Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

U Fleků vaří pivo přes 500 let

[neděle, 19. červenec 2009]

První zmínka o nejstarším pražském pivovaru U Fleků se datuje do roku 1499. Dům „U dvou strak“ tehdy koupil sladovník Vít Skřemenec a založil v něm pivovar.

Foto

Dům s pivovarem měnil v historii své majitele. Největšího rozkvětu se dočkal v druhé polovině 16. století, kdy ho vlastnila Ludmila Skřemencová. Za svůj život vystřídala čtyři manžele, z nichž zde každý působil jako sládek.

Švédské útoky

Nejtemnější období zažil dům během třicetileté války. „Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda, která opravu Šítkovské věže nedávno financovala.

V druhé polovině 18. století koupil pivovar Jakub Flekovský, po němž se minipivovar jmenuje dodnes. Později patřil objekt rodině Pštrossových, kteří díky koupi okolních pozemků podnik rozšířili a upravili ho do dnešních rozměrů.

Vyhlášený černý ležák

V polovině 19. století se zde začal vařit dodnes nabízený Flekovský tmavý 13 % ležák po bavorském způsobu. O pár desítek let později hrál flekovský podnik významnou úlohu při zakládání Pražského společenství sládků. Tato organizace sdružovala malé pivovary, které se chtěly bránit velkým podnikům.

Na počátku 20. století se stal majitelem pivovaru Josef Karel Khop. Manželka Marie po jeho smrti koupila dům společně s Václavem Brtníkem.

Foto

Znárodnění pivu neprospělo

Po válce však došlo k znárodnění. Podnik spadal pod Pražské pivovary, n.p. Během let ho postupně spravoval nuselský, branický i smíchovský pivovar.

Socialistické vlastnictví se na pivovaru negativně podepsalo a v osmdesátých letech se dokonce uvažovalo o jeho zrušení.

Nakonec však došlo k rekonstrukci. Po revoluci se podnik vrátil předválečným majitelům. Od roku 1999 sídlí v zdejší bývalé sladovně pivovarské muzeum.

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci


Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Foto

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

Foto

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Foto

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Foto

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Foto

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz


Novinka ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu

při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích.

Projekt bude dokončen v závěru roku 2009.

Foto

Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Foto

Na spilce zůstává v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bude také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde bude kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné. To se ověřuje desítkami senzorických degustací s trojúhelníkovými testy.

Nespornou výhodou CK tanků je 100% udržitelnost mikrobiologického stavu čistoty kvasnic, což v klasických kádích byl, je a vždy bude problém. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Doba hlavního kvašení zůstane zachována. Stejně tak nezměníme ani kvasný proces, držíme se historií osvědčené teploty zakvašování a rychlosti kvašení,vysvětluje Jiří Fusek, sládek pivovaru.

Nové CK tanky představují také ekologickou výhodu, neboť umožní jímání CO2, v jehož spotřebě se pivovar stane soběstačným. CO2 bude využíváno při stáčení piva a pivovar ušetří za jediný rok až 4 000 tun CO2. Jímání CO2 už funguje v pivovarech Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Technické zajímavosti:

* Nové kvasné nádoby mají průměr více než 5 m, jsou vysoké 18,5 m.

* Stavba je provedena v tzv. ementálové struktuře, tj. nejdříve se postavil sál se stropními otvory pro usazení tanků, pak se zbudovaly nosné piloty a nyní se začíná s instalací tanků shora.

* Ke zbudování tzv. ementálové plochy bylo zapotřebí 1000 t betonu.

* Na ocelovou výztuž tzv. ementálové plochy, pilot a sloupů se spotřebovalo přes 37 tun oceli.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Bernard Fest. Tak se jmenuje další ročník původních pivních slavností humpoleckého pivovaru.

Ve stručnosti o jeho historii a o složitosti organizace festivalu, který v minulém roce navštívilo na dvanáct tisíc lidí, pohovořil hlavní organizátor akce Zdeněk Mikulášek.

Foto

Letošní ročník festivalu pivovar Bernard je již v pořadí patnáctý. Kdybyste měl porovnávat úplně první ročník s tím letošním, jaké jsou zásadní rozdíly?

Na začátku to byly pivní slavnosti, kdy se na organizaci podílelo více pivovarů. To se však v roce 2000 změnilo, Bernard ze svazu vystoupil, tím se osamostatnila i samotná akce. Nejenže do Humpolce přestaly jezdit ostatní pivovary, ale zastavila se i finanční spolupráce.V současné době je festival plně ve finanční režii pivovaru.

Je organizace náročnější oproti předchozím ročníkům?

Nedokáži porovnat organizaci pivních slavností před rokem 2000, nedělal jsem ji. Ale organizovat podobnou akci je vždy náročné. Jenom ve stručnosti. Návštěvnost festivalu přesahuje 12 tis. lidí, o hladký chod se stará 40 až 50 zaměstnanců, dalších asi sto brigádníků. Těm všem je nutné stanovit přesně pracovní náplň. Program se nasmlouvává po celý rok a je nutné podepsat přibližně dvě stě smluv, realizovat reklamní plnění a propagaci.

Podle čeho vybíráte interprety?

Většinou do týdne po uplynulém ročníku si sedneme a vyhodnotíme co se líbilo a co se nám nepovedlo. Napíšeme si seznam 30 až 40 skupin, ze kterých začneme vybírat kapely pro příští ročník. Letošní ročník považuji za jeden z nejlépe obsazených festivalů v České republice vůbec.

Jaká z vystupujících kapel je podle vás hudebně nejlákavější?

Každý má jiný vkus. Nejvíce ohlasů jsem zaznamenal zatím z pátečního programu na Support Lesbiens, ze sobotního na Chinaski. Mnoho lidí se těší na Meky Žbirku, já jsem zvědavý na Gipsy.cz a na Nightwork.

Máte připravené pro návštěvníky nějaké překvapení?

Ano, ke každé vstupence u vchodu na festival obdrží každý návštěvník jeden žeton v hodnotě 15 korun na nealko nápoj Bernard s čistou hlavou. A kdo si koupí vstupenku v předprodeji na naší značkové prodejně v Humpolci, může si zakoupit deset piv na festival. Ušetří tím stovku.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek


Jelikož tento způsob léta je, řečeno s klasikem, tak trochu nešťastný, mají zelenou jiné způsoby trávení volného času, než je pobyt na koupalištích a u řek. Jedním ze způsobů relaxace, který se u nás objevuje, jsou pivní lázně. Ozdravná koupel v tradičně mužském českém nápoji láká překvapivě více ženy, ačkoliv součástí kúry je i několik skleniček piva.

Foto

Pivní lázně bývají součástí menších či rodinných pivovarů, které tak doplňují své služby a propagují své pivo. V Česku je lze navštívit například v Chodově Plané nebo v Harrachově.

Horský pramen s pěti litry světlého piva

Pivní lázně jsou originální rekondiční lázeňská terapie. Do vany s vodou se přidává neupravované pivo. V krkonošském středisku Harrachov připravují koupel v neupravované vodě ze 150 let starého horského pramene s přísadou 5 litrů světlého a 5 litrů tmavého nefiltrovaného 12° piva a drceného chmele. Doporučená teplota vody je 36 °C, lze ale požádat o úpravu teploty dle individuálního zájmu. Voda spolu s látkami uvolňovanými z piva způsobí postupné mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu. Z podkoží se odplavují škodlivé látky, pivní kvasnice předávají pokožce řadu vitamínu B, proteiny a sacharidy. Zpomalují tak její stárnutí, zvláčňují, pomáhají při léčbě akné či celulitidy, zlepšuje se celková obranyschopnost organismu.

Pro doplnění léčebné kúry je podáváno standardně rovněž nefiltrované nepasterizované pivo ve sklenici, které obsahuje živé kultury kvasnic a působí příznivě v trávicím traktu. Je tak zajištěn léčebný účinek zevnitř i vně. Chuť piva se o něco liší od toho, které je běžně k dostání, je více hořké a výrazné; k celému obřadu se dobře hodí. Zatímco účinky pivní lázně zajímají spíše ženskou část populace, pití nedošetřeného extraktu zajímá i mužskou část lázeňských hostů.

Foto

Koupel za 600 korun

Procedura probíhá ve vyhřátých prostorách a trvá zhruba 20 minut. Koupel se odehrává v prostorné vaně, a stojí kolem 600 korun. Je také možné si ji dopřát ve velké vaně pro dva spolu s partnerem, nebo v oddělené soukromé místnosti, obojí samozřejmě za příplatek. Po koupeli následuje ještě relaxace a vstřebávání účinných látek, které trvá také 20 minut a je podpořeno solnými lampami. Povzbuzeno je i další sklenicí 12° piva.

Nabídku služeb je také možné doplnit masáží, ať už částečnou, vybrané části těla, nebo celkovou.

Majitelé pivovarů a zřizovatelé pivních lázní očekávali, že služba bude hojně navštěvována muži a také, že z ní vytvoří lákadlo pro zahraniční turisty, kteří si libují v lázeňských službách i v pití piva. „Oproti našim očekáváním je skutečnost taková, že 90 procent návštěvníků jsou Češi a převažují ženy," upřesňuje situaci majitel harrachovských lázní František Novosad. Návštěvnost prý postupně stoupá, cílem je zdvojnásobení současného stavu.

Obdobné novinky mají doplňovat tradiční regionální služby a lákat turisty, jejichž počet v současné době zejména v českých horských střediscích klesá.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Petra Miterová


Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V sobotu 18. července pořádá Sklárna a minipivovar Novosad&Syn 6. ročník Harrachovských pivních slavností. Letos je novinkou sklářský jarmark. Na návštěvníky jako vždy čeká spousta soutěží a živá muzika.

Slavnosti začnou od 10 hodin v areálu sklárny. Zahraje Krkonošská dechovka, připravena je historická jízda Aero Car Clubu Praha a vystoupení Yo Yo Bandu.

Po patnácté hodině přijede Krakonoš se svou cháskou a pivní slavnosti budou oficiálně zahájeny. Poté návštěvníky potěší Vltavín, Fate Magazine, U2 Desire Band a Kabát Revival. O půlnoci rozzáří nebe ohňostroj.

Po celou dobu slavností bude tombola. Na zájemce čekají prohlídky muzea (do 17 hodin) a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla.

Odhalena bude replika historické vázy vysoké 165 centimetrů, která byla rozbita v roce 2001. Bohaté občerstvení se bude nabízet formou stánkového prodeje.

Soutěže o ceny: hod sudem do dálky, pití piva na čas, jízda na opilém kole, držení tupláku na čas.

Více informací: www.sklarnaharrachov.cz

Zdroj: Hradecký deník.cz


Slavnosti: 14 tisíc lidí, 700 sudů piva

[pondělí, 13. červenec 2009]

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.

Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban

[Svijany] 12:11 [permalink] [reaguj]


Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

Foto

Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková


Železnorudské pivo slaví

[sobota, 11. červenec 2009]

Pivovar Belvedér v Železné Rudě, který za dva roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních, zahájil provoz v červenci 2007.

V historických pramenech jsme dopátrali, že v Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve, než byl založen pivovar Prazdroj. Později jsem se náhodou potkal s ředitelem pivovaru v Chodové Plané Jiřím Plevkou, který byl posledním sládkem železnorudského pivovaru a ten mi vnukl myšlenku na obnovu tradice pivovaru v Železné Rudě,“ vysvětlil zrod myšlenky na obnovení železnorudského pivovaru jeho majitel František Strnad.

Pivovar měl fungovat v hotelu Gradl, kde byl i ten původní. „Nechali jsme si poradit a začali jsme od vody, která pivo dělá. Okresní hygienická stanice v Klatovech nám udělala rozbory vzorků vody z Gradlu a z Belvederu a belvederská voda z porovnání vyšla jednoznačně lépe. Je to téměř kojenecká voda, má pouze větší obsah železa, koneckonců jsme v Železné Rudě. Další štěstí jsme měli, že jsme narazili na vynikajícího odborníka a propagátora malých pivovarů Josefa Krýsla, který nám dodal pivovar a mého syna naučil vařit pivo. Naučil ho to skutečně perfektně, myslím, že dnes náš pivovar patří v kvalitě piva mezi špičky v České republice,“ popsal vznik pivovaru Strnad.

Že železnorudské pivo, které je vařeno ze šumavské vody, chutná, nám potvrdili i návštěvníci oslav druhého výročí pivovaru. „Pivo je výborné. Kvasnicové pivo je sice změna oproti pivu z velkého pivovaru, které u nás běžně pijeme, ale řekl bych, že železnorudské je lepší,“ pochválil belvedérské pivo Václav Janouch z Mělníka, který s přáteli na železnorudský pivovar narazil při dovolené na Šumavě.

O zájmu o železnorudské pivo svědčí i to, že už od loňského léta se plánuje zvýšení kapacity pivovaru z 2 hl na 5,5 hl. „V současnosti nestačíme vařit ani pro naši potřebu, po zvýšení kapacity budeme moci dodávat naše pivo i do několika dalších vybraných restaurací. Čekáme pouze, až se nám podaří prodat současné zařízení,“ nastínil plány Strnad.

Oslavy druhého výročí založení pivovaru pokračují i v sobotu 11. července od 13 do 24 hodin u hotelu Belvedér.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Začíná obří festival piva

[sobota, 11. červenec 2009]

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Sedmadvacetiletý David Hron z Prahy se stal 2009. návštěvníkem pivovaru Holba v Hanušovicích. Upomínkové dary mu předal ředitel pivovaru Vladimír Zíka a finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová.

Foto

Jsem v Hanušovicích poprvé, jsme tu s kamarády na dovolené, chceme sjíždět řeku Moravu,“ řekl jubilejní návštěvník, který pochází z Prahy a jak uvedl, je farářem Československé strany husitské.

Pivovar Holba ho na dovolenou vybavil dárkovým košem, pivem, upomínkovými předměty a sadou na grilování. Dary mu předala finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová a ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Jubilejní návštěvníky vítáme již pátým rokem. Vždy to vyjde na dobu prázdnin, protože za rok tu přivítáme přibližně pět tisíc lidí,“ upřesnil ředitel.

V pivovaru Holba pořádají hlavně v době turistické sezony pro návštěvníky exkurze. V Hanušovicích mají lidé možnost vidět výrobu piva tradičním způsobem. „Nejatraktivnějším prostorem je varna, kde máme původní měděné kádě z třicátých let minulého století,“ řekl Zíka. Podle něj je zajímavá právě tradiční technologie, kdy pivo v otevřených spilkách kvasí několik týdnů.

Na exkurzi by se turisté měli předem objednat, jinak jim vedení pivovaru nemůže zaručit, že se do pivovaru dostanou. Cena exkurze je 30 a s ochutnávkou 60 korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Zdroj: Mediafax


Jak se vaří pivo v plzeňském pivovaru

[středa, 8. červenec 2009]

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová


Když nevaříme pivo, krávy nedojí

[úterý, 7. červenec 2009]

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz


Na léto jsme pro čtenáře připravili s královédvorským výrobcem zlatavého moku každý týden souboj o sud piva.

Foto

Léto už snad konečně hlásí příchod. Vysoké teploty a s nimi žízeň. Proto pro své čtenáře připravil Krkonošský deník s královédvorským pivovarem Tambor prázdninovou soutěž. Každý týden bude možné vyhrát padesátilitrový sud piva z nabídky pivovaru Tambor.

A jak se bude soutěžit? Každou středu, od 15. července do 26. srpna najdou čtenáři Krkonošského deníku na stránkách speciální kupon. Ten vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý od 21. července, mezi 8. až 12. hodinou, potom buď hostinský nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Podvádět s kopiemi se tudíž nevyplácí. Soutěžní podmínky budou zveřejněny na internetových stránkách www.pivotambor.cz a www. krkonossky.denik.cz.

Jsme národem pivařů. Návštěva restaurace je proto i společensko kulturní událostí. V hospodách se lidé potkávají, diskutují, baví se. Jak říká jedno z pořekadel: Když ve vesnici zavřou hospodu, jako by umřela.

Vycházeli jsme právě z toho. Soutěž má ukázat, kde se lidé rádi scházejí, jsou schopni se domluvit a společně si zasoutěžit. Odměnou jim bude to nejlepší, co je do oblíbené restaurace táhne, tedy pivo. V tomto případě naše nové pivo Tambor. Navíc dostanou možnost si v případě výhry vybrat, který druh chtějí. Spolupráci s Krkonošským deníkem jsme zvolili proto, že to jsou regionální noviny, kde se stejně jako v hospodě řeší místní problémy,“ řekl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. „Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský.

Tambor se objevil na trhu poprvé v květnu letošního roku. Setkat se s ním mohou návštěvníci nejen ve Dvoře Králové, ale také v Bílé Třemešné, Olomouci, Hradci Králové či v Praze.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Letní soutěž našeho deníku a pivovaru Tambor se blíží

V Holbě uvařili polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šerák. Jedná se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti pivovarských slavností a jeho množství je limitováno jednou várkou, tedy 200 hl piva. Na trhu bude k dispozici jako točené a od září z pestří nabídku v restauracích.

Šerák Speciál je polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Je výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používá speciální druh karamelového a barevného sladu, který ovlivňuje nejen barvu, ale dává pivu jemnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Výjimečné je i chmelení piva, které je zapotřebí přesně načasovat. Chmel se přidává pozvolna ve třech dávkách, z toho dvě těsně před ukončením chmelovaru. Tím pivo získává jemnější hořkost a současně do něj přecházejí aromatické látky důležité pro jeho vůni.

Hlavní kvašení probíhá na otevřené spilce a trvá asi 12 dní a pivo pak 2 měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. Na jeho výrobu pečlivě dohlíží sládek pivovaru Holba, Luděk Reichl. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze Žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat. Má vysokou pitelnost tzn. že každý doušek vzbuzuje chuť k dalšímu napití,“ upřesňuje sládek. Jedná se o skutečnou lahůdku mezi pivy, kterou pivovar zpestří svoji nabídku v gastro sektoru. V Holbě sází na jeho exklusivitu a o celoroční produkci zatím neuvažují.

Zdroj: Holba.cz


Pivovar s gotickou klenbou ve Štramberku

[čtvrtek, 2. červenec 2009]

Městečko Štramberk, které je z mnoha důvodů považováno za významné středisko turismu a cestovního ruchu, se nachází v Moravskoslezskémkraji. Tatoměstská památková rezervace je dobře známá předevšímvěží Štramberské trúby, která se tyčí na kopci nad historickým náměstím a tvoří tak dominantu města.

Foto

Malebné městečko se v posledním desetiletí výrazně proměnilo, historická zástavba, zdevastovaná minulým režimem, znovu nabyla původního vzezření a do jednotlivých objektů se pomalu navrací život. Vzniklo zde mnoho kaváren, hospůdek, domácí pekárny, ale ani muzea a galerie uvnitř opravených domů nejsou výjimkou.

Mezi čerstvě zrekonstruovanými stavbami, které jsou součástí historické řadové zástavby na náměstí, je Městský pivovar s restaurací. Dům číslo 5 byl v minulých dobách jedním z dvaadvaceti šenkovních domů ve Štramberku a v minulém režimu byl necitlivými zásahy a nevhodným užíváním značně poškozen. Původní pivovar se nacházel na štramberském náměstí, ale dochovala se z něj pouze hluboká studna, budova byla pro svůj špatný stav zbourána v roce 1868.

Podnikatel Ing. Pavel Šmíra se rozhodl, že tradici vaření piva ve Štramberku obnoví. Proto v úzké spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě našel způsob, jak měšťanský dům opravit a přizpůsobit podnikatelskému záměru.

Komplexní architektonický projekt by neřešil postupně vyvstávající stavební situace v nezmapované budově, proto majitel spolu se stavbyvedoucím Milanem Zečevičem, který na celou rekonstrukci dohlížel, hledali konečná řešení v průběhu probíhajících prací. Dnes je interiér domu zásadně proměněn, v přízemí se nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře moderní sport&dance bar Apollo Burn Club s velkoplošnou projekcí. Interiéry jsou dispozičně upraveny. Vybouráním některých příček se prostor pod původními klenbami více otevřel.

Opravy provázelo mnoho překvapení. Například po dokonalém vyčištění sutí zanesených sklepů se objevila kamenná gotická klenba a drobné niky ve zdech. Součástí sklepení jsou dvě studny s pramenem, vytesané ve skále. Ve sklepě je umístěno technologické zázemí pivovaru a Kamenný šenk se může pyšnit funkčním výčepním pultem z třicátých let minulého století a starožitnými sbírkami předmětů a nádob souvisejících s pivovarnictvím, které jsou instalovány v zasklených nikách. Prostor je vybaven stoly a lavicemi, nově zhotovenými ze starého dřeva. Vytápěná podlaha je vysypána štěrkem, odizolována a vylita. Povrch tvoří staré půdovky, ošetřené speciálním voskem.

Studna v rohu jedné místnosti je opravena, překryta kovovou mříží a v nutnosti je do ní odváděna přepadem přebytečná podzemní voda.Osvětlení v Kamenném šenku je řešeno pomocí tradičních svíček, výklenky se sbírkami cínových a porcelánových nádob k pití piva mají bodová osvětlení.

Rovněž Pivovarská restaurace v přízemí budovy je vybavená dřevěnými lavicemi a stoly, restaurovaným starým selským nábytkem a předměty ze sbírky starožitností majitele. Stěny jsou dekorovány obrázky s reklamami a předměty z období od první republiky až do poválečných let minulého století. Dochované klenby a zdi mají novou nehlazenou omítku, na podlahách a schodištích je historizující dlažba.

Dům stojí na kamenných základech, proto je zdivo v dobrém stavu, nezvlhlé. Původní dělená okna jsou po odstranění starých nátěrů namořena olejem a mezi vnější a vnitřní okenní tabuli je umístěno vnitřní sklo, kvůli neprůhlednosti a stylu. Krovy a střecha byly vyměněny již dříve, za předešlého režimu. Dům má nyní novou fasádu, kde jsou podle dochovaných zbytků štuků a říms dotvořeny přesné repliky.

Náměstí ve Štramberku se v posledních letech proměnilo a zaznamenalo výrazný obrat k lepšímu. Měšťanské domy s historickými průčelími opět září čerstvým nátěrem a do domů se vrátil život.

Zdroj: EArch.cz


Ve Strakonicích se vaří pivo už 360 let

[čtvrtek, 2. červenec 2009]

Muzeum středního Pootaví Strakonice připravilo společně s akciovou společností Měšťanský pivovar Strakonice a soukromými sběrateli speciální výstavu nazvanou Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo.

V hlavní sezoně se na výstavě, která mapuje celých 360 let existence měšťanského pivovaru ve Strakonicích, návštěvníkovi přiblíží vývoj pivovarnické živnosti ve městě a blízkém okolí včetně historie dnes již zaniklých pivovarů v okrese Strakonice.

Foto

Kromě mnoha cenných sběratelských kousků z okruhu pivovarnictví (pivních tácků, korunek, etiket, lahví) si budou moci návštěvníci prohlédnout, jak vypadal výčep na počátku minulého století. Zajímavým doplňkem jsou i mnohé dobové fotografie a dokumenty a ukázky literatury a časopisů.

Vernisáž výstavy se bude konat ve výstavních prostorách muzea ve čtvrtek 2. července od 15 hodin a výstava potrvá do 31. srpna 2009.

Otevřeno je kromě pondělí denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko | Foto: Slávka Petráková


Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se letos netradičně uskuteční až na konci prázdnin, budou Divokej Bill a Horkýže Slíže.

Nabitý program letošních Slavností zahájí v sobotu 29.srpna ve 13.00 odpoledne skupina Divokej Bill, pak budou následovat formace Sto zvířat, Polemic, Mňága a Ždorp, Vypsaná Fixa a vrcholem letošních oslav bude vystoupení Horkýže Slíže.

Horkýže Slíže jsme si letos vybrali proto, že jsou na současné hudební scéně zcela nenapodobitelní,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. „My to samé můžeme říct i o našem pivu, takže to bude na Slavnostech zcela ideální spojení.

Hudební kritici si už 16 let lámou hlavu, kam vlastně mají oblíbenou slovenskou skupinu zařadit. „Podle mě lze zařadit Horkýže Slíže jedině do kategorie Horkýže Slíže,“ myslí si Útlý.

Podíváme-li se do historie této čtyřčlenné formace, zjistíme, že skupina vznikla před 16 lety ve slovenské Nitře. Jejím zakladatelem a dodnes i frontmanem je Peter Kuko Hrivňák. Na česko-slovenské hudební scéně kapela vyniká ojedinělým hudebním pojetím, odvážnými texty a smyslem pro humor. Nejznámějšími skladbami kapely Horkýže Slíže jsou písně jako L.A. Song, A ja sprostá, Maštal nebo Emanuel Bacigala. Skupina je také držitelem dosud posledního slovenského Aurela za videoklip roku k hitu R´n´B Soul, o jehož popularitě svědčí i údaj z YouTube, který do dnešního dne eviduje již 1 870 000 zhlédnutí.

Skupinu Divokej Bill není návštěvníkům ostravských pivních Slavností třeba blíže představovat. Devítičlenná hudební formace má na svém kontě řadu festivalových hitů jako Malování, Pocit, Znamení, či Čmelák a na hlavním pódiu pivovaru Ostravar vystoupí už počtvrté, čímž vyrovná rekord kapely Marcela Woodmanna. Nejzajímavějším počinem skupiny v letošním roce je píseň „Ve dvou to jde líp“, kterou Divokej Bill nazpíval společně s Čechomorem.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Foto Od júla 2009 potešia priaznivcov klasického piva nové poháre, ktorými zásobí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne slovenské reštaurácie, pivárne a krčmy. Tešiť sa môžu predovšetkým ženy, lebo nové tretinkové poháre na stopke, sú prednostne určené pre čapovanie tmavého piva STEIGER, ktoré sa teší mimoriadnej obľube nežnejšej časti spotrebiteľov. Práve ženy majú v obľube menší objem 0,3 l (tzv. dámska kubatúra) a poháre z tenkého skla. Tretinkové poháre sa samozrejme používajú aj na čapovanie svetlej dvanástky. Nové poháre sú ozdobené logom STEIGRA s jašteričkami a pochádzajú od nemeckého dodávateľa – firmy RASTAL. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

Upresnil, že súčasná výmena tretinkových pohárov je vlastne iba doplnením vlaňajšej hromadnej výmeny klasických pohárov, ktoré STEIGER menil v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Na pohároch STEIGRA je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

,,Vlaňajšia výmena pohárov potvrdila, že sme vystihli trend vyšších pevných elegánov, v ktorých sa pivo vyníma ako nápoj bohov. Podobné tvary majú už aj iné imidžové slovenské piva. STEIGER má však jedinečne riešené logo založené na legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici. Poháre majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Dobre sedia ,,v ruke“, dobre sa umývajú a hlavne udržia dlhšie chlad piva. Za posledný rok STEIGER dal do obehu 56 000 týchto pohárov a odhadom je ich v používaní cca 50 000, pritom sa opotrebúvajú nerovnomerne, ale menej. V súčasnosti sú tak v obehu 4 rôzne typy pohárov. Výmena za nové sa pritom deje každé 3-4 roky. Dodávky kvalitných trendových pohárov sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER“, konštatoval E.Mihálik.

Základom vlaňajšieho rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Je ľúbivá, pomerne vierohodná. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo vlani v STEIGRI aj k zmene etikiet na eurofľašiach. Nové sú aj plechovky, dodal E.Mihálik.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


«« « Strana 384 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI