Jedinou ocenenou slovenskou pivnou značkou na najväčšej prehliadke pív v susednej Českej republike v meste Tábor, bol koncom minulého týždňa Zlatý Bažant nealko z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko. Viac ako 60 sládkov a ďalších odborníkov z pivovarnického priemyslu ho počas „Reprezentačních slavností piva“ v Tábore ocenilo prestížnou Striebornou českou pivnou pečaťou v kategorii nealkoholických pív.

V kategórii 10stupňových svetlých výčapných pív sa stalo najlepším českým pivom Starobrno tradiční a získalo Zlatú českú pivnú pečať 2006. Starobrno sa od roku 2003, ako súčasť portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, distribuje aj na Slovensku. Jediná česká značka v portfóliu lídra slovenského trhu s pivom si tak upevnila svoju pozíciu najčastejšie oceňovaného piva na odborných i laických degustačných súťažiach.

Tohtoročné slávnosti piva v českom Tábore boli v doterajšej histórii s účasťou celkovo 250 vzoriek v jedenástich kategóriách v počte súťažiacich rekordné a sú suverénne najväčšou súťažnou prehliadkou pív v ČR. Kvalitu pív hodnotilo počas štyroch dní celkovo viac ako 170 sládkov a pivovarníckych odborníkov.

Heineken Slovensko je s podielom stabilne nad 40 % na slovenskom trhu s pivom suverénnym lídrom. Holandský investor vstúpil na Slovensko pred desiatimi rokmi strategickou investíciou do pivovaru v Hurbanove. Do svojho portfólia získal ako prvú značku Zlatý Bažant. Dnes má v portfóliu aj Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Pivo z jediného pivovaru v kraji zachutnalo Slovákům * Vypili většinu produkce určené na export

Uherský Brod - Pivovar Janáček z Uherského Brodu v roce 2005 vyrobil 63 500 hektolitrů piva, což je meziročně o 19 procent více. Skokově vzrostl i podíl exportu, uherskobrodské pivo se úspěšně prodávalo hlavně na Slovensku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se loni zvýšily o tři miliony na 71 milionů korun.

Pivo chutná nejvíc v Trenčíně a Trnavě

Na export loni směřovalo 8500 hektolitrů, tedy asi 13 procent výstavu. Většina z toho se prodalo na slovenském trhu, kam se pivovaru podařilo vrátit v roce 2004.

„Pivo prodáváme na Slovensku hlavně v regionech, kde jsem byli úspěšní ještě před rozdělením státu. Jde o oblast Trenčínského a Trnavského kraje,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Od loňska také funguje na Slovensku dceřiná společnost pivovaru.

Janáček se přes růst exportu stále profiluje jako regionální pivovar. Hlavním odbytištěm je Zlínský kraj, Břeclavsko a Hodonínsko. V loňském roce firma zvýšila počet svých značkových restaurací na tři desítky. „Teď se chceme soustředit hlavně na zkvalitnění zázemí těchto zařízení, aby role pivovaru byla ještě výraznější,“ uvedl Pjevič.

Janáček? V kraji „poslední mohykán“

Uherskobrodský pivovar, který stojí od roku 1894, je ve Zlínském kraji jediným.

Ještě před několika lety se přitom pivo vařilo i ve Vsetíně, Uherském Hradišti, Jarošově a Brumově. Ve druhé polovině 90. let minulého století se ale všechny pivovary v regionu ocitly hlavně kvůli ztrátě východních trhů v těžké situaci. Jediný, kdo dokázal přežít, byl právě Janáček. „I my jsme stáli na pokraji krachu. Díky tvrdým úsporným opatřením a jasným majetkovým vztahům jsme to ale zvládli. Vloni se nám navíc podařilo společnost oddlužit, což nám umožní zvýšit investice, například do podpory prodeje. Nyní již můžeme čerpat dotace a úspěšně žádat o úvěry,“ uvedl Pjevič. Pivovar tak připravuje mimo jiné opravu objektu staré sladovny, kde vzniknou prostory pro pořádání kulturních akcí.

Současný sortiment uherskobrodského pivovaru, kde pracuje asi 60 zaměstnanců, tvoří dvě desítky druhů piv. Nejprodávanějším pivem a vlajkovou lodí pivovaru je jedenáctistupňový Patriot, který byl již několikrát oceněn na degustačních soutěžích. (MF Dnes)

Případná stavba automobilky Hyundai v moravskoslezských Nošovicích by mohla narušit výrobu v pivovaru Radegast společnosti Plzeňský Prazdroj, který sousedí s pozemky připravenými pro novou továrnu. Moravskoslezský kraj proto uzavřel s pivovarem smlouvu, která v případě odstávky způsobené stavbou zaručí Prazdroji vysoké odškodné. Smlouvu včera schválili krajští zastupitelé.

Pivovar by dostal za každou započatou hodinu výluky 833.333 korun. Závazek kraj přenese na stavební firmy, které budou zónu v sousedství pivovaru budovat, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil.

Kraj bude podle smlouvy odpovídat za výluky způsobené například přerušením dodávky elektřiny, vody nebo plynu. Podle podmínek smlouvy by kraj zřejmě musel platit i za dopravní kolaps, který by ochromil zásobování, nebo za přerušení telekomunikačních sítí, jež by znemožnilo řízení společnosti.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina výši odškodnění vypočítali znalci. "Částka se může zdát hrozná, ale je to na základě znaleckých posudků a ohodnocení možného dopadu. A to na výrobu a také provoz celého komplexu nošovického pivovaru," řekl Bechtin.

Kraj podle Drobila požadavky pivovaru a jeho obavy o kvalitu vody chápe. "Našim úkolem je zajistit, aby k žádnému ohrožení tak zavedené značky piva nedošlo. Pokud by ovšem taková situace přece jen nastala, krajskou pokladnu a daňového poplatníka to nezatíží," řekl Drobil. Každá stavební firma, jež získá zakázku pro práce v zóně, totiž bude muset složit na účet kraje několik milionů korun. Peníze by kraj použil na úhradu škody.

Zastupitelé se zároveň ve smlouvě s Prazdrojem zavázal na náklady kraje přeložit vodovod i náhradní vodovod pro pivovar a zajistit vedení kanalizace pro odpadní vody mimo areál Pivovaru Radegast. Zároveň s výstavbou cest pro průmyslovou zónu musí kraj podle smlouvy vybudovat nové dopravní napojení pivovaru.

Společnost Hyundai zatím oficiálně nepotvrdila, jestli svou automobilku postaví právě v Nošovicích, podle informací z vlády i Moravskoslezského kraje je to ale velmi pravděpodobné. Rozhodnutí by mělo padnout do konce února. Hyundai chce do stavby nové továrny investovat 800 milionů eur (23 miliard korun) a ročně vyrábět asi 300.000 vozidel. Továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 pracovních míst. (Morava 24)

Pivovar Ostravar v posledních mrazivých dnech upravil rozvážku piva po restauracích a obchodech. Nákladní automobily nyní vozí menší množství piva, aby tyto jízdy byly kratší a pivo bylo na mrazu kratší dobu. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)

Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)

Růst ceny piva přináší pokles spotřeby silnějších alkoholických nápojů

Zdražení piva z produkce velkých pivovarů se stává realitou. Milovníky pěnivého moku nepotěší. Dalešický pivovar, který jako jediný vaří pivo na Třebíčsku, zdražení plánuje také.

Ceny energií rostou

"Nic jiného nám nezbývá,"konstatoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Připomněl, že se výroba v malých pivovarech, ke kterým dalešický patří, se oproti postupům velkých výrobců liší. "Přistupují při výrobě k urychlování procesu zrání piva. To u nás neexistuje. Náročnost na energii proto máme daleko vyšší,"vysvětlil Tichý. Dalešický pivovar pro vaření využívá plyn, pro chlazení elektrickou energii. U obou cena roste. "Přepokládáme, že cena za půllitr dalešického piva se zvedne do koruny,"zauvažoval Tichý. Vzápětí nastínil i vizi do budoucna. V horizontu přibližně dvaceti roků přepokládá, že se cena piva vyrovná s cenou v Evropě. Pivaři za půllitr oroseného džbánku zaplatí dva a půl až tři eura. "Cena technologie je už srovnatelné. Ceny energií se vyrovnávají. Jen nižší mzdy by mohly cenu o něco snížit. Ale i ty se budou vyrovnávat,"spočítal Tichý. Neztrácí však optimismus: "Snad v té době už na to budeme mít." Provozovatel restaurace Radnice v Rouchovanech Pavel Pospíšil upozornil, že zdražení piva v nejbližších dnech se nečeká jen z důvodu zdražování piva samotného. "Rostou ceny za energie, platíme daně a zaměstnanci nám také nebudou pracovat za pár korun. Nutí nás nejen cena piva od výrobců, abychom je zdražili,"řekl. (Noviny Třebíčska)

Dvě stříbrné a jednu zlatou pivní pečeť si přivezl Malostránský pivovar Velké Meziříčí z 16. reprezentačních slavností piva v Táboře.

Pivo Harrach, které Meziříčští vaří, nejenže v konkurenci obstálo, ale ještě navíc obhájilo loňské úspěchy. Před rokem totiž zlatavý mok zabodoval se světlým a tmavým ležákem, a získal zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

„Minipivovary, kde se vaří pivo přímo v restauracích, mají svou kategorii. Loni jsme uspěli po půlroce provozu a letos jsme jeli obhajovat. Povedlo se to více než na výbornou,“ pochvaloval si Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru v meziříčské Jelínkově vile.

Vůně, hořkost, říz a chuť piva zaujaly degustátory natolik, že v kategoriích minipivovarů velkomeziříčský Harrach opět převálcoval konkurenci. Světlý special skončil zlatý, světlý a tmavý ležák stříbrné.

„Táborské slavnosti jsou velmi prestižní, schází se tam největší odborná veřejnost. V degustační komisi zasedají také sládci z velkých pivovarů. Významná je i účast na slavnostech. Letos se do degustací přihlásilo přes šedesát výrobců piv,“ popsal Vítek.

Soutěží se v jedenácti kategoriích, od výčepních piv po ležáky, přes nealkoholická piva. Každá kategorie se dělí na světlá a tmavá piva. Meziříčský pivovar získává díky slavnostem jméno. V kategorii světlých piv z minipivovarů čelil konkurenci dalších deseti soupeřů, tmavé pivo se porovnávalo s dalšími sedmi, které minipivovary vaří.

„Jedeme více na kvalitu než na kvantitu. Vaříme vyloženě pro náš hotel a dodáváme jen do několika podniků ve městě,“ řekl Vítek.

Harrach podle něj zaujal i na veletrhu Regiontour v Brně. „Jsem rád, že náš pivovar má úspěch,“ reagoval starosta města František Bradáč. I on na Harracha občas zajde. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Tmavý ležák Rebel z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru je druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu. První letošní úspěch slibuje navázání na trojici loňských ocenění. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 16. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2006. Soutěž se konala ve dnech 31.ledna - 3. února tradičně při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek triumfovalo v soutěži tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již popáté v řadě od roku 2002.

Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: „Soutěže se zúčastňuje rok od roku stále více pivovarů, letos již šedesát. Bernard opět potvrdil svoji vysokou kvalitu, jako jediný z pivovarů Vysočiny dokázal získat vítězství. Černý speciál patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem.“

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 276 vzorků, převážně českých značek piva. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Začátkem letošního roku dosáhl Rodinný pivovar Bernard dalšího významného úspěchu, když obdržel jako jediný pivovar v České republice, již druhý certifikát kvality KlasA. Tentokrát se certifikátem pyšní Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasnic.

První certifikát KlasA obdržel pivovar za Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasnic již v roce 2003.

„Pro získání certifikátu KlasA musí pivovar splnit velmi přísná kritéria hodnocení daná Ministerstvem zemědělství. Podíl národní práce na výrobě výrobku musí být 100%, tzn. že výrobek je vyroben zcela na území ČR.“říká vedoucí laboratoře pivovaru Ing. Iva Vávrová.

Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KlasA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), viz www.eklasa.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard meziročně zdvojnásobil vývoz piva na čtrnáct tisíc hektolitrů, v zahraničí prodal desetinu výroby. Humpolecké nepasterizované pivo slavilo největší úspěch na Slovensku, v tamních restauracích jej zákazníci vypili přibližně jedenáct tisíc hektolitrů. Menší zásilky však zamířily do dalších sedmi zemí včetně Japonska či Austrálie. Podle tiskového mluvčího pivovaru Zdeňka Mikuláška se na vzrůstu vývozu projevuje kvalita tradičního českého ležáku stejně jako stabilizace jeho značky na trhu. Přičiněním pěkných čísel exportu stoupl také celkový roční výstav piva o více než osm procent na bezmála 140 tisíc hektolitrů. Protože pivovar již dosáhl hranice svých výrobních možností, pokládá za nutné investovat další prostředky do navýšení kapacity pro kvašení piva a rozšířit prostory ležáckého sklepa. (Listy Pelhřimovska)

Zatímco většina památkových objektů v zimě své brány zavírá, dětenický zámek je do jisté míry výjimkou – totiž alespoň v případě zájmu o pronájem, svatební obřady, plesy, koncerty, rauty či firemní prezentace. Koresponduje to se sílícím trendem komerčního využívání památek vlastněných státem a dvojnásob pak v případě těch, jejichž držitelé se začali sdružovat v Asociaci soukromých majitelů hradů a zámků: jakkoli na to u nás ještě nejme moc zvyklí, jde fakticky o optimální kompromis mezi komercí, zachováním kulturní památky pro veřejnost a získáváním prostředků na obnovu, rekonstrukci a další možnosti využívání historických objektů. Ostatně, všude v okolní Evropě je to dávno vcelku běžné… Při příjezdu do vcelku fádní vsi člověk nečeká žádné překvapení. Pak ale sotva mine komfortní venkovský hotýlek Rustikal s příjemným interiérem - nedílnou součást lákavé nabídky pro množící se domácí i zahraniční turisty. Je tu zjevná (neskrývaná) logická spojitost s incomingovou cestovní agenturou, jejímiž majiteli, stejně jako majiteli celého dětenického komplexu, jsou manželé Ondráčkovi. Zajímavý fenomén: v téhle části Českého Ráje se už lidem podařilo zachránit před demolicí i nedaleké Staré Hrady… Dětenice byly díky jistě finančně náročné, odborníky však vesměs solidně hodnocené rekonstrukci - znovu zpřístupněny veřejnosti v roce 2000. Poskytují exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru a středověké krčmy, kde, jak zjistíte, zdaleka nejde jen o jídlo a pití, a dál s výběrem už zmíněných služeb či relaxace v hotelu Rustikal, jež bude brzy rozšířena o bazén. Komplex obklopuje anglický park s prastarými dřevinami a sochařskou výzdobou, mezi níž kupodivu najdeme i Braunovu Sv.Barboru a půvabnou Rousovu fontánu s kentaurem a nymfou.

Uvnitř zámku evokuje zajímavou epochu sbírka zbraní maltézských rytířů . Dětenice byly totiž jediným zámkem v Čechách, který tento řád vlastnil. Setkáte se tu s ukázkami života šlechty ve většinou zrestaurovaných místnostech a v parku možná dokonce narazíte na německé sportovní koně, kteří prý brzy rozšíří zdejší paletu možností vyžití o parcours. Zámečtí páni vědí, že k turistickému komfortu patří i gastronomie. Odrazilo se to v revitalizaci zámeckého pivovaru, kde se pivo vaří starou metodou z konce 18. století. Varna je na otevřeném ohni, kvasné kádě a ležácké sudy jsou z dubového dřeva. Ostatně, o tom se můžete přesvědčit sami při prohlídce pivovarského provozu i muzea, kde potkáte nemálo docela půvabných exponátů. Nejen během oficiální sezóny je otevřena Středověká krčma, která si za relativně krátké období své existence získala dobrou pověst u gurmánů. O letních víkendech tu dokonce probíhají tématické „středověké večery“s tanečnicemi, šermíři, žebráky a kejklíři. Letos na podzim získal gastronomický koncept Středověké krčmy v Dětenicích cenu odborného časopisu Food-Service – bronzovou plaketu JaroslavaVašaty, - za to, že „zcela naplnil pojem 'zážitková gastronomie´ …“ Atmosféra pivovarské restaurace vzdálené jen 70 km od Prahy si vás určitě získá: klenuté sklepy krčmy jsou impozantní, ve dvou patrech je tu i s venkovní zahrádkou neuvěřitelných 650 míst! Neomítnuté stěny, sláma na podlaze, stoly z fortelných fošen dobová mluva, hudba a výzdoba, to vše vás vtáhne do atmosféry středověku. Kolem matně plápolají svíce; jen možná chvíli potrvá, než vaše oči uvyknou příšeří a vaše uši neotřele „středověkému“ slovníku místního personálu: „Táhnete se jako smrad, holoto líná! – A co ty, dožrals´pacholku?...“ Objednat si lze jen dobroty právě kouřem zauzené a ohněm ohřáté. Pochutnáte si určitě na grilovaných žebírkách, stehýnkách, klobásách, pečených jablkách či plackách, což doprovází místní ještě teplý chléb, pečený ve zdejší peci. Jíst radím jen rukama, jinak si můžete vysloužit mírný posměch… Samozřejmě – nejde tu o středověk, ale o prožitek určitého druhu. Stejně tak památkářští puristé mají možná pár výhrad jak ke způsobu obnovy zámku, tak k míře jeho komerčního využití. Jakkoli si však vážím ryzí odbornosti, zdá se mi, že je na čase, aby mezi naším kulturním dědictvím a veřejností vznikaly právě mosty toho druhu – a v takových proporcích – jaké volí „noví zámečtí páni na Dětenicích“. (Geografické listy)

Během dvou týdnů rozhodne vedení Pivovaru Náchod, zda pivo Primátor podraží nebo setrvá na dosavadní úrovni. Právu to uvedl vedoucí marketingu František Meduna.

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hektolitrů piva, z čehož bylo 64 procenta v lahvích, 35 procent v sudech a jedno procento připadlo na plechovky. Rozhodující část výroby (45 procent) tvoří světlý ležák, zhruba třetina produkce připadá na světlé výčepní pivo a zbytek činí speciály, na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let. Loni v září doplnil svoji produktovou řadu piv o Primátor 13% polotmavý -speciální polotmavé pivo.

V letošním roce uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. I dnes je pivovar ve stoprocentním vlastnictví města. (Právo)

Největší producent piva na území Královéhradeckého kraje - dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) jde o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie (kam směřuje takřka polovina exportu), dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (45%) tvoří světlý ležák, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let - včetně vícestupňových a pšeničný kvasnicový Weizenbier. Nejvyšší celkový nárůst prodejů - téměř dvojnásobek - zaznamenal právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv - o 29% a dále tmavý ležák - o 28%.

V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Změna v produkci se netýkala pouze sortimentní řady limo, ale ani nosný produkt - pivo - nezůstal vloni stranou, když v září doplnil pivovar svoji produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.). Díky použití karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo je dodáváno v klasických 0,5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 15 a 30 l a od svého vzniku vykazuje velmi dobrou prodejnost. 13% se také stala jubilejním - desátým - pivem pivního portfolia pivovaru – nejširšího mezi českými pivovary.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů – to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen z domácích i zahraničních soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 78, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bude letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

30. června 2006 také uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. (Tisková zpráva Pivovaru Náchod)

1. Výstav Žateckého pivovaru v roce 2005 a plán na rok 2006

V roce 2005 činil výstav Žateckého pivovaru 27,5 tis.hl, což oproti roku 2004 představovalo nárůst o zhruba 15%. Jedná se o nepřetržitý růst od roku 2002, kdy pivovar koupil současný majitel. V tomto trendu by pivovar chtěl pokračovat i v roce 2006, kdy plánuje přesáhnout 30-ti tisícovou hranici.

2. Výrobní program pivovaru, novinky

Každý rok od roku 2002 přišel Žatecký pivovar s jednou novinkou. V loňském roce bylo uvedeno na trh (v rámci žatecké Dočesné) pivo Baronka, silnější světlý ležák s delší dobou zrání v ležáckém tanku. Tím se počet druhů piv vyráběných v Žateckém pivovaru zvýšil na 6. Jedná se o tradiční druhy Žatec Světlé, Žatec Premium a Žatec Export, novinku z roku 2004 tmavý ležák Lučan Premium Tmavé a již zmíněnou Baronku. Do vybraných restaurací se dodává tzv. kvasnicové pivo, tzn. pivo stáčené přímo z ležáckého tanku, nefiltrované.

3. Export

Z celkového ročního výstavu pivovaru bylo 15% produkce určeno na export. Hlavními zahraničními trhy jsou stále Anglie, Švédsko a Itálie, tradiční odběratelé jsou v Německu, Hongkongu a Japonsku, nově se velmi slibně rozvíjí prodej žateckého piva v Austrálii.

4. Počet zaměstnanců

V současné době pracuje v pivovaru 44 zaměstnanců. (Zpráva Žateckého pivovaru)

S politováním musím oznámit, že pivo bude asi o měsíc později. Optimismus byl v otázce rychlosti dokončovacích prací poněkud přehnaný. Ale jako dobrou zprávu mohu prozradit, že ještě před letní sezónou by měla být otevřena PIVOVARSKÁ HOSPODA, a to v Domažlicích! Pokud se týká názvu, mělo by být používáno důsledně historické označení, tedy Koutský ležák (atd.), Chodský GRANÁT, ... Dej Bůh štěstí! (Petr Pavlas - Modrý abbé)

Češi pijí pivo ve velkém, cizinci se na něj jezdí hlavně dívat. A teď se v něm navíc budou ještě koupat. V rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané pro nalákání turistů chystají novinku: pravé Pivní lázně.

"Půjde o originální rekondiční lázeň spojující uvolňující horkou koupel, pramen uzdravující minerální vody, tmavé Koupelové pivo a omlazující účinky pivních kvasnic se směsí sedmi druhů bylin," popisuje pivovar novinku na svých internetových stránkách. Kromě omlazení by lázeň měla pomoci lidem se srdečními problémy. (Českobudějovické listy)