Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Rockové rádio bude mít své vlastní pivo

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

Mostecké rockové Gama Rádio si k ročnímu výročí působení v éteru nadělilo speciální dárek - vlastní Gamapivo. Chmelový rockový speciál pro něj připravuje minipivovar Mostecký kahan. Poprvé se nápoj představí v sobotu při otevírání hospody, kterou si rádio rovněž dalo k narozeninám. Budou se v ní pořádat menší rockové, bluesové a jazzové koncerty.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Martin Karaivanov je strojní inženýr, ale už čtrnáct let vaří pivo Svatý Ján na Kolínsku. Založil si vlastní minipivovar a vyrábí jen samé speciály. „Dělám pivo spíš pro fajnšmekry. Cítím teď kvůli počasí větší tlak od zákazníků, ale víc ho uvařit nestihnu,“ říká sládek.

* Jak se strojař stane sládkem?

Pro mě je kouzlo, že z hromady železa vyleze něco tak dobrého a jedinečného. Sám jsem si pivovar navrhnul a postavil a navíc pivo mám rád. Asi jako málokoho mě zajímalo hlavně spojení technologie s výstupním produktem. Jiné zajímal jen ten samotný produkt. Mě bavilo především navrhovat. Pak jsem k tomu přidal vědomosti o vaření piva, učil jsem se z různých knížek a z vysokoškolských skript.

* Proč jste mu dal jméno Svatý Ján?

Máto souvislost s tím, že jsem bydlel v Kolíně. Byla to jedna čtvrť. Před třemi lety jsem se přestěhoval do obce Polepy, kde jsem pivovar zbudoval. Název je ale stejný.

* Je těžké udržet minipivovar? Roste konkurence?

V roce 1996 jsem byl první v republice s minipivovarem. Vyrobím asi 70 hektolitrů ročně. Začínal jsem se dvěma druhy piv, teď mám čtyři. Vzhledem k velikosti to je můj komerční koníček, druhá činnost. Vznikají nové minipivovary, ale to je dobře. Mám radost, protože si nekonkurujeme, rozumíme si, dáváme si informace.

* A lidé mají o speciální pivo zájem?

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Dodávám ho pak do tří specializovaných restaurací. Ty zásobuji výjimečně, nepravidelně. Většinou si lidé u mě objednávají piva pro nějakou zvláštní příležitost, narozeniny, Vánoce, Nový rok. Nechci vyrábět velké množství, ale kvalitní pivo, o něj mají lidi zájem.

* Myslíte, že už mají dost velkých pivovarů?

Nemám nic proti tomu, když velký pivovar dělá dobré pivo, ale oni musí například filtrovat od kvasinek, aby ho mohli stáčet a vydrželo, ale tím pivo ztrácí. Naše záměrně nefiltrujeme. Nemusíme, protože se prodá rychle.

* Nechcete vyrábět víc druhů, třeba letní?

Vlastně stále vyrábím nové. Dělám odnože podle objednávek zákazníků. Základem je vždy jeden ze čtyř základních typů. Letní speciály nedělám, ale všechna moje piva mají méně alkoholu. Vyrábím i pšeničné a to se hodí na léto, protože je lehké.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková


Bernard Fest představí druhou scénu

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

První srpnový pátek bude v Humpolci patřit Bernard Festu. A protože podle Stanislava Bernarda nejlepší zábava je vždy až druhý den, hudební festival tedy pokračuje i v sobotu.

Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard prozradil, na co nového se letos mohou návštěvníci těšit.

Podle čeho vybíráte muzikanty?

Musí nám prostě sedět. Klíčová je originalita, ale taky srdíčko a energie. Takový Miro Žbirka si například stále drží image a neotřelost a je to fajn člověk.

Na koho se letos nejvíc těšíte?

Nemám jen jednoho favorita. Stoprocentně na Monkey Business, Kryštofa, No Name a Mira Žbirku. Zvědavý jsem také na Son Caliente.

Co vás vedlo k pořádání festivalu?

Na začátku byl jednoduchý nápad. Řekli jsme si Pojďme se bavit. Dnes už má festival tradici a nepostrádá profesionalitu. Ze slavností se stala akce nadregionálního významu, ale přesto je to především o zábavě.

Nemáte už někdy organizátorských povinností nad hlavu?

Vůbec ne. Máme vypracované know-how, ke všemu existují manuály. Víme, s kým jsme měli dobré zkušenosti, s kým špatné. Kdokoli by s těmito vědomostmi mohl pořádání převzít. Já sám organizaci nezajišťuju. Pouze dávám podněty, určuju směr a schvaluju.

Měl váš pivovar na starosti pořádání festivalu od začátku, nebo bylo organizátorů více?

Pokaždé jsme ho organizovali my, ale v prvních letech slavností jsem byl prezidentem Svazu malých nezávislých pivovarů. Spolupracovali jsme tedy i s jinými pivovary, které však jenom prodávaly pivo. Organizace byla vždycky na našem pivovaru.

Kdy se z pivních slavností stal festival v pravém slova smyslu?

Naše pivní slavnosti se staly spíše hudebními slavnostmi. Troufnu si tvrdit, že se tu schází naprostá špička hudební scény a v porovnání s jinými festivaly se nemáme za co stydět. Slavnosti se tedy vývojem přeměnily festival. Loni jsme změnili i název na Bernard Fest.

Plánujete nějaké inovace i do budoucna?

Novinky máme už letos. S Milanem Davidem, který provozuje Štočkův dvůr, jsme se dohodli na druhé scéně. Obě jsou přístupné pod jedinou vstupenkou. Chceme, aby město žilo na více místech, nejen na Horním náměstí. Pokud se nápad setká s úspěchem, budeme uvažovat o dalším rozšíření.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Nová expozice aneb sejdeme se ve strojovně

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

Vážení přátelé, dovolujeme si Vás tímto pozvat do nově připravené expozice pivovarského muzea v Kostelci nad Černými lesy:

PIVOVARNICTVÍ NA KOURIMSKU

PIVOVARNICTVÍ NA OSTRAVSKU

STROJOVNA A VARNA

Nové expozice doplňují a navazují na stávající prohlídkovou trasu černokosteleckého pivovarského muzea, Českobrodská 17, 281 63 Kostelec nad Černými lesy. Expozice Pivovarnictví na Kouřimsku vznikla ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně a se Státním okresním archivem Kolín. Expozice Pivovarnictví na Ostravsku vznikla ve spolupráci s Archivem města Ostravy. Další expozice Strojovna a varna jsou dílem Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea o.p.s.

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy je v současnosti otevřeno každou sobotu od 15.00 nebo dle zájmu a objednávky kdykoliv. Možné jsou noční prohlídky, prohlídky s různými formami degustací či pořádání rautu přímo v technologických prostorách.

Slavnostní vernisáž proběhne v sobotu 17. července od 13.00 – 20.00. Úvodní slovo pronese starostka Kostelce n.Č.l. Olga Dekojová a zástupce Kouřimi Josef Klouda. Další program bude zahrnovat krátké príspěvky zástupců Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea Tomáše Vodochodského, Milana Starce a Pavla Jákla, zástupce Státního okresního archivu v Kolíně Jaroslava Pejšy, zástupkyně Národního památkového ústavu Šárky Jirouškové a dalších.

Toto neformální setkání bude doprovázet pouze v čas vernisáže výstava černokosteleckých archiválií ze sbírek Vladimíra Pačesa, Jana Nováka a dalších. Program bude dále doplněn prezentací nově vznikajícího časopisu Pivo, Bier & Ale. Nedílnou součástí sobotního odpoledne bude Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ceny vítězům soutěže o nové logo cestovního ruchu na Podlipansku, prezentace projektu "Polabí - regionální produkt a vyhlášení 2. výzvy 2010 k podávání projektu z oblasti občanské vybavenosti v rámci realizace LEADERU.

Na první pohled geograficky nesourodé oblasti Kouřimska a Ostravska jsou ryze symbolické. Tímto krokem chceme zahájit novou etapu v rozšiřování černokosteleckého pivovarského muzea bez geografického vymezení v rámci České republiky. Záběr studia pivovarské historie je opravdu široký a v současné chvíli je zmapováno v rámci pivovarského muzea přibližně 3000 pivovarů v Čechách a 1000 na Moravě a ve Slezsku.

V návaznosti na stálé expozice Kouřimska a Ostravska bychom rádi pokračovali v tvorbě stálých expozic historie pivovarství v dalších oblastech naší vlasti.

Zdroj: Tisková zpráva Černokosteleckého pivováru


Zvýšenie odbytu vo viacerých sortimentoch až o 30 percent zaznamenal v dôsledku priaznivého počasia za posledných 10 dní Pivovar STEIGER Vyhne, a.s. Denne tak z vyhnianského pivovaru vyexpedujú až 3000 hl piva. V horúčavách idú na odbyt hlavne ľahšie pivá 10 a 11%-né, ale aj výstav sudovej dvanástky je o 4 percentá nad úrovňou minulého roka. Najlepšie sa darí sudovej desiatke, kde je výstav na úrovni 139% z vlaňajška. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Horúce počasie zatiaľ netrvá tak dlho, aby sa prejavil efekt znechutenia z počasia - to býva zvyčajne až po cca 3 týždňoch horúčav a vtedy klesá aj spotreba piva. Zatiaľ sa ľudia pekným dňom tešia a naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. Oproti minulému roku poznačenému krízou sme zaznamenali konečne oživenie spotreby a to pri všetkých stupňovitostiach našich pív. V horúčavách sa dobre míňajú aj nealkoholické pivá. STEIGER FREE, síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než sladené nealká. Tie obsahujú prázdne kalórie, zatiaľ čo pivo je vlastne iónový nápoj obsahujúci celý rad minerálov a vitamínov, predovšetkým skupiny B. Skúsení pivári v priebehu horúcich dní uprednostňujú desiatku, či nealkoholické pivo. Dvanástka je vhodná skôr na večer, hlavne ak po nej nasleduje osviežujúci spánok“ , povedal E.Mihálik.

,,Na spotrebu piva v lete má vplyv nielen samotný účinok konzumácie piva, ale aj pohoda pri jeho konzumácii. Pri tropických horúčavách, je náročné udržať odporúčanú teplotu čapovania v rozmedzí 6-8  C, hlavne v bufetoch na kúpaliskách. Načapované pivo by sa malo vypiť kým je chladné, lebo v horúčave sa rýchlo otepľuje a keď dlhšie postojí v pohári, zvetráva. Pre udržanie chladnejšej teploty načapovaného piva sú v horúcom lete vhodnejšie poháre z hrubšieho skla a pred čapovaním opláchnuté v studenej vode. Pomáha tiež konzumovať tretinky, namiesto pollitrov. Pivo je tak čerstvejšie a chladnejšie a zákazník si ho môže lepšie vychutnať. Samotné čapovanie by malo byť ešte zodpovednejšie, s dôrazom na kvalitu peny a hlavne bez rozčapovania viac pív na pulte, čo škodí kvalite piva zvetraním a zohrievaním“, upozornil E.Mihálik.

Dodal, že pivovarom záleží na tom, aby mali pravidelných poučených konzumentov vyhľadávajúcich kvalitu a nemajú záujem na náhodnej konzumácii. Preto je dôležitá osveta a pravdivé informácie. Radikálne názory, že pivo by sa v teple nemalo piť, nie sú opodstatnené. Pravdivé je skôr tvrdenie, že v každom počasí je vhodnejšie iné pivo. Platí tu priama úmera – čím je teplejšie tým nižšie alkoholické pivo je vhodnejšie na uhasenie smädu. Netreba zabúdať, že aj nealkoholické pivo, je pivo. Dnes sa už varia vynikajúce nealkoholické pivá a to klasickým technologickým postupom varenia a dlhodobého ležania a z pravých pivovarských surovín - pramenistej vody, kvalitného jačmenného sladu a chmeľu. Práve dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva aj nealkoholickému pivu pravú pivnú chuť a jedinečnú vyváženosť horkosti. Najstarší slovenský pivovar STEIGER, ktorý oslavuje tento rok 537 výročie založenia, varí iba také pivá.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


V centru Ústí se otevře pivovar!

[středa, 14. červenec 2010]

Hotel s pivovarem vyhlásí soutěž o název nového ústeckého piva, vítěz jich vypije tisíc zdarma.

Nový pivovar s hotelem vyrostl v Klášterní ulici. Vznikl přeměnou Restaurace na Rychtě, jedné z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem. Zařízení, které ponese název Pivovar hotel Na Rychtě, zahájí provoz začátkem října.

Vrací se do centra

Přímo mezi hosty zde bude vařit pivo Jaroslav Rottenborn, významná osobnost českého pivovarnictví. V pivovarech v Krásném a Velkém Březně působil bez dvou let plné půlstoletí.

Těším se na práci tady. Je to takový patriotistický projekt. Po více než sto čtyřiceti letech se vrátíme k tradici výroby piva v centru Ústí,“ řekl Rottenborn s tím, že poslední pivovar, v Dlouhé ulici, tu skončil v roce 1867.

Vlastníkem Rychty je firma Trade Finance. Hospodu zavřela a začala s její přeměnou loni v květnu. Jednatel Martin Prachař potvrdil, že hrubá stavba je hotová a z větší části nainstalováno i zařízení pro pivovar, restauraci, její kuchyň a hotel. Deník jako první pozval na prohlídku zrekonstruovaných prostor.

V přízemí se jako dosud bude odehrávat veškerý restaurační provoz. Celkem zde bude 150 míst v několika částech, v klasické restauraci, pivnici, u baru, v salonkových boxech a hotelové snídárně. A dalších 80 až 100 pak ještě na přilehlé zahrádce či spíše krytém dvorku za zadním traktem objektu.

Před zraky hostů

Právě součástí těchto prostor bude i samotný minipivovar. Dva obrovské kotle, v nichž se bude bude pivo vařit, nechal majitel postavit jen kousek od lavic určených pro štamgasty. Ti tak budou moci z bezprostřední blízkosti sledovat, jak jejich oblíbený mok začíná vznikat. Další výrobní fáze včetně kvašení ovšem budou probíhat ve sklepních prostorách pod objektem.

Do provozu pivovaru chce vlastník zapojit i samotné Ústečany. Nabídnout jim hodlá tři základní druhy piva a dva další speciální. A budou si i sami moci říci, jaké by se jim líbilo. „Třeba ženám by mohlo chutnat pivo na bázi ovoce,“ nastínil jednu z možností Prachař.

Celkem počítá, že ročně tady vyrobí 1 tisíc hektolitrů piva. V případě zájmu i více, protože kapacita zdejšího minipivovaru bude podle něj až 4,5 tisíce hektolitrů. „Celá produkce bude určena jen pro naši restauraci, nepočítáme, že bychom dodávali zde vyrobené pivo také někam jinam,“ okomentoval to Prachař.

Tisíc piv zdarma

Pivaři se budou moci zapojit také do soutěže o název zdejšího piva. „Spustíme ji už zítra na webových stránkách www.pivovarnarychte.cz. A následně zájemci najdou formulář také v Ústeckém deníku. Odměnou pro výherce bude 1 tisíc piv zdarma, druhý v pořadí zde bude moci buď sám nebo s přáteli bezplatně vypít 500 piv a třetí 250. Vítězný název a pořadí soutěžících určí odborná komise,“ informoval Prachař.

Nový hotel

Hotelové pokoje jsou ve třech patrech, v každém pět, vždy čtyři dvoulůžkové a jeden jednolůžkový.

Nečekáme samozřejmě, že k nám budou jezdit turisté na rodinnou dovolenou. Spíše chceme nabídnout možnost přespání v bezprostředním centru města těm, kteří sem přijedou na den dva, ať již soukromě nebo pracovně,“ poznamenal Prachař. Cenu ještě pevně stanovenu nemají, ale bude se podle něj pohybovat kolem 1 tisíce korun za lůžko se snídaní.

Zůstal starý ráz

Líbí se mi, že se ten starý barák vzhledově moc nezměnil, že si zachoval historický ráz. Novodobého betonu už je kolem dost,“ zhodnotil rekonstrukci a dostavbu Rychty Ústečan Karel Vondráček.

Autorem současné podoby Rychty je architekt Roman Prachař, bratr majitele. Martin Prachař k tomu již při zahájení rekonstrukce řekl, že jsou oba rodilí Ústečáci, kteří mají ke svému městu vztah a snažili se vytvořit něco, co mu prospěje, ne uškodí. Investice firmu přišla bez DPH na 50 milionů korun, z toho polovinu uhradí z přiznané evropské dotace.

Rychta je po Šenkovně druhou nejstarší hospodou v centru Ústí nad Labem. V minulosti vystřídala několik názvů jako U Mádrů nebo Mikulovská vinárna.

Jak byste pojmenovali nové ústecké pivo?

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autorka: Jitka Hadašová


Novou reklamní kampaň s názvem „Všichni touží po moravském zlatě!“, odstartovala 1. července značka Starobrno. „Základní tři reklamní vizuály, které zobrazují historické švédské nájezdníky s velkými otvíráky místo halaparten, francouzské dobové vojsko s čepicemi ve tvaru půllitru piva a Turky s beranidlem jako otvírák, odkazují a vtipně pojímají skutečné historické události a nově vysvětlují motivaci vojsk usilujících o Moravu,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heinekenu Česká republika.

Ústřední myšlenkou kampaně je pojetí Starobrna, nejlepšího piva na celé Moravě, jako moravského zlata, po kterém v době jeho dlouhé historie sahající až do 14. století zatoužila již řada nepřátel. Jejich výčet napříč 16. až 19. stoletím musí nutně zahrnovat Turky a Tatary, nájezdníky z Uher, Švédy, ale i francouzské vojáky císaře Napoleona. Právě tyto nejznámější kapitoly z dějin Moravy vtipně pojímá Starobrno ve své kampani a tvrdí, že všem šlo právě o moravské zlato – Starobrno. Zmocnit se tohoto klenotu se jim však nepodařilo, stejně jako se to nemůže podařit ani novodobým nájezdníkům. Moravané jsou totiž na své Starobrno náležitě pyšní a ubrání si jej, aby si pak zlatý mok a jeho tajemství dobré nálady společně užili. Protože jak praví čtvrtý z řady vizuálů – mírumilovný a násilných dobyvatelů prostý, kde se točí Starobrno, svět Moravanů začíná.

Kampaň vznikala ve spolupráci marketingového oddělení Heinekenu Česká republika a agentury WMC Grey, s níž pivní značka Starobrno spolupracuje od roku 2009. Historická témata ostatně Starobrno zajímají dlouhodobě. Tato pivní značka se totiž již v minulosti stala partnerem několika publikací mapujících moravské předěly. Z nejnovějších můžeme zmínit například knihu Santon Příroda a historie, která byla vydána v roce 2008. Ve čtyřech kapitolách z této knihy popisuje Ing. František Gale, kronikář obce Tvarožná a jeden z autorů knihy, rozličné dějinné události a právě jedna z jeho kapitol pojednává o napoleonských vojscích a jejich marných snahách v Bitvě u Slavkova. Podobných publikací již Starobrno podpořilo více, hlavní motivací takových aktivit je vzbuzovat hrdost Moravanů na vlastní kraj, jehož je Starobrno nedílnou součástí.

Celé léto poběží silná outdoorová a rozhlasová kampaň. Na Moravě bude od začátku července do konce srpna k vidění 31 bigboardů a 96 billboardů s motivem cizáků toužících po starobrněnském pivu a dále máme letos celoročně umístěno 21 netradičních ploch zobrazujících Moravu jako harmonický svět, v němž se ke skvělé zábavě točí Starobrno. Spoty vysílané od 9. července namluvil známý herec Bolek Polívka a hudbu již tradičně připravila skupina Čechomor. Ke každému vizuálu tak vznikla vlastní krátká písnička popisující marné úsilí válečníků lačnících po moravském zlatě,“ upřesňuje Jiří Imrýšek. Použitá chytlavá melodie bude starobrněnským konzumentům povědomá, byla totiž použita už v loňské televizní a rádiové kampani.

Kampaň bude také propojena se všemi letními akcemi značky Starobrno, zejména však s hudebními nebo hudebně-divadelními festivaly, jako bude Starobrno Olšany Open, Vizovické Trnkobraní a Den otevřených dveří Starobrno.

Starobrno na letošní léto a podzim chystá i další zajímavé aktivity na podporu prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Značka Březňák přichází s další novinkou. Oblíbený Březňák světlý ležák speciál 14° míří od začátku června do restaurací, hostinců a dalších gastronomických provozoven, nově se totiž začíná stáčet do výčepních sudů. „Oblíbený speciál Březňák 14° mohli spotřebitelé ochutnat v provozovnách v nejbližším okolí našeho pivovaru Velké Březno v podobě nefiltrovaného piva, nebo si jej v maloobchodní síti koupit v půllitrových lahvích. Právě úspěch lahvového speciálu a jeho sukces ve variantě Vánočního speciálu v restauracích nás přesvědčil k dalšímu kroku, tedy nabídnout trvale Březňáka 14° ve výčepní variantě i v restauracích, a to od začátku června. Naším cílem je přinést tento speciál do konce letošního roku alespoň ve dvou stovkách restaurací, výčepů a dalších gastronomických zařízeních,“ upřesňuje Miroslav Harašta ze společnosti Heineken Česká republika.

Březňák světlý ležák je charakteristický nejen vyšší stupňovitostí, ale také bohatou pěnou, plnou chutí, typickou hořkostí a sytě zlatavou barvou. Právě úspěch lahvového speciálu v maloobchodní síti stál za myšlenkou rozšířit distribuční kanály i o restaurace a gastronomické provozovny. „Vycházíme tak vstříc zákazníkům, kteří si chtějí vychutnat Březňák 14° i točený v restauracích. O novince je budeme informovat přímo v místě prodeje různými propagačními materiály – například papírovými stojánky a plakáty,“ dodává Miroslav Harašta. Speciální ležák se bude stáčet do 30 litrových sudů a bude mít trvanlivost obvyklou pro sudová piva, tedy 3 měsíce.

O vysoké kvalitě speciálního piva Březňák 14° svědčí i řada ocenění, která obdrželo v odborných soutěžích. Například na letošním ročníku České pivní pečeti obsadilo v kategorii Speciální světlé pivo stříbrnou pozici. Loni ve stejné soutěži získal Březňák 14° stříbrnou Extra pivní pečeť a v kategorii Světlé speciální druhé místo. Podobně zabodoval i na Žatecké dočesné 2009, kde se umístil ve své kategorii na čtvrté příčce. Přízeň získal i u Sdružení přítel piva, které mu v loňském roce udělilo v kategorii Světlý ležák speciální bronzovou příčku.

Příznivci piv z pivovaru Velké Březno již v září budou moci v síti restaurací a výčepů ochutnat také další speciální pivo pro unikátní příležitost – Svatováclavský Dopple Dopple Bock

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Do zápolení s 65kilovým nákladem a pětikilometrovou trasou se pustí v rámci závodu Radegast Olomoucký šerpa 100 dvoučlenných týmů. Jejich úkolem bude dopravit na Svatý kopeček co nejrychleji sud s pivem Radegast na tradičním šerpovském nosiči. Unikátní závod odstartuje v sobotu 17. července na Zámeckém náměstí ve Velké Bystřici u Olomouce. Netradiční výzvy se chopí i tým hokejistů HC Olomouc, který si účastí v závodě zpestří náročnou přípravu na novou hokejovou sezónu. V cíli bude pro všechny fanoušky připravena autogramiáda, ke které se připojí i olomoucký kapitán Richard Brančík.

Radegast Olomoucký šerpa je unikátní závod pro pravé chlapy, který slibuje nevšední zážitek. Příznivci netradičních výzev a správně hořkého piva prověří své síly v závodě, ve kterém se budou muset obětovat jeden pro druhého a překonat své fyzické i psychické hranice“, objasňuje hlavní myšlenku závodu manažer značky Radegast Pavel Kmínek a dodává: „Vítězem je každý tým, který dorazí do cíle, bez ohledu na to, na kterém místě skončí.

Každý tým, který dosáhne s nákladem cíle u ZOO Olomouc na Svatém kopečku, dostane zasloužených 60 piv Radegast, a také získá skvělý pocit ze splnění náročného úkolu. Nejrychlejší tým se může těšit na čtyři 30litrové soudky piva Radegast.

HC Olomouc pošle do boje obránce Jakuba Bartoně a útočníka Tomáše Zbořila, který k tomu říká: „Tvrdě se připravujeme na novou sezónu a v rámci letní dřiny chceme otestovat svoji připravenost i na šerpovském závodě. Je to pro nás výzva, kterou jsme rádi přijali.

Na start se postaví prvních 80 přihlášených týmů přes internet, které budou mít na startu přednost. Z důvodu naplnění počtu registrovaných týmů na internetu bude probíhat přihlašování do závodu již jen v místě konání.

Přímo na místě se může registrovat dalších 20 týmů (platí pravidlo o dřívější registraci na místě). Celkově se závodu zúčastní maximálně 100 týmů.

Registrace bude probíhat od 10 hod. na Zámeckém náměstí ve Velké Bystřici. První šerpové se vydají na trať hodinu před pravým polednem. Vyhlášení výsledků proběhne na Svatém kopečku v 17 hod.

Pro fanoušky bude na startu i v cíli připraven atraktivní doprovodný program v podobě zkoušky šerpovských krosen, skákacích bot, vzpírání sudů, kohoutích zápasů, chůze na laně či lukostřelby. Chybět nebude dobré jídlo a hlavně správně vychlazený Radegast.

Radegast Olomoucký šerpa je pokračováním seriálu šerpovských závodů, jejichž rostoucí popularitu popsal Pavel Kmínek: „V Ostravici proběhl 26. června druhý ročník závodu Radegast Beskydský šerpa. Dosáhli jsme rekordní účasti i rekordních časů. Pro obrovský zájem jsme se rozhodli, že letos uskutečníme ještě závod 31.července v Lukově u Zlína.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Video: Vyškovský pivovar nekončí

[středa, 14. červenec 2010]

Ještě minulý měsíc visela nad Vyškovský pivovarem hrozba zavření celého podniku kvůli vysokým ztrátám. Proti uzavření ale začali bojovat místní obyvatelé peticí. Ministerstvo zemědělství tak rozhodlo, že dá pivovaru poslední šanci, hodlá ho pronajmout.

Zdroj: RTA.cz


Jako nabubřelou hodnotí kampaň Plzeňského Prazdroje na podporu nealkoholického piva Birell „Chutí převyšuje ostatní“ generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Řekl to v úterý na tiskové konferenci, na níž také vyzval Plzeňský Prazdroj na souboj. Předmětem souboje má být nealkoholické pivo Bernard a právě zmiňovaný Birell. Garantem duelu má být Sdružení přátel piva, které určí 25 degustátorů a ti mají ve slepém testu posoudit, jaké nealkoholické pivo zakoupené v běžném prodeji jim více chutná.

Pokud Birell souboj prohraje, měl by Plzeňský Prazdroj kampaň na jeho podporu ukončit a veřejně se zavázat, že nebude ve svých reklamních kampaních používat nepodložená tvrzení.

Zdroj: i-Vysočina.cz


Ve Svijanech vaří pivo pěkně postaru. A ten kvasničák, ten je nejlepší. + NÁVOD NA VLASTNÍ PIVO

Na kopci ve vesnici Svijany stojí celkem malý pivovar. Neoslní vás stometrový komín ani obrovské budovy. Hlavní je tu pivo. „Dáváme tomu všechno. Dost mě mrzí, když nějaký velký nejmenovaný pivovar hlásá, že chrání tradiční postupy – a už dávno nedělá pivo postaru,“ říká sládek Petr Menšík.

Foto

Jak vypadají vnitřnosti takového tradičního pivovaru? Všechno začíná ve varně. V obřích nádobách o objemu dvě stě hektolitrů se smíchá rozdrcený slad s vodou. Tu čerpají ve Svijanech z vlastních vrtů. Při různých teplotách se škrob mění na cukr. Vznikne sladina, která se scedí, a pak se přidává to hlavní – chmel. Sype se do varny v několika dávkách a dodává tu chuť a vůni, na kterou jsme všichni zvyklí.

Chmel si pěstuje svijanský pivovar vlastní. Na Polepských blatech stojí 54 hektarů chmelnic. Sehnat dneska kvalitní chmel není podle Petra Menšíka, sládka roku 2003, zas tak jednoduché. „Lidi nemají vztah k půdě, a pokud dostali chmelnici v restituci, tak většinou nevědí, co s ní. Průměrné stáří chmelnic by mělo být kolem deseti let, ale v České republice je to hodně přes dvacet.

Sklepy ještě od Němců

Během čtyřiadvaceti hodin vyteče ze svijanských várnic 1600 hektolitrů mladiny, která se ve vířivých kádích zbaví kalů, zchladí se a přidávají se do ní pivovarské kvasinky. „Proces by mohl být rychlejší, ale dodržujeme tradiční technologické postupy, abychom tu nevyráběli jen další europivo,“ říká Petr Menšík. „Pivo vaříme za normálního atmosférického tlaku. Nešetříme čas a energii, protože by to mělo zásadní vliv na charakter našeho piva.

Z varny míříme po schodech dolů, do spilek, kde probíhá kvašení. Rozlehlé podzemní místnosti postavili ještě za války Němci. V obrovských kádích tu pracují kvasinky na tom, abyste si mohli dát pořádně do nosu – mění asi 70 procent cukru na alkohol (při tom vzniká ještě oxid uhličitý). Na povrchu leží jako deka hnusná hnědá pěna. „Jen to zkuste ochutnat, není to tak strašný,“ láká sládek do pasti nic netušící redaktory JPM. Naberu trochu na prst, strčím do úst a… Chutná to jako kočičí zvratky (ne že bychom si je dávali k svačině).

Foto

No, a na tomhle hnusu si pochutnáváte v pivu od firem, které mají kvašení uzavřené a pod tlakem. Samozřejmě jim to jde rychleji, ale nám jde o lepší chuť.“ Menšíkův ortel nás pivaře moc netěší. Náladu nám spraví informace, že ve Svijanech kvasí pivo poctivě zhruba celý týden.

Kvasničák od missky

To už přicházíme do ležáckých sklepů k velkým ocelovým tankům, kde pivo zraje. Speciální piva tu zůstávají až dva měsíce. Ve Svijanech mají přes stovku různých nádrží – od šedesátihektolitrových drobků až po šestisethektolitrové macky. Každý takový kolos má průměr 2,4 metru, délku 15 metrů a stojí 1,2 milionu korun. Letos jich chtějí přistavět dalších osmnáct. Žízeň je přece v létě veliká a poptávka po Svijanech roste.

Foto

Posledním krokem k pořádnému pivu je křemelinový filtr, kde nápoj získává jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.

My jsme poprosili miss zlatého moku ČR 2009 Petru Bubákovou, která pivovar reprezentuje, aby nám natočila kvasničák. Dostali jsme ho rovnou do dvoulitrového korbele, takže misska pak byla ještě krásnější a vytáhli jsme z ní, že nemá přítele. Na oběd s námi radši nešla, že prý musí pracovat. Kolega Tvárnica bohužel neudržel hlavu vztyčenou a cestou do redakce zhrzeně usnul jako nějaký pivní začátečník.

Foto

Domácí pivovarna

Vykvaste si vlastní mok podle Petra Menšíka.

Co potřebujete: chmel, sladový šrot a pivovarské kvasnice, vodu a trpělivost.

Problémy, na které narazíte: Pozor na hrnce, nemuseli byste jich mít dost. Připravte se, že bude trvat hodně dlouho, než se cokoli ohřeje. Budete muset odstranit mláto (tuhé zbytky po cezení) a rozmyslete si, jak rychle zchladíte horkou mladinu (čerstvě uvařená várka piva).

Postup: Než se pustíte do vaření piva doma, pořiďte si přesný teploměr, vhodný je i sacharometr. Na vodě otestujte, jak dlouho budete jednotlivé rmuty (varná směs po přidání všech přísad) ohřívat a jakou má váš sporák setrvačnost. Vyzkoumejte, na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu udržovali konstantní. Dobře si promyslete, jak budete pivo cedit, chladit, a až budete mít představu, sežeňte si pomocníka, protože dvě ruce vám v určité chvíli stačit nebudou.

Jak to nezkazit: Až budete mít hotovou mladinu, je nutné týden až deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zelené pivo rychle a včas zchladit. Následné dokvášení už je to nejjednodušší. Když vařil doma Petr Menšík, nalil pivo do PET lahví a na měsíc zabral půlku lednice. „Můj produkt se sice dal vypít, ale lepší je si sednout na pár kousků do hospody.“ Než pozvete kámoše vy, raději se přesvědčte, že je vaše sanitární technika v dobrém stavu.

Zdroj: Jen pro muže.cz | Autor: Milan Šturm | Foto: Oskar Tvárnica


Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již od středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu roku 1871 rozhodnutí městské rady na zřízení vlastního obecního pivovaru.

Foto

Základní kámen byl položen 8. dubna 1872. Práce na stavbě úspěšně pokračovala a už 4. května se začaly klenout sklepy. Se zahájením provozu se počítalo nejdříve někdy v druhém pololetí roku 1873 a již od počátku roku se vytvářely podmínky pro hladký náběh provozu. Stavbu pivovaru sledovalo pozorně skutečně celé město a řada občanů chodila na procházky do Montace, aby cestou pozorovala život a dění na staveništi. První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem.

Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi.

Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 – 1930 došlo k rozšíření provozu, byla postavena nová varna. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou tmavého piva) – předchůdce současné známky PRIMÁTOR®.

Lahvové pivo se začalo stáčet až v roce 1937 na ručních strojích. Do té doby se pivo do lahví stáčelo výhradně v soukromých stáčírnách a v pivovaře jen do transportních sudů. Teprve po druhé světové válce v roce 1948 a dalších letech bylo přikročeno k větším investicím – zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, pořízení chladicího zařízení, rozšíření sladovny a zavedení parovodu k výrobě piva a sušení sladu.

V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybaveny čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Touto investicí dochází k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru.

V současnosti pivovar produkuje pivo z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin – sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Rozsáhlý sortiment piv znají konzumenti pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR®.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autorka: Lucie Marunová


V pátek 16. července zavítá Snídaně na cestách na zámek v Dětenicích. Natáčení se můžete zúčastnit i vy.

Foto

Moderátorskou dvojicí Snídaně s Novou v Dětenicích budou v dobových středověkých kostýmech Iveta Kořínková a Aleš Lehký. Informace o počasí přinese Karla Mráčková. Speciálním hostem pořadu bude herečka Veronika Nová ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Diváci uvidí kromě zámku i pivovar a muzeum, kde se dozví o tamním legendárním Pivu lásky. Poté společně s průvodkyní navštíví i dětenickou středověkou krčmu, kde na ně bude čekat nefalšovaný pirát.

Diváci mají na akci volný vstup do 8:30 a do kapacity areálu. Čekají na ně i nejrůznější soutěže v průběhu celého vysílání - hra v královské kuželky, soutěž s jablky či lovení rybiček pod dohledem místního vodníka.

Zdroj: Doma Nova.cz


Český pivovarnický trh letos i kvůli přetrvávající hospodářské krizi padá, v lepším případě stagnuje. Jsou ale výjimky, kterým se i přes recesi velmi daří. Například Rodinný pivovar Bernard za červen meziročně zvýšil výstav o 21 procent.

Výstav za letošní červen byl 23,7 tisíce hektolitrů, zatímco v roce 2009 to bylo 19,6 tisíce hektolitrů piva. Pro zajímavost, v roce 2001 byl červnový výstav 8,6 tisíce hektolitrů,“ uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pivovar za úspěchem nevidí příznivé počasí a momentální letní teploty, ale spíše zájem lidí o chuťově zajímavější pivní speciály či nealkoholické pivo. „Stále narůstající obliba je také u nealkoholických nápojů na bázi sladu Bernard s čistou hlavou Švestka a nově také Bernard s čistou hlavou Višeň,“ konstatoval Bernard.

Lidé nemají zájem o chuťově unifikovaný nápoj. Naopak, baví je zajímavé pivo s osobitým charakterem. V neposlední řadě rovněž rozhoduje fungující obchodní politika, schopnost pružně reagovat na požadavky trhu a kuráž pouštět se do riskantních nápadů,“ dodal.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je už tradične partnerom známeho festivalu tradičnej ľudovej kultúry v Detve. Na tohtoročných FOLKLÓRNYCH SLÁVNOSTIACH POD POĽANOU V DETVE sa v dňoch 9. - 11. JÚLA 2010 očakáva nielen viac ako 150 súborov a cca 50.000 návštevníkov, ale vzhľadom na horúce počasie aj prekonanie doterajšieho rekordu v počte vyčapovaných pív. Vlaňajší rekord na úrovni cca 80.000 pív by mali účastníci prekonať a vypiť počas troch dní až cca 85.000 - 90.000 pív zo STEIGRA, nevylučuje sa ani pád hranice 100.000 čapovaných pív. V horúcom počasí sa čapuje iba desiatka STEIGER Classic a nealkoholický nápoj KolaLoka. Informoval o tom Vedúci marketingu pivovaru Emil Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Dlhoročne podporuje Folklórne slávnosti pod Poľanou v Detve a Majstrovstvá sveta vo varení a jedení bryndzových halušiek v Tureckej. Tak ako dobré halušky, rázovitý folklór, aj pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Už 537 rokov ich varia klasickými technologickými postupmi. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody Štiavnických vrchov, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

,,Portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Súčasná hospodárska kríza mení štruktúru spotreby nápojov, spotrebiteľské návyky a ovplyvňuje návštevnosť reštauračných a pohostinských zariadení. Pivo však utrpelo zo všetkých nápojov najmenej. Ľudia si konečne uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Hovorí sa o návrate spotrebiteľa k pivu a prehodnotenie jeho postoja voči koncentrovaným liehovým nápojom. Dúfame, že presun od prechemizovaných a predražených nápojov, smerom k tradičnému pivu, bude pokračovať“, konštatoval E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Chmel, jedna z důležitých surovin pro výrobu piva, se v Čechách pomalu stává vzácnou rostlinou, téměř ohroženým druhem.

Vyjeďte si na Rakovnicko nebo na Žatecko, ještě před nedávnem vyhlášenými chmelařskými oblastmi, a v krajině kdysi plné známých dřevěných konstrukcí se pokuste objevit chmelnici.

Většina pivovarů v Čechách používá chmel z dovozu. Ten domácí, ač mnohem kvalitnější, byl dražší. Tuzemské suroviny používají vlastně již jen v malých pivovarech, řekněte si tedy sami který pivovar vaří klasické a poctivé české pivo,“ uvažuje Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

V pivovaře občas připravují zkušební várky originálního Kosteleckého piva a tak přišli s nápadem založit na pivovarské zahradě vlastní chmelnici.

Sazenice se podařilo získat ve Výzkumném ústavu chmelařském v Žatci. Když jsem je měl naložené v autě, vracel se s nimi domů a telefonoval, že sebou vezu šedesát sládků. Reakce naznačovala, že na mně po návratu hned před bránou bude čekat jednotka psychiatrů. Nemusela. Sládek se totiž jmenuje získaná odrůda chmele, pochází z tradiční žatecké oblasti a vezl jsem rovných šedesát sazenic,“ vzpomíná další majitel pivovaru Tomáš Vododchodský, který s nápadem pěstovat vlastní chmel přišel.

Vodící dráty po kterých se bude pnout pro pivovarníky důležitá rostlina a oddělí zahradu od přilehlé silnice byly nataženy, všechny sazenice se ujaly. Minulý týden se ale našel člověk, který si dal práci a prakticky všechny dráty strhal.

Každý asi hledá sebeuplatnění někde jinde. Někdo se pokouší něco rozumného vytvořit, druhý se zase vyžívá v ničení. Zajímavé je, že člověk, který je schopný něco pořádného udělat zásadně neškodí práci druhých. Asi proto, že jí je schopen ocenit,“ říká Milan Starec.

Sadba akci nezvaného hosta přežila bez poškození, dráty se opět natáhly, rostlinky rostou dál. To co vypěstujeme nám bude stačit na pokusné várky, ale perspektivně bychom rádi obnovili alespoň nějakou z chmelnic, které na Černokostelecku bývaly. Jednomu místu kousek od pivovaru se do dnes říká chmelnice, ale kde skutečně byly a jaké odrůdy se zde pěstovaly již asi nikdo netuší,“ doplňuje Tomáš Vododchodský.

Místní pivovarští vědí, že vlastní pivo začnou záhy vařit. Jejich snem je aby bylo z místních surovin; vlastního chmelu a v pivovaře připraveného sladu.

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek


Víte, co je to limpa, či vidrovací lopata? Jak vypadala palice používaná při ledování? A jak se v dobách bez elektrického proudu chladilo pivo?

Nejen to se dozvíte na nové výstavě v jihlavském Muzeu Vysočiny. Začala slavnostně v pátek a je jednou z připomínek jubilea místního pivovaru, který letos slaví 150. výročí od svého vzniku.

Myslím si, že k takovému významnému výročí výstava patří. Prvně jsme se tomu trochu bránili, protože jsme nevěřili, že se nám podaří něco sehnat, a pak jsme přes média informovali lidi a byli jsme překvapeni, kolik lidí se nám ozvalo,“ říká o prvních krůčcích k výstavě Eva Vařejčková z obchodního oddělení pivovaru. „Největší překvapení byla asi tato bedna. To přijel do pivovaru pán a říkal, ať se jdeme podívat, že má na autě bednu a že si myslí, že to je něco z pivovaru. Tak jsme se šli podívat a byl to takovýhle krásný kousek,“ říká Vařejčková o bedně, která v minulosti byla zřejmě chladničkou.

Na výstavě, která ukazuje historické sklenice, včetně těch uranem barvených, pivní tácky, ale i hospodské kouty minulosti, se můžete v muzeu osvěžit do 29. srpna.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Výrobu piva od A do Z můžete sledovat v jihlavském pivovaru. Ten totiž pořádá exkurze, při nichž bývalí sládci provedou návštěvníky pivovarem a ukážou jim v podstatě celý proces výroby piva.

Platí to celoročně. Za ty dva roky, co jsem získal angažmá v jihlavském pivovaru, tak si myslím, že se ztrojnásobil,možná zečtyřnásobil počet lidí, kteří na tu exkurzi chodí,“ počítá obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. „Je to spojené s ochutnávkou,“ dodává ještě.

Ideální skupina na exkurzi je od 15 do 30 lidí. Prohlídka trvá asi 40 minut, pak návštěvníci s průvodci mohou ještě posedět v restauraci a vyptávat se, co je zajímá.

Exkurzi v Pivovaru Jihlava je třeba objednat předem na telefonu 800 153 495.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi pijí málo piva, stěžují si velké pivovary. Objevují kvalitu, kontrují malí výrobci v čele s pivovarem Svijany, největším výrobcem speciálů, který letos uvaří o 15–20 % více piva než loni. Jaký mají malé pivovary recept na úspěch?

Tradiční postupy jsou drahé

"Velkým pivovarům se dařilo, když se nedařilo malým, teď se role obrátily," vysvětluje současnou situaci sládek pivovaru Svijany Petr Menšík. Po revoluci jim pomohly k uchvácení trhu kapitály nadnárodních koncernů. Ty do výroby zavedly vlastní, v zahraničí prověřené postupy. Původní česká piva ovšem svůj typický charakter ztrácela. "Ten souvisí s tradičními českými výrobními postupy, které jsou drahé. Malé pivovary neměly dostatek financí na inovace a tradiční výroba se nyní stává jejich předností, odlišná chuť je pro konzumenty zajímavější," tvrdí Menšík.Pivovar Svijany.

Ve Svijanech investovali v uplynulých dvanácti letech zejména do zařízení podporujících kvalitu piva, například do nové spilky (kde probíhá kvašení) a sklepů, tzv. ležáckých, v nichž pivo zraje. Všechny úpravy se však prováděly v souladu s postupy prověřenými staletími. Peníze šly pouze do technologií, kterými lze ušetřit lidskou práci a energii, aniž by byla ohrožena výsledná kvalita piva. Slad tu prochází dvojím rmutováním a pivo kvasí v nerezových kádích, ze kterých se sbírají nečistoty.

"Při používání moderních CK tanků se veškeré látky rozpustí v pivu, což zapříčiňuje jeho nepříjemnou hořkost, ale ušetříte tak až 10 % chmelu," vysvětluje odlišnost výroby konkurence Petr Menšík. Oproti mnohdy obrovským tankům na zrání používaným ve velkých pivovarech, o průměru i několika metrů, udržují ve Svijanech již po staletí identický průměr 240 cm. "Spolu se správnou teplotou a časem je klíčem k dobré pěnivosti piva, kvasinky klesají spolu s kaly ke dnu a CO2 stoupá vzhůru." Pivo vyrábějí v týdenních cyklech podle aktuálních požadavků trhu, hotové je za dva měsíce. Nepasterují je ani nestabilizují, proto nezmění chuť, vůni ani pěnivost. Do distribuce jde do dvou týdnů po stočení.

Aby chutnal i druhý lok

Svijany sází na pojem, jenž je v pivovarnictví v posledních letech velmi frekventovaný: pitelnost. V zásadě jde o to, jestli konkrétní značka piva poslouží jen k ukojení žízně, nebo zda konzumenta přiměje k opakovanému pití. Jinými slovy, jestli mu výjimečně zachutná, aby si ji zapamatoval a vyhledal znovu.

"Nikdo neví, čím je pitelnost způsobená. Je to souhra více faktorů, ukazuje se ale, že pivo s použitím moderních procesů pitelnost ztratilo. Proto spotřeba piva v Čechách klesá," tvrdí Menšík. Letos ve Svijanech plánují uvařit 400 000 hl, desetkrát více než v roce 1998, kdy malý regionální pivovar před krachem koupila společnost LIF. Od té doby získalo každé svijanské pivo alespoň jedno ocenění. Místní pivo chutná jinak, ale má svůj charakter. Ochutnat je můžete 17. července na Svijanských slavnostech nebo při prohlídce pivovaru vedené třeba Miss zlatého moku.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Kristina Šemberová

[Svijany] 21:56 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 355 z 511 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI