Obří nápis Radegast o rozměrech 42 x 10 m vystavěli zaměstnanci pivovaru Radegast ze 1 166 pivních sudů (dva kamiony) jako poděkování za nový úsek rychlostní komunikace mezi Frýdkem-Místkem a Nošovicemi. Nová silnice výrazně zrychlí a zpohodlní dopravu a tedy i cestu piva k zákazníkům. Stavba velkolepého nápisu trvala necelé třicítce zaměstnanců více než čtyři hodiny.

Netradiční akci realizovali zaměstnanci pivovaru Radegast z obchodně-distribučního centra během státního svátku a pojali ji jako sportovní den s obědem a pivem Radegast a Birell. „Akce vznikla spontánně, všichni už se nemůžeme dočkat, až se nový úsek rychlostní komunikace otevře. Zásadně se zrychlí a zpohodlní doprava k nám do pivovaru a tedy i našeho piva k zákazníkům. Zároveň rychlostní komunikace uleví obci Dobrá od dopravní i ekologické zátěže způsobené stovkami denně projíždějících aut a kamiónů.“ dodává k netradiční akci zaměstnanců pivovaru Radegast regionální ředitel prodejní oblasti Morava, Dušan Holý. (Web Radegast)

Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda v kategorii plzeňských piv českého typu získalo na mezinárodní soutěži European Beer Star pivo Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Ocenění převzala ve čtvrtek sládková pivovaru Nataša Rousková v Norimberku u příležitosti Brau Beviale 2004. „Soutěž pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. European Beer Star vychází z historického spojení piva s Evropou, kde je tento jedinečný nápoj vnímán jako kulturní dědictví,“ řekla Právu ve čtvrtek mluvčí přerovského pivovaru Hana Matulová. Soutěž má podle ní 29 kategorií, přičemž k nejsilnějším patří právě kategorie českých a německých piv plzeňského typu. (Právo)

Trasa z Brna- Řečkovic do Černé Hory pro cyklisty i pěší v délce 28 kilometrů vznikla koncem září s názvem Pivní stezka Petra Bezruče. V těchto dnech se změnila její část pouze v Bezručovu stezku. "Pivovar Černá Hora mění její označení,"potvrdil Leopold Černý, ředitel Lesů města Brna. A to na trase, která vede po pozemcích, které spravuje tato firma. Druhá část stezky je na pozemcích Lesů ČR, které nic nenamítají, aby stezka vedená po jejich pozemcích měla v názvu slůvko pivní. Rovnost 24. září informovala o tom, že se rýsuje precedens. Jak rozhodnout skutečnost, pokud do cyklistické stezky v lesích jistého vlastníka investuje své prostředky nějaká firma? Přitom uvede svá označení. Tedy aby na jedné straně se zviditelnila, na druhé zlepšila možnosti pro turistiku. Pivovar Černá Hora jednal začátkem září i s Lesy města Brna o zřízení stezky. Dozorčí rada této lesní společnosti v polovině minulého měsíce stezku povolila s tím, že na tabulkách nesmí být reklama propagující pivovar. Mezitím však pivovar umístil tabulky s názvem Pivní stezka Petra Bezruče po celé trase. Bylo to u příležitosti pivní pouti, kterou pořádal 25. září ve svém areálu. "Tabulky jsme v uplynulých dnech upravili. Označení pivovaru jsme přelepili,"řekl obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Do stezky společnost investovala 120 000 korun. "Reklama v lese na ukazatelích stezky? Zatím jsem se s tímto nesetkal. Ale proč ne. Podle mého názoru může být dost účinná. Náklady také nejsou nijak velké. Srovnejte to s tím, co stojí například televizní reklama,"řekl Petr Kuneš z reklamní agentury s názvem 512. Pivovar podle slov svého představitele bude stezku udržovat. Tedy rozhodně nehrozí, že budou po lese umístěny například zrezivělé tabulky. "Pokud by se někdo pozastavoval nad tím, že cykloturistika a pivo nejdou dohromady, připomínám, že jsme producentem nealka,"dodal Štorek. (Rovnost)

