Především na televizní obrazovky a na internet se zaměřuje Budějovický Budvar, n.p. při reklamní kampani spojené s hokejovým šampionátem v Lotyšsku. Partner české hokejové reprezentace zahájil televizní kampaň s Bobem a Davem, která je doplněna řadou dalších aktivit především na internetu (např. on-line hry, tapety, loga do mobilů, tetování aj.). Pivovar navíc uvedl na trh světlý lahvový ležák ve speciálním hokejovém balení s originální dárkovou sklenicí.

„Od roku 2003 je pivo Budweiser Budvar oficiálním pivem českého hokeje. Naše reklamní aktivity proto pravidelně již několik let spojujeme s extraligou i se všemi velkými hokejovými turnaji,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Také touto formou chceme podpořit náš národní tým,“ dodává Petr Samec.

Základem kampaně je série televizních spotů, ve kterých vystupuje populární dvojice Bob a Dave v roli hokejových fanoušků. Bob a Dave připravili také řadu novinek na svých internetových stránkách www.bob-dave.cz pod heslem "Češi jsou hokejoví králové posledních 10 let". Nejen hokejoví fanoušci a milovníci piva si mohou vyzkoušet on-line hru „BaD Arkanoid“. Na webových stránkách jsou k dispozici i nové počítačové tapety, loga do mobilů a speciální tetování („kérky“) s hokejovou tematikou. Na stránkách www.budvar.tv je připravena soutěž o „Budvárky“, spojená s tipováním výsledků všech zápasů nebo hra „Na led!“, ve které mají aktéři na starost český národní tým. Obě webové stránky budou průběžně doplňovány hokejovými aktualitami ze šampionátu.

S hokejem se zákazníci v tomto období setkávají i přímo v obchodech. Světlý ležák Budweiser Budvar si mohou zakoupit ve zvláštním hokejovém balení osmi láhví, které obsahuje navíc originální sklenici jako dárek. Během mistrovství světa budou v obchodech po celé republice působit také speciální hokejové promotýmy. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Hostitelská země letošního hokejového šampionátu si oblíbila ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 tam Budějovický Budvar vyvezl nejvíce piva v historii – přes 3000 hl. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2004.

České Budějovice, 19. května 2006 – Zatímco v roce 2004 vyvezl Budějovický Budvar, n.p. do země hostící letošní hokejové mistrovství světa 1655 hektolitrů piva, v loňském roce už Lotyši vypili téměř dvojnásobné množství ležáku Budweiser Budvar – celkem 3 088 hektolitrů. To představuje meziroční zvýšení o 87%.

„Lotyšsko pro nás představuje prozatím malý trh, který nepatří mezi 10 našich největších exportních zemí. Naše pozice se tam, přes obrovskou konkurenci, stále zlepšuje. Celkový import piva do Lotyšska byl v roce 2005 jen asi 200 000 hektolitrů. Na celkovém dovozu jsme se podíleli 1,5% a to považujeme za velmi dobrý výsledek,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru. Čísla o lotyšském importu zahrnují veškeré dovezené pivo, včetně například velmi levného piva z Ukrajiny. „Bohužel nemáme k dispozici zcela přesná čísla, ale odhadujeme, že v segmentu prémiových, a tedy drahých importovaných ležáků, máme asi 10% tržní podíl,“ doplňuje Robert Chrt. Cena 0,5l točeného piva Budweiser Budvar v restauracích se pohybuje mezi 1,0 –1,5 latu, cena půllitrové láhve Budvaru v obchodech je 0,6 latu. Běžná točená piva lotyšské provenience v restauracích se prodávají v průměru za 0,6 –1,2 latu a lahvová za 0,3-0,4 latu. Lat je v přepočtu asi 42,- Kč.

Pivovar do Lotyšska vyváží pouze světlý ležák Budweiser Budvar a stejnojmennou ochrannou známku má v zemi také zaregistrovanou. Ležák putuje do pobaltského státu z 60% v lahvích, zbylou část představuje sudové pivo. „Budweiser Budvar se točí v několika desítkách restaurací, především v Rize a v dalších velkých městech a prodává se i v obchodních řetězcích. V současné době se zaměřujeme především na rozvoj naší distribuční sítě. Vyhledáváme například další vhodné restaurace a staráme se o jejich podporu,“ říká o současné obchodní strategii Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Lotyšsko.

Čeští fanoušci, kteří se chystají do Rigy na sobotní semifinále a nedělní boj našich hokejistů o medaile, najdou pivo Budweiser Budvar například v těchto restauracích a barech:

Optibet Sport Bar – Tornu iela 4

Pomodoro Italian Picca – Vecpilsetas iela 8

Hotel Riga Lobby Bar – Aspazijas bulvaris 22

Piebalga Summer Garden – Livu laukums

Opium Bar Club – Valnu iela 18

Salt ‘n pepper – Palasta dambis 10

Všechny doporučené restaurace jsou ve staré části Rigy, kterou by čeští turisté při své návštěvě určitě neměli vynechat (město je na seznamu UNESCO). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Švédský Nejvyšší soud nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Budějovický Budvar, n. p. tak může i nadále na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Protože již od roku 1999 vyváží Budějovický Budvar do Švédska pivo pod označením „Budějovický Budvar“, poslední rozhodnutí se nijak nedotýká jeho současných obchodních aktivit. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky Budweiser Budvar nebo Budějovický Budvar nebo Bud.

Budějovický Budvar, n. p. je i nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“ a naopak nesmí používat v žádné podobě slovo „Budweiser“. Švédský Nejvyšší soud rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce 1999. Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle švédských soudů není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky „Budweiser Budvar“ nebo „Budějovický Budvar“ nebo „Bud“.

„Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení „Budějovický Budvar“ a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. I právo na označení „Budějovický Budvar“ bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. „Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10% a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje,“ dodává Petr Samec.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Městský odvolací soud v Budapešti ve svých rozhodnutích postupně potvrdil právo Budějovického Budvaru na ochranu označení původu „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ včetně jazykových překladů. V platnosti zůstávají všechny ochranné známky, například známky „Budweiser“ a „Budweiser Budvar“. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné obchodní aktivity podniku Budějovický Budvar, n. p. v Maďarsku.

Městský odvolací soud v Budapešti 23. května zveřejnil další rozhodnutí ve sporu Budějovického Budvaru a společnosti Anheuser Busch. Soud zamítl odvolání společnosti Anheuser Busch i Budějovického Budvaru a potvrdil v celém rozsahu předchozí rozhodnutí Městského soudu.

„Budějovický Budvar je tak v Maďarsku i nadále výhradním vlastníkem ochranných známek Budweiser a Budweiser Budvar i označení původu Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Má tedy exkluzivní právo na využití značky Budweiser pro své pivo. Anheuser Busch může na základě rozhodnutí soudu používat na maďarském trhu pro své pivo pouze označení BUD,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí společnosti Budějovický Budvar, n.p.

Maďarsko patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Budějovický pivovar v zemi prodává převážně světlý ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 se vývoz meziročně zvýšil o 3%. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

V anketě “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold, lidé poprvé vybírali z přírodního bohatství kraje.

České Budějovice, 19. května 2006 – Pátým divem jižních Čech se dnes stala řeka Vltava. Nejdelší vodní tok na území republiky si Jihočeši zvolili v pátém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, v kterém se od 17. května rozhodovalo v kategorii „Vodácká řeka“. V následujícím kole ankety, kterou pořádá Budějovický Budvar, n.p., si obyvatelé kraje, proslulého množstvím umělých i přírodních vodních ploch, zvolí svůj nejobdivuhodnější rybník.

Jednu z nejnavštěvovanějších českých řek upřednostnili Jihočeši v hlasování před dalšími, vodáky oblíbenými toky, řekami Lužnicí a Otavou. Výsledek ankety o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“ potěšil také známého budějovického rodáka, herce a moderátora Tomáše Krejčíře. „Vltava je moje zamilovaná řeka. Nejraději mám první etapu k Soumarskému mostu, kde se nesmí vystupovat na břeh a člověk si při té cestě uvědomí, že žije na planetě Zemi a vnímá sám sebe jakou součást přírody,“ uvedl k hlasování Tomáš Krejčíř. Slavný hokejista Jaroslav Pouzar by ale volil jinak: „Když jsem byl mladší, často jsem jezdil na Lužnici a od té doby ji považuji za naši nejkrásnější řeku.“

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Minulý týden byl jihočeským divem zvolen i zámek Hluboká nad Vltavou.

Další tři kola ankety jsou zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V dnes ukončeném hlasování lidé zvolili jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“. Nejzajímavější vodní plochu v kategorii „Rybník“ si budou moci lidé zvolit už v příštím kole hlasování, která začíná 24. května. Nakonec lidé rozhodnou o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských divů budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny. Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu.

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. získal stříbrnou medaili ve světové soutěži „Brewers Association (BA) World Beer Cup ? 2006“. Tato soutěž hodnotí piva z celého světa a určuje nejvýznačnější druhy piva, které jsou v současnosti ve světě vyráběny.

Zlaté, stříbrné a bronzové medaile v 85 pivních kategoriích byly uděleny během slavnostního večera „World Beer Cup Gala Awards Ceremony" ve Washington State Convention & Trade Center v Seattlu v USA.

Budějovický Budvar získal stříbrnou medaili v kategorii „Bohemian-Style Pilsener“ za světlý ležák Budweiser Budvar, který se do USA vyváží pod jménem Czechvar Premium Czech Lager. Devadesát dnů ležení, použití nejkvalitnějších surovin (hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a voda z artéských studní) a dlouhá tradice vaření piva v Českých Budějovicích jsou zárukou nenapodobitelné chuti ležáku Budweiser Budvar. Tento ležák se vyznačuje hustou bohatou pěnou a výrazně zlatožlutou barvou. Vůně ležáku je výrazná, typicky pivní s akcentem chmelového aroma. Hořkost je slabé až střední intenzity, jemného až slabě drsného charakteru s krátkodobým dozníváním. Ležák má střední až silný říz, který u konzumenta vyvolává pocit vybízející k dalšímu napití. Je to pivo ozdobené mnoha medailemi a diplomy z tuzemských i zahraničních soutěží jakosti.

Budějovický Budvar, n.p. patří mezi nejúspěšnější české firmy a během 110 let své existence si vybudoval silnou pozici na českém trhu i v zahraničí. Světlý ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější české značky piva a vyváží se do 50 zemí světa.

„Velmi si vážíme tohoto ocenění. Obstáli jsme v obrovské konkurenci nejkvalitnějších druhů piva z celého světa. Fakt, že v porotě měli převahu Američané, nám dělá obzvláště velkou radost, protože naše značka Czechvar není v USA příliš známá,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Vítěze soutěže „World Beer Cup 2006“ vybírala mezinárodní porota ze 2 221 vzorků, které do soutěže dodalo 540 pivovarů z celkem 56 zemí. K účasti bylo vyzváno celkem 3 800 pivovarů ze 100 zemí.

Mezinárodní porotu tvořilo 109 odborníků z 18 zemí: Austrálie (3), Rakousko (1), Belgie (8), Kanada (3), Kajmanské ostrovy (1), Česká republika (1), Dánsko (3), Finsko (1), Německo (12), Itálie (1), Japonsko (4), Nizozemsko (3), Nový Zéland (1), Rumunsko (1), Singapur (1), Švédsko (2), Velká Británie (8) a USA (55).

Pro více informací o „World Beer Cup 2006“ navštivte webovou stránku www.WorldBeerCup.org

Soutěž World Beer Cup se koná každé dva roky již od roku 1996 pod záštitou organizace “Brewers Association”. “Brewers Association” (BA) je neziskovým obchodním a vzdělávacím sdružením pro menší tradiční a nezávislé americké pivovary, které sídlí ve městě Boulder, Colorado, USA. Cílem BA je propagace a ochrana poctivého amerického piva a také podpora společenství pivních nadšenců. Pro získání dalších informací navštivte webovou stránku www.beertown.org. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Obyvatelé kraje, proslulého množstvím přírodních i umělých vodních ploch, si zvolili svůj nejoblíbenější rybník. V šestém kole hlasování ankety

o „7 divů jižních Čech“, v kterém se rozhodovalo od 24. května až do dnešního dne, zvítězil rybník Svět. Anketu, kterou pořádá Budějovický Budvar, n.p., uzavře v příštím kole výběr jihočeského divu v kategorii „Přírodní úkaz“.

Třeboňský rybník Svět, oblíbený cíl dovolených, zvítězil před největším tuzemským rybníkem Rožmberk a dalším velikánem, rybníkem Bezdrevem. Někteří Jihočeši se s úkolem zvolit nejobdivuhodnější rybník vypořádali s nadhledem, podobně jako Iveta Toušlová, moderátorka České televize. „Volím rybník Rožmberk, protože je největší,“ uvedla k hlasování známá jihočeská rodačka.

Pro největší český rybník ale hlasovali lidé také z dalších pohnutek. "Jihočeským divem je pro mě rybník Rožmberk. Je to obrovské a úžasné technické dílo, které ale dokonale splývá s přírodou a přirozeně doplňuje krajinu. Jeho velikost si nejvíce uvědomíte, když ho musíte přepádlovat," míní slavný hokejista Jaroslav Pouzar.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Jihočeským divem byl vybrán také zámek Hluboká nad Vltavou.

Další tři kola ankety jsou zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V kategorii „Vodácká řeka“ zvolili lidé řeku Vltavu, po dnes ukončeném hlasování znají Jihočeši i div kraje v kategorii „Rybník“. Poslední kolo ankety, které začíná v poslední květnový den, rozhodne o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Španělský nejvyšší soud zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch a s konečnou platností potvrdil Budějovickému Budvaru registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“.

Budějovický Budvar, n.p. může s konečnou platností ve Španělsku využívat na svých výrobcích označení „Budějovický Budvar“. Registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ jihočeskému pivovaru definitivně potvrdil španělský nejvyšší soud, když minulý týden zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch proti předchozímu shodnému rozhodnutí Vrchního soudu v Madridu. Vrchní soud rozhodl už v roce 2003 ve věci registrace ochranných známek „Budějovický Budvar“ ve prospěch českého výrobce.

„Přestože je pro nás Španělsko dosud malým trhem, který nepatří mezi 10 našich nejdůležitějších vývozních zemí, očekáváme, že konečné rozhodnutí nejvyššího soudu pomůže rozvoji našich obchodních aktivit. Především jsme získali definitivní právní jistotu, která podstatně snižuje rizika při našich investicích do marketingu a podpory značky „Budějovický Budvar“ ve Španělsku,“ komentoval rozhodnutí soudu Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar, n.p. vyváží do Španělska v posledních letech více než 4 000 hl světlého ležáku ročně. V roce 2005 činil meziroční nárůst vývozu 4%.

Známkoprávní spor ve Španělsku má počátek v roce 1997, kdy Budějovický Budvar, n. p. podal u místního patentového úřadu přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“. Patentový úřad kvůli námitkám americké společnosti Anheuser-Busch ve druhé instanci odmítl jihočeskému pivovaru ochranné zámky zaregistrovat. Americká strana argumentovala potenciální možností záměny ochranné známky „Budějovický Budvar“ s jejich platnými ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“. Budějovický Budvar, n.p. podal proti závěru patentového úřadu již v roce 1999 správní žalobu k Vrchnímu soudu v Madridu, který v roce 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu zamítl a ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaregistroval. Anheuser-Busch se proti tomu odvolal k nevyššímu soudu, ale ten verdikt vrchního soudu v květnu 2006 s konečnou platností potvrdil. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.

(Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

První červnovou sobotu 3. června se od 9 do 21 hodin uskuteční již 14. ročník Dne Kozla, setkání příznivců Velkopopovického Kozla, které se tradičně koná v pivovaru Velké Popovice. Letošní program ve stylu rozmarných pivních slavností, potulných artistů a kejklířů podle organizátorů přiláká opět více než 10 000 návštěvníků. Ti se kromě jiného mohou těšit na exkluzivní pivní speciál Velkopopovický Kozel Sládek, který bude možné ochutnat pouze na Dni Kozla.

„Letošní program přináší velkou podívanou ve stylu rozmarných pivních slavností – návštěvníci se mohou těšit na vystoupení řady kejklířů a artistů, například provazochodců na vertikálním i horizontálním laně nebo polykačů ohně. Sami návštěvníci si budou moci leccos vyzkoušet, ani letos nebudou chybět Kozlí soutěže včetně tradiční kuželkářské a další zajímavé atrakce jako například historická střelnice. Po celý den budou zároveň probíhat exkurze pivovarem,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Pro návštěvníky budou v sobotu ráno a dopoledne pravidelně po půlhodině vypravovány autobusy z Prahy od stanice metra Opatov přímo do Velkých Popovic, a to v těchto časech: 8.30, 9.00, 9.30, 10.00, 10.30 a 11.00. Ti, kteří se chtějí před dobrou zábavou projít, se mohou zúčastnit zajímavých turistických pochodů, které jsou organizovány ze třech různě vzdálených míst. Můžete si tak vybrat mezi 27km trasou z pražské zastávky tramvaje Hostivařská, 20km trasou z vlakového nádraží v Říčanech (start je v obou případech naplánován od 7 do 9 hodin) a 10km výletem z vlakové zastávky v Mnichovicích, odkud se vyráží mezi 9. hodinou a 11.30.

Pro všechny účastníky má Kozel připravenou výjimečnou odměnu, kterou nikde jinde neochutnáte. Kromě Velkopopovického Kozla Světlého, Tmavého a 11° Medium si můžete totiž vyzkoušet kvasnicový nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Velkopopovický Kozel Sládek. Velkopopovičtí mistři sládci jej na základě odborných degustací stvořili zvlášť pro návštěvníky Dne Kozla. Velkopopovický Kozel Sládek je připravený klasickou technologií a stáčený speciálně do cisterny, má výrazné karamelové aroma díky použití speciálních sladů a může se pochlubit harmonickou plnou chutí, v níž je vyvážena sladkost i hořkost.

Celým dnem budou provázet moderátoři Aleš Háma, Jan Dobiáš a Miloš Keller a příjemnou muziku převážně ve stylu folk a country obstarají na dvou scénách umístěných v areálu pivovaru Fleret a Jarmila Šuláková, Vlasta Redl, František Nedvěd a Druhé podání, Koňaboj, Bezefšeho a další. S mnohými z nich se můžete setkat také v rámci bohaté nabídky folk a country festivalů Léto s Kozlem 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Již po roce od uvedení na český trh získal Velkopopovický Kozel 11° Medium stříbrnou medaili Australian International Beer Awards

Stříbrnou medaili si Velkopopovický Kozel odvezl za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium z australského Melbourne. Minulý týden zde proběhlo slavnostní předávání mezinárodních ocenění Australian International Beer Awards, která udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky, jejíž barvy úspěšně obhájil Velkopopovický Kozel, když za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium získal stříbrnou medaili: „Po loňském uvedení nové, jedenáctistupňové varianty Kozel 11° Medium na český trh jsme zaznamenali velký úspěch. Jsme rádi, že se nyní potvrzuje její úspěšnost i v náročném mezinárodním srovnání. Kozel změřil své síly v konkurenci 30 dalších zemí světa a dokázal, že jeho tradiční kvalita obstojí i v kritériích náročné mezinárodní pivní soutěže,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

World Beer Cup je nejprestižnější světová degustační soutěž piv. Koná se od roku 1996 každé dva roky a letošní ročník v americkém Seattle zaznamenal rekordní účast - 540 pivovarů z 56 zemí poslalo k posouzení 2 221 druhů piv. V pětaosmdesáti kategoriích je hodnotili odborníci z celého světa a na galavečeru 14. dubna se rozdávaly prestižní ceny. Světlý ležák Imperial z Královského pivovaru Krušovice zaznamenal skvělý úspěch - ve své kategoriii ( Bohemian - Style Pilsener - 39 hodnocených piv) byl oceněn zlatou medailí. Za ním na 2. místě skončil Czechvar z Budějovického Budvaru a bronz si odvezli zástupci Klášterního pivovaru z německého Alpirsbachu. (Web Krušovice)

Řádná valná hromada společnosti Královský pivovar Krušovice rozhodla, že téměř 158 mil. korun ze zisku za loňský rok půjde na splácení úvěrů. Zbylých 5 % zisku bude použito na doplnění rezervního fondu.

Pivovar loni vytvořil čistý zisk 166,2 mil.korun, a zaznamenal tak nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Čistá zadluženost se snížila z předloňských více než 473 mil. na 272,5 mil. korun v roce 2005.

"Společnost prochází v posledních letech obdobím každoročního ekonomického růstu," uvedl generální ředitel a místopředseda představenstva pivovaru Pavel Gregorič. Za hlavní důvody dobrých výsledků označil vyšší tržby, hospodárnost v nákladech a zvýšení produktivity práce.

Export do 26 zemí loni vzrostl o více než 29 % na téměř 200 tis. hektolitrů. Největším odběratelem je Německo, následované Ruskem a Slovenskem. Mezi zámořské odběratele patří například Austrálie a USA. Kromě značky Krušovice společnost navíc vyvezla 175 tis. hektolitrů značky Sternburg vyráběné výhradně pro německý trh.

Celkově bylo v Krušovicích loni uvařeno na 872 tis. hektolitrů piva. Při rekordním výstavu v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva. Na trh pod pod značkou Krušovice dodávají pět druhů piva (výčepní světlé, výčepní tmavé, Jubilejní světlý ležák, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr) a míchaný nápoj Radler.cz.

Společnost zaměstnává zhruba 300 lidí. Jejich průměrná mzda se meziročně zvýšila o 6,1 % na 20 863 korun. (Moderní obchod)

Pivovar Krušovice loni vytvořil čistý zisk 166,2 milionu korun. Proti roku 2004 si tak polepšil o více než 46 milionů korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy vznikla akciová společnost Královský pivovar Krušovice. Hlavním důvodem rekordního hospodářského výsledku je mimořádně dobře se rozvíjející export. Export pivovaru do 25 zemí vzrostl z přibližně 154 000 hektolitrů piva v roce 2004 na více než 374 000 hektolitrů v roce 2005. (Českobudějovické listy)

Kulturu, sport a charitativní projekty podpoří i letos kutnohorský pivovar. Jeho provozovatel, ústecká společnost Drinks union, směřuje do těch to oblastí více než čtvrt milionu korun. Finančně podpořili jubilejní patnáctý ročník Kutnohorského stříbření, jehož součástí bude i Den otevřených dveří v pivovaru Lorec. "Lidé tak budou mít možnost poznat, jak se pivo Dačický vyrábí. Chceme ukázat, kolik práce stojí za tím, než si mohou s chutí vypít svůj půllitr piva," podotkl ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Příspěvek směřuje však také fotbalovým a hokejovým klubům, Tylovu divadlu, Svazu postižených Kutná Hora a na Kutnohorskou laťku. "Jsem vděčný všem sponzorům, kteří tuto akci podporují. Dvojnásobnou radost mám, pokud se partnerem stane místní firma," řekl organizátor akce Zdeněk Lubenský. Kutnohorský pivovar byl postaven v roce 1573 a součástí společnosti Drinks union se stal v roce 2002. Dvě stě tisíc hektolitrů piva roční produkce čítá pět druhů exportovaných, například až do Německa. (Kutnohorský deník)

Kořeny pivovarnictví v Nymburce

Počátky pivovarnictví jsou v našem kraji velmi úzce spjaty se samostatným založením města Nymburk v roce 1275. První oficiální, i když nepřímou zmínku o vaření piva ve městě, obsahuje listina krále Jana Lucemburského z roku 1327. V ní král městu vrací některá privilegia po zničení města Janem Birbrštejnem. Jedním z nich bylo právo mílové, které zaručovalo Nymburským monopolní postavení, neboť šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady bylo zakázáno v okruhu jedné míle (11,25 km).

Bývalo obvyklé, že várečníci -stejně jako bohatí měšťané - se stávali představiteli města. A tak je v historických pramenech v 60. letech 14. století zmíněn patrně první nymburský pivovarník Jan, řečený sladovník. Je také známo, že v 16. století ve městě pracovalo nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva! Ránu prosperitě nymburskému pivovarnictví však přinesla konfiskace městského majetku v roce 1547 jako odplata za účast města ve stavovském povstání proti Habsburkům. Další ranou byla třicetiletá válka, po ní v Nymburce zůstal pouze jeden pivovar. Ten však při velkém požáru města v roce 1686 shořel. Byl opraven, ale v roce 1706 bylo rozhodnuto postavit nový na příhodnějším místě, v dnešní Soudní ulici. Tento pivovar zde vydržel 2 století.

Historie našeho pivovaru

Novodobá historie nymburského pivovarnictví se začala psát v roce 1785 s ustanovením Měšťanského pivovaru a posléze založením s.r.o. Nymburský pivovar s.r.o. 29. dubna 1895 a pak stavbou nového pivovaru. V něm byl první výstav proveden 19. března 1898.

Již první sezonu byl dosažen výstav přes 21 000 hl. Nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Uspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce však zastavila 1. světová válka. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na předválečné úrovni. Přišla rekonstrukce, modernizace a v roce 1928 poprvé pivo rozváží první automobil. Výroba roste. V době hospodářské krize (1929 - 1933) se pivovaru dobře daří. 2. světová válka hrubě zasáhla do pivovarnického podnikání. Došlo k omezení stupňovitosti piva a k omezení množství výroby (pod 80 % předválečné výroby) atd.

Po válce se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonává až do roku 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce prožil dětství. Po roce 1948 byla cesta pivovaru velmi klikatá. Nejdříve se pivovar stal součástí sdružení místních podniků, pak byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín a po několika měsících byl založen národní podnik. Nymburské pivovary sdružující i další pivovary v okolí (pivovary v Mělníce, Brandýse n/Labem apod.). Toto spojení se v roce 1955 nezdálo příliš výhodné, a tak náš pivovar přešel opět do Polabských pivovarů Kolín. Na počátku 90. let 20. století je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha. 7. 12. 1972 bylo poprvé dosaženo 100 tisíc hl. ročního výstavu.

Největší pábitel

Dnes - se stále rostoucí konkurencí a přílivem kvalitních značek ze zahraničí - si nymburský pivovar stále drží velmi dobré jméno doma i v cizině. Do povědomí národa se naše pivo dostalo především díky úzkému spojení s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, Bohumilem Hrabalem.

Prostředí a lidi „milého pivovárku“ neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Postřižiny, dílo, ve kterém spisovatel popisuje své dětství v našem pivovaru, byly také jedinečně natočeny. Mistr, jak byl spisovatel nazýván, také dovolil použít své motivy pro obchodní název a registrovanou ochrannou známku. Zlatavý nápoj z Nymburka se tak jmenuje Postřižinské pivo.

Pivovar dnes

Na počátku 90. let je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha a je modernizován. 1. ledna 1993 vznikla Pivovar Nymburk, spol. s r.o., jako 100% dceřiná společnost. O tři roky později dochází k úplnému osamostatnění. V posledních deseti letech pivovar prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává pivovar věrný klasickému způsobu výroby piva - vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování probíhá na spilce a ve sklepě. Kapacita pivovaru činí 200 000 hl. ročně. Pivovar vaří 6 druhů světlých piv. 2 piva tmavá a speciální. Na tuzemský trh je vystavováno pod názvem Postřižinské pivo, na export pak pod registrovanými značkami Gold Bohemia Beer a Nymburk Lager Beer. Pivo je stáčeno do 30 l a 50 l sudů, 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l plechovek a cisterny. Podle způsobu výroby a konečné úpravy má pivo trvanlivost od 30 dnů do 1 roku.

Více než jedna pětina z celkového prodeje je exportováno především do Německa, Švédska, Dánska, Maďarska, Francie, Slovinska, Itálie, Velké Británie, Polska a Austrálie. Každým rokem, vždy třetí sobotu v červnu, pivovar pořádá DNY POSTŘIŽINSKÉHO PIVA.

Bohatý program pro celou rodinu. Vystoupení řady známých umělců a skupin. Jízdy parních vlaků, mnoho soutěží pro děti a dospělé o hodnotné ceny.

***

Ocenění Postřižinského piva

2000

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2001

Pivtest Trutnov - 3. místo - Francinův ležák, 12% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2002

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 2. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2003

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

2004

Pivo České republiky, České Budějovice - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Novinářská cena, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Sdružení přátel piva - 3. místo - Pepinova desítka

2005

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivtest Trutnov - 2. místo - Francinův ležák

***

NABÍDKA

-

Postřižinské pivo lahvové

Postřižinské světlé pivo lehké - 3,1% alk.

Postřižinské světlé pivo výčepní - 3,5% alk.

Postřižinské pivo světlé výčepní - Pepinova desítka - 4,0% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Zlatovar - 4,5% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Francinův ležák - 5,0% alk.

Postřižinské pivo tmavý ležák - 4,3% alk.

Postřižinské pivo speciální - Bogan - 5,5% alk.

-

Sortiment - Vývozní

Gold Bohemia Beer - 3,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 4,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 5,0% alk.

(MF Dnes)

Horní hranice technologických možností v klášterském pivovaru je 140 tisíc hektolitrů vystaveného piva za rok. Vše nasvědčuje tomu, že se letos k této hranici v Klášteře přiblíží. Už loňský nárůst výstavu na téměř 100 tisíc hektolitrů piva signalizoval, že pivo jde dobře na odbyt. Našla se nová odbytiště, na těch původních si klášterské pivo uchovalo přízeň zákazníků. To, jak významně poroste výstav, záleží v tuto chvíli podstatným dílem na rozjetí kontraktu s čínským odběratelem. Smlouva sice byla podepsána v závěru loňského roku, ale vše nejde tak rychle, jak by si mnozí třeba představovali. Vzdálenost čínského trhu a s ním spojené administrativní záležitosti popohánějí vzájemnou spolupráci stále kupředu, nicméně vše se musí pečlivě doladit a dojednat. Obchodní ředitel společnosti Ecoholding Josef Špryňar, která pivovar provozuje, věří, že v polovině roku by k prvním dodávkám klášterského piva na čínský trh mělo dojít. Po klášterském pivu je ale "hlad" i v jiných končinách. Horečně se jedná o uvedení na trh ve Švédsku a v Itálii. Jako velký klad uvádí Josef Špryňar smlouvu s řetězcem supermarketů Norma na českém obchodním poli. Důraz na český trh dokládá i fakt, že se klášterskému pivu daří třeba v rekreačních zařízeních v Krkonoších. Na Mladoboleslavsku se pivo s nálepkou Klášter objevilo v dalších restauracích. Daří se prorazit i v zajímavých zařízeních v Praze. (Boleslavský deník)

Od června se v Číně začne prodávat ve velkém první české pivo. Pivovaru Klášter se totiž podařilo po roce příprav prosadit na čínském trhu, který spotřebuje 17 procent světové produkce piva. "Podepsány jsou dvě smlouvy, vždy s jinou oblastí. Zbrzdila nás jen registrace ochranné známky Klášterský ležák, protože s podobnou přišla i německá konkurence," říká Jiří Žwak, ředitel společnosti Ekoholding, která pivovar vlastní.

Klášter, který obchod připravuje s pomocí čínské ambasády v Praze, hodlá do země vozit pětilitrové "párty" soudky a třetinkové láhve. Smlouva rovněž předpokládá technologickou pomoc jednomu z místních pivovarů.

Dosud zástupci tuzemských pivovarů vozili do Číny pouze vzorky svých výrobků, sondovali trh, průlomovou smlouvu se jim podepsat nepodařilo. Ani nyní velké pivovary nepočítají s tím, že by se o příchod na tamní trh pokoušely.

Ústecká společnost Drinks Union o Čínu ztratila zájem kvůli složité legislativě. "Trh jsme sondovali, ale nakonec jsme se rozhodli tam aktivně nepůsobit," přiznává prokurista firmy Josef Vejlupek.

O registraci své české verze ochranné známky se v Číně snaží Budějovický Budvar, neboť známka Budweiser tam patří americkému pivovaru Anheuser Busch. Ale i tak Budvar, opírající svou prosperitu o silný export, ještě vyčkává. "Ten trh je velmi roztříštěný. Spotřebu hodně ovlivňuje ekonomická vyspělost regionů. V průmyslových, hospodářsky silných částech je podstatně vyšší než v těch zemědělských," říká ředitel pivovaru Jiří Boček.

Číňané zatím nemohou pít ani piva z Plzeňského Prazdroje. "Rozhodnutí o zařazení prémiové značky Pilsner Urquell do portfolia dceřiné firmy SABMiller v Číně leží právě na ni. Zatím to nebylo rozhodnuto," říká Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje.

Velcí hráči již přišli

Na čínském trhu zatím dominují vesměs levná místní piva nebo piva vyráběná v licenci. Nadnárodní pivní skupiny investují v zemi miliardy dolarů. Dánský Carlsberg má v zemi podíl už ve dvaceti pivovarech, hlavně na západě země, a se svými partnery už ovládá na 63 procent trhu. Dvojkou za ním je skupina SABMiller. Ta přišla do Číny v roce 1994. Nyní vlastní 49 procent firmy China Resources Snow Breweries, která provozuje 41 pivovarů. Největší světový výrobce piva Inbev zase zaplatí 18,3 miliardy korun (614 miliónů eur) za čínský pivovar Fujian Sedrin Brewery. Po dokončení transakce v roce 2007 bude patřit mezi největší producenty piva v zemi s ročním prodejem téměř 35 miliónů hektolitrů.

Náklady? Jako do USA

"Podnikat v Číně není jednoduché," říká Petr Peniaštek, šéf Lobkowiczkého pivovaru. "I proto zahraniční firmy kupují místní pivovary a vaří v nich své licenční pivo. To jim podnikání v zemi usnadňuje," říká. Podle Žwaka ze společnosti Ekoholding ale pro tuzemské pivovary nemusí být vývoz do Číny nepředstavitelně nákladný. Podle něho dopravní náklady nejsou vyšší než při vývozu do USA. Ani přes známá ochranářská opatření čínských úřadů firma zatím u piva na mimořádné administrativní nebo celní bariéry nenarazila. I ona ale ví, že pro české pivovarníky jde o neprobádané území.

"Poptávkou po našem pivu jsme si jistí. Ale jak se nám nakonec podaří prosadit - to je věc jiná," uvědomuje si rizika Žwak. (iHNed)

Slavnosti Staropramen, na které Vás každoročně rádi zveme, se v letošním roce neuskuteční. Důvodem je rozšiřování kapacity našeho pivovaru Staropramen a s ní související stavební úpravy areálu. Pevně věříme, že se za rok společně znovu skvěle pobavíme a vychutnáme si výborný Staropramen. (Web Staropramen)

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ...

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ukončiť za dva roky. Investičnú akciu smeruje pivovar do celkovej modernizácie linky plechovkového piva a kúpy novej baliacej linky. Súčasná kapacita podniku 16 tis. plechoviek piva za hodinu by sa tak mala v priebehu dvoch rokov zvýšiť na dvojnásobok. K tomuto rozhodnutiu pristúpila spoločnosť kvôli rýchlemu rastu odbytu v segmente plechovkového piva. Ako ďalej uviedol Roman Krajniak so spoločnosti Heineken Slovensko, nová baliaca linka bude schopná baliť pivo do plnofarebnej fólie, čo zvyšuje atraktívnosť balenia pre spotrebiteľa. Napriek skutočnosti, že trh s pivom na Slovensku vo všeobecnosti klesá, kľúčové značky Zlatý Bažant a Corgoň majú podľa R. Krajniaka v segmente plechovkového piva rastúci trend.

Heineken je s podielom nad 40 % najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu s pivom. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do pivovaru Zlatý Bažant v Hurbanove. V súčasnosti už má v portfóliu aj značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (24hod.sk)

Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller plánuje investovať do modernizácie technológií a do zvýšenia výrobnej kapacity topoľčianskeho pivovaru Topvar. Kapacita Topvaru by tak mala vzrásť po vstupe zahraničného investora zo súčasných 700 tis. hektolitrov (hl) na milión hektolitrov (hl) ročne. Uviedli to na stretnutí s novinármi predstavitelia SABMilleru a Topvaru. Ako ďalej skonštatoval generálny riaditeľ pivovaru Šariš Imrich Havriš, výška investícií ešte nie je upresnená a bude predmetom ďalších analýz. Mike Short, generálny riaditeľ plzenského Prazdroja, ktorý tiež patrí do juhoafrickej pivovarníckej skupiny, zároveň ubezpečil, že cieľom spoločnosti SABMiller je upevniť a posilniť značku Topvar na slovenskom trhu. Topvar si dlhé roky udržiaval pozíciu slovenského pivovaru s čisto slovenským kapitálom. Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín preto na margo vstupu zahraničného investora uviedol, že vedenie podniku s týmto krokom súhlasilo kvôli dlhšie trvajúcej stagnácii Topvaru, ako aj celého slovenského trhu s pivom.

Topvar vyrobil v roku 2005 celkom 521 tis. hektolitrov piva. V tomto roku plánujú zvýšiť objem výroby na 550 tis. až 560 tis. hektolitrov. Podľa Vendelína však výroba závisí od letnej sezóny a počasia. SABMiller pôsobí na slovenskom trhu prostredníctvom pivovaru Šariš od roku 1997. Šariš vyrobil vlani 1,25 mil. hektolitrov piva, v tomto roku by mal vyprodukovať približne rovnaké množstvo.

Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar 22. marca tohto roku. Spoločnosť týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hnonline.sk)