Společnost Budweiser Budvar si z Polska odvezla ocenění za nejlepší internetovou kampaň. Reklamní klání uspořádal polský marketingový časopis Marketing & Media Polska. Kampaň s názvem Drevny Kocur se skládá ze čtyř animovaných epizod a Budweiseru přinesla v Polsku kromě ocenění také navýšení prodeje ležáku o 70 %.

Marketingoví odborníci letos značku Budweiser Budvar odměnili druhým místem také na pražském reklamním festivalu PIAF, a to v kategorii nejlepší pivní reklama. Řadu ocenění za komunikaci získala v posledních letech i značka Pardál.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tereza Čapková

http://www.euro.cz/id/b62nbqf21s/detail.jsp?id=101716

Ve Velkých Popovicích se chystají v neděli 7. srpna od deseti hodin na tradiční srpnovou pouť. K programu přispívá jako obvykle i místní pivovar, kde si můžete vyzkoušet své výtvarné dovednosti. Pivovar během pouti předá obci šek v hodnotě 300 000 Kč. Peníze pomohou místním dobrovolným hasičům, bezpečnosti dopravy v obci Velké Popovice nebo rozvoji turistického ruchu v Ladově kraji.

Návštěvníci pouti si otestují šikovnost v Kozlích dílnách umístěných před návštěvnickým centrem v dřevěné Kozlí hospůdce. S mottem „Kdo umí, umí“ si bude moct každý kutil vyzkoušet drátkování, potisk látek a další výtvarné dovednosti. Jako obvykle bude na dění v pivovaru dohlížet kozel Olda s kůzlaty.

Milovníci velkopopovického piva mají na pouti ideální příležitost dozvědět se zajímavé informace o jeho historii. Exkurze prostorů pivovaru jim přiblíží jak jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera, tak postup přípravy velkopopovického ležáku. Součástí prohlídky bude varna, nově také ležácké sklepy s ochutnávkou nefiltrovaného Kozla. Vyrazit na exkurzi lze každou půlhodinku.

Chuťové pohárky nepotěšíte pouze při prohlídce pivovarem. Po absolvování zábavných atrakcí jistě přijde vhod občerstvení v místní Kozlovně před branou pivovaru. I zde si můžete pochutnat na nefiltrovaném nepasterizovaném Kozlu. Jedná se o to nejlepší z nabídky pivovaru a čepuje se pouze ve třech restauracích v České republice. Kromě tekutého chleba tu nabízí i řadu vynikajících kulinářských pivních specialit, jako je například Pivovarský guláš nebo Popovické pečené koleno na černém pivě.

U příležitosti pouti obdrží obec Velké Popovice symbolický šek na částku 300 000 Kč. Peníze z pivovaru poputují například na doplnění výzbroje a opravu hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů v Lojovicích, na vybudování cesty pro pěší v údolí Daleška nebo na pořízení zpomalovacího semaforu a rychlostního radaru ve Velkých Popovicích.

Spolupráce pivovaru a obce není pouze jednorázovou záležitostí. K předání peněžitého daru došlo již v roce 2010. Podařilo se tak dostavět dětské hřiště nebo rozšířit cestu k hrázi rybníka. „Do rozvoje regionu investujeme dlouhodobě. Věříme, že tak pomáháme nejen lidem žijícím v obci, ale zároveň zpříjemňujeme pobyt návštěvníkům pivovaru,“ shrnuje dosavadní aktivity podporující Velkopopovicko manažer pivovaru Jaroslav Hacko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations

Tento víkend oslavil pan Alois Matýs, vážený občan Jakubovic a nejstarší hospodský v regionu své významné životní jubileum. Kromě příbuzných a sousedů mu popřáli také zástupci pivovaru Holba. Holbu totiž čepuje oslavenec ve své hospůdce u „ Matýsů“ už 70 let a jak sám potvrdil, až dosud řídí celý její provoz a každý den, kromě pondělka, tady vítá své štamgasty.

Řeznictví uzenářství a také hospodu otevřel v Jakubovicích už jeho otec a pan Alois brzy po svém vyučení živnost převzal, to mu bylo 18 let. „Tady v hospodě se uzavíraly všechny obchody – nakupoval jsem dobytek od místních farmářů a po zpracování masa pak prodával uzeniny. Vždy v neděli, když se chlapi vraceli z kostela, stavili se posedět, dali si hanušovické pivo a zároveň si odnášeli zásoby masa a uzenin na další týden. Dnes sem chodí na Šerák nebo si dát partičku karet,“ vykládá pan Matýs a ukazuje na staré karbanické stoly, vybavené speciálním šuplíkem na peníze a stojanem na pivo.

Mezi štamgasty patří především místní a myslivci z okolí. Jak napovídá interiér hospůdky, je pan Alois sám vášnivým myslivcem a že má stále dobrou mušku, potvrzuje i jeho poslední úlovek. „Na hony už pravidelně nechodím, ale narozeninového srnce na guláš jsem si střelil sám,“ s jiskrou v očích vyjádřil sympatický pan Alois, kterému by devadesátku nikdo nehádal a ze kterého stále čiší životní elán.

Celý život pracoval s lidmi a dodnes se na svoje štamgasty nedá dopustit. „Hosty vítám v hospodě s radostí, tak to bylo vždycky. Dnes to jsou vlastně mí přátelé, které rád vidím. Sedneme tady ke kulatému stolu a můžeme rokovat,“ říká s úsměvem pan Alois.

Pan Alois Matýs se narodil 1. srpna 1921 jako syn místního řezníka a uzenáře Aloise Matýse. Pochází ze 3 dětí a má syna a dceru. Je vdovec, celý život prožil se svoji rodinou v Jakubovicích, kde po celou dobu provozuje hospůdku „U Matýsů“, kterou znají všichni z okolí.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Zábava byla lákadlem, na které slyšeli návštěvníci Pouťového víkendu pod platany.

Ten se konal od pátku do neděle v letním areálu Belveder. „Přijela jsem sem, abych se trochu odreagovala. Chtěla jsem si poslechnout hudbu a protože jsem v areálu pivovaru, dát si taky nějaké to pivo. Prostě si to užít, a to se daří i přes ten otravný déšť,“ řekla Jitka Horáková z Písku.

Na programu byla jak hudba, vystoupila třeba kapela MySky z Milevska, která se dostala do finále soutěže Píseckej skřivan. Na návštěvníky v sobotu čekaly i různé soutěže, lidé si mohli prohlédnout i pivovar.

Konala se i burza sběratelů pivovarských suvenýrů a hasičská soutěž.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Ondřej Šmíd

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi_20110731_platan.html

Výběrová piva a pivní speciály "od Kocoura" znají hlavně pivní znalci z degustací a specializovaných pivoték. Piva se značkou Kocour jsou ale přístupná i v poněkud zastrčeném varnsdorfském pivovaru.

Produkce Kocoura se nese v duchu široké pivní rozmanitosti. Díky tomu tu narazíte na velmi pestrý sortiment, kde se spodně kvašené ležáky ocitají v drtivé menšině. Ať už jsou to piva typu IPA (India Pale Ale), APA (American Pale Ale) nebo třeba pšeničná piva Weizen, buďte si jistí poctivou technologií s důrazem na co nejbohatější projev piva ve sklenici.

A i když se pivovar Kocour snaží o pivo ve světovém kontextu, nedělá z něj cenově nedostupnou záležitost.

Pivovar Kocour má na Scuku první doporučující recenzi. Přečtěte si, jak na pivní průzkum do Varnsdorfu vyrazil Scukař Gerbill:

Na tenhle špendlík jsem fakt pyšný, stál mě totiž dost času a sebezapření. Varnsdorf není zrovna turistický tahák, notně otrhané pohraniční městečko by se skvěle hodilo jako kulisa hollywoodského postapokalyptického trháku a penzion, kde jsem se ubytoval, zase pro příští díl Varnsdorfského masakru motorovou pilou. Cestu do pivovaru jsem hledal pěšky pomocí navigace v mobilu a za asistence vietnamského trhovce, jinak bych totiž snadno zabloudil kamsi do pole, případně skončil v nejbližším německém lesíku.

Umístění v areálu bývalé keramičky skýtá každopádně spoustu možností pro rozvoj. Velkorysé vnitřní prostory byly rekonstruovány tak, aby podtrhly industriální ráz budovy, a přesto nepůsobí chladně. Středobodem pivnice je skvostná, v mědi vyvedená varná technologie, jíž sekunduje vymazlený bar a spousta drobných designových legrácek v interiéru.

Křídou psaná aktuální nabídka čepovaného piva čítala 8 kousků vlastní provenience a dvě piva z pivovaru Bergquell-Brauerei v blízkém lužickém Löbau.

Odhodlán ochutnat vše dostupné, aby se tak následný a neodvratitelný nocleh stal o něco snesitelnějším, začal jsem zostra svrchně kvašeným, 14º pivem IPA Samurai (0,3 l za 19 Kč) s nádherně hořkou a plnou chutí. To do mě klouzalo bezkonkurenčně nejlépe, a tak jsem se k němu během večera ještě několikrát vrátil. Jedenáctistupňové svrchně kvašené speciály EPA a APA (0,3 l za 19 Kč) také nezklamaly a připomněly mi mou první cestu do Anglie a historické setkání s pivy typu ale, které jsem tenkrát, coby sedmnáctiletý bloud, považoval za špatný vtip.

Chutě se mění a dnes jsem rád, že se tato piva sporadicky objevují už i u nás, konzervativní baště plzeňských ležáků. Patnáctistupňový polotmavý Ken, opět svrchně kvašené pivo, uzavřel kapitolu imperiálních piv k mé bezpodmínečné spokojenosti.

Pak už se zbývalo vrhnout na piva středoevropská, pšeničný 11º Weizen zrovna došel, a tak jsem přešel ke klasickým, 12º spodně kvašeným ležákům ve tmavé a světlé variantě (0,3 l za 15 Kč). Na cestu do hotelu a domů jsem ještě přikoupil pár lahvovaných kousků (v chladničce u baru mají slušný výběr lahvovaných piv), z nichž vyzdvihnu senzační nakouřený Weizen (0,5 l za 44 Kč), mimořádně zajímavé a chutné pšeničné pivo, jakých se moc nevidí.

Menu na A4 zastrčené ve fólii budilo dojem, že kuchyně je tu jaksi do počtu. Ani ve všech směrech průměrná obsluha neměla moc přehled o jídelním repertoáru a k pivům jsem dostal pouze tištěný výklad. I přes stručné menu kuchyně mé první dvě volby neměla, takže jsme se s obsluhou shodli na pečeném vepřovém koleně. Předvařené a dopékané kolínko (118 Kč) bylo nicméně výtečné, šťavnaté s křupavou kůrkou, doprovázené chlebem, nakládanou zeleninou a obligátní plnotučnou hořčicí.

Podnik považuji spíš za pivnici, takže slabší úroveň kuchyně lze tolerovat. Pokud bych jej ale mohl přenést někam do civilizace, přidat výkonnější servis a dobrou kuchyni, zřejmě by se stal mým oblíbeným útočištěm.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz | Scuk

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52352940-radikalni-pivni-osveta-v-ospalem-varnsdorfu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

Přerovský pivovar Zubr bude v sobotu 30. července 2011 hostit špičky evropského hokeje. Do pivovaru totiž zavítá nejbohatší hokejový klub Evropy SKA Petrohrad, který je v Přerově na dvoutýdenním přípravném soustředěním.

Tým SKA Petrohrad přivezl do Přerova zkušený trenér a místní rodák Miloš Říha, držitel titulu Trenér roku v KHL. Mužstvo zde zůstane až do 6. srpna a v rámci přípravného soustředění odehraje hned několik zápasů, mezi nimi také s Oceláři Třinec, jejichž dnes obléká odchovanec HC Zubr Přerov Martin Vojtek.

Kromě toho je pro hokejisty připraven i odpočinkový program, mimo jiné právě návštěva přerovského pivovaru. Miloš Říha je totiž přerovským patriotem a na Zubra nedá dopustit, proto svým svěřencům zprostředkuje i trochu osvěty. Do pivovaru se svým manšaftem zavítá tuto sobotu v 18 hodin. Na hráče SKA Petrohrad čeká prohlídka varny, nové stáčecí linky, navštíví sklep a ochutnají kvasnicové pivo přímo z tanků. „Jsme přece bojovníci, takže ZUBR je náš oblíbenec. Zavítat do pivovaru je určitě ta příjemná část našich příprav,“ vyjádřil Miloš Říha.

V týmu SKA Petrohrad působí kromě Čechů brankáře Jakuba Štěpánka a útočníka Petra Průchy například i Tony Martensson, Dmitrij Kalinin, Maxim Afinogenov nebo Alexej Jašin – všechno někdejší hokejisté z NHL. V kádru má Petrohrad také Jevgenije Arťuchina.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Na letní sezonu přijal Plzeňský Prazdroj do svých řad deset studentů převážně z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zájem byl opravdu velký, ze 150 zaslaných životopisů do užšího výběru postoupilo 25 studentů, spolupráci Plzeňský Prazdroj nakonec uzavřel s nejlepšími. Stážistům, kteří se osvědčí, Prazdroj nabídne po ukončení jejich studia práci na plný úvazek.

"Spolupráce s vysokými školami je pro nás důležitá a umožňuje nám identifikovat největší talenty z řad studentů. Těm nabízíme cenné pracovní zkušenosti, zároveň si ale hledáme budoucí zaměstnance. Najít na pracovním trhu ty správné lidi bude do budoucna stále obtížnější a pravděpodobně nejefektivnější formou bude spolupráce s potřebnými zaměstnanci již od vysoké školy. Při výběru studentů hraje podstatnou roli to, že zájemce hledá renomovaná společnost Prazdroj, proto máme z čeho vybírat,“ říká Vojtěch Zuzaňák z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

V prvním kole výběrového řízení si Plzeňský Prazdroj ze 150 zaslaných životopisů a motivačních dopisů vybral sto zajímavých studentů, kteří v dalším kole prošli testy intelektových schopností. Z nich 25 postoupilo k ústním pohovorům s manažerem a zástupcem oddělení lidského kapitálu. S deseti nejúspěšnějšími uchazeči se Plzeňský Prazdroj dohodl na 3měsíční spolupráci. Tři stážistky a pět stážistů bude pracovat v Praze, a to v komerčních týmech, jako je marketing značek, prodej a distribuce, obchodní finance, oddělení klíčových zákazníků nebo channel marketing. Dva studenti se budou v pivovaru v Plzni podílet na projektu efektivního využití chlazení a znovuvyužití tepla.

Prazdroj přijímá studenty především z vyšších ročníků VŠ, kteří uplatňují své ekonomické nebo technické znalosti v praxi. Každý stážista pracuje na vlastním projektu, který má přinést konkrétní výsledky. Ty budou studenti na konci projektu prezentovat nejvyššímu vedení společnosti.

"Jsem velmi ráda, že jsem dostala možnost pracovat v Plzeňském Prazdroji. Věřím, že prostřednictvím stáže získám cenné zkušenosti, které budou dobrým základem do mého profesního života,“ uvedla Markéta Machová, studentka VŠE.

Sezonní spolupráce prověří nejen profesní kvality talentovaných studentů, ale i další dispozice pro práci v pivovaru a například také to, jak se uchazeči hodí do firemní kultury Plzeňského Prazdroje. Stážistům, kteří pro práci splňují ty nejlepší předpoklady, nabídne Plzeňský Prazdroj po ukončení studia práci na plný úvazek. Jako noví zaměstnanci projdou v rámci firmy takzvaným kolečkem v jednotlivých částech společnosti, a vyzkouší si tak mimo jiné práci na stáčírně nebo jako obchodní zástupci.

Plzeňský Prazdroj jako významný zaměstnavatel rozvíjí spolupráci s několika vysokými školami. Letos na jaře například formalizoval dlouholetou spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) a podepsal smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělání, pivovarského výzkumu a vztahů s veřejností.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/V-pivovaru-v-lete-sbiraji-zkusenosti-vysokoskolaci-11564

Osmé pivní slavnosti ozvláštnili pořadatelé 23. července odhalením skleněné fontány. „Návštěvníci měli možnost ochutnat pivo roku 2011," prozradil majitel minipivovaru a nejstarší fungující sklárny František Novosad.

Celou akci provázela živá muzika od Krkonošské dechovky, přes country skupinu Johny Walker Band až po rockovou kapelu Kurtizány.

Milovníci piva si užili i spoustu různých soutěží, mezi které patřilo držení tupláku a pití piva na čas, jízda na opilém kole nebo hod sudem do dálky. Na programu byla dokonce i travesti show. Během celého dne si účastníci slavností mohli koupit lístky do tomboly, vyhrát různé skleněné ceny vyrobené ve zdejší sklárně nebo třeba reklamní polštář. Každý měl možnost si vyzkoušet foukání skla a svůj výtvor si pak odnést domů. Hostům pořadatelé umožnili také navštívit zdejší muzeum a pivní lázně.

Hlad tu lidé zaháněli například grilovaným seletem, kuřetem, klobáskou nebo kynutými bramboráčky. K pití prodávali kromě medoviny samozřejmě zdejší pivo, ale nechyběly i stánky s pivem odjinud. „Letos jsme vyhráli zlatou pivní pečeť za nejlepší pivo roku, kterým je náš kvasnicový ležák František," řekl Novosad.

Hosté měli zajištěnou dopravu zvláštními vlaky s ozubenou motorovou lokomotivou. Od nádraží se projeli dopravním vláčkem. „Přijíždí nám sem každoročně okolo tisíce návštěvníků," dodala za minipivovar Margita Tothová s tím, že příští pivní slavnosti budou spojené s třístým výročím založení sklárny.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko

http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/harrachov-ozil-pri-pivnich-slavnostech/?aktualitaId=8961

Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začíná mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na kvalitu.

Pravidelní vyznavači vyškovského piva to ví, ale je ještě stále velká skupina lidí, kteří dlouho místní pivo nepili. Aby i oni měli možnost zkusit, jak si na kvalitu hledí nový provozovatel, uskutečnily se oslavy 100 let od postavení pivovarských sklepů přímo na náměstí. Oslava se konala 13.7.2011 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem za doprovodu místní kapely Lament.

Pod heslem „Slavte s námi“ byly ceny piv více jak symbolické. Vyškovská desítka za 10,- Kč, oblíbený Džbán za 11,- Kč a Vyškovský Březňák logicky za 12,- Kč. Nabídku doplnilo povedené a chuťově vyvážené nealkoholické pivo Alkostop a točená limonáda, taktéž z produkce pivovaru.

Při té příležitosti byl mezi návštěvníky, kterých se odhadem sešlo okolo 300 uskutečněn průzkum. Z něj vyplynulo, že současná chuť vyškovského piva je výborná, což označilo 98% dotázaných! Jediné výhrady se týkaly dlouhé fronty na pivo a to, že pivo bylo teplejší než by bylo vhodné. Organizátor Roman Holoubek z nové společnosti se tímto dotyčným omlouvá a slibuje, že se příště polepšíme.