Pivo je nápoj, který má naprosto nezastupitelné místo mezi nápoji a potravinami vůbec. Jedny z prvních zmínek o jeho výrobě sahají do třetího tisíciletí př. n. L, kdy staří Babyloňané vařili pivo z nejrůznějších surovin a ingrediencí. Zjistili totiž, že pivo má blahodárný vliv především na zdraví lidského organizmu. Výroba piva prošla od té doby různými vývojovými stádii, vždy však směřovala k produkci chutného, dobře stravitelného a při konzumaci v rozumném množství také zdravého nápoje.

Naše nejuznávanější encyklopedie, Ottův slovník naučný, uvádí: "Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou. Pro člověka tělesně pracujícího s mírou užívané jest bez následků škodlivých. Byť bylo výživných látek v pivě poskrovnu, jsou přece všechny obsaženy ve formě velice příhodné. Lehká stravitelnost obsažených bílkovin a uhlohydrátů a trávení povzbuzující součástky chmele jsou velmi cennou vlastností, kdežto alkohol v tak příhodném poměru stává se prostředkem práci svalů povzbuzujícím..."

Pivo je v českých zemích nápojem číslo jedna, a proto jsme povinni vyrábět ho v takové kvalitě a množství, aby pojem české pivo zůstal charakteristickým a neodmyslitelným symbolem naší malé země. Buďme na naše pivo hrdí alespoň tak, jako jsou Skotové na whisky, Kubánci a Jamajčané na rum, Francouzi na šampaňské nebo Rusové na vodku či Mexičané na tequillu.

Přišel jsem do havlíčkobrodského pivovaru, prostředí pro mne ne zcela neznámého, s hlavním cílem - vyrábět se svými spolupracovníky takové pivo, na jaké byli milovníci tohoto dobrého nápoje v minulosti dlouhá léta zvyklí, a nebojím se říci, na jaké mají za své peníze nárok. Pivovar patří po technické stránce mezi nejlépe vybavené ve své velikostní kategorii, kde se citlivě prolíná tradiční klasická a moderní technologie. Také je pro mě potěšující, že pivovar disponuje kvalitním týmem pracovníků, u nichž stále více pociťuji, jak jsou na své pivo REBEL hrdí. (Právo)

Billboardová kampaň Rodinného pivovaru Bernard "Svět se zbláznil, držte se..." pokračuje listopadovým tématem "Odposlech" a navazuje na předešlá témata, která grafickou zkratkou vyjadřují názor pivovaru na aktuální a ne zcela "normální" dění ve společnosti doma i ve světě. "Posláním billboardu "Odposlech" je - samozřejmě vedle propagace piva Bernard - upozornit na praxi, ohrožující soukromí každého z nás. Policista s hrníčkem představuje podnět k zamyšlení nad rostoucí hrozbou nekontrolovatelných policejních odposlechů, nad možnou ztrátou osobní svobody. Snaží se humorným způsobem ukázat na vážný společenský problém." říká Ing. Stanislav Bernard, spolumajitel pivovaru. Prostřednictvím billboardu "Odposlech" vyzýváme k zpřesnění a zpřísnění pravidel k získání povolení odposlechu, k sjednocení dnes nejednotné evidence, k zabránění možného zneužívání odposlechů a zamezení zasahování do soukromí občanů. (Telefonie)

Zatím co většina hradů a zamků uzavřela na zimu své brány, dětenický zámek je bílou vránou. Ať už přijedete z jakékoliv strany do malé vesnice nedaleko rovněž malého městečka Libáně, většinou neočekáváte žádná pozitivní překvapení. Zámek Dětenice a s ním související stavby je velkou výjimkou. Napřed je třeba malá exkurze do historie. V roce 1587 vystavěl rod Křineckých z Ronova renesanční zámek a později k němu přistavěl mohutnou věž, která se dochovala dodnes. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a získal ho náš dobře známý Albrecht z Valdštejna. Mimochodem s tímto velmožem je možné se na zámku občas i potkat. Dále vlastnili dětenický zámek hrabě z Küngburgu, po něm hrabě Karel Bathyany, až ho koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. To byla významná doba pro celý objekt, protože architekt Zachariáš Fiegert původně renesanční sídlo přestavěl v honosný barokní zámek. A prakticky tuto podobu z let 1762 až 1765 si ponechal i dodnes.

