Ve čtvrtek 11. listopadu zástupci Pivovaru Litovel převzali zlatou medaili European Beer Star 2010 za svůj černý exportní ležák. European Beer Star Award (Ocenění evropská pivní hvězda) je největší a nejprestižnější anonymní degustační soutěž piva v Evropě, která se letos konala již po sedmé.

Celkem 88 pivních odborníků ohodnotilo letos v anonymních degustacích rekordních 995 pivních vzorků. Hodnotí se chuťové a také senzorické vlastnosti piva, tedy barva, vůně a pěna. Do soutěže se mohou přihlásit všechny pivovary – od nejmenších lokálních pivovarů až po velké nadnárodní koncerny.

„Oceněný litovelský černý ležák se vaří tradiční klasickou technologií, jako všechny litovelské značky. Ta právě dělá české pivo českým pivem. Při výrobě jsme kromě českého sladu použili také speciální slady (pražený, karamelový a bavorský). Chuťově vyvážit všechny suroviny včetně chmele se nám podařilo zhruba za tři měsíce,“ uvedl Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel

„V letošním roce jsme export černého ležáku do Německa navýšili o 300 %,“ řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. „I přes celosvětovou stagnaci ve spotřebě piva očekáváme také v příštím roce další nárůst spotřeby našeho černého ležáku. Tomuto nárůstu zajisté může dopomoci i ocenění získané letos na veletrhu v Norimberku Brau Beviale 2010,“ dodal Koutek.

Pivovar Litovel obstál v tvrdé konkurenci – do soutěže se letos přihlásilo rekordních 995 piv, což představuje 14% nárůst oproti loňskému roku (863). Ocenění si v rámci veletrhu Brau Beviale 2010 v Norimberku převzali Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a sládek Petr Kostelecký. Pivovar Litovel získal prestižní evropské ocenění již podruhé, naposledy jej převzal v roce 2006 za pivo Litovel Premium.

O European Beer Star Award 2010

Letošní ročník zaznamenal několik rekordů. Do soutěže se přihlásilo rekordních 995 piv z 34 zemí (loni to bylo 863) a kvalitu piva hodnotilo na 88 pivních odborníků (loni 78) z 21 zemí. Celkem se soutěží ve 44 kategoriích. Soutěž je každoročně organizována od roku 2004 Asociací soukromých pivovarů v Německu a Bavorsku a také Evropskou asociací malých a nezávislých pivovarů (S.I.B.). Hlavním smyslem projektu je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a poukázat na jejich výjimečnost.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Už před více než rokem se Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě rozhodl vrátit obyvatelům Hradce Králové jejich pivo. Spolu se sládky ze zaniklého východočeského pivovaru začal vyrábět Votroka. Slovo patří k lidovým označením obyvatel Hradce a pivo se v některých hospodách opět stává hlavní značkou.

"Od počátku roku 2009 se snažilo několik pamětníků, kteří se kolem výroby piva Votrok v Hradci Králové kdysi pohybovali, přiblížit maximálně chuti, kterou měl původní mok. Na něj někteří obyvatelé Hradce až nostalgicky vzpomínali," řekl vedoucí distribučního centra Jindřich Klazar.

Dodal, že po roce existence je nyní pivo Votrok ve více než sto padesáti restauracích a hostinců. "Znovuzrozená značka si našla rychle místo i na regálech supermarketů a dobře se prodává," dodal Jindřich Klazar.

Za první rok existence vypili pivaři bezmála 1,5 milionů půllitrů této značky. V dnešní době, kdy spotřeba piva v České republice klesá o více než 10 procent, je takový výsledek pozoruhodný.

"Dokazuje to, že Hradečtí přijali pivo za své," řekl Jindřich Klazar. Dodal, že pivovar podporuje různé akce na Královéhradecku, například Divadelní léto, airshow CIAF nebo fotbalový klub FC Hradec Králové.

Vedoucí prodeje Milan Janírek řekl, že mnoho zejména velkých pivovarů se dnes do hospod dostává spíše díky smlouvám, které ve svém důsledku omezují počet nabízených piv.

"Naším hlavním cílem je naopak nabídku piv rozšířit. Prostě věříme, že naše pivo chutná lépe než piva velkých pivovarů," dodal Milan Janírek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Známé rčení „Komu se nelení, tomu se zelení“ potvrzují výsledky projektu Holba Jeseníkům, v rámci kterého zaměstnanci pivovaru vysadili už 3 tisíce stromků v horské lokalitě Sedýlko u Vřesové Studánky. Iniciativa pivovaru ve spolupráci s Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 6 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím posláním je především omlazování lesních porostů v těžko přístupných oblastech a tím zachování ekologie horské krajiny Jeseníků.