Až nevídaně pozitivní výsledek průzkumu nás utvrzuje, že jsme se v kvalitě piva vydali správným směrem a dává nám naději, že místním není jedno, co se stane s pivovarem a že se začíná projevovat hrdost na staronové Vyškovské pivo. A tak doufáme, že jedinou zásadní výtku uslyší i provozovatelé restaurací. Tou výtkou je malá dostupnost Vyškovského piva ve Vyškově a okolí.

Navazujeme na to nejlepší z tradice vyškovského pivovarnictví … okoštujte, CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov | Autor: Roman Holoubek

Uherskobrodský pivovar Janáček přichází s letošní druhou novinkou – poctivou desítkou PERUN, která jistě potěší všechny milovníky tradičně vyráběných piv. Počínaje dneškem mohou toto nové pivo ochutnat konzumenti ve dvou stovkách hospod a restaurací ve Zlínském kraji.

Výčepní pivo PERUN vaří uherskobrodští sládci na výslednou stupňovitost 10,2 %, obsah alkoholu činí 4,3 % obj. Zatím se stáčí pouze do sudů a stejně jako ostatní sudová piva z tohoto pivovaru neprochází pasterizací.

„Při výrobě piva PERUN používáme metodu tzv. studeného chmelení. To znamená, že kromě standardního trojitého chmelení na varně přidáváme ještě speciální čtvrtou a pátou dávku hlávkového chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v pozdější fázi výroby za studena. Pivo tím získává výraznější, přesto stále lahodnou hořkost a jemné chmelové aroma,“ uvádí Lukančo Trifončovski, sládek Pivovaru Janáček. Dodává, že PERUN se vyrábí tradiční technologií, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých tancích, za použití moravského sladu a českého chmele. Pivovar Janáček nepoužívá cylindrokonické tanky (jednofázové kvašení), ani technologii HGB (ředění piva vodou na výslednou stupňovitost).

Název piva je odvozen od nejmocnějšího boha ve staroslovanské historii, kdy byl PERUN označován za boha bouře a deště, hojnosti a úrody.

Pro Pivovar Janáček je PERUN již druhou letošní novinkou ve vyráběném sortimentu, na jaře uvedl na trh tmavý ležák PATRIOT. Velkému úspěchu se těší také vídeňský ležák KOUNIC, který pivovar vaří od podzimu 2009 a který si od dubna tohoto roku mohou spotřebitelé zakoupit také v lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade

Po loňských Třech sestrách se do plzeňského pivovaru vydala kapela Chinaski, aby asistovala sládkům při vaření várek piv Pilsner Urquell a Gambrinus pro letošní Pilsner Fest a dohlédla na kvalitu piva, které budou její členové pít spolu s návštěvníky při svém vystoupení na festivalu. Roli sládků přímo na varně přijali také dva plzeňští rodáci: herec Pavel Nový a moderní pětibojař, olympionik Michal Michalík, kterého doprovodil jeho reprezentační kolega David Svoboda. Přítomna byla i náměstkyně primátora města Plzně Eva Herinková.

Na konci srpna se spolu s branami Prazdroje otevřou festivalovým návštěvníkům i výčepní kohouty jak s klasickými, tak s nefiltrovanými variantami piv Pilsner Urquell a Gambrinus, o které je pokaždé velký zájem. Vloni přijelo na Pilsner Fest rekordních 50.000 návštěvníků, kteří tu vypili přes 150.000 piv, proto se plzeňští sládci na festival pečlivě připravují.

Členové skupiny Chinaski společně se dvěma plzeňskými rodáky hercem Pavlem Novým a olympionikem Michalem Michalíkem i náměstkyní primátora města Plzně Evou Herinkovou nejprve navštívili varnu Pilsner Urquell. Zejména Pavel Nový s moderními pětibojaři Michalem Michalíkem a Davidem Svobodou zde pečlivě zkoumali barvu i čirost mladého piva a ochutnali várku piva určenou pro konzumaci na Pilsner Festu. Poté se všichni přesunuli na varnu Gambrinus, kde zkontrolovali várku piva Gambrinus. Nakonec členové skupiny zazvonili symbolicky na zvon, kterým se oznamovalo v minulosti ukončení varního procesu piva

„Celá naše kapela patří mezi fanoušky Prazdroje a během koncertů prakticky nic jiného nepijeme. Proto jsme velice rádi přijali pozvání do plzeňského pivovaru, zvlášť abychom splnili tak zodpovědnou roli. Stejně jako dobrá muzika je totiž při koncertě důležité, aby posluchačům chutnalo. Těšíme se, že se na Pilsner Festu společně dobře pobavíme. Na Pilsner Festu zahrajeme průřez naší tvorbou a fanoušci se mohou těšit na naše největší pecky,“ vzkázala fanouškům hudby a piva skupina Chinaski.

Pivo se vařilo právě dnes kvůli tradici, která se udržuje už od doby prvního sládka pivovaru Josefa Grolla. První várku uvařil 5. října 1842 a poprvé se čepovalo podle záznamů z kronik o pět a půl týdne později na svatomartinském výročním trhu. „Stále používáme stejné suroviny a dodržujeme tradiční postup při vaření, kvašení a dokvašování piva. Proto jsme vařili pivo právě dnes, aby bylo na Pilsner Fest řádně uzrálé a mělo všechny vlastnosti, kvůli kterým ho pivaři milují,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na Pilsner Fest se těší i herec Pavel Nový. „Zpestřením festivalu bude letos i Běh pro Paraple v Plzni, což je taková moje srdeční záležitost, u které nechci chybět. Závodníci by po doběhu měli mít možnost napít se dobrého piva, proto jsem přijal pozvání do pivovaru, abych dohlédl na vaření várky, a udělal jsem to opravdu poctivě!,“ řekl s úsměvem Pavel Nový.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1001%22%3EChinaski

Pýcha severočeského pivovarnictví vzniklá za jediný rok na zelené louce zažila sice krušné chvilky, ale dnes opět vaří.

Pivo, to kdysi nebyl jen chladivý zlatý mok na zahnání večerní žízně. Byla to známka prestiže. Města s várečným právem, tedy dekretem lenního pána, který dovoloval měšťanům vařit pivo, měla v tomto oprávnění kromě značných finančních zisků samozřejmě i jakýsi městský „národní poklad“. A Liberec nebyl žádnou výjimkou.

Od Gallase až po znovuzrození

Liberecký obecní pivovar si právováreční Liberečané postavili roku 1599 přibližně tam, kde dnes stojí obchodní centrum Forum. Liberec dostal právo vařit pivo spolu s městským znakem od císaře Rudolfa II. roku 1560. Várečné právo potvrdil i Kryštof z Redernu roku 1612.

Už o deset let později jej ovšem zrušil Albrecht z Valdštejna a nechal postavit pivovar vlastní, panský. Stával tam, kde je dnes palác Adria v Rumunské ulici. K němu samozřejmě musela patřit pivnice. Kromě třetinek i půllitrů libereckého piva zde měli specialitu – dvojitý tuplák. Nádoba s obsahem dvou litrů vážila něco přes tři kilogramy a byla vyhrazena pro fyzicky zdatné pijany.

Koncem 19. století byl takzvaný Pivovar hraběte Clam–Gallase zbořen a za své vzala i pivnice. Na vině bylo údajně zastaralé technické vybavení.

Ale nepřipadalo v úvahu, že by se zde pivo přestalo vařit úplně – a v tu chvíli vstoupily do hry Vratislavice. Právě zde měl vyrůst pivovar zcela nový, vystavěný na zelené louce a vybavený tím nejlepším a nejmodernějším vybavením, co si jen sládek může přát. Hlavním důvodem, proč zvolit právě Vratislavice, byla zdejší mimořádně čistá a kvalitní voda.

Již roku 1872 se ve společenské příloze libereckého plátku Reichenberger Zeitung objevily nabídky na prodej prvních akcií zatím neexistujícího pivovaru.

Za Společností libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích, která měla stavbu na starost, stáli tak vlivní a zámožní lidé, jako byl textilní magnát baron Johann von Liebieg, majitel frýdlantského panství Eduard hrabě Clam–Gallas, vratislavický továrník Ignaz Ginzkey nebo předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund. Za jeden jediný den se prodalo neuvěřitelných 3000 akcií pivovaru.

Stavba se rozběhla na jaře 1873, a to přímo zběsilým tempem. Do hal, které ještě ani nebyly dostavěné, se již instalovalo moderní pivovarské zařízení. Na podzim přijíždí do Vratislavic bývalý ředitel měšťanského pivovaru v Plzni Hájek, aby se ujal vedení nového podniku, a 22. ledna 1874 byla novostavba slavnostně uvedena do provozu.

Díky věhlasnému plzeňskému sládkovi a modernímu vybavení se vratislavické pivo těšilo nebývalému zájmu, který daleko přesáhl hranice Čech a vratislavické pivo se dostalo třeba až pod mlsné nosy Vídeňanů. A pivovar vzkvétal. Vyhnul se mu osud, který potkal po roce 1948 mnoho malých pivovarů na severu Čech i jinde, to jest zánik nebo sloučení do větších pivovarnických molochů, a výroba vytrvale stoupala.

Po revoluci proudil z vratislavického pivovaru Vratislav, než byla výroba roku 1998 zastavena. O renesanci pivovaru se postarala až roku 2000 společnost Pivovary HOLS, která zde všemu navzdory dosud vyrábí a čepuje známého Konráda. Nezbývá než spolu s ním prohlásit: A přece se točí... a snad bude točit i nadále.

Zdroj: Liberecký deník | Autor: Matyáš Taller

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/vratislavicke-pivo-a-prece-se-toci20110720.html

Nesouhlasíme s výstavbou parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ve Znojmě. Takový vzkaz poslali krajští památkáři představitelům Znojma.

Kromě garáží se památkářům nelíbí ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či využití lokality pro bydlení. Písemné vyjádření zaslali představitelům Znojma.

„Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Zásadní výhrady pak památkáři mají k zamýšlenému parkovacímu domu či využití budov pro občanské bydlení. „Novostavbu parkovacího domu při ulici Přemyslovců, která je v ploše bývalé klášterní zahrady, považujeme za nepřijatelnou. Stejně tak byty v areálu,“ doplnil Vácha.

Památkáři se pozastavují i nad úmyslem města vybudovat lanovku z pivovaru na Hradiště. „Považujeme ji za problematickou, a to zejména na protilehlé straně. Jde o stavební záměr, který zvláště stanicí na Hradišti přesahuje zadání územní studie,“ vysvětlil v dopise městu Vácha.

Místostarosta Pavel Balík zatím dopis od památkářů neviděl. „Nemám v ruce příslušný dokument. Zatím jsme to neprojednávali ani v radě ani na poradě vedení. Šlo jen o první návrh využití pivovaru. Po připomínkách památkářů, které budeme vyhodnocovat, se jejich požadavkům můžeme přizpůsobit. Určitě s pokusíme najít rozumné řešení, které by vyhovovalo i památkářům,“ naznačil Balík.

S povzdechem nad skutečností, že o záměru města nebyl vůbec informován, okomentoval připomínky památkářů opoziční zastupitel a historik Jiří Kacetl.

„Souhlasím s památkáři v tom, že do znojemského pivovaru klasická obytná funkce nepatří. Přece jen se jedná o areál starého královského hradu se všemi svými specifiky, proto si nedokážu představit, že by zde občané města řádně bydleli. Je jistě možné uvažovat o funkci malého hotýlku s restaurací, ale to pořád není celoroční bydlení s nároky na parkování,“ řekl Kacetl.

Historik souhlasí i s vizí památkářů na oživení bývalé františkánské zahrady. „Nadzemní objekty parkování si zde nedokážu představit. Nesouhlasím však s tvrzením, že parkování v areálu je téměř nemožné. Nevím, zda architekt prošetřoval možnost využít pro omezený počet aut rozsáhlých betonových sklepů pod pivovarem, které budou jen těžko hledat vhodnější využití,“ podotkl Kacetl.

Myšlenka lanovky je podle něj pozitivní pro rozvoj cestovního ruchu. „Muselo by se postupovat velmi opatrně při zachování krajinné siluety Hradiště. Myslím si , že tato věc je kvůli finanční náročnosti zatím hudbou vzdálenější budoucnosti,“ dodal.

Zdroj: Znojemský deník | Autor: Dalibor Krutiš

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-kroti-radnici-za-pivovar20110719.html

Rekordní návštěvnost by mohl letos zaznamenat pivovar Radegast. Například v červnu zaznamenal nejvyšší měsíční návštěvnost ve své více než čtyřicetileté historii. Návštěvnické centrum a exkurze pivovarem přilákala 1690 zájemců. Rekordní bylo úterý 7. června, kdy pivovar vidělo 154 lidí. Ve srovnání s červnem 2010 vzrostl zájem o pivovar o 20 %. Slibně se vyvíjí i červencová čísla. Od začátku letošního roku již prošlo branami pivovaru přes 5 tisíc zájemců o vaření piva. Radegast patří s roční návštěvností přes 9 tisíc lidí k významným turistickým cílům regionu. Cestu si do něj najde přibližně stejné množství turistů jako do dolu Michal v Ostravě.

Hlavní skupinu návštěvníků pivovaru tvoří Češi. Zvýšený zájem v letošním roce zaznamenali v pivovaru také ze sousedního Polska, odkud přijíždí nejvíce zahraničních turistů. „Pivovar má pevné místo mezi atraktivními turistickými cíli v našem regionu. Lidé oceňují, že se dostanou až ke sládkům a vidí jejich práci opravdu z blízka. Dýchne na ně i kus hrdosti na pivo, které patří k životu lidí na Moravě,“ přiblížil návštěvu Radegastu jeho manažer Ivo Kaňák.

V letošním roce by v Radegastu rádi oslavili návštěvnický rekord a přivítali 10 tis. návštěvníka. „Pomoci by nám mělo zatraktivnění prohlídkové trasy s novým Návštěvnickým centrem, které jsme otevřeli vloni v září. V něm návštěvníci nakupují předměty související s Radegastem. Dobře se prodávají například trička nebo pivní sklo, těší nás ale i zájem o pivo, pro které si jezdí i místní,“ říká Martina Sikorová, vedoucí návštěvnického centra. „Kdo zavítá do obchodu poprvé, určitě uvítá možnost prohlédnout si zdarma expozici. Pokud ale návštěvník nejde přímo do pivovaru, samozřejmě se do celkového čísla návštěvnosti nepočítá,“ upozorňuje Martina Sikorova.

Návštěvnické centrum je v letní sezoně otevřeno denně od 8 do 18 hod., kromě svátků.

Počet turistů, kteří zavítali do Moravskoslezského kraje, se v prvním čtvrtletí roku 2011 meziročně zvýšil o 9 %. V regionu navíc strávili delší čas než v loňském roce. Ve srovnání s ostatními kraji v ČR si drží Moravskoslezský kraj 6. místo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1000%22%3EO

Sto šedesát pivních píp na jednom místě. Sen pivaře? Kdepak. To Svijanské slavnosti vzdaly hold národnímu nápoji. Letos už po dvaadvacáté. A s účastí 16 tisíc lidí.

Je sobotní dopoledne. Krátce před dvanáctou. Už za hodinu vypuknou ve Svijanském Újezdě tradiční pivní slavnosti. Přijíždím k areálu s úmyslem prohlédnout si poslední přípravy dřív, než to vypukne. Pozdě. Svijanské slavnosti začaly. Bez velkých oficialit a beze mě.

Parkoviště se pomalu plní. Na jedno mě hned navigují příjemní chlapíci. S přehledem korigují dopravu i o pár hodin později, kdy příjezdové cesty začínají houstnout. „Vejdou se sem všichni, už to známe,“ smějí se a vtipkují, přestože je na rozpáleném parkovišti čeká celodenní služba a hlavně noční exodus poté, co úderem druhé starosta ukončí letošní ročník. U branky mě míjí třicátník s visačkou pivního výcvikového tábora. „Jen vstal, požil a hned ožil,“ prozradí tajné heslo pivního bratrstva. Pohoda je všudypřítomná. Už chápu, co sem lidi tolik táhne.

Z okolí sem zamířili auty, na kolech i pěšky. Z Liberce a Turnova vypravili dokonce autobusy a směrem od Tanvaldu celý pivní vlak. Jenže zvuk a hlavně chuť Svijan jsou známy i za hranicemi. Hned u prvního stánku stojí tři mladí cizinci. V ruce kelímek, v očích blaženost. Hlava jim jde kolem z nabídky jednotlivých stánků, a to ještě nevědí o letošním hitu – pivní zmrzlině.

„Nejvíc asi půjde Svijanský máz,“ pozoruje od pípy naše rozpaky Radka Třmínková, jedna z mnoha šikovných brigádníků. „Ale hodně se pije i pšeničné pivo Weizen bier, to je loňská novinka. Někteří jdou rovnou po svém oblíbeném, jiní poctivě zkoušejí jedno po druhém,“ směje se. Mě odhadne na Kněžnu. Černé, karamelově sladké pivo. Namísto toho se ubírám ke stánku, kde čepují nealko. Mám pocit, že dotazy, kde že ho točí, vzbuzuji lehké opovržení .

Pivo pro vozky

„Žádné kšefty?“ ptám se, když dorazím ke stánku se svijanským Vozkou. „Ale kdepak, řidičů je tu hodně,“ směje se Jiří Doležal a už ho točí.

S kelímkem a pocitem, že jsem promarnila předchozích 21 ročníků, se vydávám do zadní části areálu. Odpoledne to tam rozbalí Svijanka a také dixielandové kapely z Liberce. V bazénu se místo lahváčů chladí naháči. S trochou nezastíraných obav je pozoruje posádka záchranky.

„Přiznám se, že ten bazén tu moc ráda nevidím, No, zatím je to pohoda, uvidíme co s večerem, snad nedojde na facky,“ netají se lékařka posádky Lucie Langová. Na Svijanských slavnostech má stejně jako já premiéru. Na její slova naštěstí nedošlo. Během dne sice měly se sestrou Jitkou Bryksovou plné ruce práce, ale šlo spíš o naraženiny, odřeniny, lehce zmožené alkoholem. Ani bazén, který vzbuzoval odpoledne její obavy, se nestal hrozbou. „Pořád tam hlídal někdo z organizátorů, měli to tu skvěle zajištěné,“ zhodnotila lékařka na druhý den.

„Byl jsem tu s kamarády před pěti lety, letos jsem přijel sám, trochu z nostalgie,“ prozrazuje mi u jednoho ze stánků Josef Truhlář. Je z Tanvaldu a sám se tu rozhodně necítil. Mezi tolika pohodáři to snad ani nešlo. „Byl jsem už zvědavý, pořád o tom jen čtu. Navíc, kde dneska uslyšíte na živo Petra Spáleného nebo Dalibora Jandu?“ přidává se další návštěvník. Oslovuji starší pár s batůžky. Vypadají spíš jak turisté než pivaři. „Ale my jsme turisté,“ směje se dvojice z Mladé Boleslavi. Na slavnosti je zlákala nedávná exkurze pivovaru. A také Kvasničák.

Brazilci říkají, že lidé k životu potřebují málo... Zdraví, jídlo a trochu radosti. Ve Svijanech jí bylo svrchovaně. A nejen mezi pijáky dobrého piva.

Zdroj: Liberecký deník | Autorka: Jana Švecová | Foto: Jan Škvára

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/svijanske-pivo-proste-tahne20110717.html

Sto tisíc lidí již vidělo v tomto roce pivovary Prazdroj a Gambrinus, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Znamená to, že jubilejní návštěvník dorazil do Plzeňského Prazdroje zase o něco dříve, o celých 21 dní než vloni. Byl jím dnes v 10.30 hodin pan Lukáš Horák, který zavítal do pivovaru v rámci prázdninového výletu do Plzně, kam přijel poprvé.

Pan Horák pochází z Českých Budějovic a pracuje jako grafik. "Jsem v plzeňském pivovaru poprvé. Jsem velmi zvědavý na informace o výrobě mého oblíbeného piva, proto jsem do pivovaru přijel. Pocit jubilejního návštěvníka je i velice příjemný a už se těším na prohlídku. Možná se sem vrátím i na srpnový Pilsner Fest,“ vyslovil se pan Horák v Návštěvnickém centru Prazdroje, kde přebíral od zástupců pivovaru dárek. Nejvíce ho potěšily dva pětilitrové soudky piva Pilsner Urquell a Gambrinus, dále získal poukázky na prohlídky ostatních turistických cílů Plzeňského Prazdroje a reklamní předměty z dárkové prodejny.

Prohlídkové trasy, které Plzeňský Prazdroj provozuje, patří k nejnavštěvovanějším místům města i regionu. "Narůstající počty návštěvníků nejsou náhodné, pozvat lidi do pivovaru je tvrdá a systematická práce. Prazdroj i Gambrinus mají skvělé jméno a zejména pivo Pilsner Urquell je nejen v pivovarském světě pojmem. Snažíme se naše pivovary otevírat veřejnosti, vymýšlíme nové nabídky, zlepšujeme servis návštěvníkům a aktivně podporujeme, aby Češi i turisté ze zahraničí věděli o možnosti navštívit naše prohlídkové trasy. Úspěšné výsledky zatím slibují, že by mohl letos padnout rekord i v celkové návštěvnosti, jež loni čítala 226 tisíc lidí,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

"Nejvýznamnější novinkou, která příznivě ovlivnila počet návštěvníků, je prohlídková trasa pivovarem Gambrinus. Ta byla pro veřejnost otevřena v rámci loňského Pilsner Festu a rychle se dostává do povědomí veřejnosti,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Tradičně nejčetnějšími návštěvníky jsou čeští turisté, kterých přijelo více než 45 tisíc, což představuje oproti loňskému roku téměř třináctiprocentní nárůst. Ze zahraničí stále častěji přijíždějí němečtí příznivci piva, jimž co do počtu dýchají na záda již několikátý rok za sebou Tchajwanci a Číňané. Těch přijelo v prvním pololetí téměř 10 tisíc, to je 84 % nárůst. Turisté z Asie patří jednoznačně k nejvíce rostoucí skupině návštěvníků. Stabilně se mezi nejvíce zastoupenými cestovateli do plzeňského pivovaru objevují Rusové a Francouzi, jichž přijelo přibližně o 30 % více než vloni.

"Jak skupiny, tak individuální návštěvníci k nám zavítají i díky dobré spolupráci s městem Plzní a Plzeňským krajem, ale také s organizacemi, jako jsou CzechTourism nebo Národní památkový ústav, a s cestovními kancelářemi. Naši partneři v cestovním ruchu vědí, že se na nás mohou spolehnout a že návštěvníkům nabídneme skvělý zážitek. A to se netýká jen milovníků piva, protože pivovar je rovněž centrem zájmu příznivců industriální architektury, moderních pivovarských technologií anebo také tradičních řemesel,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Plzeňský Prazdroj se stále více otevírá společenským a kulturním událostem. V reprezentačních prostorách pivovaru se konají firemní či soukromá setkání, veřejnost láká i řada akcí a speciálních prohlídek. Například příznivci značky Gambrinus ocenili květnový Den otevřených dveří v pivovaru Gambrinus. Oblíbená je také Prvomájová vyjížďka motorek, kdy se sejdou na nádvoří stovky motorkářů.

Vyhlášenou tradiční událostí je právě probíhající cyklus letních open-air koncertů Léto v Prazdroji, který vyvrcholí oslavou plzeňských piv Pilsner Festem ve dnech 26. a 27. srpna. Ten nabídne kromě hudebního programu i speciální prohlídky pivovarů. V říjnu proběhne Oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell a řada aktivit se připravuje na rok 2012, kdy Plzeňský Prazdroj oslaví své 170. narozeniny.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Pivovar-privital-stotisiciho-navstevnika-11499

Vaříte rádi a o dovolené zvlášť? Pošlete nám svůj „dovolenkový“ recept. Podělíme se o něj s našimi čtenáři na www.jihlavske-listy.cz.

Na konci prázdnin pro nás pět nejoriginálnějších receptů vybere šéfkuchař jihlavské Radniční restaurace a pivovaru, které uvaří a podnik je bude nabízet ve speciální denní nabídce.

Autoři pěti vybraných receptů získají možnost prohlédnout si jihlavský Radniční pivovar a ochutnat v něm i pivo. Navíc získají drobné ceny v podobě např. pivní etikety, pivního tácku, láhve piva, sklenice s logem Radničního pivovaru…

O vítězi celé soutěže pak rozhodnou hlasující na webu JL a na facebooku Radniční restaurace. Na uvedených portálech budou umístěny vybrané recepty včetně rozpisu, postupu a fotografie.

Výherce odměníme poukazem na konzumaci v hodnotě 500 korun do Radniční restaurace či pivnice a dárkovým balením piva z Radničního pivovaru.

Potřebné informace

Recepty lze zasílat od 1. 7. do 31. 8. e-mailem na soutez@jihlavske-listy.cz, či poštou na adresu Jihlavské listy, Fritzova 34, Jihlava.

Své recepty nám můžete poslat prostřednictvím formuláře: www.jihlavske-listy.cz

Pozor, je nutno zaslat rozpis, postup a fotografii!

Od 1. 8. začneme postupně recepty uveřejňovat na webu JL v sekci Pro ženy.

Čím více receptů vložíte, tím budete mít větší šanci získat od nás finanční odměnu. Pro účast v soutěži je ale nutné bydliště v kraji Vysočina.

Partnerem akce je Radniční restaurace a pivovar Jihlava

Zdroj: Jihlavské listy | Autor: Ladislava Brabencová

http://www.jihlavske-listy.cz/clanek8858-soutezime-s-recepty-z-dovolene-a-cest.html

Pivním hitem léta se letos stává Staropramen Cool Lemon, osvěžující pivo s příchutí citronu a s nízkým obsahem alkoholu a zároveň nováček v portfoliu značky Staropramen. Obrovský zájem o něj vedl doslova až k prázdným pultům. Aby bylo možné uhasit žízeň všech příznivců, Staropramen zvyšil jeho produkci. Vychutnat si jej navíc mohli i návštěvníci největšího českého festivalu Rock for People a připraven bude také pro další z letošních velkých festivalů – Colours of Ostrava.

"Zájem o Staropramen Cool Lemon jsme podle prvních reakcí spotřebitelů očekávali. V konečné fázi je ale ještě mnohem větší, než jsme si dokázali představit. Ukázalo se, že toto pivo s citrónovou příchutí a nízkým obsahem alkoholu je přesně to, co lidé v teplých dnech vyhledávají, aby uhasili svou žízeň," říká Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. "Díky zvýšenému zájmu spotřebitelů o toto pivo navyšujeme jeho výrobu. Děláme tak všechno pro to, aby byl Staropramen Cool Lemon zákazníkům k dispozici na všech místech, kde jsou zvyklí nakupovat nebo trávit letní dny a bavit se," doplňuje.

Staropramen Cool Lemon lze koupit ve většině maloobchodních sítí a vybraných velkých obchodních řetězcích. Stále také stoupá počet hospod, restaurací a zahrádek, kde si tuto letní novinku mohou spotřebitelé dopřát. K dnešnímu dni má již Staropramen Cool Lemon ve své nabídce zhruba polovina hospod, kde jsou v nabídce piva Staropramen.

Staropramen Cool Lemon, nejnovější značka z portfolia společnosti Pivovary Staropramen, je ideální nápoj pro letní sezónu. Atraktivním způsobem v sobě kombinuje chuť světlého piva a svěžího citrónu. Navíc má snížený obsah alkoholu, obsahuje ho pouhá 2 %, což z něj dělá favorita pro osvěžení v teplých letních dnech.

Na Colours of Ostrava uhasí žízeň Cool Lemon hlídky (14.-17.7.)

Osvěžení v podobě Staropramen Cool Lemonu nebude návštěvníkům chybět ani na world music festivalu Colours of Ostrava. Kromě možnosti zakoupit si jej na klasických prodejních místech festivalu budou pro návštěvníky připraveny i hasičské Cool Lemon hlídky. Ty se postarají o to, aby žádný z kolemjdoucích návštěvníků festivalu netrpěl žízní.

Staropramen Cool Lemon hvězdou Rock for People (2.-5.7.)

Vedle druhé hlavní scény hudebního festivalu Rock for People nesoucí jméno Staropramen Cool Lemon Stage vznikla zvláštní zóna vyhrazená tomuto novému pivu s osvěžující chutí citrónu. A také na festivalu se potvrdilo, že s touto novinkou se Staropramen trefil do černého. Návštěvníci festivalu jsou přesně ti spotřebitelé, pro které je toto pivo určeno a tomu odpovídal obrovský zájem o něj. Ve Staropramen Cool Lemon beach baru si pak návštěvníci mohli dopřát pivní koktejly smíchané z piva Staropramen Cool Lemonu a likérů Božkov připravené podle receptur špičkových barmanů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | AC&C Public Relations

V měsíci červnu zaznamenal pivovar Primátor rekordní vývoz svého piva v hodnotě 3679 hl.

„Jedná se o rekord v novodobé historii pivovaru od roku 1993.Poslední podobné číslo bylo v listopadu roku 2006, kdy většina objemu byla vyvezena do Anglie v rámci vánoční akce,“ zmínila Markéta Flousková z marketingu pivovaru.

„Letošní nárůst a červnový rekord je způsobený především velkým zájmem o naše pivo a rozšířením zákaznické základny. Na prodeji tohoto měsíce se podílelo celkem 23 zákazníků, z čehož za zmínění stojí nová destinace v Rumunsku, nový partner na Slovensku, vývoz značky HRON do Ruska a výměna partnera ve Švédsku,“ uvedla exportní manažerka Lenka Matoulková.

Na zahraničních trzích je zájem především o světlý ležák Primátor Premium a v neposlední době se zvyšuje odbyt u svrchně kvašeného piva Primátor Weizenbier.

Celkově export posiluje od samého začátku tohoto roku. Oproti stejnému období v roce 2010, získal pivovar již 14 nových zákazníků v nových destinacích. Na nárůstu se v letošním roce podílí hlavně trhy v Řecku, Rusku, Koreji, Slovensku, Litvě a na Ukrajině.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/primator-zaznamenal-rekordni-vyvoz-piva20110713.html

Ve čtvrtek 14. července se v 16.00 hodin v nově otevřeném showroomu v Pivovaru Jihlava uskuteční degustace pšeničně svrchně kvašeného piva Iglau weizbier.

Speciální pivo bylo v jihlavském pivovaru uvařeno 18. června v průběhu Dne Ježka. Po degustaci bude pak zahájeno už třetí Kulturní léto v Pivovarské restauraci.

Vystoupí jihlavská skupina Cimpr Campr, jejíž hudební produkce je velmi originální. Poté se představí ledečská kapela Madame Butterfly, která před nedávnem vydala své první album.

Zdroj: Vysočina - News.cz | Autor: Ondřej Rázl

http://www.vysocina-news.cz/clanek/degustace-pisvniho-specialu-odstartuje-kulturni-leto-v-jihlave/