek pivovaru Robert Kužela, vývoj nové značky trval zhruba půl roku. Náklady na vytvoření originálního piva, které je určeno všem milovníkům piv s větším obsahem alkoholu, se podle něj pohybovaly v řádu desetitisíců korun. Nové pivo má obsah alkoholu 6 procent. Značka je však výhradně určena pro lahvový trh a má vhodně doplnit portfolio několika druhů piv, které Ostravar produkuje. Světlé pivo Strong se již distribuuje do marketů po celé republice. (Právo)