Letošní výsadba pivovarníků pomůže opětovnému zalesnění ploch zasažených kůrovcem. Jedná se o těžce přístupné oblasti ve výšce 1300 m.n., kde zaměstnanci pivovaru v listopadu vysadili na pět set dalších sazenic smrku ztepilého, tedy původní dřeviny této oblasti. Ideální je sadit ho právě na podzim především kvůli dostatečnému množství vláhy, která ovlivňuje ujímavost sazenic malých smrčků.

„Ujímavost mladých stromků v naší oblasti se pohybuje kolem 60 procent a je tedy dost nízká. Přitom „pivovarských“ smrčků se uchytí až 90 procent, což je důkazem toho, že dobrovolní sazeči z Holby věnují sadbě skutečnou péči,“ pochvalně komentuje výsledky vedoucí polesí Ing. Tomáš Pospíšil. Na novou výsadbu mohou narazit všichni návštěvníci Jeseníků, kteří se po hřebenovce vydají z Červenohorského sedla na Šerák.

Původně ekologický projekt Holba Jeseníkům loni dokonce přerostl ve výzkumný a zapojila se do něho také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Právě její výzkum se zaměřuje na vysoký úhyn mladých sazenic v Jeseníkách a jeho výsledky by měly pomoci ke zlepšení. Pivovar se může pochlubit i dalšími ekologickými počiny, k nimž patří také projekt pivovarských rybníků nebo vybudování moderní čistírny vod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Vrchní sládek provedl členku rodiny Heineken pivovarem

Speciálním řezaným pivem doplněným chlebem a solí přivítali v krušovickém pivovaru Charlene de Carvalho-Heineken, členku slavné rodiny Heineken i stejnojmenné společnosti, která v roce 2007 Královský pivovar Krušovice koupila.

Při cestování po České republice se Charlene de Carvalho-Heineken zastavila v pivovaru společně se svým manželem. „Na své první návštěvě krušovického pivovaru manželé chtěli především ochutnat nové krušovické portfolio, které prošlo v letošním roce vylepšením a přibyla do něj i zcela nová piva,“ popsala návštěvu Kateřina Eliášová z české pobočky Heinekenu. A piva prý manželům chutnala.

Po obědě si manželé poslechli varhany v pivovarské kapli

„Těší nás, že jsme Krušovice navštívili a seznámili se s vedením firmy. Pokud je k tomu možnost, snažíme se osobně navštívit důležité pivovary, které patří do rodiny Heineken. A musíme říct, že nová krušovická piva se zdejším sládkům opravdu povedla,“ uvedla Carvalho Heineken. Při slavnostním obědě v pivovaru řešili také manželé se zástupci českého Heinekenu vývoz krušovických piv. „Ten totiž v letech 2004 až 2009 dosáhl dvacetitříprocentního nárůstu. Značka Krušovice se tak stala nejrychleji rostoucí českou pivní exportní značkou,“ podotkla Eliášová.

Po jídle došlo i na zábavu. Vrchní sládek provedl manžele pivovarem, ve kterém se pivo vaří už téměř pět století, a zavedl je do ojedinělé pivovarské kaple Nejsvětější trojice. „Na přítomné tu čekalo ještě jedno překvapení. Koncert našich znovu opravených pivovarských varhan,“ popsal Josef Helebrant, který má na starosti exkurze po pivovarech Heineken.

V České republice patří společnosti Heineken například pivní značky Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Dačický, Starobrno, Hostan, Heineken nebo Louny. Historie společnosti Heineken se datuje od půlky 19. století, kdy Gerard Adriaan Heineken koupil malý pivovar v centru Amsterdamu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Klára Conková

Pivovar Bernard a jeho majitel Stanislav Bernard neuspěl ve sporu o ochranu dobrého jména.

Firma a její vlastník zažalovali internetové Britské listy za to, že zveřejnily text o Stanislavu Bernardovi, v němž byl v souvislosti se svým členstvím v protikorupční organizaci Transparency International onálepkován jako politický turista a vlivný pivní lobbista.

"Stanislav Bernard je vlivný pivní lobbista, který prosadil daňové zvýhodnění menších pivovarů. Za osm let, co daňové zvýhodnění platí, stálo stát jednu miliardu korun. Je zároveň politický turista, který svou přízeň stranám umí patřičně prokázat. Vystřídal přízeň levice, křesťanů i pravice," napsal v Britských listech Milan Berka ze sdružení Kontext, které bojuje proti alkoholismu.

Podle něj Bernard zaměřuje svojí reklamní kampaň na děti a přivádí je k pití piva. "Když majitel pivovaru svými reklamními akcemi zaměřenými na mládež prokazatelně nedodržuje etický kodex Transparency International a oné instituci to nevadí, vypovídá to o Transparency International víc, než by její mediálně známé ředitelce Krnáčové bylo milé," stojí napsáno v článku.

Bernard i jeho pivovar ale Britské listy zažalovali s tím, že došlo k porušení práva na ochranu osobnosti a poškozena byla také dobrá pověst pivovaru. A kromě omluvy chtěl Bernard vysoudit také 150 tisíc korun pro sebe a 300 tisíc pro pivovar.

Veřejně činný musí počítat s kritikou

Městský soud v Praze rozhodl, že Bernard nemá na omluvu a peníze nárok.

"Šlo o přiměřenou kritiku jeho osoby v souvislosti s jeho členstvím ve správní radě Transparency International, tedy jako osoby veřejného zájmu. Z titulu svého postavení měl dostatek možností, jak mediálně prezentovat svůj nesouhlas s názory Britských listů," rozhodl soud.

Bernard se ale obrátil na Nejvyšší soud, spor označil za zásadní. "Nejsem povinen jako osoba veřejného zájmu snášet vyšší míru kritiky," napsal Bernard v dovolání.

Nejvyšší soud však dovolání odmítl s tím, že i pro Bernarda stejně jako pro politiky platí to, že musí počítat s tím, že budou za svoje veřejné působení kritizováni. A na rozdíl od obyčejných lidí kritika může být ostřejší.

Pivovar Bernard a jeho majitel patří - i díky netradičním reklamním kampaním - k nejznámějším "pivním značkám" v Česku.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Po dobře odvedené práci si zaslouží zaměstnanci pivovaru také nějakou zábavu, na sportovním dni pro zaměstnace jí bylo dost, stejně jako kvalitních sportovních výkonů. Soutěžilo se ve stolním tenisu, člověče nezlob se, nohejbalu a líném tenisu.

Venku bylo tepleji než ve sladovně, ale kdo se nezahřál při sportu sedl si k teplometu, nebo se zahřál něčím ostřejším. K výbornému guláši pili zaměstnaci pivovaru Herold výbornou desítku, a jeden soudek nestačil...

Fotografie ze sportovního dne pivovaru Herold zde...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Dosavadní průběh sezóny, atmosféru v týmu a vše co se točí kolem vítkovického hokejového týmu mohou přijít se svými hráči probrat fanoušci HC VÍTKOVICE STEEL. Do restaurace Eliáš v Ostravě Zábřehu za nimi přijdou posedět u správně hořkého Radegastu hráči Roman Málek, Petr Vrána a Filip Šindelář. Netradiční akce začíná ve čtvrtek 11. listopadu v 17:30.

„Setkání hráčů s fanoušky u piva, které děláme v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji, bylo v loňském roce velmi kladně přijato a věřím, že stejně tomu bude i letos. Fanoušci se mohou dozvědět spoustu zajímavých věcí, které se k nim obvykle jinak nedostanou,“ uvádí hlavní přínos setkání manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Kromě samotného povídání s pravými chlapy v modrobílých dresech mohou fanoušci soutěžit o zajímavé ceny od Radegastu a klubu HC VÍTKOVICE STEEL. Každý fanoušek obdrží na památku puk, který si může nechat hráči na místě podepsat. Hráči si také vyzkouší role hostinských. Správně načepovaná piva roznesou fanouškům, kteří s nimi usednou ke stolu. Tuto možnost lze vyhrát v soutěži, která probíhá na stránkách www.radegast.cz/hokej.

„Rád bych všechny fanoušky našeho týmu pozval. Ve Vítkovicích jsem poměrně krátce, a tak se rád seznámím s příznivci, kteří nás během domácích zápasů skvěle ženou dopředu a pomáhají nám získávat body,“ láká fanoušky jeden z hlavních strůjců vítkovických úspěchů v této sezóně Roman Málek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Koutské pivo se stává stále slavnějším a znají ho po celém světě.

Na pivě uvařeném v Koutě na Šumavě si pochutnávají hosté v pětatřiceti restauracích, hlavně v Plzni, Praze, ale také na Chebsku. Jednou z nich je luxusních restaurace Tančící dům v centu Prahy, kam chodí cizinci a mezi nimi i Američané. A právě ty velice zajímalo, kde se taková lahůdka vaří, a proto do Koutského pivovaru letos zavítala americká televize.

„Jeden z pivovarských odborníků naše pivo ochutnal a na to konto pozval oblíbeného amerického moderátora a s ním čtyři kameramany. Natáčení trvalo celý den a vznikl asi hodinový pořad o našem pivovaru a výrobě piva. Právě v Americe bylo naše pivo na jedné soutěži vyhlášeno Nejlepším pivem v Čechách,“ řekl majitel Koutského pivovaru Jan Skala s tím, že Američany nadchla i samotná stavba pivovaru.

„Američtí turisté říkají, že vaříme nejlepší ležák v Čechách, a protože české ležáky jsou hodnoceny jako nejlepší na světě, můžeme tedy říci, že koutské pivo je jedničkou ve světě. Věřím, že tomu tak je i proto, že vyrábíme podle dvě stě let starých receptur,“ říká s úsměvem Skala.

Koutský ležák je zlatě hodnocen i v jiných zemích. Zlatou medaili získal již dvakrát ve Francii a obrovský úspěch měl i na pivních slavnostech v Benátkách. Koutské pivo s chutí pijí i ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku. Proto se čtyři zaměstnanci, kteří v koutském pivovaru pracují, mají co ohánět.

„Stále zvyšujeme výrobu. Mohu říci, že ročně o sto procent. Když jsme začínali, uvařili jsme za rok dva a půl tisíce hektolitrů piva. Dnes uvaříme dvanáct tisíc hektolitrů piva ročně. Protože se nám daří, mohli jsme se pustit do opravy střech a postupně chceme opravit celý pivovar,“ dodává Skala.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka a foto: Helena Bauerová

Všichni fanoušci mají rádi útočný hokej plný střel na soupeřovu bránu. Ti olomoučtí teď ale poženou své hráče do útoku s ještě větším úsilím než dosud. Pokud totiž jejich tým vyšle v jednom zápase na soupeřova brankáře alespoň 40 střel, získají fanoušci 40 piv Radegast. Pivovar chce netradiční motivací oslavit s fanoušky 40. výročí od svého založení, které si připomene na začátku prosince.

„Letošní rok je pro pivovar obdobím oslav významného výročí. A protože Radegast fandí moravskému hokeji, rozhodli jsme se narozeniny oslavit i s fanoušky. Věřím, že olomoučtí příznivci budou na každém zápase počítat střely a hnát své hráče do útoku, aby se dočkali odměny,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Prvních 40 piv mohou hráči Mory vystřílet svým fanouškům ve středečním zápase s Litoměřicemi, a potom v každém dalším utkání. „Určitě se budeme snažit střílet, jak jen to půjde. Hlavně, aby z toho byly i nějaké góly. Je určitě dobře, že nám Radegast takovými akcemi pomáhá lákat fanoušky na stadion,“ dodal kapitán Mory Richard Brančík.

Pivovar slaví výročí 3. prosince, a to je také den, kdy slib pivní odměny za 40 střel skončí. Správně hořké pivo si pak fanoušci budou moci užít na nejbližším domácím zápase Mory. A to i v případě, že by se olomouckým střelcům nedařilo stanovenou hranici překonat ani jednou. Pivovar totiž slíbil, že i v takovém případě poskytne fanouškům 40 piv na oslavu výročí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Za slunečného počasí a značného zájmu přihlížejících diváků v sobotu členové novopackého rybářského svazu provedli výlov Pivovarského rybníka.

Vyznavači Petrova cechu pomocí keserů a podběráků vylovili převážně kapry a rybí plůdek. Nejvzácnějším úlovkem se stala tři čtvrtě metru dlouhá štika. Úlovek byl přemístěn do kádí a odtud převážná část transportována do jahodnické nádrže.

