Ocenění udělené komisí Středočeského kraje potěšilo všechny pracovníky pivovaru Herold, je to další potvrzení že i v nelehkých podmínkách se dá vařit výborné pivo. Zvláště v dnešní době totálního reklamního útoku průmyslově vyráběných europiv je to vítané povzbuzení.

Hodnotící kritéria byla následující:

I. senzorické posouzení, chuť, vzhled, vůně apod.

II. použité materiály, suroviny a způsob výroby-technologická hlediska a způsob zpracování

III. design výrobku-označení, vzhled, ochrana před poškozením

IV. inovativnost ve zpracování - originalita, nebo tradice výrobku

Tak si na Heroldu pochutnejte, potěšte oko zlatavou barvou ve které je sluníčko, přičichněte k nádherné chlebové vůni a vychutnejte osvěžující říz chmele.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

* Jak to vidí generální ředitel Pivovaru Náchod

Nechci komentovat, zda je schválení prodeje pivovaru firmě LIF správné, nebo ne, jsem ale rád, že se konečně něco stalo. Až za rok či více let uvidíme, zda jsme učinili dobře. Každopádně máme za sebou téměř roční martýrium, na jehož konci se záměr prodat pivovar uskutečnil. Těch devět měsíců, kdy zamýšlený prodej procházel opakovaně a bez nějakého konkrétnějšího výsledku jednáními zastupitelů, bylo značně nervózních. A za takové situace, kdy není jasná budoucnost, je někdy těžké motivovat zaměstnance či udržet obchodní vztahy. Po verdiktu zastupitelstva už můžeme zase jet naplno. A třeba nám v tom pomůže i současný propad koruny, protože jsme hodně zaměřeni na export a loňské posílení koruny nás trochu postihlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

Svátek sv. Patrika bude probíhat ve dnech 13.03.-17.03.2009 v Pivovarském dvoře v Plzni - Černicích.

"Zvu Vás na svátek svatého Patrika v PURKMISTRU! Mám připraveno speciální irské menu, které můžete konzumovat za poslechu tradiční irské hudby. Sládek Petr Krýsl navařil speciální "zelený ležák 12% svatého Patrika". Zelené pivo stáčíme do lahví, džbánků čepujeme na výčepu přímo z tanku! Těším se na Vás!", říká Václav Pach, šéfkuchař.

Ve dnech svátků svatého Patrika jsou v pivnici připravené kvízové otázky, které budou slosovány. Pět z vás vyhraje pět džbánků zeleného piva Purkmistr 12%. Neváhejte a přijďte den svatého Patrika oslavit k nám!

Zdroj: Purkmistr.cz

O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, není pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....

Investice

Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračuje do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyrábí pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.

Rok 2008

Minulý rok se rakovnický pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. V současné době se rakovnický Bakalář dováží nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová

Lahodný mok bude do konce března k dostání poprvé i v Itálii a Španělsku.

Počet zemí, kde je tmavé pivo k dostání, se tak zvýší na třiadvacet. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ říká vedoucí exportu Budvaru Renata Pánková.

Od pondělka pak začal Budvar tento ležák vyvážet na Ukrajinu nejen v lahvích, ale nově i v sudech.

V roce 2008 se vývoz tmavého Budvaru meziročně zvýšil asi o pět procent. Tmavý ležák tvoří doplněk sortimentu Budvaru – na celkové výrobě se podílí asi dvěma procenty. Nejdůležitějším produktem je světlý ležák.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Dohnal

Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz

Miliony korun z Regionálního operačního programu Střední Morava získaly dva velkorysé projekty v šumperském regionu. V Hanušovicích díky krajským dotacím vyroste Muzeum historie pivovarnictví, Vikýřovice zase vylepší centrum obce.

Smlouvy o poskytnutí financí v pátek v hanušovickém pivovaru podepsal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD).

Regionální operační program, do kterého plynou peníze z Evropské unie, do roku 2013 rozdá sedmnáct a půl miliardy korun. Pro letošní rok bylo vybráno pět projektů. Kromě dvou zmíněných na Šumpersku se jedná také o revitalizaci náměstí v Uničově, rozšíření hotelu v centru Bouzova a rekonstrukci lázeňského zařízení ve Slatinicích na Olomoucku.

Muzeum věnované pivovarnictví bude v Hanušovicích otevřeno na konci příštího roku. Vybudováno bude v nevyužívané budově bývalé školy, zdaleka se ale nebude jednat pouze o poučnou expozici. V plánu je řešení celého prostoru, takže hned v těsné blízkosti muzea se bude nacházet také oddechová zóna, která bude sloužit především obyvatelům Hanušovic.

„Máme řadu zajímavých exponátů, které ale nemáme kde vystavit. V celém projektu jsme chtěli přispět také obyvatelům Hanušovic, pro které prostor bude tvořit oázu pěkné přírody. Ta ve městě zatím chybí. Počítáme například s vybudováním minigolfového a dětského hřiště, lidé budou moci využívat piknikovou louku. V prostorách muzea chceme otevřít také stylovou pivovarskou restauraci a prodejnu našich výrobků a suvenýrů,“ řekl předseda představenstva Pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Celková investice představuje čtyřiadvacet milionů, dotace z kraje činí čtyřicet procent.

Pro letošní rok regionální rada Olomouckého kraje rozdělila mezi pět žadatelů více než sto milionů korun.

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Hana Kubová | Kráceno

V pondělí 23. února zastupitelstvo města Náchoda rozhodlo o prodeji "městského stříbra" - náchodského pivovaru. Podobná rozhodnutí o prodeji vlastního majetku jsou celkem běžná a činí je vedení každého města. Proces, který tomuto konkrétnímu prodeji předcházel, však zdaleka běžný nebyl a jeho výsledek také není zrovna logický a běžný. Protože když se město vzdá částky 34 milionů korun, mělo by pro to mít opravdu dobré důvody. Město Náchod však žádné takové důvody nemá. I proto musí každého napadnout, jestli náhodou tedy ony "dobré důvody" nebudou mít někteří členové městského zastupitelstva.

Celý případ prodeje náchodského pivovaru se táhne již delší dobu a je od svého počátku minimálně podivný. Nejprve se město rozhodlo, že pivovar prodá bez jakéhokoli výběrového řízení. Zájemcem, který tuto nesoutěž vyhrál, byla společnost LIF, a. s. z Liberce s nabídkou 90 milionů korun za 100 procent akcií Pivovaru Náchod. Již v té době ale znalo vedení města nabídku jiné společnosti v téměř dvojnásobné výši. Poté, co se celá věc dostala na veřejnost a začalo se o ní velmi bouřlivě diskutovat, bylo město donuceno přímý prodej jednomu zájemci zrušit a přeci jen přistoupit k vypsání výběrového řízení. Přesto se ale pivovar opakovaně prodat nedařilo. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo prodej až při čtvrtém pokusu.

Do posledního výběrového řízení se přihlásili tři zájemci - jedna fyzická osoba, jejíž nabídka na první pohled podmínky nesplnila, dále společnost Pivovar HOLBA a. s. a již zmíněný LIF, a. s.

V podmínkách soutěže si město vyžádalo potvrzení vlastního i základního kapitálu uchazečů o pivovar ve výši minimálně 72 milionů korun. Nabídka společnosti Pivovar HOLBA, a. s. obsahovala pouze potvrzení výše základního kapitálu (209 tisíc), pro město to pak bylo jedním z důvodů, proč nabídku Holby vyřadilo. Město si nicméně mohlo snadno ověřit, že vlastní kapitál této společnosti je ještě vyšší než základní kapitál (jak už to tak většinou bývá). LIF, a. s. pak ve své nabídce uvedl výši jak základního, tak i vlastního kapitálu. Základní kapitál společnosti (20 milionů) ovšem nesplnil jednu z podmínek soutěže. Přesto LIF, a. s. vyřazen nebyl. Zajímavostí je také fakt, že tato firma předložila rozvahu z roku 2007.

Ačkoliv pro město byla dalším důvodem pro vyřazení vyšší nabídky společnosti Pivovar HOLBA, a. s. údajně nevyhovující forma potvrzení Komerční banky (KB) o připravenosti podílet se na financování nákupu Pivovaru Náchod, a. s., to, že LIF, a. s. místo potvrzení o blokaci 150 milionů korun na účtu pro účel nákupu pivovaru, předložil jen potvrzení o tom, že jsou tyto peníze k blokaci připraveny (až) po doručení smlouvy o blokaci KB, městu nevadilo.

Dalším důvodem pro vyřazení nabídky Holby byla některá ustanovení ve smlouvě, kterou Holba předložila. Ty však mohlo město jednostranným rozhodnutím změnit.

Zcela zásadní skutečností byla nabízená výše ceny - HOLBA nabídla 185 mil. Kč, LIF 150 mil. Kč. Rozdíl opravdu značný, vždyť částka 35 milionů korun v tomto případě tvoří o téměř 23 procent vyšší zisk. A výsledek výběru? Společnost HOLBA byla z formálních důvodů vyřazena a vyhrála společnost LIF. Přestože mělo město všechny důvody pro to, aby výběr zrušilo a znovu jednalo s oběma zájemci, protože formální podmínky nesplnil ani jeden z nich, byla vyšší nabídka vyřazena a již jednou "předvybraná" společnost může slavit úspěch. Přes svou povinnost chovat se jako řádný hospodář a pečovat o svěřený majetek, se vedení města rozhodlo pro menší zisk. Doufejme, že proto má opravdu dobré důvody - a že tyto důvody nespočívají v péči o vlastní majetek jeho představitelů.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výše nabízené částky za Pivovar Náchod ze strany společnosti LIF je o 61 milionů vyšší, než když se rada města pokoušela bez výběrového řízení prodat pivovar poprvé. Nabídka Holby je dokonce o 95 milionů vyšší, tedy více než dvojnásobná (čisté srovnání po započítání převodu části Hotelu U Beránka z pivovaru na město).

To jasně ukazuje, že vedení města na začátku z neznámých důvodů hrubě podcenilo cenu Pivovaru Náchod, a. s. a svým postupem mohlo připravit pokladnu města o několik desítek milionů korun.

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Petr Pakosta, senátor PČR

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za

január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný

medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby

sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a

suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a

licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Užití pojmu „hokejiáda“ a svazku hokejek ve tvaru pochodně bylo dle soudu v čase her nekalosoutěžním jednáním.

Dva a čtvrt milionu korun zaplatí Budějovický Budvar (BB) Českému olympijskému výboru (ČOV) za nepovolené využití parafráze olympijských symbolů v reklamě v čase zimní olympiády v Turíně 2006.

Kromě toho musí BB zveřejnit v Hospodářských novinách a na svých webových stránkách omluvu ČOV. Návrh na uložení povinnosti BB zaplatit dalších 11,87 milionu ve čtvrtek soud zamítl. Rozsudek není v právní moci.

Újma za miliony?

Ve sporu šlo o spot Budějovického Budvaru na „hokejiádu“, kdy si dva potrhlí hokejoví fandové Bob a Doyle libují, jak je české pivo super. ČOV v této reklamě spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání pivovaru. Požádal Krajský soud o vydání předběžného opatření, které by Budvaru uložilo zdržet se vysílání spotu. BB rozhodnutí respektoval.

Na jaře 2007 soud začal projednávat žalobu ČOV na BB také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů.

Zástupce žalobce zopakoval, že BB v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti.

Chráněná „iáda“

Zavedl prý neexistující pojem „hokejiáda“, evokující koncovkou chráněný pojem „olympiáda“, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Zástupce BB mj. namítal, že „hokejiáda“ není uvedena mezi olympijskými symboliky v zákoně č. 60/2000 Sb. To by se pak prý nemohlo používat ani slovo „neckyáda“ . . . O nekalou soutěž podle něho nemohlo jít, neboť BB a ČOV si nekonkurují na trhu.

„Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem,“ dodal zástupce BB.

Zástupce ČOV chtěl prokázat vznik újmy a výši škody výslechem svědka k dopadu oné reklamy BB na Plzeňský Prazdroj jako partnera ČOV i k údajné negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Pak ale na tomto důkazu netrval.

K dotazu soudu zástupce ČOV řekl, že kampaň BB „znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů“. BB prý také použil olympijských symbolů ve spotu „znevažujícím způsobem“.

Porušil zákon

Krajský soud uzavřel, že ve zmíněné reklamě BB skutečně zneužil symbolů chráněných zákonem č. 60/2000 Sb. Dopustil se klamavé reklamy, neboť spot mohl u spotřebitelské veřejnosti vyvolat klamnou představu o spojení BB s olympiádou či s ČOV. Šlo o nekalosoutěžní jednání.

Z požadavků ČOV soud preferoval odškodnění morální, omluvou v periodiku hospodářské veřejnosti, v němž sankce může plnit výchovnou i preventivní funkci. Finanční plnění pak redukoval na dva miliony. Kromě nich zaplatí BB ještě 250 000 Kč, které ČOV v souvislosti s tímto řízením zaplatil své České olympijské, a. s. BB se musí zdržet užívání pojmu „hokejiáda“ a „pochodňově“ zkřížených hokejek.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije ,tam se dobře žije…tak zní text jedné staré lidové písně. Tak jako patří Becherovka ke Karlovým Varům, perník k Pardubicím a slivovice k Vizovicím, patří pivo PRIMÁTOR k náchodskému pivovaru a k Náchodu.

Měšťanské pivovary bývaly chloubou měst a našich otců. O tom vypráví i úsměvný film Postřižiny natočený dle literární předlohy Bohumila Hrabala.

,,A tak nám prodali pivovar, paní Müllerová,“ řekla by známá postava z knihy Jaroslava Haška. Pravdou je, že se Primátor bude asi vařit v Náchodě i nadále, ale již pod jinou hlavičkou.

Opoziční hlasy proti prodeji pivovaru nestačily. Bylo jich pouze 11. Neznám všechny podrobnosti, nejsem ani občanem Náchoda. Žiji však v náchodském regionu a proto je mi to líto. Selským rozumem vzato, nikdo neprodává prosperující podnik, natož pivovar, jehož pivo je světoznámé.

Pivo se v Česku pít bude, krize nekrize. Částka 150 milionů korun podle informací mohla být při lepší taktice ještě vyšší, pomůže jednorázově městskému rozpočtu. Ale co dál?

Dnes i naše vláda prodává všechno a všude. Naskýtá se ale otázka. Co když nový vlastník prodá obratem pivovar nějaké zahraniční společnosti za 180 milionů?!

Všeobecně vzato, co přenecháme nastupujícím generacím? Proto si myslím, že rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda je z dlouhodobějšího hlediska nemoudré.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Pivovar připravil nový projekt se skupinou Známá brněnská skupina vyráží na turné. I s pivem „Kamelot“

Novinka vařená podle několik staletí staré receptury? Přesně to je podle pivovarníků z Černé Hory na Blanensku nové pivo, které začali vyrábět - světlý ležák nazvaný Kamelot.

„Receptura piva patří k nejstarším nejen na Moravě, ale i v Čechách. Vaří se na příslušnou stupňovitost 12 procent extraktu v mladině, a to už od počátku výrobního procesu. Pivo se v další fázi výroby nijak neupravuje ani neředí, používá se pravá, tradiční pivovarská technologie,“ popisuje Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

„První várku už máme nastáčenou a začínáme ji expedovat,“ vysvětluje Adámek.

Pivo s fotkou kapely

První lahve, na jejichž etiketách je vyobrazená stejnojmenná brněnská skupina Kamelot hrající folk a country, včera začaly opouštět pivovar. Ve značkových prodejnách se novinka objeví už tento týden, v březnu bude navíc dvanáctistupňové pivo díky promoakci k dostání za zaváděcí ceny.

Nynější Ležák, který na pivovarnických soutěžích získal několik ocenění, tím končí. Podle pivovarníků je ale jeho nástupce Kamelot pouze jeho kvalitnější napodobeninou, které by milovníci dvanáctistupňového piva měli přijít na chuť.

„Myslím si, že něco podobného, jako je stejnojmenné pivo, jen tak někdo nemá. Je to skvělý nápad a my ho rozhodně kvitujeme. Navíc pivo je to výborné,“ pochvaluje si zpěvák, zakladatel a lídr Kamelotu Roman Horký.

Skupina teď podle něj s pivovarem ale nespolupracuje pouze na novince pro pivní fanoušky. Pivovar totiž spolu s Kameloty připravuje ojedinělý pokus o rekord - turné Kamelotu nazvané „O 106“. Kapela na něm chce odehrát nejdelší šňůru koncertů v řadě a bez pauzy.

„Žádná kapela na světě ještě něco podobného neudělala. Chceme odehrát nejméně stovku koncertů, hrát budeme každý den bez přestávky,“ plánuje Horký speciální akci, na které skupina fanouškům představí nové album Mořská sůl, vydané po tříleté přestávce.

„Pokud se všechno podaří, budeme jako skupina Kamelot i všichni naši partneři zapsaní Agenturou Dobrý den z Pelhřimova do České knihy rekordů,“ těší se Horký s tím, že všichni členové skupiny věnují z každého odehraného koncertu část svého honoráře Fondu ohrožených dětí na projekt Klokánek.

Turné začíná 3. března v brněnském Semilassu, hrát se ale bude po celé republice - v Praze, Hradci, Táboře, Českých Budějovicích, ale také v Letovicích, Kunštátu, Blansku nebo Zastávce u Brna. „Končit se bude 12. června v Černé Hoře a o den později v Jaroměři,“ popisuje Adámek.

„Abychom to zvládli, odjel jsem si odpočinout za teplem do Austrálie, kde jsem měl dva koncerty. Teď doděláváme vše, na co nebudeme mít v následujících třech měsících kvůli turné čas,“ vysvětluje Horký.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková

Bez plánu na jakékoliv investice do výroby piva či limonády v pivovaru Hostan vstupuje do letošního roku společnost Heineken, která znojemskou firmu přes pivovar Starobrno vlastní. Konkrétní časový plán na případné utlumení výroby a záměry dalšího využití areálu však majitelé znojemského pivovaru ještě nestanovili.

„Objem výroby v pivovaru ve Znojmě nadále narůstat nebude. Plány Starobrna vycházejí z analýzy konkrétní situace ve Znojmě, kterou ovlivňuje poloha pivovaru v centru města, v exponované historické části, která není vhodná pro další zatížení těžkou dopravou. V současné době se v pivovaru Hostan vyrábí sudové pivo značky Hostan a naše nealkoholické limonády ZULU cola a ZULU citron,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová.

Pivovar dosud nezveřejnil ani znojemský výstav piva Hostan v loňském roce. „Společnost Heineken momentálně uzavírá celkové výsledky roku 2008. Před jejich zveřejněním nejsme oprávněni poskytovat žádné konkrétní výsledky týkající se objemů výroby ani finančních výsledků,“ vysvětlila Eliášová.

Jasno zatím není ani ohledně plánů na případné jiné využití areálu pivovaru. „Ohledně těchto plánů jsme v loňském roce zahájili jednání se znojemskou radnicí, se kterou chceme další postup koordinovat. K dalšímu upřesnění vize možného budoucího využití prostor pivovaru zatím nedošlo,“ dodala Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Za minulý rok prodal v cizině bezmála 1,8 milionu hl. piva, meziročně o 5,6 % více. V licenci se vystavilo téměř 1,7 milionu hl. (+ 4,7 %). Největší objemový nárůst zaznamenal prodej v Rusku, kde se prodalo 1,2 mil. hl. velkopopovického piva.

Obliba Velkopopovického Kozla v zahraničí meziročně opět stoupla. Na cizích trzích se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, což je o 5,6 % více než v roce 2007. Licenční výroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejvíce piva Velkopopovický Kozel se prodalo na ruském trhu, kde místní konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejvíce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do Běloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spotřeba zde loni činila 37,5 tisíce hl.

„Jsme rádi, že obliba značky Velkopopovický Kozel v zahraničí roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velkých Popovic a přínos marketingové a distribuční podpory SABMiller ve světě. Například v Rusku dokážeme úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel tak opět potvrdil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v zahraničí,“ říká Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR. Je k dostání ve 24 zemích světa včetně např. Austrálie, Hondurasu nebo zakavkazských republik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Když by si město Náchod podalo inzerát na prodej pivovaru, jeho znění by mohlo vypadat takto: Prodáme Pivovar Náchod a.s. Zn.: Kupce ale nehledáme…

Nelogické znění inzerátu, přitom vystihuje způsob, jak se město při prodeji pivovaru chová. Od června loňského roku se veřejný majetek snaží prodat dopředu vybranému zájemci. Alespoň v počátku, nabídku konkurence ignoruje. Metody radnice, které při prodeji používá, tak můžou poškodit i pověst samotného pivovaru.

Bez výběrového řízení

Když se radnice rozhodla, že výrobce piva Primátor prodá, nevyhlásila veřejnou soutěž. Hned na počátku tak zřejmě existoval záměr, prodat pivovar již vybranému zájemci. Tím byl Liberecký investiční fond (LIF), který tak nemusel soupeřit s konkurencí. Když prodej schválila i rada, zbývalo hlasování zastupitelů. Zásadní krok na cestě k prodeji, se měl ale stát jen pouhou formalitou. „Bylo nám řečeno, že vše je připravené. Stačí to jen schválit. Smlouvy byly nachystané k podpisu,“ popisuje tehdejší průběh rozhodování zastupitel za ČSSD Miroslav Brát. To, že si radnice už dopředu vybrala kupce, vyplývá z dokumentů, které má Deník k dipozici.

Vloni 6. června, se totiž předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný obrátil na starostu Oldřicha Čtvrtečku s tím, že se z tisku dozvěděl o chystaném prodeji: „Jak si nepochybně vzpomínáte,“ píše starostovi Konečný, “v únoru roku 2002 zástupci naší společnosti jednali se zástupci Města Náchod o možném odprodeji akcií Pivovaru Náchod a.s., neboť naše společnost vyslovila vážně míněný zájem o odkoupení těchto akcií. V průběhu jednání jsme však byli seznámeni se skutečností, že Město Náchod nehodlá prodávat akcie Pivovaru Náchod a.s., a to ani v budoucnu. Současně byli zástupci naší společnosti ubezpečeni, že v případě změny tohoto postoje, bude naše společnost informována a případně vyzvána k předložení oficiální nabídky…“ V jiné části dopisu stojí: „Jsou-li pravdivé informace o změně oficiálního postoje Města Náchod ve věci prodeje akcií Pivovaru Náchod a.s., dovolte nám, abychom tímto vysloveně a opakovaně projevili vážný zájem o odkoupení akcií Pivovaru Náchod a.s. z vlastnictví Města Náchod.“

Dopis však zůstal „tajný“

Dopis, který byl adresován nejen starostovi, ale i radě a zastupitelům, zůstal ale „tajný“. Opozice tvrdí, že o jeho existenci neměla ani tušení. To, zda je to pravda, lze těžko ověřit. Jisté je jedno. Starosta na dopis odpověděl, ale způsob, jak to udělal, vyvolal řadu podezření. „Bohužel nabídka neobsahuje Váš návrh odkupní ceny,“ píše starosta v odpovědi.

„Žádáme Vás proto o Vaše konkrétní vyjádření k nabídce odkupu akcií,“ píše starosta. Dopis však posílá 10. června, kdy zasedá i rada města, která schvaluje prodej pivovaru společnosti LIF. Na nabídku Holby ted, jak se zdá, vůbec nečeká, a nezajímá ho ani cena, na kterou se v dopise táže. Podezření, že existuje záměr prodat pivovar výhradně společnosti LIF a.s. tak výrazně sílí.

Hlasují jen o jedné nabídce

Zastupitelstvo, které zasedá až o dva týdny později, však informace o tom, co se děje v zákulisí, od radnice nedostane. Rada jen zastupitelům doporučí, aby pivovar společnosti LIF hlasováním schválili. O další nabídce nepadne ani slovo. V době jednání zastupitelstva přitom už starosta ví, že Holba má o koupi pivovaru zájem.

Zastupitelé nakonec doporučení rady odmítnou a prodej pivovaru smetou ze stolu. Nelíbí se jim, že by měli prosperující podnik prodávat. „Zastupitelstvo města ukládá starostovi města svolat pracovní tým složený ze zástupců všech politických stran zastoupených v zastupitelstvu města, který se bude zabývat budoucností Pivovaru Náchod a. s.,“ stojí v zápise z jednání zastupitelů z 23. června 2008

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Vyšebrodské pivo Jakub stojí teprve na svém začátku, ale fanoušky už má.

Fanoušci nového vyšebrodského piva zvaného Jakub naleznou brzy své útočiště, kde se budou moci patriotsky oddávat oblíbenému zlatavému moku.

Majitel nejmenšího jihočeského pivovaru, místní nadšenec Jiří Fojtl, plánuje otevřít v jeho těsné blízkosti i hospodu. A nemělo by to trvat dlouho.

„Měla by fungovat od května. Bude hned vedle pivovaru, přičemž já budu provozovatelem,“ potvrdil Fojtl. Zda se nová hospoda v obci uživí, by neměl být podle Fojtla problém. „S vlastním pivem by se uživit měla. Sázíme na to.“

Nový pivovar stojí stále ještě na svém začátku. Teprve si hledá svoji klientelu. Místní lidé ale kvalitu vyrobeného piva chválí.

„Chutná mi. Samozřejmě se ale, stejně jako každému malému děcku, vychytávají mouchy,“ řekl místní Karel Troják. Dodal zároveň, že do hospody moc často nechodí. „Pokud ale přijedou známí, tak je samozřejmě vezmu na pivo do nové hospody u pivovaru, aby si přičuchli také k něčemu jinému, než například ke Gambrinusu.“

Půjde i za hranice města

Není také vyloučené, že se v budoucnu objeví Jakub i v jiných obcích a městech, než v rodném Vyšším Brodě. Jak to tak vypadá, jihočeské pivo budou moci okoštovat až v Praze.

„Ozývají se mi pražské hospody, které čepují stále něco jiného. Když se dozvěděly, že se tu otevřel nový pivovar, tak mě hned kontaktovaly, že by to pivo chtěly nepravidelně točit,“ řekl Fojtl. „Jinak se mi ozval například hospodský z Rožmberka nad Vltavou, který se tu byl podívat. Až najedeme na nějakou stabilnější výrobu, tak bychom mohli navázat spolupráci,“ dodal.

Jak už ale nováček na pivovarském trhu pochopil, probojovat se do restauračních zařízení není úplně nejjednodušší.

„Velké pivovary si do hospod nechtějí pustit někoho jiného, takže pro to dělají maximum. I proto jsem se rozhodl, že otevřu vlastní hospodu. Samozřejmě nemůžu konkurovat například Budvaru,“ řekl Fojtl.

Vlastní pivovar je samozřejmě chloubou každé obce a města, přesto se ve Vyšším Brodě najdou lidé, kteří by byli ještě pyšnější, kdyby se výroba piva vrátila tam, kde kdysi dávno fungovala – do původních prostor vyšebrodského cisterciáckého kláštera.

„Být pivo zpátky v klášteře, bylo by to hned jiné unikum,“ míní například Luboš Woisetschäger. „I tak je ale pro město dobře, že se tu zase vyrábí pivo,“ dodal hned záhy.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

„Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to však už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že údaje sú za celý rok 2008, kedy STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Kým celkový výstav pivovaru vlani narástol o 25%, v sortimente tmavých pív to bolo až o 30%. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8%. Pritom v roku 2008 sa na Slovensku spolu vystavilo 3 414 360 hl svetlého a 66 698 hl tmavého piva.

,,Pivári majú radi naše pivné špeciality a na našich značkách oceňujú predovšetkým ich tradičnú výrobu, poctivé ležanie a primeranú cenu. Čo sa týka stupňovitosti, naša produkcia je pomerne rovnomerne rozložená do hlavných pivárskych stupňov. Z celkovej produkcie vystavil STEIGER najviac 12 %-ného piva – 64 241 hl, nasledovalo 8%-né pivo 60 039 hl, 10%-né 51 797 hl, 11%-né 19 826 hl a zvyšných 583 hl predstavovalo nealkoholické pivo. V celoslovenskom meradle STEIGER obsadil prvú priečku v produkcii spomínaného sortimentu konzumného piva, keď ho vo Vyhniach vyrobíme viac ako 90%. Najviac ho distribuujeme pod značkou KACHELMAN. Vyšší podiel na trhu, než v celkovej produkcii, máme aj v sortimente 11%-ných pív, kde zaberáme 17,6%-ný trhový podiel. Zaujímavosťou je aj náš celoštátny podiel na ležiakoch (12%-ných pivách), v ktorých máme cca 9%-ný trhový podiel. Pritom čo najvyšší podiel ležiakov je pre pivovary žiadúci pre ich vyššiu efektivitu výroby“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, ofenzívnemu marketingu, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 predal STEIGER na Slovensku takmer 55 000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. Pivovar mal vlani aj najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. V českom Tábore dostal za 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Zabodoval aj s 10-percentným svetlým ležiakom (Classic), ktorý získal striebornú medailu v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“ a novinári ho na Junifeste ocenili druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Záměr výstavby nového společenského centra Breda & Weinstein v areálu opavského pivovaru se dostal do další fáze příprav. V současnosti běží územní řízení, jehož veřejné projednání proběhlo na konci ledna. V souvislosti s tím přinášíme několik nejnovějších vyobrazení uvedeného záměru.

Opavský pivovar - mapování terénu

Příprava záměru rekonstrukce opavského pivovaru je ve fázi zjišťovacího řízení EIA. Pro ilustraci přinášíme několik fotografií areálu z roku 2007.

Zdroj a foto: Za Opavu.cz | Kráceno