Více než polovina produkce Lobkowiczkého pivovaru směřuje do zahraničí. "Poptávka po našem pivu je velká a my museli vývozy do některých zemí dokonce omezit," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Proč?

Je sice hezké vyvážet do patnácti zemí, ale technicky a administrativně je to nesmírně náročné. Proto jsme omezili export hlavně do zámořských států. Souvisí to i s omezením našeho sortimentu, kdy už prakticky nevyrábíme časově i finančně náročné třetinkové lahve v různých atraktivních baleních. A právě o ně byl třeba v USA, Austrálii, ale i Francii velký zájem.

Na jaké trhy se tedy soustředíte?

Prioritou jsou státy EU, především Německo a Švédsko. To jsou velice perspektivní trhy, kde lze dlouhodobě budovat pozici konkrétní značky. Jsou zde i minimální kursová rizika, což o dolaru říci nelze.

Prodáváte do zahraničí pivo za vyšší ceny?

Ne, za stejné. I náklady na dopravu jsou srovnatelné. Když porovnáme avii, která veze pivo z Chlumce do Prahy, s plně naloženým kamionem do Německa, tak náklady na jedno pivo jsou prakticky totožné.

Proč je pak pivo v Německu dražší?

Zisk tamních restaurací několikanásobně převyšuje zisk českých. Marže na jedno pivo je v Německu, ve srovnání s námi, až trojnásobná.

Troufáte si odhadnout budoucnost malých pivovarů?

Náš trh je malý pro pětačtyřicet pivovarů, které u nás působí. Zvláště, když brzy bude devět z deseti piv na trhu vyrobeno pěti největšími pivovary. Pro zbytek je desetina trhu velice malý prostor. Předpokládám, že do pěti let zastaví či výrazně omezí svůj provoz tak desítka pivovarů. Navíc v budoucnu lehce poklesne spotřeba piva, neboť střední a starší generace jej pije více než dnešní dvacátníci, a na druhou stranu stoupnou dovozy do České republiky. (Mladá fronta DNES)

Bezmála stoprocentního nárůstu výroby a prodeje piva dosáhl Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci. Díky tomu za poslední rok navýšil počet svých zaměstnanců o více než třicet procent, a mohl i nebývale zvýšit mzdy. "Před rokem u nás pracovalo 55 zaměstnanců, nyní jich je o 17 více. Většina nových lidí se uplatnila v dělnických profesích, především jako obsluha strojů u stáčecí linky," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Polovina z nich je přímo z Vysokého Chlumce, zbytek z bezprostředního okolí. Rychlý růst výroby nezvýšil pouze počet pracovníků, ale i mzdy zhruba o deset až patnáct procent a sociální výhody. K těm patří mimo jiné věrnostní příplatky, oproti zákoníku práce nadstandardní příplatky za práci ve ztíženém prostředí a v noci, doprava zaměstnanců do práce či dotované obědy. Vedení podniku se zatím nedostalo do křížku ani s odbory, které považuje za své partnery s totožnými zájmy. "Odboráři jsou rozumní a chápou, že když bude zisk, bude i práce a přijatelné výplaty," vysvětlil Peniaštek, který nyní chce zlepšit hlavně kulturní vyžití svých zaměstnanců. Výrobní kapacita Lobkowiczkého pivovaru je v současné době prakticky plně vytížena. Za 1. pololetí letošního roku vyrobil 45 000 hektolitrů piva, což je více než za celý loňský rok. Navíc ředitel předpokládá, že ve 2. pololetí se vyprodukuje ještě větší množství, takže celkově by se pivovar mohl přiblížit ke 100 000 hektolitrů piva. Jen pro zajímavost, loni vyrobil 43 tisíc hektolitrů. Dobré hospodářské výsledky se odrážejí také na životě celého regionu. Nejen proto, že pivovar již bezmála dva roky nezdražil, ale především pro celkovou propojenost s místními podniky. Všichni důležití dodavatelé jsou z okruhu zhruba dvou desítek kilometrů, k největším patří zemědělské společnosti v Kosově Hoře, Dublovicích a Milevsku. "Každý region je svým způsobem malý stát ve státě. Vše je provázáno, lidé a firmy by si měli pomáhat. Jeho bohatství totiž nespočívá pouze v množství kulturních památek, historii či chvilkových úspěších, ale nesmírně důležitá je také perspektiva celého regionu," zamyslel se Petr Peniaštek. Proto pivovar zásadně upřednostňuje dodavatele z nejbližšího okolí. Dlouhodobá spolupráce se podle vedení vyplácí, neboť za posledních pět let nemuseli ve Vysokém Chlumci ani jednou měnit své hlavní dodavatele. (Mladá fronta DNES)

Expanze Pivovaru Klášter pokračuje. Na jedné straně chce vedení udržet oblibu piva v regionu, na druhé straně se snaží své pivo prodat daleko za hranicemi. Kromě Německa třeba i v Americe. "Na německém trhu se dolaďují další nové kontrakty," uvedl obchodní ředitel Pivovaru Klášter Vladimír Jindřich. Těsně před podpisem smlouvy je kontrakt s Ruskem. Zájem je o dvanáctistupňové pivo v třetinkových lahvích. "O konkrétních objemech nebudu hovořit, ale v převedení na finance to jsou miliony," podotkl Jindřich. Jak ke kontaktu s ruským obchodníkem došlo? "V rámci našich ochutnávek a prezentací zveme potencionální zákazníky a hosty. Zástupce ruské firmy přišel na jednu takovou akci jako host jednoho hosta. A vyvinul se z toho obchod, který vypadá velice slibně," dodal Jindřich. (Boleslavský deník)

Největší pivní sklenici na světě vyrobili skláři v Harrachově na Semilsku. Žádný milovník piva se z ní ale nenapije, prázdná totiž váží kolem čtrnácti kilogramů. A když se naplní třemi desítkami litrů piva, mají problém ji uzvednout i sami skláři. "Nejtěžší je nabrat tak velký kus skla, který k výrobě sklenice potřebujeme a manipulovat s ním na píšťale," řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad. Sklář má podle něho v rukou váhu kolem 80 kilogramů.

"Je to skutečně největší pivní sklenice, která kdy byla vyrobena," řekl prezident pelhřimovské agentury Dobrý den Miroslav Marek, který dnes na splnění rekordu dohlížel. Výkon harrachovských sklářů se podle něho dostane do české Guinnessovy knihy rekordů, která zřejmě vyjde už v příštím roce. Zda se dostane i do té celosvětové, je otázka výběru. "Ročně se totiž o zápis ucházejí desetitisíce rekordů," vysvětlil Marek.

Pokus o rekord byl dnes součástí Prvních harrachovských pivních slavností, které uspořádala Sklárna a minipivovar Novosad a syn společně s městským úřadem. Akce má podpořit turistický ruch v horském středisku a představit práci tamních sklářů. Návštěvníci byli s programem i pivem vesměs spokojeni, jen snad kritizovali pivo v kelímcích. (iDnes)

Nový Malostránský pivovar ve Velkém Meziříčí otevře v sobotu svoje brány pro veřejnost. Od dvanácti do dvaadvaceti hodin pořádá pivovar den otevřených dveří. "Jméno Malostránský dostal pivovar podle malostránského mlýna, který kdysi na tomto místě stával," vysvětlil majitel Lubomír Jurek. Pivovar bude vařit pivo podle odběru, ale je schopen vyprodukovat ročně až čtyři tisíce hektolitrů zlatavého moku. (Právo)

Zábava, umělci a pivo. To je spojení, které bude platit od pátečního odpoledne do sobotní noci v Humpolci. Centrum města už podesáté ovládnou Pivní slavnosti pořádané v režii Rodinného pivovaru Bernard. Hned v pátek se na Horním náměstí uskuteční několik zajímavých vystoupení. Po zahřívacích Skalácích zahrají a zazpívají postupně Jablkoň, Petr Muk, Mig 21 a Kyvadlo. V sobotu bude hlavní večerní čas patřit skupině Mňága a Žďorp. Ale už během dne postupně vystoupí s irskou hudbou a tancem Shannon, dechovka Vysočinka, s pořadem pro děti Michal Nesvadba, Martin Maxa a Bon Jovi Revival. Program pak završí ohňostroj, vystoupení Rock'n'roll bandu Marcela Woodmana a půlnoční videodiskotéka.

Protože bude samozřejmě nemenší roli hrát pivo, je na sobotní dopoledne připravena exkurze do Rodinného pivovaru Bernard. A dojde i na další zábavu. "Každý by si tady během dvou dní slavností měl najít to svoje," řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru. Organizátoři slibují i skvělé počasí a na náměstí nabízejí na tisíc míst k sezení. "Počítáme s tím, že by se na slavnostech mohlo každý den vystřídat pět až šest tisícovek návštěvníků," dodal Mikulášek. Jubilejní Pivní slavnosti začínají v pátek odpoledne. (Právo)

Nejznámější české pivo Pilsner Urquell poteče v českém olympijském domě a české olympijské vesnici v Aténách. První dodávka plechovkových piv s potiskem v řečtině už do centra olympiády 2004 z Plzně dorazila, další tam poputuje v příštím týdnu. Uvedla to Kateřina Louw z tiskového oddělení Plzeňského Prazdroje. "Do Atén dodáme 4000 plechovek o obsahu 0,33 litru," uvedla. Menší balení zvolila firma kvůli rychlejší konzumaci nápoje v parném létě, půllitrové obaly ani sklo firma do Řecka nepošle. Plechovky poputují do české vesničky - sídla olympioniků, v českém domě se bude čepovat sudový Pilsner Urquell, jehož dodávky zajišťuje sám výhradní řecký importér plzeňského piva. Pivo poskytuje Prazdroj olympionikům a jejich doprovodu zdarma, veřejnost si bude moci koupit točený Pilsner Urquell před českým olympijským domem. "Distributor počítá, že se tam vypije 70 až 100 sudů," řekla Louw. Podle ní není problém v případě vysoké poptávky dovézt z ČR prakticky okamžitě plechovky i sudy. (Lidovky)

Klasický obrázek: Muži sedí kolem stolu, před sebou pivo. Ženy zuří. Nechtějí přijmout ani argument, že pití piva dělá hezká bříška, lidově pivní pupky, a hlavně je zdravé. Jenže tento pánský argument se zakládá na pravdě. Dokazují to mnohé odborné studie. Jaroslav Kováříček ovšem podotýká: "Zdravé je střídmé pití piva. To znamená jedno, dvě denně." A co našemu tělu pěnivý mok přináší? Prokazatelně má pozitivní vliv na činnost srdce, cév, krevní oběh, prokrvení mozkové šedé kůry, na trávení, na látkovou výměnu. Obsahuje velké množství B vitamínu. Zastoupeny jsou i další vitamíny.

Dámy se při pití piva uklidňují tím, že jim alespoň narostou prsa. V tom případě by pivovary vzaly práci plastickým chirurgům. Nebo snad je na tomto šprochu pravdy trochu? "Pivo je jen polovina receptu na velká prsa. Zároveň se musí ňadra intenzivně masírovat," dodal v žertovném duchu ředitel. "Ne, teď vážně," usmál se Jaroslav Kováříček. "Pivo zvětšuje objem člověka celkově. Navozuje totiž příjemný pocit v žaludku a připravuje ho neustále na přijímání potravy." A to je celá medicína . . . (Listy Písecka)

Kdo by si nevybavil známou scénu z oblíbeného filmu Postřižiny. Konzervativní sládek Jiří Schmitzer chodí po pivovaru a ochutnává z naběraček pěnivý mok. Je takový obrázek dnes už pasé? "Postřižiny byly vytvořené pro zábavu a relaxaci. Pivovarnické řemeslo bylo v tomto filmu idealizováno. Byla to vlastně těžká nádeničina," zamyslí se ředitel Platanu a pokračuje: "Ale zrovna tuhle scénu, kdy sládek se svými podřízenými degustuje pivo, byste viděli i v dnešních pivovarech. To se skutečně děje." Degustací se totiž hodnotí věci, které není možné změřit. "To znamená chuť, barva, říz, pěnivost, cizí zápachy a příchutě v pivu," vypočítává Jaroslav Kováříček. Na tom prostě nezmění nic ani počítač, ani technika. Jen degustační komise.

Další postřižinový výjev, kdy Schmitzer na svém prskoletu objíždí hospody a kontroluje, zda je pivo správně servírováno a je správně o něj pečováno, už ovšem reálný není. "Tak to už je utopie," povzdechne si ředitel. "Vztah s odběrateli je dnes ryze obchodní. Bohužel, věta jednoho velkého státníka, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, vůbec neplatí. Pozice odběratele je daleko pevnější než pozice dodavatele. Nemůžeme si dovolit přikazovat nebo vyhrožovat našim odběratelům. To je pro dodavatele jistá smrt," popisuje situaci na současném trhu Kováříček.

Zlidovělý je i výrok z další české komedie Vesničko má středisková. Nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Co na to ředitel Platanu? "To je do jisté míry pravda," potvrzuje slova Rudolfa Hrušínského. "Pivo totiž nesnáší tepelné šoky. Autor tohoto výroku chtěl tudíž říci, že pivo je ideální, má-li stálou, přiměřeně nízkou teplotu," vysvětluje ředitel. A ještě jedno varování pro hospodyňky: Přinesete-li pivo z obchodu, v žádném případě ho nedávejte zchladit do ledničky pod mrazák. "Pivo do ledničky vlastně nepatří vůbec. Není-li však jiná šance, mělo by se dávat alespoň úplně dolů do šuplíčků, tam, kam běžně ukládáme zeleninu," zní rada odborníka. (Listy Písecka)

Příjemné a veselé pivo? Ano. Už je na světě. V sobotu odpoledne představil ředitel protivínského Pivovaru Platan Jaroslav Kováříček nové pivní miminko - Schwarzenberskou knížecí jedenadvacítku. "Do lahví jsme ji stočili teprve v pátek," informoval Kováříček zvědavé návštěvníky soutěžních pivních slavností v Belvederu. Kmotrem nového přírůstku do pivní rodiny se stal ředitel jihočeské divize Vydavatelství Vltava-Labe-Press Jiří Šonka. "To je fakt veselé pivo," smál se po ochutnání jeden z hostů. "Stačí si loknout . . ." předvedl názorně sílu jedenadvacítky. "Je dobré," přidal se další. Jen ženy byly zdrženlivé. "Jo, ochutnala jsem ho. Po jednom bych ji měla jako z praku," podotkla žertovně jedna zástupkyně něžného pohlaví. Křest nového protivínského piva byl v sobotu třešničkou na dortu celoodpoledního zábavného klání mezi pivovarníky a novináři. Již tradiční soutěž těchto týmů neměla tentokrát ani vítěze, ani poražené. Rozhodla o tom porota poté, co se pivovarníci tajně vytratili. (Českobudějovické listy)

Pivovar Kutná Hora, součást společnosti Drinks Union, prodal za prvních šest letošních měsíců 15 tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. Podle sdělení manažera pro regionální značky Petra Landy si kutnohorské pivo udrželo loňskou vysokou úroveň prodeje i přes nepřízeň počasí v úvodu léta, které přineslo většině pivovarů pokles produkce. Letošní výsledek je po předchozím období propadu dokladem stabilizace výroby tohoto pivovaru od loňského roku, kdy jej převzala Drinks Union. (Právo)

Banskobystrický Pivovar Urpín, ktorý je už dlhšie v konkurze, predal v 1. polroku tohto roka vyše 56 000 hektolitrov (hl) piva. Oproti vlaňajšku sa tak jeho predaje síce znížili o necelých 30 %, ale podľa správcu jeho konkurznej podstaty Vladimíra Noska je pivovar schopný dosiahnuť vyrovnané hospodárenie aj pri celkových ročných predajoch na úrovni asi 100 000 hl.

Tohtoročný plán pivovaru predpokladá pritom až výrobu 120 000 hl piva, a to aj napriek tomu, že správca v záujme zníženia nákladov pristúpil k racionálnemu zníženiu počtu pracovníkov len asi na tretinu. Dnes tak vo firme na výrobe piva pracuje len niečo viac ako 100 pracovníkov. Dôležité podľa Noska je, že o ich fľaškové pivo Urpiner majú záujem obchodné reťazce, a rokuje sa aj o jeho exporte do Turecka, Poľska a Maďarska.

Správca zdôrazňuje, že firma sa ekonomicky stabilizuje a po vyriešení súdnych sporov s bývalým majiteľom Pavlom Čupkom sa začne odpredaj jej nosnej výrobnej časti. Čupka totiž pred vyhlásením konkurzu prevádzal majetok Urpína na iné firmy a teraz sa správca snaží o jeho vrátenie. Zatiaľ správca začal predávať iba rôzne pohostinstvá, sklady a predajne bývalej Čupkovej firmy. Z týchto predajov zatiaľ pre veriteľov Urpína získal asi 40 miliónov Sk.

"Zámerom vedenia pivovaru je naďalej pokračovať v stabilizácii ekonomických ukazovateľov, aby sme mohli pivovar predať za čo najvyššiu cenu strategickému investorovi. Predávame iba rôzne pridružené prevádzky, ktoré nesúvisia s hlavnou podnikateľskou činnosťou," povedal Nosko. Pripomenul, že situácia sa po vyhlásení konkurzu v auguste 2003 výrazne stabilizovala. Firma si už plní všetky záväzky voči zamestnancom, daňovým úradom či dodávateľom energií v stanovených lehotách.

Správca konkurznej podstaty i veritelia na jednej strane a Čupka na strane druhej vedú od vyhlásenia konkurzu už vyše 20 súdnych sporov. Jedným z najzaujímavejších je podľa Noska spor o technológie za takmer 70 miliónov Sk. Čupka ich žiada vylúčiť z majetku Urpína. "Vložil ich do na tento účel založenej spoločnosti Gastrofit, s. r. o., Banská Bystrica. Obchodný podiel pivovaru potom predal fiktívnej ruskej firme Mižetek so sídlom v Moskve," povedal správca, ktorý zahrnul všetky technológie do konkurznej podstaty Pivovaru Urpín. Prvé pojednávanie v uvedenej veci 29. júna 2004 odročili.

Dva spory vyvolali incidenčné žaloby o platnosť dvoch zmeniek v celkovej výške 1,4 miliardy Sk so splatnosťou v minulom roku. Podpísal ich v roku 2001 sám Čupka, v účtovníctve pivovaru sa však nenachádza žiadna protihodnota k nim. Držiteľom zmeniek sú spoločnosť Multi z Banskej Bystrice a fyzická osoba Slobodan Erceg z Bratislavy. Banskobystrická firma Bomar, ktorá má ďalšiu zmenku v hodnote 700 miliónov Sk, sa neozvala.

Najväčším veriteľom Pivovaru Urpín je spoločnosť Vinaco Holding Limited so sídlom na Cypre, zastupovaná Pentou Group, so 710-miliónovou a Daňový úrad 1 v Banskej Bystrici so 460-miliónovou pohľadávkou. (HNonline.sk)

Dne 28. června byly v Amsterdamu slavnostně předány ocenění 43. ročníku mezinárodní soutěže kvality Monde Selection 2004. Značka Radegast se soutěže účastnila druhým rokem a stejně jako loni porota ocenila hned tři její produkty.

Zlatou medaili získalo pivo Radegast Premium, stříbrnou Radegast Original a také nealkoholický Radegast Birell. V loňském ročníku značka Radegast bodovala s Radegastem Premium a Radegastem Original, které získaly zlaté medaile a pivo Radegast Birell porota ocenila stejně jako letos stříbrem. Ze čtyř degustačních soutěží v letošním roce získala značka Radegast již sedm ocenění.

V kategorii piva se letošního ročníku účastnily pivovary ze 37 zemí světa a přihlášeno bylo více než 1000 produktů. „Pivo Radegast se vaří v nejmodernějším pivovaru v České republice. K výrobě se používaná špičková technologie, která pivu zaručuje stálou a prvotřídní kvalitu, konkurence schopnou na mezinárodní úrovni. Řada pravidelně získávaných ocenění to jen dokazuje. Osobně si vážím našich zkušených odborníků a lidí, kteří tady pivo vaří, protože vím, že svou práci dělají srdcem a věřím, že to je v pivu znát,“ vysvětluje úspěchy značky Radegast manažer pivovaru, Ivo Kaňák.

Při hodnocení piva se posuzují jeho chuťové vlastnosti, vzhled i grafické ztvárnění etikety. Hodnotící komise je sestavená ze čtyř týmů po pěti specialistech. Výrobky, které jsou vybrány komisí, jsou podrobeny laboratorní analýze a senzorickým testům. Na základě těchto testů, jejichž výsledkem je bodové ohodnocení, pak mezinárodní odborná porota uděluje ocenění.

Mezinárodní institut kvality Monde Selection vznikl v roce 1961 v Belgii. Důvodem jeho vzniku bylo vytvoření mezinárodního označení kvality, které je pro spotřebitele zárukou, že si kupuje výrobky vysoké kvality. Monde Selection organizuje každý rok soutěž World Selections of Quality (Světový výběr kvality), určenou pro výrobce, velkoobchodníky a distributory potravinářského zboží. (Marketingové noviny)

Sponzorský dar 15 tisíc korun předal včera řediteli Zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce Zdeňku Slavotínkovi výkonný ředitel hanušovického pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jde o příspěvek na chov rysa ostrovida v této zoo. Původně mělo dojít i ke křtu dvou z trojice nejmladších přírůstků zdejšího chovného páru. Proti se však postavila matka rysích mláďat, která se od nich nenechala chovateli odlákat. Zřejmě se bála, že by je už nespatřila, tak jako v případě jejího třetího mláděte, samečka, kterého si odvezl režisér Václav Chaloupek, aby se stal hrdinou dalších večerníčků.

Chov rysa ostrovida chce hanušovický pivovar sponzorovat i nadále. "Jeho podporu vnímáme jako přirozenou. Vyrábíme ryzí pivo z hor uprostřed Jeseníků, kde se ohrožený rys vyskytuje ve volné přírodě. Jako důležitý vnímáme rovněž chovný program v zajetí, a proto jsme se jej rozhodli podpořit v zoologické zahradě našeho kraje," uvedl Zíka. Dvě zmíněná mláďata ponesou jméno Holba a Šerák.

Rys ostrovid žije v ČR ve volné přírodě v omezené míře na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. Vyhledává nejraději skalnatý terén s hustým podrostem, který mu poskytuje dostatek úkrytů. Dorůstá do hmotnosti okolo 20 kilogramů. Živí se zejména hlodavci, zajíci a bažanty. V přírodě se dožívá v průměru sedmnácti, v zajetí pak až 24 let. Rysy ostrovidy chová Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce prakticky nepřetržitě od roku 1965. Narodilo se tu zatím 21 mláďat. (Právo)

19. července 2004 byl zahájen provoz v novém distribučním centru Hostan Těšetice – Znojmo. Stávající odbytové centrum ve Znojmě –Oblekovicích tímto dnem přesouvá veškeré aktivity právě do nově zbudovaného distribučního centra Hostan v Těšeticích

Lepší kvalita poskytovaných služeb. Na celkové ploše bezmála 9 000 m2 a skladovací kryté ploše 3 300 m2 nabízí nové distribuční centrum podstatně lepší dopravní obslužnost a také vhodnější skladovací prostory pro kvalitu distribuovaných piv i nealkonápojů.

Širší nabídka sortimentu. Větší skladovací plocha umožní nabízet a distribuovat více produktů. Kromě celého portfolia pivních značek distribuovaných STAROBRNO, a.s. (Hostan, Starobrno, Červený Drak, Black Drak, Schlossgold, Zipfer, Zlatý Bažant a Amstel) bude výrazně posílena nabídka nealkonápojů (minerální vody – Korunní, Magnesia, Mattoni, limonády – Zon, Kofola, Mona,…).

Další rozšíření nabízených služeb distribučního centra Hostan v Těšeticích u Znojma na podzim 2004. Od podzimu 2004 budou služby distribučního centra Hostan v Těšeticích u Znojma rozšířeny o služby technického servisu a skladu propagačního materiálu. Docílí se tak flexibilního zabezpečení všech služeb pro zákazníky z jednoho místa.

Nové kontakty. pr@starobrno.cz , 543516324, Objednávky/dispečink 515218562, Fakturace 515218566-568, e-mail: objednavky@hostan.cz (Tisková zpráva Starobrno a.s.)

Letošní slavnosti piva, které pořádal pivovar Hostan již po třinácté, začaly originálně - příjezdem historického automobilu, který na své korbě přivezl první sud nového speciálního piva Hostan Zámecké. Tento první sud narazil místostarosta města Znojma pan Molín za asistence obchodního ředitele a.s.STAROBRNO ing.Imrýška a sládka pivovaru Hostan pana Čaňka. Kmotry nového piva se staly osobnosti společenského a sportovního života spojené s HC JME Znojemští Orli - pan Vlasák, pan Kaňkovský a kapitán klubu Peter Pucher. Tito pánové si připili nejenom na úspěch nového piva, ale také na úspěšný průběh letošních slavností. A ty letošní úspěšné opravdu byly! I přes to, že se v pátek i v sobotu nad Znojmem stahovaly zlověstné dešťové mraky a chvílemi hodně pršelo, byl počet návštěvníků rekordní. V pátek přišlo přes 6000 lidí a v sobotu přes 4000 lidí. Všichni se jak v pátek tak v sobotu skvěle bavili a publikum bylo opravdu výborné. Zábavu zajišťovaly kapely jako Ready Kirken, Horkýže Slíže, Těžkej PokondrTurbo, Buty a Helmutova stříkačka. Poslechnout jste si také mohli Annu K nebo Evu Pilarovou a samozřejmě místní osvědčené kapely jako Freeband, Květinka, Sabrinband a Paroháči. Ti co rádi soutěží, si mohli zasoutěžit v různých pivních disciplínách a také ukázat svoje odborné znalosti při degustování různých vzorků piv. Výsledky těchto soutěží najdete v Hostanově knize rekordů. Pro milovníky piva byl na čepu celý sortiment piv jak z distribuce místního pivovaru Hostan, tak z celé společnosti Starobrno. A pro zajímavost, nové speciální pivo Hostan Zámecké zachutnalo přítomným tak, že se po celém množství, které bylo stočeno pro slavnosti, doslova zaprášilo. (Web Hostan)

O další značku se rozšířily možnosti pro pivaře z Velkomeziříčska. Při nedávných městských slavnostech začal prodávat nové světlé i tmavé pivo Harrach nový meziříčský minipivovar. Podnikatel Lubomír Jurek bude zásobovat vlastní restauraci a hotel. "Rádi bychom dodávali i do dalších podniků," řekl. Pivovar může ročně uvařit až čtyři tisícovky hektolitrů. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před pětapadesáti lety, ale v jiné budově; prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. Obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. Pivovar vznikl v bývalém Malostránském mlýně, kde je i hotel se třiapadesáti lůžky a stylová rybí restaurace. Technologie nového pivovaru pochází ze skanzenu v Rožnově pod Radnoštěm, kde stála bez využití. Podle Jurka není okolí města tak atraktivní, aby areál mohl spoléhat na turisty, proto hotel vybavil i prostorami vhodnými ke školení. "Jsme blízko dálnice. Cesťáci, kteří projíždějí republikou, mají zájem se ubytovat," dodal. Podle něj zájem o přenocování ve městě roste především během brněnských veletrhů. (iDnes)

První pivo začal prodávat nový minipivovar ve Velkém Meziříčí. Světlé i tmavé pivo s názvem Harrach mohla veřejnost poprvé ochutnat během městských slavností o víkendu. Podnikatel Lubomír Jurek bude zlatavým mokem zásobovat vlastní restauraci a hotel. "Rádi bychom dodávali i do dalších podniků,"řekl. Pivovar může ročně vystavit až 4000 hektolitrů. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před 55 lety, ale v jiné budově; prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. V textových zprávách, telefonicky i písemně obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. (Rovnost)

První pivo začal prodávat nový minipivovar ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Světlé i tmavé pivo s názvem Harrach mohla veřejnost poprvé ochutnat během městských slavností o víkendu. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před 55 lety, ale v jiné budově. Prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. V textových zprávách, telefonicky i písemně obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. Pivovar vznikl v bývalém Malostránském mlýně, kde je i hotel s 53 lůžky a stylová rybí restaurace. Technologie pivovaru pochází ze skanzenu v Rožnově pod Radnoštěm, kde stála bez využití. Podle Jurka není okolí města tak atraktivní, aby areál mohl spoléhat na turisty, proto hotel vybavil i prostorami pro školení. "Jsme blízko dálnice. Cesťáci, kteří projíždějí republikou, mají zájem se ubytovat," dodal. Podle něj zájem o přenocování ve městě roste především během brněnských veletrhů. (Právo)

Tropická horka posledních dnů citelně zvedla zájem o pivo a v pivovarech museli přidat na obrátkách. Rodinný pivovar Bernard v Humpolci už také prodává piva více než před týdnem. "Díky současnému počasí jsme v těchto dnech zvýšili prodej piva ve srovnání s minulým rokem zhruba o dvacet procent," potvrdil Právu spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Současná čísla by měla odpovídat měsíčnímu objemu patnáct a půl tisíce hektolitrů piva. "Loni jsme ve stejném období prodali zhruba necelých třináct tisíc hektolitrů," dodal Bernard. Humpolecký pivovar potvrzuje, že zejména v létě je trh s nápoji velice citlivý na výkyvy počasí. "Je to hlavní ukazatel. Děláme samozřejmě celou řadu aktivit, získáváme další restaurace, je za tím kupa práce. Počasí ale sehrává velmi významnou roli," poznamenal spolumajitel v současnosti největšího pivovaru na Vysočině. (Právo)