Maltézští rytíři. Z dalších vlastníků nelze opomenout Maltézské rytíře, kteří jej spolu s panstvím získali v roce 1873. Řád prodal zámek velkoprůmyslníku Adolfu Blochovi, i když o něj měla zájem i španělská královna. Dětenice prohrál na burze Rudolf Bloch, syn Adolfa, ale záhuba to pro zámek nebyla. Získal ho stavitel Vranovské přehrady Emanuel Řehák, jenže přišel rok 1948 a romantická stavba začala svůj boj o "život". Snad je to v onom místě našeho okresu zakleto, že se vždy najde nějaké řešení a vše se v dobré obrátí. Lidé zachránili před demolicí starohradský zámek, ten dětenický nový majitel. Revitalizace celého komplexu probíhá od roku 1998 prakticky až dodnes, i když to podstatné bylo vykonáno do roku 2000. Prvního ledna 2000 byl opět otevřen.

Dnes jde o komplex, který poskytuje více než poutavou exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru, středověké krčmy, ale i hotel Rustikal na návsi nedaleko vchodu do zámecké zahrady. Bohužel, a to je mimo možnosti majitelů, když zaparkujete uprostřed vsi, musíte si dát pozor, abyste nenarazili do kontejnerů na odpadky, nebo se zbylými, co se nevešly, přímo nebrodili. Tento první negativní vjem je brzy přehlušen zámeckým parkem s mnoha až čtyři sta let starými dřevinami, fontánou se souším kentaura a nymfou od Františka Rouse a většinou netušenou sochou sv. Barbory od Matyáše Brauna. Vzpomínku na jedny z vlastníků evokuje sbírka zbraní maltézských rytířů, upoutá zámecká galerie a prakticky všechny perfektně zrestaurované místnosti. A právě v nich lze potkat i vévodou Valdštejna při některé z kulturních akcí, které zde pořádají.

Kultivovaná zábava. Ředitel Petr Jindrák na dotaz, pro koho je vlastně zdejší komplex určen, řekl: "Pro celé rodiny, pro všechny, které zajímá historie, mají rádi kultivované prostředí, chtějí se bavit a strávit účelně čas." I mimo oficiální turistickou sezonu je otevřena například Středověká krčma, kde zažijete způsob stolování, jaký byl kdysi zcela běžný. V pátek a sobotu večer zde probíhá středověký program s tanečnicemi, šermíři, žebráky i kejklíři všeho druhu. A k tomu speciality připravené na otevřeném ohni konzumované rukama, zámecké pivo vyráběné podle původního receptu.

Po předchozí objednávce není vyloučena ani zimní návštěva zámku. Hotel Rustikal, který vznikl za rok z nevzhledné barabizny na návsi je vyloženě rodinným podnikem s šestačtyřiceti lůžky, půjčovnou kol, tenisovým kurtem a příští rok i bazénem. Naše včerejší návštěva u ředitele Petra Jindráka končila otázkou, co plánují v nejbližší budoucnosti. "Budujeme padesát stání pro koně a zřizujeme koňské muzeum. Takže i milovníci parkurového sportu si přijdou na své." Pravdou je, že při odjezdu jsme dvanáct ušlechtilých koní na louce vedle zámku již spatřili. (Noviny Jičínska)

Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., v Liberci - Vratislavicích n. N., sládek a ředitel pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos znovu, již podruhé, uvařil a znovu byl navržen na Osobnost Liberecka 2004. Ve vratislavickém pivovaru pracuje od obnovení jeho činnosti v roce 2000. "Letos si cením tří věcí, které se podařily - rozjela se nová lahvovna s kapacitou patnácti tisíc lahví piva za hodinu, kde je výborné pracovní prostředí pro zaměstnance, ale třeba klimatizace svědčí i kvalitě našeho piva. Druhým je otevření Automuzea v areálu našeho pivovaru a třetím nárůst exportu do zahraničí," naznačil letošní úspěchy.

Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. "Stále se držím přesvědčení, že české pivo, tedy i náš Konrad, je odlišné od zahraničních, a proto lepší. Nepředpokládám, že se bude významně zdražovat, neboť by nás zahltila dovezená piva. Sázím na liberecký patriotismus. Lidé si snad uvědomí, že pivo od velkých pivovarů, ač je levnější, se také dělá ve velkoobjemových nádobách, nemusí dlouho ležet a pak se ředí vodou," uvedl Petr Hostaš. "Vím, že značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace, a tomu se chci dále věnovat," podotkl s úsměvem. (Liberecký den)

Ústecká společnost Drinks Union vyvezla za devět letošních měsíců 170 000 hektolitrů piva, což je o třetinu více než za stejné období loňského roku. Do ciziny vyváží skupina zejména svoji vlajkovou značku Zlatopramen. Největším odběratelem jsem Němci, ústecké pivo však pijí také Švédové, Španělé, Francouzi, Slováci, od léta i Poláci, stejně jako zákazníci v africké Libérii. (Právo)

Listina rychtáře Michala ze 14. června 1336 dovoluje obyvatelům Českého Krumlova dělat slad i vařit a prodávat pivo. Od té doby mělo město vždy minimálně jeden pivovar, což platí až dodnes. O právo vařit pivo se vedly neustálé spory. Krumlov byl dříve dvěma městy s vlastními radnicemi i vlastními pivovary. Pod zámkem to byl Latrán, na druhé straně řeky okolo náměstí Krumlov. Nekonečné šarvátky ukončil až Vilém Vok z Rožmberka, když v roce 1555 spojil obě města v jeden celek s názvem Krumlov.

Za dob Viléma z Rožmberka, který nechal v roce 1560 vystavět nový pivovar v předhradí, činily výnosy z pivovarnictví polovinu veškerých příjmů celého Rožmberského panství. Není se čemu divit, neboť podle dobových pramenů byl tehdy každý osmý dům ve městě hospodou. V počátcích krumlovského pivovarnictví se vařilo i pšeničné pivo, které bylo tehdy dokonce oblíbenější než nám známé pivo ječné. (Českokrumlovské listy)

Až do sedmdesátých let minulého století fungoval v celém pivovaře parní provoz zavedený na konci 19. století. Pára byla vyráběna v kotlech, pod kterými se topilo uhlím. Vzpomínkou na časy páry je pivovarský komín.

Od dob prvních Rožmberků se vystřídaly ve vlastnictví pivovaru další dva šlechtické rody. Byli to Eggenberkové a Schwarzenberkové. Zvláště Schwarzenberkové se zasloužili o rozkvět pivovaru, takže byl na konci 19. století největší v celém panství. Po 2. světové válce byl pivovar vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik. V roce 1991 zakoupila pivovar soukromá společnost, která jej vlastní dosud. V současné době produkuje pivovar šest druhů piva, dva druhy výčepního světlého piva, světlý a tmavý ležák a pivo pro diabetiky. Šestým druhem a specialitou pivovaru je kvasnicový ležák. Celková produkce pivovaru je 50 000 hektolitrů za rok.

Mladina z varny je přečerpána do spilky, kde probíhá vlastní kvašení. Do mladiny jsou přidány pivovarské kvasnice a pomocí chlazení je udržována teplota čtyř stupňů Celsia. Pěna, která se tvoří na povrchu kádí, se denně odebírá děrovanou lopatou. Prvním stádiem výroby piva je vaření směsi sladu, vody a chmele. Proces probíhá celkem ve čtyřech měděných kotlích a trvá 12 hodin. Jedna várka je 250 hektolitrů. Varna krumlovského pivovaru patří k technickým památkám chráněným organizací UNESCO. Kvasnice se udržují v kádi s protékající vodou. Proces kvašení a zrání lze spojit v jednu operaci ve velkých tisícihektolitrových barelech. Většina pivovarů už užívá jen tento způsob výroby piva. V Českém Krumlově se snaží udržet tradiční způsob kvašení ve spilce a zrání ve sklepích.

Pivo, které již prošlo procesem dokvašování v ležáckých sklepích, musí být ještě profiltrováno, aby se odstranily zbytky kvasinek a další mikroorganismy. Používají se křemelinové filtry a 7-8 metrů dlouhé vertikální deskové filtry z buničiny. Poté se pivo ještě pasterizuje při teplotě 70 stupňů Celsia. Pivo se plní do sudů a lahví vymytých louhem. Kapacita linky je 60 sudů a 12 000 lahví za hodinu. (Českokrumlovské listy)

Za prestižní záležitost považuje město Strakonice pivovar, který rozhodnutím vlády získalo v privatizaci. Přestože za něj zaplatí 70 milionů korun, jež si muselo půjčit od banky, věří, že na pivovaru nakonec bude vydělávat.

"Pivovar pomůže například stabilizovat výkony a ceny tepla z místní teplárny, ale důležitý je také pro zaměstnanost," řekl novinářům starosta města Pavel Vondrys. Podle něj se bude město snažit, aby akciová společnost Měšťanský pivovar Strakonice, kterou pro jeho správu založilo, dokázala lépe využít výrobní potenciál pivovaru, který je více než dvojnásobný oproti současné produkci. Zastupitelé minulou středu schválili vítěze soutěže na úvěr, kterým se stala banka ČSOB. Město bude polovinu peněz (asi 35 milionů korun) splácet po deset let a potom by mělo zbytek uhradit jednorázově. Podle Vondryse je ale ve smlouvě pojistka, která umožňuje splácení druhé poloviny rozložit opět do deseti let. Radnice bude mít také možnost v případě dobré finanční situace splatit celou částku dříve.

Strakonický pivovar vyrábí značky Nektar a Dudák. Město jej chtělo získat i proto, že po celý rok odebírá páru od místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes 226.000 hektolitrů piva, od té doby ale klesl více než o polovinu. Privatizaci strakonického pivovaru protahovaly soudní spory s právovárečníky, jimž ale nakonec nárok na podnik nebyl přiznán. (ČRo)

Pivovar a hrad na soutoku Otavy a Volyňky budou jedněmi z největších chloub tohoto okresního města. Strakoničtí zastupitelé totiž chtějí jak pivovar, tak hrad zpřístupnit lidem a turistům, a tím zvýšit atraktivitu města proslaveného především mezinárodními dudáckými festivaly. Strakonická radnice odkoupí státní pivovar od vlády za bezmála sedmdesát milionů korun. Hrad získala před zhruba rokem, když vyhrála soud nad Zdeňkem Havránkem, který si na kulturní památku činil restituční nároky. Vedení města ihned začalo plánovat, co s objekty dál.

„Hrad chceme více otevřít veřejnosti, existuje už i studie, jak by měla jednotlivá nádvoří vypadat, co kde bude,“ řekla ředitelka Muzea Středního Pootaví, jež v hradu sídlí, Ivana Říhová. Kromě toho kulturní komise města chce také jednotlivá nádvoří pronajímat k soukromým akcím. „Tím by se na hradu nekonalo jen několik akcí města či jeho příspěvkových organizací, ale i třeba módní přehlídky, humanitární akce či koncerty,“ řekla ředitelka městského kulturního střediska Eva Dresslerová.

K tomu chce radnice lidem zpřístupnit i pivovar, kde by se dále vařilo pivo, ale turisté i občané města by měli možnost podívat se, jak vlastně takový podnik funguje. Tedy dostat se do prostor, kam je možné chodit pouze na objednané exkurze. „Chtěli bychom pivovar využívat i z hlediska cestovního ruchu, ale k tomuto okamžiku je ještě daleko, ačkoliv vláda nám privatizaci pivovaru již odsouhlasila. Nicméně myšlenky na zpřístupnění pivovaru tady existují,“ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys.

Obyvatelé a především podnikatelé myšlenku na zpřístupnění pivovaru vítají. Tvrdí, že tím by do města mohlo jezdit mnohem více turistů. „Vždy, když je ve městě nějaká větší akce, je to vidět na tržbách,“ řekl majitel baru v centru města Jiří Kotroun. Radní už přitom jednali i o možnosti spolupráce mezi strakonickým pivovarem a italským lihovarem, který by s městem vyměňoval víno za pivo. Strakonické pivo by se tak točilo i v italské třicetitisícové Matelice. „Italům i nám se spolupráce zamlouvá, uvidíme, jak vše dopadne,“ řekl starosta Pavel Vondrys. (MF Dnes)

Pivovar a hrad na soutoku Otavy a Volyňky budou jedněmi z největších chloub tohoto okresního města. Strakoničtí zastupitelé totiž chtějí jak pivovar, tak hrad zpřístupnit lidem a turistům, a tím zvýšit atraktivitu města proslaveného především mezinárodními dudáckými festivaly. Strakonická radnice odkoupí státní pivovar od vlády za bezmála sedmdesát milionů korun. Hrad získala před zhruba rokem, když vyhrála soud nad Zdeňkem Havránkem, který si na kulturní památku činil restituční nároky. Vedení města ihned začalo plánovat, co s objekty dál.

„Hrad chceme více otevřít veřejnosti, existuje už i studie, jak by měla jednotlivá nádvoří vypadat, co kde bude,“ řekla ředitelka Muzea Středního Pootaví, jež v hradu sídlí, Ivana Říhová. Kromě toho kulturní komise města chce také jednotlivá nádvoří pronajímat k soukromým akcím. „Tím by se na hradu nekonalo jen několik akcí města či jeho příspěvkových organizací, ale i třeba módní přehlídky, humanitární akce či koncerty,“ řekla ředitelka městského kulturního střediska Eva Dresslerová.

K tomu chce radnice lidem zpřístupnit i pivovar, kde by se dále vařilo pivo, ale turisté i občané města by měli možnost podívat se, jak vlastně takový podnik funguje. Tedy dostat se do prostor, kam je možné chodit pouze na objednané exkurze. „Chtěli bychom pivovar využívat i z hlediska cestovního ruchu, ale k tomuto okamžiku je ještě daleko, ačkoliv vláda nám privatizaci pivovaru již odsouhlasila. Nicméně myšlenky na zpřístupnění pivovaru tady existují,“ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys.

Obyvatelé a především podnikatelé myšlenku na zpřístupnění pivovaru vítají. Tvrdí, že tím by do města mohlo jezdit mnohem více turistů. „Vždy, když je ve městě nějaká větší akce, je to vidět na tržbách,“ řekl majitel baru v centru města Jiří Kotroun. Radní už přitom jednali i o možnosti spolupráce mezi strakonickým pivovarem a italským lihovarem, který by s městem vyměňoval víno za pivo. Strakonické pivo by se tak točilo i v italské třicetitisícové Matelice. „Italům i nám se spolupráce zamlouvá, uvidíme, jak vše dopadne,“ řekl starosta Pavel Vondrys. (MF Dnes)

Ochrana místních evropských specialit jako budějovické pivo nebo parmská šunka je ohrožena. Světová obchodní organizace (WTO) dala za pravdu Spojeným státům a Austrálii, které protestovaly proti evropské ochraně pochoutek, jako je normandský camembert, řecká feta či marcipán z německého Lübecku. Podle organizace poškozují výrobce stejného zboží ze zemí mimo Evropu a odporují pravidlům volného obchodu.

WTO zároveň rozhodla, že Evropská unie nesmí v rámci ochrany názvů uplatňovat pravidla na jejich překlady. Tak je tomu například v případě budějovického piva, jež se překládá jako Budweiser od německého názvu pro jihočeské město. Český pivovar Budějovický Budvar, který v zahraničí používá název Budweiser, vede v desítkách zemí světa soudní spory s americkým gigantem Anheuser-Busch, jenž své pivo prodává pod shodným názvem Budweiser.

"Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě," říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček. Rozhodnutí WTO je zatím předběžné, ale lze očekávat tuhý odpor evropských výrobců. "Kdyby chtěli Francouzům sebrat exkluzivitu na Champagne, pravděpodobně povstanou," říká profesor pražské VŠE zabývající se mezinárodním právem Martin Boháček. "Konkrétní spory v jednotlivých zemích řeší soudy podle místních zákonů. Navíc i přes snahu sjednotit právní normy je to v každé jinak. Doporučení WTO tedy na ně nemohou mít zatím přímý vliv," míní profesor Boháček.

Současná pravidla ochraňující názvy zhruba šesti set druhů ovoce, sýrů, masa a ryb, olejů, piva, chleba, oliv nebo minerálních vod zavedla Evropská unie v roce 1992. Evropská unie je chtěla přes WTO navíc "uzákonit" i pro celý svět. To však Američané odmítli a přešli do protiútoku.

"Evropské země jsou mnohem více ochranářské, co se týče jmen odvozených od místa původu produktů. A chtěly tento princip rozšířit do celého světa," uvedl pro agenturu Bloomberg Albert Tramposch, právník americké firmy Burns, Doane, Swecker & Mathis. "Evropský systém uznává právo místních výrobců na určitá jména odvozená z historie, tradic a znalostí," uvedl naopak David Thual, generální tajemník mezinárodní organizace ORIGIN, která zastupuje miliony zaměstnanců v potravinářství a sídlí v Ženevě. "Jde o zcela unikátní způsob ochrany, protože na rozdíl od obchodní známky platí navěky," dodal Thual. (iDnes)

Výroba piva ve středočeském pivovaru Velké Popovice přesáhla letos hranici 1 200 000 hektolitrů. Tento úspěch přichází přesně po 130 letech od založení pivovaru. První várka 60 hektolitrů piva byla ve Velkých Popovicích uvařena 15. prosince roku 1874. Stabilní růst produkce při dodržení nejpřísnějších standardů kvality je odrazem rostoucí poptávky po velkopopovickém pivě: značka Velkopopovický Kozel patří mezi nejpopulárnější doma i v zahraničí.

Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru Velké Popovice, říká: „V minulých letech jsme investovali 120 milionů korun do dalšího zvýšení kapacity, o půl milionu hektolitrů ročně. Vybudovali jsme – poprvé v historii pivovaru - cylindro-kónické tanky pro kvašení, nové systémy pro přípravu kvasnic a nová zařízení pro šrotování sladu a pro chlazení mladiny. Čekají nás nové investice v řádu stamilionů korun. Zajistí další nárůst celkové kapacity pivovaru, povedou ke zkvalitnění výroby a k tomu, aby splňovala nejpřísnější ekologické požadavky. Zásadní rekonstrukce čistírny odpadních vod za 60 milionů korun už začala. V příštích letech plánujeme zvýšit výkon varny z 10 na 12 várek denně, nárůst kapacit kvašení a ležení piva i flexibility stáčení. Nezapomínáme ani na zaměstnance a na návštěvníky pivovaru. Postavíme centrální šatnu se sociálním zařízením a nádvoří pivovaru proměníme na jaře v malý park.“

Ideální poloha z hlediska distribuce piva po celé ČR i v Evropě, stejně jako rostoucí popularita značky Velkopopovický Kozel předurčují další vývoj pivovaru Velké Popovice. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward zdůrazňuje: „Pivovarnická skupina SABMiller, do které pivovar patří, stále více pohlíží na Velkopopovického Kozla jako na značku se skutečně mezinárodním potenciálem. Důkazem toho je mimořádně úspěšná licenční výroba na Slovensku a v Rusku a také rostoucí export značky.“ (Marketingové noviny)

Krušovický pivovar na rozdíl od plzeňského Prazdroje v nejbližší době zdražovat nebude. "Letos určitě zdražovat nebudeme," řekl mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč. Podle něj je cenová politika firmy naplánována daleko dopředu a na zvyšování cen Prazdroje nikdy nereaguje. "Ceny jsme zvyšovali naposledy v první polovině roku a k dalšímu zvyšování cen nemáme žádný důvod," dodal. Nynější ceny piva zachová do konce roku většina českých pivovarů. Nenapodobí tak Plzeňský Prazdroj, který od listopadu zdraží točené i lahvové pivo. Zvláště zástupci menších pivovarů tvrdí, že přes rostoucí náklady nemají zatím ke zdražení důvod. Zdražení do konce roku připustili kromě Staropramenu jen zástupci pivovarů na Vysočině. (Rakovnický deník)

Teď zdražovat rozhodně nebudeme. Tak reaguje nymburský pivovar na krok Plzeňského Prazdroje, který v minulém týdnu zveřejnil záměr od listopadu zdražit lahvové i točené pivo. "Zvedat ceny budeme nejdříve na jaře," řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (Nymburský deník)

Dvanáctistupňové pivo z Pivovaru Klášter bylo v minulých dnech odborníky ze Strany přátel piva vyhodnoceno jako nejlepší pivo roku. Ocenění převezmou zástupci pivovaru 18. listopadu v Brně. (Boleslavský deník)

Po úspěchu v loňském roce přichází i letos společnost Pivovary Staropramen na trh se speciálním dárkovým balením piva Staropramen Granát. Dárkové balení má netradiční tvar diamantu a obsahuje osm půllitrových láhví piva Staropramen Granát a originální dárkovou sklenici Granát o objemu 0,4l. „I v letošním roce jsme připravili pro spotřebitele atraktivní dárkové balení piva Staropramen Granát. Zvolili jsme neobvyklý tvar diamantu stejně vybroušeného, jako je chuť Granátu,“ říká Petr Dvořák, manažer marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „V loňském roce jsme získali s trojhranným dárkovým balení Granátu ocenění v soutěži Obal roku“, dodává Petr Dvořák.

Speciální tvar multipacku umožňuje zajímavé vystavení výrobku na prodejní ploše. Autorem designu dárkového multipacku je agentura Unity GDG. Staropramen Granát je polotmavý ležák granátové barvy, chmelové vůně a plné chuti s jemně nahořklým dozníváním. Jeho originální barva a jedinečná chuť jsou dány odlišným způsobem vaření, při němž dochází k míchání světlých a speciálních sladů. Příjemně nahořklou chuť dodává pivu karamelový slad, bavorský slad zase chuť jemně nasládlou. Při výrobě Granátu se přísně dbá na výběr těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru Staropramen byl Granát uvařen poprvé již v roce 1884. (Tisková zpráva Staropramen)

Podle známého kritika kvality popradského piva, českého expremiéra Miloše Zemana, nazval zdejší pivovar svou novou značku - Edelmann, což ve volném překladu z němčiny znamená zeman. Vedení pivovaru pozvalo Zemana na křest nové značky jako kmotra, ale ten nepřijel.

Zeman se kdysi o popradskému pivu vyjádřil, že je vhodné leda na čištění zubních protéz. Nyní přiznal, že dopis od vedení popradského pivovaru dostal. „Požádal jsem slovenského velvyslance Ladislava Balleka, když byl u mne na návštěvě, aby mým jménem poděkoval za dopis,“ cituje deník Nový čas Zemana. „Pevně věřím, že nové popradské pivo bude lepší a chutnější než to staré. Horší už to být nemůže,“ dodal. (Právo)