Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Krčma, kde hoduje holota

[pondělí, 17. červenec 2006]

Holoto bídná, co si dáš k žrádlu? A co budeš chlastat? Vodu? Dešťovku, nebo z potoka? Ta drsná mluva patří ke středověké krčmě v Dětenicích na Jičínsku. Ke specialitám připraveným na otevřeném ohni se příbory nepodávají, jen bochník chleba a nůž. Jí se rukama.

Návštěvníci se ocitnou ve středověku hned, jak překročí práh krčmy, kde je uvítá dobově oděná obsluha. Příchozí nazývá holotou, loupežníkem, sedlákem, selkou i vochechulí. Na kamenné podlaze je sláma, masivní stoly osvětlují svíčky. V rohu místnosti kuchař připravuje pochoutky na otevřeném ohništi. K talíři pro zazobaného sedláka, loupeživého rytíře či pro chudého pocestného, ke kačeně dokrmené šiškami, k hnátě z exotického ptáka či k jiným specialitám se podává voda, víno, medovina i pravé dětenické pivo.

Klenuté stropy zadní místnosti zdobí lebky, další se houpají v klecích nad hlavami strávníků. V kleci či v chlívku se však při speciálních programech mohou ocitnou i sami hosté. „Středověkem na vlastní kůži“ ožívá hostinec každý večer kromě neděle a pondělí. Prázdninové čtvrtky od 18 hodin jsou vyhrazeny dětem, které mají vstup zdarma. Návštěvníky baví tanečnice, mezi stoly se potloukají žebráci, hráči v kostky, kejklíři, fakíři i šermíři.

Krčma je součástí zámeckého pivovaru. Černé či světlé pivo se vaří podle původní prastaré receptury loupeživého rytíře Artura. Návštěvník může zhlédnout tradiční postup výroby. Zajímavou expozici nabízí také pozdně barokní zámek, ke kterému pivovar náležel. Zámek stejně jako pivovar je otevřen každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. (MF Dnes)


Zatímco se mnozí exportéři obávají situace na Blízkém východě, pivovar z Nové Paky na Jičínsku chce letos zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel pivovaru Jaromír Bulko uvedl, že konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v Libanonu dodávky zatím nijak neohrožuje.

"Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny," řekl Bulko. Dosud pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyváží jen košer produkci.

Bulko přiznal, že podnik měl ze současného konfliktu v Libanonu obavy. "Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod," řekl Bulko. Novopačtí chtějí export do Izraele zvednout až na sto tisíc hektolitrů.

Pivovar Nová Paka je známý svou orientací na export. Loni z jeho výstavu 57.160 hektolitrů šla téměř polovina na vývoz. Hlavními odbytišti jsou Německo, pobalstké státy, produkce směřuje i do Švédska, Polska, USA, Finska, Koreje. Letos chce pivovar zopakovat loňské výsledky. (iDnes)


4. května 2006 v areálu Pražské křižovatky (bývalý kostel sv. Anny), kde galavečerem vyvrcholil 6. ročník programu Výrobky roku 2006 v jehož průběhu byly vyhlášeny výsledky a vítězné výrobky celkem ve 24 otevřených kategoriích (program provázela moderátorka Bára Štěpánová), převzal při slavnostní ceremonii za účasti 300 účastníků z oblasti obchodu a výroby vedoucí marketingu pivovaru František Meduna trofej a diplom za první místo v kategorii Pivo a to za loňskou novinku Primátor 13% Polotmavý. Dovolíme si připomenout, že v minulém roce se umístilo v tomto programu náchodské pšeničné kvasnicové pivo Primátor Weizenbier na druhém místě (v roce 2005 bylo otevřeno 15 kategorií).

Jaký vlastně Primátor 13% Polotmavý je?

Je to speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.), které vhodně doplňuje produktovou řadu piv vyráběných v náchodském pivovaru a zároveň opravňuje komunikovat tvrzení o tom, že společnost je dominantním

„specialistou“ na speciály na českém pivním trhu.

Tradičními surovinami pro výrobu tohoto chuťově zajímavého piva je vynikající voda pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, český slad, bavorský a karamelový slad vyrobený z moravského ječmene a slad pšeničný (slady jsou smíšené ve specifickém poměru a ověřeném technologickém procesu). K dochmelení je užit jemný aromatický žatecký chmel. Díky použití částečného sypání sladu karamelového a pšeničného bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem.

Pivo po napití zanechává na jazyku příjemný harmonický dojem, který pobízí k dalšímu ochutnání.

Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou staré pivovarské mědi a hustou pěnou.

13% je také jubilejním desátým pivem pivního portfolia náchodského pivovaru (nejširšího v ČR). (Web Primátor)


Pivním slavnostem ubyli lidé

[neděle, 16. červenec 2006]

Nejstarší pivní slavnosti v republice poprvé přilákaly méně lidí než rok předtím.

Do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdu přijelo na Slavnosti Svijanského piva v sobotu dohromady přes čtrnáct tisíc lidí, o dva a půl tisíce návštěvníků méně, než před rokem. „I tak jsme spokojeni. Konkurovala nám letos spousta akcí,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Lidé měli o víkendu v regionu velký výběr akcí: kromě slavností krajem vedla Rallye Bohemia, plno bylo také na Ještědu. Návštěvníkům to rozhodně nevadilo: bylo tu alespoň volněji než loni, kdy přišlo 16 500 lidí.

Pořadatelům slavností opět vyšlo počasí. „Máme to nahoře domluvené,“ říká s oblibou šéf pivovaru a letos jeho slova opět vyšla: velká horka pominula a místo toho klesly teploty na příjemnější hodnotu, občas se nad areálem i zatáhlo.

Přijatelná teplota byla evidentně i pro konzumenty piva. Vypili dohromady 640 sudů piv, jen o dvacet méně než před rokem.

Pivaři se letos museli obejít bez pivních soutěží. Pořadatelé je zrušili kvůli klesajícímu zájmu i problémům některých pivovarů po žalobách kulturního sdružení Kontext. „Pár lidí nám za to nadávalo, ale nechtěli jsme riskovat. Místo toho jsme pořádali jiné soutěže,“ dodal Horák. Slavnosti se za dobu své existence staly oblíbeným místem setkávání pro všemožné typy lidí. Na jednom místě tu potkáte pivaře s umaštěnými vlasy a pivním pupkem i rodiny s kočárkem. „Byla jsem tu letos poprvé a překvapilo mě, kolik známých lidí tu potkám. Atmosféra je tu vynikající,“ pochvalovala si Petra Špátová z Liberce.

Zřejmě jedinou chybou tak bylo předčasné odpálení tradičního ohňostroje, který se na nebi rozzářil, když ještě přidávala další písničku skupina Katapult.

Na první pohled se akce příliš oproti předchozím nezměnila: pivo, jídlo a doprovodný program. Přesto našli organizátoři způsob, jak ještě slavnosti vylepšit. Například zavedení autobusů do Liberce, nebo úschovny kol.

Ke slavnostem patří i hudební program běžící na dvou pódiích. Hlavními letošními taháky byli Katapult, Mňága a Ždorp nebo Aleš Brichta.

Muzikanti si pivní slavnosti pochvalovali. „Je tady dobré publikum, popíjí a umí se díky tomu krásně odvázat. Navíc i zázemí pro hudebníky je na dobré úrovni a snese srovnání s velkými festivaly. Ochotní bedňáci pomohou s aparaturou, na scéně jsou díky zvukařům dobré podmínky, všechno jede na čas a nejsou žádné prostoje. To je pak radost hrát,“ podotkl Rudolf Hancvencl z kapely Hush.

Slavnosti se obešly bez incidentů. „Nebyly žádné problémy,“ uvedl operační důstojník liberecké policie. Hned po slavnostech se v „Zapadákově“, jak nazval Svijanský Újezd zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala, pustí do velkých úprav celého areálu. Příští rok by se do Svijan mělo vejít více lidí než dosud. (MF Dnes)

[Svijany] 20:20 [permalink] [reaguj]


Je horko, Pivovar Svijany jede na plné obrátky a prodává o hektolitry piva více než v zimě. „Musíme v tomto období posilovat výrobu a naši lidé mají plné ruce práce,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nejvíce na odbyt jde nyní jedenáctistupňové pivo. „Celkem odbyt stoupl od třicet až čtyřicet procent. To jsou hektolitry piva prodaného navíc,“ uvedl Horák.

A žízeň se netýká pouze alkoholického piva. Na odbyt jde lépe také pito pro řidiče.

„Lidé jsou patrně o něco zodpovědnější, a tak dávají přednost pivu bez alkoholu, jehož prodej v poslední době stoupá,“ uvedl ředitel. A kde se v létě vytočí hodně piva?

Hlavně na koupalištích, v kioscích u památek a na známých výletních místech.

Snad jen nadcházející tropická vedra mohou pivovarníkům trochu zkalit náladu.

„Když teplota překročí třicet stupňů Celsia, pije se pivo méně, než když je kolem šestadvaceti stupňů,“ zmínil Horák. (MF Dnes)

[Svijany] 20:20 [permalink] [reaguj]


Ve Svijanech poteče pivo z osmdesáti píp

[neděle, 16. červenec 2006]

Z osmdesáti píp budou pořadatelé čepovat pivo na tradičních Slavnostech svijanského piva. Kromě šesti druhů piva, včetně jednoho kvasnicového, čeká na návštěvníky bohaté občerstvení - od klobás přes grilovaná kuřata až po pečené sele. Program slavností budou provázet dvě scény, na kterých zahraje 15 kapel hudební žánry pro všechny generace. Ve 22.30 slavnosti vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Letošní, již 17. ročník se bude konat v sobotu 15. července od 13 hodin v areálu koupaliště Svijanský Újezd. Slavnosti pořádá obec Svijanský Újezd a Pivovar Svijany. (Liberecký den)

[Svijany] 20:16 [permalink] [reaguj]


Pivovar Hols Vratislavice testuje výrobu nealkoholického piva. Poptávka po něm v těchto horkých dnech roste. Vliv má zřejmě i zpřísnění postihů za alkohol za volantem. Ve Vratislavicích se před lety nealkoholické pivo vařilo ještě v době, kdy tamní pivovar patřil Pražským pivovarům.

"Na trh by se nové nealkoholické pivo mělo dostat zřejmě na podzim" uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby ho mělo co nejméně. "Budeme vařit pivo s minimálním obsahem alkoholu, protože jeho odfiltrování na membránách se vyplatí jen velkým pivovarům při větší produkci," uvedl Hostaš.

Nealkoholickému pivu se na českém trhu v posledních letech nebývale daří.

V Libereckém kraji už nealkoholické pivo dodává na trh konkurenční Pivovar Svijany. První várku uvedl loni v prosinci. Že poptávka po nealkoholickém pivu výrazně roste hlavně v současném horkém počasí, potvrdil i ředitel svijanského pivovaru František Horák.

Vratislavický pivovar je jedním ze tří malých soukromých pivovarů v Libereckém kraji. V posledních letech vařil ročně kolem 50.000 hektolitrů piva. Letošní rok bude ale podle Hostaše zřejmě mnohem lepší.

"Díky tropickému počasí odbyt roste, a tak předpokládáme, že by mohl výstav vzrůst až na 80.000 hektolitrů," poznamenal ředitel. Stejně jako konkurence prodává pivovar většinu své produkce v regionu, zejména na Jablonecku a Liberecku. Zhruba osm procent výroby jde na vývoz zejména do Německa, Polska, Itálie a Španělska.

Pivovar Vratislavice byl založen v roce 1872. Od začátku 90. let minulého století byl spolu se sodovkárnou a Pivovarem Svijany součástí akciové společnosti Pivovary Vratislavice.

Ta se v roce 1996 sloučila s Pražskými pivovary. Kvůli problémům s odbytem a vysoké ztrátovosti ale Pražské pivovary postupně uzavřely pivovar v pražských Holešovicích, pak prodaly pivovar ve Svijanech a v květnu 1998 ohlásily ukončení provozu ve Vratislavicích. V roce 1999 pivovar získala pražská společnost Hols a o rok později v něm obnovila výrobu. (iDnes)


Pivovar vylepšil stáčecí linku

[neděle, 16. červenec 2006]

V Lounech se ročně vyrobí přes 300 tisíc hektolitrů piva

Skupina Drinks Union investovala šest a půl milionu korun do zařízení prodlužující trvanlivost piva ve svých pivovarech v Lounech a Krásném Březně v Ústí nad Labem. V lounském pivovaru to je letos už druhá investice, která má přinést zlepšení kvality piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v lounském pivovaru jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery. Výrazně se tak prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní," uvedl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union. Pomocí nových průtokových pasterů se z piva odstraní především mikroorganismy, které mají vliv na celkovou kvalitu a trvanlivost piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je jen na několik sekund. Stačí však k tomu, aby byly v pivu zničeny přítomné mikroorganismy," vysvětlil D. Váša.

Pivovar Louny investoval počátkem roku téměř tři miliony korun do nového chlazení čerstvě uvařeného piva, tzv. mladiny. "Chlazení mladiny se díky novému zařízení výrazně zkrátí," řekl tehdy ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban. Díky kratší době chlazení piva budou mít podle něj zaměstnanci pivovaru více času na čištění potrubí při výrobě jednotlivých várek.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která vedle lounského pivovaru sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno a Kutnou Horu. Skupina loni vyrobila přes 920 tisíc hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Přibližně čtvrtina produkce směřovala na export a Drinks Union si udržel pozici největšího domácího exportéra na německý pivní trh. V Lounech se loni uvařilo přes 300 tisíc hektolitrů piva, se stejným výstavem počítá společnost i letos. Z toho dvacet procent jde na export, hlavně do Německa, Španělska a na Slovensko. "V pivovaru se vaří sedm druhů lounského piva, navíc také značky Pivrnec a Jarošov. V Lounech se rovněž stáčejí značky Březňák a Zlatopramen, ty se ale vaří jinde," sdělil Martin Jonáš z tiskového oddělení Drinks Union. Pivovar Louny zaměstnává 180 lidí.

---

Pivovar Louny

* roční výstav 300 tisíc hektolitrů piva

* 180 zaměstnanců

* pětina vyrobeného piva se prodá v zahraničí (Deník Lučan)


Chodovar čelí stížnosti kvůli reklamě

[čtvrtek, 13. červenec 2006]

Pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku porušuje podle brněnského kulturního sdružení Kontext zákon o regulaci reklamy. Přestupkem mělo být pořádání srazu historických automobilů a zřízení koutku pro děti v pivovaru při pivním mistrovství.

"Zákon o regulaci reklamy výslovně stanoví, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar ale tento zákaz porušil, když zde uspořádal sraz automobilů," tvrdí Milan Berka z kulturního sdružení Kontext.

"Podle stejného zákona také nesmí být reklama na alkoholické nápoje zaměřena na osoby mladší osmnácti let a nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které tyto osoby oslovují," dodává.

Vedení Chodovaru se ale brání. "Nikdy jsme podobné problémy nemuseli řešit. Nejsem si vědom, že bychom podobnými akcemi porušovali nějaký zákon," reaguje ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Sdružení Kontext už odeslalo oficiální stížnost na živnostenský odbor Krajského úřadu v Plzni. "Od tohoto sdružení jsme zatím žádnou stížnost neobdrželi. Až k tomu dojde, budeme se jí zabývat," konstatuje mluvčí Krajského úřadu v Plzni Jana Filípková.

Podle právníka Vladana Ramiše by měly být pivovary opatrnější, především při pořádání akcí pro děti:

"Organizování srazu vozidel pivovarem asi nelze považovat za porušení zákona o regulaci reklamy. Při pořádání akcí pro děti by ale měl být každý pivovar opatrný, protože zde už ke kolizi se zákonem dojít může. Konečné slovo ale bude mít krajský živnostenský úřad," říká Vladan Ramiš.

Sraz automobilů uspořádal ve svém areálu předminulý víkend také Plzeňský Prazdroj. Podle zástupců pivovaru akce proběhla naprosto v souladu se zákonem.

"Nádvoří pivovaru je jedním z kulturních center Plzně a pořádáme zde řadu takových akcí. Plzeňský Prazdroj je členem Iniciativy odpovědných pivovarů a jako takový vždy konzultuje s právníky veškeré své reklamní aktivity nebo akce s dopadem na veřejnost. Stejně tomu bylo i v tomto případě a všichni zapojení právníci se shodli, že akce ve způsobu, jakým bude pořádána, vyhoví platné legislativě," uvádí za Prazdroj Lucie Roztočilová.

Sdružení Kontext podalo v minulosti stížnosti na několik pivovarů v zemi kvůli pořádání pivních soutěží, které údajně nabádaly k nadměrnému pití alkoholu. Se stížností sdružení uspělo v Jihočeském kraji, kde za pořádání soutěže dostal od krajského úřadu pokutu pivovar Platan. (iDnes)


Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)


Stáli u zrodu pivovaru

[čtvrtek, 13. červenec 2006]

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)


Jedna z letošních největších investic Budějovického Budvaru má především pomoci snížit provozní náklady. Pivovar očekává návratnost prostředků investovaných do přestavby pastérů lahvového piva do šesti let.

České Budějovice, 18. července 2006 – V Budějovickém Budvaru zajišťují trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a jde o jednu z nejvyšších plánovaných investic v letošním roce. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečuje nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budějovický Budvar slibuje především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek.

Budějovický Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Ing. Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budějovického Budvaru.

Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohou nyní spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídí moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťuje sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny.

I rekonstruované pastéry zajistí produktům Budějovického Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která je u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplňuje Ing. Dalibor Čáp.

Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budějovickému Budvaru v loňském roce dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pekingský soud podpořil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby, které podala společnost Anheuser-Busch, Inc. proti rozhodnutí čínské Známkové a rozhodčí komise (China Trademark and Adjudication Board - TRAB). TRAB už loni v červenci povolil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Budějovickému Budvaru se tak otevírá cesta k definitivní registraci ochranných známek a tím i k potenciálnímu vstupu na čínský trh.

Pekingský soud (1'st Intermediary People's Court in Beijing) vydal významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti Anheuser-Busch, Inc. proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB - China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její loňské rozhodnutí, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nejsou ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastní americká firma.

„Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. V současné době Budějovický Budvar do Číny nevyváží právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká – zhruba 20 l na hlavu – je do roku 2010 je očekáván nárůst konzumace piva v Číně o 30%.

Spor v Číně trvá devět let. Budějovický Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se Anheuser-Busch odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budějovickému Budvaru. Anheuser-Busch následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí. Budějovický Budvar je ve sporu pouze vedlejším účastníkem s právem předkládat soudu vyjádření a důkazy. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné a americká strana se proti němu ještě může odvolat. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Velkopopovický Kozel – král zvířat

[úterý, 11. červenec 2006]

Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel, říká: „Partnerství Velkopopovického Kozla a Zoo Praha rozšiřuje sponzorské aktivity značky v regionu Prahy a středních Čech. Stejně jako zoologická zahrada je i Velkopopovický Kozel dynamicky se rozvíjející značkou, která stále získává na oblibě a popularitě. Jsme rádi, že můžeme svým sponzorským příspěvkem, ale i náměty na společné aktivity podpořit další rozvoj tak příjemného místa odpočinku, jako je právě pražská zoo.“

Pro návštěvníky Zoo Praha je připraveno několik prodejních míst, kde si mohou s Velkopopovickým Kozlem vyhodit z kopýtka. Ve chvílích aktivního odpočinku je tak návštěvníkům Kozel nablízku.

Citace - ing. Vít Kahle: „Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!“ (Web Kozel)


Cinkání skleněných lahví na neuvěřitelně rychlých plnicích linkách a všudypřítomná typická vůně chmele a piva nejsou jediným, co utkví člověku v paměti při návštěvě pivovaru v Krušovicích na Rakovnicku. Na první podled patrné je to, že ve výrobě piva se pohybuje překvapivě málo lidí. Ve varně potkáte jediného, stejně tak jako ve velké chladné hale, kde pivo kvasí. Desítka pracovníků pohromadě, což je na zdejší poměry opravdu hodně, se pohybuje na linkách, kde se pivo plní do lahví, sudů či plechovek. „Dohromady ve výrobě pracuje kolem 70 lidí zbytek ze tří stovek zaměstnanců se zabývá prodejem, distribucí a ostatní administrativou,“ vypočítal průvodce pivovarem a jeho mluvčí Vlastimil Bradáč. Letos slaví pivovar nesoucí název Královský 425 let od svého založení. Jakoby k narozeninám mu v americkém Seattlu na prestižní světové degustační soutěži World Beer Cup dali velmi cenný dárek. Krušovický ležák Imperial vyhrál ve své kategorii mezi takřka čtyřiceti konkurenty z celého světa zlatou medaili.

Rudolf by zíral

Historie krušovického pivovaru je svázaná s králem a císařem Rudolfem II. Z jeho doby jsou tady zakládací listiny pivovaru, jinak nynější pivovar příliš starobyle nevyhlíží. Dřevěné a mosazné pivovarnické nádoby jsou nahrazeny nerezovou ocelí, z modernizované a automatizované výroby se lidé přesunují do oddělení marketingu.

Zatímco výroba tak běží skoro „sama“, složitější je na dnešním přeplněném trhu výrobek prodat. Co se nezměnilo, je recept a stále tytéž čtyři suroviny - slad, chmel, voda a pivovarnické kvasnice.

„Dříve platilo, že kvalita piva byla závislá na kvalitě vody. Dneska ji ale dokážeme upravit tak, že její vstupní kvalita už není rozhodujícím faktorem,“ řekl Bradáč.

Vody je ovšem v pivovaru obrovská spotřeba, ačkoli se také výrazně snižuje. Na jeden litr piva se při celém průběhu výroby spotřebují čtyři litry vody. Ve dnešní době přitom tento pivovar vyrábí ročně kolem 870 tisíc hektolitrů piva, z nichž se více než 40 procent exportuje zejména do Německa, Ruska a dalších více než dvaceti zemí. (Právo)


Setkají se skuteční milovníci piva

[úterý, 11. červenec 2006]

Pohled ředitele pivovaru

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci letos slaví 540 let svého založení.

„Při této příležitosti se 29. července od třinácti hodin uskuteční Slavnosti piva s kulturním programem,“ říká ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

* Komu jsou oslavy určeny?

Oslavy jsou koncipovány jako setkání skutečných milovníků našeho piva a kraje Sedlčanska. Organizačně se pro tuto akci držíme zásady „Místní pivo pro místní lidi s místní kulturou“. Většina účinkujících tak pochází z nejbližšího okolí. Chceme, aby se zde potkali sousedé a popovídali si u dobrého piva, jídla a muziky.

* Jaký program jste připravili?

Během odpoledne a večera vystoupí Dechovka Míly Nováka, Talisman, reMIX, Ginevra nebo Klasik, připraveny jsou soutěže pro děti či rodeo bizon. Večer pak bude rocková zábava s kapelami Second Hand Band a Marshband.

* Pustíte návštěvníky do pivovaru? Zastavíte výrobu?

Hlavní hudební program se bude odehrávat uprostřed pivovaru. Výrobní prostory budou uzavřeny, výroba běží nepřetržitě 24 hodin.

* Kdy za těch 540 let prožíval pivovar nejhorší a naopak nejlepší období?

Hodně špatného si prožil s celým Sedlčanskem během třicetileté války při drancování švédskými vojsky. V průběhu první světové války dokonce přestal kvůli nedostatku surovin a energie vyrábět. Paradoxně se pivovaru nejlépe dařilo vždy po dlouhodobých válkách, kdy byl pivovarský provoz značně zrekonstruován a zmodernizován. (MF Dnes)


Pivovar vyváží přes pětinu produkce

[úterý, 11. červenec 2006]

Švédsko, Německo, Francie, ale třeba i Austrálie. I v těchto zemích znají chuť nymburského piva. Za posledních pět let se vývoz zlatavého moku do zahraničí zdvojnásobil. V prvním pololetí vyprodukoval pivovar 76 500 hektolitrů piva. "Stále platí, že nejdůležitější je pro nás polabský region," uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák. Přesto 22 procent produkce směřovalo do zahraničí. "Máme třeba jednu specialitu ve Švédsku. Dovážíme tam pivo pravidelně pro jednu firmu. V tamním hotelu jiné pivo nevedou. Tvrdí, že vaříme nejlepší pivo na světě," pochlubil se Benák. Za hranicemi se nymburské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer. Při vývozu se pivo speciálně upravuje, aby se prodloužila jeho trvanlivost. V pivovaru funguje několik týdnů nová stáčecí linka, která díky jiné technologii umožňuje plnit více druhů lahví. (Nymburský deník)


Tropická vedra posledních dní zvyšují spotřebu piva ve sklárnách. U tamních hutí teplota běžně dosahuje 80 stupňů Celsia a v současných parnech stoupá ještě výš. Tradičně proto skláři doplňují tekutiny právě pivem.

"Běžně vypijí šest až sedm osmistupňových piv, v takových vedrech ale většinou ještě o jedno dvě více," řekl majitel sklárny v Harrachově na Semilsku František Novosad.

Harrachovská firma už několik let vaří především pro skláře vlastní osmistupňové pivo, součástí areálu je malý pivovar.

"Na vedro musíme myslet se zhruba dvouměsíčním předstihem, tak dlouho musí pivo ležet ve sklepích," řekl Novosad. Už na konci května jsou proto sklepy plné, aby produkce stačila poptávce.

Harrachovští skláři mají podle Novosada také velkou výhodu, že mají pece v dost prostorné hale, která umožňuje poměrně dobré odvětrávání. Při extrémních teplotách mají navíc ještě jednu přestávku.

"Myslím, že moji dva psi snášejí současná vedra mnohem hůře než skláři," poznamenal Novosad. Jeho dva ovčáci jsou podle něj nejspokojenější v zimě, kdy díky hustému kožichu klidně přespí i venku na sněhu. "V těchto vedrech leží většinou ve stínu na betonu a odmítají se pohnout," dodal majitel sklárny.

Spotřebu piva zvyšují také skláři ve firmě Ajeto v Lindavě na Českolipsku. (Liberecký den)


Chutné pivo s ušima

[středa, 21. červen 2006]

S odstupem času si uvědomuji, že to nebyl asi nejšťastnější nápad. Naložit dodávkový vůz osmi zdatnými pivaři a vyvézt je na okružní cestu po nových lašských minipivovarech. Zatímco na Hukvaldech a v Příboře ještě zdatní borci při konzumaci objektivně diskutovali o kvalitách čepovaných truňků, v Kopřivnici se začaly jejich degustační názory rozcházet, přičemž původně stimulující argumentace se místy zvrhávala až v divokou hádku. Do objektu nedávno otevřeného štramberského městského pivovaru již celá skupina dorazila ve stavu zjevného alkoholového vyčerpání.

Asi polovina borců usnula už při prvním půllitru místy přímo na stole v restauraci, místy na lavičce před historickou budovou. Byla to velká škoda. Štramberský restaurační pivovar je bezpochyby nejsličnější provozovnou svého druhu nejen v našem regionu. Zatímco ostatní sousední minipivovary byly vybudovány svépomocně a podomácku, technologie toho štramberského byla dodána vyblýskaná na klíč. Interiér stylové pivnice působí útulným dojmem a pivo, uvařené přímo v jejich prostorách, se tam pije takřka samo.Tento blahoslavený štramberský podnik, který nedávno oslavil prvý rok své existence, pořádá, nebo se alespoň účastní nejrůznějších akcí, které se často konají na historickém štramberském náměstí, přímo před vchodem do restaurace. Středověké město Štramberk bylo v minulých letech zrekonstruováno. Na půvabném náměstíčku, které lemují tradiční budovy pekařství, obecní hospody a lokálního hotelu, snad chybí jen městská šatlava a postava obecního blba. Ten by vysedával v pivovarském šenku, propíjel charitativní almužny a příležitostně by se nechal najmout místní tajnou policií, které by pravidelně donášel, kdyby někdo řekl, že předseda vlády Paroubek je vůl a že to nevyhrajem.

Za povšimnutí bezpochyby stojí vztah štramberských občanů k tatarskému etniku. Zatímco obyvatelé této vzdálené autonomní oblasti jsou v povědomí zbytku populace jako průkopníci syrového bifteku a světlé omáčky bohaté na cholesterol, Štramberáci již po několik století na počest tatarské invaze pečou vyhlášené cukrovinky s poetickým názvem štramberské uši. Nedávno bylo onomu výrobku dokonce mezinárodně přiznáno tzv. místo původu, což znamená, že obdobný produkt se nesmí takto nazývat, ať je zhotoven na britských ostrovech nebo v sousedním Lichnově.

Štramberské uši se pochopitelně na jídelníčku městského pivovaru vyskytují, a to vylepšené šlehačkou a ovocem, avšak je radno je zakousnout až jako dezert po chutném pivním menu, které je zde velice rozmanité. Ačkoliv smažené škvarky, sádlo či tučné vepřové nepatří k dietním potravinám, doporučovaným puritánskou lékařskou obcí, štramberský původní ležák Trubač po nich do žíznivého hrdla klouže jak po namydleném tobogánu.

Jaké vlastně je štramberské pivo? Přijatelnou hořkostí potěší i ženy, má spíše sladovou příchuť a kvásek než výrazné chmelové aróma a ve své tmavé formě trochu připomíná sladší irské stouty než-li kvazi-populární melasy česko-afrických alchymistů. A myslíte-li si, že trnky do piva nepatří, přijeďte do Štramberka ochutnat některý z pivních speciálů. Ať slúží!! (Listy moravskoslezské)


Radegast bodoval v Bruselu

[středa, 21. červen 2006]

Ze 45. ročníku Mezinárodní soutěže kvality Monde Selection konané v Belgii v Bruselu si značka Radegast přivezla hned dvě stříbrné medaile. Z 230 značek piv ocenila odborná porota stříbrem pivo Radegast Premium a Radegast Original. Z loňského ročníku přivezl Radegast zlato za Radegast Premium a stříbro za Radegast Originál. Velký úspěch zaznamenává v této soutěži pivo Radegast Premium, které získalo ocenění čtyřikrát po sobě – třikrát zlato a jednou stříbro. V letošním roce je to pro značku Radegast druhé ocenění po bronzu za Radegast Premium na největší profesionální pivní soutěži na světě Australian International Beer Award. V kategorii piva se letošního ročníku účastnilo 80 pivovarů ze 49 zemí světa, které přihlásily více než 230 značek piv. Pivní vzorky podrobila devítičlenná odborná porota laboratorní analýze a senzorickým testům. Posuzovala např. chuťové vlastnosti piva, vzhled i grafické ztvárnění etikety. (Zboží a prodej)


«« « Strana 474 z 518 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI