O málo více než jediný týden zbývá do okamžiku, kdy vybrané podniky nabídnou svým hostům další z řady speciálních piv určených pro slavnostní příležitost, pro jediný den v roce. Na svátek svatého Václava, hlavního patrona naší země, uvede Heineken Česká republika pod názvem Svatováclavský Doppelbock, dosud nejsilnější pivo ve svém portfoliu. 28. září tak pivní fajnšmekři dostanou příležitost ochutnat jedinečné 210 pivo vrchního sládka Petra Hauskrechta z pivovaru Velké Březno.

Jedná se o spodně kvašené 21 pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu, jehož obsah alkoholu je 9,5 %. V ležáckých sklepech pod dozorem sládků zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti.

Petr Hauskrecht, vrchní sládek pivovaru Velké Březno a tvůrce nového speciálu jeho výjimečnost komentuje následovně: „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety se u nás již prodávala, my nyní tuto tradici po dlouhých letech obnovujeme. Ovšem pouze v omezené sérii, na svatého Václava. Je to speciální pivo, které bude žít jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na něj náležitě hrdí a věříme, že zachutná i konzumentům“.

Označení Doppelbock v názvu piva odkazuje k tradici výroby podobně silných podzimních piv s výraznou chutí, která jako první vařili italští mniši v Bavorsku.

Svatováclavský Doppelbock, kterého bylo pro jediný den v roce uvařeno 470 hektolitrů, se bude prodávat ve vybraných více jak 950 provozovnách po celé České republice. V omezené sérii byly pro jeho podávání vyrobeny také sváteční sklenice. Na uvedení speciálu již nyní upozorňují plakáty, stojánky na stolech a samolepky na dveřích vybraných podniků. Více informací včetně přehledu všech míst, kde bude Svatováclavské k dostání, je možné najít na webových stránkách určených tomuto produktu - www.svatovaclavskepivo.cz. Novinkou je také nabídka části produkce ve vratných skleněných pivních lahvích o objemu 0,5l.

Svatováclavský Doppelbock je již čtvrtým z řady pěti speciálů, které letos Heineken uvádí na český trh. Po Zeleném velikonočním speciálu ze Starobrna, červnovém Svatojánském z Velkého Března a Dožínkovém z Krušovic, přibude ke Svatováclavskému o Vánocích ještě patnáctistupňový Regenerátor taktéž z Velkého Března.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Augustové povodne a studený koniec mesiaca nepriaznivo ovplyvnili výsledky predaja piva na Slovensku, Napriek tomu sa pivovaru STEIGER Vyhne, a.s., podarilo za august medziročne zlepšiť výsledky predaja o 2 percentá, keď v tomto mesiaci predal 31 480 hektolitrov (hl) všetkých pív. Rovnako aj celkový predaj všetkých pív od začiatku roka za 8 mesiacov vzrástol zhodou okolností tiež o 2 percentá a dosiahol úroveň 210 124 hl. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že predaj v auguste 2010 bol o 2 percentá lepší než za august 2009, s vývojom nie sme spokojní, pretože sa nás nepriaznivo dotkli výčiny počasia v našich nosných odbytových oblastiach. Pribrzdil sa tak sľubný medziročný rast, ktorý v júli dosahoval medziročne až 15 percent. Najprv sme pre prietrže mračien vo Vyhniach museli odvolať festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“ a o týždeň nato lokálne povodne v okrese Prievidza zaplavili niekoľko prevádzok, kde sa čapuje STEIGER. Pritom vývoj za 7 mesiacov naznačoval koniec krízy a zvyšujúcu sa kúpyschopnosť obyvateľstva. Potešiteľne medziročne rástol hlavne predaj desiatky a nealkoholického piva STEIGER FREE a značka STEIGER výrazne posilnila v predaji na trhu ČR“, okomentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Benešovský pivovar Ferdinand vás zve na své tradiční, tentokráte XIX. Pivovarské slavnosti, které se tentokráte konají v sobotu 18. září 2010 v areálu pivovaru.

Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo neodolatelné chuti zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní již XIX. Pivovarské slavnosti piva Ferdinand do Benešova.

Ochutnávka piva však není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru i veselé soutěže.

Keks i Kamélie

Pivovar se pro všechny otevře už v 11.00 hodin. Od 12 hodin vypukne bohatý kulturní program, kde si v hudební části budete moci zaposlouchat a zavzpomínat si s Kameliemi, zazpívat si se skupinou Keks a Štěpánem Kojanem.

Mezi další lákadla patří host z Berlína - skupina Cosmonautix nebo se diváci mohou seznámit s rytmy "Afriky" v podání Lucie Kostelecké, přivítat hudební návrat Blanky Šumové, zpěvačky Tiché Dohody, i užít si příjemný rock skupiny Bílá Nemoc a vychutnat si písničky Gabriely Goldové.

Letošní novinkou je druhá scéna "Pod lipami", kde vám bude střídavě vyhrávat Vranovanka a Český šraml Honzy Slabého.

Pivní tombola, soutěže a výborné pivo

K tradičnímu programu pivovarských slavností patří jistě i soutěže o zajímavé ceny, bohatá pivní tombola, koňský povoz, mažoretky a pro děti různé aktivity a soutěže, při nichž se určitě skvěle pobaví.

V četných stáncích bude připraveno kvalitní a lahodné občerstvení pro celou rodinu a k popití samozřejmě vynikající točené pivo Ferdinand, včetně toho kvasnicového.

A kdo chce vědět, jak se tu pivko vaří, vydá se na komentovanou prohlídku pivovaru.

Budete i moci potěšit sebe či své blízké koupí nejrůznějších dárkových předmětů s pivní Ferdinandovskou tématikou.

Sečteno a podtrženo: pohodová hudba, dobré jídlo a chuťovky, posezení pod stany, program pro malé i velké a poctivé české pivo Ferdinand.

Zdroj: Benešovsko.info | Autorka: Kateřina Davidová

Značka Budweiser Budvar je v myslích českých fanoušků pevně spojena s hokejem. Již osmým rokem bude partnerem hokejové extraligy a české hokejové reprezentace a navíc je dlouhodobě spojena s českobudějovickým hokejovým klubem, který sídlí v Budvar aréně. Spolupráce nejúspěšnějšího českého sportu a jedné z nejznámějších českých značek je zcela přirozená a prospěch z ní budou mít i hokejoví fanoušci.

„Lední hokej hraje již tradičně velmi důležitou roli v rámci naší komunikace. Celou hokejovou sezónu poběží kampaň „Vítězství vás změní“, která bude největší hokejovou kampaní značky Budweiser Budvar v historii. Cílem kampaně je vyvolání hrdosti široké veřejnosti na úspěchy českého hokeje a posílení vnímání značky Budweiser Budvar jako partnera českého hokeje,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Úvodním buly celoroční hokejové kampaně „Vítězství vás změní“ bude limitovaná série 30 000 kusů 8-packů „Zlatého piva“ značky Budweiser Budvar. Při uvaření „Zlatého piva“ letos v červnu pomáhali čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). „Zlaté pivo“ Budweiser Budvar pak prošlo etapou hlavního kvašení a od počátku července dozrávalo v ležáckých sklepech. Na pultech se objeví, po 90 dnech ležení, v prvním říjnovém týdnu.

Kampaň během sezóny doplní komunikační aktivity značky Budweiser Budvar ve vybraných obchodních centrech, restauracích i na hokejových stadiónech. Za nákup 8 lahví piva Budweiser Budvar se zákazníci budou moci účastnit přímo v prodejnách střelby na hokejovou branku a vyhrát zajímavé ceny s hokejovou tematikou (např. hokejový kalendář velkých vítězství české reprezentace, vstupenky na extraligový zápas, hokejový multipack Zlaté pivo nebo puk s logem nejbližšího extraligového klubu). Soutěže o tisíce hokejových cen budou probíhat i na facebooku a v restauracích. Celá kampaň bude navíc během října podpořena televizním spotem na celoplošných stanicích a sponzorskými TV vzkazy.

Protože Budějovický Budvar myslí i na hokejové fanoušky v hledištích extraligových stadiónů, bude v nové sezóně podporovat roznášení piva během zápasů. Vyhlížejte proto hostesky v barvách Budweiser Budvar.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V sobotu 18. září se v areálu Velkopopovického pivovaru uskuteční Den otevřených dveří. Prohlídková trasa pivovaru nabídne několik netradičních zastavení. V místní Kozlovně – nejnovějším přírůstku tradičních hospod Velkopopovického Kozla – budou kromě jedinečného nefiltrovaného piva přichystány i pivní gastrospeciality. Akce začíná v 11 hodin dopoledne.

Pro dospělé návštěvníky bude exkurze ozvláštněna ochutnávkou nefiltrovaného piva Velkopopovický Kozel, na prohlídkové trase budou přichystána i další překvapení. Oproti standardní exkurzi se návštěvníci mohou těšit na prohlídku starých sklepů. Návštěvnická trasa pivovaru - Po stopách Kozla - bude v Den otevřených dveří bezplatná. Na celou akci bude dohlížet oblíbený maskot pivovaru - kozel Olda.

K občerstvení mohou návštěvníci využít místní Kozlovnu, kde se bude „Vařit s Velkopopovickým Kozlem“. K dostání budou pivní gastrospeciality připravované pouze pro tento den. Kulinářské speciality jako Popovický guláš na černém pivu, Ostrá vepřová směs s uzeným masem, feferonkami a černým pivem nebo Kozlův tvarůžkový salát jistě potěší nejednoho labužníka. Zletilým návštěvníkům pivovarská restaurace nabídne tankového Kozla Medium a jedinečného nefiltrovaného Kozla. Nefiltrovaný Velkopopovický Kozel je k dostání pouze ve třech restauracích v ČR.

Na programu bude také otevření nového cyklistického okruhu - Krajem Josefa Lady. Startuje se v 10 hodin dopoledne na Masarykově náměstí v Říčanech, příjezd k pivovaru ve Velkých Popovicích je plánován na 11 hodinu.

Pokud si chcete z Velkopopovického pivovaru odnést více než zajímavé informace a nové zážitky, navštivte na závěr Kozlí obchod. Milovníci Kozla v něm mohou vybírat z širokého spektra zajímavých dárků, jako jsou trička, košile, rohatý půllitr, zálesácký nůž nebo praktický turistický batoh.

Pivovar se stává vyhledávanou destinací

Do Velkých Popovic i díky aktivitám návštěvnického centra spolupracujícího s obcí Velké Popovice míří rok od roku více návštěvníků a návštěvnická trasa místního pivovaru je stále oblíbenější. Nejvyšší návštěvnosti se pivovar každoročně těší v měsících květnu, červnu a také po prázdninách v září a říjnu. Také v době konání různých kulturně společenských akcí, jakou je sobotní Den otevřených dveří, zavítá do pivovaru vyšší počet návštěvníků než obvykle.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Letošní rok je pro pivovar Radegast ve znamení oslav 40 let od uvaření první várky. K této příležitosti uvádí Radegast do hospod a restaurací novinku v podobě světlého nefiltrovaného ležáku. Radegast nefiltrovaný ležák se vyznačuje znatelnou vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickém kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci mu vtiskli jadrný říz a výraznou hořkost, tedy vlastnosti typické pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovaný ležák bude na čepu ve vybraných hospodách a restauracích splňujících přísné normy v oblasti péče o pivo do konce roku 2010.

„Nefiltrovaný ležák vaříme tradičním postupem, který je typický pro české pivo, s využitím výhradně českých surovin, tedy tršického a žateckého chmele, sladu z vlastní sladovny a výborné vody z Morávky,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Radegast nefiltrovaný ležák má v sobě hořkost a říz typické pro pivo Radegast. Od tradičního Radegastu Premium se ale v mnohém liší. „Vůně nefiltrovaného piva je slabě esterová a dokonale sladěná se sladovým aroma. Při pečlivějším doušku lze cítit znatelnou vůni čerstvých pivovarských kvasinek,“ přiblížil Ivo Kaňák chuť nefiltrovaného piva, které lze poznat i podle typického kvasničného zákalu a světle žluté barvy bez jakýchkoliv rušivých tónů.

Pivní lahůdka zamíří do vybraných hospod a restaurací po celé Moravě. Jejich majitelé musí splňovat přísné podmínky pro skladování a čepování piva. Seznam hospod a restaurací je umístěn na webových stránkách Radegastu. Nefiltrovaný ležák bude na trhu do konce letošního roku, který je pro Radegast rokem oslav 40. výročí založení.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Čtyři trasy pro pěší a dvě pro cyklisty byly o víkendu připraveny pro účastníky již třetího ročníku cykloturistické akce Okolo Železné Rudy.

"S návštěvností letošního ročníku jsme moc spokojeni. Snažili jsme se připravit trasy pro všechny, zdatné i méně zdatnější turisty včetně rodin s dětmi a určitě se nám to vyplatilo,“ říká organizátor akce Milan Sklenář. Tato turistická akce lákala turisty i návštěvníky Železné Rudy i během odpoledne, jelikož na pěší zóně byl připravem bohatý doprovodný program, kde svoji činnost předvedli zástupci Červeného kříže, hasiči i Horská služba a další. „Přijeli jsme z Plzně, Železnorudsko máme moc rádi, a tak jsme vyrazili i s kočárkem s našimi dvojčaty na 6,5km trasu. Moc se nám tu líbilo a určitě přijedeme zase,“ prozradili Deníku manželé Dušan a Eva Kolaříkovi.

Pivobraní a vinobraní

Čtyři druhy železnorudského piva a osm druhů značkového moravského vína z Valtic mohli o víkendu ochutnat návštěvníci již třetího ročníku železnorudského pivobraní a vinobraní, které obsadilo pěší zónu v centru Železné Rudy. „Letošnímu ročníku, ze kterého se pomalu stává tradice, konečně přálo počasí. Ke konzumaci piva, vína i burčáku vyhrávaly v pátek i v sobotu kapely, a tak jsme si to všichni náramně užili,“ říká za organizátory akce František Strnad starší. Akce se líbila, což potvrdily i turistky z Klatovska Božena Lišková a Marie Homolková. "Byla tu dobrá atmosféra, ochutnaly jsme růžové víno a domů si vezeme i lahve burčáku,“ dodaly.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Zaměstanci pivovaru reagují na článek Romana Novotného z Pardubic.

Před několika týdny byl ve Svitavském deníku v rubrice Z redakční pošty zveřejněn dopis Romana Novotného z Pardubic.

Domnívám se, že by se slušelo, abychom se jakožto zaměstnanci poličského pivovaru k tomuto vyjádřili. Pan Novotný na základě návštěvy jedné místní restaurace, kde si nechal natočit pivo do přinesených PET lahví a kde nebyl spokojený s jejich plněním, obsluhou a návštěvníkem, usoudil, že již nikdy nebude pít poličské pivo.

Co jej k tomuto přesvědčení přimělo, ba co více, co jej přimělo k tomu, aby místo stížnosti adresovanou na pivovar, napsal rovnou do redakce regionálních novin? Dle pana Novotného si pivovar, který dovolí, aby s jeho pivem „kdokoliv“ špatně nakládal, nezaslouží nic jiného než veřejnou potupu a doživotní ignoraci jeho výrobků.

Nechtěl bych se vracet k nepodstatným detailům, ale nedá mi, abych se nezastavil nad jednou vsuvkou zcela mimo téma. Nechápu, proč se několikrát opřel o invalidu, ba jej dokonce ve svém článku zesměšňoval.

Pan Novotný nám podsouvá názor, že nejlepší přinesené pivo je to, které vám výčepní natočí přímo do láhve. Není tomu tak. Nejlepší je si v restauraci nechat natočit pivo do skla a tam je konzumovat. Pokud je chci vypít doma, pak není nad správně vychlazeného lahváče z chladničky. Odborníci a znalci ví, že pokud se do láhve (jedno zda skleněná, nebo PET) má přemístit pivo, pak je nutné v láhvi vytvořit protitlak a zabránit tím pěnění piva a tím i zamezit snížení řízu. To nelze v restauraci, ale jen na uzpůsobeném zařízení. Takové je například i u nás v pivovaru na plnění do pětilitrových párty soudků.

Pokud tedy požadoval pivo natočené, mohl si dojít do pivovaru pro deset kousků. Pokud chtěl doma pít poličské pivo v dobré kondici, měl si koupit v kterémkoli místním obchodě lahvové pivo. To je i doporučení nejen pro pana Novotného, ale i pro ostatní. Nežádejte natočení piva v hospodě do PET. Chuti piva tím nijak neprospějete. Pivo bude mít menší říz, zoxiduje a může i zvětrat. Chcete-li mít doma točené, pak v non-stop prodeji na našem pivovaru si můžete do donesených, nebo u nás koupených soudků nechat natočit na soutěžích a u zákazníků mnohokrát oceněnou 11% Otakárka. Non-stop prodej zajišťujeme 24 hodin denně 365 dnů v roce a v přestupný rok dokonce 366 dnů.

Dvě malé doušky závěrem. Ve zmiňované restauraci jsem vždy dostal chutné pivo natočené do skla a točila mi je sympatická paní.

Pokud bychom každý z nás měli z jednoho negativního zážitku v pohostinství ignorovat značku tam čepovanou, pak zaniknou všechny pivovary a z nás se z donucení stanou abstinenti.

S přáním hezkých zážitků za kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru sepsal Roman Holoubek

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Roman Holoubek

Rozlehlé prostory pivovaru v Kostelci se v sobotu od rána začaly plnit stovkami zájemců o tradiční pivovarnickou akci, odedávna zvanou vykulení.

V každém pivovaře museli bednáři jednou za rok vykulit sudy ze sklepů, zkontrolovat je, opravit a některé z nich znovu vysmolit. Mnohá stará řemesla jsou dnes vlastně neznámá, bednáři mezi ně jistě patří, a tak se kostelečtí pivovarníci každý rok některá z nich snaží ukázat a přiblížit. Letos své umění kromě bednářů ukázali kováři, barokní zedníci, a mnozí další, přijelo více než dvacet historických automobilů.

Zájemce o nové exponáty Pivovarského muzea i ty, kteří si chtěli prohlédnout běžně nepřístupné prostory letos celý den prováděly formou netradičního divadelního představení děti z místní Základní školy. Herečky a herci divadelního souboru Zvoneček pod vedením Romany Malkovské názorně doprovodili výklad někdejšího zaměstnance pivovaru Míly Kopeckého o technologii výroby a všem ostatním okolo piva i pivovaru, návštěvníky poněkud vydělilo pivovarské strašidlo Pumpaluch.

„Vykulení bývalo součást dění v každém pivovaru. Šlo vlastně o údržbu a u nás jsme z něho udělali něco jako společenskou událost pro celou rodinu. Snažíme se zaujmout děti i dospělé, nabídnou co nejvíce druhů piv z malých pivovarů - čepujeme jich dnes čtyřicet šest, netradiční občerstvení i kulturní programy,“ říká spolumajitel pivovaru Milan Starec.

„Letos se konečně podařilo připravit i malou ukázkovou várku místního piva, vaříme i podle středověké receptury pivo, které se jmenovalo Sahti,“ doplňuje druhý z majitelů Tomáš Vododchodský.

Várce Černokosteleckého piva se věnoval přední pivovarnický odborník Vladimír Černohorský, při práci vycházel z klasických českých receptur.

„Myslím, že můžeme říci, že zájemci budou moci ochutnat poctivý místní nápoj. Každý sládek má sice svoje postupy a recepty, dnes se držím toho, kterému se říká dvourmutový, používám klasickou recepturu v nové technologii. Stejně jako majitelé pivovaru věřím, že časem bude přesně taková výroba převedena do většího zařízení a Kostelec začne vařit další z místních piv, chuťově odlišných od těch které vaří v mamutích velkovýrobách,“ vysvětli Vladimír Černohorský.

Celý den bylo k vidění mnoho kulturních programů, představil se soubor Kosáček, Big band Josefa Pavlíčka, mažoretky, k vidění byl rychlomalíř, dražba děl regionálních umělců v podvečer vystoupil všemi očekávaný Daniel Hůlka.¨

Součástí vykulení byla i oslava pátého výročí vzniku Místní akční skupiny Podlipansko.

„Jde vlastně o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj určitého území. V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Jejich aktivita je financována z Programu obnovy venkova a hlavním cílem práce pomoci subjektům z veřejného i soukromého sektoru získat různé dostupné dotace,“ seznámila s Místní akční skupinou ředitelka Podlipanska Markéta Pošíková.

Akční skupina je i garantem udělování certifikátu Polabí- regionální produkt. K předchozím držitelům se na Vyklulení připojili Ivana Vondráčková s výrobou svíček,vinařství Bettiny Lobkowitzové, malířka obrazů s léčivou energií Helena Karavainová a Maso Třebovle.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem,“ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu," popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci," líčí Franze.

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu," míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak," říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera," vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil," vzpomíná.

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč," pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu," povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí," rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina," krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady," říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli," líčí Vlasta Martinová.

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila," usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů," říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Milovníci pěnivého moku zamířili v sobotu 11. září po desáté hodině do Nošovic. Důvodem byla tradiční akce Radegast den.

Zdejší pivovar navíc slavil čtyřicáté výročí, takže si dal na bohatém programu záležet. Pro pivaře například uvařil nefiltrovaný ležák Radegast. K zábavě vybízely čtyři scény. Dvě z nich nabídly hudební program. Na dalších dvou scénách se soutěžilo.

Ke kulatým narozeninám si pivovar otevřel úplně nové návštěvnické centrum, které se veřejnosti oficiálně otevřelo právě na Radegast dni.

Zájemci se mohli vydat i na exkurzi, kde se mohli blíže seznámit s výrobou. Podtitulem akce, kterou každoročně navštěvuje až dvacet tisíc lidí, byl Radegast kmen. Jeho členové, kterých bylo opravdu hodně, neboť pivo Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě, si mohli kromě své značky užívat i vystoupení populárních kapel Buty, Mňága a Žďorp – či zpěvačku Věru Špinarovou. Pořadatelé tento výběr provedli záměrně, protože účinkující mají úzkou vazbu k regionu.

Na oslavy do Nošovic se lidé mohli kromě vlastních aut, které občas zablokovaly průjezd obcí, dopravit také autobusy a vlaky. Již tradičně byla vypravena i parní lokomotiva, která měla zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Pivní slavnosti si užívaly všechny věkové kategorie.

„Vůbec jsem nevěděla, že tu chodí tolik lidí, protože jsem tu poprvé. Dvouletý syn Honzík byl hlavně nadšený z historického vláčku, já zase ze skvělého výkonu zpěvačky Věry Špinarové,“ prozradila během akce Lucie Stoklásková z Horních Tošanovic. Naopak pravidelným návštěvníkem byl dvacetiletý Michal Kavka z Horních Domaslavic.

„Chodím tady opravdu každý rok. Ještě si pamatuji, jak před pěti lety prodávali desetistupňové pivo za deset a dvanáctistupňové za dvanáct korun. Dnes jsem si u obou musel připlatit, což mě trochu zklamalo. Mohlo být levnější. Přesto se ale dobře bavím,“ usmíval se Michal Kavka s vychlazeným půllitrem v ruce. „Na těchto slavnostech jsme spolu už popáté. Chodíme zde především kvůli skvělé atmosféře,“ řekly jednohlasně kamarádky Iva Sušilová a Michaela Slaninová z Frýdku-Místku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař

Ve Varnsdorfu se pomalu probouzí k životu pivovarnický klenot a ikona české pivovarské vědy, varna Pokusného a vývojového střediska Braník. PVS Braník bylo založeno v roce 1950 proslulým zakladatelem známého pivovarského rodu a výrazným představitelem české pivovarské vědy Ing. Františkem Hlaváčkem.

Od počátku byl jeho součástí i poloprovozní pivovar s dvounádobovou varnou o kapacitě 12 hl vyrážené mladiny. Z klasického pivovarského materiálu – mědi, ji tehdy vyrobili v Hradecko Královské Škodovce, pozdějších ZVU Hradec Králové. Koncem šedesátých let byla varna doplněna o novou mladinovou pánev a stará mladinovka se přeměnila v rmutový kotlík. Kapacita tím vzrostla na 15 hl vyrážené mladiny. V této podobě varna přetrvala až do uzavření PVS v roce 2003.

Poté ji zakoupila společnost „Dej Bůh štěstí, s.r.o.“ sídlící v pivovaru Kostelec nad Černými lesy, která ji hodlala využít do budovaného živého muzea pivovarnictví. Změna plánů využívající pro muzeum původní varnu pivovaru Kostelec však odsunula varnu PVS na druhou kolej. A tak ji v roce 2009 získává malý ambiciózní pivovar Kocour Varnsdorf a staví na ní svůj záměr zvýšení kapacity výroby piva a vybudování pivovarské restaurace.

Po důkladné repasi, modernizaci a usazení do nové dispozice se varna stává skutečným klenotem a základním pilířem nově budovaného komplexu pivovar, restaurace, sportovní a obchodní centrum pivovar KOCOUR Varnsdorf. Repase byla nejenom důkladná, ale i složitá a nákladná neboť stará řemesla mizí neskutečně rychlým tempem a dokonale snýtovat a utěsnit měděné duplikátory nádob už dokáže pouze jeden mědikovec v Česku.

Vše se podařilo a tak teď září ve středu pivovarské restaurace krásně nablýskaná sestava tří nádob, baculatý rmutový kotlík, scezovací káď s překrásnou scezovací baterií a důstojná mladinová pánev, která je základem expanze ambiciózního pivovaru KOCOUR až na budoucích 5 000 hl piva za rok.

Po celý svůj pivovarský život varna sloužila pivovarské vědě. Ověřovaly se na ní nové technologické postupy, hledaly pivovarské suroviny a zkoušely nové druhy piva. Je proto určitým pokračováním tohoto trendu, že bude sloužit v pivovaru, jež si vzal za cíl, vedle vysoce kvalitní české klasiky, přivést do českých zemí netradiční typy piva.

Tedy netradiční v Čechách, protože německá pšeničná piva, britské Ale, Stout a Porter, americké varianty pivních stylů jakož i belgické Abey či Saison jsou ve světě známé a populární. Nezbývá tedy než jí popřát do dalších let ono tradiční pivovarské „Dej Bůh štěstí!“

Zdroj: Pivovar Kocour.cz

Vzácnou návštěvu pohostí v sobotu 11. září Královský pivovar Krušovice. V rámci víkendového srazu přijedou v sobotu v poledne do krušovického pivovaru příznivci a majitelé legendárního automobilu Volkswagen Brouk. Zde pro ně bude připraven speciální program.

"Jeho součástí bude prohlídka pivovaru s odborným výkladem, poté bude následovat pohoštění a samozřejmě degustace krušovických piv pro nepilotující účastníky srazu, která se bude konat v místní staré sladovně. Pro řidiče bude připraveno čepované nealkoholické pivo Fríí, plechovky piva Fríí dostanou i všechny posádky, které se účastní srazu," upřesňuje Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, do níž Královský pivovar Krušovice patří.

Pro automobily účastníků srazu je vyhrazeno speciální parkoviště u pivovaru a zájemci budou mít příležitost prohlédnout si z blízka řadu automobilových legend nejen značky Volkswagen. Zhruba ve 14 hodin vyrazí automobily na padesátikilometrovou soutěžní orientační jízdu po okolí, jejímž cílem bude nedaleké městečko Žerotín.

Návštěva příznivců oblíbeného automobilu VW Brouk v Královském pivovaru Krušovice je součástí již třetího ročníku podzimního uzavírání silnic, symbolického ukončení letní motoristické sezóny. Loňský ročník konaný v Samopších přivítal 20 posádek a 50 zájemců, letos pořadatelé očekávají, že se zúčastní nejméně 50 posádek, tedy 90 lidí.

"Letošní akci, pomyslně uzavírající letní sezónu, se organizátoři rozhodli věnovat poznání tradice a historie českého pivovarnictví, proto se v rámci víkendového srazu podívají nejen k nám do Královského pivovaru Krušovice, ale také například do Chmelařského muzea v Žatci. Tématu akce je přizpůsobena i orientační jízda, takže se všechny posádky mohou těšit nejen cestu romantickou přírodou v barvách babího léta, ale také výhledy na řadu chmelnic podél silnic," přibližuje program akce Kateřina Eliášová.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin.

Gipsy.cz., Lety mimo či Visací zámek. To jsou lákadla na velkou akci na Chebském hradě. Ta má připomenout 710. výročí první zmínky o chebském pivu.

„Roku 1300 se objevuje soupis majetku Albrechta Kornbuchlera a v něm i pivovar. Dále se pak můžeme dozvědět, že v Chebu bývalo tolik pivovarů, co kostelů. Co se zde uvařilo, to se zde i zkonzumovalo. Vařila se piva česká i německá, světlá i tmavá,“ vysvětlil Ondřej Strenk z Chebského pivovaru.

„Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin. V sobotu otevřeme už v 10 hodin a bohatý program nás provede opět do noci, kdy bude i ukončení Chebských hradních slavností 2010. V neděli tedy bude volné jen stanové městečko pro dospání únavy návštěvníků z daleka,“ informoval Strenk.

„Na své si přijdou hudební fajnšmekři při produkcích skvělých kapel, vyznavači pivních soutěží se můžou těšit, až budeme lámat oficiální Guinessovy rekordy v pivních disciplínách, pro občerstvení bude v nabídce škála specialit, zajímavé bude i tržiště nebo dětské atrakce v areálu hradu. Na hlavním nádvoří vyrostou pivní stanoviště,“ doplnil.

„Tak tedy, bavme se naplno, bavme se hezky a založme novou tradici událostí dobrého rozmaru, která bude mít své místo v každoročním sledu kulturních počinů v našem městě,“ zakončil.

„Kombinace Gipsy.cz a například Lety mimo je trochu zvláštní. Také mě trochu zaráží doba koncertu, která je až v půl jedenácté večer,“ poznamenal Cheban Zdeněk Mošna.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová

Jana Marešová, půvabná dívka, finalistka soutěže Miss Zlatého moku, nebude na Dočesnou v Žatci vzpomínat v dobrém.

Zatímco točila pivo pro náštěvníky ve stánku pivovaru Holba, který v soutěži zastupuje, kdosi se jí vloupal do zamčeného auta a ukradl jí kabelku s doklady, telefony a peněženkou, v níž bylo několik tisíc korun.

„Auto pivovaru stálo jen asi pět metrů za pípou, přesto se zloděj nebál vypáčit zámek a krást,“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. „Tato dívka přitom získala od návštěvníků Dočesné nejvíc SMS hlasů v doplňkové soutěži, ale to pro ni asi teď vyznívá dost trpce,“ dodal.

Případů krádeží během Dočesné bylo více. Ač policie před slavnostmi varovala, ať si lidé neberou větší částky peněz a dobře si hlídají věci, zloději našli své příležitosti.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Spoločnosť Heineken Slovensko otvorí v sobotu 18. septembra 2010 brány svojho pivovaru v Hurbanove pre širokú verejnosť. Prvý ročník podujatia Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 je určený pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť viac o tajomstve varenia piva, jeho histórii aj súčasnosti, a zároveň sa zabaviť s bohatým sprievodným programom pre celú rodinu.

Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 umožní milovníkom zlatistého moku vidieť na vlastné oči, ako sa vyrába ich obľúbený nápoj, no na podujatie sa môžu tešiť aj ich rodinní príslušníci. Na pódiu vystúpia okrem iných aj hudobné skupiny Kochanski band, No name a Gladiátor, pripravené je množstvo súťaží a ďalší program pre dospelých aj deti. "Na Deň otvorených dverí v našom pivovare sme sa rozhodli pripraviť skutočne pestrý program pre všetky vekové skupiny. Veríme, že na prvý ročník podujatia prijme pozvanie mnoho milovníkov zlatého moku," hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Pre dospelých pivo, pre deti klaun

Na Dni otvorených dverí samozrejme nebude chýbať prehliadka pivovaru s výkladom pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť zaujímavosti o varení piva. Milovníci zlatého moku si ho na podujatí zároveň budú môcť vychutnať za bezkonkurenčnú cenu. Deň otvorených dverí však nie je len pre dospelých, na svoje si prídu aj deti. Pre ne je pripravená detská aréna s klaunom a ďalšími atrakciami ako aj rôzne pódiové súťaže.

Vstup voľný

Vstup na celé podujatie, ktoré sa začína v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko na Novozámockej ceste v Hurbanove v sobotu 18. septembra o 12.00 hod., je zdarma a na každého návštevníka zároveň čaká aj malý darček. Tešíme sa na spoločne príjemne strávenú sobotu v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku.

Zdroj: Spravy Pozri.sk

Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková

Kouká z billboardů, etiket i tácků. S pivem, které vyrábí, spojil vlastní tvář. Přesto se pivovarník Stanislav Bernard jako celebrita necítí, ani jako ta pivní. "Jsem normální člověk, jen jsem víc vidět," vysvětluje. Po 19 letech ho už šéfovat tak nebaví a rád to nechává jiným. Je to prý osvobozující.

Jaký je to pocit, vidět se všude na billboardech?

Produkt, který moje firma vyrábí, se prostě jmenuje po mně. Dřív jsem se bránil dělat reklamu naší značce a tvrdit, že je náš nápoj výborný. Říkal jsem si, že mi to nepůjde přes pusu. Postupně si ale zvyknete.

A pak jste si dal na hlavu švestku a teď nově i višni.

S nápadem na "čistou hlavu" přišel můj kamarád Dejan Štajnberger, ředitel jedné z nejúspěšnějších reklamních agentur. Nejprve jsem se zděsil a "vyhnal ho". Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit. Původně to měly být jen billboardy, časem došlo i na etikety, ten fór je silný, dělám si legraci sám ze sebe.

Nemáte už tedy problém s tím, že lákáte zákazníky na vlastní tvář?

Znáte princip uvařené žáby? Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Kdežto když ji dáte do studené vody a postupně ji ohříváte, uvaří se. Tak jsem se uvařil já. Beru to jako součást byznysu.

Cítíte se jako celebrita?

To slovo je špatné, takhle bych to nenazýval. Jsem normální člověk, akorát jsem trochu víc vidět.

A co v běžném životě? Poznávají vás lidé na ulici?

Celkem ano a reakce jsou naštěstí pozitivní. Většinou si z toho dělám legraci. Když mě někdo osloví "Jste to vy?", občas zalžu a řeknu, že jsem svůj bratr.

Jste exhibicionista?

Nemyslím si.

Tak jinak, když jste ve společnosti přátel, jste vy ten, kdo udává rytmus a tempo zábavy?

Jsem spíš extrovert.

Už si nemusím nic dokazovat

Jak moc ambiciózní plány jste měl na začátku podnikání?

Se společníky jsme měli jasnou představu, že chceme být úspěšnou firmou, známou, obdivovanou. V začátcích jsme samozřejmě úplně jasno neměli, ale základní vize tady byla: "Vlastní cestou". Mít poctivé pivo vyrobené tradičním způsobem, ale též inovovat, mít věci, které jiní nedělají: dřevěné bedýnky, vlastní pivní láhve, originální sklenice. Proto vydáváme, jako jediný z pivovarů, vlastní magazín, proto ta různá nealkoholická piva…

Když jste s firmou začínal, kolik věcí jste si musel odříct?

V prvním půlroce jsem měl pocit, že nebude čas na nic jiného. Přestal jsem sportovat. Pak jsem zjistil, že to nejde, a ke sportu se vrátil. Nemám pocit, že bych si musel něco odříkat. Pivovaru jsme věnovali strašně moc, ale pořád jsme měli čas zajít si na pivo, zahrát si tenis, fotbal, lyžovat. Bez aktivního odpočinku to nejde. Jakmile někdo začne dělat jen jednu věc, dříve nebo později vyhoří.

Trávíte dnes v práci hodně času?

První roky jsme tu byli od rána do noci. Teď mám kolem sebe naštěstí kupu mladých, chytrých lidí, kteří jsou schopni dělat odbornou práci lépe než já, protože na to mají školy. Jenom je občas inspiruji.

Jaký jste šéf?

Nevím. Upřímně řečeno, po těch devatenácti letech mě šéfovat už tolik nebaví. Nemusím si dokazovat, že jsem šéf. Spíš potřebuju, aby firma fungovala a já mohl co nejvíc denního řízení delegovat a dělat to, co mě baví.

Co to je?

Soustřeďuju se na strategická rozhodnutí o investicích, na marketing, PR a firemní kulturu. Mojí ambicí je, aby lidi dělali to, co v nich je. Když jim dáte volné ruce, udělají víc, než kdybyste je do toho nutil. Je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mají jiné vlastnosti než vy. A je dobré zapomenout na vlastní ješitnost. Pokud někdo přijde s jiným pohledem, dám mu prostor, pokud to není úplně proti naší filozofii. Ono se to někdy opravdu vyplatí. Pestrost pohledů je inspirující.

Nepropadáte nejistotě, když už lidi neřídíte přímo?

Máme základní rámec fungování firmy a chování zaměstnanců. Těch osmero firemních hodnot dávali dohromady sami zaměstnanci a je to nástroj, který provoz koriguje. Jejich páteří je otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost, pozitivnost. Lidi sami zjistí, že se jim v takovém prostředí pracuje lépe.

Připomínáte si je občas i vy?

Kdybych řekl, že ne, lhal bych. Když přijde šéf do práce naštvaný, lidi to hned poznají. To raději hned zmizím, abych nekazil atmosféru.

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci spokojení?

Lidi u nás dělají rádi. Mají spousty různých benefitů. Nepotřebují odbory. Manažeři jsou motivováni i formou pohyblivých složek, které jim mohou dělat víc než základní mzda. Pokud u nás kdokoli přijde s návrhem, který uspoří náklady firmě a neohrozí to bezpečnost a kvalitu, dostane z roční úspory sedm procent.

Pivo nepiji každý den

Když přijdete ráno do práce, běžíte hned ochutnat?

Popravdě, dám si nejdřív kafe. Ochutnávám až večer, po sportu, hokeji či kole. Doma mám průřez produkce, dva stojany na šest beden, v každé bedně je jiný druh. Bez výjimky tam mám dva druhy nealko, alkoholické druhy střídám. To proto, abych měl kontakt, že chutnáme tak, jak máme chutnat.

Konkurenční piva tam máte?

Nemám, ta ochutnávám při jiných příležitostech.

Jak se dobré pivo pozná?

V prvé řadě musí dobře vypadat a mít pěknou pěnu, stabilní a hustou. Musí mít jiskru nebo být kalné, to záleží, zda je filtrované, či ne. A nesmí v něm být žádné cizí vůně.

Jaký je základní rys dobrého českého ležáku?

Plná chuť, ta vzniká díky zbytkovému extraktu. Proto mám rád naše pivo. Europiva, to je průměr, šeď a nuda. Vaří to většina západní Evropy a bohužel se to začíná objevovat i u nás. Když pivo dopiju, nesmí být doznívající hořkost ani moc hořká, ani moc drsná. Nejlepší je harmonie mezi plností a hořkostí. Nesmíte cítit nic, co by vás rušilo. Když harmonie dozní, máte po chvíli chuť napít se znovu.

Kolik dáte piv naráz?

To nevím, nejsem rekordman. Na Bernard Festu jich ale vypiju víc než obvykle. (smích)

Víno si taky někdy dáte?

Ano. Mám doma pár kartonů dobrého vína. Naposled jsem přivezl z vinařství Špalkovy rodiny. Vynikající. Na jižní Moravě se v posledních letech kvalita vína hodně zlepšila.Tvrdím, že v bílém vínu jsme světová špička. Na červená vína nemáme tolik sluníčka.

Příroda a hospůdka

Když máte všeho plné zuby, kam vyrazíte raději? Příroda, nebo město?

Ideální je kombinace přírody a občerstvení v pěkné hospůdce. Základem je ale volnost, možnost sednout na kolo a vnímat krásu Vysočiny. Když si dám dvě tři hodiny na kole, dokonale se mi vyčistí hlava.

Jak často se během roku dostanete na dovolenou?

Většinou jezdím na prodloužené víkendy, buď na kolo, nebo na lyže. Na kole jezdím nejraději v terénu po turistických stezkách. Rád jezdím do Beskyd nebo Jeseníků, ale loni jsme byli třeba i na cyklo-lodi v Chorvatsku

Řešíte na dovolené práci, nebo je to pro vás tabu?

Radši si k tomu na dvacet minut denně sednu a vyřídím to nejdůležitější, protože kdo má po dvou týdnech vyřizovat to e-mailové peklo. Občas mám v emailu i soukromé věci, na které je lepší reagovat hned.

Když už jsme u volného času, za co utrácíte?

Pokud utrácím, tak za něco kolem domu, tam je stále něco potřeba. Teď budu investovat do tepelného čerpadla. Jinak to jsou vesměs věci kolem sportu, lyže, kolo, vybavení na hokej. Také za výlety.

Co luxusní věci?

Nejsem sběratel starožitných hodinek. Teď jsem si koupil kvalitní plnicí pero, ale to je spíš drobnost.

Jak moc řešíte oblečení?

Nechodím moc rád v obleku. Nejraději mám rád džíny, trička či košile. Mám kamarádku stylistku, ta mi občas poradí. Obecně nakupuji nerad. Několikrát jsem zajel do obchodů do Drážďan, bývá tam dobrý výběr a málo lidí.

Závisti už není tolik

Jste aktivní v politice. Po dvě funkční období zasedáte v místním zastupitelstvu. Napadá mě, jaký máte vliv tady ve městě?

Nemám žádný větší vliv. A někdy mě to i limituje…

Jak to myslíte?

Ve městě je grant na opravu fasád, na každý dům se dává čtvrt milionu korun. Já jsem o něj ale nepožádal, aby nikdo nemohl říct, že jsem si to jako zastupitel přihrál. Administrativní budovu jsme si opravili za své.

Jste spokojený s tím, jak zastupitelstvo šlape?

Někdy mám jiný názor než ostatní. Nechci být jeden z mnoha. Ale zas tak si nestěžuji. Za celou dobu tu nebyla jediná korupční aféra, město není dlužené. Pokud se rozhoduje, jestli se někde má investovat, nebo nemá, já bývám zastáncem opatrnosti a šetření. Krize stále existuje, byť je na ústupu...

Budete kandidovat i v nadcházejících volbách?

Bylo mi to navrženo, tak jsem nakonec kývl.

Jak berou pana Bernarda z reklamy místní?

Hraju tady tenis, fotbálek, hokej, mám široký okruh známých, se kterými si tykám, berou mě jako kámoše, normálního člověka, ne jako pana Bernarda z reklamy. Pak jsou lidi, se kterými se neznám, ale pozdravíme se. Občas zarazím na někoho "zakyslého", který se podívá jinam, když mě vidí. To je ale všude. Obecně se to výrazně posunulo k lepšímu. Byly roky, kdy tu závist převládala, teď je naprosto minoritní.

MÝMA OČIMA

Stanislava Bernarda rozhodně nepřehlédnete. Urostlý, charismatický chlapík, který se jen tak ničeho asi nezalekne. Nebojí se při hokeji postavit protihráči do cesty, nemá strach z konkurenčních obřích pivovarů.

Působí ležérně a vám je od první chvíle jasné, že humor patří k jeho práci stejně jako um naslouchat druhým. Tvrdí sice o sobě, že móda ho zas až tak nezajímá, ale mám silný pocit, že rád na ulici "září".

Bylo to jedno z těch nejpříjemnějších povídání s mužem, který ví, co chce, ale nejde za tím přes mrtvoly. Takový novodobý "Baťa", kterých není nikdy dost.

Zdroj: Xman iDnes.cz | Autor: Marek Odstrčilík | Foto: Jiří Švorc

Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev