Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar získal v letošním hodnocení kvality výrobků Monde Selection (www.monde-selection.com/en/) prestižní zlatou medaili „Grand Gold". Takové ocenění je udělováno jen mimořádným výrobkům, které vyhovují mnoha parametrům kvality. U piva se hodnocení skládalo z odborného posouzení senzorických vlastností a laboratorních rozborů. Hodnoceno bylo dvacet takzvaných organoleptických parametrů. Degustace prováděla komise složená z nezávislých expertů z pivovarnického průmyslu, vysokoškolských profesorů a profesionálních degustátorů. Řada členů komise pracuje v belgickém institutu Meurice (www.heldb.be/he/meurice), který je světově uznávanou odbornou organizací v oboru pivovarnictví a kvasné technologie.

Zlaté medaile Monde Selection získaly také další dva produkty Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar, který je na trhu od roku 2004, tím rozšířil svou sbírku domácích i zahraničních ocenění na deset. Světlý jedenáctistupňový ležák Pardál Echt se prodává teprve od loňského června a zlatá medaile z Monde Selection je jeho prvním oceněním kvality.

„Pro nás je zisk tří zlatých medailí velkým úspěchem. Je to ale i velmi dobrá zpráva pro naše zákazníky. Nezávislá odborná porota prověřila řadu parametrů, z nich každý musel splnit požadovaná kritéria. Ocenění v této soutěži je tedy komplexním zhodnocením kvality našeho piva. Těší nás také to, že v této soutěži získáváme ocenění opakovaně," uvedl sládek Budějovického Budvaru, Ing. Adam Brož. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar obdržel od roku 1987 v Monde Selection již šest zlatých medailí a kvalitu si tedy udržuje dlouhodobě. V ročnících 1999 až 2001 získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili na Monde Selection také pivní speciál Bud Premier Select.

Soutěž Monde Selection už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu. Během 49 let se stala jednou z největších a také nejprestižnějších akcí svého druhu na světě. Letos bylo do hodnocení kvality přihlášeno 2451 produktů od 836 výrobců z 83 zemí. V kategorii piva bylo testováno 274 vzorků z 98 pivovarů v 64 zemích.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Čtyřiadvacetiletá Jana Marešová z Hanušovic je letošní Miss Holba Šerák a hanušovický pivovar bude reprezentovat v soutěži Miss Zlatého moku.

Neobvyklá soutěž, která kombinuje oslavu českého piva a ženského půvabu, je jediná svého druhu na světě, každá z finalistek zastupuje jeden domácí pivovar.

Jana Marešová před několika týdny dostudovala Technickou univerzitu VŠB Ostrava a může se chlubit čerstvým inženýrským titulem. Má výhodu, že o pivu už mnohé ví, její otec je totiž dlouholetým zaměstnancem v Pivovaru Holba a Jana zde pracovala jako brigádnice.

„Soutěž beru jen jako dobrou zkušenost, rozhodně se nechystám na žádnou kariéru v modelingu. Bude pro mě přínosem se podrobně seznámit s provozem, protože se v hanušovickém pivovaru ucházím o pracovní pozici. Umístění v soutěži ale určitě nebude mít vliv na výsledek výběrového řízení,“ řekla Jana Marešová, která se již začíná připravovat na soutěžní disciplíny.

Ve finále klání, které se uskuteční v říjnu v Žatci, totiž dívky musejí předvést zručnost při čepování i servírování piva, čeká je také degustace, při níž budou z různých vzorků poznávat chuť produktu pivovaru, který reprezentují. Z dalších úkolů je čeká česání chmele na čas, promenáda v plavkách i volná disciplína.

„Obavy mám jen z česání chmele, protože to jsem ještě nikdy nedělala. Čepování piva i degustaci natrénuji. Věřím, že všechno zvládnu tak, abych pivovar Holba úspěšně reprezentovala,“ dodala sympatická černovláska, která pivo konzumuje pouze výjimečně. Poslední přípravy na žatecké finále budou dívky ladit na soustředění v exotické Dubaji.

Již nyní je možné volit Miss sympatie prostřednictvím internetové adresy www.zateckydenik.cz.

Svou Miss si Pivovar Holba poprvé vybíral loni, kdy ho úspěšně reprezentovala studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Série koncertů v jihlavském pivovaru začne příští středu. V sobotu naváže na třídenní oslavy Koncert bez hranic.

Koncerty Dne Ježka v areálu jihlavského pivovaru budou i letos převážně ve znamení regionálních kapel. Třídenní maraton odstartuje ve středu 16. června.

„V loňském roce byl Den Ježka hlavně o bigbítu, letos si u nás přijdou na své i fanoušci dechovky,“ řekla Eva Vařejčková z jihlavského pivovaru.

Hned první den se posluchačům od 17 hodin představí regionální začínající kapely. Na závěr dne vystoupí Blues Session, v jehož čele stojí Olin Nejezchleba. Ve čtvrtek se dostanou na pódiu ke slovu také regionální skupiny a na samý závěr plzeňská skupina Tleskač, která je považována za jednu z nejvýznamnějších domácích formací hudebního stylu ska.

Dny Ježka vyvrcholí v pátek, kdy budou k dispozici dvě scény, hlavní a regionální. Na hlavní scéně vystoupí například dechovka Vysočinka Humpolec, kapela Hašlerka se staropražskými písničkami, Harlej nebo Sto zvířat. Ohňovou show předvede společenství Ad Infinitum.

Na pátek bude připravený také program pro děti, Veteránklub Úsobí či autogramiáda jihlavských hokejistů. Po všechny tři dny si dokonce můžete prohlédnout celý pivovar zdarma vždy od 16 do 20 hodin, v pátek už od 12 hodin.

Vstupné bude po první dva dny padesát korun, v pátek sto korun a senioři za polovinu. Část výtěžku z oslav Dnů Ježka poputuje na dobrou věc.

Část peněz, které se vyberou ze vstupného, půjdou na projekt jihlavské oblastní charity Bárka, zaměřený na pomoc umírajícím a jejich rodinám. „Peníze se použijí na nákup auta pro sedm našich zaměstnanců,“ uvedl za jihlavskou charitu Zdeněk Kousal.

Součástí oslav Dnů Ježka se stane letos poprvé i Koncert bez hranic, který tak na třídenní oslavy plynule naváže v sobotu 19. června. Po Masarykově náměstí a amfiteátru je to již třetí scéna, na které se Koncert bez hranic odehraje.

„Nejsme vázaní na žádné místo, čas ani prostor. Jsme zkrátka bez hranic. Koncert patří Jihlavě a lidem, kteří na něj každý rok přijdou,“ řekl za pořádající sdružení Alternativa Pro dramaturg koncertu Vítězslav Schrek.

Letošní nabídka Koncertu bez hranic je pětihodinová a začíná od 17 hodin. Během ní se mohou lidé těšit na hudbu od cimbálu až po tradiční bigbít.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Nejen zaměstnanci pivovaru otřásla zpráva o jeho plánovaném uzavření. Lidé se začínají bouřit a sepisují petici. Po třech stech třiceti letech přece nemůže být konec.

Ministerstvo zemědělství, které je jediným vlastníkem pivovaru ve Vyškově, se ho rozhodlo zavřít. Koncem června mají propustit většinu zaměstnanců a zůstane už jen likvidační tým. Lidé proto sepsali petici a za pivovar chtějí bojovat.

V petici se obrací na ministerstvo zemědělství. Žádají ho, aby nezavíralo pivovar ve Vyškově. „O petici víme, ale není to naše iniciativa. Pivo zatím pořád vaříme, ale výrobu postupně ukončujeme,“ řekl David Šigut, který je v současné době pověřený vedením pivovaru.

Jedenáct set podpisů

V petici už lidé nasbírali víc jak tisíc podpisů. „Nasbírali jsme už téměř jeden tisíc sto podpisů. Chceme lidem ukázat, že nám situace ohledně pivovaru není lhostejná,“ uvedla za petiční výbor Hana Dostálová.

Překvapivé je, že se petice objevuje třeba i v restauracích v Brně a jiných obcích než ve Vyškově. „Vyškovské pivo je jedno z nejlepších, které znám. Proto jsem dal petice i do hospod u nás v Brně,“ potvrdil Tomáš Foltýn. Někteří lidé o petici ale zatím neslyšeli. „Petici jsem ještě nikde neviděl, jinak bych ji podepsal,“ řekl Martin Vojtek z Bohatých Málkovic.

Lidé ji mohou do pondělka ve Vyškově podepsat třeba v Knihovně Karla Dvořáčka, U Piráta, v Granadě, ve Vyškovské pivnici, v Nádražní restauraci, v Dědicích U Gryca a ještě v dalších podnicích. „Také byla možnost vytisknout petici a poté nám ji zaslat na adresu petičního výboru. Zatím nám došlo pět dopisů. Podepsanou petici nám poslali také pražští a táborští příznivci. Podporu nám vyjádřili také zaměstnanci Dalešického pivovaru,“ informovala Dostálová.

Plánovaná petice, ani protesty lidí zatím ale situaci v pivovaru nemění. „K žádné změně zatím nedošlo, pivovar se podle mých informací zavře,“ dodal Šigut.

Ohlasy na petiční akci ale dodaly sílu zaměstnancům. „Podpora Vyškovanů nás mile překvapila, rozhodli jsme se proto dál bojovat. Neztotožňujeme se s názorem, že je pivovar nutné zavřít,“ řekl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Důvodem zavření jsou podle ministerstva zemědělství nedořešené církevní restituce. Snahy o pronajmutí pivovaru také zkrachovaly.

Výjimečně vařené pivo

Vyškované tedy nejspíš přijdou o výjimečné pivo a místní památku. Jak vysvětlil tamní sládek, každý stupeň Vyškovského piva se vaří zvlášť a jinou recepturou. Většina pivovarů ale uvaří jedno pivo a vodou ho naředí na určitý stupeň. Nejen v tom je Vyškovské pivo výjimečné. Přesto, že jeho kvalita roste, není to nic platné.

V pátek se koná v pivovaru schůzka lidí, kteří donesou podepsané petice a naplánují, co dál. „Líbí se nám myšlenka, že bychom vyjeli čepovat pivo před ministerstvo dopravy a stávkovali proti zavření. Chtěli bychom, aby ministerstvo přehodnotilo svoje rozhodnutí,“ dodal Obruča.

Velká diskuze ohledně zavření pivovaru se rozproudila i na webu pivovaru a dalších pivních serverech. Podle lidí mohou fungovat i menší pivovary a bez problémů. „Nejsme zadlužení a nemáme žádné půjčky. Není důvod, proč pivovar zavřít. K utlumení došlo podezřele rychle před novými volbami,“ myslí si Obruča.

Lidé v pátek posčítají všechny petiční hlasy a vymyslí další postup. „Dalších pět set hlasů, o kterých paní Dostálová neví, v pátek dodám. Obrátíme se na pana hejtmana, církev i další, kteří nám mohou pomoci. Teď už nemáme co ztratit,“ uvedl Obruča.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Nádvoří plzeňského pivovaru bude letos premiérově hostit úvod tradičního Historického víkendu. Program zahájí zábavný podvečer s šermem a dobovou hudbou ve čtvrtek 10. června od 18 do 21 hodin.

Tématem letošního Historického víkendu je doba Rudolfa II., a tak organizátoři pro prolog vybrali představení Golem v podání skupiny historického šermu Gotika a hudební skupiny Strašlivá podívaná. Hudebníci poté naváží na představení samostatným koncertem.

Večer budou doprovázet zábavné soutěže. Připraveno je koulení sudů na čas, pivovarský kvíz, slalom na koloběžkách a další. Pro soutěžící jsou připraveny zajímavé ceny.

Vstup na prolog Historického víkendu na nádvoří plzeňského Prazdroje je samozřejmě zdarma.

Více informací o Historickém víkendu, jehož hlavní program se uskuteční u sv. Jiří v Plzni Doubravce ve dnech 11.–13. června 2010, naleznete na internetové adrese http://akce.plzen.eu/2010_historickyvikend

Příběh o Golemovi

Světoznámý příběh o mocném Golemovi má mnoho verzí – všechny se shodují v tom, že židovský učenec vytvořil velmi silného umělého člověka z hlíny a oživil ho pomocí šému. Podrobnosti se ale rozcházejí.

Bádáním ve starých archivech zjistili plzeňští muzikanti ze Strašlivé podívané a šermíři ze skupiny Gotika pozoruhodné věci a poskládali z nich jedině pravou a věrohodnou podobu, kterou ztvárnili do představení s živou hudbou, dramatickým šermem a mnohými překvapeními.

Folk od Strašlivé podívané

Plzeňská hudební skupina Strašlivá podívaná hraje folkovou muziku s historizujícími a etnickými prvky. Její písničky vyprávějí příběhy inspirované historií i světem fantazie, ve zpěvných melodiích a bohatých aranžích naleznete prvky středověku, renesance či baroka, a také motivy irské, cikánské i židovské.

„Strašlivka“ je propojena se svým městem Plzní. V jejích písničkách navštívíte plzeňskou synagogu, hrad Radyni, můžete obdivovat plzeňskou Madonu z kostela sv. Bartoloměje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Do boje s nejvyšším vrcholem Beskyd a 65kilovým nákladem se pustí v rámci závodu Radegast Beskydský šerpa čtyřicet čtyřčlenných týmů. Jejich úkolem bude dopravit na Lysou horu co nejrychleji sud s pivem Radegast na tradičním dřevěném šerpovském nosiči. Unikátní závod se uskuteční v rámci Adrenalin Cupu v Ostravici v sobotu 26. června a jeho patronem je známý horolezec Leopold Sulovský, první Čech, který pokořil nejvyšší horu světa Mount Everest.

„Radegast beskydský šerpa je unikátní závod pro pravé chlapy. Postavit se na start znamená překonat sám sebe, obětovat se pro tým a zároveň se spolehnout na kamarády. Vítězem je každý tým bez ohledu na to, na kterém místě dojde do cíle,“ přiblížil hlavní myšlenku závodu manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Za tvrdou dřinu se mohou všechny týmy, které spatří v limitu 4 hodin cíl na Lysé hoře, těšit na 100 piv Radegast. Nejrychlejší tým dokonce na 400 piv a speciální pohár. Na start Radegast Beskydského šerpy se postaví 40 týmů. Kvalifikace do závodu probíhá na stránkách www.radegast.cz.

Radegast Beskydský šerpa se dočkal, po loňském úspěchu, svého rozšíření, které popsal Pavel Kmínek: „Zájem o start na Radegast Beskydském šerpovi je i letos obrovský. Proto jsme se rozhodli, že v letošním roce uskutečníme ještě dva závody, a to v Olomouci a ve Zlíně.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nové logo, etikety, lahve, kartony i další obaly, POSM – kompletní novou tvář získalo exportní krušovické pivo. Po loňském celkovém rebrandingu krušovických piv pro tuzemský trh se tak uzavřela celková vizuální změna veškerého sortimentu Královského pivovaru Krušovice. „Hlavní změnou u exportních produktů Krušovice Imperial a Krušovice Černé je barevnost loga. Přidáním bílé barvy ke stávající zlaté a červené se nám podařilo posílit viditelnost a čitelnost loga, etikety i dalších nosičů. Modernější a dynamičtější design tak posiluje stávající prémiové postavení značky Krušovice na všech exportních trzích,“ říká Martina Pastorová, exportní marketingová manažerka skupiny Heineken, do které Královský pivovar Krušovice patří.

V porovnání s logem pro tuzemský trh je exportní vizuální identita bohatší o erby české koruny a také medaile ze Světové výstavy. „Těmito symboly se hlásíme k historii, původu a dlouhodobé tradici vaření piva, která potvrzuje unikátnost krušovických piv,“ vysvětluje Martina Pastorová. Historické propojení Královského pivovaru Krušovice s jeho vlastnictvím panovníky Koruny české se odráží i v reklamních vizuálech, na kterých je opět zobrazen Pražský hrad nebo ulička historického centra Prahy se siluetou Hradu v pozadí.

Další důležitou změnou je u balení v pivních lahvích změna samotné půllitrové lahve. „Z typu NRW se přešlo na typ Ale - Premium, pro který je charakteristický delší krk lahve,“ upřesňuje Martina Pastorová. Veškerý exportní sortiment Krušovic - Krušovice Imperial a Krušovice Černé – je kompletně v nových obalech stáčen a balen již od začátku května, ale vzhledem k časové náročnosti logistiky a distribuce na zahraniční trhy lze očekávat, že kompletní nový sortiment najdou v maloobchodní síti spotřebitelé zhruba do jednoho až dvou měsíců, tedy právě nyní, na počátku hlavní sezóny. Na nový vzhled exportních krušovických piv je upozorní venkovní billboardové kampaně, tisková inzerce, speciální promo akce a také nové POS materiály v místě prodeje.

V současné době se Krušovice Imperial a Krušovice Černé vyvážejí do 31 zemí celého světa, vedle většiny evropských zemí a Ruské federace například do USA, Kanady, států Střední Asie nebo do Austrálie. Ke stěžejním zahraničním trhům patří právě Rusko, které je největším odbytištěm, stejně jako Slovensko a Německo, které jsou dvojkou a trojkou mezi exportními destinacemi značky Krušovice. Export krušovických piv byl zahájen v roce 1996.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Výstava s názvem Příběh jihlavského piva potrvá do konce srpna.

Muzeum Vysočiny v Jihlavě v létě připomene staletou pivovarnickou tradici Jihlavy. Ve městě se pivo vaří od středověku, velký pivovar byl založen před 150 lety a funguje dodnes. Na výstavě, která bude zahájena 2. července, budou kromě bohaté dokumentace k vidění i starodávné pivní korbely, modely pivovarských zařízení a hospodský koutek z první třetiny minulého století. Výstava s názvem Příběh jihlavského piva potrvá do konce srpna.

„Jihlavská tradice vaření piva je velmi stará. Pivo se tady vařilo v podstatě od založení města, od 13. století,“ uvedl historik Radim Gonda. Tato výroba hrála důležitou roli hlavně ve středověku a v raném novověku. „Postavení sladovníků bylo skutečně privilegované. V této době, společně s dalšími obory, jako byla těžba stříbra, politicky kontrolovali správu města,“ přiblížil historik. V 16. století proti sladovníkům dokonce vypukla vzpoura.

Ve druhé polovině 19. století se jihlavský sladovnický cech rozhodl zrušit malé pivovary a postavit společný moderní pivovar. Tento podnik byl založen v roce 1860.

V jihlavském Muzeum Vysočiny se veřejnost dozví, které z domů disponovaly právem várečným a kde fungovaly malé pivovary.

Mezi množstvím vystavených předmětů budou také iluminované knihy sladovnického cechu ze 17. a 18. století. „Zajímavostí bude dosud nepublikovaná ukázka fotografií náhrobních kamenů s přepisy textů, pod nimiž byli v 18. století pohřbeni lidé nějak spjatí s pivovarnictvím,“ doplnil Gonda. Náhrobky byly nalezeny loni při archeologickém průzkumu v kostele svatého Jakuba. Expozici budou doplňovat dobové dokumenty a fotografie, na nichž budou zachyceny i někdejší známé jihlavské hospody.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Věra Stejskalová

Přivonět, zlehka se napít a posoudit říz i hořkost. Takhle degustují pivo odborníci. Ovšem z žádných půllitrů. Pěkně z decilitrových skleniček.

„Začíná se vůní. Ke sklence nejprve přičichnu,“ popisuje postup výrobní ředitel českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora. Už ve vůni pozná některé chyby - když je pivo nakyslé a navinulé. Následuje chuťový vjem. Jsou chutě, které pivo má mít a které jsou v něm nežádoucí. Pak se posuzuje říz a hořkost, což jsou zásadní vlastnosti. Pivo nemá být přesycené, mělo by jen lehce šimrat na jazyku. Pokud ho má člověk plnou pusu, už ho odrazuje od dalšího pití. Správný říz přináší ceněnou svěžest piva.

„My pivovarští ale nejraději chodíme ochutnávat do sklepa. Pivo ve stadiu kvašení má říz daleko kvalitnější, je totiž přirozený. Není v něm ještě to, co se dodá při jeho lahvování,“ nastiňuje Zagora, jenž sedí v porotě na letošních budějovických Slavnostech piva.

Někteří lidé podle Zagory označovali mok ve sklepě za jahodové pivo. „Jahoda se považuje za super ovoce, má výraznou chuť a pivo ve sklepě má také výraznou chuť, proto mu tak říkali. Navíc si vždycky natočili tuplák, a protože pivo dole je hodně studené, tak si ho ohřívali. Pak mělo ještě lepší říz,“ vysvětluje Zagora, proč pivo ze sklepa je to nejlepší, co můžete pít.

Připomíná, že handicapem každého degustátora je nachlazení. Pokud máte rýmu, neucítíte nic. Před ochutnávkami byste také neměli jíst žádné výrazné jídlo, nekuřáctví je výhodou.

Degustační soutěže podle Zagory mají smysl. „Nejde o to zvítězit, ale spíš vidět, kde si pivo mezi těmi ostatními stojí.“

Krumlovský sládek říká, že samozřejmě záleží, jaká skupina lidí se při degustaci sejde. „Prostě jakou mají chuť, zda dávají přednost sladkým pivům, nebo mají radši hořká. Třeba my Jihočeši preferujeme piva, která nejsou tak hořká. Na degustacích v Mnichově je jedním z hlavních kritérií při posuzování piva takzvané druhé napití. Zda by si člověk dal to druhé pivo,“ porovnává.

Při budějovických slavnostech zatím odborníci hodnotí výčepní piva, takzvané desítky. Až později přijdou na řadu „těžší váhové kategorie“ a na závěr i netradiční pivo. V této kategorii má svého zástupce i Zagora - je jím tmavý ležák Nakouřený švihák, který uvařil podle vlastní receptury. Voní a chutná po uzeném mase. Chuť mu dává speciální ječný slad nakouřený bukovým dřevem z německého Bamberku. „Při degustaci ho ale nehledám,“ říká Zagora.

Sám dodává, že pivo ochutnává denně. „Někdy je to plus, ale jen tehdy, pokud se nepotřebuji někam dopravit. Myslím, že denně ty dva litry vypiju. Ovšem po malých dávkách.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Neradová

Jen řeka Sázava se držela včera v Kácově na Kutnohorsku na druhém povodňovém stupni, přestože hladina klesala. Řeka kulminovala v noci na včerejšek, nyní postupně odtéká. Nejvíce se jí obávali majitelé pivovaru. Ten stojí jen několik metrů od řeky.

„Voda stále stoupala. Nakonec dosáhla až na práh, ale dovnitř se nedostala. Škody nejsou velké, jen je trochu poničená omítka,“ uvedl ředitel pivovaru David Hořejší.

První stupeň trval včera na řece Doubravě ve Žlebech na Kutnohorsku a na Labi v Brandýse a Mělníku. Řeka kulminovala ve čtvrtek večer, nyní klesá. „Větší množství vody je pod soutokem s Vltavou, protože se upouštěla kaskáda a teklo hodně vody z jižních Čech a také ze Sázavy. Navíc tady pršelo,“ vysvětlil dispečer z Povodí Labe.

Meteorologové na příští týden předpovídají bouřky. Vodohospodáři nepředpokládají, že by mohly do středních Čech dorazit povodně. „Spíš se bude jednat o lokální záplavy,“ dodal dispečer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Také se vám už stýská po dlouhých a vlahých letních večerech strávených u příjemného posezení na venkovní zahrádce vaší oblíbené restaurace či hospůdky? Patříte k těm mnoha, kteří si nedokážou horké letní dny představit bez sklenice dobrého zlatavého moku? Právě pro Vás uvádí v těchto dnech Krušovice na trh nové desetistupňové pivo Desítka.

Nová krušovická Desítka byla vyvinuta na základě průzkumu mezi spotřebiteli, kteří poskytli Krušovicím návod, jak nové pivo správně namíchat. Krušovičtí sládci si potom dali obzvláště záležet, aby nová Desítka chutnala jako v dobách, kdy se zdejší pivo těšilo nesmírné oblibě mezi všemi milovníky tekutého zlata. Vznikl tak produkt se stupňovitostí 10,2°, s výraznou, plnou pivní chutí a hustou krémovou pěnou. Typickou sytě zlatou barvu a příjemnou plnost dodávají nové Desítce tři druhy vybraných odrůd kvalitních českých a moravských sladů. Díky žateckému chmelu, především žateckému poloranému červeňáku, má výraznou a zároveň příjemně vyznívající hořkost.

Krušovická Desítka se skvěle pije, výborně osvěží a po každém loku vybízí k dalšímu napití. K dostání je od letošního května. Naleznete ji v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech. Prodává se ve vratných 0,5l lahvích, ve speciálním promo multipacku s dárkovou sklenicí a také v půllitrové plechovce. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v 50 l KEG sudech.

Doporučená cena:

Vratná lahev, 0,5 l: 10,50 Kč

Plechovka, 0,5 l: 16,50 Kč

Promo multipack s dárkovou sklenicí: 87 Kč.

Obsah alkoholu: 4,2 %

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Prvním pivem, které neobsahuje alkohol, se může pochlubit už také jihlavský pivovar Ježek. Na pivo s názvem Lobkowicz nealko má pivovar zatím jen kladné ohlasy.

Spotřebitelé si ho mohou zakoupit jak točené, tak v lahvi. „Je určené do celoplošné distribuce. Zakoupíte ho v restauraci i v prodejně,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Cílem jihlavského pivovaru Ježek je, aby se stal v segmentu nealkoholických piv dvojkou na českém trhu.

„Domnívám se, že se nám to v poměrně krátkém čase podaří. Ohlasy na nové nealkoholické pivo jsou jak u konzumentů, tak partnerů velice pozitivní. Je to podle mě správná cesta, jak rozšířit naše aktivity,“ dodal Vostrý.

Nové pivo bez obsahu alkoholu je speciální tím, že je vyráběné ze tří druhů sladů a jsou v něm použity tři druhy chmele.

„První vjem je takový, že cítíte chmelovou vůni, kterou mu dodává speciální odrůda chmele, zvaná cascade. Zvláštní jemná chuť je dána kombinací tří druhů sladů: českým, bavorským a karamelovým,“ podotkl výrobní ředitel a sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

„Směsice těchto tří sladů dává pivu velice zajímavou, ušlechtilou a plnou chuť. Je osvěžující a dobré, když potřebujete například uhasit žízeň po dobrém obědě,“ popsal Kalina.

I když se prognózy, že spotřeba piva bude v České republice prudce klesat, naplnily, jihlavský pivovar si na nezájem spotřebitelů nemůže stěžovat. Za prvních pět měsíců dosáhl nárůstu u piva Ježek v sudu o 33,5 procenta a v lahvi dokonce o 52,3 procenta oproti loňsku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Víte, jak to vypadá v pivovaru Budějovický Budvar? Že ne? Tak se tam s námi vypravte. A aby vám nevyschlo....

Mnozí z nás s ním zatočí za pár minut, ale na svět přichází více než sto dní. Řeč je o ležáku Budweiser Budvar z pivovaru Budějovický Budvar, který oslaví letos 115. výročí vzniku. Pili ho již naši dědové a zřejmě se s ním budou potkávat i naši vnuci, samozřejmě, až dosáhnou plnoletosti.

Jak to v pivovaru vypadá? Reportéři Deníku se vypravili rovnou ke zdroji, aby na vlastní oči a chuťové buňky zjistili, jaká utajená kouzla výrobu nápoje doprovázejí. Díky vstřícnosti se dostali i tam, kam nesmějí ani turistické exkurze z Japonska.

Voda z třetihor

Pivovar leží na výpadovce z města směr Praha. Do království lahví a přepravek se vydáváme přes vrátnici, kde na nás čeká tiskový mluvčí Petr Samec. Toho doplní sládek pivovaru Adam Brož, výrobně technický ředitel nebo pan starý, jak mu říkají kolegové.

Míjíme artéskou studnu, ze které se bere voda. Tohle místo by mělo být nejpřísněji chráněno a zdejší zaměstnanci vědí moc dobře proč.

„Nejdůležitější a základní surovinou pro pivo je totiž kvalitní voda,“ zdůrazňuje Adam Brož. „Ta naše je unikátní a čistotou splňuje parametry pro kojeneckou vodu. Pro vaření piva ji nemusíme chemicky upravovat. Získáváme ji ze tří stovek metrů hlubokého vrtu. Zásoby pocházejí z podzemního rezervoáru, až z třetihorního podloží. Její kvalita se nemění a není závislá na ročních obdobích.“

Pivovary, které nemají artéskou studnu, musí čistit vodu chemicky. Někde ji berou z povrchových studen či z řek.

Jdeme po trubkách a ocitáme se v budově centrální strojovny pivovaru. „Zde se zajišťuje zásobení vodou, energií, teplem i chladem,“ vypočítává Adam Brož. Pošilháváme po vysokých kulatých nádržích. „To jsou pískové filtry, přes které se voda mechanicky čistí. Pro další úpravu nepoužíváme chemii. V nádržích je vrstva speciálního písku z Provodína, jehož zrnka mají většinou velikost od půl do jednoho milimetru. Zfiltrovaná voda se jímá do akumulačních nádrží, z ní je zásobován celý závod.“

Procházíme kolem vlečky, kam zrovna přivezli slad. Zrnka se sypou ze spodku vagonu, u kterého klečí Zdeněk Lovčí a trpělivě plní prosby fotografa, který chce zachytit sladopád co nejdokonaleji. „Sladovnický ječmen pro naše pivo roste na Moravě,“ prozrazuje sládek.

Vcházíme do haly, kde jsou napěchované vaky plné chmele, opatřené tmavou pečetí. „Používáme pouze odrůdu Žatecký poloraný červeňák,“ vysvětluje Adam Brož a stejně jako on ho bereme do ruky, mneme mezi prsty šustivé zelenavé šupinky a přikládáme k nosu. V hlavě mi naskakují vzpomínky staré dvacet let, když jsem ručně strhával šňůry chmele, stál na valníku a švihem skládal prstence zeleného zlata jeden za druhým.

„Patří do kategorie jemného aromatického chmele, není tak hořký a víc voní. Pro výrobu našeho ležáku nesmí být ve formě pelet nebo extraktu,“ dodává Adam Brož.

Vaří ještě v mědi

Ve skladu chmele, sto let staré budově s klenbami, se jako za starých časů ohání sekerou Karel Dvořák. Porcuje kostku slisovaného chmele a část pak ukládá do pytle. „Je tu stále sedm stupňů,“ vysvětluje pracovník varny s tím, že se jezdí ohřívat do vyšších pater budovy. „Sklad má kapacitu nějakých sto třicet tun.“

Dávky chmele pak putují do varny a dávkují se do varných pánví.

Nastupujeme do výtahu a jedeme o několik pater výš. Ocitáme se ve varně, v místnosti, kam turisté smějí a kde všichni obdivují veliké měděné kotle. „Jsme asi poslední, kterým je v mědi vyrobily a dodaly Závody Vítězného února Hradec Králové,“ doplňuje sládek s tím, že dnes se již vyrábějí z nerezu.

Ve varně je zatím klid. Z kohoutů u stěny nic neteče, nádoby, do kterých vedou žebříky, jsou prázdné, ale za chvíli to přijde. Z osmnácti kohoutů začíná vytékat sladina. Ochutnáváme ji, je příjemná a sladká, takový sladový čaj. „Ze sladu vznikají přírodní cestou zkvasitelné cukry,“ doplňuje sládek a drží v ruce dlouhou dřevěnou rukojeť nádobky na ochutnávání.

Království dnes obhospodařuje Václav Pintýř, teď ručně reguluje kohouty, aby z nich tekla sladina vždy stejně. „Pracuji tu od roku 1974,“ prozrazuje pracovník varny. „To jsem ještě ani nebyl na světě,“ reaguje hned sládek Adam Brož. „Dříve byla jiná makačka, hodně věcí jsme dělali ručně. Teď je technika a řada věcí je automatizovaných,“ dodává Václav Pintýř.

Se svíčkou na jiskru

Za dalšími zamčenými dveřmi nás čeká unikátní pracoviště, kam nikdo nesmí. Tedy kromě zdejších odborníků a dnes i kromě nás. „Jsme v propagační stanici kvasnic,“ říká Adam Brož. Ve vysoké místnosti stojí kovové válce, všude samé trubky, a my jsme zvědaví, co se uvnitř děje. „Tady se pomnoží ve dvou nádobách kvasnice. V jednotýdenních cyklech se tu rozkvašuje mladina a z ní se pak zase zakvašují velké tanky při hlavním kvašení,“ říká Adam Brož. „Jedenkrát do roka se pěstuje čistá kultura z jedné buňky.“

Konečně jsme v ležáckých sklepech. Ovane nás zima, jsou tu celoročně tak dva stupně. Pracovníci tu chodí v teplých kabátech a dohlížejí na to, jak ležák zraje. „V ležáckých tancích zraje devadesát dní, a speciální Bud Premier Select přes dvě stě dní,“ vysvětluje Adam Brož. Většina jiných pivovarů dobu ležení piva zkrátila na jeden až dva měsíce.

Z tanku napouští pivo do sklenice. Pak bere do druhé ruky stojánek s hořící svíčkou a prohlíží si obsah sklenice, za kterou se mihotá plamen. Tuhle alchymii s ohněm prováděli již první sládci pivovarů. „Je to takový zákalometr,“ vysvětluje sládek. „Posuzoval jsem čirost a barvu piva. Kvasničné buňky způsobují rozptyl světla a ten je pozorovatelný na obrazu plamene svíčky. U jiskrného piva jsou kontury plamene ostré. Protože pivo z ležáckého tanku není zatím filtrované, je stále mírně zakalené kvasnicemi,“ zdůrazňuje.

Ze zimního království, kde čeká ležák v tancích devadesát dní na vysvobození, míříme do království bílých plášťů, baněk, zkumavek a unikátních přístrojů, které obsluhují další odborníci.

„Jsme v oddělení řízení jakosti,“ prozrazuje vedoucí Lucie Navrátilová, která zde pracuje jedenáctým rokem. „V laboratoři pracujeme ve třech směnách, všechno musí být stále pod dohledem.“ Zde se kontroluje kvalita sladu, chmele, voda a vzorky piva v různých fázích výroby, ale třeba také vlastnosti lepidla pro etikety na láhve.

„Ročně máme až 36 tisíc vzorků čili 150 vzorků denně,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Jsme takoví doktoři pro pivo,“ dodává Petr Košin z oddělení výzkumu.

„Při výzkumu přemýšlíme, jak se stávajícími metodami udělat, aby pivo bylo stále dobré,“ říká mikrobiolog, dlouholetý zaměstnanec a člen Síně slávy českého pivovarnictví docent Jan Šavel. „Výroba piva je biotechnologická záležitost, při které i nepatrné změny mohou hrát velkou roli. Naším úkolem je, aby bylo pivo pořád stejně skvělé,“ dodává Jan Šavel.

Prestiž v lahvích

Pracovníci musí pivo sledovat i chuťově. „Pít pivo v pracovní době je pro nás povinnost,“ usmívá se Petr Košin. „Všichni máme degustační zkoušky,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Nejde o to poznat značku, ale pojmenovat, jak pivo chutná,“ říká Petr Košin.

„Piva ochutnáváme i v zahraničí jako členové porot pivních soutěží. Mnohdy jsou piva zajímavá a chutná, ale když chceme kvalitní ležák, těšíme se vždy domů na Budvar,“ směje se Petr Košin a na stůl pokládá odběrovou baňku s čerstvým vzorkem, aby nám při dalším vyprávění nevyschlo v hrdle.

„Veškeré láhve budvaru, které koupíte ve světě, jsou od nás z Českých Budějovic. Lidé, kteří pijí Budvar, pijí značku a prestiž,“ říká Košin. „Je třeba vzdát úctu našim předkům za to, jak nastavili typ piva v Budvaru,“ zdůrazňuje Jan Šavel. „My jen udržujeme tradiční chuť nápoje za podmínek nejvyšší kvality.“

Kvalitně udělané pivo má i další přednosti. „Z hlediska zdravotního je pivo nesmírně zdravý a čistý nápoj,“ shodují se členové laboratoře. „Čistá voda obsahuje víc bakterií než pivo. Pivo je potravina, naklíčené obilí, jak se říká - tekutý chléb.“

Chmelový rolls roys

V laboratoři nám předvádějí unikátní přístroje. „Tohle je třeba víceúčelový infračervený spektrofotometr, říkáme mu NIR, kde za dvě minuty zanalyzujeme vzorek sladu, zatímco dříve to trvalo pět hodin,“ ukazuje Lucie Navrátilová.

„Dodavatelé vědí, že kvalitu pečlivě hlídáme, a prodávají nám ty nejlepší suroviny. Jsme dobrý odběratel,“ zdůrazňuje Petr Košin. „Žatecký poloraný červeňák je rolls roys mezi chmely,“ komentuje výsledky analýzy.

Vedle v chodbě se nachází další záhadná místnost označená slovem Deponáž. „Je to sklad všeho, co vyrobíme,“ vysvětluje Petr Košin, když vstupujeme dovnitř. Láhve a plechovky všude, kam se podíváš. „Skladujeme tu vzorek z každé šarže lahví a plechovek, co vyrobíme, a to až do konce záruční doby, což je až jeden rok. Je tu dvanáct polic pro dvanáct měsíců.“ Místnost má dvacet stupňů, chybějí okna, neboť piva musí být ve tmě.

Odchod s veselou

Plni nejen zajímavých informací odcházíme ze dvora pivovaru, kde se tísní tisíce beden s láhvemi. Až si zase zajdeme na budvárek, už budeme vědět, že v něm pijeme vodu z třetihor a že kdekoliv na světě koupený budvar pochází pouze a výhradně z jižních Čech. A to není špatné zjištění, co říkáte?

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Radek Gális

Historické fotografie, předměty, pivovarské nástroje či cokoliv dalšího mapujícího historii by mělo ozdobit výstavu pořádanou v rámci oslav 40. výročí založení pivovaru Radegast. Pracovníci pivovaru se proto obrací na majitele dokumentů či předmětů s prosbou o jejich zapůjčení či věnování do sbírek pivovaru. Majitel nejzajímavějšího předmětu získá pivo na celý rok zdarma.

„Víme, že mnoho příznivců Radegastu má doma bohaté sbírky předmětů či fotografií, které připomínají vznik našeho pivovaru a další milníky ve vývoji. Rádi bychom uspořádali ucelenou sbírku a vystavili ji. Významné výročí 40 let od založení našeho pivovaru k tomu přímo vybízí. Vděčni budeme za jakýkoliv předmět, ale třeba i cennou informaci či kontakt,“ požádal o pomoc manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Za nejatraktivnější exponát získá jeho majitel 320 piv Radegast, což odpovídá průměrné roční spotřebě piva na jednoho obyvatele v ČR. Pivem bude odměněn také každý, jehož předmět nebo fotografie budou na výstavě, začínající 11. září 2010 v Nošovicích, použity.

Všichni, kteří budou chtít pivovaru pomoci, se mohou hlásit osobně na recepci pivovaru Radegast v Nošovicích, příp. na e-mailu: martina.sikorova@pilsner.sabmiller.com.

Výzva platí do 15. 6. 2010

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na Vysočinu přišel z Opavy. Pobýval v Ostravě, a tak ví, jaké je tamní ovzduší a životní prostředí. Ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard má jasno: Vysočina by měla více stavět na svém přírodním bohatství. Za podporu stojí nejen rybníky a cyklostezky.

„Co si dáte k pití?“ ptá se mě před začátkem povídání o pivu, politice i vysočinském hejtmanství Stanislav Bernard, šéf humpoleckého pivovaru. Většinou na takovou otázku odpovídám, že si dám vodu. V Humpolci jsem si dal ovocné nealko pivo.

I o ovocných pivech bude řeč. Začněme však úplně jinde než v pivovaře: přenesme se pomyslně do Jihlavy, na krajský úřad.

* Kdybyste byl hejtmanem kraje Vysočina aměl tu moc, jaká opatření pro rozvoj regionu byste určitě udělal?

Musel bych mít více informací, které zrovna hejtman má. Osobně Vysočinu vidím jako kraj se senzační přírodou, s velmi čistým životním prostředím. Z toho bych ve své úvaze vycházel. Stojí za to budovat infrastrukturu pro turisty, síť cyklostezek a značených cest, odpočívadla, informační tabule a podobně. Cílená podpora by měla jít také do rozhleden, jezdeckých areálů, sportovišť a přírodních koupališť. Některé rybníky jistě stojí za to upravit, aby se tam dalo koupat.

* Co udělat na Vysočině pro podnikatele?

Tady bych svou odpověď nevztahoval na kraj Vysočina. Nejlepší pro podnikatele by bylo, kdyby o státu nevěděli vůbec. Ano, jde o to, aby věděli, jaké jsou zákony. Není ale možné, aby se podmínky pro podnikání radikálně měnily podle toho, kdo zrovna vládne. To jsou největší problémy, které trápí podnikatele. Stát by se měl starat o to nejnutnější.

* A co je podle vás to nejnutnější?

Měl by se starat o obranu země, bezpečí obyvatel, pořádek, péči o slabé a nemocné. Také bych očekával, že se něco udělá s neuvěřitelným rozsahem zlodějiny a korupce. To považuji za rakovinu naší republiky. Schodky rozpočtu ze značné části vznikly kvůli korupci a zlodějině. Také přispělo kupování si voličů nesplnitelnými sliby. Je nejvyšší čas toto řešit.

* Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V tomto směru je na Vysočině hodně pivovarů. Není jich až příliš na to, aby se také jim dobře dařilo?

V regionu je obrovská konkurence. Je to zřejmé, když se podíváte na mapu celé oblasti - pivovary jsou v Hlinsku, Poličce, Chotěboři, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Jihlavě a v Humpolci. To máte sedm pivovarů v relativně řídce osídleném území. Pro zákazníka je zase pozitivní pestrost chutí i značek. A ačkoliv je značek hodně, mám-li mluvit za sebe - nám se daří naštěstí dobře.

* Jak jste se vy osobně dostal k pivovarnictví?

V roce 1991 jsme koupili humpolecký pivovar společně s Rudolfem Šmejkalem a Josefem Vávrou, který předtím pracoval jako podsládek v ostravském pivovaru. Humpolecký pivovar v dražbě přišel na 52 milionů korun, zůstatková hodnota přitom byla kolem 9,5 milionu korun. Začátky podnikání nebyly jednoduché. Do Jihlavy jsme moc nemohli, samotný Humpolec má 11 tisíc obyvatel.

* S jakou strategií jste na trh tedy vstoupili?

Rozhodli jsme se stát celostátní značkou. Naším cílem zůstává nejen navyšování objemu výroby, ale především dosažení nejvyšší možné kvality a zajímavé chuti. Chceme být „voňavým kořením“ českého trhu s pivem. »

* Jak vstřícné byly v začátku vašeho podnikání banky? Poskytly vám úvěr snadno?

To ne. Byl to stres. Úvěr jsme ale nakonec po zhruba měsíci jednání dostali na poslední chvíli a oddechli si. Jedinou možností bylo ručit rodinným domem. Na úplný start jsem měl jinak asi 70 tisíc korun, které mi půjčil známý.

* Jak se vyvíjí trh s pivem letos?

Je zde trend, kdy si někteří zákazníci kupují lahvové pivo domů a nechodí tolik do restaurací a hostinců. To má ekonomické důvody, jež jsou umocněné krizí. Od 1. ledna 2010 se také projevilo „chování“ státu. V České republice se zvýšila spotřební daň u piva zhruba o třetinu.

* A pivo zdražilo...

To ano, pivovary na tom ale nevydělaly nic. Loni se český trh s pivem propadl asi o 5,9 procenta, za první čtvrtletí letošního roku byl zaznamenán pokles o 12 procent ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku. Jestli se poslanci rozhodli takto řešit schodky rozpočtu, tak je to špatné řešení. Stát na vyšší dani získá asi miliardu korun navíc. To se v naší zemi ovšem při současném tempu spotřeby ze strany státu „projí“ za jeden a půl dne, přitom obor to citelně zasáhlo.

* Jste tedy proti zadlužování státu.

Princip je v tomto směru přece jednoduchý. Nemohu „sníst“ více, než vyprodukuji. České republice hrozí zhoršení kreditu na finančních trzích, zhoršení takzvaného ratingu. Pokud by se kvůli horšímu ratingu zvýšily úroky ze státních obligací, zvedne se zátěž státního rozpočtu o 10miliard korun. A že se říká, že zadlužení státu ve výši 35 procent hrubého domácího produktu je bezpečné. Není. Rozhodující je důvěra investorů a ta se odvíjí od tempa zadlužování a jeho struktury. Oba faktory jsou dnes zcela špatné.

* Tak to bychom s tím v Česku měli něco dělat...

Nelze přece projídat peníze. Jinak půjdeme cestou Řecka, Portugalska, Itálie, Španělska a dalších zemí, jejichž státní finance nejsou ve zdravé kondici. Řada zemí zkrachovala i při mnoha menším zadlužení, než máme dnes my!

* Tak si pojďme raději dát zase pivo… V tomto směru jsou Češi znalci.

Češi se považují za znalce piva. Je pravda, že jsme znalci, ale jen z úzkého úhlu pohledu - z pohledu spodně kvašených ležáků. Na světě je jinak obrovské množství různých piv: pšeničná, kořeněná, mnohostupňová, černá, světlá, polotmavá, zázvorová, ovocná a tak dále a tak dále. Češi jsou znalci úzkého spektra piva.

* Kam do zahraničí by si podle vás rozhodně měli zajet milovníci piva?

Například Belgie má mnoho druhů a značek. Jsou mezi nimi i ovocná piva, kterými jsme se v Humpolci nechali inspirovat, když jsme připravovali nealkoholický osvěžující nápoj Švestka. Vyvíjíme i další druhy takových nápojů.

* Blíží se léto, čas dovolených. Tak se zeptám i vás: kdybyste měl vyrazit na dovolenou po Vysočině, kam by to bylo?

Úplně klidně bych zůstal v Humpolci a odtud vyrážel na túry na horském kole. Doporučuji třeba trasu z Humpolce přes Větrný Jeníkov, Štoky a Okrouhličku. Je to asi 55 kilometrů dlouhá a hodně pestrá vyjížďka. Líbilo by se mi i kolem Nového Města. Na Vysočině je spousta krásných míst.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

STEIGER obmenil vozový park, posilnilo ho 11 ekologických Fabií

Tretinu vozového parku obmenil v týchto dňoch Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Imidž pivovaru posilnilo 11 nových bielych Fabií, so zlatistou pivnou hmotou na karosérii. Celkovo je schválený počas najbližších dvoch rokov nákup 40 nových automobilov tejto značky. Do tohto modelu Fabie si nechal STEIGER ako prvý na Slovensku namontovať splynovače, čo predstavuje nemalú úsporu nákladov. Pivovar ročne usporí cez 200 000 litrov benzínu, čo má významný ekonomický i ekologický prínos. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Náklady na údržbu pôvodného vozového parku prekročili bod zlomu a kúpa nových sa tak stala pre pivovar výhodnejšou. Novy vozový park v STEIGRI nie je demonštráciou finančných zdrojov, je to ekonomicky dobrá voľba. Nový vzhľad pivovarských áut navyše prináša na trh inovovaný odkaz značky. Zlatistá pivná hmota symbolizuje kvalitné klasické pivo a dve jašteričky zasa príslušnosť k regiónu zlatonosných Štiavnických vrchov, v ktorých podľa legendy pomohli objaviť zlato a striebro. Vlastné logo STEIGER predstavuje nositeľa klasicky varených pív na Slovensku. Okrem vlastných značiek STEIGER a STEIN je možné na kapote vidieť aj vidieť aj logá partnerských pivovarov Budvar, Zubr a Litovel, ktorých značky vyhniansky pivovar na Slovensku distribuuje. Biela Fabia so zlatou pivnou hmotou tak pôsobí decentne a sviežo a zároveň vyzdvihuje ergonomické krivky karosérie“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že aj vozový park je významnou súčasťou reklamy a tvorby imidžu pivovaru a je plne v súlade s radikálnymi zmenami, ktorými značka STEIGER prešla od roku 2006. Navyše kúpa ekologickejších áut je plne v súlade s ďalšími ekologickými opatreniami pivovaru, ktoré sa realizujú v tomto období.

V máji tohto roku prišiel Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, s novou plechovkou pre 12-stupňové pivo STEIGER GOLD. Sľubuje si od nej rovnaký úspech u zákazníkov ako od predchádzajúcej inovácie plechovky pre 10-stupňové pivo STEIGER CLASSIC. Rovnako v máji 2010 začal STEIGER expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše.

,,Koncom minulého roka sme dokončili dva roky trvajúcu kompletnú obmenu všetkých štandardných P.O.S. (points of sale) materiálov, ktorým teraz dominuje motív dvoch jašteričiek, ktoré nahradili predchádzajúci motív templárov. STEIGER začal túto zmenu v roku 2007, v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradili dve jašteričky. O rok nato sme spustili kampaň so sloganom STEIGER – čisto prírodné zlato“, konštatoval E.Mihálik.

Autorom nového dizajn manuálu bol dizajnér Vladimír Kovařík, M.A. z Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne. Základom rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

História a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. Profilácia značky STEIGER je práve preto založená na príslušnosti k bohatej histórii regiónu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pro letní sezónu připravil Radegast pro své zákazníky příjemnou novinku. V supermarketech se objeví pětilitrový soudek s pivem Radegast Premium. Ten nabídne chuť čepovaného piva v atraktivním, lehkém a ekologickém obalu. Pivo ze soudku lze čepovat spodním ventilem bez nutnosti využití jakéhokoliv dalšího přídavného zařízení.

„Jsem přesvědčen, že pětilitrový soudek osloví naše zákazníky. Je to ideální volba pro setkání s přáteli, ať už jde o grilování či posezení jen tak u piva,“ přiblížil hlavní využití soudku manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Pětilitrový soudek nabízí chuť čepovaného piva bez nutnosti půjčovat výčepní zařízení a vracet KEG sudy. „Pětilitrový soudek je příležitostí přinést si domů ze supermarketu kromě lahvového piva i čepované. Pro zákazníka je to přidaná hodnota, kterou u své oblíbené značky určitě přivítá,“ dodal Pavel Kmínek.

Kromě atraktivního vzhledu a nízké váhy obalu má soudek i ekologickou přednost. Je totiž vyroben z plně recyklovatelného materiálu a zbytečně tak nezatěžuje životní prostředí.

Předpokládaná cena pětilitrového soudku s pivem Radegast Premium je 269 Kč. K zakoupení bude ve většině prodejen, kde jsou spotřebitelé zvyklí nakupovat Radegast v lahvích či plechovkách. Jeho prodej není časově omezen.

Upozornění sládka pivovaru Radegast: pivo v načatém soudku neskladujte, kyslík působící na pivo při kontaktu se vzduchem postupně snižuje jeho kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zaměstnanci vyškovského pivovaru již delší dobu tušili, že to s ním nevypadá dobře. Zpráva o tom, že končí, je ale nakonec přece jen zaskočila. Přišla minulý čtvrtek, den před volbami, a dva dny před oslavami 330. výročí pivovaru.

O tom, že se ve Vyškově přestane vařit pivo, rozhodla minulý čtvrtek valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary. A padlo i rozhodnutí, že z třiatřiceti zaměstnanců jich čtyřiadvacet dostane výpověď a od poloviny roku zůstane v pivovaru jen likvidační tým.

Stoprocentním akcionářem pivovaru je ministerstvo zemědělství, tedy stát. A v posledních třech letech se v něm několikrát vyměnilo vedení. Podle mluvčí ministerstva Dity Vrbové není zadlužený, ale prohlubuje se jeho ztráta, která již činí 30 milionů korun. A jeho tržby jsou malé, v loňském roce dosáhly 34 milionů korun.

Předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeněk Řehák tvrdí, že nebylo jiné řešení. „Čekalo se, že nové vedení vykročí lepším směrem. Co se mělo zachránit, se ale spíš ještě zhoršilo,“ uvedl. Podle Řeháka podstatnou vinu na loňském propadu produkce má také výpadek exportu.

Zaměstnanci však konec pivovaru vnímají trochu jinak. „Nehospodařilo se tady dobře. Pivovar třeba kupoval předražené pivní tácky i slad,“ uvedl jeden z nich a dodal, že představenstvo ho ve skutečnosti nechtělo zachránit, ale potopit. „I to rozhodnutí těsně před volbami je podezřelé, jako by se obávali změny na ministerstvu a chtělo si zajistit alespoň to, že když pivovar nebude dál spravovat, tak ho bude alespoň likvidovat,“ dodal.

Zpráva o tom, že pivovar končí, přišla paradoxně dva dny před plánovanými oslavami na počest jeho založení. „V první chvíli se nám slavit ani nechtělo. Proč bychom měli, když nás odpískali? Abychom tady stáli jako trubky? Nakonec jsme si ale řekli, že když to musíme ukončit, tak se ctí,“ uvedl na sobotní oslavě jeden ze zaměstnanců pivovaru, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Zánik pivovaru s tradicí delší než tři století se nelíbí i některým místním obyvatelům. Na oslavě kolovala petice za jeho zachování. „Myslíme si, že za stav pivovaru je odpovědné ministerstvo zemědělství. Místo, aby zajistilo schopné manažery, připustilo, aby se pivo vytrácelo z restaurací i obchodů,“ uvedla za petiční výbor Hana Dostálová.

Že byl stát špatným správcem pivovaru, již dříve kritizoval i bývalý majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. „Do hospodaření podniku mluví v tomto případě i úředníci, kteří o podnikání nic nevědí a především nejsou za to právně i trestně odpovědní,“ řekl Fusek.

Ministerstvo zemědělství se sice v posledních měsících snažilo krachující pivovar pronajmout, ale s žádnou společností se na tom nakonec nedohodlo. A tvrdí, že prodat ho nemůže, dokud nebudou vyjasněné církevní restituce. Část pozemků totiž patří olomouckému arcibiskupství, které tady kdysi pivovar postavilo a provozovalo.

„Za stav je odpovědné ministerstvo zemědělství. Připustilo, aby se pivo vytrácelo z restaurací i obchodů.“

Zprávy iDnes.cz | Autor: Helena Vaculová

„Do pivovaru Dalešice se vždy moc těším. Je to zvláštní místo. Tiché a klidné jak Velehrad. A s nejlepší kuchyní, co znám. Moc si vždycky přeji, abych tam mohl déle pobýt, tak milé je tam všechno. Připadá mi, že každou chvíli vyjde paní správcová a zavolá na Pepina. Já si nic lepšího nemůžu přát,“ napsal Václav Vrabec jako dovětek svého hlasování v soutěži 7+1 NEJ Třebíčska.

Zařadil se do zástupu dalších 228 příznivců Postřižinského pivovaru. „My jsme samozřejmě nesmírně rádi, že jsme v anketě uspěli, že k nám lidi rádi jezdí a tímto způsobem nám přízeň vracejí,“ reagoval na výsledek marketingový manažer Pivovaru Dalešice Petr Voneš.

Když sem režisér Jiří Menzel počátkem 80. let zavítal, okamžitě věděl, že konečně našel ideální místo pro připravovaný film. V Dalešicích se přestalo vařit pivo v roce v roce 1977, filmaři tak měli naprosto volné pole působnosti v zachovalých dobových kulisách. Využili jich jak se patří.

Je zajímavé sledovat, jak filmový pivovar žije svůj příběh dál. Současným majitelům, kteří jsou architekti, se podařilo z chátrajícího venkovského stavení postupně od roku 1999 vykřesat živé místo s nádechem nostalgie zašlých časů. Vaří tu výborné pivo, místní česká kuchyně je vyhlášená, funguje tu hotel, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, jako první na Vysočině tu půjčují elektrokola a kulturní akce zde běží jedna za druhou. Ročně v Dalešicích uvaří čtyři tisíce hektolitrů piva podle starého pivovarského zákona. Ten káže: „Smí se použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno, ani z něj nic odebíráno.“ Zásobují jím restaurace od Jihlavska po Brno.

Děkujeme Vám

Anketa byla úspěšnější, než naše redakce na počátku doufala. Na webových stránkách jasně převládla návštěvnost pozitivní části hlasování nad tou o Ostudu Třebíčska. Přáli jsme si, abyste se Vy, naši vážení čtenáři, na chvíli zastavili a zamysleli, kolik dobrého je v tomto malebném koutu naší země. Skladba sedmi vítězů je jistě subjektivním obrázkem, ale vypovídací hodnota se jí upřít nedá. Přírodní krásy vedle stavebních unikátů a k nim dvě fajn akce, to vše korunované místem plným živoucí historie. A tak to má být. Děkujeme Vám!

Ostudou je František Ryneš

Když jsme anketu vyhlašovali, mnoho tipů na Ostudu Třebíčska naše redakce čtenářům nedávala. Bylo na nich, co „přihodí“ do banku negativ zdejšího regionu. Na webových stránkách se strhla poměrně zajímavá diskuze, bylo vidět, že název budí emoce. A tak ke špatné silnici v Lesonicích, dopravní situaci v Třebíči či legendární skládce v Pozďátkách si čtenáři vynutili připojit mimo jiné jméno František Ryneš.

Novinář Ryneš tak budí pozornost i poté, co opustil svůj domovský list Horácké noviny. Nakonec postupně nasbíral 71 hlasů na webu a jeden mu poslal čtenář z Třebíče poštou.

František Ryneš nikdy nepsal „šedě“. Neostýchal se věci, které mu vadily, ostře pojmenovat. Jak dalece byly jeho soudy objektivní a vyvážené, to je na diskuzi. Ale jak vidno, lidé si jej pamatují a leccos mu nezapomněli.

Vítězové 7+1 NEJ

7 NEJ

1. Pivovar Dalešice 229

2. Bazilika sv. Prokopa Třebíč 82

3. Bláznivý týden v Zárubicích 78

4. Hadcová step Mohelno 66

5. Sokol Třebíč (čarodějnice) 34

6. Wilsonova skála 32

7. Zámek Police 20

OSTUDA

novinář František Ryneš

Dalešický důchodce Bohumil Krejča rád vysedává na lavičce v Dalšickém pivovaru. Zná jej jak své boty. Dělával zde kdysi mistra, stejně jako jeho táta. A účastnil se celého natáčení Postřižin, o čemž zvědavcům rád vypráví.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka a foto: Hana Jakubcová

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje péči o turisty a nabízí jim širokou paletu služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Lidé se při nich seznámí s tajemstvím výroby světlého ležáku Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. Pro plnoleté návštěvníky z Česka i zahraničí je připravena ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Prohlídku pivovaru je možné ukončit vychutnáním sklenice dokonale ošetřeného piva a pochoutek z tradiční české kuchyně ve stylové pivnici „Budvar“ přímo v areálu pivovaru nebo ve známé restauraci „Masné krámy“.

V budoucnosti uvažuje Návštěvnické centrum o zavedení významné technické novinky - přenosného audio-průvodce, který bude k dispozici v několika jazykových mutacích, například v maďarštině, polštině nebo holandštině. Další aktualitu představila Pavlína Kaňková, vedoucí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru: „S ohledem na velký zájem turistů o nákup sklenic a dalších suvenýrů s naším logem jsme se rozhodli, že v nejbližší době spustíme prodej těchto upomínkových předmětů po Internetu.“

Návštěvnické centrum během letošního února a března připravilo akční nabídku, kdy měli návštěvníci vstup každou sobotu zdarma. Každý z nich získal kupon na pětilitrový soudek piva Budweiser Budvar, pokud přivede na prohlídku pivovaru do konce srpna další čtyři lidi.

Vysoký zájem o prohlídky Budějovického Budvaru potvrzují výsledky loňského roku. Výrobní prostory pivovaru si v roce 2009 prohlédlo celkem 41 341 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Pokud použijeme příklad z jiné oblasti, návštěvníci by dokázali naplnit kapacitu českobudějovické Budvar Arény takřka sedmkrát. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Zájem turistů o prohlídky se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 navštívilo pivovar jen 21 tisíc lidí.

Návštěvnické centrum má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, přičemž v lednu a únoru je zavřeno v neděli a pondělí. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem či e-mailem. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) se zájemci mohou ve 14 hodin zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. O veškeré hosty Návštěvnického centra se stará tým dvanácti průvodců a čtyř recepčních. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budejovickybudvar.cz/navstevnicke-centrum/informace-pro-navstevniky.html

Exkurze v pivovaru

Prohlídky výrobních prostor pivovaru vedou profesionální průvodci s podrobným výkladem v češtině a dalších šesti světových jazycích. Součástí prohlídky je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku. Prohlídka trvá cca 60 minut a je určena pro skupiny 5 až 50 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat. Pod vedením průvodce se návštěvníci mohou seznámit s tajemstvím výroby originálního ležáku Budweiser Budvar. To spočívá především v použití nejkvalitnějších surovin (moravského sladu, hlávkového žateckého chmele a vody z artéských studní) a v pečlivém dodržování tradičního výrobního postupu pod dohledem zkušených sládků.

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“ představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. Historie města i pivovaru ožívá na velkoplošných obrazovkách, v hologramech a při trojrozměrných projekcích. V kleci těžebního výtahu se návštěvníci virtuálně dostávají do hloubky 300 metrů pod zemský povrch. V expozici na ně dýchne atmosféra doby založení města, nahlédnou do života ve středověkém právovárečném domě, prožijí celou historii Budějovického Budvaru a seznámí se i s pozadím právních sporů o ochranné známky. Komentář je k dispozici v pěti jazycích. Prohlídka trvá 50 minut a je určena pro skupiny jedné až 24 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru