Oslavami 150. výročí od svého založení bude žít jihlavský pivovar Ježek. Proto se letošní rok v pivovaru ponese ve znamení různorodých akcí. „150 let je velký milník, který je potřeba pořádně oslavit,“ netajil své nadšení obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý.

Velkou slávu odstartuje 6. března Den Mistrů 1985, kdy se proti sobě postaví na Horáckém zimním stadionu veteráni Dukly z roku 1985 a národní tým, který v témže roce vyhrál mistrovství světa.

Akce začne celoodpoledním programem s hudbou a autogramiádou. Večer skončí hokejovým zápasem. „Výtěžek utkání půjde na juniorský hokej a na sochu Tomáše Garrigue Masaryka, která by se měla vrátit do Jihlavy ke gymnáziu,“ podotkla Eva Vařejčková z marketingového oddělení pivovaru.

Oslavy budou o čtrnáct dní později pokračovat Plesem Ježka a Dukly v Dělnickém domě. Květen a červen bude věnovaný Dnu Ježka. Tentokrát se nebude konat jen v Jihlavě, ale také mimo hranice krajského města – ve Znojmě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. „V Jihlavě bude Den Ježka poprvé třídenní a bude pokračovat Koncertem bez hranic 19. června. Představí se zde kromě profesionálních kapel také kapely regionální. Je tu spousta dobrých muzikantů,“ vysvětlila Vařejčková.

Na Den Ježka naváže pivovar kulturním létem, které začal pořádat loni v Pivovarské restauraci. Během letních prázdnin se mohou pro změnu lidé těšit na výstavu v jihlavském muzeu. „Výstava se bude týkat jihlavského pivovaru, ale také pivovarnictví obecně,“ doplnila Eva Vařejčková.

Bohatá historie

Historie pivovarnictví v Jihlavě je bohatá. První doložená písemná zmínka o jihlavském sladovnictví pochází zřejmě již z první poloviny 14. století.

„Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček. Rozhodl se postavit společný moderní pivovar, jaký známe dnes,“ popsal výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860.

I když v loňském roce klesla spotřeba piva kvůli hospodářské krizi řádově o deset procent, jihlavský pivovar Ježek si mne ruce. Jako snad jediný v republice se může pochlubit razantním nárůstem výroby a prodeje pivního moku.

„Vloni jsme ve výrobě dosáhli na 140 500 hektolitrů. Jedná se o nárůst z 90 tisíc hektolitrů,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

„Loňský rok hodnotíme jako velmi úspěšný, po několika desetiletích je to nejúspěšnější rok, jaký vůbec kdy byl,“ konstatoval Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru.

Nárůst o sto procent

„Zaznamenali jsme nárůst sudového piva o 100 procent, lahví o 52 procent. Je vidět, že cesta, kterou jsme se před rokem a půl vydali, nese své první ovoce,“ dodal Vostrý.

V létě roku 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo má oproti dřívějšku nyní plnou chuť a tmavší barvu. Při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad vyrobený na Vysočině.

Nejoblíbenějším pivem značky Ježek je u štamgastů jednoznačně jedenáctistupňový ležák, který tvoří pětaosmdesát procent celé produkce.

V říjnu přišel pivovar s novinkou, ležákem plzeňského typu s názvem Lobkovicz. „Je to prémiové pivo, které se osvědčilo. Je ještě krátká doba na to, abychom ho mohli hodnotit, ale své místo na trhu si už našel,“ prozradil Miloš Vostrý. Také na letošek připravuje pivovar v Jihlavě několik překvapení v podobě speciálních druhů piv, ale zatím jsou ve stadiu testování.

Jihlavský pivovar je díky svojí technologicky zvládnuté tankovně unikátním regionálním pivovarem ve střední Evropě. „Rozvážíme do restaurací pivo v cisternách a přečerpáváme ho do tanků. Zatím máme pět tankoven, další dvě jsou v přípravě,“ popsal Vostrý.

Loni investoval jihlavský pivovar Ježek do výroby, do rekonstrukce Pivovarské restaurace a dětského hřiště a do rozšíření letní zahrádky. Letos se inovace dočkají stáčecí linky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Jak rozjet provoz malého pivovaru? Teprve šestatřicetiletý Tomáš Hub už to udělal například v Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu či v Belgii nebo Anglii.

Současný sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu zdědil „pivní geny“ po prastrýci, který vařil pivo v Palačově. Po studiích biochemie začal vařit v novojičínském Minipivovaru Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření pivního křesťanství ve světě,“ říká s nadsázkou Tomáš Hub.

* Jaká je dnes kvalita piva v malých pivovarech?

Pivovary zakládají nejčastěji firmy, které dodají i know how a dohlížejí i na kontrolu kvality - ta kvalita je na více než na dobré úrovni.

* Bylo tomu tak i v začátcích?

Ty byly trošku divoké. Ale že by byla vysloveně špatná kvalita, to si nemyslím. Jistě, hosté si pořád občas někde stěžují, že jejich pivo z malého pivovaru je pokaždé tak trochu jiné, jenomže tak to je. Ta piva jsou většinou nefiltrovaná, pořád dozrávají, každý týden jsou jiná.

* Je tu prostor pro vznik dalších pivovarů? Kdysi byly v každém městě.

Cena piva roste, začíná to být zajímavé i pro hostinské. Když se chtějí odlišovat od konkurence, kde je jednotvárné pivo, tak takhle uvažují.

* Jaká je hranice návratnosti investice do takového malého pivovaru?

Většinou jde o pivovary, které se stavějí pro hospodu od sta míst výš. Návratnost bývá čtyři až pět let.

* A co kdyby chtěl pivovar expandovat, rozvážet pivo, plnit je do sudů?

To už je daleko větší investice.

* Kdybych si chtěl založit malý pivovar, co byste mi radil, abych vařil?

Jednak by to asi chtělo hlavně mít hospodu - bez ní je to utopie. Dostat se do dalších hospod nebo řetězců je těžké. Jediná cesta je podle mě mít restauraci nebo hotel.

* A to pivo?

Mladí lidé dnes cestují, nejsou konzervativní, znají anglická piva, belgické speciály - tou cestou byste mohl jít, taková piva tu chybí.

* Existují národní pivní chutě?

Třeba na Východě nechtějí piva, na jaká jsme zvyklí většinou my. Ale i u nás jsou už piva méně hořká, víc nasládlá. Ve Vietnamu chtěl mít majitel stejně hořké pivo, jako je plzeňské, ale většina piv vyráběných v cizině není příliš hořká.

* Myslíte, že velcí výrobci piva jsou z malých pivovarů nervózní?

Malé pivovary v České republice vaří tři procenta celkové výroby piva. Jsme jenom doplněk na trhu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nová trasa zvedla zájem o prohlídku pivovaru o 29 %

Popularita Velkopopovického pivovaru roste nejen mezi pivaři, ale také mezi turisty. Návštěvnost jednoho z architektonicky nejzajímavějších českých pivovarů stoupla vloni o více než čtvrtinu. Celkově se v uplynulém roce vydalo na prohlídku 14 371 návštěvníků, to je nejvíce v dlouholeté historii exkurzí pivovarem. Největší část hostů tradičně přijela z ČR (+22 %), druzí nejpočetnější byli Rusové, kterých zde přivítali o 85 % více. Pivovar Velké Popovice potvrdil svůj statut jednoho z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

„Postupně sklízíme plody posledních několika let, kdy jsme v areálu pivovaru hodně investovali do návštěvnických prostor, úprav nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně atd. Hlavním tahákem loňské sezóny bylo otevření nového návštěvnického centra a interaktivní prohlídková trasa. Novinkou v naší nabídce je program Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu. Tato trasa je určena pro nezletilé návštěvníky a je zaměřená na historii a řemesla, naopak vynechává části prohlídky přímo spojené s výrobou piva. Letos chceme návštěvníky překvapit otevřením restaurace Kozlovna přímo v areálu pivovaru,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zájem domácích turistů o velkopopovický pivovar vzrostl, což je dáno mimo jiné také loňským trendem mezi Čechy, kteří méně vyjížděli do zahraničí a preferovali domácí turistické cíle. Nová návštěvnická trasa tedy byla otevřena v pravý čas a přilákala o 22% domácích turistů více oproti roku 2008. Na celkovém počtu návštěvníků se nyní Češi podílí 56 %.

Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních turistů. Díky rostoucí popularitě piva Velkopopovický Kozel v Ruské federaci jsou druhou největší skupinou právě Rusové, kterých meziročně přijelo o neuvěřitelných 85 % více a v celkovém počtu návštěvníků už tvoří více než čtvrtinu (26,5 %). Naopak pokles zájmu byl zaznamenán například mezi maďarskými turisty, kterých dorazilo v roce 2009 o 58 % méně než v roce 2008.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří a nově i prosincové Vánoce v pivovaru. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po trojročnej prestávke bude mať slovenské pivovarníctvo opäť zastúpenie na najdôležitejšom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“). Ministerstvo pôdohospodárstva SR vybralo najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý bude reprezentovať Slovensko v dňoch 15. – 24. januára 2010 v Berlíne na 75.ročníku medzinárodného veľtrhu IGW, kde sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,V národnom stánku SR číslo 105 v hale 8.2, budú zástupcovia najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER čapovať pre hostí svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavú jedenástku. Budeme propagovať slovenské pivo pre pivných odborníkov a návštevníkov výstavy z celého sveta, ktorí sa na tejto najväčšej potravinárskej výstave každoročne stretávajú. Chceme predstaviť kvalitné slovenské pivo STEIGER, vyrábané už 536 rokov nepretržite tradičnou klasickou technológiou. Hodláme pritom nadviazať na tradíciu prezentácie slovenských pív, ktoré tradične v národnom stánku SR prezentovali to najlepšie – kvalitu tradičnej výroby na Slovensku. Pred niekoľkými rokmi tak úspešne robil Topvar. Veľa si sľubujeme aj našej ,,špeciality“- rezania svetlého piva s tmavým, pretože predovšetkým nemeckí štamgasti tradične každý rok vyhľadávali slovenskú expozíciu práve kvôli kvalitnému čiernemu pivu a nezabudnuteľnému pôžitku z rezaného piva. Radi sa pochválime aj tým, že v Nemecku sa už STEIGER niekoľko rokov čapuje a to v Slovenskej kolibe vo Wildau, blízko Berlína. Radi by sme však svoj odbyt na tomto najnáročnejšom pivárskom teritóriu rozšírili“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že Pivovar STEIGER bude na výstave zastupovať manažérka pre export Magdaléna Gregušová a príjemné chvíle pri pive STEIGER bude spríjemňovať hraním slovenských piesní na harmonike Dezider Guliš, ktorý sa na pozvanie organizátorov zúčastňuje tejto svetovej výstavy už 15. rok.

Nemeckí organizátori rovnako pozvali aj legendu slovenského pivovarníctva – Jozefa Nemca, ktorý sa preslávil takzvaným ,,ľudovým marketingom“, počas svojho 44 ročného pôsobenia v pivovarníctve.

Doplňujúce údaje o výstave Grüne Woche a pivovare STEIGER

„Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky, aj počas tohto ročníka sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta, kde v 26-tich halách sa na celkovej ploche 115 000 m2 budú prezentovať výrobcovia a dodávatelia produktových skupín – ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa koná 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

IGW je zároveň aj miestom, kde sa každoročne stretávajú najvyšší predstavitelia politického a hospodárskeho života z celého sveta. Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem.

Podľa informácií vedúceho marketingu STEIGRA E. Mihálika sa pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne v minulom roku podaril husársky kúsok, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za rok 2009 STEIGER vyviezol 5913 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 33 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch.

Rastúci záujem v zahraničí pripisuje pivovar aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Nosnou exportnou krajinou sa pre STEIGER stalo už v roku 2008 Maďarsko. Nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, v roku 2008 už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Rodinný pivovar Bernard v roce 2009 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 204 tis. hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Rekordní výstav pivovaru v roce 2009 přesáhl 204 tisíc hektolitrů, což představuje více než 40 milionů půllitrů piva. Na každého Čecha tak připadají čtyři nepasterizovaná piva BERNARD," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pro zajímavost doplňuje: "Pokud bychom tato čísla převedli na počet plaveckých bazénů o velikosti 25 x 12 x 1,35 m, naplnili bychom jich 50."

"Odhaduji, že meziročně celý obor poklesl přibližně o 10 procent," komentuje Stanislav Bernard a dodává: "Náš nárůst téměř o 9 procent přičítám především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo."

K rekordnímu výstavu piva přidal pivovar i dalších 20 významných ocenění. Největší počet (13) byl tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva BERNARD. Třikrát byla značka BERNARD oceněna sdružením CZECH TOP 100, když se poosmé v řadě stala nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. Ve stejné soutěži je i čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský průmysl a magazín Vlastní cestou zvítězil v kategorii firemních časopisů. Další ocenění získal magazín v soutěži PR klubu ČR "Zlatý středník", kde obsadil 3. Místo v kategorii "Nejlepší B2C časopis" a získal i "zvláštní ocenění za nejlepší obrazovou výbavu". Značka BERNARD potvrdila svoji oblíbenost 2. místem v soutěži popularity značek piv v ČR "Naše pivo 2009". Oceněno bylo i grafické ztvárnění etikety "BERNARD s těžkou hlavou" v soutěži o nejlepší etiketu na Táborských slavnostech piva.

Zdroj: Protext.cz

Expedici Dakar, kterou pořádá Martin Trojan, zastupující motocyklovou firmu KTM, se setkala s českými závodníky Rallye Dakar 2010.

Královédvorský pivovar Tambor vybavil expedici nejen lahvovým, ale také sudovým pivem s výčepním zařízením. Na regionálním nápoji si tak pochutnají také někteří jezdci známé motoristické soutěže.

Jezdci do místa konání odletěli na konci roku. Terénní automobil a pět motocyklů, speciálně upravených pro cestu pouští Atakama, vyrazilo ve stopách českých závodníků během jejich cesty po Chile. V letošním roce jede tým kolem Martina Trojana jako neoficiální doprovod. V loňském roce to mělo být jinak. „Byli jsme přihlášeni jako závodníci na Paříž – Dakar, ten byl ale těsně před startem zrušen. Absolvovali jsme náhradní závod, který vedl východní Evropou, myslím, že úspěšně,“ prozradil Martin Trojan.

Expedice úspěšně dorazila do Santiaga de Chile a ještě na Silvestra z kontejneru a zkompletovali dopravenou techniku a vybavení. Na Nový Rok absolvovali zkušební a kontrolní vyjížďku na severovýchod od Santiga do údolí řeky Mapo pod vrchol sopky San José, která má 5856 metrů nadmořské výšky. „Vyjeli jsme až do 2900 metrů nad mořem. V dalších dnech jsme absolvovali přesun přes město Valparaíso a Viňa del Mar až nad město La Serena, do zátoky Los Hornos vstříc dakarské rallye,“ sdělil nám z Chile Martin Trojan.

Další trasa je zavedla do Valparaisa, dále do Copiapo a odbočkou na start rallye na Laguna Verde. „Tady jsme shledali s českými závodníky Olinem Březinou a Romanem Krejčím. Po té jsme se vydali na start a zpět do Copiapo. Odtud jsme druhý den vyrazili společně se závodníky na druhou nejdelší etapu závodu,“ doplnil Trojan. Samozřejmě nechyběl ani královédvorský Tambor.

Stejně jako některé české jezdce na Dakaru, i expedici postihly menší technické závady, které tak náročnou cestu provázejí. Po jejich odstranění pokračují jezdci do Iquique.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil za minulý rok rekordních 204.400 hektolitrů piva. V meziročním porovnání se prodej zvýšil o 8,7 procenta. Podle mluvčího podniku Zdeňka Mikuláška přispělo ke zlepšení výsledků zachování tradiční výroby piva, zvýšení obchodních aktivit i růst zájmu o nealkoholické druhy piva. U alkoholických druhů se zlepšil odbyt hlavně u lahvového piva.

Roční tržby zatím firma nezveřejnila. Za loňská tři čtvrtletí převýšily tržby za pivo 274 milionů korun; předloni ve stejném období to bylo 245 milionů.

Letošní rok bude podle Mikuláška pro pivovary složitý, a to i kvůli zvýšení spotřební daně a DPH. Bernard začne toto navýšení promítat do cen od 18. ledna, v průměru to bude u půllitru piva 0,50 - 0,60 korun.

Bernard vaří sedm druhů nepasterisovaného piva, dva druhy piv bez alkoholu a od loňska také osvěžující nápoj s chutí švestky. Nealkoholické pivo se v Humpolci vyrábí od léta 2006; nyní se na celkové produkci pivovaru podílí 11 procenty. Podle Mikuláška se pivovar stal čtvrtým největším producentem nealko piv v Česku. Z celkového výstavu pivovaru se za hranicemi prodalo asi 12 procent, největší díl tradičně na Slovensku.

Do modernisace závodu se 131 zaměstnanci loni Bernard investoval 24 milionů korun. Investice se týkaly například kvasných tanků, varny a filtrace pro ovocné nápoje.

Zdroj: Regionalist.cz | Autorka: Eva Šinkovská

V padesátých letech skončil zdejší pivovar. Nyní to vypadá, že Litomyšl bude mít opět své pivo.

Jiří Kohák na jaře začne vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich.

Myšlenka se v hlavě podnikatele a také sportovce zrodila v roce 2008 na podzim. Receptura rozhodně ale nebude stejná jako v minulosti. Takové pivo totiž ani nejde dnes už uvařit. Jiří Kohák ale přesto navazuje na litomyšlskou tradici. „Pivo do Litomyšle patří a mělo tu tradici. Rodák a hudební skladatel byl synem místního sládka. Pivo se bude jmenovat Bedřich, protože Bedřich byl jedenáctým potomkem zdejšího sládka,“ vysvětlil Jiří Kohák.

V současné době je před zahájením stavebních úprav hospůdky. „Největší bolest je varna, která byla původně domluvená v Žatci, ale nedopadla. Vyrobím si ji proto sám,“ dodal Kohák. Plánuje, že na začátku nebude hned vařit stovky litrů piva. Produkce bude totiž určena hostům jeho restaurace. „Počítá, že týdně uvaří zhruba dvě stě litrů piva. Bude nepasterizované a nefiltrované, proto bude určené k rychlé spotřebě. Do budoucna plánujeme ročně asi padesát hektolitrů. Později počítáme se sto hektolitry. Záleží, jak se uchytíme na trhu,“ uvedl Jiří Kohák. Za půllitr zaplatí hosté maximálně dvacet pět korun.

Větší objednávky na různé typy oslav a lahvové pivo uskuteční až později, stejně jako další pivní speciality. Experimentovat se podle Jiřího Koháka vyplatí. Rád by vařil i různá ochucená piva.

Ještě než na jaře hostům uvaří první pivo, učí se řemeslu sládka. Hodně informací už například načerpal v žambereckém pivovaru. Recepturu mu připravila specializovaná firma z Prahy.

A kdy si zajdou Litomyšlané na nové pivo Bedřich? Jiří Kohák počítá, že první pěnivý mok vlastní výroby natočí asi v květnu.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka a foto: Iveta Nádvorníková

Speciální ležák s nálepkou jubilejního 20. ročníku bude letos novinkou táborských reprezentačních slavností piva. Kromě něj mohou návštěvníci ochutnat produkci devadesáti druhů piva z 41 pivovarů z domova i zahraničí.

„Slavnosti začínají 2. února a vyvrcholí vyhlášením vítězů Zlaté pivní pečeti v 16 kategoriích,“ vypočítal ředitel slavností Alois Srb. Přírodní a ochucené minerální vody se utkají o titul Zlatý český pramen.

Slavnosti lákají podle ředitele do Tábora stále větší množství výrobců. Letos je přihlášeno zatím na 85 pivovarů, což je rekord. „Začínali jsme před těmi dvaceti lety s devíti,“ říká Srb a připomíná, že během té doby se staly největší akcí svého druhu v republice.

Pivní slavnosti se tradičně konají v hotelu Palcát a předprodej vstupenek na ně začíná 12. ledna v táborském informačním centru na Žižkově náměstí. Pro každý den je určeno přibližně tisíc lístků.

„Začínáme na částce 90 korun a každý další den je vstup o desetikorunu dražší,“ upřesňuje Srb. Součástí prezentace pivovarů jsou i vystoupení harmonikáře, hudebních skupin, ale i diskotéky.

Mezi prvními se na táborské slavnosti přihlásil i Budějovický Budvar. „Naší strategií není účastnit se všech pivních soutěží v republice,“ vysvětluje mluvčí Budvaru Petr Samec důvod, proč se pivovar nezapojí i do degustační soutěže o Zlatou pivní pečeť. A dodal, že akci berou jako obchodní příležitost.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Sudy piva z kutnohorského pivovaru hned tak někdo nevyvalí. Pokud vůbec. Po ukončení zdejší výroby piva firmou Heineken v červnu roku 2009, je budoucí využití areálu pivovaru, který zůstal ve vlastnictví města, stále neznámé.

Napovědět by mohla mimo jiné odborná studie, jejíž vypracování zadalo vedení kutnohorské radnice. „Počítali jsme s tím, že bude odborná analýza hotová do konce roku, ale protáhne se to ještě o měsíc,“ uvedl starosta města Ivo Šalátek.

Právě tento dokument by měl vedení města sloužit jako odborný podklad pro další vyjednávání se společností Heineken, od které by město mohlo odkoupit technologii pivovaru. Právě úspěch v budoucích jednáních by za jistých okolností mohl výrazně usnadnit návrat pivovarnické tradice do Kutné Hory.

Pokud by nakonec technologie v objektu pivovaru přeci jen zůstala, vypsalo by totiž město výběrové řízení, z něhož by vzešel nový provozovatel.

V ideálním případě by se přitom mělo jednat o podnikatelský záměr, který by nabídl co nejširší využití areálu. Například k provozovaní pivovarské restaurace nebo kulturního zařízení.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Prodej náchodského Městského pivovaru Primátor novému majiteli Libereckému investičnímu fondu, se v loňském roce stal předmětem mnoha jednání zastupitelů a rady města, ale také nesouhlasu veřejnosti. O prodeji pivovaru začalo město Náchod jednat již v červnu roku 2008, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila. Vlastníkem pivovaru se pak stala liberecká společnost LIF. Jaká je situace dnes, zjišťovala u ředitele pivovaru Josefa Hlavatého Jana Tomková.

Firma LIF vlastní také pivovary Svijany a Rohozec. LIF by chtěl z náchodského piva Primátor udělat po plzeňském Prazdroji druhou nejsilnější značku ve východních Čechách a zvýšit do tří let výstav pivovaru k 200.000 hektolitrům.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Tomková

Máte špatný pocit z toho, že jste již vystřízlivěli ze Silvestra, a zároveň pocit prázdnoty po vánočním a silvestrovsko-novoročním přejídání? Pak přijďte na Tříkrálové pivo.

Nezoufejte, známe tyto pocity a víme, že do teplého jara je ještě daleko. Připravili jsme něco, co vás zbaví všech zimních depresí. Máme zcela nové Tříkrálové pivo, navazující na tradici silných zimních piv, která v minulosti umožňovala našim předkům přežít tuhé zimy. Dnes v době globálního oteplování nehrozí metry sněhu, ale silné pivo přijde i tak vhod.

Představujeme Tříkrálové pivo

Je to šestnáctistupňový speciál uvařený z pšeničného a ječného sladu, svrchně kvašený, polotmavé barvy. Jeho lehce ovocná chuť a vůně je výrazným příslibem přicházejícího jara. Je to speciál uvařený pro uvítání Tří králů, který vhodně doplňuje portfolio našich speciálních piv.

Zabijačkové menu

Aby pivo mohlo působit jako prostředek na zapití dobrého jídla, nezapomeňte na naše zabijačkové menu, které jsme sestavili pro tuto roční dobu.

V souladu s tříkrálovou koledou můžete celé sezení v naší restauraci zakončit jedním "černým vzadu”.

Na Tříkrálové pivo a zabijačkové menu vás zve www.klasterni-pivovar.cz

Zdroj: Sdělení iDnes.cz | Komerční sdělení

V Pardubickém kraji by měl začít fungovat nový rodinný pivovar. Jiří Kohák se rozhodl vybudovat minipivovar Veselka v Litomyšli. Od května by se tam mělo vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich, které bude nefiltrované, nepasterizované ani nijak chemicky upravované. „Samozřejmě pro město i s ohledem na podporu cestovního ruchu je to dobrý nápad, takovouto aktivitu vítáme a podporujeme. Jedenáctistupňové pivo Bedřich navazuje na historii, Bedřich Smetana byl jedenácté dítě místního sládka,“ uvedla mluvčí Litomyšle Michaela Severová. Pivo by se mělo v Litomyšli vařit jednou týdně. Jedna várka bude představovat zhruba 120 litrů, tudíž celá produkce se pravděpodobně vypije přímo v rodinném pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Roky námluv a měsíce intenzivního vyjednávání skončily. Česká pivovarnická skupina K Brewery, šestá v pořadí největších producentů piv v zemi, plně ovládla jeden z úspěšných a prosperujících středních pivovarů - Černou Horu. Skupina finančníků kolem podnikatelů Martina Burdy, Grzegorze Hóty a Zdeňka Radila vlastní už třetím rokem polovinu Černé Hory a teď přesvědčila druhého majitele - Jiřího Fuska - aby jí prodal i svou polovinu.

Transakci potvrdily pro HN obě strany. Cenu však tají. Podle zdrojů HN jde o desítky, ale spíš několik set milionů korun. "Dohodli jsme se, je to podepsané. Do měsíce až dvou se vyřeší další doprovodné závazky, jako je audit a podobně. Chci se věnovat jen našim aktivitám v hotelnictví, lázeňském centru, restauracích," uvedl včera Jiří Fusek, muž, který v polistopadové éře vybudoval z Černé Hory prosperující firmu a stal se díky své výřečnosti a schopnostem mluvčím malých pivovarů a dokonce i prezidentem jejich celoevropského svazu.

Vládu nad Černou Horou, pivovarem s produkcí přes 160 tisíc hektolitrů, potvrdil i předseda představenstva K Brewery Group Zdeněk Radil. "Je to podepsané. Dočasně převezme podíl pana Fuska společnost Sokato, která se posléze začlení do K Brewery," uvedl pro HN Radil.

Podíl v Černé Hoře byl prvním úlovkem, který v pivovarnictví skupina K Brewery pořídila. A to již v roce 2007. Teď pod ní spadá již sedm regionálních pivovarů jako například protivínský Platan, chlumecký Lobkowicz či Janáček z Uherského Brodu.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Jiří Fusek, který v posledních třinácti letech postavil na nohy Pivovar Černá Hora, dělá v těchto dnech ve svém životě radikální změny. Právě nyní totiž svůj podíl v pivovaru Černá Hora prodává společnosti K Brewery. Kromě toho se v prosinci odstěhoval do Rožnova pod Radhoštěm a v úterý oslaví své pětašedesáté narozeniny.

Když jsem vás dnes sháněla v pivovaru, řekli mi, že už s ním nemáte nic společného.

To není pravda.

Takže jste svůj podíl ještě neprodal?

Prodej tak velké společnosti se neprovádí tak, že někomu podáte ruku, předáte akcie a odejdete. Ten proces se potáhne do konce ledna a možná skončí až v únoru.

Takže v pivovaru budete i v dalších dnech?

Samozřejmě. Jsem stále předsedou představenstva i prokuristou firmy. A zůstanu jimi, dokud nebudou splněny všechny podmínky k předání společnosti.

Proč jste se k tomuto, trochu nečekanému kroku odhodlal?

Víceméně už nějakou dobu uvažuji, že jednou bych měl ukončit nejaktivnější část svého života a přejít do fáze, kdy budu už jen pomáhat dětem. Domnívám se, že pětašedesát let je pro ten nejaktivnější život maximální hranice. Doba, kdy už by měla skončit práce od rána do večera a i o víkendu musí hlava pořád pracovat. Spoustu let zpátky nevím, co je to klidná dovolená.

Firma se bude v podstatě dělit. Proč jste si nenechal pivo a vzal jste si hospody?

To souvisí s mými dětmi. Mám tři a všechny pracují ve společnosti Prelax, která provozuje hotely, restaurace a sportoviště. Nejmladší dcera se bude například starat o sportovní areál ve Valašském Meziříčí. Já už budu působit jen jako pantáta, taková poradenská ruka pro své děti.

Co budete dělat ve chvílích, kdy nebudete dětem radit?

Budu se více věnovat manželce a budu mít více času na své koníčky. Jsem stavební inženýr, rád jezdím po celé Evropě a dívám se na stavby, historické památky i starožitnosti a obzvlášť uvítám, když narazím na nějaký malý pivovárek. Takže se budu dívat a i trochu srovnávat, co lidé vytvořili jinde a co jsem udělal já s pivovarem v Černé Hoře.

Předpokládám, že si myslíte, že ho prodáváte ve velmi dobrém stavu. Je to tak?

Myslím, že je na vrcholu své slávy. Když jsem ho v roce 1996 převzal, byl zdevastovaný, měl zastaralou technologii, varnu dokonce z roku 1925. Jediné, co bylo nové a za co jsme pak spláceli úvěry byla kotelna, kterou jsme však nakonec ani v plném rozsahu nevyužili. Kromě sklepů je v něm nyní v podstatě všechno nové, investovalo se do něj za mne půl miliardy korun. A hlavně, vaří se zde dobré pivo, což dokazuje i na dvě stě českých a evropských ocenění, které v posledních deseti letech pivovar získal.

Bez úvěru se investice za půl miliardy asi udělat nedá. Je tedy pivovar zadlužený?

To je samozřejmé, ale ten pivovar je schopen úvěry splácet, nehrozí mu žádná ekonomická nevyváženost. Nikdy se nestalo, že by nesplnil své platební závazky. Vloni zahájil investice za dvě stě milionů korun a kdyby pivovar nebyl zdravý, úvěry by na ně nezískal.

Říká se o vás, že jste mecenášem Blanenska, pouze starosta Černé Hory v Deníku uvedl, že ale Černé Hoře jste nedal ani groš.

Pan starosta lže jako když tiskne. Pokud by pivovar nepřispěl zdejším hasičům, tak by ani nevyjeli. A hodně podporoval i zdejší sportovce.

Dost často jste hodně otevřeně kritizoval politiky. Neuvažoval jste někdy o tom, že se jím také stanete a ukážete, jak se to má dělat?

To by mne manželka zabila. Určitě ne, žádnou nabídku jsem ani nedostal, i když nějaké náznaky dříve byly. Takovou odvahu jsem nikdy neměl. Ne. Mně nepředstavitelně bavilo podnikání a myslím, že mne bude bavit dál.

Co vám na politice třeba vadí?

Že politici nemohou pochopit vztah mezi firmou a regionem a budou stále vykládat, že podnikatelé jsou největší darebáci. Že vytvářejí zákony, které podnikatele vydírají. To je katastrofa, vůbec nejhorší stav, jaký může nastat.

I když je vám pětašedesát, přesto, neudělal jste těch změn najednou nějak moc?

Já jsem mladý, tak já můžu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek je připraven prodat svůj podíl skupině K Brewery, které patří druhá polovina pivovaru. „V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl pro Euro.cz předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.

V definitivní dohodu věří také Jiří Fusek. „Předpokládám, že koncem ledna nebo začátkem února z pivovaru odejdu,“ řekl Euro.cz. Jednání o prodeji jeho podílu trvala přes dva roky. Vázla na tom, že K Brewery měl zájem pouze o pivovarnickou část a nestál o převzetí turistických aktivit, které provozuje Pivovar Černá Hora. „V pětašedesáti letech chci zklidnit své podnikatelské aktivity. Ponechám si hotel v Černé Hoře, benzinovou stanici u Krhova a řadu restaurací,“ doplnil Fusek.

Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefiguruje přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který je předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Do Dětenic si zajeďte na zámek, ale staročeské hospodě se raději vyhněte. Tedy pokud nestojíte o krvavé kuře, tučné vepřové a „zábavu“, jejímž vrcholem je vymítání ďábla prošpikované sexistickými poznámkami. Ale pokud byste sem náhodou zabloudili, dejte si kachnu. Ta jediná se dala jíst.

Kolikrát jsem jen v poslední době slyšela, že kdo se chce dobře pobavit a ještě se u toho výborně najíst, měl by zajet do Dětenic! Nepochopitelně dobrá pověst zdejší staročeské hospody způsobila, že bez rezervace se sem nedostanete: čekací lhůta je i měsíc.

Interiér působí opravdu dobově – jedná se o zrenovované sklepení pivovaru z 18. století. Načepují vám zde vlastní tmavé i světlé pivo připravené podle dávného dětenického receptu. I stylové oblečení a chování personálu navozuje atmosféru staročeské hospody.

"Vítejte, pocestní, kam si k tomu žrádlu sednete?" houkl na nás jakýsi hoch hned u vchodu. Jeho společnice žebračka peprně okomentovala mé boty a slečnu, která přišla před námi, počastovala výkřikem: "Co čumíš?" Dívka se jen pousmála a nechala to bez komentáře: hrubé zacházení, vulgarity a ponižování hostů tady patří ke koloritu a je třeba s ním počítat dopředu. Popravdě řečeno, nic pro slabé nátury.

Restaurace, kam se platí vstup

Restaurace byla narvaná k prasknutí. Personál chaoticky pobíhal, břišní tanečnice se vlnily u stolů, šermíři skoro padali lidem do jídla, pirát Jack Sparrow (znalci historie se jistě podiví nad jeho přítomností) se předváděl a čert strašil děti a trousil poznámky na přítomné dámy.

Během jídla jsme zhlédli také zoufalou scénku, jíž padla za oběť jedna z návštěvnic: musela předstírat hříšnici. Ještě že si personál nevybral mě, pomyslela jsem si s úlevou, když jsem pozorovala zhruba půlhodinové trapné "vymítání ďábla" z jejího těla plné sexistických poznámek a vtipů hodných žáků základní školy. Jediné, co v tomto panoptiku stojí za pochvalu, je kapela, která hrála velmi dobře. Ta by si snad i zasloužila poplatek 145 Kč, což je vstupné do restaurace. Ano, slyšíte dobře, do téhle hospody se platí vstupné.

Než se do Dětenic vypravíte, podívejte se na jídelní lístek, který mají na internetu, a předem si promyslete, co si dáte. Číšníci vám totiž nedají moc času na rozmyšlenou. Krátce po objednávce vám pak na stole najednou přistane absolutně všechno jídlo, které jste si poručili – lidí je hodně, tak jaképak zdržování se servírováním hlavního jídla až poté, co člověk dojí polévku. A ještě něco: pokud se štítíte jíst rukama, přineste si příbor. K většině pokrmů ho totiž záměrně nedostanete. V době prasečí chřipky to není moc dobrá zpráva.

Jako předkrm jsem zvolila talíř sušené šunky (169 Kč), zelnou polévku (45 Kč) a nakládaný hermelín (59 Kč). Znalci tvrdí, že dobrá hospoda se pozná právě podle něho. Nesmí být zralý natolik, aby se vám rozpadal na vidličce, ale také ne tvrdý, abyste potřebovali nůž. Poměr česneku, chilli a cibule musí být vyvážený. Na svém, relativně dobře uleželém hermelínu jsem našla i olivy. Proč? Navíc doslova plaval v oleji.

Šunka byla nakrájená na tak silné plátky, že mě po třech soustech přešla chuť. Zelná polévka byla ucházející, pochutnali jsme si na ní všichni.

Od přátel jsem slyšela chválu na žebírka na medu (249 Kč). Abych ochutnala co nejvíc druhů masa, které restaurace nabízí, doplnila jsem je talířem pro zazobaného sedláka (297 Kč). Sedlák asi moc zazobaný nebyl – pochybuji, že by se spokojil s nikoli nejčerstvějším karbanátkem. Doufala jsem, že si spravím chuť špízem z kuřecího a vepřového masa, ale kuře bylo uvnitř syrové a vepřové tlusté. Následovala kuřecí křidélka a uzené maso – oboje přesolené a vyschlé.

Konečně něco dobrého!

Jedinou přílohou, kterou jsme k masu kromě chleba dostali, byla kukuřice. Vypadala, že je grilovaná na ohni, ale chutnala a "voněla" jako silážované krmivo pro dobytek. Znechucená jsem se pustila do žebírek. Konečně něco, co mohu pochválit! Maso se lehce odlupovalo od kosti a medová omáčka byla jemná a nepříliš aromatická, takže nepřekrývala jeho chuť.

"Co nežereš?" prohodila směrem ke mně číšnice, když sbírala ze stolu plné talíře. "Tohle se jíst nedá," dovolila jsem si odpovědět. "Co ti na tom nechutná, slečinko? Příště nám ji sem nevoď," otočila se servírka na mého partnera, a než se stačil nadechnout, nevydržela jsem to a upozornila ji, aby mě už víc nedráždila a raději obcházela náš stůl oklikou. Kupodivu poslechla a od té doby nás obsluhoval číšník, který si zaslouží mé uznání. Ten jediný věděl, jak se chovat k platícím hostům, a stíhal neuvěřitelné množství stolů najednou.

Nechtěla jsem se smířit s tím, že by jediné poživatelné jídlo v Dětenicích byla žebírka na medu, a tak jsem si objednala ještě čtvrt kachny na hruškách s knedlíkem a zelím (195 Kč). Zelí bylo sice trochu rozvařené, ale kachna křehká a šťavnatá a knedlíky vláčné přesně tak, jak mají být.

Pivovar Dětenice

Dětenice 507 24

Tel.: 493 599 142

http://www.detenice.cz

Celkový dojem: 1 hvězdička

Jídlo: 1 hvězdička

Obsluha: 1 hvězdička

Atmosféra: 3 hvězdičky

Vysvětlivky:

čtyři hvězdičky: gurmánská bomba

tři hvězdičky: překvapivě dobré

dvě hvězdičky: průměr

jedna hvězdička: nic moc

žádná hvězdička: raději se vyhnout

Celkově to ale bylo spíš gurmánské neštěstí, které jsem završila dezertem. Jídelní lístek nabízel medovník, ovocný koláč kuchařky Filomeny (38 Kč) a klasický štrúdl (45 Kč). Restauraci, kde nejkreativnější sladkost je medovník, obvykle odpískávám rovnou. Ovšem v tomto případě jsem si ho měla dát. Filomenin koláč mě zklamal. Byl suchý, vespod tvrdý a jediné ovoce, které jsem na něm našla, bylo pár kuliček rybízu. Štrúdl upekli z listového těsta, nikoliv z taženého, jak velí správný staročeský recept. A jablka byla navíc rozmixovaná elektrickým šlehačem, takže doslova tekla. Vše kuchař završil šlehačkou ze spreje.

Od této restaurace nečekejte nic jiného než zábavu. I když křečovitá snaha personálu být drsnými hochy je chvilkami až tragikomicky zoufalá, alespoň pro děti je to zážitek. Největší dojem na ně udělal čert, kterého se jindy bojí, ale tady dával razítko "zabaveno peklem" mamince do výstřihu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Štěpánka E. Vágner, recenzentka restaurací

Šéf a vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru odchází. Během ledna by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastní druhou polovinu akcií pivovaru.

V těchto dnech probíhají jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechá v režii K Brewery, sám se bude nadále věnovat svým restauracím. Ponechá si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde nyní dělníci dokončují stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstane také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek.

Méně podpory pro sportovce

Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. „Předpokládám, že z tohoto důvodu podpoří sportovce méně než vloni i K Brewery,“ myslí si Fusek.

Společnost K Brewery, která se na internetu prezentuje jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechce. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová.

Pivovar investoval do regionu

Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ míní Bohumil Hlavička.

Jedním z klubů, které našly u Fuska podporu, byl blanenský biketrial. „Teď vůbec netuším, co nás čeká,“ uvedl předseda českého biketrialu a vedoucí reprezentace České republiky Radim Kakáč. Podle něj byl pivovar generálním partnerem Mistrovství České republiky. Do českého biketrialu tak z pivovaru mířilo ročně sto tisíc korun. Peníze pomohly zaplatit cestování sportovců na závody po celém světě. „Pokud by nás další majitel pivovaru nepodpořil, museli bychom sehnat jiné sponzory a rodiče biketrialistů by museli sáhnout do svých kapes,“ míní Kakáč.

Konec spolupráce

O odchodu Fuska z pivovaru ví starostka Blanska Jaroslava Králová. „Nikdo mi to ale neoznámil oficiálně. Blansko má s Boskovicemi a černohorským pivovarem dohodu o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta nyní přestává fungovat. Pivovar se totiž nebude finančně podílet na společné expozici při veletrhu Regiontour v Brně,“ sdělila Králová. Nový vlastník významného výrobce piva, limonád, pálenek a likérů ji dosud nekontaktoval. „Snad na vzájemnou spolupráci navážeme,“ dodala starostka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pro české pivovary nebyl letošní rok příliš příznivý. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent.

Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších pivovarů přitom ale paradoxně roste. Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů.

To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, rakovnický Bakalář, Svijany či Bernard.

Také pro Žatecký pivovar, který patří svým výstavem k menším regionálním pivovarům, nebyl letošek tak nepříznivý, jako pro velké producenty. „Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pivovar se snaží každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, letos to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu.

Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko

Produkci českých pivovarů ovlivňuje i klesající export. Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent,“ řekl Jan Veselý, výkonný šéf Českého svazu pivovarů.

V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.

Nelichotivá čísla pivovary tajily

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Právě do skupiny Heineken patří i Pivovar Louny. „Konkrétní výstav jednotlivých pivovarů nepublikujeme,“ sdělila na dotaz Deníku k výstavu Pivovaru Louny Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken.

Pivovar Louny ještě před několika lety vařil ročně zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. V posledních letech ale produkce lahvového piva stále klesala, což vedlo na konci letošního listopadu k uzavření stáčírny v Lounech. V tamní pivovaru se tak už pivo plní jen do sudů, lounské pivo se lahvuje v pivovaru Velké Březno.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Kinšt