Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, letos zvýšil výstav o víc než 17 procent a blíží se k historické hranici 1,5 milionu hektolitrů. Po Plzni a Radegastu je třetím největším českým pivovarem.

Ke zlepšení výsledků přispělo mimo jiné rozšíření portfolia výrobků se značkou Velkopopovický Kozel o jedenáctistupňové pivo Medium nebo zahájení licenční výroby v Maďarsku. Díky rostoucímu exportu a licenční výrobě je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. Letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, řekl manažer pivovaru Pavel Šemík.

Pivovar Velké Popovice letos vystavil 70.000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, 46procentní pozici na českém trhu. V porovnání s rokem 2002 se tohoto výrobku v současnosti prodá v průměru o čtvrtinu víc.

Firma letos například opravila historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřela novou návštěvnickou trasu. Do čistírny odpadních vod investovala už kolem 50 milionů Kč.

Plzeňský Prazdroj, je přední českou pivovarnickou společností a největším exportérem českého piva. Jeho hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.

Plzeňský Prazdroj je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě. (MaM)

Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňského Prazdroje, letos zvýší výstav piva o více než 17 procent a blíží se k hranici 1,5 miliónu hektolitrů. Upevnil si tak pozici třetího největšího tuzemského pivovaru po Prazdroji a Radegastu.

Ke zlepšení výsledků přispělo především rozšíření portfolia o jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel Medium, ale i zahájení licenční výroby v Maďarsku. Dík růstu exportu a licenční výrobě se Kozel stal nejprodávanějším českým pivem v cizině.

Pivovar letos vystavil 70 000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, asi 46procentní podíl na českém trhu.

Kozel letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, sdělil Právu manažer pivovaru Pavel Šemík. (Právo)

Husovo náměstí se včera v deset hodin dopoledne stalo terčem nájezdu desítky Mikulášů. Ti všem procházejícím jako koledu rozdávali krušovický jubilejní ležák. Šlo o marketingovou akci královského pivovaru. Kromě Rakovníka autobus s Mikuláši vyrazil i do Nového Strašecí. Nejenom rakovnický okres měla parta Mikulášů ve svém pondělním itineráři, jubilejního ležáku se dočkali i občané Berouna, Slaného a dalších středočeských měst. (Rakovnický deník)

Williama Lobkowicze, který s Rainerem Schrotem vlastní Lobkowiczký pivovar, jsme požádali o rozhovor.

Co pro vás znamenal rok 2005?

V letošním roce se nám podařilo prolomit magickou hranici a při roční výrobě piva se náš malý pivovar dostal nad 100 tisíc hektolitrů. Těší mne, že v posledních třech letech jsme navýšili stav zaměstnanců, tedy z původních 54 na 71. Za dva poslední roky jsme také zvýšili průměrné mzdy zaměstnancům o dvacet procent. Nebylo to pod tlakem odborů, ale z naší vůle. Už dvakrát po sobě se stalo, že jsme při vyjednávání o mzdách odboráře předběhli. Naposledy to bylo asi před třemi týdny.

Vaší rodině patří také zámky v Nelahozevsi a Roudnici. Jak pokračuje jejich rekonstrukce?

V Roudnici děláme nové fasády. Velikou letošní investicí byla oprava hlavní věže, v interiérech jsme zcela rekonstruovali tři místnosti, včetně starých kachlových kamen, upravovali jsme podlahy. V Nelahozevsi jsme například udělali novou restauraci a zdvojnásobili též prostory kuchyně. Objekty vylepšujeme už devět let a spolupracujeme při tom s památkáři. Postupujeme podle projektů. Hlavní věc je, že se nám podařilo dát do pořádku střechy, což bylo velmi finančně nákladné.

Kde strávíte letos Vánoce?

Tentokrát budeme o Vánocích v USA. Svátky strávíme společně v rodinném kruhu a s přáteli. Těším se, že závěrem roku s mými příbuznými i příbuznými mojí ženy budeme lyžovat, trochu cestovat, ale hlavně si chceme užít klidu a rodinné pohody a samozřejmě, že budeme popíjet naše pivo. Rodina je pro mne nesmírně důležitá. Nechci ji šidit na úkor svého zaměstnání. Důležité je, abych se dětem věnoval právě teď, jak při studiu, tak při jejich hrách. Nechci nic promeškat. Uvědomuji si, že až budou dospělé, tak mne nebudou tolik potřebovat. (Benešovský deník)

V příštím roce oslaví Lobkowiczký pivovar 540 let od doby, kdy se v něm začalo vařit pivo. "Ve spolupráci s obcí a starostou Vysokého Chlumce Františkem Chlastákem jsme požádali kraj o dotaci na akci, která má pracovní název Kulturní léto. Do té bychom chtěli včlenit i oslavy pivovaru," uvedl ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek. "Znamená to, že nechceme v létě už dělat na statku Rockfest. Byla to přechodná akce v době, kdy pivovar navyšoval výrobu a nemohl se tak kultuře věnovat. Vrátit zábavu chceme do areálu a program budeme vybírat takový, aby byl příjemný pro všechny generace. Nepůjde o žádnou mega akci, ale tak pro 1000 až 1500 návštěvníků," plánuje ředitel. (Příbramský deník)

Pivovar Nymburk chce počátkem příštího roku rozjet výrobu speciálního pivního nápoje s šesti procenty alkoholu a exotickými přísadami, který bude určen především na export.

Na této výrobě bude spolupracovat s monackou společností Propaganda Products, která vlastní příslušnou licenci. Novinka sice obohatí nabídku pivovaru, ale bude se vyrábět jen v malých objemech a neměla by zásadně zvýšit celkový výstav, který se již několik let drží pod 150.000 hektolitrů ročně.

Nový nápoj na bázi piva, který se bude stáčet do speciálních lahví, nemá podle ředitele pivovaru Pavla Benáka mnoho společného s původními recepty klasického nymburského piva. "Je vařen trochu jinak, je méně chmelený a je i silnější," řekl Benák. Bude obsahovat přísady povzbuzujícího prostředku guarana, ibiškový sirup a kofein a mělo by posilovat imunitní systém a také povzbuzovat organismus například při déletrvající námaze.

Podle Benáka se bude tento nápoj prodávat především v různých barech a na diskotékách. Bude také zřejmě podstatně dražší než běžné pivo. "Pokud se tam třetinka piva prodává třeba za 15 až 20 korun, tak tohle se bude prodávat u konečného spotřebitele třeba za 50 i 80 korun," řekl Benák. Neočekává proto, že by pivovar produkoval tuto specialitu ve velkých objemech. Hodlá zatím i do budoucna uchovat roční výstav pod 150.000 hektolitry, aby nemusel platit vyšší spotřební daň.

Výroba se rozjede počátkem příštího roku, pokud dopadnou dobře všechny potřebné zkoušky nápoje. Monacká strana by měla podle Benáka finančně přispět na potřebné technologické úpravy linky. (Aktuálně)

Podobně jako v jiných českých královských městech, tak i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města.

„Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva,“ uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan. Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k bohatnutí měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva.

„V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru,“ dodává František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem různí sládkové.

Vdalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské pivo na trhu těžko prosazuje.

K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk-Poříčany. Jeho poloha umožnila skvělý rozvoj do budoucna. Instalované zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. Období 1. světové války přetrhlo nadějnou novodobou existenci pivovaru, protože nastal nedostatek chmele a ječmene. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec známého spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (MF Dnes)

Pivovar, který proslavil především Hrabal, si nemůže letos stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu by mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. "Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety," nastínil Benák. Roční výstav nymburského pivovaru se pohybuje stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažuje s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů. (Nymburský deník)

Chcete doplnit vitamin B, a nechcete polykat umělé vitaminy?

Nedostatkem vitaminů skupiny B totiž trpí většina žen. Tento vitamin se totiž nemá příliš rád s hormonální antikoncepcí, která nejenže mírně brání vstřebávání těchto vitaminů, ale i je z těla ve vyšší míře odvádí.

Trvalý béčkový deficit je tedy víc než pravděpodobný. Totéž se týká i kyseliny listové, která se doporučuje při plánování těhotenství.

Pokud tedy tento nedostatek nechcete řešit konzumací piva, protože i to je bohaté nejen na vitaminy skupiny B, ale i na různé enzymy a minerální látky, máte jinou možnost.

Ale stále zůstaneme v pivovaru. Už víte?

Z kvasnic byla totiž izolována látka, která dostala název vitamin B15 a jméno kyselina pangamová. Od ní je odvozen název proslulých pivovarských kvasnic, které na základě patentu již od roku 1958 vyrábí pivovar Braník.

Ano, řešením jsou sušené pivovarské kvasnice.

Kvasničná buňka je přírodní minilaboratoř, která obsahuje lehce stravitelné a biologicky cenné látky vhodné pro doplňkovou výživu. V proměnlivých množstvích, která odpovídají přirozené variabilitě suroviny, obsahuje:

Vitaminy: B1, B2, B6, B12, kyselina pantotenová, panamová a listová, niacin, biotin, cholin.

Minerální látky: vápník, fosfor, draslík a hořčík

Stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan.

K dostání jsou v různých variantách, a to dokonce i s přídavkem bifidogenních bakterií nebo pupalkovým olejem. Stejně tak můžete dostat kvasnice s přídavkem Glukavinu, který posiluje přirozenou imunitu těla.

Pokud vám vadí kvasnicová příchuť těchto tablet, tak nezoufejte. Pro vás existují stejně účinné tobolky v dražé.

Doporučují se nejen nemocným a rekonvalescentům, ale i těm, kteří chtějí posílit organismus zatížený zhoršeným životním prostředím a těm, kdož se chtějí chránit před nemocemi.

Pivovarské kvasnice jsou šancí pro pleť stiženou akné, ale zlepšují celkový stav i citlivé pleti, zvyšují její odolnost. Zlepšuje se kvalita vlasů i nehtů.

Jediným možným negativem užívání tohoto vitaminu je fakt, že u některých jedinců způsobuje zvýšenou chuť k jídlu.

Doplnila bych, že občas je to přímo nenažranost, protože je vám v tu chvíli jedno, co jíte, hlavně že něco jíte…

Prostě pivovarské kvasnice vám dodají chuť nejen do života… (Žena-in)

Heineken ho do tejto krajiny presúva len ako svoju tretiu novú značku

Po dávnejšom spustení licenčných výrob hurbanovského piva Zlatý Bažant v Maďarsku a Česku rozbieha holandský Heineken produkciu tejto svojej slovenskej značky už aj v Rusku. Koncern začal Bažanta od začiatku tohto mesiaca variť vo svojom petrohradskom pivovare Heineken Brewery.

Predpokladaný úspech projektu má zabezpečiť to, že Heineken do Ruska dlhšie vyvážal Bažanta aj priamo zo slovenskej výroby. Navyše, značka bola v tejto krajine známa ešte z čias, keď oba štáty patrili do socialistického bloku.

Z hurbanovského pivovaru, dcérskej firmy Heinekenu Slovensko, sa v posledných rokoch vozilo do Ruska vždy niekoľko desiatok tisíc hektolitrov piva.

Najdôležitejším zahraničným trhom však stále pre Heineken Slovensko ostáva susedné Česko, kde ročne predá zhruba stotisíc hektolitrov piva. Rusko sa však tiež priraďuje k prioritným oblastiam.

Táto svetová veľmoc patrí k najdynamickejšie rastúcim pivárskym trhom a aj predaj Zlatého Bažanta sa tam za prvých deväť mesiacov tohto roku zvýšil takmer o dve tretiny. Holandský koncern okrem slovenskej značky priniesol do Ruska už iba dva nové brandy – Heineken a Buckler. (eTrend)

Napriek 7-% poklesu spotreby piva na Slovensku sa bratislavský Pivovar Stein, a. s., neobáva hospodárskeho výsledku. Od januára do októbra Stein predal 121 417 hektolitrov (hl) piva, čo predstavuje 84,91 % ročného plánu. Ako uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Marian Beňo, index rastu v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roku je 104,5. Očakáva, že koncoročný plánovaný hospodársky výsledok Stein mierne prekročí.

Spoločnosť Stein je majetkovo plne vo vlastníctve slovenského kapitálu, čo v konkurencii dvoch kľúčových medzinárodných reťazcov, vyrábajúcich pivo na Slovensku, vytvára zložitejšie konkurenčné prostredie. Trh však neváha obohatiť o nové segmenty. Pred Vianocami prichádza Stein so 14-stupňovým svetlým Ležiakom špeciál, ktorý by mal osloviť najmä labužníkov kvalitného piva. Odporúčaná maloobchodná cena za pol litra je len 13,90 Sk. (Orange)

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus s.r.o. (jediný společník: Jarmila Kociánová, Rakouská republika). Společnost se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť bývalý majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupil minipivovar od dodávek pro hypermarkety. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodávají do Německa, kde si našlo své konzumenty. (MF Dnes)

Před 108 lety byl v Ostravě založen pivovar Ostravar. „Tak bohatou historií a tradicí se už dnes ve městě může pochlubit málokdo,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898. Od té doby se roční produkce více než zdesetinásobila. V současné době uvaří pivovar Ostravar ročně kolem půl miliónu hektolitrů zlatavého moku.

Základ produkce pivovaru tvoří značka Ostravar, která je nabízena ve třech variantách: Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vaří také pivní speciály - sametový Velvet a tajemný černý Kelt.

Před měsícem dostal pivovar Ostravar k sto osmým narozeninám od Českého svazu pivovarů a sladoven ten nejhezčí dárek. Pivovarští experti mu udělili titul České pivo roku 2005. ”Je vidět, že naše receptura spodního kvašení se silnějším řízem, plnou chutí a středně hořkým dozníváním stále i po více než 100 letech oslovuje zákazníky, a na to jsme velmi pyšní,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Kužela. (Agris)

Hanušovičtí pivovarníci začali ve čtvrtek stáčet do sudů vánoční Holbu Šerák Speciál. Jedná se o pivo o stupňovitosti 13,51 s jedinečnými chuťovými vlastnostmi. V pivovaru Holba ho vaří pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství.

Letos jsou to čtyři várky, tedy 800 hektolitrů piva, které bude v restauracích k mání od začátku prosince. „Je to náš vánoční dárek všem milovníkům čepovaného piva a štamgastům našich hospod,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Celkový odbyt pivovaru za deset měsíců letošního roku představuje 366 tisíc hektolitrů piva, z toho 146 tisíc hektolitrů v sudech, ostatní pak v lahvích a plechovkách. Většinu produkce prodává pivovar na domácím trhu, především na střední Moravě a ve východních Čechách. (Právo)

Ochutnáváním vánočního třináctistupňového ležáku tráví již několik týdnů četař sklepa a degustátor Kamil Šlancar z litovelského pivovaru. O pivní speciál uložený ve 180 hektolitrových tancích se stará po dobu nejméně 80 dní. K zákazníkům se specialita dostane začátkem prosince. Čtyřiatřicetiletý Kamil Šlancar pracuje v litovelském pivovaru patnáct let. V roce 1990 začínal jako pomocník vařiče. "Později jsem se věnoval také vaření a spílání, což je vlastně chlazení mladiny. Četaře dělám už osmým rokem. Je to tradiční pivovarská funkce. Zřejmě se jí tak říká proto, že mám pod sebou četu několika pracovníků,"vysvětlil Šlancar. Protože pivo zraje při velmi nízkých teplotách, je už na "studený odchov"za léta praxe zvyklý. V ležáckých sklepích tráví většinu pracovní doby. "Teplota v nich po celý rok nepřesáhne jeden stupeň nad nulou. V prostorách, kde probíhá filtrace, je asi o čtyři stupně víc. Revma zatím nemám, angínu maximálně jednou ročně,"usmál se četař- degustátor. Kvalitu a průběh zrání pěnivého moku kontroluje několikrát denně. Jednou týdně pak společně se sládkem posuzují, která várka už je vhodná k filtrování a stáčení. "Někdy si lidé mylně myslí, že degustátor jen popíjí pivo a ještě za to bere peníze. Denně ale v práci dohromady nevypiji víc jak jedno nebo dvě piva. Každý vzorek totiž obnáší jen asi deci,"řekl Šlancar. Vždy po pěti letech si musí obnovovat odborné degustační zkoušky. "Rozlišujeme při nich stopová množství různých přísad přidaných do vody. Celoročně si proto dávám pozor například na vyšší konzumaci cibule nebo pálivé papriky. Mám zkušenost, že ostrá jídla dokáží moje chuťové buňky na další den úplně odrovnat. Na takové lahůdky jako je vánoční ležák si je musím šetřit,"usmál se Šlancar.

Práce degustátora Kamila Šlancara není o pití piva, ale o jeho ochutnávání. Tedy nic pro ty, kteří jich za večer "urazí"deset. (Olomoucký den)

Milovníci klasických českých piv budou mít nejen o vánočních svátcích jedinečnou příležitost vychutnat si pivní lahůdku. Litovelský Sváteční speciál, který byl poprvé uvařen v loňském roce u příležitosti 111 let od založení pivovaru, už opět zraje v ležáckých sklepích.

Uvařené várky již prošly hlavním kvašením a mají za sebou přes šedesát dnů zrání v ležáckém sklepě. Ještě si zde poleží až do začátku prosince. Speciální ležák zde zraje při teplotě jeden stupeň Celsia nad nulou, a to minimálně 80 dnů.

Odborníci očekávají opravdovou lahůdku

„Podle průběhu hlavního kvašení na spilce lze usuzovat, že speciál bude opravdovou lahůdkou,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký. „Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Vzhledem k jeho velikému úspěchu na trhu jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících. Jeho prodej plánujeme od prosince do května,“ prozradil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Speciální piva jsou jedinečnými originály. Pivovary je vaří v limitovaných sériích vždy pouze několikrát do roka. Oblíbené jsou především u znalců piva, kteří si je vychutnávají při svátečních příležitostech. Také etikety speciálů jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)

Zhruba pět milionů korun investoval přerovský Pivovar Zubr do nové stanice na množení kvasinek. Pivovar se stal soběstačný, co se týče produkce kvasinek. První dvě várky z této stanice již šly do výroby, hotové pivo budou moci lidé ochutnat na konci roku.

"Hotové pivo bude na konci letošního roku. Jsem přesvědčen, že pivo nezmění svůj charakter," řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda uvedl ředitel. Dodal, že pivovar nyní nakoupí mateřské buňky ve Výzkumném ústavu v Praze a poté si je již sám kultivuje.

Pivovar Zubr letos investoval do nákupu technologie i rekonstrukce interiéru přes 70 milionů korun. Mezi nová zařízení patří například nová technologie vířivé kádě. Mezi nejrozsáhlejší investice patřila během uplynulých pěti let úplná rekonstrukce varny ze 60. let, oprava technologického povrchu na spilkách, a především rekonstrukce kvasničárny.

Pivovar Zubr tvoří společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 téměř milion hektolitrů piva. Podobný výsledek očekává její vedení také letos.

Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v Česku na 14. pozici.

Ležák Zubr Premium nedávno získal Cenu absolutního vítěze v soutěži European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005) v Německu, kde porazil přes 400 vzorků pivovarů z celé Evropy.

Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian Style. Stejné ocenění se podařilo přerovskému pivovaru získat i vloni. (iDnes)

Ocenění ležáku přisoudili návštěvníci veletrhu v Norimberku * Pivovar investuje do kvality

Titul Best of the Best (Nejlepší z nejlepších) má ležák Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Získal jej na veletrhu piva, který se uskutečnil v německém Norimberku.

O titulu rozhodovali hlasováním jeho návštěvníci. Přerovský ležák na veletrhu obhájil v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style také loňský titul European Beer Star (Evropská pivní hvězda), který udělují odborníci.

Hlavním smyslem akce v Norimberku je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti, a to zejména produkty malých a středních výrobců. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrzuje i zájem o účast v soutěži, do níž bylo letos přihlášeno více než 400 druhů piv nejen z Evropy, ale i z USA. Loni jich bylo 270.

„Dosáhli jsme velkého úspěchu, protože jde o velmi prestižní soutěž. Potěšilo nás přitom, že naše pivo zvítězilo jak u odborníků, tak i u konzumentů, většinou Němců, přičemž na veletrhu bylo mimo jiné zastoupeno množství německých pivovarů,“ řekl v úterý novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Klasická technologie

O tom, že kvalitě piva, které vyrábějí klasickou technologií, věnují Přerovští velkou pozornost, svědčí to, že v posledních pěti letech investoval pivovar zhruba 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů korun do technologií.

V minulých letech patřila mezi nejrozsáhlejší investice kompletní rekonstrukce varny ze 60. let minulého století. Pivovar také vynaložil značné prostředky na opravy povrchů kádí a tanků ve spilce, investoval do nové myčky sudů a provedl mj. i rekonstrukci kvasničárny.

Letos již například uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny. V těchto dnech byla v pivovaru uvedena do provozu nová, tzv. propagační stanice, v níž dochází k pomnožování kvasinek. Díky ní bude pivovar soběstačný z hlediska jejich produkce. První hotové pivo, při jehož výrobě budou kvasinky vyrobené v této stanici asistovat, budou moci konzumenti ochutnat na konci roku.

„První dvě dávky kvasinek již šly na spilku, kde prokvášejí mladinu. Hotové bude pivo na konci roku. Jsem přesvědčen, že nezmění svůj charakter,“ uvedl ředitel. Nová stanice přišla pivovar na více než pět miliónů korun. „Umožňuje nám získat mikrobiologicky čistou kulturu ve výborném fyziologickém stavu,“ poznamenala sládková pivovaru Nataša Rousková.

Areál i pro veřejnost

Letos končí i projekt modernizace a výstavby areálu pivovaru, který se následně opět otevře veřejnosti. „Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval Svoboda.

Pivovar Zubr je součástí čtvrté největší pivovarnické skupiny v ČR. Tu kromě něj tvoří pivovary v Litovli a v Hanušovicích. Loni tato skupina vystavila stejně jako v roce 2003 zhruba milión hektolitrů pěnivého moku. Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v ČR na čtrnáctém místě. (Právo)

Přerovský Zubr Premium obhájil své loňské vítězství v evropské pivní soutěži vyhlašované v Německu, ze které si také letos odvezl zlatou medaili a titul European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005). Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style. (MF Dnes)

Do černohorského pivovaru často chodíval na pivo básník Petr Bezruč - a to pěšky až z Brna. Pětadvacet kilometrů tam, dobře popil v tamní Pivovarské restauraci, a pak zas stejnou cestou zpátky. „Granátem na Černé Hoře můžem zapít každé hoře,“ tak ocenil kvality zdejšího zlatavého moku. Bezručovo jméno proto nese i turistická pivní stezka, která každého spolehlivě dovede z brněnských Řečkovic až k bráně černohorského pivovaru.

Milovníci tekutého chleba musí dát básníkovi za pravdu. Ostatně není divu, vždyť se tu vaří pivo už od r. 1530. A dnes včetně pivních specialit.

„Na našich pivních produktech si určitě pochutnají velcí i malí. Pánové třeba na některém ze světlých ležáků, ať už nejmladším Páterovi, či naopak na Ležáku, jehož recepturu si sládci předávají 600 let. Dámy jistě podlehnou delikátně nahořklému Black Hill, řezanému pivu z tmavého ležáku Granát, světlého piva Kvasar s přídavkem medu a bylinného výtažku, kde nechybí lékořice či koriandr,“ tvrdí Hubert Adámek z pivovaru Černá Hora.

I malí, poptali jsme se nedůvěřivě. To jim snad chcete nabídnout alkohol? „Jim jsou určeny chmelové limonády,“ nehne brvou H. Adámek. „V těchto ovocných nápojích není ani promile alkoholu, pivní část zastupuje malý přídavek chmele.“

Kpivu patří i dobré jídlo. A co by to bylo za pivovar, kdyby zde chyběla restaurace. Ta v Černé Hoře se jmenuje příznačně Sladovna a její kulinářské majstrštyky se, jak jinak, neobejdou bez piva.

Kraluje mezi nimi pivovarské koleno, dva dny naložené do marinády z koření a tmavého ležáku, v níž se pak upeče hezky do křupava. A což teprve vepřové medailónky. Tak ty se za naprosto úžasné vůně grilují na čerstvých bylinkách společně s anglickou slaninou a rajčaty. A všechna tahle lahoda se podlévá sósem z polotmavého piva Kern.

„Chuťové pohárky nalomí už ono skvělé aroma, aby po prvním zaboření vidličky host zcela propadl kypré šťavnatosti, jíž křehounké plátky grilovaného masa něžně polaskají jeho ústa. To všechno má na svědomí právě pivo,“ dušuje se provozovatel Sladovny Aleš Hauzar. (Právo)