Poslední výlov Pivovarského rybníka se uskutečnil před třemi lety, a jak nám sdělil jednatel MO ČRS Josef Šeps, pro packé rybáře byl sobotní zřejmě i posledním. Majitel rybníka – Pivovar Nová Paka a. s. vypověděl MO ČRS nájemní smlouvu a v budoucnu bude vodní plochu obhospodařovat sám.

Zdroj: Jičínský deník.cz

Měšťanský pivovar Strakonice podpořil výstavu Královský sňatek (4.11 2010 - 6.2.2011), která se koná při příležitosti 700. výročí sňatku Elišky Přemyslovny a Jan Lucemburského. Místem konání bude Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, původně gotický městský palác s nárožní obytnou věží, který je možno považovat za součást městské královské rezidence, upravené pro mladé královské manžele v prvním období po jejich příchodu do Prahy.

Výstava bude instalována ve všech expozičních prostorách domu, od suterénu po druhé patro. V prvním patře připomene prvního českého krále z rodu Lucemburků a jeho rodinu, představí i osobnost královny Elišky, její přemyslovské kořeny a hlavní protagonisty královského dvora. Dobový historický kontext bude představen ve druhém patře domu, kde se návštěvník seznámí s architektonickou podobou zástavby pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem v roce 1310 a poté blíže pozná životní styl Pražanů na konci 13. a v první polovině 14. století.

Výstavu pořádá Muzeum hlavního města Prahy, Galerie hlavního města Prahy a Archiv hlavního města Prahy za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Je pořádána ve spolupráci s Národním muzeem (Praha) a za podpory Ústavu dějin umění AV ČR a Polského institutu v Praze.

Záštitu nad výstavou převzali primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a primátor partnerského města Lucemburk Paul Helminger. Záštitu laskavě převzali také velvyslanec Lucemburského velkovévodství v České republice Jean Faltz a Jeho Eminence kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz

Pivní lázně se otvírají v pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm . Majitelé pivovaru se tak rozhodli navázat na lázeňskou tradici, která v Rožnově pod Radhoštěm sahá až do osmnáctého století.

Pro zájemce o celkovou relaxaci těla i ducha je nejprve připravena parní bylinná sauna. Narozdíl do klasické sauny se její návrháři inspirovali aromaterapií a na návštěvníky tak během saunování působí relaxační účinek máty, meduňky či šalvěje. Sauna návštěvníky příjemně prohřeje a naladí je na další léčivé procedury.

Koupel v pivu

„Během pobytu v páře navíc uslyší audio záznam, který je zasvětí do tajemství jogínských technik,“ upozornil majitel rožnovského pivovaru Tomáš Kupčík. Po sauně následuje půlhodinová koupel v pivu s velkým množstvím kvasnic. Právě těm se přisuzují blahodárné léčivé účinky. Obsahují totiž vitamín B, stopové prvky a minerální látky.

Což je dobré například pro zlepšení imunity nebo pleti. V pivovarských lázních jsou k dispozici dvě dvoumístné vany z týkového dřeva a tři měděné ručně tepané viktoriánské vany. Kúru tak může absolvovat sedm lidí najednou. Pokud někteří lidé zatouží po soukromí mohou využít závěsů mezi jednotlivými vanami. „Přijít mohou celé rodiny, kolegové z firem i jednotlivci. Horká lázeň v pivu, v pivovarských kvasnicích, v bylinkách či v soli z mrtvého moře nastartuje očistný proces,“ doplnil Kupčík.

Možnost masáže

Během kůry lidé navíc popíjí kvasnicové studené pivo. Po koupeli následuje zábal a přibližně půlhodinový odpočinek na lůžku. Zájemci mohou využít také různé druhy masáže celého těla. „Důležité je, aby bylo tělo před masáží dobře prohřáté. Používáme různé oleje či tělová mléka nebo másla,“ dodal Kupčík. Součástí lázeňské nabídky jsou také pleťové masky z pivovarských kvasnic, peeling celého těla, neomezené pití piva či kosmetické, manikérské, pedikérské nebo kadeřnické služby. „Lidé se u nás detoxikují a zenergetizují. Mohou si také nechat vyfotografovat svou auru speciálním přístrojem,“ doplnil Kupčík.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Orálková

Dobrá Niva bola jednou z prvých obcí v novodobej histórii Slovenska, v ktorej postavili malý pivovar. Možno to netušia ani najväčší vyznávači zlatistého moku. Vznikol už v roku 1994 pod názvom Dobrovar a pivo sa v ňom varí bez prestávky dodnes.

"Inšpiráciou pre nás bol prvý banskobystrický súkromný pivovar Perla, ktorý krátko predtým vybudovali nad starým Priorom," uviedol manažér Dobrovaru Ľubomír Švarc. Dobrovar postavili v objekte roľníckeho družstva, kde ešte v 80. rokoch uplynulého storočia bolo výpočtové stredisko. Najväčšie problémy boli ale s technológiou. "Dali sme ju postaviť Slovenským potravinárskym strojárňam v Bratislave ako prvý slovenský prototyp. Všetko ale nakoniec stroskotalo na finančných požiadavkách," spomína. Nakoniec tanky na varenie a kvasenie piva poskladali z domácich, českých a maďarských zdrojov.

Na začiatku varili tri druhy piva - svetlú desiatku a dvanástku i tmavú štrnástku. Postupom času, ako sa menili legislatívne podmienky, chute ľudí i samotné možnosti majiteľa, sa prispôsobovala aj technológia a receptúra.

Dnes varia jedenásťstupňový Dobrovar a plnia ho do sudov. Rovnaké pivo, avšak s pridaním kvasiniek, dávajú do 1,5litrových plastových fliaš. Zdroj vody je miestny, ktorý používa na pitie aj časť Dobronivčanov. Na kvalitu dohliada sládek Marián Chladný. Za mesiac uvaria asi 1500 litrov piva. Okrem výčapu, ktorý je súčasťou pivovaru, ho ponúkajú najmä na spoločenských akciách v okolí.

Zámerom majiteľa je ešte viac spopularizovať značku a rozšíriť letnú terasu nad výčapom, ktorá by prilákala v sezóne viac ľudí. "Našou veľkou nevýhodou je, že sme mimo hlavnej cestnej trasy Zvolen - Krupina. Štamgasti, ktorí o nás vedia, sa tu však aj napriek tomu pravidelne zastavia," dodal.

Zdroj: TASR.sk

Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Plzeňský Prazdroj ozvláštní svou vánoční nabídku limitovanou edicí 15 000 lahví v retro designu, kterým se pivovar vrací do doby před sto lety. Z tehdejší éry čerpají inspiraci nejen etikety, ale také keramický uzávěr a především objem lahve, který pojme jeden litr moku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Půvabná osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi reprezentovala na galavečeru Postřižinský pivovar a získala korunku vicemiss.

Druhé místo pro Postřižinský pivovar a Martinu Karkošovou v konkurenci jedenácti republikových pivovarů a krásných slečen, které je reprezentovali! To je výsledek víkendového galavečera, který se konal v Žatci pod názvem Miss zlatého moku.

Martina Karkošová dorazila tento týden do nymburského pivovaru, aby přijala oficiální poděkování od ředitele Pavla Benáka. „Děkujeme za báječnou reprezentaci a kromě jiných ocenění také přijměte poukaz na sud našeho piva,“ pogratuloval Benák úspěšné krásce.

A jak celá akce, které se zástupkyně Postřižinského pivovaru účastnila poprvé, probíhala? „Nejprve jsme se 3. září účastnily dočesné, kde jsme se učily česat chmel, točit pivo a další disciplíny,“ říká úspěšná dívka, které bylo v červenci 18 let.

Součástí hodnocení byla také degustace, při níž měly dívky poznat ze tří druhů piv to z „jejich“ pivovaru. „To bylo těžké, poznaly to jen tři dívky z celkových jedenácti, které se nakonec galavečera zúčastnily. Já jsem ho nepoznala,“ přiznává Martina.

Jenže jak je jasné podle výsledku, Martina měla silné další disciplíny při galavečeru, který moderoval v žateckém divadle Jan Čenský. „Přípravy začaly už v devět ráno. Samozřejmě se dělaly úpravy vizáže a dolaďovala choreografie. Samotný program začal v 19 hodin,“ popisuje finalistka, která je rodačkou z Kolína a dnes žije v nedaleké Velimi.

Na galavečeru ji doprovázel takzvaný patron, v našem případě sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. „Dohlížel jsem na to, co bylo potřeba. Na rozdíl od jiných pivovarů my jsme si dívku vybrali a přivezli sami. Naštěstí Martina na naši nabídku kývla,“ říká spokojený sládek.

Vraťme se však do průběhu galavečera, který začal slavnostním nástupem ve svatebních šatech. „Nejdřív jsem si vyhlédla jedny, které mi nakonce nebyly. Pak už na mě žádné nezbyly, takže jsem měla svoje vlastní z tanečních, které jsem měla na věnečku.“

Volnou disciplínou Martina přivádí v úžas i diváky při jiných soutěžích. Předvádí ohnivou show, kterou by měli mít možnost v jejím podání vidět také návštěvníci pivovarského plesu první únorovou sobotu. No a pak už „jen“ promenáda v plavkách a druhé místo bylo na světe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Královský pivovar Krušovice spustil v říjnu novou kampaň, jejímž cílem je i nadále podporovat „pořádnou“ Desítku. Kampaň probíhá až do konce roku 2010 na radiu Blaník, Relax a Agara a využívá čtyři různé rozhlasové spoty, koncipované jako reportáž a image spot „Příběh krušovické Desítky“. Doplněna bude spotřebitelskou soutěží Václava Klouba, emeritního sládka Královského pivovaru Krušovice.

Smyslem kampaně je připomenout spotřebitelům novou krušovickou Desítku. Hlavním sdělení se zaměřuje na komunikaci tradice krušovické desítky, pro kterou byli v minulosti její konzumenti ochotni „přejít půl města“. Kampaň zahrnuje 30´ image spot představující staronovou Desítku, dále využívá 60´ spoty, připraveny jsou celkem čtyři verze.

„Spoty jsou koncipovány jako rozhovory se sládky, a to jak se současným, Tomášem Kosmákem, tak s Václavem Kloubem, který v Krušovicích působil v sedmdesátých a osmdesátých letech“, říká Josef Danihelík, group brand manager značky Krušovice a dodává: „Pan Kloub si přesně pamatoval chuť piva, na kterou milovníci Krušovic vzpomínali. Proto jsme se rozhodli jej oslovit, stal se i součástí připravované kampaně“. Dvě verze rozhovoru jsou také připraveny s krušovickými výčepními a milovníky krušovického piva přímo v restauraci.

Spoty zdůrazňují jedinečnou chuť legendární Desítky, která chutná „jako tenkrát“ a má stupňovitost 10,2°. Kampaň doplňuje soutěž „Otázky Václava Klouba“. Ty jsou zaměřeny na vlastnosti správné poctivé Desítky. Soutěž bude, stejně jako kampaň, probíhat na rádiích ve středočeském regionu, tedy stanicích Blaník Relax a Agara. Po zodpovězení soutěžních otázek získají výherci pivní odměny.

Nová krušovická Desítka byla uvedena na trh v květnu letošního roku, současně došlo ke změně kompletního produktového portfolia Krušovic. Jeho součástí jsou nyní tyto značky: Mušketýr, Krušovický Ležák, Staročeský Malvaz a Černé. Změně portfolia předcházely rozsáhlé spotřebitelské průzkumy, ze kterých vyplynulo, že si spotřebitelé přejí návrat značky k tradiční receptuře z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo obrovské oblibě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Ze soutěže MISS Zlatého moku si odváží cenu MISS sympatie 24 letá Jana Marešová, reprezentantka Holby Šerák. Úspěch je o to větší, že se jedná o „tuplák“, tedy dvojí vítězství za mimořádné sympatie, které dívka získala u hlasujících na internetu s 11 124 hlasy i v sms soutěži.

Slavnostní vyhlášení proběhlo v Městském divadle v Žatci v rámci Galavečera letošní Miss zlatého moku ČR. Vystoupení skupiny Bailamos s karnevalovým tancem Samba de Jandero předznamenalo slogan Galavečera: PIVO DNES PIJE CELÝ SVĚT! Pak už výborný a osvědčený moderátor večera Jan Čenský s noblesou uváděl hosty a finalistky soutěže. Po oficiálním zahájení předvedly dívky volnou disciplínu a nechyběla ani promenáda v plavkách. Jana Marešová doslova nadchla přítomné svým kouzelnickým vystoupením. Bravurně totiž vykouzlila půllitr plný piva, což ocenila nejen porota, ale i publikum. Navíc se dá předpokládat, že zvládat podobné kousky by jistě toužili i všichni příznivci ryzího piva z hor.

Po představení dívek a jejich patronů z pivovarů diváci shlédli filmové sestřihy plnění technických disciplín finalistek ze září v rámci žatecké Dočesné – ruční česání chmele, degustaci piva, jeho správné čepování i tanec s korbelem piva na hlavě, stejně, jako film z pobytu finalistek ve Spojených arabských emirátech, kde se na soutěžní večer připravovaly a pilovaly svoje volné disciplíny.

Dobročinný obsah dala soutěži sbírka s výtěžkem pro oběti letošních povodní v Ústeckém kraji. Za půl hodiny se na galavečeru vybralo 43.100 korun. Největší částkou přispěl rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Jiří Balík, který tak získal pro svoji školu korunku vítězky. Vydařená sbírka byla pěknou tečkou za šestým ročníkem soutěže Miss zlatého moku ČR 2010.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Když se radnici podaří obnovit provoz pivovaru, začne o něm Zvlášňý škola zase hrát.

Domažlické pivo, které dokonce ve svých písních opěvovala kdyňská kapela Zvlášňý škola, by se mohlo vrátit mezi pivaře. Domažlickým radním se totiž podařilo získat zpět pivovar, o který se soudili s pražským developerem.

„V dohledné době chceme začít s přípravou přestavby na minipivovar, restauraci a kulturní centrum regionu. To vše by mělo stát zhruba sto milionů korun. Stavba by měla začít na jaře 2012,“ tvrdí starosta Domažlic Miroslav Mach. Město odstoupilo od smlouvy s pražskou společností, která poté město zažalovala kvůli neplatné výpovědi. Krajský úřad ale potvrdil její platnost a bývalý pivovar je nyní majetkem města.

Pivaři čekají

Domažlice byly sice stále majitelem pivovaru, ale podle smlouvy ho měly developerovi prodat za 7,23 milionu korun po ukončení přestavby, která ale nezačala. Radnice proto uhradí pražské firmě veškeré provozní náklady. Odmítá ale uhradit například nepoužitelný projekt. Obyvatelé Domažlic považují zrušení pivovaru a následné machinace s budovou za ostudu. „Manžel měl domažlické pivo moc rád. Myslím si, že obnova a přestavba na minipivovar by byla pro město přínosem. Tyhle malé pivovary jsou teď v módě, tak proč by nemohl fungovat i ten v Domažlicích?“ říká Marie Stuchlová.

Naproti tomu někteří ortodoxní pivaři nevzpomínají na domažlické pivo moc rádi. „Dobré pivo to rozhodně nebylo. Ochutnal jsem to snad dvakrát a vůbec mi k srdci nepřirostlo. Já jsem zkrátka zvyklý na klasiku z Plzně, ale občas si dám i pivo z některého rodinného pivovaru,“ dodává Martin Staněk.

Starosta mimo jiné potvrdil, že zachované technické vybavení v obnoveném pivovaru zůstane i poté, co se veřejnosti otevřou kulturní sály, galerie, muzeum i dvě restaurace s třemi sty místy. „Budova je v dobrém technickém stavu a vyměnit bude třeba jen střechu a hydroizolaci,“ míní autor studie Jiří Vorel. Kulturní blok, který bude součástí pivovaru, chce radnice vybudovat z dotací Evropské unie. Na pivovar s restaurací, která přijde s fasádami na 25 milionů korun, hledá investora.

A jak na domažlické pivo vzpomínají členové kapely Zvlášňý škola? „Rozhodně v dobrém. Vždyť jsme o tom hráli a spoustu domažlického piva jsme i vypili. Je škoda, že naše pivo zmizelo, a doufáme, že v dohledné době bude zase k dostání,“ říká baskytarista Jiří GO Mezník. „Pokud se radnici podaří provoz obnovit, tak tu písničku o domažlickém pivu začneme zase hrát. Možná uděláme i nějakou novou, ale tu starou rozhodně obnovíme. Jsme takoví místní patrioti a k naší muzice prostě pivo patří,“ slibuje Mezník.

Nejstarší v Evropě

Pivovar, který proslul hlavně pivy Radní a Purkmistr, nechal Plzeňský prazdroj uzavřít v roce 1996. Budova pivovaru zhruba z roku 1720 je památkově chráněna. Tradice vaření piva ve městě ale sahá až do roku 1341, takže domažlický pivovar je údajně jedním z nejstarších ve střední Evropě.

Podle historika Zdeňka Procházky je budova bývalého pivovaru jednou z technických památek, které ještě v Domažlicích zůstaly. „Místní lidé říkají, že by měla budova sloužit původním účelům,“ tvrdí historik.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Zdeněk Mlnařík | Foto: Jan Ráček