Místo, kde žiju očima ředitele Pivovaru Zubr Pavla Svobody

Když jsem se rozhodl studovat Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor kvasná chemie, bylo mi jasné, že se jednou budu živit výrobou piva. Při volbě prvního zaměstnání jsem zůstal věrný střední Moravě a s odstupem času můžu prohlásit, že pro pivovarníka z hlediska odborných příležitostí neznám lepší místo. Na Přerovsku se po staletí vaří poctivé české pivo, zatímco jiní už dávno přešli na lukrativnější velkoobjemové způsoby produkce. Do posledního detailu promyšlený a svým způsobem unikátní klasický způsob výroby piva byl pro mě vždy výzvou.

Jen tradiční metody vám totiž umožní ovlivnit výsledek a současně si pohrát. A pokud máte dobrý tým, pivo je pak doslova vyladěné a konzumenty určitě potěší. Právě v Zubru jsem sbíral první výrobní zkušenosti, které mě už v mých sedmadvaceti letech posunuly až na pozici sládka a o rok později i ředitele.

Stále hledám nová originální řešení

A víte, co mi dnes pomáhá v řízení? Nejsou to jen manažerské zkušenosti, nebo znalosti výroby a podobně, ale hlavně mi pomáhá stále nová motivace hledat originální řešení - v mém případě to jsou hlavně technologická, ale také marketingová. Je to velké štěstí mít práci, která vás opravdu zajímá.

Musíte ovšem počítat i s tím, že přicházejí situace, kdy jedno rozhodnutí může ovlivnit další chod podniku. Například před deseti lety, když přišly povodně, nastoupilo krizové řízení během několika minut. Tehdy nikdo neočekával, že nás to postihne tak rychle a zásadně.

Ten den jsme shodou okolností chtěli po práci s několika kolegy oslavit narozeniny. Sestava se mávnutím proutku stala krizovým štábem, jehož úkolem v první fázi bylo zajistit především bezpečnost zaměstnanců tak, aby nedošlo k ohrožení jejich životů.

V pivovaru nás to nakonec uvěznilo na tři dny a oslava to rozhodně nebyla. Následky škod likvidujeme prakticky dodnes.

Areál pivovaru důstojně reprezentuje město

Pivovar prochází dlouhodobou rekonstrukcí a na posledních úpravách se pracuje právě nyní. Myslím, že v současnosti jeho areál důstojně reprezentuje město, dokonce jsme získali ocenění za nejzdařilejší provedení fasády na jedné z pivovarnických budov lemujících hlavní třídu.

To, že pivo Zubr a Přerov k sobě neodlučně patří, potvrdily i výsledky jednoho z průzkumů veřejnosti. Většina dotázaných si totiž s Přerovem spojila právě pivovar Zubr, a tak trochu zapomněli třeba na učitele národů Jana Amose Komenského. Z intelektuálního pohledu to zřejmě potěšující nebude, ale pokud mám hodnotit znalost a vnímání značky, pak je to pro nás určitě pozizpravy. tivní.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovary Topvar v posledných mesiacoch v topoľčianskom závode investovali do modernizácie viacerých výrobných technológií. Celkovo išlo o sumu 16 miliónov Sk. Cieľom tejto investície je udržanie vysokého štandardu a kvality značiek vyrábaných v topoľčianskom pivovare.

Zrealizované inovácie prispejú nielen k udržaniu vysokej kvality piva, kedže sa vďaka nim v jednotlivých fázach výroby zaistí šetrné zaobchádzanie s vyrábaným produktom, ale zároveň pomôžu optimalizovať spotrebu elektrickej energie.

„Investície prebehli v niekoľkých fázach a týkali sa viacerých procesov – hlavne v oblasti chladenia. Okrem iného sa napríklad investovalo do rekonštrukcie chladenia na sladovni, kde sa inštalovali nové chladiče na prevzdušňovanie hromád klíčiaceho jačmeňa. Inováciou taktiež prešli procesy chladenia piva. V rámci nich sa inštaloval vyrovnávací tank na sudové pivo a nové sudovacie potrubie zo spilky do pivnice,“ uvádza Ján Čerkala, technický riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Spoločnosť SABMiller pôsobí na slovenskom pivnom trhu od roku 1997, keď vstúpila do pivovaru Šariš. Počas svojho doterajšieho pôsobenia preinvestovala viac ako 1,5 mld. Sk a stala sa jedným z najväčších investorov na východnom Slovensku. V minulom roku po získaní topoľčianskeho pivovaru spoločnosť informovala, že plánuje jeho ďalší rozvoj a oznámila tiež, že bude investovať do moderných výrobných technológií. Od vstupu do topoľčianskeho pivovaru v marci 2006 už investovala do modernizácie pivovaru viac ako 30 mil. Sk. V najbližšom období sú plánované ďalšie investičné projekty zamerané na modernizáciu technologických zariadení tak, aby bola zabezpečená najvyššia kvalita výroby piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Přitažlivým místem oslav příchodu nového roku se stává „Moravský Betlém“ - Štramberk, kam z Ostravy jede speciální vlak. Na slavící zde letos čekaly hudba, soutěže či trnkové pivo.

Do silvestrovské půlnoci schází už jen čtvrthodina, když na pódium k vystupující kapele na štramberském náměstí ladně vyskočí jeden ze slavících diváků.

Sebere zpěvákovi mikrofon a sám dokončí refrén písně Michala Davida: „Já chci žít nonstop!“

Když jej po chvíli odvádí pracovník bezpečnostní služby, mladý muž se usmívá. „No tak jsem to aspoň zkusil. Kdyby mě nechali, zpíval bych tam déle, ostatně vystupoval jsem už i v Maďarsku.“

O pár minut později se už amatérský zpěvák, který zatoužil po přízni publika, objímá se svými přáteli a připíjí s nimi na nový rok 2008.

Tentokrát přijelo méně místních, ale více cizinců Štramberské náměstí se stalo už počtvrté kulisou k velkým silvestrovským oslavám a také letos sem speciálním parním vlakem z Ostravy, ale i z blízkého i dalekého okolí dorazily stovky lidí.

„Letos se nám zdálo, že přijelo o něco méně lidí než loni, ale jakmile se přiblížila půlnoc, náměstí se stejně zaplnilo,“ řekla Milada Podolská ze společnosti Šmíra Print, která veselici pořádala.

„Ve speciálním vlaku, který přijel z Ostravy, byli také cizinci. Další zahraniční návštěvníci, zejména Poláci, dorazili se zájezdy. Návštěvníky z ciziny jsme tady v takovém množství měli na veselici poprvé,“ uvedla Milada Podolská.

„Příští ročník už bude pátý a je velmi pravděpodobné, že bude ještě zajímavější a lákavější než ten nynější.“ Lidé si kromě živé muziky mohli vychutnat i představení exotických tanečnic, v podnicích na náměstí hrála cimbálovka či harmonikář.

Štramberský Městský pivovar uvařil a na náměstí také prodával speciální trnkové pivo, které šlo mezi návštěvníky veselice na dračku.

Přišli rodiče a malými dětmi, ale také důchodci Silvestr do Moravského Betléma přišly oslavit snad všechny věkové kategorie. Někteří rodiče přišli i s malými dětmi na ramenou, nejvíce návštěvníků asi bylo mezi mladými do třiceti let, ale ani lidé středního věku či důchodci tady nechyběli.

Někdo chtěl být co nejblíže vřavě před pódiem, velký hrozen lidí byl na horním konci náměstí u kostela, další návštěvníci veselice sledovali dění z Trúby.

Dlouho před půlnocí, pak i přesně na přelomu roku a snad ještě dvě hodiny v roce novém pak střed města osvětlily a ohlušily rány z petard a velkého ohňostroje.

Před druhou hodinou ranní se ale stovky návštěvníků pomalu daly na cestu zpátky na štramberské nádraží, odkud vyjížděl po půl třetí ráno historický vlak tažený parní lokomotivou zpátky do Ostravy.

Pak ještě bylo ve Štramberku slyšet pár ojedinělých výbuchů petard a brzy ráno město utichlo. Tak zase za rok, na Silvestra.

Zdroj: MFDnes.cz

Unikátní nabídka - Mikropivovar v Pivovarském klubu

Jednotlivcům a malým skupinkám do počtu 5 osob nabízíme ojedinělou možnost uvařit si na našem zařízení své vlastní pivo.

Můžete se rozhodnout pro pivo těchto základních typů:

Světlý ležák 11° – 12°

Tmavý ležák 11° – 13°

Granát – polotmavý ležák 11° – 13°

Pšeničné pivo světlé 11° – 13°

Pšeničné pivo tmavé 11° – 13°

Stout (pivo anglického a irského typu) 11° – 15°

Bitter ale (typické anglické pivo) 12° – 14°

Výsledný objem várky: 30 l piva. Základní parametry - hořkost, barvu a stupeň prokvašení - je možné upravit podle Vašich představ.

Tato služba zahrnuje:

Potřebné suroviny, použití zařízení a spotřebu energie nutné pro uvaření a následné technologické procesy výroby piva

Odbornou asistenci při vaření piva (1 den)

Následnou péči o výrobek v průběhu kvašení a dozrávání (několik týdnů)

Možnost využití prostoru restaurace pro konzumaci hotového piva ve skupině přátel do počtu 30 osob v dohodnutém termínu.

Konzumaci jídla a nápojů v průběhu vaření

Degustaci různých typů piva s odborným výkladem

Zajímavosti z historie a současnosti oboru

Pamětní certifikát

Zaváděcí cena:

1. osoba 9000 Kč, každá další osoba (max. 4) + 1500 Kč

Bližší informace na tel. č.: 222315777, 296216666.

Zdroj: Pivovarský klub

Příjmy z turistiky pomáhají sklárně Novosad a syn v Harrachově na Semilsku vyrovnávat ztráty zaviněné stále slabším americkým dolarem. Letos si historickou sklárnu prohlédlo přes 60.000 lidí, což je o pětinu více než loni. V příjmech to představuje zhruba šest milionů korun, proti kterým ale nejsou dle majitele sklárny Františka Novosada prakticky žádné náklady.

Historie sklárny

Sklarna_Harrachov_Muzeum.jpgSklárna Novosad a syn je druhá nejstarší sklárna v Čechách. Byla založena před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se zde tradiční způsob výroby a unikátní sto let stará historická brusírna skla, která je poháněná transmisemi a vodní turbínou. Vše je téměř v původní podobě a plně funkční. Sortiment výroby tvoří luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křišťálové lustry. Zhruba 85 procent produkce je určeno na export.

Prohlídka areálu

Návštěvníci, kteří se vypraví do harrachovské sklárny, mohou vedle prohlídky výroby navštívit sklářské muzeum, které se nachází v areálu sklárny a obsahuje historicky a technologicky ucelenou sbírku historického skla z produkce sklárny. V roce 2002 byl přistaven minipivovar s restaurací, která sousedí s hlavní hutní halou sklárny. Z restaurace je tak možné pozorovat prosklenou stěnou výrobu skla a nebo zajít do hutní haly na ochoz nad pecemi, rozpálenými do červena, a sledovat skláře přímo při práci. V restauraci je umístěna "várna". Je to součást pivovaru, kde se přímo před očima hostů vaří místní kvasnicové pivo, o které je čím dál větší zájem. Od letošního léta jsou v provozu pivní lázně. "V listopadu obsloužily už 200 lidí, což pokrylo náklady na provoz, a předpokládáme, že v zimní sezoně bude zájem ještě větší," říká Novosad.

O letošní nárůst návštěvnosti se zasloužili hlavně čeští turisté, v minulosti totiž výrazně převažovali cizinci. Zájem o sklárnu je v kraji srovnatelný například s návštěvností hradů Bezděz, Valdštejn a Frýdlant. Příjmy z turistiky tvoří zhruba pětinu tržeb sklárny. Díky těmto příjmům tak letošní hospodaření sklárny skončí zhruba třímilionovým ziskem při tržbách kolem 80 milionů korun. Ještě v roce 2005 byla přitom sklárna ztrátová.

Zdroj: iHNed.cz

Rybova mše v pivovaru

Zřejmě svou světovou premiéru měla Rybova mše v pivovaru. Originálním místem předvedení této u nás nejznámější vánoční skladby se stala humna pivovaru v Chodové Plané, kde se vaří pivo s bílým psem ve znaku – Chodovar. Hej mistře, vstaň bystře!... zaznělo v podání Českého komorního sboru.

„Ještě v pátek na humnech klíčil ječmen pro výrobu našeho piva. Pak jsme celý prostor pro konání akce do noci uklízeli,“ řekl Právu ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Jedním z iniciátorů nápadu uspořádat Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby v pivovaru byl ředitel místní základní školy Jan Ambrož. O finanční zabezpečení se rovným dílem podělil pivovar a městys Chodová Planá.

Pastorální Rybovu mši ve scénickém provedení s betlémem a jesličkami uvedli ve skvělé atmosféře členové operního sboru Národního divadla – Český komorní sbor. Režisérem byl Tomáš Masák, tajemník operního sboru ND. Šestnáct zpěváků dirigoval Pavel Vaněk, hlavní sbormistr ND. Hru na varhany obstaral regenschori Chrámu sv. Víta Josef Kšica.

V předvánočním shonu si čas nasát vánoční náladu občané Chodové Plané dokázali udělat. Zaplněná pivovarská humna odměňovala účinkující častým nadšeným potleskem.

Zdroj: Novinky.cz

Druhý najstarší slovenský pivovar Pilsberg Poprad prestal variť pivo. Majitelia Pilsbergu oznámili, že v priebehu budúceho roka sa chystajú pivovar rekonštruovať a pivo budú zatiaľ variť v zahraničí. V súvislosti s rekonštrukciou prepustili v popradskom pivovare 30 pracovníkov.

Po bratislavskom Steine, ktorý v novembri tohto roku prevzala moravská pivovarnícka skupina PMS Přerov, je Pilsberg druhý z pätice malých pivovarov, ktorý prestáva dočasne vyrábať pivo.

Popradské pivo sa bude v roku 2008 variť v niektorej z krajín visegrádskej štvorky. Pravdu o tom informoval Ladislav Lazár, spolumajiteľ Pilsbergu. Poprel informácie, že výroba piva sa v Poprade končí.

"Nekončí sa, iba sa prerušuje. Popradské pivo sa bude naďalej distribuovať z popradského pivovaru," povedal Lazár.

V Pilsbergu ešte nechceli konkretizovať, či sa varenie presťahuje do poľského alebo českého pivovaru. Lazár spresnil iba to, že pivo sa bude v zahraničí variť pod dohľadom popradských pivovarníkov podľa pôvodných receptúr a zo surovín, ktoré si dodá pivovar Pilsberg.

Dôvodom rekonštrukcie je dosluhujúca varňa. Tá podľa Lazára spotrebúva príliš veľa energie. "Zvažujeme veľkosť novej varne. Projektovaná kapacita musí byť čo najbližšie skutočnej výrobe piva," uviedol Lázar. Toho by sa po modernizácii výroby malo vyrobiť okolo 150-tisíc hektolitrov.

V konkurencii piatich malých pivovarov zaujal Pilsberg tohto roku tretiu priečku. Do konca novembra vyrobil 90 tisíc hektolitrov, ktoré mu zabezpečili 2,6-percentný podiel na slovenskom trhu s pivom. Pilsberg vyrába tradičné značky, ako je Tatran a Kamzík. Ide o pivá plzenského typu.

Podobne ako ostatné slovenské pivovary aj v Poprade zaviedli výrobu českých pív - desiatku Staročesko. Tmavé pivo Lavine je zasa obdobou českého Velvetu.

Popradský pivovar je ako jediný malý slovenský pivovar členom Českého zväzu malých nezávislých pivovarov. Pilsberg týmto členstvom dal jasne najavo, že pivo, ktoré nechutilo bývalému českému premiérovi Milošovi Zemanovi, spĺňa vysoké české požiadavky na kvalitu.

Z pôvodných štrnástich pivovarov, ktoré vyrábali pivo na Slovensku v roku 1990, skončila do roku 2007 výroba v siedmich. V Poprade sú presvedčení, že zachovajú výrobu aj v budúcnosti. Kým ostatné menšie pivovary sa ocitnú pod zvýšeným tlakom nadnárodných spoločností, "zmodernizovaný Pilsberg bude odolávať, pretože má vlastnú sladovňu", uviedol Ladislav Lazár.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk

Dobrovolní hasiči z Velkých Popovic uhasí žízeň z jubilejního soudku

Velkopopovický Kozel patří mezi nejúspěšnější tuzemská piva a letos slaví rekordní prodej. Pivaři jej na území České republiky od ledna vypili již milion hektolitrů. Oblibu Velkopopovického Kozla dokazují nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 – tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 %. Jubilejní soudek s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako dar místnímu sdružení dobrovolných hasičů.

„Jsme opravdu rádi, že obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste, což mimo jiné dokazuje i její letošní rekordní prodej. Pro pivaře je Kozel jasnou volbou, proto také patří mezi nejprodávanější piva v Česku. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 15 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům však přispěla také inovace přepravky, jejíž „dřevěný“ design byl oceněn titulem Obal roku, a vhodná marketingová komunikace značky, oceňující právě poctivou práci,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2007 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o více než 20 %. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu v Bystřici nad Pernštejnem, další budou následovat v průběhu roku 2008.

Značka Velkopopovický Kozel je již třetím rokem partnerem dobrovolných hasičů a v rámci řady aktivit oceňuje jejich každodenní pomoc druhým. Proto byl symbolický jubilejní soudek s miliontým hektolitrem piva Velkopopovický Kozel slavnostně předán sdružení dobrovolných hasičů z Velkých Popovic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Černá Hora na Blanensku zahájil výrobu zázvorové limonády. Tu zatím v Česku žádná firma nevyrábí, na tuzemský trh se dováží především z Kanady. Od čtvrtka se limonáda objeví v maloobchodní síti, od ledna ji nabídneme velkým řetězcům.

"Prototyp limonády jsme nechali ochutnat návštěvníky letošní Pivní pouti a 99 procent z nich uvedlo, že by podobný nápoj od českého výrobce za příznivou cenu přivítalo," řekl ředitel pivovaru Jiří Fusek. Výrobní linka je schopna za hodinu vyrobit pět hektolitrů nápoje, podle potřeby lze její kapacitu ještě navýšit. Zázvorovou limonádu plánuje pivovar nabídnout také v sudech do hospod a restaurací.

Na trhu se tento týden objevila další novinka černohorského pivovaru v podobě bylinného likéru Elixír Karla Eufébia. Likér s 28 procenty alkoholu se vyrábí z destilátu, který pivovar získává při výrobě nového typu nealkoholického piva. To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol. Pivovar jej od ledna hodlá nabídnout na export do muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz požívání alkoholu. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Letos plánuje zvýšit celkovou produkci a vyrobit přes 160 tisíc hektolitrů piva, loni dodal na trh 152 tisíc hektolitrů. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (Týden)

Brněnský pivovar Starobrno, člen nizozemské pivovarské skupiny Heineken, letos prolomil rekord ve výstavu piva. Dosud nevyšší hranici 822 000 hektolitrů z roku 1973 překonal 11. prosince. Do konce roku se očekává výstav 850 000 hektolitrů, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Vloni pivovar vyrobil 787 000 hektolitrů pěnivého moku. V příštím roce hodlá výstav ještě více navýšit, na jaře by měla skončit dlouhodobá rekonstrukce varny.

Podle manažera pivovaru Petra Hauskrechta stojí za nárůstem odbytu hlavně loňská mírná zima a otevření nových distribučních center Starobrna. Vyšší odbyt zaznamenal pivovar především v horkém létě, kdy se výrazně zvýšila spotřeba piva i nealkoholických nápojů. Výstav piva stoupl v 1. pololetí meziročně o téměř deset procent. Do zahraničí podnik vyvezl za prvních šest měsíců 35 000 hektolitrů, což znamená meziroční nárůst 4,5 procenta. Nejvýznamnějšími odběrateli byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie.

Rekonstrukci varny zahájil pivovar v říjnu. Po jejím dokončení v dubnu 2008 se její kapacita zvýší o 40 procent, díky jímaní tepelných výparů bude také ekologičtější. Podnik očekává, že investice v řádu milionů eur se mu vrátí do pěti let. Současná varna je nejstarší částí celého pivovaru.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V roce 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Nechtěla investovat několik desítek milionů korun do obnovy zastaralé technologie. Ve firmě loni pracovalo 399 zaměstnanců, tedy o 2,4 procenta méně než v roce 2005. (M&M)

První várka piva byla v Nošovicích stočena na začátku prosince roku 1970. V následujících 37 letech se značka Radegast vypracovala na pozici nejoblíbenějšího piva na Moravě a druhou nejprodávanější značku v České republice.

Pivovar za dobu své existence vyrobil více než 47 mil. hl. piva. Přesně v den 37. narozenin pivovaru Radegast navštívil Nošovice guvernér Rotary International pro Českou a Slovenskou republiku, Petr Pajas. V rámci své návštěvy popřál pivovaru mnoho úspěchů a jeho manažerovi, Ivo Kaňákovi, předal spolu s prezidentem ostravského klubu, Daliborem Hustým, pamětní miniaturu rotariánského zvonu z dílny známé zvonařky Marie Ditrichové z Brodku u Přerova.

Na sklonku roku 1970, přesně 3. prosince uvařili sládci v novém nošovickém pivovaru první várku piva. To pojmenovali, stejně jako pivovar ve všelidovém hlasování obyvatelé Nošovic a okolí podle pohanského boha Radegasta. V roce 1971 uvařil pivovar něco málo přes 530 tis. hl piva, v roce 1988 prolomil hranici 1 mil. hl. a o 10 let později překonal další magickou metu 2 mil. hl.

V narozeninový den navštívil pivovar Radegast guvernér českého a slovenského klubu Rotary International Petr Pajas. Guvernéra přivítal manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, který k návštěvě říká: „Pivovar Radegast je zodpovědnou firmou, která se snaží pomáhat životnímu prostředí, ale i potřebným lidem. Je velmi symbolické, že nás na narozeniny pivovaru navštívila osoba, které má stejné cíle.“

Petr Pajas v rámci svého pobytu v pivovaru poděkoval za podporu projektu tábora pro postižené děti ve Stružielce prostřednictvím projektu Občanská volba Plzeňského Prazdroje. V Moravskoslezském kraji disponuje organizace Rotary International třemi kluby, z nichž jeden je ve Frýdku-Místku a dva v Ostravě. Celkově sdružuje v ČR a SR 64 klubů, jejichž členy je 1420 lidí. Rotary International je nejstarší servisní klubová organiazce na světě, čítá více ne 32 tis. klubů a působí ve 200 zemích světa. Organizace realizuje projekty směřující do humanitární oblasti a čítá 1,2 mil. lidí. (Marketingové noviny)

Výsledky pocházejí ze silvestrovské ankety, která proběhla na internetovém serveru revue.idnes.cz

Lidé letos více upřednostňují trávení Silvestra v zimním prostředí. Zatímco v loňském roce dávali respondenti přednost oslavám doma, popřípadě v restauraci či v klubu, letos se chystá až 43 procent dotázaných na chatu či na hory. 69 procent dotázaných bude jako v loňském roce slavit příchod nového roku se svými přáteli. Více jak dvě třetiny respondentů vyslovily přání oslavit Silvestr se Staropramen CoolKegem. Silvestrovské ankety se zúčastnilo celkem 382 respondentů, zveřejněna byla na internetovém serveru revue.idnes.cz.

Náplň a program silvestrovského večera se i v letošním roce podobá předchozím. Lidé se baví popíjením a povídáním, tancem či oblíbenými společenskými hrami. Televizní pořady jim běží jako zvuková či obrazová kulisa, ale sledování televize upřednostňuje jen 32 % respondentů.

Na silvestrovském stole nesmí chybět kromě tradičních chlebíčků a dalších potravin pivo a víno, které preferuje přes 65 % dotázaných. Tvrdý alkohol si dá více než polovina dotázaných. Silvestrovský večer bez sektu si nedokáže představit více jak 80 % respondentů.

Dotázaní rovněž v anketě potvrdili výhody a skvělé vlastnosti letošní novinky značky Staropramen - samochladícího sudu Staropramen CoolKeg. 96 % dotázaných, kteří se s ním již setkali či o něm alespoň slyšeli, považují Staropramen CoolKeg za skvělý doplněk silvestrovské oslavy. Tento sud nejenže vychladí 20 litrů piva Staropramen Světlý během pouhé hodiny na ideálních 5°C a udrží tuto teplotu dalších 12 hodin, ale zároveň nevyžaduje žádná přídavná zařízení ani zdroj energie. Navíc není nutno řešit problém nedostatku místa v lednici pro lahvové pivo, nehledě na to, že pravý milovník piva dává přednost pivu točenému.

Doporučená cena je 790 Kč, výčepní sadu pořídíte za 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. K dostání je ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a na vybraných čerpacích stanicích. Více informací naleznete na www.staropramen.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

V nové varně v úterý začali vařit pivo pracovníci kácovského pivovaru, jehož historie se datuje od roku 1457.

"Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší.

Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele s kácovským sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard. Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Ztichlá náves, liduprázdné ulice, krajina v lehce mrazivém oparu. V Dalešicích jako by se v sobotu život zastavil. Ne tak ovšem v místním pivovaru, proslulém především pivem domácí výroby a slavným filmem Postřižiny.

Tradiční Postřižinská zabíjačka s dechovkou lákala už od rána na jitrničky mnoho mlsných hostů

Tam to od rána žilo tradiční Postřižinskou zabíjačkou.

Masné lahůdky mistra řeznického Viktora Bellovice lákaly po celý den party přátel i celé rodiny.

Výčepem se mísil cigaretový kouř s vůní vepřového, sympatická servírka a její kolega se měli co otáčet, aby obsloužili všechny nedočkavé hosty.

„Plno máme už od rána, většinou jsou to lidé odjinud, místních je jen pár,“ stačila prozradit Lenka Kristinusová a už se zase rozběhla po placu s novou várkou plných talířů.

Jídelní lístek nabízel samé speciality. Podával se ořez z vepřového kolene s křenem, pečené jelítko se zelím a bramborem i řízek ve strouhance či přírodní.

Kdo měl chuť na polévku, pro toho se hřála prdelačka nebo ovarová s kroupami.

„Jo, gulášek byl dobrý, jen ty ceny se pořád zvedají,“ zhodnotil výkon kuchařů jeden z trojice dalešických mladíků. Se svými přáteli zde dal partičku karet nad colou, prý stejně jako každý den.

Rušno odpoledne rozčísla dechová kapela Horanka. K jídlu i pití hrála melodie ryze myslivecké, člověk se rázem viděl někde na honu, které střídaly vánoční koledy.

Mnozí hosté si je pobrukovali, jiní se jen zaposlouchali do písní o Ježíškovi a Betlému. Každému, kdo s plným břichem odcházel, se ve tváři zračila spokojenost.

A sotva se u masivních stolů uvolnilo místo, už si sedali další.

I když se dalešická zabíjačka zvala Postřižinskou, člověk si v tu chvíli připadal spíše jak v jiném filmu, něžně humorných Slavnostech sněženek.

Chyběl tu jen rozvážný Rudolf Hrušínský, divoký Petr Čepek, dojemný Jaromír Hanzlík a pravý divočák se šípkovou omáčkou. (Třebíčský deník)

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Dříve se pivo vařilo v domech, což ukončilo rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen pivovaru byl položen roku 1872, v roce 1935 se začala používat chráněná značka Náchodský Primátor, předchůdce současné známky. Od založení prošel pivovar mnoha změnami a rekonstrukcemi. Dnes patří mezi nejmodernější v republice. Hlavní část výroby tvoří Primátor Premium a Primátor Světlý. Oblibu má i tmavý ležák, nealkoholické pivo nebo Primátor Diamant se sníženým obsahem cukru. Nabídku doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo nebo kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Společnost vyrábí i řadu limonád Primátor Limo. Od října začal pivovar distribuovat výrobky s novými etiketami. Ty navazují na předešlé, kvůli orientaci zákazníka bylo v jádru zachováno i barevné ladění. Změna etiket se uskutečnila po čtyřech letech.

Značka Primátor si udržuje svoji kvalitu. O tom svědčí i ocenění získaná na různých domácích a zahraničních veletrzích a soutěžích. Pivo Diamant získalo například letos titul Pivo České republiky. Dvě druhá místa získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva a Pivo se sníženým množstvím cukrů. Nejlepší piva vyráběná v ČR byla vyhlášena na Svatováclavské slavnosti piva v Praze. Zde obhájil loňské vítězství Premium Dark. Pivovarští odborníci vybírali mezi 77 pivy vítěze v pěti kategoriích. Zisk titulu České pivo 2007 tmavého ležáku se stal stým oceněním v novodobé historii pivovaru.

Od ledna 1993 až do dneška přivezl Pivovar Náchod z různých soutěží celkem 106 ocenění, z toho 27 zahraničních. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Nejlépe si vedou piva Premium Dark s 23 oceněními a Exlusiv s 21 úspěchy. (Chrudimský deník)

Pivovar Steiger, a. s., nezvýši do konca tohto roku cenu svojho piva. Dokonca je reálny predpoklad, že ceny ostanú nezmenené aj v prvom štvrťroku 2008.

"Je to výsledok stabilizovanej ekonomickej situácie spoločnosti. Uplynulé tri štvrťroky pivovar ukončil s kladnými hospodárskymi výsledkami. Tržby za 9 mesiacov dosiahli 219 miliónov Sk, čo predstavuje oproti skutočnosti za rovnaké obdobie minulého roku 120-% nárast. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 66 miliónov Sk a aktíva pivovaru sú 317 miliónov Sk," informoval riaditeľ spoločnosti Jaroslav Vysloužil.

Spoločnosť za prvých deväť mesiacov tohto roka predala celkom vyše 118 000 hektolitrov piva a 15 000 hektolitrov nealkoholického nápoja Kola Loka. Nárast predaja piva a nealkonápoja oproti minulému roku je 105 %. Spoločnosť Pivovar Steiger, je aj významným distribútorom originálnych českých pív Budvar, Zubr a Litovel. (Sme)

Známá českobudějovická restaurace „Masné krámy“ má za sebou první týden provozu. Ten je možné vyhodnotit jako velmi úspěšný. V období od 5. do 11. prosince včetně, tedy během pouhých sedmi dní bylo vytočeno celkem 6 183 l piva, z toho 5 785 l kroužkovaného ležáku. Hosté vypili téměř 13 000 velkých nebo malých piv.

„Mimořádným dnem byl pátý prosinec, kdy se Masné krámy po pěti letech znovu otevřely. Hosté vypili rekordních 15 hektolitrů piva. Restaurace byla od 14 hodin až do zavírací doby neustále přeplněna. Mnoho lidí si dalo své první pivo v nových Masných krámech ve stoje,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masné krámy jsou ale nejen o pivu, ale také o dobrém jídle. Během prvních sedmi dnů bylo hostům naservírováno 3500 pokrmů. Statistikám dominuje „vepřový vrabec na tmavém ležáku s knedlíkem a se zelím“ (79,- Kč) z akční nabídky Vepřové hody, která potrvá až do Vánoc. Zájem je také o další zabíjačkové speciality, například o „zabijačkový guláš s křenem a houskovým knedlíkem“ (59,- Kč). Z nabídky stálého jídelního lístku je mezi zákazníky největší zájem o „vepřové koleno řeznického mistra“ (199,- Kč), „pečené stehno z mladé kačeny“ (128,- Kč) a „pivovarský guláš se dvěma druhy knedlíků“ (108,- Kč).

Přestože zájem hostů o návštěvu restaurace je velký, personál připravil na závěr roku několik zpestření, včetně hudebního programu. V neděli 16. prosince od 18 do 19 hodin zahraje kapela Dudlajda pásmo koled (vstup zdarma). Masné krámy budou otevřeny i během Vánoc a na Silvestra. Na Štědrý den bude otevřeno do 15 hodin. Na Silvestra bude pro veřejnost otevřeno od 10.30 do 14 hodin. Od 19 do 04 hodin na Nový rok je připraven silvestrovský program s hudbou. Vstupné v ceně 150,- Kč na osobu zahrnuje hudbu a něco slaného na stůl. Během silvestrovského večera si budou hosté vybírat jídlo a la carte ze zúženého silvestrovského jídelního lístku. Zájemci si mohou také alternativně objednat speciální silvestrovské menu o čtyřech chodech se sklenkou sektu za 650,- Kč, které zahrnuje i vstupné.

V Masných krámech je velký zájem o rezervace. Například na Štědrý den je již potvrzeno 105 rezervací a velmi obsazený je i celý předvánoční týden. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hod, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hod a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Milovníci speciálních hořkých piv si před Vánocemi přijdou na své. Dvě zcela nová, výrazně hořká speciální piva připravil pro předvánoční trh pivovar Louny, který patří do skupiny Drinks Union. „V obou případech jde o výjimečně hořká speciální piva. Prvním je hořký speciál Louny 13°, druhým pak extra hořký speciál Louny 16°,“ řekl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban. Podobně silná piva se podle historika pod značkou Louny ještě nikdy neprodávala.

Pivo se na předvánočním trhu objeví jen v omezeném množství. „Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Oba hořké speciály jsou uvařené již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrály téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny.

Dodal, že na trhu se objeví po 150 hektolitrech každého typu hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila marketingová manažerka značky Louny Daniela Klančíková. Podle ní společnost Drinks Union uvažuje o tom, že pokud by se piva osvědčila, mohla by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutnají. Věříme ale, že na takto výjimečných pivech si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil pro sváteční chvíle ještě novoroční polotmavý Lounský ležák.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silná piva nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými předvánočními výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Pro vánoční trh jsme připravili také speciální polotmavý sváteční Březňák jedenáct. Na německý trh pak putuje nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký. (Ústecko24)

Bratislavský Stein, druhý najstarší slovenský pivovar, už nevarí pivo. Poslednú novembrovú várku rozvezú odberateľom do konca tohto roku. Značka Stein však z trhu neodíde.

Pivovar, ktorý na jar roku 2007 kúpila luxemburská finančná spoločnosť Orco Property Group, potom zbúrajú. Značka Stein však z trhu neodíde. Bude sa ďalej vyrábať v réžii moravskej pivovarníckej skupiny PMS Přerov, ktorá na Slovensku prevádzkuje pivovar Steiger Vyhne. Vyplýva to z dohody o porozumení, ktorú na sklonku novembra podpísali zástupcovia Orco s dlhodobým strategickým zahraničným partnerom, záujmy ktorého v pivovarníctve zastupuje PMS Přerov.

Zahraničný partner sa v zmluve zaviazal, že zaručí pokračovanie výroby piva a ďalší rozvoj značky Stein. Zdroj Pravdy potvrdil, že sudové pivo Stein by sa malo vyrábať v niektorom z moravských pivovarov skupiny PMS, a to buď v Přerove, Litovli alebo Hanušovciach. Steiger Vyhne by zasa zabezpečil výrobu fľaškového Steinu. Vyhniansky Steiger, ako aj bratislavský Stein patria do kategórie tzv. malých pivovarov. Tie odvádzajú štátu za pivo nižšiu spotrebnú daň. Pri desiatke je to za jeden hektoliter 370 korún, oproti 500 korunám, ktoré platia veľké pivovary.

Presunom výroby piva Stein do vyhnianskeho Steigra by sa podľa informácií Pravdy nemala zvýšiť výroba nad hranicu 200-tisíc hektolitrov piva. Tá je totiž podmienkou na uplatnenie nižšej spotrebnej dane.

Steiger v roku 2006 vyrobil 165-tisíc hektolitrov piva a jeho celkový trhový podiel dosiahol 4,3 percenta. Stein dodal na trh 143-tisíc hektolitrov pri trhovom podiele 3,8 percenta. Skupina PMS Přerov získala spolu so značnou Stein aj prístup do zhruba 400 krčiem a výčapov, ktoré v Bratislave, na Záhorí a južnom Slovensku zásoboval pivom bratislavský Stein.

Zhruba po dvoch až troch rokoch od zbúrania starého pivovaru by sa výroba piva Stein mala vrátiť do Bratislavy. Developerská skupina Orco Property Group totiž plánuje postaviť malý pivovar s reštauráciou. Varil by sa v ňom podľa pôvodnej receptúry bratislavský Stein.

Malý pivovar s predpokladanou ročnou výrobou 5- až 10-tisíc hektolitrov by bol súčasťou nového multifunkčného obchodno-obytného komplexu Stein.

Pravde túto informáciu potvrdil obchodný riaditeľ spoločnosti Stein Dušan Pfeifer. Viac ako 130-ročná tradícia výroby piva v Bratislave by tak zostala zachovaná. (Tvoje peniaze)

Od včerejšího dne má také Jindřichův Hradec své vlastní pivo. Jedná se o kvalitní jedenáctistupňový ležák, který pro město vyrábí rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Jediné místo, kde se dá tato specialita zakoupit, je prodejna firmy Fruko v Komenského ulici.