„Měli jsme chuť zkusit, jak chutná domácí pivo,“ vysvětluje Luboš Vorel, proč ve své restauraci U Hastrmana ve Velkém Rybníku na Karlovarsku začal loni vařit také stejnojmenný mok.

„Když přišly nové technologie, tak mi to připadalo jako trochu podvod na českého pivaře. Chtěl jsem proto oživit staré postupy,“ říká Vorel. Pivní technologií se zabývá i profesionálně, proto se rozhodl pivovárek postavit doma, jak se říká „na koleně“.

Přestože nemusel investovat miliony do zařízení dodaného na míru, nebylo spuštění pivovaru nijak levnou záležitostí.

„Vyšlo nás to na necelých tři sta tisíc,“ má spočítáno Vorel. Vlastní pivovar se rozhodl vybudovat až po šestnácti letech provozování hospody. „Dřív na to nebyly peníze.“

Jeho zařízení je schopné vyrobit maximálně dvacet hektolitrů za měsíc, v jedné várce může uvařit nanejvýš sto litrů. „Téměř všechno se vytočí v restauraci, malé množství stáčíme zájemcům i do pet lahví,“ uvedl Vorel.

Své rozhodnutí si nyní nemůže vynachválit. „Kvůli domácímu pivu začalo chodit výrazně víc lidí, přestože jsme zatím vařili mimo hlavní sezonu,“ tvrdí Vorel. Ochutnat přijíždějí také sběratelé a pivní turisté, kteří si informace o novém pivovaru našli na internetu. „Vaříme i šest dní v týdnu,“ chlubí se Vorel.

Rozšiřovat výrobu však neplánuje. „Mám povolení prodávat pouze ve své hospodě, která má i s terasou šedesát míst, a u toho zůstanu,“ dodal Vorel. (MF Dnes)

Nejlepším světlým ležákem z minipivovarů se pro letošní rok stal Permon z Lomnice u Sokolova. Rozhodla o tom odborná porota Jarní ceny českých sládků, která se uskutečnila během víkendového prvního setkání sládků českých minipivovarů ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Sdělil to včera šéfredaktor Pivního kurýra Richard Crha, jenž soutěž organizoval spolu s Pivní galerií. Soutěže se zúčastnilo 22 malých českých pivovarů s 63 značkami piv. Porota složená z 32 sládků hodnotila piva a pivní speciály v osmi kategoriích. (Karlovarský deník)

Minipivovar začne vařit již v červnu 2007 a to především klasický ječmenový kvasnicový ležák, Weissbier- pšeničný ležák a černý kvasnicový ležák. Od září bude otevřena i pivovarská restaurace s originálním jídelním lístkem na kterém naleznete např. krajíc chleba s domácí škvarkovou pomazánkou sypaný cibulkou, bramboráky s hermelínem anebo tlačenku s cibulí a octem. V restauraci bude také velký krb, kde se přímo před vašima očima bude připravovat maso na otevřeném ohni. Budeme také vydávat Pivovarský občasník. (Web Extreme-system)

Začínal ve vyrabovaném areálu, ze kterého zbyly jen holé zdi. Po šesti letech má Jan Skala smělé plány: chce vařit 30 tisíc hektolitrů piva ročně a nabízet ho nejen v západočeských hospodách, ale také v Praze či Německu.

Do koutského pivovaru na Domažlicku vrátil výrobu piva přesně před rokem.

„Dal jsem do toho veškeré svoje úspory, zabralo to pět roků práce,“ vzpomíná Skala.

Pivovar znal dobře od mládí, kdy v něm přes léto brigádničil. „Naposled se tam vařilo pivo v roce 1971. Když se mi pak naskytla příležitost v konkurzu areál odkoupit, šel jsem do toho.“

Za loňský rok uvařil malý pivovar pět a půl tisíce hektolitrů piva. Koutská desítka či ležák se v současnosti čepují ve třicítce hospod v západních Čechách a získávají další. „Na začátku dubna otevíráme pivnici v Plzni, kde se bude točit jenom naše pivo,“ těší se Skala.

Zatím stáčí pivo pouze do sudů, na lahvovací linku si pivovar teprve musí vydělat. „Určitě se pak ale nehodláme podbízet obchodním řetězcům,“ tvrdí Skala.

Během let chce zvýšit výrobu až na 30 tisíc hektolitrů. „Zatím nevím, kdy se nám to podaří, klacků pod nohama máme spoustu,“ stýská si Skala.

Nejvíc jej trápí praktiky velkých pivovarů, které si na dlouhá léta zavážou hospodské a ti pak nemají jinou možnost než točit jejich pivo. „Naštěstí mám spoustu známých, kteří se pro moje pivo rozhodli,“ říká Skala. Jeho snem je nabízet koutské pivo také v Praze, do budoucna se nebrání ani vývozu do Německa. V celém pivovaru pracují čtyři lidé: Skala, jeho dva synové a sládek. „Já jsem taková holka pro všechno, synové mají na starosti hlavně výrobu,“ vysvětluje chod pivovaru Skala. Vedle pivovaru má v nájmu také restaurace v Domažlicích a Chodově. (MF Dnes)

Před rokem otevřel pivovar Chodovar v Chodové Plané vůbec první pivní lázně. A tento krok se mu vyplatil. Již třetinu ze 150 milionů loňských tržeb pivovaru tvořila pivní turistika.

Firma proto nabídku těchto služeb rozšiřuje. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek.

Počet zaměstnanců nepivovarské výroby Chodovaru, tedy restaurace, hotelu a pivních lázní, vzroste ze současných 40 na téměř 50, řekl ředitel těchto aktivit Mojmír Prokeš. Nové prostory si vyžádají investice v řádu milionů korun.

Nové procedury odstartují 12. května při zahájení nové pivní sezony v Chodové Plané.

Firma už plánuje další investice za desítky milionů korun. Staví bazén devět krát šest metrů, saunu, páru. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů, fungující od června 2000, přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. (iHNed)

Třetinu z loňských zhruba stopadesátimilionových tržeb zajistily rodinnému pivovaru Chodovar aktivity, zaměřené na pivní turistiku. Firma proto nabídku těchto služeb ještě rozšíří. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet nové zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek. Ke čtyřiceti zaměstnancům v pivovarské restauraci, hotelu a pivních lázních také přibude dalších deset.

Pravé pivní lázně otevřel Chodovar před rokem a hned se staly jednou z největších turistických atrakcí v kraji. Nové procedury začnou v Chodové Plané nabízet od 12. května, po zahájení nové pivní sezony. „Zábaly, které mají podobné účinky jako rašelina, zajistí zvýšené prokrvení těla,“ uvedl balneolog Roman Vokatý. Koupelemi v pivě se léčí kožní, cévní a ischemické choroby. Pivovar plánuje také další investice za desítky milionů. Staví bazén devět krát šest metrů i saunu. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. Hotel U Sládka zvýšil obsazenost na 65 procent.

„Za netradičním odpočinkem, pivem, ale také kvůli léčbě kožních, cévních a ischemických chorob přijíždějí čeští i zahraniční turisté,“ říká ředitel lázní, hotelu a restaurace, Mojmír Prokeš. „Je to atrakce. Spousta lidí v cizině už ví, kde je Chodová Planá,“ prohlašuje starosta obce Pavel Vopat.

Lidé často spojují návštěvu lázní s turistikou v Českém či Slavkovském lese. „Po túře je výborné uvolnit tělo v koupeli a pak si nechat udělat chmelovou masáž, která je od července naší novinkou,“ uvádí balneolog Roman Vokatý. Pivovar, hotel, lázně a restaurace zaměstnaly přes stovku lidí. „Byli jsme v 16 televizích včetně arabské a v 50 časopisech,“ připomíná ředitel lázní Mojmír Prokeš.

„Z cizinců si koupel v pivu dopřávají nejvíce Němci a Nizozemci. Jezdí už ale také Japonci a Korejci a nyní hodně Rusové z Karlových Varů,“ vysvětluje Mojmír Prokeš.

Češi často dostávají pobyty v pivních lázních jako dary - narozeninové i svatební, kdy mohou využít dvojvanu. (MF Dnes)

Poslední rozhodnutí italského soudu, který nařídil zrušení ochranné známky Budweiser Budbrau a Budweiser Budvar, nijak neovlivní současné obchodní aktivity pivovaru Budějovický Budvar, n.p. v Itálii. Budějovický Budvar do Itálie již od 1. ledna 2005 vyváží pivo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Pivovar má totiž registrovanou tzv. komunitární ochrannou známku „Budějovický Budvar“, která platí ve všech zemích Evropské unie.

Na italském trhu se pivo z Budějovického Budvaru objevilo bezprostředně po vzniku pivovaru, v roce 1896 a s kratšími přestávkami se tam vyváží dodnes. Itálie patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Loni se tam prodalo asi 10 000 hektolitrů světlého ležáku.

“Po analýze zdůvodnění soudního rozhodnutí jsme dospěli k závěru, že podáme dovolání k vyšší instanci - tedy k italskému Kasačnímu soudu. Věříme, že máme šanci zvrátit rozhodnutí v náš prospěch,“ říká Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory o ochranné známky mezi oběma společnostmi pokračují i v dalších zemích. Budějovický Budvar zaznamenal nedávno významný úspěch v Evropské unii. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku v první instanci zamítl jako neopodstatněné odvolání společnosti Anheuser-Busch, která se pokoušela o registraci ochranné známky „Budweiser“ jako komunitární známky platné v celé EU ve tř. 32 pro pivo. Jednalo se o historicky první rozhodnutí tohoto soudu v záležitosti spojené s pivovarem Budějovický Budvar.

V roce 2006 dosáhl Budějovický Budvar také konečného vítězství v Číně. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Vzpomenete si ještě na reklamu Budějovického Budvaru na hokejiádu v čase před zimní olympiádou? Na ty dva potrhlé americké fandy Boba a Doyla libující si, jak je české pivo super? Český olympijský výbor v tom spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání BB a požádal Krajský soud v Č. Budějovicích o vydání předběžného opatření, které by pivovaru uložilo zdržet se vysílání spotu. Soud tak neprodleně učinil a Budvar rozhodnutí respektoval. Včera soud začal jednat ve věci samé. Český olympijský výbor žaluje BB kromě zdržení se vysílání této reklamy také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení (celkem ve výši 4,12 milionu) a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů korun. Soud se před vlastním jednáním marně pokoušel dovést strany ke smíru poukazem mj. na výši soudního poplatku, který musel ČOV složit (579 800 Kč . . .). Zástupce olympijského výboru zopakoval, že jednání BB bylo protiprávní, v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti. Konkrétně zavedl neexistující pojem hokejiáda, evokující koncovkou iáda chráněný pojem olympiáda, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Byla tak dotčena práva ČOV a ten se proti takovému jednání domáhá právní ochrany. Právní zástupce Budvaru namítal, že olympijské symboliky jsou v zákoně č. 60/2000 Sb. jmenovitě uvedeny a hokejiáda mezi nimi není to by se pak prý nemohla užívat ani slova neckyáda atd. Pochodeň z hokejek se tvarem ani jinak olympijské pochodni nepodobá a i její určení ve spotu je jiné. O nekalou soutěž pak jít podle žalovaného nemohlo, protože BB a ČOV nejsou v postavení soutěžitelů, nekonkurují si na trhu. Nad rámec zástupce žalovaného dodal, že v mezidobí se dotyčnou reklamou zabývaly živnostenský úřad, arbitrážní komise Rady pro reklamu, Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a žádný nezjistil, že by se Budvar dopustil zásahu do cizích práv, že by se dostal do rozporu s etickým kodexem atd. Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem, řekl právní zástupce pivovaru. Zástupce olympijského výboru protiargumentoval tím, že zákon o ochraně olympijských symbolik vyjmenovává mimo jiné vedle pojmu olympijský také olympiáda, čímž právě zdůrazňuje ochranu oné svébytné koncovky iáda. Vznik újmy a výši škody chce žalobce prokázat výslechem člena výkonného výboru ČOV ing. Jiřího Kejvala: ten by měl svědčit o dopadu reklamy Budvaru mj. na partnera olympijského výboru Plzeňský Prazdroj i o negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Ke stejným skutečnostem má soud vyslechnout i místopředsedu VV ČOV Jiřího Zedníčka. Dále k prokázání škody zadal ČOV mezinárodní kanceláři vypracování znaleckého posudku. K výši bezdůvodného obohacení žalovaného pak by měl soud ustavit znalce k přezkoumání účetnictví Budvaru v rozhodných měsících za tříleté období. K dotazům soudu pak právní zástupce ČOV rozvedl, že kampaň BB znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů. Poukázal dále na to, že chráněných olympijských symbolů Budvar použil ve spotu znevažujícím způsobem. K provedení dalších důkazů ve věci soud jednání odročil. (Českobudějovický deník)

Privatizace národního podniku Budějovický Budvar není v tuto chvíli aktuální, ale je možné, že se nynější vláda ještě během svého mandátu k této otázce vrátí.

V Poslanecké sněmovně včera v odpovědi na interpelaci premiér Mirek Topolánek také uvedl, že nejprve bude nutné právně vyřešit ochrannou známku Bud.

„Privatizace Budvaru není ani tak závažná pro rozpočet České republiky, ale mimo jiné proto, aby ta firma měla kapitál. Aby se mohla rozrůstat, protože ona i dnes je zisková,“ řekl Topolánek. Stát podle něj vlastní Budvar jen proto, aby ochránil jeho ochrannou známku.

Český management dokázal víc než Američané

„Porovnám-li, co nabízeli Američané, že s podnikem udělají, tak musím říct, že my jsme dosáhli víc, než oni slibovali,“ uvedl před časem vrchní sládek Josef Tolar, když se objevily první zprávy o tom, že vláda chystá prodej pivovaru.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 až 30 miliard korun. O tuto značku však Budvar vede kolem stovky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem Anheuser-Busch. Není tajemstvím, že právě americký koncern stojí o koupi Budvaru, zájem o něj měl už v dobách začínajících privatizací v Česku.

„Myslíme si, že zájem této firmy o náš pivovar stále trvá. I kdyby se objevil jiný zájemce o koupi Budvaru, domnívám se, že bude jen prodlouženou rukou Anheuseru,“ tvrdí vrchní sládek Budějovického Budvaru Tolar. (MF Dnes)

Budějovický Budvar ve středu dobojoval další z mnoha bitev o svou značku, tentokrát ale prohrál. Budvar vede po celém světě desítky sporů o právo na užívání značky Budvar s americkým výrobcem Anheuser-Busch. Italský soud dal ale tentokrát zapravdu právě americkému rivalovi.

Podle agentury AP italský soud zrušil tři registrované známky. Dvě se týkají názvu Budweiser Budbrau a jedna jména Budweiser Budvar. Budvar svou obhajobu stavěl na argumentu, že slovo "Budweiser" je geografické označení, u italského soudu ale nepochodil.

