Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim

Jako každým rokem i letos proběhl v americkém Chicagu další ročník The 2009 World Beer Championships. Soutěžilo se v několika kategoriích pivo, víno a destiláty. V kategorii piv bylo přihlášeno více než 60 vzorků z celého světa Hodnocením byla pověřena porota složena ze 17 zkušených profesionálů v oblasti obchodu, restauratérství i novinářů, kteří se věnují oblasti stravování.

Na základě získaných bodů probíhalo vyhodnocení. Zlatou medaili získal Primátor Premium a v těsném závěsu s o dva body nižším skóre, ale stále na nejvyšší příčce se umístil Primátor Premium Dark. Vysoké hodnocení se dostalo také pivu Primátor Exkluziv 16%. Všechny tři piva byla označena jako vyjímečná. Velkým zklamáním bylo hodnocení piva Primátor Double 24%, které získalo „pouze“ bronzovou medaili a porota ho označila jako doporučené.

I v Americe se prokázalo, že značka PRIMÁTOR je nositelem neobyčejné chuti a kvality.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Zde slowe od pradawna U Medwidku hlásá nápis na znaku na domě Na Perštýně č. 7, ve kterém sídlí pražská populární pivnice. Tím pradávnem je míněn rok 1466, kdy byla založena, jisté však je, že se v těchto místech vařilo pivo již ve 12. století. I tak je ale téměř 550letá tradice „Medvídků“ úctyhodná.

Žádný strach z velkých prostor

Z rozlehlosti hlavního sálu pivnice může jít na hosta strach. Mám vždy obavu, že nenajdu to správné místečko, kde bych si v klidu pročetl noviny, jež tu jsou k dispozici, ale také, že budou problémy s dostatečně rychlým přísunem jídla i piva. Přitom je však škoda přijít o autentickou atmosféru klasické pivnice. Proto jsem si vybral třetí hodinu odpolední ve všední den, ale předpoklad, že pivnice bude poloprázdná, byl klamný. Téměř všechny stoly obsazeny, podle prvního odhadu napůl tuzemci, napůl cizozemci.

Mužská obsluha v poklusu

Naprosto lichá byla obava z pomalé obsluhy. Pivo se objevilo na stole jen několik desítek vteřin po příchodu současně s vtipně řešeným jídelním lístkem. Na sále kmitali jen samí muži, času na delší diskuzi s hosty sice dost neměli, ale tvářili se přesto klidně a akceptovali i drobné změny v objednávkách. V dalším průběhu pozdního oběda jsem se mohl přesvědčit i o tom, že rychlí jsou nejen oni, ale i personál v kuchyni.

Lehký závan adventu

Běží adventní čas, a tak bych očekával, že ve vyhlášené restauraci se objeví i něco, co organismu v tomto času před závěrečným přejídáním prospěje. I když převládala klasická těžší jídla, která však viditelně měla pozitivní ohlas u zahraničních hostů, našel jsem i pokrmy lehčí, na které často v našich pivnicích nenarazíte.

Příjemné překvapení byl uzený jazyk s čočkou. Jemné kousky bez chrupavek a k tomu čočka ve skupenství, které jí náleží. Ani nádech po převaření, krásně se sypala. Na moji chuť málo kyselá, ale pro ten případ byl na stole k dispozici ocet. Za cenu 49 korun levný nápad i provedení.

Až příliš rychle po jazyku naservíroval číšník zadní vařené maso s dušenou zeleninou a dvěma studenými omáčkami. Maso odpovídalo parametrům inzerovaného mladého býčka, ale mraženou zeleninu bych přece jen nahradil i třeba jednodušší kombinací zeleniny, ale čerstvé.

Tradičního kubu podávají v těchto dnech U Medvídků na pánvi. Již dlouho jsem neměl možnost jej ochutnat, takže chybí srovnání. V tomto případě kuchař zřejmě málo vymastil před pečením pánev, potřebovala více zavlažit pivem.

Na závěr jsem ochutnal zdejší specialitu, která svou zajímavou nahořklou chuť získává z mladiny, jež se připravuje v minipivovaru k pivním speciálům. Na pivní zmrzlinu v pivní třetince v této konzistenci a chuti narazíte opravdu asi jenom zde.

Minipivovar jako bonus

Host, který zajde k Medvídkům a nevyjde po schodech do vyššího patra do prostor minipivovaru, přichází o dost. Najde zde nejen nejhutnější pivo X-Beer 33, které má tolik stupňů, kolik je v jeho názvu, ale i další výborné speciálky. Tam platí slavný Césarův výrok: „Pivo – toť silný a mocný vládce.“ A také tam najde modernější toalety než v restauraci.

E15 hodnotí

menu * * * 1/2

obsluha * * * *

prostředí * * * 1/2

sociální zařízení * * * 1/2

ceny standard

celkový výsledek * * * 1/2

nejvíce je 5 hvězdiček / nejméně 1 hvězdička

Výběr z jídelního lístku

Uzený jazyk s čočkovým salátem 49 Kč, bramborová (česneková, slepičí) polévka 29 Kč, smažený vepřový řízek s bramborovým salátem 149 Kč, hovězí maso s dušenou zeleninou 170 Kč, staročeský kuba 99 Kč, Budvar guláš 115 Kč, borůvkové kynuté knedlíky 60 Kč, pivní zmrzlina 48 Kč, světlý a tmavý dvanáctistupňový Budvar 33 Kč, „švestkové“ pivo 0,3 l 48 Kč

+

- rychlý přísun jídel i nápojů pro spěchající

-

- jídelní lístek myslí převážně na muže, neškodilo by, kdyby se rozšířil o několik „dámských“ pochutin

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Budějovický Budvar představil v Hamburku speciální láhev pro světlý ležák Budweiser Budvar, určenou výhradně pro německé restaurace. Nová láhev o objemu 0,33 litru se odlišuje etiketou i celkovou úpravou vzhledu, která posiluje prémiovou pozici ležáku Budweiser Budvar v Německu. Přes ekonomickou recesi zvýšil Budějovický Budvar prodej piva v Německu meziročně o více než devět procent.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Za 11 mesiacov tohto roka zvýšil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne predaj tmavého 11° piva medziročne o 3 percentá a celkovo ho tak vystavil 13 380 hektolitrov (hl). Pivovar STEIGER má dlhodobo na slovenskom trhu výroby piva najvyšší podiel sortimentu tmavých pív na celkovej vlastnej produkcii a to cca 8 %. Ale na celoslovenskom trhu vystaveného tmavého piva STEIGER zaberá odhadom až 25%! Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov teda pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V sortimente tmavých pív sme vlani zaznamenali až o 30%-ný nárast výstavu. Preto aj tohtoročný 3-percentný rast tohto sortimentu, je v porovnaní s klesajúcimi predajmi iných pivovarov potešujúci. Kým domáca konkurencia prišla až v tomto roku na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa dá rezať smerom nahor, STEIGER už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach ,,reže“ nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov, že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Aj tejto kampani možno pripísať prirodzenú popularitu tmavého STEIGRA a medziročný nárast predaja fľašového balenia až o 5 percent“, konštatoval E.Mihálik.

Lahodná chuť tmavého piva STEIGER spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a farebného sladu. Má výraznú tmavú farbu, originálny buket a príjemnú mäkkú sladkastú chuť, čo vyhovuje nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Tmavý STEIGER 11º ocenili aj značkou Slovak Gold a SK. V českom Tábore dostal tmavý STEIGER 11º vlani už druhé ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“.

Ako si teda môžeme vyrobiť rezané pivo? Celé kúzlo rezania spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jedinečný charakter piva Zubr z produkce přerovského pivovaru zaujal také pivovarníky na Balkáně a to bylo důvodem k zahájení spolupráce. V hercegovském pivovaru Grude, který původně vyráběl tzv. europivo typické silným prokvašením a prázdnou chutí, se rozhodli dát přednost kvalitě a začali vyrábět pivo českého typu pod vedením pivovarníků ze Zubru.

Již několik měsíců působí v pivovaru Grude zkušený technolog Lumír Hyneček. Z pozice sládka zde řídí zavádění výroby zlatého moku, svou charakteristikou velmi podobnému tradičnímu českému pivu. Podle vyjádření vedení tamního pivovaru je ke změně dovedla situace na trhu. Také Balkán totiž zaplavila chuťově nevýrazná europiva velkoproducentů a chybí zde různorodost, kterou konzumenti žádají.

Úspěch zaznamenaly hned první hektolitry „nového“ piva se změněnou recepturou, které se tady prodává pod původní značkou Prima.

„Svojí charakteristikou se podobá tradičnímu pivu, na jaké jsme zvyklí u nás. Má plnou a dokonale vyváženou chuť, výborný říz a příjemnou hořkost. Výrazné zlepšení chuťových vlastností i celkové kvality nové Primy jsme dosáhli změnou výrobních postupů , ale také výběrem surovin, používáme např. český slad. Mohu říct, že místní pivo teď může směle konkurovat leckterému pivu české produkce“ vyjadřuje Lumír Hyneček.

Pivovar Zubr je partnerem Grude nejen v oblasti technologické. Na podzim do Bosny a Hercegoviny vyvezl prvních 2000 hl ležáku Zubr Premium a ukazuje se, že obchodní spolupráce se bude rozvíjet. Bosna má necelé 4 miliony obyvatel a spotřeba piva na hlavu a rok je pouhých 56 l. V porovnání s našimi 165 litry na osobu je tedy co dohánět.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Holbu Šerák Speciál v hanušovickém pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. Speciál vyniká svými jedinečnými chuťovými vlastnostmi, sytou barvou a hustou smetanovou pěnou. Výjimečná je také jeho symbolická stupňovitost 13,51 podle výšky jesenického kopce Šerák.

Nejedná se o sériovou výrobu, takže množství produkce je u tohoto piva vždy omezené. Letos půjde na trh 1350 hl a letos poprvé bude Šerák Speciál k dispozici nejen v sudech, ale také v lahvích ve speciálním vánočním multipacku s osmi půllitry. V restauracích a obchodech se objeví na konci tohoto týdne. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají.

Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele. Pro jeho výrobu se používá speciální barevný a karamelový slad, aby pivo získalo mírně karamelovou chuť i vůni. „Množství i druh sladu je důležité přesně stanovit a zajistit tak chuťová specifika polotmavého piva,“ říká sládek Luděk Reichl. Zvláštní je také receptura chmelení. I když má Šerák Speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a lahodná. Toho se dá docílit nejen správným výběrem chmelových odrůd a vynikající kvalitou chmele, ale především způsobem chmelení a to je tajemství každého sládka. Šerák Speciál má také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví 2 měsíce a tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o pivo, které se nepije na zahnání žízně, ale jeho pití přináší výjimečný zážitek, který ocení nejen pivní fajnšmekři. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Reichl.

Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Na letošní advent připravil Plzeňský Prazdroj pestrou směsici aktivit a předvánočních zážitků. V Pivovarském muzeu to již tradičně bude setkání s vánočními lidovými zvyky a výrobky ve dnech 12.–13. 12. Nově ožije nádvoří pivovaru poslední adventní sobotu 19. 12., kdy se bude konat Vánoční olympiáda a v podvečerních hodinách vánoční koncert Plzeňského komorního sboru Ko.Mar. Na obě události bude možné se svézt z náměstí zdarma koňským povozem. Od 29. 11 až do 19. 12. také probíhá soutěž o pivo na celý rok. Hlavní výhru získá ten, kdo nejpřesněji tipne, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Na autory dalších 30 nejlepších odhadů také čeká zajímavá výhra!

Vánoční tradice v Pivovarském muzeu 12.–13. prosince

O třetím adventním víkendu vždy od 10 do 17 hodin si mohou návštěvníci Pivovarského muzea vyzkoušet různé vánoční zvyky, odnést si vlastnoruční výrobky z předvánoční dílny a ochutnat vánoční speciality. „Chceme pokračovat v dosavadní tradici předvánočních aktivit v Pivovarském muzeu a také zahájit tradici vánočního programu v pivovaru. V předvánoční dílně budou k vidění i k vyzkoušení staročeské tradice a zvyky, jako je zdobení perníčků, odlévání olova, výroba svíček z včelího vosku či výroba ozdob ze dřeva a papíru. Ukázku své práce předvedou i pivovarští bednáři,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Kdo projde celou dílnou a vyzkouší si všechny aktivity, může se těšit na dárek od Plzeňského Prazdroje. V 11 a 15 hodin bude probíhat ochutnávka vánočních specialit. K zakoupení bude i další občerstvení a vánoční nápoje. Symbolické vstupné je 25 Kč, děti do 140 cm mají vstup volný. Z náměstí do muzea můžete zdarma dojet koňským povozem.

Vánoční olympiáda na nádvoří pivovaru 19. prosince

Kdo se chce odreagovat od předvánočního shonu, může strávit poslední adventní sobotu v pivovaru, kde od 10 do 16 hodin najde řadu veselých vánočních soutěží (např. překážkový běh s vánočním stromkem) Pro nejzdatnější jsou připraveny pivovarské odměny. I v tento den bude možnost svézt se zdarma koňským povozem, který bude jezdit z náměstí do pivovaru. Program vyvrcholí v 16:00 vánočním koncertem Plzeňského komorního sboru Ko.Mar a v 16:30 vyhlášením vítězů soutěže o pivo na celý rok.

Soutěž o pivo Pilsner Urquell na celý rok!

Každý starší 18 let, kdo přijde na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje, Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí, případně navštíví restaurace Na Spilce či Na Parkánu (s minimální konzumací 300 Kč) nebo nakoupí v dárkových prodejnách Plzeňského Prazdroje (minimálně za 300Kč), se může až do 13 hodin 19. prosince zúčastnit soutěže a tipnout, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Hlavní cenu zásobu piva Pilsner Urquell na celý rok vyhraje soutěžící, který se nejvíce přiblíží správnému počtu. Na dalších 30 nejbližších tipů také čekají skvělé ceny.

Podrobný program aktivit a úplná pravidla soutěže jsou umístěny na www.prazdroj.cz

Filantropie v Pivovarském muzeu

V Pivovarském muzeu proběhne 11. prosince charitativní koncert pro Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

16. prosince zde bude vyhlášen vítěz soutěž Senior roku, kterou pořádá Městský obvod Plzeň 3. A 17. prosince nabízí Pivovarské muzeum bezplatný vánoční program pro seniory.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Topvaru, slávnemu pivu z Topoľčian, zvoní v jeho rodnom meste umieračik. Majiteľ Topvaru, nadnárodný pivovarnícky kolos SABMiller, sužovaný prudkým poklesom predaja piva, sa rozhodol, že presťahuje topoľčiansky pivovar na druhý koniec Slovenska do Veľkého Šariša.

Topoľčanci sa z Jóbovej zvesti stále nevedia spamätať. Žiadna z fabrík v meste im neprirástla k srdcu tak ako pivovar. Denne chodia na hlavnom námestí okolo bilbordu, ktorý pripomína 45. narodeniny pivovaru. Trojica mužov popíjajúcich Topvar na ňom volá k okoloidúcim: Držíme spolu. Chudáci. Netušia, ako provokujú.

Šatan a Višňovský ako záchrancovia

V holičstve na železničnej stanici je pusto. Hučí len televízor. Keď sa jediný zákazník usadí do kresla a opýta sa, čo je nové v meste, Pavol Opath ožije. Má čerstvú novinku. Na vlastné uši počul, ako ľudia pred kostolom hovorili, že hokejista Miro Šatan sa vráti z Ameriky a spolu s Ľubom Višňovským odkúpia Topvar a zachránia ho pre mesto.

"Neverím tomu, že by mali toľko peňazí," okomentuje zaručenú správu holič veselo šťukajúc nožničkami a usúdi, že zázraky sa nedejú. "Keby manažéri, ktorí sa chystali do dôchodku, neboli pivovar predali, mohlo byť všetko inak."

Ani mesto, ako spolumajiteľ Topvaru, sa podľa Opatha nevyznamenalo. "Malo si akcie podržať," skladá obraz okolo pivovaru holič.

V holičovom kresle sa vystrieda celé mesto. Chodia sem aj pivovarníci. "Topvar mi už nechutí a ten, ktorý navaria v Šariši, piť nebudem," zaprisaháva sa holič. Má na to argumenty.

"Minule mi chlap, čo ho varí, povedal, že noví majitelia si myslia, že aj z ničoho sa dá urobiť pivo. Nemusel to ani pripomínať. Nás, ktorí pijeme Topvar štyridsať rokov, neoklamú. Hneď sme zbadali, že naše pivo zmenili," vysvetľuje holič.

Mexiko robí mienku

Kúsok od topoľčianskej železničnej stanice je vyhlásená piváreň Mexiko. Pivo v nej čapuje Ján Malík. Čo povie o pive, to sa v Topoľčanoch ráta. Sem sa vybral Talian Paolo Lanzarotti, v poradí druhý generálny riaditeľ Topvaru vymenovaný londýnskym vedením SABMilleru. Lanzarotti vystriedal kolegu zo Šariša, ktorému v Topoľčanoch navidomoči padala výroba piva.

"Natočil som Paolovi rezané pivo do starého topvarského pohára". "Origoš," vraví mi Talian.

"Pravdaže, origoš, až na to, že dobrých pár mesiacov predtým štamgasti pivo odmietali, schladil som ho," spomína na talianskeho generálneho riaditeľa majster v rezaní piva Ján Malík.

V ruke drží plaketu s nápisom Rezané je späť. "Lanzarotti mal guráž, čo stihol, dal do poriadku, ale už je preč," vysvetľuje Malík. Rezané sa opäť dá piť, lenže Talian už nie je v Topvare. A čo bude po presune Topvaru do Šariša, z toho má Malík strach. Už teraz sa mu niektorí pivári vyhrážajú, že Topvar navarený v Šariši piť nebudú.

Pred výčapným pultom sedí jeden z Malíkových stálych hostí Robert Kamenský. "Bola u mňa na návšteve švagriná z Nemecka. Vždy si brala zo sebou Topvar. Naposledy ho ochutnala, odstrčila pohár a povedala: stačilo. Stačí vám?"

Jedna akcia po sedemsto korún

Topvar sa nemal predať. Zničili ho veľké peniaze. Tak si to myslí Kamenský aj ostatní Topoľčanci.

"Manažéri zarábali dobre, veľmi dobre, ale nemali dosť, a tak ho predali," mieni Kamenský. Pivovar ako jeden z mála potravinárskych podnikov sprivatizovali zamestnanci v roku 1994. Doslova si ho vytrucovali, keď demonštratívne pochodovali pred Fondom národného majetku.

Malík ironicky utrúsi, že dva autobusy radových pivovarníkov tam vlastne poslali manažéri, aby zaštítení ľuďmi vybojovali pivovar pre seba.

Jeden z organizátorov ľudových nájazdov na Bratislavu Jozef Nemec, sprvu vodca nezávislých odborov a potom šéf marketingového oddelenia, však nesúhlasí.

"Boli to spontánne demonštrácie vyjadrujúce náš nárok aj vôľu vlastniť pivovar. Mávali sme zástavami pred fondom, skandujúc, že Topvar je náš a Topoľčian, až nám ho v konkurencii troch či štyroch ďalších privatizačných projektov napokon priklepli. Vyvzdorovali sme si ho bez toho, aby nás niekto vynukoval k cestám do Bratislavy," tvrdí Nemec, duša topoľčianskeho piva.

Manažéri, zamestnanci a mesto dostali Topvar od štátu za tristosedemdesiat miliónov korún pod podmienkou, že pivovar zásadne zmodernizujú. Vyplatiť ho mali do desiatich rokov s ročnou splátkou 55 miliónov korún.

Bolo vydaných 1 451 akcií – štyrom manažérom pripadlo 51 percent, zamestnancom 34 a mestu 15 percent.

"My radoví topvaráci sme dostali po jednej akcii a sťaby šibnutím čarovného prútika sa z nás stali spolumajitelia. Mnohí z nás sa však aj bez papiera cítili skrz–naskrz topvarákmi a zďaleka si neuvedomovali, čo akcia vlastne znamená," spomína po rokoch Magda Gregušová.

Gregušová pracovala v roku 1994 ako vedúca železničnej vlečky a neskôr táto energická žena viedla zahraničný obchod s pivom. Dodnes má pred očami troch vlečkárov, ktorí jej vrátili akcie. Vôbec nechápali, prečo si majú kúpiť nejaký "cenný" papier.

"Akcie sa vydali každá po sedemsto korún. Nenechala som si ich, ale odniesla na predstavenstvo. Na to, aby som sa cítila skutočnou topvaráčkou, mi stačila jedna akcia," hovorí Magda Gregušová. Úprimne sa priznáva sa, že ju ani vo sne nenapadlo získať viac akcií. Neskôr sa predali každá po 897 402 korún. Zhodnotili sa viac ako tisícnásobne. Gregušová akcie nenakupovala. K šťastiu jej stačil dobrý pocit, že výroba piva rástla, s ňou platy a Topvar nosil medaily a ocenenia z domácich aj zahraničných výstav.

"Išlo nám to, boli sme tím, výborný tím," presvedčene hovorí Gregušová. Na tvári smutnej z očakávaného zániku pivovaru sa jej na chvíľu usadí úsmev.

Akcie pivovarníkov zjednotili, ale paradoxne okamžite spoločensky rozvrstvili, či si to niekto pripúšťal, alebo nie. Vyjadrovali nielen mieru spoluvlastníctva a spolupatričnosti, mieru schopností zveľaďovať a podnikať s firmou, ale aj rôznosť cieľov.

"Na začiatku bol pivovar naozaj ako jedno telo, jedna duša," poznamená Magda Gregušová. Ale ako čas plynul, veci sa menili.

"Pred pätnástimi rokmi všetkých ovládla eufória z toho, že chodíme do vlastného pivovaru," spomína Marta Vančová, ktorá denne zbierala a vyhodnocovala informácie o predaji piva. Pracovalo sa s nevídaným nadšením od manažérov počnúc končiac šoférmi, kuchárkami či posledným vrátnikom.

"Darilo sa nám. Bolo to šťastné obdobie nielen môjho života, ale všetkých topvarákov," vraví Gregušová.

Polapený sibírsky medveď

Hviezda Topvaru stúpala. V priebehu desiatich rokov sa fabriku podarilo technologicky zmodernizovať – vybudovala sa nová varňa, supermoderná fľaškovacia linka s etiketovačkou, pribudli zmiešavacie tanky, čistiareň odpadových vôd. Štát sa v privatizérovi nesklamal. Topvaráci zainvestovali do svojho pivovaru bezmála 900 miliónov korún.

V čase najväčšej slávy sa Topvar čapoval v štyroch tisíckach slovenských krčiem a reštaurácií. Hoci pochádzal iba z tretieho najväčšieho slovenského pivovaru, stal sa pivom suverénom. Takým, že pivovarníci si trúfl i vyhlásiť Topoľčany za hlavné mesto piva. Uverila im celá krajina a nevídané komplimenty strúhalo Topvaru zahraničie.

"Je to fenomenálne pivo, má jemne chmelenú a ,sladk’ príchuť. Je voňavo–korenisté a silné ako sibírsky medveď. Chuť je čarovne zaokrúhlená a príjemne horká. Pivo má všetko, čo môže ponúknuť jačmenný mok. Nič sa mu nedá vyčítať. Doslova nič... Chutí nad všetky pivá. V ústach mizne tak rýchlo ako vlkolak v rannej hmle."

Toto vyznamenanie nemeckého profesionálneho degustátora sa objavilo po teste 2 024 vzoriek piva z 87 štátov na internetovej stránke www. biertest.de 7. januára 2004.

Topvar bol v tej chvíli na vrchole slávy, ale už ním začínali zmietať vnútorné rozpory.

SABMiller prelomil bank aj zvyky

"Čím viac sa firma upevňovala, tým viac ponúk sa objavovalo na vstup zahraničného investora. Belgičania, Holanďania, Juhoafričania, Rakúšania, tí všetci zhruba od roku 2000 chceli vstúpiť či rovno kúpiť Topvar. Bol som kategoricky proti," hovorí bývalý šéf marketingu Jozef Nemec.

Tento malý neposedný výrečný muž bol utopickým kapitalistom, ktorý úprimne veril, že drobní akcionári dokážu udržať pivovar. Nemec v očiach verejnosti zosobňoval nenapodobiteľný topoľčiansky ľudový marketing.

Zosmiešňovaný veľkými nadnárodnými korporáciami, ale zázračne fungujúci.

Blondínky či rusovlásky s krásnym poprsím držiace pohár Topvaru s hodvábnou penou piva sa prihovárali z plagátov smädným chlapom s dobre zapamätateľným posolstvom – to najlepšie na Slovensku.

Nemec dokonca zložil hymnu Topvaru, ktorú si pospevovali šoféri, predĺžená ruka marketingu, keď skladali sudy s pivom v krčmách. Absolútne nepriestrelný v Topoľčanoch a neprehliadnuteľný na území od Tatier k Dunaju, taký bol Topvar. So svojimi trinástimi percentami sa stal jazýčkom na slovenských pivovarníckych váhach a dráždil dva nadnárodné pivovarnícke kolosy. Kto ho získa, bude pánom situácie.

SABMiller, ktorý sa chcel dotiahnuť na Heineken Slovensko, nezaváhal a vystupňoval ponuku. Medzitým vláda v roku 2003 zvýšila spotrebné dane a výroba piva začala pozvoľna klesať. Manažéri usúdili, že by stálo za to získať investora. Burič Nemec brojaci proti jeho vstupu bol prehlasovaný a vypadol z predstavenstva.

A medzitým sa v Topvare začali diať dovtedy nevídané veci. Manažéri, ktorí už predtým potichu skupovali akcie, zvýšili svoje úsilie. Kým na začiatku stála sedemstokorunová akcia päťtisíc korún, postupne jej cena vystúpila na desať–, dvadsať–, až päťdesiattisíc. Dôverčivci predávali, aby neskôr zúfali. Oprávnene – prišli takmer o milión korún.

V marci 2006 sa obchod uzavrel. Prišli noví majitelia, štvorica starých manažérov sa porúčala so stámiliónovými balíčkami na zaslúžený odpočinok a v Topvare sa začali časy v znamení SABMiller.

Logo Topvaru s vycifrovaným písmom a dvojkrížom uprostred vystriedalo striedme s jednoduchým veľkým T. A krásne ženy na bilbordoch a kalendároch nahradili chlapi. Namiesto ľahkej erotiky prísny puritanizmus.

Starým topvarákom, ktorí poctivo chodili do kostola, zmrzol úsmev na tvári. Už to neboli oni, už im velili z Londýna alebo zo Šariša. Všetko sa menilo. Topvar zrušil zahraničný obchod, dohodnuté kontrakty aj výstavy. Magda Gregušová odrazu nemala čo robiť. Zrútil sa jej svet. Topoľčiansky pivovar sa stal jedným z mnohých v rade 120 pivovarov skupiny SABMiller.

Topvar pravidelne obsadzoval výstavu Grüne Woche v Berlíne. Londýn však nemal záujem o pokračovanie tejto výstavy. Nebolo to v súlade s firemnou koncepciou. Jozef Nemec si však nevedel predstaviť, že Topvar v Berlíne nebude. V januári 2007 sa do Berlína vybral po štrnásty a posledný raz. Na pozvanie výstaviska.

"Zobrali sme si dovolenku spolu s Mariánom Melušom, Martou Vančovou a muzikantom Deziderom Gulišom. Nakúpili za vlastné peniaze voveľkosklade 30 sudov piva a predávali Topvar. Kolegovia z Plzenského Prazdroja, členovia skupiny SABMiller, neveriacky krútili hlavami, čo tam robíme. Reprezentujeme Topvar a Slovensko, povedal som im," opisuje poslednú vzrušujúcu epizódu zo 44–ročného pôsobenia v Topvare Nemec. Tu začal, tu skončil ako desiatky iných topvarákov.

Bolo to posledné Nemcovo vzopätie. Tmavá Marína sa stala najlepším pivom výstavy Grüne Woche. Než Nemec prišiel domov, vo fabrike to už vedeli.

"Dostal som aj s Martou padáka, ale odišli sme s pocitom, že sme urobili, to čo sme pre Topvar urobiť mali. Tá fabrika bola stále v našich srdciach, aj keď už mala nového majiteľa. V Berlíne Topvar od vzniku Slovenskej republiky nikdy nechýbal, Nemci nás čakali a my sme vedeli, že im i sebe urobíme radosť," uzatvára Nemec.

A čo tak mestský pivovar

So zimou sa nasťahovala do pivovaru nálada pod psa. Vedenie spoločnosti už zamestnancom oznámilo, že 28. februára skončí výrobu piva aj sladu. Ľudia dostanú 6– až 9–mesačné odstupné a Topvar sa začne variť v Šariši.

Robotníkom na zastávke autobusu po skončení zmeny nie je do reči. "Neviem, kde sa zamestnám. Na východe sú hladové doliny, teraz urobia jednu aj z Topoľčian," neodpustí si poznámku muž, ktorý prezradí, to, na čo nechcela odpovedať hovorkyňa.

"Končíme, lebo týždňová výroba spadla z desať až štrnásťtisíc hektolitrov na dva až dva a pol tisíca. Je to o ničom," skleslým hlasom vraví muž, ktorému chýba do penzie možno desať rokov.

Aký bude šarišský Topvar? Chlapík iba mykne plecom a povie, že Šarišania nechceli dať variť do Topvaru Šariš.

"Vraj by sme ho pokazili. A teraz chcú oni variť Topvar."

A možno bude všetko inak. Primátor Topoľčian Peter Baláž predsa len potvrdil, že fáma postaviť si vlastný pivovar, nie je úplne nepravdivá. "Nahovárajú ma na to, aby sme si spravili vlastný pivovar. A možno sa do toho pustíme aj s nejakými osobnosťami."

Prví záujemcovia sa hlásia. Jaroslav Marek, majiteľ najväčšej trenčianskej pivárne Slamený hostinec, už telefonoval do Topoľčian, že je ochotný prispieť na výstavbu mestského pivovaru.

"Stačí, aby mesto dalo pozemok a prídem ako prvý vlastnoručne kopať základy a vložím aj nejaké peniaze do nového topoľčianskeho pivovaru. Určite nebudem jediný, navaríme si v ňom také pivo, na aké sme boli zvyknutí," nebojí sa výzvy Marek. Pivo v Topoľčanoch neumrie. Z pivovaru zostanú sklady.

Prudkým poklesom predaja piva na Slovensku odôvodňuje spoločnosť SABMiller zrušenie výroby piva v topoľčianskom pivovare. "Od začiatku bolo našim cieľom rozvíjať tento výrobný závod. Investovali sme doň aj do značky Topvar významné prostriedky. Žiaľ, realita na slovenskom trhu s pivom pôvodné zámery zmenila,” uviedla pre Pravdu Drahomíra Mandíková hovorkyňa Pivovarov Topvar.

Areál pivovaru sa premení na obchodno-distribučné centrum. Ďalšie využitie technológií sa ešte len analyzuje. Podľa informácií Pravdy sa časť presunie do Šariša a iné údajne až do Rumunska.

Pivovary Topvar potvrdili, že budú aj na rok podporovať šport v meste - hokej a futbal. Primátor Peter Baláž však upresnil, že stolní tenisti, vodní pólisti a hádzanári podporu už nedostanú.

Osudové momenty Topvaru

1. máj 1964 slávnostné otvorenie pivovaru. V celom meste sa zadarmo čapuje Topvar.

Jeseň 1994 štátny podnik Topvar privatizuje zamestnanecká akciová spoločnosť

Rok 2002 Topvar dosahuje svoje maximum, keď sa vyrobí 697–tisíc hektolitrov piva a 80–tisíc hektolitrov Topvarkofy

Marec 2006 predaj Topvaru skupine SABMiller

Január 2007 vznik skupiny pivovary Topvar zloženej z Topvaru Topoľčany a Šariš Veľký Šariš

November 2009 Pivovary Topvar oznamujú, že vo februári 2010 rušia výrobu v topoľčianskom Topvare a presúvajú ju do Šariša„Stačí, aby mesto dalo pozemok a prídem ako prvý vlastnoručne kopať základy a vložím aj nejaké peniaze do nového topoľčianskeho pivovaru.“ Jaroslav Marek, majiteľ najväčšej trenčianskej pivárne Slamený hostinec

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Jozef Sedlák

Štramberk má o zase o jednu atraktivitu více. Tou poslední se staly Lašské pivní kúpele, které zahájí dnes slavnostně svůj provoz. Hosté zde mohou pivo nejen pít, ale také se v něm doslova ráchat.

Vůně chmele, dřeva a aromatických solí. To je jen první z dojmů, které dýchnou na návštěvníka Lašských pivních kúpelí v budově Jaroňkovy pekárny na štramberském náměstí. Majiteli, Pavlu Šmírovi, se tak podařilo obnovit ve městě lázeňskou tradici.

Lašské pivní kúpele jsou začleněny do ubytovacího a relaxačního komplexu a společně s hotelem Štramberk a solnými jeskyněmi navazují na místní lázeňskou tradici. „Považoval jsem za jednu z důležitých věcí, obnovit tady lázeňství, které tady v devatenáctém století bylo a skončilo počátkem dvacátých let. Bohužel, středisko, ve kterém bývali dříve, není momentálně opravované, je v soukromých rukou. Nicméně, předběhli jsme dobu a vytvořili pivní lázně tady, protože nemohou být nikde jinde, než u pivovaru. Štramberský pivovar se velmi dobře uchytil, abychom jej ještě více pozvedli a zvýšili jeho prestiž, zprovoznili jsme tyto lázně,“ sdělil Šmíra, kterému patří agentura Relax v podhůří Beskyd, jež spravuje síť penzionů, kaváren, galerií a muzeí ve Štramberku.

A na jakém principu kúpele fungují? Návštěvníka uvítá hned na začátku jeho cesty recepční, která jej poučí o tom, jak se v lázních chovat, jaké jsou možnosti relaxace a jaký program jej čeká. Poté se tento člověk odebéře do šaten, kde uschová věci a vezme si na sebe župan. Do dřevěné vany je mu napuštěna směs vody, piva a solí, které mají uvolňující a harmonizující účinek. Po dvaceti minutách, kdy si host dopřává také Trubače, místního kvasnicového piva, si jde zabalen odpočinout do jakési vyhlídkové terasy s květinami a pohodlnými lehátky. „Podle mě, je to jeden z nejkrásnějších výhledů na okolí Štramberku,“ dodal Šmíra. Co bude pak, záleží už jen na návštěvníkovi, může si dopřát masáže či pokračovat v relaxaci v solné jeskyni jen pár kroků od pivních kúpelí. Už v pátek si pivní lázeň dopřál místostarosta Štramberku Pavel Podolský, jenž si v masivní kádi doslova lebedil. „Je to velice příjemné, má to takový uvolňující účinek, je tu klid, ticho, hudba tady hraje…“ pochvaloval si.

Ideální teplota lázně se pohybuje okolo 37 až 40 °C, pivo, podávané ke koupeli je samozřejmě správně vychlazené. „Koupel obsahuje minerální látky, které má pivo při svém zrání a soli z Mrtvého moře. Nechali jsme si pro pivní koupele vytvořit speciální silici z chmele pro aromaterapii. Ta umocňuje všechny zmíněné prvky,“ dodala provozní kúpelí Petra Pištěková.

Své brány otevřou koupele dnes 5. prosince při Dni otevřených dveří Lašských pivních kúpelí v rámci pátého Štramberského Mikuláše, a to od 10 do 17 hodin. Patronem lázní se stal Josef Laufer.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková

Jedinečnou specialitu mají nyní na čepu v Zámeckém minipivovaru v Ostravě-Zábřehu. Uvařili zde bezlepkové jedenáctistupňové pivo, které má zdravotní účinky. Ocení ho nejen mnoho lidí s celiakií.

Je po něm obrovská poptávka ze všech koutů republiky. Nikde jinde u nás ho totiž nevaří. V možnostech zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu ale bohužel není reálné vyhovět všem. Svou novinku – jedenáctistupňový bezlepkový Pikard – čepuje v prvé řadě svým návštěvníkům.

„Jsme malý pivovar, tak toto pivo vaříme jen pro naši restauraci. Uvažujeme však o tom, že bychom další várku přivezli na sraz celiaků, který by se měl konat v květnu v Praze,“ sdělil Deníku manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

Vrozená vada

Počet lidí s rozšířeným civilizačním handicapem zvaným celiakie se u nás odhaduje na čtyřicet až padesát tisíc. Jde o vrozenou alergii na obilnou bílkovinu – lepek. Podobné pivo, které mohou tito lidé pít, vaří už jen dva pivovary, a to jeden v severní Anglii a druhý v Bavorsku.

„Bezlepkové pivo, které se k nám vozí, je drahé a špatně dostupné. Je dobře, že se u nás něco takového dělá, i když je to zatím bohužel jen lokální záležitost,“ vyjádřila se Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. „Jestli toto pivo přivezou na náš sraz, tak bude mít určitě úspěch,“ dodala.

Tradiční surovinu – slad – u výroby tohoto piva tentokrát nahradila kukuřice a s ohledem na mimořádně náročný proces vaření a scezování i kukuřičný sirup. V zámeckém minipivovaru v první várce uvařili osm set litrů bezlepkového moku.

Velká výzva

„Bezlepkové pivo bylo pro mne velká výzva. Vyzkoušet málo probádané je vždy velice lákavé, platí to i v našem řemesle. Jsme první u nás, kdo vaří pivo s nulovým obsahem glutenu,“ poznamenal vrchní sládek Tomáš Hub.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva

Českobudějovická restaurace slaví dva roky od znovuotevření

Od znovuotevření v roce 2007 se v jedné z nejznámějších restaurací v České republice Masných krámech vypilo 2930 hektolitrů čepovaného piva. „Většinu objemu čepovaného piva tvoří kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který čepujeme jako jediní na světě přímo z pivních tanků. Jeho podíl na celkové výtoči byl 87 procent, tedy 2550 hektolitrů,“ řekl Euro.cz vedoucí oddělení gastro Budějovického Budvaru Tomáš Olejník.

Zbytek čepovaného piva tvořilo výčepní pivo, tmavý ležák a čepované nealkoholické pivo. „Naši číšníci roznesli během 24 měsíců 538 300 velkých a 79 501 malých piv,“ upřesnil Olejník.

Masné krámy lákají nejen nabídkou piva, ale i dobrou kuchyní. Celkově se za dva roky provozu v Masných krámech snědlo 204 164 hlavních jídel a 59 802 porcí polévek.

„K nejúspěšnějším pokrmům patřil hovězí pivovarský guláš se špekovým knedlíkem, toho gurmáni snědli 16 595 porcí, k chuti přišla i vepřová grilovaná žebra, ta si objednalo 9728 návštěvníků, tradiční vepřové pečeně s knedlíkem a se zelím se prodalo 9576 porcí a svíčkové na smetaně o zhruba tisíc porcí méně,“ dodal Olejník.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová

Zaměstnanci pivovaru Radegast se mohou těšit na speciální dárek, který získají od svého zaměstnavatele. Plzeňský Prazdroj, jehož součástí je i Radegast, totiž uvařil speciální vánoční várku piva Pilsner Urquell určenou pouze pro ně. Každý zaměstnanec pivovaru obdrží 6 multipacků. Oproti předchozím rokům jde o novinku, navíc nad rámec kolektivní smlouvy.

Zaměstnanecké pivo je jeden z nejoblíbenějších benefitů a současná kolektivní smlouva v Plzeňském Prazdroji zvýšila oproti předchozímu období poukázku na jeho nákup o 300 Kč. Celkově tak dostali zaměstnanci letos pivo v hodnotě 2.500 Kč. K letošním vánocům ale společnost odmění zaměstnance dalším pivem nad rámec kolektivní smlouvy.

„Speciální pivní dárek je výrazem díků zaměstnancům za odvednou práci pro nejvýznamnější pivovarskou společnost v České republice. Tuto novinku podpořilo vedení firmy i odborové organizace,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

O svátcích bude v pivovaru klid, musíme ale pečovat o slad

„Vánoční svátky budou pro zaměstnance pivovaru obdobím klidu a odpočinku. Vaření piva během nejoblíbenějších svátků v roce přerušíme. Základní osbluha zajistí nejnutnější činnosti, jako je například energetický provoz. Jeho činnost je nezbytná, aby se vaření piva mohlo po svátcích bez problémů rozběhnout. Žádná změna se o Vánocích nedotkne sladovny, která jede celoročně na plný výkon. Její chod zajistí tříčlenné směny. Drtivá většina zaměstnanců pivovaru tak bude mít o svátcích volno,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Až do konce prosince mohou zájemci podávat nabídky na pronájem Pivovaru Vyškov, Jihomoravské pivovary na něj vypsaly výběrové řízení.

Nabízený Pivovar Vyškov zahrnuje celý výrobní areál Jihomoravských pivovarů ve Vyškově "jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání," stojí v podmínkách výběrového řízení s tím, že k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty.

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Vaří devět základních druhů piva plus limonády. Produkcí patří mezi malé pivovary. Zhruba třetinu produkce vyváží, především do Ruska, Maďarka či Německa.

Stát pronájem pivovaru avizoval už letos v létě. Pivovaru se dlouhodobě nedaří, několik let po sobě klesá jeho produkce. Zatímco v roce 2000 pivovar navařil 78 000 hektolitrů piva, o sedm let později to bylo už jen 39 000. V roce 2008 pak 33 400 hektolitrů.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Sociální síť Facebook pohltila nejen jednotlivce, ale objevuje se také stále více společností, které se tímto způsobem snaží přiblížit zákazníkům. Svůj profil má také pivovar PRIMÁTOR. Návštěvníci neboli fanoušci mohou komentovat události, hodnotit zboží, vkládat fotografie i videa. Nechybí ani prostor pro diskusi.

„V tuto chvíli pouze mapujeme, jaké jsou další možnosti využití facebooku“ řekla Lucie Marunová z marketingového oddělení Pivovaru PRIMÁTOR. Na profilové stránce Pivovar PRIMÁTOR lze najít základní informace o společnosti, informace o úspěších a dalších plánech pivovaru, ale také fotky z akcí i komixové postavičky známé z reklamních kampaní pivovaru.

Zdroj: Primátor.cz

Pivovar Jihlava uspěl v konkurenci tří desítek dalších firem a odnesl si absolutní vítězství v soutěži Firma Vysočiny. O výsledku rozhodla v internetovém hlasování široká veřejnost, zejména zákazníci přihlášených firem. Své hlasy do soutěže poslalo více než 3600 lidí.

„Velice si vítězství v soutěži vážíme a i nadále se budeme snažit o to, aby naše pivo získávalo stále více příznivců nejen v Jihlavě a okolí, ale v celém kraji,“ prohlásil ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Druhý ročník soutěže pořádaly Jihlavské listy ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Vysočiny. Její předseda Rostislav Dvořák považuje soutěž za velice prospěšnou a doufá, že se z ní stane v kraji tradice. „Každá srovnávací analýza, v níž si můžeme porovnat výsledky své práce s výsledky práce někoho jiného a navíc ještě přefiltrovaná přes názor zákazníků, je pro každého podnikatele dobrá,“ řekl. S tím souhlasí také náměstek hejtmana Libor Joukl. „Je několik možností, jak posunout vývoj a ekonomiku firmy. A jednou z nich jsou i podobné soutěže,“ uvedl Joukl.

Vyhlášení vítězů proběhlo v hotelu Gustav Mahler v Jihlavě. Slavnostním večerem, jehož součástí byla módní přehlídka modelů z dílny Dany Dobřichovské a Vývoje Třešť, provázela Adéla Gondíková.

Zdroj: Pivovar Jihlava.cz

V rámci projektu Holba Jeseníkům vysadili minulý týden zaměstnanci pivovaru 2401. stromek v lokalitě Sedýlko u Vřesové Studánky. Iniciativa pivovaru, kterou podnik realizuje ve spolupráci s Lesy ČR, LS Loučná nad Desnou vznikla před 5 lety a jejím posláním je především omlazování lesních porostů v těžko přístupných oblastech a zachování ekologie horské krajiny Jeseníků.

„Podnikáme v kraji s výjimečným přírodním dědictvím a snažíme se proto přispět k jeho zachování. Naši zaměstnanci už vysadili celkem 2401 stromků, z toho posledních 401 minulý týden,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru, který se může pochlubit již několika významnými počiny pro ochranu přírody. Jedním znich je například projekt pivovarských rybníků.

Původně ekologický projekt Holba Jeseníkům letos dokonce přerostl ve výzkumný a zapojila se do něho také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Jeseníky mají vysoký úhyn mladých sazenic a výzkum by měl pomoci ke zlepšení.

V rámci projektu dojde k etapové výsadbě sazenic smrku bez kořenového obalu. Díky tomu mladé stromky ihned přicházejí do kontaktu sokolní půdou a jejím složením, takže výzkumná šetření lze provádět v krátkém čase po výsadbě. Sledování potrvá tři roky a během něho bude docházet kpravidelným odběrům půdy, spojených s testováním složení a vlhkosti půdy, přítomnosti živin a dalších faktorů, které mohou ovlivnit ujímavost mladých stromků. Výsledky výzkumu by měly vést k odhalení příčin vysokého úhynu sazenic a finálně pak podpořit úspěšné zalesňování horských oblastí Jeseníků.

Omlazování lesních porostů je důležité nejen pro zachování koloritu krajiny, ale také udržení její přírodní rovnováhy. Projekt Holba Jeseníkům je dlouhodobý a pivovar v něm bude pokračovat i v následujících letech.

Zdroj: Holba.cz

Něžný Barbar je poctivý, klasickou technologií vyrobený, polotmavý speciál,který je zárukou mimořádného prožitku z napití a každý den promění ve sváteční okamžik. Přídavkem speciálního sladu získává příjemný karamelový nádech a sytou jantarovou barvu. Tradiční technologie a prvotřídní suroviny dávají pivu plnou chuť a vznešenou sametovou hořkost. Díky pečlivě kontrolovanému kvašení v otevřených kádích a dlouhé době dokvášení v ležáckých tancích je pivo velice dobře pitelné a chuťově vyvážené. Počáteční nasládlá chlebnatá chuť postupně přechází k jemné hořkosti u kořene jazyka a vybízí k dalšímu napití.

Na zdraví a Dej bůh Štěstí našemu Postřižinskému pivečku...

Zdroj: Postřižiny.cz

Na soutěži českých kuchařů o nejlepší houskový knedlík a nejlepší rajskou omáčku nechybělo pšeničné pivo Herold. Bylo vybráno organizátory soutěže, kteří chtěli nabídnout návštěvníkům pivo z "Pivovaru roku 2009". Jak řekla členka poroty hraběnka Mathilda Nostitz, k houskovému knedlíku patří dobré pivo. Na pšeničném pivu si pochutnával Benjamin Kuras, gurmán a propagátor dobrého jídla a pití, i herečka Iva Janžurová, kterou chuť pšeničného piva Herold překvapila.

Setkání milovníků dobrého jídla, špičkových kuchařů a profesionálů prvotřídní gastronomie bylo obchodní příležitostí pro pana Jiřího Herolda. Pivo Herold se možná objeví v dalších pražských restauracích i v nabídce cateringových společností.

V soutěži houskových knedlíků se stal podle odborné poroty vítězem kuchařský učeň z pražského hotelu InterContinental Tomáš Vaníček. Nejlepší rajskou omáčku vybírali návštěvníci z dvanácti vzorků. Vítězem se stal kuchař z Orea Hotelu Monty v Mariánských Lázních. Do své rajské omáčky přidal kromě jiného malinko pravého božkovského rumu s plachetnicema, nezahušťoval jí jíškou. Přesto měla jeho rajská omáčka hutnou konzistenci.

Při pohledu na výsledky možná někoho napadne, co že ti věhlasní kuchaři dělají, když je porazí učeň a žena kuchařka...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Sťahovanie pivovaru nesie veľmi ťažko. Sládek Stanislav Lacika (64) z Prašíc uvaril v roku 1964 prvé pivo v topoľčianskom Topvare.

Dnes je síce už na dôchodku, ale z ukončenia výroby piva v Topoľčanoch je veľmi smutný. Je presvedčený, že legendárny Topvar na Šariš nemal nikdy odísť.

Stanislav sa po základnej škole vyučil za pivovarníka. Spolu s ďalšími dvanástimi kamarátmi chodil najskôr praxovať do Nitry, odkiaľ ho potom stiahli do topoľčianskej sladovne. „Tú sme v Topvare vlastne spúšťali do prevádzky,“ spomína na svoje začiatky. Praxoval aj v bratislavskom pivovare Stein, kde prešiel celú výrobu.

Po návrate do Topoľčian mu oznámili, že bude variť pivo, hoci ešte nemal 18 rokov. V začiatkoch sa v Topvare varilo denne 3 300 hektolitrov piva. „V tom čase sa hovorilo, že je to najväčší a najmodernejší pivovar nielen v Československu, ale dokonca v Európe. Boli tam špičkové technológie z mnohých štátov nášho kontinentu.

Strach ani trému som však nemal, hoci všetci napäto očakávali, ako prvá várka dopadne,“ dodal Stanislav, ktorý si vtedy výnimočnosť situácie vôbec neuvedomoval. Pri varení piva objavil Stanislav niečo, čo bolo preňho skutočnou medicínou. „Sladká voda, z ktorej sa pivo varilo, sa pre mňa stala liekom. Keď som cítil náznaky chrípky či angíny, alebo ma bolelo brucho, stačilo zopár dúškov a bol som fit.“

Stanislav varil v Topvare pivo sedem rokov a aj on je presunom pivovaru na Šariš veľmi sklamaný. „Pri mojej poslednej návšteve závodu som videl moderné technológie. Verím, že podobné majú aj na Šariši. Dobré pivo sa na nich dá uvariť kdekoľvek, ale tradícia je tradícia. Topvar mal zostať v Topoľčanoch!“ Pre Stanislava je Topvar pivo, ktoré pije najradšej. „A tak tomu bude aj naďalej.“

Zdroj: Čas.sk