Zdá se, že jednapadesátiletému Josefu Krýslovi začíná tak trochu „švédské období“. Před pár týdny získala tahle živoucí pivovarnická legenda bronzovou medaili za své černé pivo Purkmistr, uvařené v malém pivovaru v Plzeňském dvoře v Černicích. Purkmistr bodoval právě ve Švédsku v soutěži, kde odborníci hodnotili skoro padesát tmavých piv. A také další plány nejspíš zavedou Krýsla na skandinávský poloostrov - příští rok chce stavět pivovar ve Stockholmu.

„Měl by to být pivovar, do kterého by si sládci z malých švédských pivovarů jezdili uvařit svoje recepty. Projekt má odstartovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ říká muž, který po více než čtvrtstoletí v Plzeňském Prazdroji odešel před pár lety na volnou nohu a od loňska má na pivovarské podnikání živnostenský list.

Sám o sobě Krýsl říká, že je profesí „nezávislý sládek“. V praxi to znamená, že v Česku i v cizině pomáhá na svět novým pivovarům. Především těm malým.

„Když mne oslovíte, že chcete postavit pivovar, zařídím úplně všechno. Seženu lidi, kteří jsou pro takové podnikání potřeba, naučím personál vařit pivo, pomůžu i s vytvořením loga a doporučím třeba i další vzdělávání, kdy se zájemce naučí pivo degustovat,“ vypráví Krýsl o svém byznysu.

Jen za poslední rok vyrostly v jeho stopách pivovary v Sokolově a Železné Rudě. Ještě před tím nechal loni svoji autorskou značku na pivovaru ve vietnamském Saigonu. A zanedlouho zasednou první hosté v novém malém pivovaru v Praze, který právě pomáhá budovat. „Celkem jsem se už podílel na projektech osmi pivovarů,“ vypočítává sládek. K pivu se dostal už v roce 1971, kdy začal studovat potravinářskou průmyslovku. Pak nastoupil do plzeňského pivovarského kolosu, kde se ale dlouho neohřál a pokračoval ve studiu na vysoké škole. Odtud se vrátil znovu k plzeňskému pivu a v Prazdroji pak pracoval bez přestávky dvaadvacet let, až do roku 2004. Jeho služebního passata znali hospodští skoro v celé republice - postupně se totiž vypracoval na šéfa technického servisu pivovaru. V hospodách, kde se točí plzeňské, kontroloval jeho kvalitu.

Z Prazdroje nakonec odešel podle vlastních slov proto, že se v obřím provozu cítil jako jeden z dílků stavebnice, který toho na konečném výsledku nemohl moc ovlivnit. „Takhle mi to vyhovuje víc -jsem vlastně zároveň sládkem, marketingovým i obchodním ředitelem. A hlavně svým vlastním šéfem,“ pochvaluje si Krýsl.

Vaření piva je pro otce tří dětí koníčkem i prací zároveň. Když občas zajde do společnosti, rozhodně se ale neomezuje jen na pití z pivního půllitru. „Studoval jsem kvasnou technologii a jak říká jeden můj kamarád, my vzdělanci v chlastu máme rádi pivo, víno i špiritus,“ prohlašuje s nadsázkou. Má velmi rád moravská i česká vína. „Na druhou stranu, dobré pivo si člověk zapamatuje na celý život,“ dodává obratem.

Za pravdu dává sládkovi rostoucí obliba minipivovarů, kam hosté chodí často právě za netradiční chutí podávaného pití. Třeba takovou, jakou měl ležák Joe's Garage, které Josef Krýsl před lety uvařil na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury skutečně doma v garáži. Poté s ním vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách. (MF Dnes)

Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňskému Prazdroji už dávno není jedno, kolik čeho spotřebovává a vypouští. Voda je nejen základ života, to dobře ví i Plzeňský Prazdroj a snaží se toho náležitě využít.

Na vlastní výrobu piva je vhodná podzemní voda z plzeňské čtvrti Roudné. Celý proces výroby piva začíná čištěním vody. Podzemní voda putuje z Roudné do areálu pivovaru potrubím a následně musí být vyčištěna složitým procesem, přičemž základem je odstranění nežádoucích látek (soli železa a manganu, kaly atd.) a minerálů.

Voda je základ

„Voda po provzdušnění musí být následně vyvločkována, projít pískovou filtrací, reverzní osmózou (což je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje) a dále změkčena pomocí vápenatých a hořečnatých iontů,“ upřesňuje Mgr. Vladimír Šťovíček, vedoucí odboru životního prostředí Pilsner Urquell.

Pro sladovnu se voda upravuje jen nepatrně odlišným způsobem. Městská voda z vodárny a z Plzeňské teplárenské, a. s., se využívá pro technologické účely kupříkladu mytí lahví a sanitace.

Rekonstrukce trvala dva roky

Plzeňský pivovar se snaží o maximální snížení emisí oxidu uhličitého, za poslední dva roky klesly o celých 60 procent. Díky zjištění zdrojů vzniku oxidu uhličitého např. při kvašení piva, následném rozvozu, skladování apod., a také díky novým technologiím a principům, jako jsou anaerobní čistírny, jímací stanice nebo redukce transportu (díky licenční výrobě v zahraničí).

Během let 2004–2005 prošel komplex pivovaru rekonstrukcí. „Obnovili jsme mnohá zařízení a tím jsme zamezili vyšší spotřebě plynu,“ dodává Mgr. Šťovíček. Tím také došlo k úspoře plynu o více než polovinu.

Z těchto procesů vyplývá, že slovo ekologie není pro společnost Prazdroj cizí. Program Občanská volba přispěl na ochranu životního prostředí částkou 2,2 miliónu korun. (MF Dnes)

Tak jako mnoho jiných firem v České republice se i společnost Plzeňský Prazdroj snaží ukázat jako firma zajímající se o ochranu životního prostředí. Proto probíhají v jeho prostorách také prezentace o „eko-chování“ pivovaru.

Lidé většinou netuší, že než se pivo dostane na jejich stůl, musí projít náročným a dlouhým procesem kvašení, vaření, skladování, stáčení, převozem… Při každém z těchto kroků ale vznikají i odpadní látky a největší procento z nich tvoří oxid uhličitý.

Tento plyn zatěžuje životní prostředí a přispívá ke skleníkovému efektu. Nejvíce oxidu uhličitého se uvolňuje během dopravy a samotného vaření zlatého moku.

Plzeňský Prazdroj je pivovar, který se snaží dbát o ochranu přírody a zatěžovat okolní vzduch co nejméně. Právě proto proběhla například rekonstrukce varny v letech 2003 až 2005, po které firma zaznamenala snížení vypouštění emisí do ovzduší neuvěřitelných šedesát procent (z původních tisíc tun za rok 2004 na osmnáct tisíc tun za rok 2006).

Ale nová varna není jedinou ekologickou snahou pivovaru. Dalším důležitým prvkem při ekologičtější výrobě piva je užívání plynů s nízkou produkcí oxidu uhličitého pro výrobu tepelné energie.

Díky této snaze, zavádění nových technologií a výše zmíněné rekonstrukci se vypouštění oxidu uhličitého snížilo na minimum, což se dá pokládat za úspěch. (MF Dnes)

Třeboňský pivovar Bohemia Regent zakončil loňský rok se ztrátou 7,4 milionu korun. Podniku zároveň klesly tržby o téměř devět procent na 106,2 milionu korun. Většinu piva prodal pivovar v Česku, kde za něj utržil 91,3 milionu korun. V roce 2005 přitom firma ukončila své hospodaření s pětimilionovým ziskem. (MF Dnes)

Personální rošádu a zeštíhlení zažívá nyní Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Nově je v jeho čele sedmatřicetiletý Jaroslav Tůma, který dosud vedl finanční úsek pivovaru. Radní dosavadního ředitele odvolali.

V čele strakonického pivovaru stál od roku 2005, kdy jej zprivatizovala radnice, tehdejší tajemník města Karel Seknička. K ruce měl ředitele pro obchod, finance i výrobu. To chtějí nyní radní změnit a jediný odpovědný za fungování podniku na břehu Otavy bude nový ředitel Tůma.

Proč ale výměna na postu šéfa? Radní, kteří jsou ze zákona členy valné hromady, to vysvětlují tím, že chtějí zeštíhlit management a zlepšit ekonomické fungování pivovaru.

„V čele pivovaru bude finančník. Byli jsme se podívat jak fungují obdobné pivovary. Veškeré naše kroky mají směřovat ke snížení nákladů a vylepšení výsledků. Čtyři ředitelské posty proto redukujeme a za chod pivovaru bude odpovědný jediný člověk,“ prohlásil starosta města Pavel Vondrys.

Práci po jednotlivých ředitelích převezmou jiní, kteří už nyní v pivovaru pracují, například za celou výrobu bude zodpovědný sládek.

Sedm desítek zaměstnanců pivovaru nemusí mít podle radních strach o práci. „Neplánujeme masivní propouštění, kdy bychom dali výpověď polovině zaměstnanců. Budeme ale u zaměstnanců hledat ještě větší potenciál,“ nastínil starosta Vondrys.

Zisk 95 milionů

Dosavadní ředitel podniku Karel Seknička odchází v okamžiku, kdy se podařilo pivovaru zastavit propad a po patnácti letech zvýšit výstav o tři tisíce hektolitrů na 76 tisíc.

Za loňský rok pivovar, který jako jediný v kraji stoprocentně kontroluje radnice, měl zisk 95 milionů korun a samostatně si splácí bezmála sedmdesátimilionový úvěr, který si na jeho koupi radnice vzala.

Své odvolání Seknička nechtěl moc komentovat. „Je to citlivá věc. Byl jsem odvolán, zatím ani nevím, jestli v pivovaru zůstanu na jiném postu, či nikoliv. Výsledky pivovaru ke konci září byly čtyři miliony korun zisku, což si myslím, že je slušné,“ konstatoval Seknička. (MF Dnes)

Po pěti letech pomalu nekončícího martýria a vlastnických sporů se České Budějovice dočkají příští týden otevření své pivní katedrály - středověkých Masných krámů. Dalších 15 let je bude provozovat pivovar Budějovický Budvar. Ten je i jedním z patnácti vlastníků středověkého objektu, jehož historie sahá až do doby vlády Karla IV, který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso na budějovickém náměstí a přikázal postavit nový objekt. Nejdříve dřevěný, od 16. století pak zděný.

Ten po povodních 2002 ale hygienici zavřeli a dalších pět let trvalo, než se jeho dveře opět otevřou. Bylo k tomu potřeba zhruba 30 milionů korun. Přes 16 milionů vložilo město formou půjčky do obnovy domu, dalšími 14 miliony přispěl Budvar, který vybavil interiér a kuchyni.

Včera to bylo ještě staveniště, kde se dokončují podlahy, toalety, zařizuje kuchyně. Ale tvář, kterou turisté i štamgasti znali, Masným krámům zůstala. Dominuje jí centrální dlouhý prostor, připomínající loď. Postranní kóje, v nichž se kdysi prodávalo maso, zase nabídnou téměř dvě stovky míst u stolů. Všechno je ale modernější. Každý box bude třeba mít svou klimatizaci s filtrací vzduchu a ozvučení. To pro případ, že by sem lidé přišli na televizní sportovní přenos. Stoly i židle budou z dřevěného masivu, někde je kůže, jinde patina. "Masné krámy jsou symbolem Českých Budějovic. Jako památky byly v nabídkách cestovních kanceláří i v době, kdy byly zavřené. Proto nám na nich tolik záleží," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar. Budvar o jejich provozování velmi stál. Už proto, že od nepaměti se v nich netočilo jiné pivo než Budweiser Budvar. "A je to také jedna z nejznámějších restaurací v republice," připomíná mluvčí pivovaru Petr Samec.

V době, kdy to byla pomalu jediná významnější restaurace v historickém jádru, se v ní během zemědělské výstavy Země živitelka vypilo 200 hektolitrů piva za týden. Pro srovnání: když se nyní v některé pivnici vytočí za rok 500 hektolitrů, pivovar ji pokládá za velmi dobrou. Když tisíc, pak za excelentní.

Historická budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných pět set let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna až po druhé světové válce počátkem 50. let. Pak už jejich popularita jen rostla. I proto se říkalo, že kdo nebyl v Masných krámech, jako by v Budějovicích nebyl. (iHNed)

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)

Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)

Po dlouhých třech měsících, které strávil zráním v ležáckých sklepích pivovaru v Kutné Hoře, již putuje speciální Lorec 14° k milovníkům zlatavého moku. Pivovar jej uvařil speciálně pro vánoční trh, ale k dostání bude po celý příští rok. „ Jde o světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili piva z našeho pivovaru,“ řekl Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Pivo se v těchto dnech již rozváží do restaurací a obchodů.

Lorec 14° je lahodné, středně hořké speciální pivo s příjemně nasládlou chutí českého sladu. „Je ideální pro období, ve kterém se prodává. Zahřeje na těle a pohladí po duši,“ charakterizoval pivo Hejra. Pivovar poprvé tento typ piva uvařil před 30 lety v roce 1978

Letos v Kutné Hoře uvařili várku přibližně 400 hektolitrů. „Jako tradičně pivo stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej tak budou moci odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil ředitel pivovaru.

Vaření vánočního speciálu je podle Hejry pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Lorec 14° pivovarští uvařili ještě za horkých srpnových dnů. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde zhruba deset dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašovalo a zrálo dalších přibližně 90 dní,“ doplnil. Nyní se již stáčí do sudů a lahví a putuje k zákazníkům.

Skupina Drinks Union, do které ještě patří pivovary Zlatopramen, Velké Březno a Louny, pro letošní Vánoce připravila také speciální Březňák jantarový ležák. Vánoční speciály připravuje také pivovar Louny. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo NITRO BEER, které Pivovar Nymburk vyprodukoval po několika měsících vývoje s izraelským partnerem, může jít do košér obchodů. NITRO BEER, které je oproti prémiovému ležáku silnější, má 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, je určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo dodáváno do Spojených států amerických a to i do košér obchodů, pro které bylo získání certifikátu podmínkou k prodeji,“ konstatoval ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Výrobu piva NITRO BEER v Nymburském pivovaru prověřoval jeden ze dvou rabínů, kteří mají v Evropě oprávnění k udělení košér certifikátu.

Pivo NITRO BEER mají zájemci možnost ochutnat v pivovarské prodejně v areálu Pivovaru Nymburk, kde je k dispozici v omezeném množství v 0,33litrových láhvích za cenu 15 korun.

Za první pololetí roku 2007 prodal Pivovar Nymburk celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti stejnému období v loňském roce. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel právě export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5%.

Největší úspěchy má Postřižinské pivo v Německu, Francii a Švédsku, ale zájem o něj mají rovněž distributoři například z Austrálie, Izraele nebo USA. Nyní míří pivo z Nymburka také do Karibské oblasti, kde získal pivovar zakázku na speciální druh piva vařeného dle upravené receptury. (Tisková zpráva Pivovaru Nymburk)

Nymburský pivovar, výrobce Postřižinského piva, je nucen ještě letos zvýšit ceny. V těchto dnech se dokončují kalkulace nákladů. Sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen o téměř sto procent.

Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Jestliže pivovar zdražoval v minulosti v průměru o 20 až 50 haléřů na půllitru piva ročně, tak letošní zdražení může dosáhnout až k jedné koruně. Ostatně k podobným cenovým úpravám už přistoupily i jiné pivovary. (MF Dnes)

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku se možná mohou začít těšit na úplně novou značku piva. A to paradoxně v souvislosti s církevními restitucemi. Pokud totiž projde aktuální návrh vládní komise na naturální a finanční vyrovnání státu a církve, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se znovu po šedesáti letech stane vlastníkem pivovaru.

A nejen to. Klášteru připadnou i minimálně stovky hektarů lesů a rybníků, které mu po válce zabavili komunisté. „Určitě bychom si s majetkem dokázali poradit. Z toho obavu vůbec nemám,“ říká převor Justýn z vyšebrodského kláštera.

Před válkou patřil vyšebrodský klášter k největším zaměstnavatelům v kraji. Spravoval čtyři tisíce hektarů lesa, desítky rybníků, vlastnil restauraci i klášterní pivovar. Cisterciáci vybudovali také vůbec první železnici na Lipno. Po sametové revoluci vrátil stát cisterciákům zatím jen klášterní budovu, zatímco ruina sousedního pivovaru se pomalu rozpadá a nedávno v ní dokonce hořelo.

„Pivovar spravuje pozemkový fond, který do něj kvůli nevyřešené otázce vlastnictví nemůže dát ani korunu,“ říká převor. Pokud by však vládní komise prosadila svůj návrh na církevní restituce, představený ministrem kultury Václavem Jehličkou, klášter by mohl po dlouhých desetiletích znovu podnikat v duchu starého hesla „modli se a pracuj“.

Navrhovaná novela zákona totiž počítá s tím, že řeholní řády by většinu svého majetku dostaly zpět. Církve a náboženské společnosti by pak stát za zabavený majetek odškodnil 83 miliardami, vyplácenými postupně po dobu 60 až 70 let. „Zatím nemáme o chystaných restitucích bližší informace, v klášteře totiž není televize. Jestliže ale dostaneme zpět hospodářské budovy, klášterní pivovar postupně obnovíme i s výrobou,“ tvrdí převor.

Jak funguje klášterní hospodaření se přitom čeští zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči v nedalekém premonstrátském klášteře v hornorakouském Aigen-Schläglu. Klášter ke všeobecné spokojenosti místních obyvatel spravuje prakticky celou rakouskou část Šumavy, kromě lesů vlastní i známý lyžařský areál Hochficht, velkou restauraci, vinárnu, provozuje klášterní pivovar. „Podnikáme v oborech, které sice nevynášejí tolik jako spekulace na burze, zato jsou ale stabilním zdrojem příjmů a zajišťují našim pracovníkům zaměstnání v dlouhodobé perspektivě,“ říká Marcus Rubasch, druhý muž v hierarchii kláštera ve Schläglu a správce jeho financí. (Lidovky)

Až do soudní síně může dospět spor mezi dvěma českými provozovateli pivních lázní. Ty novější, harrachovské, provozuje od července Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Proti nim se staví Pivovar Chodovar a jeho rok a půl staré Pravé pivní lázně v Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní.

„Vadí nám, že jsme něco vymysleli a teď nám to zkopírovali se vším všudy,“ stěžuje si ředitel pivních lázní v Chodové Plané Mojmír Prokeš. Navíc má obavy, že harrachovská konkurence může pivním lázním zkazit jméno. „S tím nemohu souhlasit. Naše lázně se sice nenacházejí v historickém hradním sklepení, ale prostředí nemáme o nic horší. A nyní dokonce rozšiřujeme provoz,“ říká František Novosad.

Chodovar doufá, že se mu podaří najít s harrachovskou konkurencí smírné řešení. „Chceme pana Novosada oslovit a domluvit se, jak vše urovnat. Pokud ale nebude respektovat naše podmínky, může se majitel Chodovaru rozhodnout bránit jinak. Třeba s pomocí právníků,“ připouští Prokeš. „Ať se s námi klidně soudí, jestli mají zbytečně moc peněz,“ vzkázal Novosad do Chodové Plané s tím, že napadený název Pravé pivní lázně nepoužívá a nepoužil. „Harrachov a Chodová Planá jsou od sebe vzdáleny kolem 300 kilometrů, pro mě je to spor o ničem,“ myslí si harrachovský podnikatel.

Pravé pivní lázně se nebrání možnému rozšíření služeb pivních lázní v Čechách, ale pouze v případě přidělení licence. Ta je mimo jiné podmíněna výhradním používáním piva z Pivovaru Chodovar. „To absolutně nepřipadá v úvahu. Naše a jejich pivo se nedá vůbec srovnávat. My vyrábíme pivo živé, nefiltrované a nepasterizované, zatímco konkurence musí přidávat do lázně pivní kvasinky,“ vysvětluje Novosad.

František Novosad připouští, že k provozování pivních lázní ho inspirovala konkurence. Hlavně v Německu a Rakousku. „Přiznávám, že i v Chodové Plané jsem co by turista byl. O žádném kopírování ale nemůže být řeč,“ uvedl Novosad. Harrachovským lázním je také vytýkáno používání plastových van oproti nerezovým. Vany jsou ale dělané na zakázku pro tento provoz a podle Novosada poskytují dostatečný komfort.

„Na prosinec připravujeme pro zákazníky, kterých harrachovskými lázněmi zatím prošlo přes tři sta, rozšíření provozu z deseti míst na čtrnáct. Přibude jedna společná dvouvana i s dvoulůžkem odděleným od zbylého provozu. Případný pár tak bude mít absolutní soukromí. Další dvě jednoduché vany budou dřevěné. Hygiena nám schválila použití buku,“ dodal Novosad.

Pivní lázně mají údajně příznivé účinky na pokožku i oběhový sytém. Po koupeli v 10 procentním roztoku piva ještě následuje relaxace v zábalu. (MF Dnes)

Žhavá novinka z Valašského pivovaru BON aneb prolomíme stojaté moravské vody?

Dle našich informací jsme v současné době jediný průmyslový pivovar vyrábějící na Moravě svrchně kvašené pšeničné pivo. Doufáme, že půjde o návrat tohoto kdysi hojně rozšířeného piva v Českých zemích. Rádi bychom pšeničné pivo trvale nabízeli nejen pivním fajnšmekrům, ale i širší veřejnosti.

V současné době existují vedle sebe dvě na první pohled (a ochutnání) dosti podobné kategorie pšeničného piva. Weizenbier a Weissbier. První z nich má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu.

V České republice je také hojně rozšířená výroba pšeničného piva s použitím kvasnic spodního kvašení. Tyto hybridy mají díky tomu vjemový charakter poměrně odlišný. Nechtěli jsme vyrábět další hybrid a tak jsme se zařadili k těm nemnoha pivovarům u nás, které používají svrchní kvašení.

Přesto jsme, doufám, obohatili náš trh pivem mírně odlišného a tím specifického charakteru. O jaké pivo tedy jde?

Nefiltrované světlé pivo vyráběné z vody, ječmeného českého sladu, pšeničného sladu, žateckého poloraného červeňáku a kvasnic svrchního kvašení. EPM 13%, alkohol min. 5,2%.

Ve vůni a posléze chuti cítíte charakteristické tóny banánu, zeleného jablka, špetky hřebíčku, klasickou jemně nakyslou ovocnou chuť netradičně doplňuje v doznění i nahořklý grap. Ano ani u tohoto piva jsme si neodpustili trošku více přichmelit (jak je naším zvykem). A to je příspěvek Valašského pivovaru BON. Mě osobně velmi zachutnalo. Ale důležitější jste vy – naši zákazníci. Dejte nám prosím po ochutnání na náš e-mail vědět váš názor. Zajímá nás, chceme vědět, zda jsme se trefili, či zda ještě máme recepturu trochu upravit.

Kde toto pivo nyní ochutnáte?

V Praze v Pivovarském klubu v Karlíně a v Brně v Klubu Netopýr na Flédě. Další místa budou následovat.

Za Valašský pivovar BON Ing. Roman Holoubek, www.pivobon.cz (Tisková zpráva pivovaru BON)

Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, v minulých dnech znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič.

Soutěž České pivo patří vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhá dvoukolově a součástí posuzování je i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004.

Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stává hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích má vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.

Uherskobrodský pivovar založil v roce 1894 František Janáček. V minulém desetiletí prošel privatizací, ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc hektolitrů piva. (MF Dnes)

Říkají mu Moravský Betlém, ale až v posledních letech se ze šperku stává vybroušený diamant. Starobylé městečko Štramberk, proslulé především architekturou původních dřevěnic, věží Trúba, pravěkou jeskyní Šipka či perníkovou pochutinou zvanou Štramberské uši, láká turisty novými atrakcemi.

Objevuje se ve všech propagačních materiálech, které lákají turisty k návštěvě kraje. Po výstavbě pivovaru, který letos oslavil už dva roky trvání, vyrostlo na náměstí nové informační centrum projektu Relax v podhůří Beskyd a v něm bylo v srpnu otevřeno panoptikum s figurínami osobností, které se významným způsobem zapsaly do dějin města.

Pavel Šmíra, majitel společnosti Šmíra Print, který stojí za novými a renovovanými budovami ve městě, otevře ještě letos muzeum a pekárnu štramberských uší, takzvanou Perníkovku. „Jistě, někteří mí kritici mi vyčítají, že skupuji ve Štramberku nemovitosti. Je to pravda, jenomže já všechny renovuji a vzápětí otvírám, aby mohly sloužit veřejnosti jako muzea, pivovar, restaurace či penzion,“ řekl Pavel Šmíra. (MF Dnes)

Významného partnera s dlouhodobým zájmem o spolupráci získala společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Tisíce obyvatel Ostravy a okolí vyznávajících aktivní sportování se budou v zařízeních společnosti SAREZA nově potkávat s pivní značkou Radegast. Uzavřená smlouva je základním kamenem spolupráce, na kterém chtějí obě strany v budoucnu stavět. Značka Radegast také plánuje řadu speciálních aktivit pro návštěvníky jednotlivých zařízení společnosti SAREZA.

„Vítáme každého partnera, který má zájem podporovat aktivní sportování obyvatel Ostravy. Jsem přesvědčen, že sportovním zařízením společnosti SAREZA i značce Radegast přinese partnerství řadu pozitivních momentů,“ komentoval navázání spolupráce náměstek primátora města Ostravy Lukáš Ženatý.

Jedním z důležitých bodů dohody je také závazek značky Radegast k zajištění kvalitní péče o pivo v zařízeních společnosti SAREZA a zkvalitnění prostředí v restauračních zařízeních. Zejména však jde, podle manažera značky Radegast Karla Krause, o navázání spolupráce, která se může v dalším období rozvíjet: „Smlouva je velmi otevřená k možnostem další spolupráce, o kterou máme velký zájem. Plánujeme i řadu konkrétních aktivit, které mile překvapí všechny návštěvníky sportovních zařízení SAREZA.“

Uzavřením smlouvy se značka Radegast stává partnerem společnosti SAREZA. Ve všech zařízeních firmy patřící městu Ostrava se objeví loga značky Radegast. Totéž platí pro veškeré tiskoviny, reklamní nosiče či webové stránky. Samozřejmostí je poskytnutí zařízení pro čepování kvalitně ošetřeného piva Radegast, vč. profesionálního poradenství. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude mít nového vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Jméno nového vrchního sládka zatím firma tají, oznámí ho prý do konce letošního roku. Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar zastával od roku 2001. Nyní již řídí veškeré logistické operace společnosti a vede celý tým oddělení logistiky v Praze.

"V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznává Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožívá velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.

Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva. Pivovar již letos podle Kužely překonal výstav 600 tisíc hektolitrů, což je plán celého letošního roku. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva. Ostravský pivovar si v těchto dnech připomíná 110. výročí svého založení, za dobu své existence uvařil zhruba 6,4 miliardy půllitrů.

Pivovary Staropramen s patnáctiprocentním podílem na domácím trhu jsou druhým největším producentem piva v ČR. Patří do skupiny InBev, přední světové pivovarnické společnosti. V prvním pololetí Pivovary Staropramen prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 1,58 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o devět procent. Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. (Moravskoslezský deník)

Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil za 110 let své existence pivovar Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen. Od svého založení v roce 1897 totiž ostravský pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl dnes Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.

Své 110. narozeniny oslaví pivovar ve středu. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 tisíc hektolitrů. Roční produkcí se podle Procházky řadí mezi deset největších producentů piva v Česku.

Historie ostravského pivovaru se začala psát 24. října 1897, kdy 187 ostravských občanů založilo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, připomněl Procházka. První várku piva uvařil nový pivovar o rok později. V roce 1939 atakoval hranici 100.000 hektolitrů za rok. Následnou fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

Další expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech minulého století, kdy nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko. V 80. letech pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny. Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.

Ostravar, který patří do skupiny Pivovary Staropramen od roku 1996, se může pochlubit tím, že jeho klíčovou značku vyhlásili čeští sládci i pivovarští odborníci v několika degustačních soutěžích nejlepším pivem v zemi. Od společnosti InBev, jejíž součástí je pivovar od roku 2000, získal před třemi lety titul pro nejvíce se zlepšující pivovar ve střední Evropě. Od září se Ostravar může pyšnit i certifikátem, kterým InBev potvrzuje vysokou kvalitu výroby piva. Pivovar Ostravar vyrábí světlý ležák Ostravar Premium, světlé výčepní pivo Ostravar Originál a pivní speciály Strong, Velvet a Kelt. (Moravskoslezský deník)