Spor je jen jedním z mnoha a táhne se už dlouhá léta. Oba pivovary se v něm opírají převážně o historické tradice a smlouvy. Na celém světě probíhá nyní asi na 40 známkoprávních pří. Budvar si připsal vítězství například v Portugalsku či Finsku, Američané zase bodovali ve Švédsku či Maďarsku.

Američané se pyšní tím, že se Budweiser jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen skoro o dvě desetiletí později, roku 1895. Češi ovšem namítají, že právo várečné udělil jihočeské metropoli do vínku král Přemysl Otakar II. už při založení v roce 1265.

Při už řešila i Světová obchodní organizace, která rozhodovala o tom, zda lze známkou chránit místní názvy, čili jestli je například může například parmská šunka pocházet i odjinud než z oblasti Parmy. (iDnes)

Budějovický Budvar podepsal se společností Carlsberg Sverige dohodu o prodeji prémiového ležáku ve Švédsku. „Švédský trh má pro Budvar skvělý potenciál. I když začínáme na relativně nízké úrovni prodeje, těšíme se na zvýšení tržního podílu našeho piva na švédském trhu,“ řekl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Carlsberg Sverige má ve Švédsku vedoucí pozici v nápojářském oboru. V současné době se snaží obohacovat svou nabídku piv jak o tradiční značky, tak o různá speciální piva, o které mají milovníci zlatavého moku také velký zájem. „Budvar se stává osvěžujícím prvkem našeho portfolia. Takzvané pivní speciality a mezinárodní prémiová piva mají narůstající trend nejenom ve Švédsku, ale i v celém světě,“ tvrdí generální ředitel Carlsbergu Sverige Stig Sunde.

Švédští pivaři si podle tvrzení Budvaru oblíbili česká piva, protože jejich chuť s výraznějším chmelovým akcentem je dělá velmi přístupnými pro ty, kteří jsou zvyklí na švédské ležáky. (Euro)

V rámci udržení konkurenceschopnosti a dalšího rozvoje na českém i světovém trhu investuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. (BBNP) dlouhodobě do rozvoje společnosti a rozšiřuje obchodní příležitosti. Výsledkem je rekordní export a navázání spolupráce s pivovary Anheuser-Busch (AB), Carlsberg Croatia a Oy Sinebrychoff Ab.

Loni vyvezl nejvíce piva ve své historii. Do 50 zemí putovalo 556 tis. hl, meziročně o 7 % více. Celkový výstav piva činil 1152 tis. hl (o 5 % více než v roce 2005). Export se na celkovém výstavu pivovaru podílel ze 48 %. V alianci BBNP - AB se Anheuser-Busch stane importérem piva značky Czechvar Premium Czech Lager v USA. To umožňuje ležáku, který se dnes prodává ve 30 amerických státech, začlenění do rozsáhlé distribuční sítě v USA. Carlsberg Croatia převzal distribuci vybraného sortimentu v Chorvatsku. Obdobná spolupráce je se třetím partnerem ve Finsku.

K uspokojení stále náročnějších požadavků trhu a rozšíření exportní kapacity se pivovar cíleně věnuje investiční politice. Loňské investice přesáhly 300 mil. Kč, směřovaly do rozvoje technologie a řízení, úspory energií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí, a z důvodu rostoucího prodeje také do nákupu nových přepravek a KEG sudů. Letos budou investice obdobné, vzhledem k očekávanému růstu prodejů bude největší objem směřovat do logistiky (modernizace autoparku, nákup sudů a přepravek) a do IT.

První letošní investicí byla modernizace lahvových linek za 60 mil. Kč. Dva nové etiketovací stroje a jeden kartonážní stroj podstatně rozšíří varianty balení tzv. multipacků a zkvalitní adjustáž lahví. Kartonážní stroj má oproti nahrazované technice téměř dvojnásobný výkon a mimo jiné nově umožní strojní vkládání dárkových předmětů do kartonů s láhvemi.

Nové stroje jsou navíc flexibilnější, zkrátí časy pro úpravy linek při změně formátů obalů a ušetří dvě pracovní místa. Nahradily původní zastaralé a opotřebované stroje z let 1988 - 1993, které již plně nesplňovaly současné nároky na balení piva. Nejpodstatnější byla výměna stroje pro balení kartonů. Ten byl nahrazen rychlejším a výkonnějším modelem, který pracuje oproti starému zařízení s dvojnásobným výkonem až 60 taktů (kartonů) za minutu. Větší variabilitu nabízí stroj také v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Oproti dřívějšímu stavu (lahve 0,5 l jsou baleny po 10 nebo 20 kusech), je nově možné balit také kartony s obsahem 9 či 8 lahví. Z pohledu podpory prodeje je hlavním přínosem to, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách. Mimo jiné umožňují nastavit polohu etikety na lahvi a docílit tak přesnou pozici reliéfu charakteristického písmena "B" umístěného na lahvi proti středu etikety. Tím vylepšují celkový vzhled lahví. Demontáž a montáž linek proběhla v rekordním čase - během pěti resp. šesti pracovních dnů. Dodavatelem strojů i montáže byla v Budvaru již osvědčená firma KHS Dortmund. (Exportér)

Už jsme se nemohli dočkat, až vám nabídneme nové příběhy našeho seriálu Výlety s labužníkem. A tento slavnostní okamžik je tady. Vzhledem k tomu, že při přípravách a plánování našich cest jsme často trávili čas v útulných hospůdkách a hrdlo ovlažovali lahodným pěnivým mokem, napadlo nás přiblížit vám historii pivovarnictví a ukázat vám alespoň kousek ze složité přípravy věhlasného českého piva. A kam tedy vyrazíme na naší expedici? Kam jinam, než do největšího a nejslavnějšího českobudějovického pivovaru Budvar. S kolegou Vláďou Tůmou jsme neodolali a přijali pozvání na exkurzi, při které jsme se dostali i do vlastního procesu vaření piva. Rudolf Martínek, významný pivovarský odborník a zasvěcený vypravěč, nám prozradil vše o historii a podstatě vaření dobrého piva. Nejprve jsme se zastavili u artézské studny, protože voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin. Místní pivovar ji získává prostřednictvím artézských vrtů. Jejich třísetmetrová hloubka umožňuje přístup k unikátní hlubinné vodě, která má vynikající složení, a odpovídá i náročným kritériím pro kojeneckou vodu. Hloubka vrtu sahá až do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se na území 300 km2 nachází zásoba vody v řádu miliard m3. Tato zásoba vody údajně vystačí pro potřeby pivovaru na dalších sto let. Máte- li odvahu podniknout neobvyklý výlet do třísetmetrové hloubky pod zemský povrch, tak pojďte s námi. V kleci těžebního výtahu se podíváte ke zdroji vysoce kvalitní hlubinné vody. Můžete přitom pozorovat sled, složení a mocnost zemských vrstev, pod kterými se skrývá jedinečná, tisíce let stará voda. Tento neobvyklý zážitek vám zprostředkuje multimediální show v návštěvnickém centru pivovaru, kde se dozvíte vše o založení Českých Budějovic, o historii místního pivovaru a vaření piva; a upřímně myslím, je to skvělý tip na výlet. Ale pěkně od začátku. V průběhu 15. století se vyvinuly z várečných měšťanských domů měšťanské pivovary. S určitostí lze doložit, že městská rada již v roce 1495 založila vlastní pivovar, aby z jeho výnosů hradila obecní výdaje. V Českých Budějovicích dále vařil pivo od 16. století například Poysslův pivovar, pivovar dnes nazývaný U Černé růže, Schenauerův pivovar, pivovar v Kanovnické ulici a pivovar v Kněžské ulici, kde dnes naleznete Hotel Malý pivovar. Od roku 1895 je důstojným pokračovatelem budějovické várečné tradice Český akciový pivovar, vystavěný na Pražském předměstí Českých Budějovic. Je to přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru. Celá historie je opravdu krásně ztvárněna v tomto multimediálním projektu. A teď už pojďme vařit pivo. Rudolf Martínek nás vzal do varny, tedy do srdce pivovaru. Právě se připravovala mladina ľ základ pro výrobu piva z vysoce kvalitní vody, vybraného moravského sladu a nejkvalitnějšího žateckého chmele. Byl to fascinující pohled. Rudolf Martínek nám prozradil celý postup a Vláďa byl ve svém živlu, dokonce jednu várku vlastnoručně ochutil chmelem. Chmele se dává do piva trochu na ochucení, jako majoránky do bramboračky, potvrdil Martínek. Doufám, že to Vláďa moc nepřehnal. Právě se nacházíte v ležáckém sklepě, ve kterém probíhá proces dokvašování a zrání piva, popisuje Rudolf Martínek v dalším místě naší exkurze. Všude kolem nás jsou v dlouhých řadách obrovské ležácké dokvasné tanky. V nich se při nižších teplotách (cca 1 ° C) a mírném přetlaku zaokrouhluje chuť a vůně piva. Dochází k nasycení oxidem uhličitým, tvorbě pěny a k sedimentaci kvasnic. A víte, že tanku, kde je pivo už nejlépe uzrálé, se říká hospoda? Já to také nevěděl. V takovém sklepení se vyplatí pivo ochutnat. A tak Rudolf Martínek vytáhl korbel a jde nekoštovat. A je to dobrota! Naši exkurzi jsme zakončili ve stylové pivnici u Budvarského gulášku, jehož recepturu vám nabízíme. A poté jsme navštívili našeho dlouholetého kamaráda a skvělého kuchaře Petra Stupku. Ten nám slíbil, že jeho delikatesy, připravované v Hotelu Malý pivovar, nám budou zaručeně chutnat. Měl pravdu. Jestliže si také chcete udělat příjemný den, zajděte do stylové pivnice Budvarka, kde se o dobrou náladu postará parta nadšených hudebníků, skvělé pivo a um mistrů kuchařů. (Českobudějovický deník)

Krajně nedobrá zpráva zaznívá z dosud pusté haly kdysi nejznámější českobudějovické pivnice.

Pracně dojednaná a nadějně vyhlížející domluva o rekonstrukci legendárních Masných krámů čelí znovu problémům.

Původně měli zedníci vyrazit do Masných krámů již v březnu. Vše ale zhatily podzemní prostory, které se nacházejí nejen pod pivnicí, ale táhnou se až pod vedlejší restauraci U Tří sedláků.

Z restaurace však do nich není možný vstup. A majitelka restaurace nesouhlasila s návrhem na uspořádání provozu podzemních prostor.

Muselo proto být staženo i původní stavební povolení na rekonstrukci Masných krámů a žádá se o nové. Hledáme pro sklep jiné řešení. Jde o to, aby řešení bylo oboustranně přijatelné, vyjádřil se výrobní a technický ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Josef Tolar. Pivovar je totiž jednak spoluvlastníkem a jednak příštím nájemcem pivnice.

Máme zájem na tom, aby se investovalo do oprav. Nelišíme se od ostatních spoluvlastníků. Dnes sedíme za jedním stolem a ty dřívější vlivy už jsou překonané, doplnil na adresu dlouholetých soudních sporů o pivnici Josef Tolar.

Pokračujeme dál v přípravách. Vybíráme dodavatele stavebních prací, ale stavební povolení jsme museli vzít zpět, potvrdil Ladislav Volf, ředitel českobudějovické Správy domů, s. r. o.

Správa domů zastupuje českobudějovickou radnici jako jednoho ze spoluvlastníků a hlavního organizátora rekonstrukce. Město také má financovat stavební práce a pak získat peníze postupně zpět od dalších spoluvlastníků, kterých je dohromady asi patnáct.

S potížemi se ale potýká i výběr dodavatelů stavebních prací. Nabídky přednesené zájemci o dodávku stavebních prací jsou výrazně vyšší než představy spolumajitelů. Jednáme tedy znovu, řekl za Budvar výrobní a technický ředitel Josef Tolar.

Vedení radnice si však nemyslí, že by rekonstrukce byla nějak zásadně ohrožena. Přestože od roku 2002, od povodní, jsou Masné krámy zavřené, tak tohle už nejsou komplikace, které by znamenaly, že se letos nezačne s opravami, konstatoval primátor města Juraj Thoma.

Část spoluvlastníků, řeknu to decentně, není spokojena s cenou, která se vysoutěžila pro rekonstrukci, dodal primátor, ale upozornil, že Správa domů, s. r. o., a náměstek primátora František Jelen povedou v této věci další jednání.

Věřím tomu, že v letošním roce rekonstrukce proběhne, zdůraznil Thoma a vyjádřil naději, že se úspěšně podaří překonat i dohadování o sklepení pod nemovitostí. Odddálí se tedy zřejmě jen nástup zedníků do Masných krámů.

Původní optimistické předpovědi hovořily o červenci až srpnu jako o začátcích obnoveného provozu, teď bude zdržení možná dva měsíce. (Českokrumlovský deník)

Americký výrobce Budweiseru vidí budoucnost piva v Číně. Tamním konzumentům uvaří dokonce ležák na míru. Své si brzy ale řekne i Budvar.

Boj o čínský pivní trh se přiostřuje. Největší americký pivovarník Anheuser-Busch chce zdvojnásobit počet měst, kde je možné dostat jeho prémiová piva i "standard" Budweiser.

Brzy ho bude následovat i Budějovický Budvar.

"Zatím do Číny nevyvážíme ani litr. Ale loni byl rozhodnut spor o značku. Američané mohou používat Budweiser, nám patří Budějovický Budvar," potvrdil deníku Aktuálně.cz tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

"S expanzí na tento trh rozhodně počítáme," dodal Samec.

Čína, budoucnost piva

Čínský trh je počtem svých konzumentů největší na světě a má podle producentů velký potenciál růstu.

Anhauser-Busch doufá, že se čínští pivaři brzy přeorientují od levných značek k jejím prémiovým pivům. Mezi těmi totiž drží čtyřicet procent trhu.

Svůj podíl chce zvýšit i tím, že vytvoří novou značku vyráběnou speciálně pro Čínu.

Anheuser-Busch odhaduje, že spotřeba piva v zemi se v příštích deseti letech zdvojnásobí a snaží se expandovat hlavně do menších krajských měst.

Výroba v pivovaru Budvar

Čína je hlavním bitevním polem pro velké pivovary, jako Anheuser-Busch nebo britský SABMiller či dánský Carlsberg.

Průměrný Číňan vypije ročně pouze 24 litrů piva, zatímco Američan až 80 litrů. Konzumace piva se zde však zvyšuje.

Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Obě společnosti se přou o značky Budweiser a Bud.

V současné době proti sobě vedou víc než 40 soudních sporů a dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. (Aktuálně)

Začátek série mezi Budějovicemi a Slavií zkazil špatný led. Den před utkáním se totiž na ploše konal slavnostní křest nového piva Pardál spojený s vystoupením několika muzikantů. „Byl jsem proti pořádání akce, našlo by se tisíc lepších termínů,“ bědoval pak manažer klubu Jaromír Látal.

Hvězdy No Name, Buty, Děda Mládek Illegal Band i břišní tanečnice a bojovníci kendo pobavili kolem pěti tisíc návštěvníků v pátek večer v českobudějovické Budvar aréně. V pětihodinovém zábavném programu tam představil Budějovický Budvar své nové pivo Pardál. Jediné, na co si návštěvníci stěžovali, byly dlouhé fronty na pivní novinku. (MF Dnes)

Jihočechům zachutnalo nové pivo. Přípravy výroby světlé desítky Pardál, kterou od včerejška zavádí na jihočeský trh pivovar Budějovický Budvar, se loni na podzim zúčastnilo čtyři sta dobrovolníků. To, jak bude nové pivo chutnat, záleželo skutečně na budoucích konzumentech. Po tři měsíce se účastnili ochutnávek, během kterých Pardál vznikal. Také proto zavedení Pardála na pivní trh doprovází slogan: Jeden z nás. Mezi těmi, kteří svými chuťovými pohárky zdatně dopomohli k pěnivému výsledku, byli otec a syn Jiří a Lukáš Komárkovi z Hrejkovic u Milevska. Koncem září jsem seděl s kamarády u nás v hrejkovické hospodě, když nás oslovili, vzpomíná středoškolský student Lukáš Komárek. Ptali se, zda se nechceme podívat do budějovického pivovaru, že se tam napijeme a najíme. Tak jsme řekli, že jo. Měl jsem štěstí, protože to bylo jen pár dní po mých osmnáctinách. A protože můj táta je na pivo, zeptal jsem se, zda chce se mnou. Čtyřiačtyřicetiletý servisní technik Jiří Komárek byl nabídkou nadšený. Samozřejmě, že jsem hned souhlasil, směje se. Byl to unikátní a skvělý projekt. Všechna setkání byla přátelská a perfektní, takže jsme se těšili na každou ochutnávku. Bylo to hezké a příjemné vytržení z každodenních starostí. Navíc jsme spojili příjemné s užitečným. Zašli jsme si na pivo a mohli do toho ještě kecat, říká Komárek starší, jehož portrét zdobí také pivní tácky. Možná někomu zkazím chuť, když bude pivo pít a přitom koukat na mne, směje se. Ale představuji si, jak za čtyřicet let budou Pardála popíjet mí vnuci a budou říkat: Na tomhle pivu se podílel náš děda. Na pivním tácku s Pardálem jsou i Komárkova slova: Snažil jsem se, aby jeho chuť byla pěkně nahořklá. Jako moje žena v neděli ráno. Je to průšvih, protože nevím, jak to vysvětlím doma, mudruje Komárek. Ale žena je tolerantní, vždyť jsme spolu dvacet let. Zná mě, takže ji nic nepřekvapí, říká a dodává, že si přeje, aby Pardála točili u nich v Hrejkovicích nebo v sousední obci Velká v hospodě Pod Kaštanem. Mezi těmi, kteří posuzovali hořkost, chuť, říz i teplotu, byl i čtyřiatřicetiletý Miroslav Melichar z Bechyně. Přišli kolem desáté večer, že shánějí lidi, co by chtěli ochutnávat a vyrábět pivo. Servírka doporučila nás, a už byli u našeho stolu. Hledali lidi do dvaadvaceti let, ale vybrali jen mě. Tak jsem jezdil ochutnávat a nemělo to chybu, libuje si Melichar. Vždyť komu se v republice stane, že může určovat chuť nového piva. Pivo měli hodnotit dvacetiletí, ale nakonec ho hodnotili staří pardálové jako my, říká. Když jsem nové pivo ochutnal, překvapila mě jeho barva a hořkost. Pivo úplně odpovídá tomu, co jsem chtěl. O tom, že obětavě nasazuje ledviny a játra pro blaho jihočeských pivařů, věděla jen jeho žena. Dělám v lese a stromům to povídat nebudu, směje se Melichar, který doufá, že se Pardál chytne i v Bechyni. Když je pivo podle mé chutě, snad bude chutnat i ostatním. Na výsledku se podepsali nejen Jihočeši. Pocházím z Trenčína, říká ochutnávač Pavol Sýkora, kterého objevili v táborské hospodě. Přišla za mnou hezká děvčata, zda bych to nechtěl zkusit. Řekl jsem si, proč ne. Pardál mi chutná, a tak si myslím, že bude chutnat i ostatním Slovákům, usmívá se Sýkora. (Českobudějovický deník)

Při příležitosti spolupráce Velkopopovického Kozla s filmem Vratné lahve režiséra Jana Svěráka, který do kin přijde již 8. března, provedla značka Velkopopovický Kozel mezi spotřebiteli aktuální průzkum na téma vracení pivních lahví, který mapuje zvyklosti a preference spotřebitelů s tímto momentem spojené. Podle výsledků dává 57 % nakupujících přednost výkupnímu automatu před živým výkupčím a většině z nich by nevadilo, kdyby tyto pracovní pozice zcela nahradilo automatizovaný strojový sběr lahví.

Hrdinou příběhu Vratných lahví je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v jednom pražském supermarketu. Jak dnes vlastně Češi vnímají tento fenomén? Podle průzkumu Velkopopovického Kozla provedeného v různých typech nákupního prostředí spotřebitelé nejčastěji vracejí pivní lahve jednou týdně, v počtu od 1 do 6 kusů a v tašce.

Při vracení lahví mají raději výkupní automat, nikoli výkupčího, a nevadilo by jim, kdyby výkupčí lahví zcela nahradil automatizovaný výběr lahví prostřednictvím automatu. Rozdíly v preferencích spotřebitelů v tomto směru nevykazují ani odlišné typy nákupních míst – téměř totožné jsou odpovědi respondentů nakupujících v drobných nezávislých prodejnách, supermarketech i hypermarketech.

Při příležitosti této spolupráce značka Velkopopovický Kozel uvedla na trh také speciální balení s potiskem, který avizuje premiéru filmu Vratné lahve a jako bonus nabízí filmovou melodii do mobilního telefonu. Kromě speciálního balení (deset lahvích varianty Velkopopovický Kozel Světlý nebo osm lahví 11o Medium) zve spotřebitele do kin také televizní reklama Velkopopovického Kozla a aktualizovaná etiketa na lahvích, zobrazující logo filmu a datum jeho premiéry. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

K natáčení nejnovějšího filmu Jana Svěráka Vratné lahve, který do českých kin dorazí již za dva dny, přispěl pivovar Velké Popovice mimo jiné dodáním celkem 1075 přepravek plných i prázdných lahví, což představuje přibližně 13 500 pivních lahví. Motivací tohoto spojení není pouze tematická provázanost, ale také souznění hodnot, které film dnes již „klasické" tvůrčí dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových i tradiční česká značka sdílejí.

"Jsem rád, že si Velkopopovický Kozel mohl zahrát v tomto českém filmu. Je pro nás důležité, aby byl vnímán jako kvalitní česká značka, která je lidem blízká a zosobňuje tradiční české životní hodnoty. Proto je spojení s typicky českou autorskou dvojicí Jana a Zdeňka Svěrákových více než příhodné," řekl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Hrdinou příběhu Vratných lahví je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v pražském supermarketu. Po svém se tak vypořádává se změnami, které se dějí kolem něj, i s těmi, které přibývající věk přináší jemu samotnému. Hlavní role ztvárnili Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová, které v rolích manželů známe již z komedie Na samotě u lesa. Do dalších rolí byli obsazeni například Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Nela Boudová nebo Jan Budař.

Při příležitosti spolupráce s filmem Vratné lahve značka Velkopopovický Kozel uvedla na trh také speciální balení s potiskem, který avizuje premiéru filmu Vratné lahve a jako bonus nabízí filmovou melodii do mobilního telefonu. Kromě speciálního balení (deset lahvích varianty Velkopopovický Kozel Světlý nebo osm lahví 11o Medium) zve spotřebitele do kin také televizní reklama Velkopopovického Kozla a aktualizovaná etiketa na lahvích, zobrazující logo filmu a datum jeho premiéry. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Velké Popovice, třetí největší v České republice a největší pivovar na území středních Čech, přilákal za uplynulý rok 7245 návštěvníků. Nejatraktivnější destinací je kromě „domácích" Čechů pro obyvatele zemí, kde se zároveň licenčně vyrábí: z 1021 cizinců, kteří do pivovaru v uplynulém roce zavítali, bylo 45 % ruských návštěvníků a dalších 30 % přijelo z Maďarska. Pivovar Velké Popovice v minulém roce otevřel novou návštěvnickou trasu a obnovil historické pivovarské nádvoří.

V loňském roce zrekonstruované historické pivovarské nádvoří a novou návštěvnickou trasu si za posledních 12 měsíců prohlédlo 7245 návštěvníků z České republiky i zahraničí, což představuje meziroční nárůst návštěvnosti o více než 16 %.

„Díky stále rostoucímu exportu a především díky licenční výrobě, která dnes úspěšně funguje na Slovensku, v Rusku a nejnověji i v Maďarsku, slaví Velkopopovický Kozel úspěchy také v zahraničí. Jeho popularitu v těchto zemích dokresluje mimo jiné fakt, že tři čtvrtiny zahraničních návštěvníků pivovaru Velké Popovice přijíždějí právě ze dvou zemí, kde je Velkopopovický Kozel licenčně vyráběn - z Ruska (45 %) a Maďarska (30 %). Vůbec celkově jde o nejprodávanější české pivo za hranicemi ČR," řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. „Například v Rusku je nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem," upřesnil.

Devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. Nabízí ukázku vstupních surovin, představuje měděnou varní soupravu s varními kotli o kapacitě 500 hl. Videospot přibližuje, jak probíhá hlavní kvašení piva na spilkách. Přímo na původní varně z roku 1928 lze ochutnat již hotové pivo a následně pokračovat do ležáckého sklepa, kde v tancích probíhá dokvašování piva. Následuje stáčírna lahví s plně automatickou lahvovou a kegovou linkou. Jejich kapacita je 36 000 lahví a 330 KEG sudů za hodinu. Nejnovější investicí byla instalace nového inspektoru lahví, který využívá nejmodernějších metod kontroly. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)