Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Cibich měl 30 piv týdně

[úterý, 16. leden 2007]

Tvář málokterého Čecha je ve světě tak známá jako Victora Cibicha. C. a k. přednosty stanice z přelomu 19. a 20. století, jehož portrét zdobí velkobřezenské pivo 101 let.

"Pivovar měnil etiketu a logo nesčíslněkrát. Vždy na nich ale byl Cibich, důvěryhodná tvář značky," uvedl historik Petr Žižkovský.

"Právě připravujeme velký plakát, na němž všechny tyto etikety budou. Počínaje tou první, chráněnou registrační známkou z 3. května 1906 u Hospodářské komory v Liberci, po současnou, kterou pivovar začíná používat," prozradil Žižkovský.

"Tento pivovar před 1. světovou válkou vařil 16 značek piva. Tvář Viktora Cibicha se tedy již tehdy objevovala ve více podobách," řekl.

Ač se Cibichova tvář zásadně podepsala na úspěchu Březňáku ve světě - v SRN díky ní dnes toto pivo z českých piv vede - během svého života si přednosta stanice odměn moc neužil.

"Za používání své tváře měl Cibich deputát 30 piv týdně v restauraci Tivoli," prozradil historik o přednostovi, který zemřel v roce 1916 jako šedesátiletý.

Z nových etiket Březňáku s Cibichem je unikátní ta pro tmavé pivo, které pije přednosta na nálepce poprvé.

Unikátní je fakt, že dnes využívají přednostovu bodrou tvář s typickou pleší i pivovary v USA, Uruguaji, Kostarice, Rumunsku.

"Povolení nepotřebují. Poslední zaplacená ochranná známka byla v roce 1916 na 10 let. Regulérně tak převzali úspěšný motiv sudetští Němci, odsunutízČechpo2. světové válce," řekl historik.

Historie etikety Březňáku je u nás ojedinělá. "Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má na etiketě po celé století podobiznu osobnosti, která opravdu žila," upozornil historik. Mezi pár výjimek patří pivovar Dačický v Kutné Hoře, který patří také do ústecké skupiny Drinks Union.

Smutný osud ale potkal Cibichovy syny. "Jeden byl z rasových důvodů zavřen za války v koncentračním táboře - byť byl sudetský Němec. Vrátil se v roce 1945 s dobrozdáním kapitána americké armády, který tábor osvobozoval. Máme ale také doklady o tom, že si Cibichův syn v roce 1946 stěžoval i na perzekuce od českých úřadů. Jako Němec musel chodit s páskou," tvrdil historik. Oba synové byli v roce 1946 odsunuti z Čech. (Ústecký deník)


Nový pivovar ve Stříbře

[sobota, 13. leden 2007]

V lednu bude zahájena výstavba restauračního pivovaru ... ve Stříbře.

Touto cestou bych rád informoval občany města Stříbra o tom, že po 55. letech bude obnoveno vaření piva ve Stříbře.

Bude se jednat o rodinný pivovar s výstavem 200 litrů piva za den. Součástí tohoto pivovaru bude také spolková, pivovarská pivnice s klasickou domácí kuchyní. Vařit se bude pivo 10, 12, kvasnicové, tmavé a ovocné. Dále se budou připravovat vysokoalkoholické sváteční ležáky (velikonoční a vánoční).

Byla také vyhlášena soutěž o názvy jednotlivých piv. Soutěží se o 50 piv za každý vítězný název. Podmínkou je, aby název měl vazbu na město Stříbro. Své návrhy můžete posílat na extreme@extreme-system.cz. Předpokládané dokončení pivovaru a pivnice je září 2007. (Stribro.cz)


Chodovar sází na pivní turistiku

[sobota, 13. leden 2007]

Loni jsme zaznamenali shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005. V roce 2006 jsme prodali osmdesát tisíc hektolitrů sedmi druhů piv a deset tisíc hektolitrů čtyř druhů limonád Ilsano, které vyrábíme z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem sto padesáti milionů korun. Zhruba třetinu tržeb zajistily aktivity, zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. Jsme rádi za prodeje, které máme. Firma aktivity směrem k turistům nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U Sládka ze současných devětaosmdesáti lůžek na sto dvacet. (MF Dnes)


Shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005 zaznamenal loni Rodinný pivovar Chodovar. Podnik v roce 2006 prodal 80.000 hektolitrů sedmi druhů piv a 10.000 hektolitrů čtyř limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem 150 milionů korun. Řekl to ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Zhruba třetinu tržeb zajistily pivovaru aktivity zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. "Jsme rádi za prodeje, které máme. Turistický ruch nám přináší hodně starostí," uvedl Plevka. Firma tyto aktivity nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U sládka ze současných 89 lůžek na 120.

Hotel otevřela firma zhruba před dvěma lety a restauraci Ve skále pro 260 hostů v červnu 2000 v bývalých pivovarských sklepích. Loni v březnu zprovoznila pivní lázně na léčbu kožních cévních a ischemických chorob. Areál je dnes významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a místem pořádání kongresů a seminářů, téměř polovina hostů tam přijíždí ze zahraničí. "Připravujeme další projekty v této oblasti," řekl Plevka.

Firma prodává pivo ve více než 300 západočeských restauracích. "Jde o oblast od Aše přes Plzeň až do Klatov," uvedl ředitel. Jejich počet každoročně mírně roste, o čemž svědčí fakt trvalého růstu podílu sudových piv, které dnes tvoří 60 procent výroby. Plevka se neobává růstu poptávky po pivě, protože výrobní kapacita firmy je bez úprav 100.000 hektolitrů ročně. Tam, kde podnik prodává svá piva, nabízí vlastní limonády. Pivovar naposledy zdražoval v roce ceny nápojů v roce 2005 o jednotky procent.

Chodovar loni vyvezl, také shodně jako v roce 2005, 5000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska, které chce pouze lahve, a do volgogradské oblasti v Rusku. "Němci požadují z poloviny sudové pivo. Dodáváme ho nejvíce do příhraničních oblastí, ale prodává se i v Berlíně," dodal Plevka. (RegionPlzeň.cz)


Plzeňský Prazdroj dnes ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v láhvích Pilsner Urquell uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím. Mezi nimi jsou např. poselství prezidenta České republiky Václava Klause, předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, biskupa plzeňského Františka Radkovského, herců Ladislava Smoljaka

a Zdeňka Svěráka, primátora města Plzně Pavla Rödla, hejtmana plzeňského kraje Petra Zimmermana a dalších.

„Navazujeme na tradici, která vznikla současně se založením pivovaru v roce 1842 – jeho majitelé obvykle při dokončení důležitých staveb uložili do základů významné dobové dokumenty, aby zůstaly zachovány příštím generacím,“ říká Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Nejdůležitějším odkazem úspěšných majitelů, sládků a všech pivovarníků minulosti dnešním generacím však byla nadčasovost jejich počínání, snaha o využití nejmodernějších poznatků vědy a současně úzkostlivá péče o zachování špičkové kvality a původního charakteru plzeňského piva. Na tuto tradici navazují plzeňští pivovarníci dneška, mimo jiné uvedením do provozu jedné z nejmodernějších stáčíren Evropy.“

Novým prvkem tradice jsou poselství osobností dneška dalším pokolením. Své vzkazy poslali např. primátor města Plzně Pavel Rödl, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, plzeňský biskup František Radkovský, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, herci Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, pěvkyně Gabriela Beňačková a další.

„Milí vzdálení potomci, zajímalo by mě:

a) jestli se ve Vaší době v Čechách ještě mluví česky

b) jestli jsou u Vás pořád tak hezké holky jako v našich časech

c) jestli bylo vynalezeno něco ještě lepšího než pivo

Zdeněk Svěrák

Dobové dokumenty (kopie plánů nové stáčírny, denní tisk, prezentační materiály Plzeňského Prazdroje a vzkazy osobností) byly nejprve uloženy do nově designovaných láhví a plechovek na legendární ležák Pilsner Urquell, který sjíždí z nové stáčecí linky. Poté byly ve speciálních vzduchotěsně uzavřených pouzdrech slavnostně zazděny v historických sklepích Plzeňského Prazdroje, na místě označeném tabulkou s pamětním nápisem. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Návštěvnické centrum plzeňského pivovaru a Pivovarské muzeum poprvé za posledních pět let nezaznamenaly výrazný nárůst návštěvnosti. Ta se stejně jako předloni pohybovala kolem 155 tisíc lidí. Zřejmý byl větší nárůst českých hostů.

Na vývoj a strukturu návštěvnosti mělo vliv víc faktorů. Kvůli horkému počasí a mistrovství světa ve fotbale bylo slabší léto. Lidé je trávili více u vody a řada cizinců sledovala buď doma, nebo na stadionech fotbal, uvedl včera Tomáš Raboch z pivovaru, podle kterého byl také kvůli počasí v návštěvnosti naopak zajímavý podzim.

I přesto vše zůstali nejčastějšími návštěvníky samotného pivovaru Němci (35,1 tisíc). Čechů přišlo 25 tisíc a třetích Tchajwanců deset tisíc. Následovali je Rusové, Američané a Francouzi. Přesnou návštěvnost pivovaru a muzea zveřejní Prazdroj na konci ledna, kdy skončí soutěž o pivo na celý rok zdarma. (Plzeňský deník)


Novým výkonným ředitelem Budějovického měšťanského pivovaru a.s. se stává od 1. února 2007 Ing. Daniel Dřevikovský, který působí v pivovaru od roku 2004 na pozici finančního ředitele.

Po sedmiletém působení ve funkci generálního ředitele se stal Miroslav Leština spolumajitelem pivovaru a zůstává dále předsedou představenstva pivovaru. Za 7 let se pod vedením Miroslava Leštiny podařilo pivovar stabilizovat, rozšířit počet exportních trhů, získat pro BMP chráněné zeměpisné označení Budweiser Bier, Budweiser Bürgerbräu a registraci ochranných známek B.B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier a Pito Budweiser Bier.

„Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se stal spolumajitelem pivovaru a zastávám statutární funkci předsedy představenstva je dobré předat operativní řízení nové generaci manažerů s mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Kromě posílení pozic pivovaru na českém trhu chceme dále významně rozšířit naše exportní aktivity,“ sdělil ke změně ve vedení pivovaru Miroslav Leština. (Tisková zpráva BMP)


Měšťanský pivovar Strakonice loni vyrobil celkem 76 tisíc hektolitrů piva. Celkové tržby firmy, která ukončila druhý rok svého působení pod křídly města, dosáhly téměř 98,5 miliónu korun, což je o zhruba 3,5 miliónu více než v předchozím roce.

Ačkoli v porovnání s tuzemskými pivovarnickými podniky typu Plzeňského Prazdroje či Budějovického Budvaru nejde o nijak závratná čísla, pro firmu ze soutoku Otavy a Volyňky jde o velmi významný údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž letos poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje piva zaznamenal jeho růst.

„Loňský rok z tohoto důvodu můžeme hodnotit velmi pozitivně a ve vývoji růstu produkce i prodeje chceme pokračovat i letos,“ řekl v úterý Právu ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička.

Pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice.

Prvního ledna 2005 se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 miliónu korun. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost nyní zaměstnává 70 lidí.

Loni pivovar investoval do modernizace technologického vybavení více než 11 miliónů korun, dalších 5,5 miliónu plánuje proinvestovat letos. „Od dubna zahájíme plnění našeho prémiového ležáku, tmavého a nealko piva do třetinkových lahví,“ poznamenal Seknička.

Strakonickému pivovaru se také daří rozšiřovat odbytiště. Pivo nyní dodává především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsko.

Pivo ze Strakonic už odebírají i dva partneři v Rakousku a zástupci podniku se snaží uzavřít exportní dohodu pro území Velké Británie. Hlavním cílem pivovaru přesto zůstává oživení kdysi tradičních regionálních odbytišť. (Právo)


Čím pojede pivo?

[pátek, 12. leden 2007]

Měšťanský pivovar už má za sebou druhý rok samostatné existence. Nyní se mezi lidmi začíná proslýchat, že v rámci úspor zmizí auta s emblémem této firmy. Jaký je skutečný stav věcí, jsme se zeptali ředitele Karla Sekničky. Prodej piva vloni poprvé stoupl o více než čtyři procenta. Investice, které šly zpět do provozu, přitom byly ve výši jedenáct milionů korun. I přes tyto skutečnosti se vedení firmy stále snaží provoz zefektivnit. Zatím ale hledáme možnosti, zmínil se včera Seknička. To vše se týká také dopravy. Ve hře jsou přitom dosud nejrůznější možnosti. Srovnatelné pivovary totiž mají jak vlastní dopravu, tak sjednanou či kombinaci obou. Na druhé straně hodlá strakonický pivovar letos koupit další výčepní vůz. Z toho vyplývá, že je skutečně celá věc otevřená. (Strakonický deník)


Budvar vtrhne na trh jako Pardál

[pátek, 12. leden 2007]

Do měsíce bude v českých obchodech a restauracích nová značka piva - Pardál. Nabídne ji Budějovický Budvar jako odpověď na Gambrinus a jemu podobná piva.

"Pivo už je uvařené, stočené do lahví a teď jen čeká na etikety," říká šéf Budvaru Jiří Boček. Jméno sice nechtěl prozradit, ale Pardál je nejčerstvější zápis v seznamu ochranných známek. "Půjde o pivo chuťově i cenově odlišné od naší prémiové značky Budvar," říká Boček.

Pardál nemusí skončit jen u jednoho piva, ale podle Bočka se dá na novou značku "navěsit" více druhů piva. Třetí největší pivovar v zemi rozšířil svou nabídku naposledy zhruba před třemi lety, kdy začal po téměř padesátileté odmlce vařit tmavý ležák.

"Je to obrana Budvaru proti strategii velkých skupin, kdy třeba Plzeňský Prazdroj má prémiový Pilsner Urquell, střední Gambrinus a Radegast a levnější Kozel," říká ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Ten odhaduje, že nové budvarské pivo může stát kolem deseti korun, a předpovídá, že trh to bezesporu pocítí. V Česku totiž spotřeba piva stagnuje či mírně klesá. Nevypije-li se víc piva, pak konzumenti musí dát přednost Pardálovi před jinou cenově podobnou značkou.

Obchodní zástupce Městského pivovaru Platan Lukáš Rajtoral soudí, že nasazení Pardálu pocítí především menší pivovary. Budou-li mít tyto sítě levnější značku, patřící kapitálově silnému pivovaru, může se stát, že řetězce přestanou piva malých výrobců prodávat nebo jim alespoň zhorší obchodní podmínky.

Marketingový analytik a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl pokládá název Pardál za šťastně zvolený. "Má dynamiku, emoce, které nejsou negativní, vzbuzuje sílu. Je to dobrý trik, snadno převoditelný i do cizích jazyků," vysvětluje.

Zatímco v České republice nasadí Budějovický Budvar do boje o hospody novou značku, v zahraničí jde cestou smluv o distribuci. V Německu se například přestal soudit s tamními prodejci, do Chorvatska mu bude vozit pivo Carlsberg, ve Finsku místní pivovar Sinebrychoff.

Největší rozruch ovšem vyvolala před pár dny uzavřená obchodní aliance s rivalem, americkým Anheuser-Buschem, o prodeji budějovického ležáku v USA, kde nese označení Czechvar.

Spolu s klesajícím počtem soudních a patentových sporů to vypadá, že téměř staletý "česko-americký" spor o ochrannou známku Budweiser dohořívá.

Nové žaloby se prakticky neobjevují.

I tak je ale "starých" případů stále ještě na čtyři desítky. Jejich počet narůstal především v devadesátých letech minulého století.

Klidu zbraní napomáhá i to, že pivovary se na svých klíčových trzích už během uplynulých let etablovaly a jejich pozice se zde těžko právně zpochybňují.

To je případ Budvaru v Německu, Británii, Rakousku, Švýcarsku, Pobaltí nebo Rusku. Tam všude český státní podnik získal nezpochybnitelná práva ke své hlavní značce Budweiser či Budweiser Budvar.

Naopak Anheuser-Busch si zase své značky Budweiser a Bud s úspěchem obhájil v Dánsku, Finsku, Švédsku, Itálii, Španělsku nebo Číně. V takových případech protistrana na trh nasazovala, i když zase za cenu soudních pří, "vedlejší" obchodní značky.

"Už se známe dokonale. Obě strany poznaly své silné i slabé stránky. Těžko se překvapí," říká šéf Budvaru Jiří Boček. I on přiznává, že spory mají vrchol za sebou. Proto nepředpokládá, že by počet nových kauz rostl.

Například na Kypru obě strany loni poprvé v historii přistoupily na smír. Podle budějovických manažerů se o jiných smírech zatím nejednalo. Záleží prý na tom, jak jsou spory postaveny, o jaké jde trhy.

"Dohody ale nelze vyloučit," říká k tomu Boček.

Podle šéfa Budvaru však nelze oteplení vztahů spojovat s případnou privatizací státního podniku, o niž Anheuser-Busch projevuje sedmnáct let zájem.

"Vedení podniku k takovým jednáním nemá ani žádný mandát," upozorňuje Boček. Stále tak platí usnesení sociálnědemokratické vlády z roku 2002, která Budvar vyňala z privatizace. Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl uvedl, že budějovický pivovar by se měl privatizovat až po ukončení všech známkoprávních sporů.

Budějovickým přitom pomohlo i začlenění Česka do Evropské unie, které právní pozici Budvaru posílilo i díky zahrnutí budějovických piv do přístupové smlouvy. (iDnes)


Český pivovar Budějovický Budvar, n.p. a finská společnost Oy Sinebrychoff Ab podepsaly smlouvu o prodeji a marketingu piva značky Budějovický Budvar ve Finsku. V nabídce “House of Beer” společnosti Sinebrychoff nyní najdete 2 druhy vysoce kvalitního piva z Budějovického Budvaru – světlý Budějovický Budvar Premium Lager a tmavý Budějovický Budvar Premium Dark Lager:

České Budějovice, 22. ledna 2007 – Pivovar Budějovický Budvar, n.p. byl založen v roce 1895 a sídlí v Českých Budějovicích. V tomto městě sahá tradice výroby piva 700 let do minulosti. Budějovický Budvar, n.p. je vlastněn státem.

Pivovar vyváží asi 50% své roční produkce, která v roce 2006 činila 1,15 miliónu hektolitrů. Pivovar je známý především svými značkami Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar. Veškeré pivo je vyráběno v Českých Budějovicích, což je zárukou toho, že jeho originální nezaměnitelnou chuť si mohou vychutnávat zákazníci na celém světě v nezměněné kvalitě.

“Jsem velmi rád, že spolupracujeme s pivovarem Budějovický Budvar, který je jedním z předních světových pivovarů a hledal ve Finsku silný distribuční kanál. Strategií společnosti Sinebrychoff je obohacování finské pivní kultury o vysoce kvalitní dovážená piva. Jsme hrdí na to, že nyní můžeme nabídnout tradiční pivo značky Budějovický Budvar prostřednictvím našich zákazníků všem finským spotřebitelům,” říká Mikael Aro, generální ředitel společnosti Sinebrychoff.

“Náš pivovar získal ve Finsku vynikajícího obchodního partnera. Ze spolupráce budou profitovat obě společnosti a věříme, že potěšíme zejména finské milovníky dovážených piv,” dodává k uzavřené dohodě Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pomalu neuplyne týden, aby z Budějovického Budvaru nepřišla zpráva týkající se obchodní ofenzívy: nejprve uzavřel několik smluv o prodeji svého piva v zahraničí, korunovaných smlouvou s doposud úhlavním nepřítelem Anheuser-Buschem o distribuci českého piva ve Spojených státech. A naposledy oznámil, že bude vyrábět nové levné pivo, které doplní prémiovou značku Budvar.

HN: Co se stalo, že po letech útlumu nastal najednou takový zlom?

To není zlom. Změny tady probíhají neustále. V sortimentu, výrobě, obalech, organizaci práce, informačním systému. U obchodních aktivit se teď ale termíny sešly. To máte pravdu. Ale třeba obchodní smlouva s pivovarem Anheuser-Busch pro USA se připravovala od roku 2005. Chtělo to čas.

HN: Ale v obchodě jste si doposud cestu klestili sami...

Ne tak zcela. Kromě Německa a Británie (kde má Budvar dceřiné společnosti - pozn. red.) máme zahraniční aktivity postavené na importních smlouvách. Pivovarnictví ale není strnulé a hodně se mění.

Jestliže v 90. letech distribuci v zahraničí silně ovlivňovali nezávislí velkoobchodníci a importéři, pak dnes prim začínají hrát samy pivovary. To je důsledek globalizace. Proto je logické, že naše distribuční smlouvy uzavíráme právě s pivovary. Na Slovensku i na Novém Zélandu. S Carslbergem i Anheuser-Buschem. Respektujeme prostě změny na trhu.

Nová značka bude mít jinou chuť

HN: Loni po třech letech jste znovu zvýšili produkci. Vadilo vám, že konkurence byla lepší v množství uvařeného piva?

Diskuse jen o objemu výroby je zavádějící. Zásadním problémem každého pivovaru i podnikání je nalezení dobrého kompromisu mezi objemem a hodnotou. Na co je mi velký objem bez hodnoty a k čemu mi je naopak malý objem s vysokou hodnotou, pokud to nezvládnu utáhnout?

HN: Neprotiřečíte si pak, když od března uvedete na trh novou levnou značku piva?

To není žádná levná značka, s tím nesouhlasím. Je to pivo střední cenový segment, pivo, díky němuž rozšíříme portfolio našich výrobků. Značka Budweiser má daný charakter i cenovou úroveň i balení.

Pokud ale chceme zasáhnout střední cenový segment, musíme přijít s něčím novým. Ale není to levná značka. Má jiný charakter chuti, ale víc vám o ní neřeknu.

HN: Dovedete si představit, že přijdete ještě s další značkou?

Teď s tím nepočítáme, ta nová nám dává další možnosti.

HN: Jaké?

Můžete pod ni zavěsit třeba různé druhy piv.

Dohodnout se chtěli sami lidé z Anheuser-Busche

HN: O importní smlouvě s Anheuserem o prodeji vašeho piva Czechvar ve Spojených státech se mluví jako o historické. Co o tom rozhodlo? Byl to i nástup pragmatického Augusta Busche juniora do čela koncernu?

Myslím, že hlavní impuls vzešel ze změny situace na americkém pivním trhu. Zatímco koncem 80. let na něm importované značky nehrály skoro žádnou roli, v polovině let devadesátých začal jejich růst. Podíl zahraničních piv se nyní dostal na třináct až čtrnáct procent.

Ze zhruba 245 milionů hektolitrů piva, které se ročně v USA vypijí, je to hodně - přes třicet milionů hektolitrů. To ani tak silná firma jako Anheuser-Busch nemůže opomenout, chce-li zůstat klíčovým hráčem. Logickou reakcí pak bylo, že si vytipovali výrobce a výrobky, mezi nimiž jsme byli i my. Nic víc za tím nehledejte.

Už loni Anheuser uzavřel podobnou obchodní alianci s pivovary Groslch z Nizozemska a společností InBev, která přidala značky Stella Artois, Beck's, Bass Pale Ale či Hoegaarden. Vedle nich ale Anheuser prodává i pivo Tiger ze Singapuru nebo Kirin z Japonska.

HN: Impuls tedy přišel od nich?

Ano od nich. S tím, jestli jsme vůbec připraveni bavit se o obchodní spolupráci ve Spojených státech. Tím to začalo.

HN: Jak to vypadá, když dole u dveří klepe někdo od Anheuserů?

Nic výjimečného. Šlo o standardní obchodní jednání, v našem případě na neutrální půdě.

HN: Jak Czechvar propagují? Říkají, že je to pivo z Budějovic?

Obsah marketingové podpory je součástí dohody. Ještě než jsme ji uzavřeli, probíhaly spotřebitelské testy. Manuály jsou připravené tak, aby značka Czechvar byla nekonfliktní. Především jako originální importované pivo. Jako evropská a česká značka.

HN: Vraťme se ještě k nástupu Busche juniora. Jakou roli hrála výměna ve vedení Anheuser-Busche?

Podle mě byly klíčové změny, které se staly na trhu. Fakt, že jsme se setkali se současným nejvyšším představitelem, vedlo ale i k tomu, že jsme si objasnili některé historické věci.

HN: Co jste si říkali?

Oba jsme se zeptali, kolik peněz jsme utratili za soudní spory a jestli i další budoucnost je postavená na tom, že půjdeme touhle cestou, anebo budeme hledat jiné, méně konfliktní cesty. Na tomto základě jsme se pak dohodli na novém obchodním projektu...

HN: ...o kterém se mluví jako o historickém.

Také to tak cítím. Myslím si, že to je historický zlom v našich vztazích. Za těch sto let jsme v podstatě pořád stáli proti sobě jako soupeři. O duševní vlastnictví a trhy.

HN: Dohodli jste se na omezení soudních sporů?

To jsme neprobírali. Řekli jsme si, že bude účelné vyzkoušet si obchodní spolupráci, a shodli se na tomto projektu. Dohoda má ustanovení, že se vůbec nevztahuje na soudní spory a nemá ambice na rozdělování trhů podle toho, kde má kdo jaké chráněné známky. Už vůbec se pak nedotýká otázek privatizace. Je to čistě obchodní koncept, který se týká Spojených států a značky Czechvar.

HN: Dobře, ale co loňský známkoprávní smír na Kypru? To byla náhoda?

To byl do jisté míry zlom.

HN: Testovali jste veřejnost, jak to přijme?

Ne, žádné testy veřejnosti neproběhly. Ke smíru nás vyzval předsedající soudce. Když se podíval na žalobu a odpověď, tak se zeptal, jestli jsme připraveni jednat o smíru. Po jednodenní diskusi jsme pak došli k tomu, že nemá cenu dál pokračovat, a dohodli se. Ale to se týká jen Kypru.

HN: Ale i jinde přece můžete postupovat podobně...

Myslím, že teď jsme už za špičkou soudních sporů. Navíc se známe tak dokonale, že není čím se překvapit. Přesto kyperský smír není jednoznačným návodem, protože všude jsou jiné podmínky.

Ale zároveň to ani nevylučuji.

HN: Máte pokyn od vlastníka: dohodněte se, nebo bojujte dál?

To jsou jednoznačně manažerská rozhodnutí. My se staráme o podnik a jeho hodnotu. Nemůžeme ochranné známky odprodávat, ale odpovídáme za jejich správu.

HN: Mluví vám lidé z ministerstva zemědělství do práce?

Ministerstvo jako našeho zřizovatele o dění samozřejmě informujeme, ale nedělá žádná specifická rozhodnutí.

HN: Dokážete si představit, třeba za nějakou delší dobu, že americký Budweiser bude prodávat značku Budvar z Budějovic?

To si netroufnu odhadnout, teď jsme se dohodli na distribuci značky Czechvar a to platí.

HN: A nejen v Americe, ale třeba v Austrálii nebo na Zélandu, kde prodáváte pod českou značkou?

Tam obě společnosti jdou každá svou cestou a nejednali jsme o společné distribuci.

Klíčové trhy jsme si proti Anheuseru uhájili

HN: Jaká je vaše prognóza pokračování známkoprávních sporů? Skončí, nebo budou pokračovat?

Dobrá otázka. Myslím, že tím, jak obě strany už znají své silné a slabé známky, tak nepočítám, že by se navyšovaly nové případy. Myslím, že se budou jen dokončovat běžící spory.

HN: Takže o zásadní trhy už jste se poprali?

My jsme si klíčové trhy uhájili, což je Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Rusko, pobaltské státy. Navíc jsme své působení rozšířili do skandinávských států, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska.

HN: Bavili jste se s šéfem Anheuser-Busche o privatizaci Budvaru?

Ne. Ani to nejde. Vedení firmy nemá oprávnění zastupovat vlastníka při jakémkoliv aktu, který se týká majetkoprávních věcí. (iHNed)


Pivovar Budějovický Budvar pokračuje v obchodní ofenzívě. Podle zdroje HN uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se má postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku.

Obě strany přitom chtějí dohodu oznámit až ve společném prohlášení koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne. "Nebudeme to nijak komentovat," sdělil včera ředitel Budvaru Jiří Boček.

Podle informací HN se smlouva týká prodeje prémiového ležáku, který se bude v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patří americké firmě Anheuser-Busch.

V krátké době jde už o druhou strategickou dohodu. Minulý týden Budvar oznámil uzavření podobné obchodní aliance s pivovarem Anheuser-Busch. Ten od pátého ledna distribuuje ve Spojených státech budvarskou značku Czechvar. Tu Budvar v roce 2000 vytvořil proto, aby se dostal na trh v Severní Americe, kde o značku Budweiser přišel už v roce 1939.

Tehdy oba budějovické pivovary, Měšťanský a Český akciový, přistoupily na nevýhodnou dohodu. V ní se zavázaly nepoužívat označení Budweiser, Bud a Budweis ve smluvně určených zemích od Panamy na sever.

Obě dohody ukazují snahu manažerů Budvaru zvýšit prodej svého piva v zahraničí. Budvar loni uvařil 1,151 milionu hektolitrů piva a po třech letech opět svůj výstav zvýšil.

"Pro Budvar jsou některé trhy kvůli známkoprávním sporům hůř dostupné. Pak se tam firmě ani nevyplatí budovat vlastní zastoupení. Tímhle způsobem lze překážky eliminovat," říká ekonomický poradce Pavel Dytrych. Podle něho tak Budvar vyráží zbraň i svým kritikům, kterým vadí, že není součástí žádného nadnárodního uskupení, a proto nemá možnost využívat jeho distribuční sítě. Na rozdíl třeba od jiných velkých českých pivovarů, jako je Prazdroj (SAB/Miler), Staropramen (InBev), Krušovice (Dr. Oetker) nebo Starobrno (Heineken).

"Díky velké konkurenci, zániku menších pivovarů a koncentraci výrob se chuť piva hodně sjednocuje. Konzumenti pak chtějí změnu. Jinou chuť, vyšší hodnotu. Pivní trhy na to musí reagovat. A Carlsberg stejně jako Anheuser-Busch při prodeji budějovického ležáku vydělají na obchodní marži," vysvětluje Dytrych.

Budvar loni zvýšil vývoz o sedm procent na 556 tisíc hektolitrů piva, což byl historický rekord. Celková produkce Budvaru dosáhla 1,151 milionu hektolitrů piva. (iHNed)


Budějovickému Budvaru se loni dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to je o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar.

Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako je Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko.

"Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá," řekl Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V Německu vzrostl prodej meziročně o pět procent, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů.

Na britský trh podnik loni vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což je o jedenáct procent více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těší velké oblibě. Organizace Superbrands ji loni dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce "in".

U našich slovenských sousedů loni Budvar prodal meziročně o deset procent více (60 tisíc hektolitrů) a v Rakousku dokonce o 23 procent (45 tisíc hektolitrů).

Výsledků na dvou nejdůležitějších trzích, v Německu a Velké Británii si představitelé velmi cení. Celková poptávka po pivu tam má totiž dlouhodobý klesající trend.

"Ukazuje se, že naše strategické rozhodnutí prodávat pivo na těchto trzích prostřednictví vlastních dceřiných společností bylo správné," říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa.

Celkem Budějovický Budvar loni vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 procent směřovalo za hranice. (iDnes)


V pivovaru Budějovický Budvar, n.p. byl dokončen vývoj nové značky piva. Projekt byl zahájen již v srpnu 2005. Po provedení marketingových analýz a průzkumů trhu byly od léta 2006 připravovány a hodnoceny různé zkušební várky. Během podzimu 2006 se do rozsáhlých chuťových testů aktivně zapojilo několik stovek konzumentů piva, kteří pomáhali vytvořit a doladit chuť nového piva podle svých představ.

“Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní budeme mít v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

„Nové pivo s odlišným chuťovým charakterem rozšíří současné portfolio produktů našeho pivovaru a osloví zcela novou skupinu zákazníků,“ dodává brand manažerka značky Pavlína Jandová. Od zavedení nové značky piva očekává Budějovický Budvar další zvýšení celkových prodejů společnosti. Jméno produktu, logo a další podrobnosti budou oznámeny na tiskové konferenci těsně před uvedením nového výrobku na trh. (Web Budvar)


Tak staré kvasinky se v českém pivovarnictví asi jinde nenajdou. V Budějovickém Budvaru pomáhají vytvářet chuť tamějšího piva už 111 let. A stále jde o stejný kmen. Od první várky.

To je velká rarita. Jen se neví, kde se vzaly, protože laboratoře či separační technika tenkrát neexistovaly.

"Naši předchůdci měli prostě šťastnou ruku," říká Jan Šavel, který se v podniku kvasinkám věnuje už čtyři desítky let. Není náhodou, že se těmhle kvasinkám prostě říká Budvar.

V řadě pivovarů kvasinky měnili, když přecházeli z otevřených kvasných nádob na uzavřené tanky nebo při výrobě nealkoholického piva. Ty předchozí prostě novým potřebám nevyhovovaly. Tak se hledaly i jiné druhy kvasnic.

"Ve velkoobjemových tancích je rozdíl tlaku u dna a na hladině kolem jedné atmosféry. Zatímco ve starých kádích to byly dvě desetiny," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar, proč se s tímto rozdílem mnohé kmeny kvasnic nedokázaly vyrovnat.

Kvasnice totiž chuť piva ovlivňují stejně jako třeba používaná voda nebo chmel. Jsou to mikroorganismy příbuzné houbám, jejichž některé druhy způsobují kvašení. Alkoholové, octové, mléčné nebo máselné. Podle typu kultury se takové kvašení pak dělí na svrchní a spodní. To pivovarníci rádi zdůrazňují, protože v anglosaském světě se k vaření piva "odjakživa" používají kvasnice se svrchním kvašením, zatímco v Evropě se spodním.

Rozdíl? Obrovský.

Zatímco svrchní probíhá při teplotách od 15 do 22 stupňů Celsia, spodní zpravidla od 6 do 12 stupňů. Podle teploty se metabolismus kvasinek pak orientuje na produkci etanolu nebo doprovodných alkoholů, esterů nebo aldehydů. Evropská piva jsou proto méně ovocná, kvasí pomaleji, a proto je i jejich výroba dražší. Platí totiž úměra: čím vyšší teplota, tím rychlejší kvašení, a tedy i ekonomičtější výroba.

A aby nebyl složitostem konec, belgičtí výrobci silných piv, takzvaných lambic, používají divoké kmeny kvasinek, kvasící samovolně. Prostě jak se jim zachce, dokonce za přítomnosti organismů, které se v jiných výrobách považují za kontaminující.

Ostatní pivovary jsou ale rády, když mají výrobu pod kontrolou. Což znamená používat čisté, laboratorně kontrolované kultury.

Přitom spontánní, divoké kvašení, pivovarnictví provázelo až do roku 1893. Do doby než dánský botanik Emil Christian Hansen, mimochodem vyučený malíř pokojů, izoloval čisté kultury kvasnic, které pomohly zvýšit kvalitu piva. Zavedl jejich mikroskopickou kontrolu, množení ve sterilním prostředí a dlouhodobé laboratorní uchovávání.

"Kvasinky jsou úžasné v tom, že každý kmen produkuje jiné těkavé látky, různé chutě a vůně, prokvašuje pivo hluboko, středně nebo málo," vysvětluje Tolar. I proto má třeba Prazdroj pivo méně prokvašené, zatímco pro to budvarské je typické hluboké prokvašení. To pak určuje i charakter hotového výrobku. (iHNed)


Budvar vyhrál boj o Portugalsko

[pátek, 12. leden 2007]

Budějovický Budvar může s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Vítězství českého pivovaru potvrdil Evropský soud.

Velký senát pro lidská práva ve Štrasburku odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu Anheuser-Busch proti předloňskému rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser.

Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986.

Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou.

Američané se odvolali, ale velký senát dnes odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar mezi sebou vedou po celém světě kolem stovky známkoprávních sporů a správních řízení před patentovými úřady. (Lidovky)


Minimálně dalších pět let bude národní podnik Budějovický Budvar v čilém obchodním kontaktu se zapřisáhlým konkurentem - americkým pivovarem Anheuser-Busch. Ten bude do USA budějovický ležák Czechvar. Obě firmy přitom spolu v mnoha zemích vedou spory o ochranné známky.

Firmy zcela převratnou změnu ve vzájemných vztazích včera oznámily společnou tiskovou zprávou. Minimálně ve čtyřiceti zemích světa přitom vedou téměř stoleté nemilosrdné soudní pře o používání ochranných známek Budvar, Bud, či Budweisser.

První krok učinil podle tiskového mluvčího Budějovického Budvaru Petra Samce americký protějšek a vyjednávání probíhala téměř rok. "Anheuser-Busch chce být největším importérem prémiových piv na americký trh. Proto měl zájem o ležák Czechvar," říká Samec.

Značka Czechvar je tuzemské pivní veřejnosti neznámá. V USA totiž pivovar nesmí prodávat výrobky pod značkou Budweiser Budvar, proto vytvořil tuto náhradu.

Budějovický pivovar tak rázem získá přístup do obrovské prodejní sítě a americký konkurent je Czechvaru údajně připraven poskytnout také marketingové a obchodní zkušenosti. Čeho se musel tuzemský podnik na oplátku vzdát?

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček odmítá, že by obchodní spolupráce měla jakýkoli vliv na existující spory. "Je to čistě obchodní dohoda, která se nezabývá jinými otázkami," tvrdí Boček, jenž neopomenul zmínit, že se nijak netýká privatizace národního podniku. O kolik se zvýší prodej Czechvaru a produkce pivovaru odmítá s ohledem na smluvní tajemství prozradit.

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který kdysi vymohl malým výrobcům piva daňové zvýhodnění, umí takový obchod ocenit. "Pro Budvar to bude velmi zajímavé. Otázka je, jak se budou jejich vzájemné vztahy dále vyvíjet," říká Bernard.

"Po letech rozepří je to pro dva slavné pivovary významný krok, který vytváří vztahy prospěšné pro podnikání obou," pochvaloval si v oficiálním prohlášení August Busch IV., prezident a generální ředitel AnheuserBusch.

Pro americký gigant by samozřejmě bylo ideální, kdyby jednou mohl Budějovický Budvar získat. Elegantně by tak vyřešil veškeré známkoprávní rozepře a otevřela by se mu cesta k blokovaným trhům, na něž kvůli rozhodnutí soudu se svou značkou nemůže. Český pivovar nad ním loni zvítězil například v Číně nebo v Portugalsku.

Budějovický Budvar si s ohledem na svou velikost a státní vlastnictví vede velmi dobře. Zatímco loni utržil přibližně dvě a půl miliardy korun a vydělal téměř dvě stě milionů čistého, Anheuser-Bush má nesrovnatelnou velikost.

Vroce 2005 měl obrat patnáct miliard dolarů a vykázal téměř dvoumiliardový čistý zisk (přibližně 39 miliard korun). Tržní hodnota podniku s více než třiceti tisíci zaměstnanci se na newyorské burze cenných papírů blíží čtyřiceti miliardám dolarů. (iDnes)


"Je to pro nás velké uspokojení, že i v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že chutná také zahraničním spotřebitelům. Díky svým kvalitám

a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak i importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes, po čtyřech letech svého působení na ruském trhu, vůbec nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvové

a plechovkové variantě. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků

a z dovezených českých surovin. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosahuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)


„Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí –

a v roce 2006 se nám opět podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, vždyť první milion hl byl ve Velkých Popovicích stočen nedávno – v roce 2002. Nyní jsme překročili hranici 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v České republice, a to hned za sesterské pivovary v Plzni

a v Nošovicích,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Plzeňský Prazdroj, a. s., investuje v souladu se strategickými plány do rozvoje pivovaru Velké Popovice. Díky tomu se již stal největším v Praze a středních Čechách. V loňském roce bylo na investice vynaloženo 50 mil. Kč, které směřovaly zejména do modernizace strojního vybavení a projektů souvisejících s ochranou životního prostředí. Dokončením investice do jímání kvasného oxidu uhličitého se sníží emise tohoto plynu do ovzduší prakticky na nulu.

Růst významu pivovaru ve Velkých Popovicích dokládají data z historie: v roce 1875 pivovar vystavil 18 000 hl piva, v roce 1900 77 000 hl a v roce 1939 354 000 hl. V roce 1965 pivovar poprvé překonal hranici půl milionu (525 000 hl) a v devadesátých letech minulého století se výstav pohyboval mezi 450 000 – 930 000 hl.

Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjí také investice do aktivit regionu. “Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na jeho kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mimo jiné otevřená naučná stezka ´Krajinou barona Ringhoffera´, která představuje kulturní a historické zajímavosti Velkopopovicka včetně pivovaru,“ dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. (Web Kozel)


«« « Strana 455 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI