Kdo si chce dát Rampušáka, musí za ním do Dobrušky.

Přestože historie pivovaru v Dobrušce sahá do 14. století, je jedním z nejmladších v zemi. Jeho šéfové přiznávají, že jsou patrioty. Tradiční ležák Rampušák opouští pivovar zřídka, lidé za ním musí do Dobrušky. Pivovar sází hlavně na místní milovníky piva a na pivní turisty.

Po desetileté přestávce obnovil pivovar v Dobrušce provoz teprve vloni a zákazníkům se otevřel na počátku letní sezony. Namísto obchodní expanze jeho vedení chce sloužit především návštěvníkům Dobrušky.

"V současné době se chceme věnovat především pivní turistice a vytvořit centrum pro milovníky piva. Návštěvníci našeho zájezdního pivovarského restaurantu mohou ochutnat nejen našeho Rampušáka, ale také některé druhy piv z jiných menších pivovarů,“ říká spolumajitel společnosti Staročeský pivovárek Ladislav Valtr, který se proti ostatním pivovarům nechce nijak vymezovat, spíše naopak.

"Rampušáka budeme točit kromě pivovaru na různých akcích v Dobrušce a okolí, v budoucnosti budeme v případě zájmu místních patriotů zásobovat kvasnicovým pivem i Orlické hory (ubytování Letohrad ), ale větší expanzi nechystáme," uvedl Valtr.

Novodobá historie pivovaru v Dobrušce sahá do roku 1870. Tradice dobrušského pivovarnictví se však vytvářela ještě o několik set let dříve. Doklady o přidělení práva várečného pocházejí z roku 1321. Výroba na několik let skončila teprve v roce 1995.

"Pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Hradec Králové a skončil jako jeden z posledních provozů. Jeho stav byl v té době dost žalostný. Přestavba začala v roce 2002 a následovalo postupné zprovozňování pivovaru a sladovny, na kterém se finančně podílely také fondy Evropské unie. Sladovna začala opět vyrábět vloni, kolaudace zbývající části pivovaru proběhla letos. Tradice však sahá až k úplným počátkům pivovarnictví u nás," uvádí Valter.

V obnoveném pivovaru lidé najdou stylovou hospůdku a mohou si prohlédnout starou sladovnu. "Pořádáme také exkurze, ochutnávky piva, ukázky ruční řemeslné výroby, prohlídky starých pivovarských sklepů či ukázku výroby sladu,“ říká Valter. Lidé si mohou pivovar prohlédnout i na internetu.

V budoucnu se návštěvníci Dobrušky budou moci ubytovat přímo v pivovaru. (iDnes)

V nevídaném sporu o to, zda má radnice zaplatit pokus o rekordní přípitek pivem na náměstí, se utkali plzeňští politici. Nejvíc jim vadil laciný humor během programu a propagace alkoholu. Akce byla nejdřív zamítnuta. Při druhém hlasování změnili názor čtyři zastupitelé a přípitek prošel.

O jakou akci se vůbec jedná? Město chce rozšířit tradiční a známou kulturní akci Plzeňského Prazdroje Pilsner Fest z pivovaru do centra města. Na nádvoří pivovaru se při festivalu pořádají koncerty pro desetitisíce lidí.

Nyní vznikl plán uspořádat v rámci Pilsner Festu na náměstí Republiky 30. září program s vystoupením Věry Špinarové, skupiny Děda Mládek Illegal Band a známým moderátorem Petrem Rychlým.

A právě na náměstí by si měl primátor města Miroslav Kalous připít s lidmi pivem v plechovkách. Zatím se počítá s pěti tisícovkami plechovek za sto tisíc korun. Celá akce má pak má město přijít na tři čtvrtě milionu korun.

"Myslíme, že je to další způsob, jak by se dalo zlepšit povědomí o městě Plzni," přesvědčoval primátor Miroslav Kalous zastupitele, aby souhlasili.

Profesor: Je to laciný druh humoru

První, u koho primátor narazil, byl vysokoškolský profesor a bývalý rektor Západočeské univerzity Jiří Holenda. Ten prohlásil, že se 750 tisíc korun dá využít pro město lépe. "Nemohu souhlasit s rozšiřováním podobných akcí laciného charakteru," řekl Jiří Holenda.

Profesora přitom šokovalo, že umělci mají za své vystoupení inkasovat 200 tisíc korun. "Chtěl bych vědět, kolik dostane Petr Rychlý. Když ho slyším mluvit, naskakuje mi husí kůže. Je to laciný druh humoru," uvedl Holenda.

"Akce stojí celkem asi pět milionů korun a bude inzerována v rámci celé republiky. Je to o prezentaci města," hájil záměr primátor.

Radní se bojí propagace alkoholu

Protest se ale ozval i od člena městské rady Miroslava Zábranského. "Odlišujeme prezentaci města od prezentace Plzeňského Prazdroje. Prezentace města je dobrá, ale připíjet si plechovkami piva? Vzhledem ke statusu města, který nám zakazuje podporovat alkoholismus, nemohu souhlasit," sdělil Zábranský.

Ke slovu se znovu hlásil profesor Holenda a také odsoudil snahu o rekordní přípitek. "Je to blbost. To bychom se mohli prezentovat i tak, že zastupitelé sní dvě stě tisíc švestkových knedlíků," zlobil se Holenda.

Pivo by mělo být zadarmo, říká zastupitel

Dalšímu zastupiteli se nelíbilo, že by mělo město za pivo platit. "Neměl by nám Prazdroj dát ty plechovky zadarmo? Už proto, že se při všech akcích na náměstí točí právě Prazdroj," navrhoval Lumír Neuberg.

"Myslím, že Prazdroj dodá pivo zadarmo," přispěchal s nadějným příslibem primátor Kalous. A také hned připomněl, že pivovar sponzoruje i jiné kulturní a společenské akce.

Na řadu přišlo hlasování. Návrh neprošel, protože pro bylo pouze 21 politiků. Jeden ze zastupitelů se ale přihlásil, že kvůli technické chybě hlasovat nemohl. Někteří politici se přitom zřejmě lekli, že primátorem prosazovaná akce neprošla a rychle změnili původní postoj.

Podruhé už bylo pro 25 hlasů. Přípitek prošel. (iDnes)

Do USA míří další "budweiser" a vzbudil rozruch i v amerických médiích. Jedná o pivo z Budějovického měšťanského pivovaru. "Pivo, o němž jeho výrobce prohlašuje, že je tím originálním ´budweiserem´ se bude prodávat ve stínu firmy Anheuser-Bush, výrobce stejnojmenného, známějšího piva," uvedl USA Today.

Pivo budějovické firmy, která vaří například Samson, bylo na amerických trzích představeno letos na jaře, nyní se začne prodávat i ve městě St. Louis ve státě Missouri .

Budějovický měšťanský pivovar ale nemá zájem začít další bitvu o jméno, přinejmenším ne ve Spojených státech, proto zde bude svoje pivo prodávat pod značkou B.B Burgerbrau, což v překladu znamená měšťanské pivo, uvedl USA Today s odvoláním na agenturu AP. V jiných zemích se stejné pivo prodává pod značkou Budweiser Bier, tedy budějovické pivo.

"Nechci se popálit," řekl agentuře AP Rob Neuer, prezident společnosti Classic Bevereges of Darien, která budějovické pivo do USA importuje. "Budweiser je značka firmy Anheuser-Busch. Nechceme pivo označit jako Budweiser pro nic za nic, ale nemáme problém říct, že se jedná o pivo z města Budějovice (v překladu Budweis)."

Mark Bobak z Anheuser-Busch odmítá veškeré námitky, že budějovický pivovar byl první, kdo začal používat značku Budweiser.

Zakladatel pivovaru Adolphus Busch si jméno vybral údajně proto, že znělo německy, ale zároveň bylo snadno vyslovitelné i pro Američany a bylo jim tím pádem stejně blízké jako německým imigrantům.

Problémy má i Budvar

Pře o známku Budweiser není přitom žádnou novinkou a Budějovický měšťanský pivovar není zdaleka jediný, kterého se týká. Pivovary Anheuser-Busch a Budějovický Budvar, které oba vznikly na konci 19. století, se přou o název Budweiser a další ochranné známky od roku 1906. Po celém světě spolu v současnosti vedou asi čtyřicet známkoprávních sporů.

V červenci o značce rozhodoval soud v Maďarsku, a i když neuznal některé známky Budvaru, firma tvrdí, že soud neprohrála.

Podobně tomu bylo i ve sporu, který na konci roku rozhodla Světová obchodní organizace. Své vítězství vyhlásil americký pivovar.

Krátce nato Obchodní soud v Bruselu zase rozhodl ve prospěch Budvaru a potvrdil jeho právo na značky Budweiser Budvar.

Městská pře

Rivalem budějovickým pivovarům přitom není jen americký pivovar. Spory probíhají i mezi nimi navzájem. Letos Budějovický Budvar utkal o značku právě s Budějovickým měšťanským pivovarem. Soud v červnu rozhodl, že označení Budweiser náleží jen Budějovickému Budvaru. (iDnes)

Z ambiciózních plánů strakonického Měšťanského pivovaru vyvážet pivo do zahraničí sešlo. Vedení pivovaru tvrdí, že dokud nebude mít jistotu, že se její pivo na zahraničním trhu ujme, nebude expandovat do zahraničí. Nejvzdálenějšího odběratele má tak teď pivovar v Brně.

Strakonický pivovar, který je od letošního roku ve vlastnictví města, viděl ve vývozu piva do zahraničí obrovskou šanci: chtěl až pětinu výstavu, tedy více jak 15 tisíc hektolitrů ročně vozit do Anglie. Také do italského města Matelica chtěl exportovat pivo a Italové na oplátku k nám zase víno. Z toho všeho sešlo.

"Měli jsme s Angličany podepsat smlouvu, ale nestalo se tak. Zatím tyto úvahy pozastavíme a nebudeme pivo vyvážet, dokud nebudeme mít jistotu, že by vše probíhalo hladce a nehrozilo žádné riziko," řekl obchodní manažer pivovaru Jiří Štěpánek.

Zatím tak pivovar bude prodávat své pivo pouze v Česku. Přesto za první pololetí má po odečtení nákladů i nájemného pivovar čtyři miliony zisku. (MF Dnes)

Sympatičtí a poněkud neslušní angličtí turisti v Česku Bob a Dave jsou známí televizním divákům z reklamy na Budějovický Budvar. Na mezinárodním gastronomickém festivalu Znojemský hrozen porotu zaujali natolik ,že reklamě udělila jednu z hlavních cen.

V sekci reklamních spotů si odnesla cenu Zlatý hrozen. „Je to velmi originálně zpracovaná reklama vedoucí k odlišení značky,“ zněl názor porotců. Hlavní cenu - Znojemský hrozen - Grand Prix - pak získal televizní pořad britské stanice BBC Worldwide s názvem The Best.

Porota ocenila zábavný pohled jeho autorů na přípravu chutných pokrmů a dynamický střih.

Zlatý hrozen v kategorii rozhlasových pořadů pak získali tvůrci pořadu Českého rozhlasu 3 - Vltava Bon Appétit.

Porota hodnotila celkem dvě stě sedmdesát snímků z šestnácti zemí světa. (MF Dnes)

Velkopopovický Kozel představuje již čtvrté pokračování své úspěšné televizní reklamy založené na tradičním konceptu této značky – „Po dobré práci odměna – pivo jako křen“. Ve spotu pojmenovaném „Trávníkáři“ můžeme tentokrát sledovat partu zahrádkářů, kteří sečou trávník, a Kozel jim v tom vydatně pomáhá. Realizací nejnovějšího provedení televizní reklamy byli po letech opět pověřeni čeští režiséři. Reklamní spot určený pro český trh natočil Petr Hanych v produkci společnosti Filmservice Productions. Spot v délce 30 vteřin se začal objevovat na obrazovkách od druhé poloviny srpna.

„Režiséru Hanychovi se podařilo zachovat kontinuitu projektu, který převzal po svých zahraničních kolezích. Klíčové hodnoty a sdělení z prvních tří reklamních spotů této řady se přitom podařilo posunout dál a modifikovat tak, aby se co nejvíce přiblížily aktuálním potřebám a preferencím českého publika. V ladění reklamy jsme zároveň chtěli co nejlépe vystihnout a zachytit to, co je specificky české,“ řekl Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel. Nová reklama má celkově poklidnější kolorit, ačkoli dynamika samotného sdělení zůstává. (Moderní obchod)

Na Dni otevřených dveří 18. června 2005 se čepoval také Jubilejní ležák - extra hořké pivo, které se tím okamžikem začalo čepovat také v mnoha krušovických hospodách. Na anketní listky (byla jich bezmála stovka) nám mnozí návštěvníci na pivovarské dvoře napsali svůj názor : Chutná - Je skvělý - Pivař nejsem, ale chuť je výborná - Moc dobré pivo, bez chyby - Výborný, koupím si ho také domů... zkrátka 95 procent lichotivých dobrozdání, což je pro nás a nový produkt velice příjemné. Samozřejmě přišli na pivovarský dvůr i ortodoxní vyznavači piva z jiných pivovarů, kteří nedali dopustit na svoji oblíbenou značku. Snad nejhezčí názor nám ale napsal pan Josef Pelc z Kladna... ! Chutná...ale mě chutná celý život. (Výčepní listy)

Krušovické pivo ochutnalo v sobotu při své cestě po České republice dvacet světových šéfkuchařů, kteří připravují pokrmy svým prezidentům a premiérům. Prohlédli si také hrad Křivoklát.

Skupina šéfkuchařů z celého světa patří do Klubu šéfkuchařů prezidentů a předsedů vlád (Club de Chefs de Chefs - CCC). Klub pořádá každoroční setkání vždy v jiné zemi. Letos poprvé bylo České republice. "Byla to jedna z významných návštěv, ale exkurzí po pivovaru prošli jako všichni ostatní. Jako jediní ale mohli ochutnat naši novinku - Jubilejní ležák," řekl mluvčí krušovického pivovaru Vlastimil Bradáč. Jen hodinu procházeli šéfkuchaři pivovar přes varnu, místnost pro kvašení a sladovnu. Na oběd mířili na hrad Křivoklát. Tam pro ně bylo připraveno několik překvapení.

Nadchla středověká atmosféra Křivoklátu

Speciální prohlídková trasa na hradě nebyla až tak výjimečná, první překvapení na ně čekalo v kapli -zpěv středověkých písní. Druhé překvapení přichystala místostarostka Křivoklátu, přípitek a přivítání se konalo na nejkrásnějším místě - na hradbách.

"Jejich odezvy byly kladné, byli nadšení hlavně z historické středověké atmosféry. Některé země takovou tradici nemají," poznamenal Josef Helebrant z krušovického pivovaru, který šéfkuchaře doprovázel. Velkolepá hostina, šerm, středověký tanec a hudba na ně čekaly u věže hradu. Všichni si pochutnávali na pečeni, tlačence, uzeném a českém pivu.

"Jsou rádi, že se setkají a společně si popovídají a odpočinou, i když mají program tak nabitý, že sem jedou s tím, že se moc nevyspí. Jsou ve svých zemích hodně vytíženi, odpovídají za organizování akcí," podotkl Helebrant s tím, že je to určitě významná akce, protože než se všechny státy vystřídají, podívají se do České republiky členové klubu možná až za třicet až čtyřicet let.

Žádný z šéfkuchařů ale neprozradil, co chutná jejich prezidentům. "To oni nikdy neřeknou. Spíš se bavíme o tom, co vaří nejraději. Z devadesáti procent se mezi sebou známe, a tak probíráme co je nového," řekl český zástupce klubu Jiří Pávek, který je šéfkuchařem Pražského hradu. (Právo)

Kutnohorské pivní slavnosti se uskutečnily o víkendu v areálu pivovaru. Programem provázel známý bavič Petr Novotný. Kromě něho však přijala pozvání celá řada dalších osobností jako Zdeněk Srstka či Jiří Krytinář. Toto známé duo pobavilo diváky v teplém odpoledni. Nechyběla ani hudební vystoupení, o která se postaraly formace Yo Yo Band, Fešáci a Maxim Turbulenc. Diváci si mohli vyzkoušet řadu disciplín při takzvané pivní stezce. Na žíněnce skončili ti, kteří se pustili do křížku při pivním sumu.

"Už jsme tu byli vloni, a tak jsme si to nechtěli nechat ujít ani letos. Navíc máme rádi pivo," prozradil Zdeněk Krajánek z Poděbrad, který přišel s kamarádem, aby mu ukázal pivovar. Společně pak vypili i nejednu pěkně chlazenou desítku. (Kutnohorský deník)

Má hnědočervenou barvu, nasládlou chuť a 11,8 procenta alkoholu: nejsilnější pivo vyrobené v Česku pod názvem X-Beer 30. Premiérová várka polotmavého ležáku z pražského minipivovaru U Medvídků odpovídá po dlouhých měsících zrání pivu třicítce. V dubových sudech už ale dozrává další, zřejmě ještě silnější.

Jeden z nejmenších českých pivovarů se rozhodl být alespoň v něčem nej. A tak v něm zkusili uvařit nejsilnější pivo.

"I když tento nápoj už nespadá ani do kategorie piv. Obsahem alkoholu se dostává přes deset procent, je to spíš už ječné víno," říká technolog Jan Šuráň, který pivovar U Medvídků pomáhal stavět.

Čistě sladový ležák podle něj prochází dvojím kvašením. Nejprve se využijí klasické pivovarské kvasnice, následně při sekundárním kvašení v dřevěných sudech nastupují ještě kvasnice speciální.

"Ty dotáhnou chuť, zaokrouhlí ji a zvýší obsah alkoholu," dodává Šuráň.

Podle Jana Göttla, který je jedním z provozovatelů pivovaru, se v "ručních" podmínkách výroby nedá dopředu odhadnout, jak silné pivo se podaří vyrobit. Každá série tak bude originálem.

Z první várky vzešlo 503 lahví, z nichž stovka je určena na prezentaci, zbytek pivovar prodá zákazníkům. Pivní kuriozitu si ale náležitě cení. Třetinková lahev vyjde na 111 korun.

"Třetina je rozprodaná už teď. Zájem mají sběratelé i pivní bary," říká sládek Ladislav Veselý. Pivo lze kvůli vysokému obsahu alkoholu skladovat v chladu i rok či dva, dodává.

Nižší kapacita pivovaru omezuje množství piva, které jsou U Medvídků schopni zájemcům nabídnout. X-Beer zraje půl roku a teprve po jeho nalahvování lze uvařit novou dávku. Roční výroba X-Beeru se tak bude pohybovat v řádu stovek lahví. (iDnes)

Pivovar Šariš, a.s., dlhodobo prispieva k rozvoju šarišského regiónu podporou kultúrneho, športového a spoločenského života občanov. 2. ročník projektu Občianska voľba Pivovaru Šariš je pokračovaním úspešného minuloročného kola. V tomto roku sa budú môcť najlepšie projekty vedúce ku skvalitneniu života v regióne uchádzať o sumu 500 tis. Sk.

V minulom roku úspešne prebehol 1. ročník projektu Občianska voľba Pivovaru Šariš. Jeho cieľom bolo podporiť aktivity v šarišskom regióne, ktoré sa zameriavali na rozvoj kultúry, spoločenského života či ekologické aktivity. Zmyslom občianskej voľby je však nielen podporiť dobré projekty, ale zapojiť do ich výberu aj ľudí, ktorí sú v regióne doma. V minulom roku sa do Občianskej voľby zapojilo 62 projektov, ktoré sa spolu uchádzali o vyše 5 mil. korún. Do verejného hlasovania o najlepšie projekty sa zapojilo temer 6 a pol tisíc občanov, ktorí rozhodli o výsledných 10 projektoch. Tie získali finančné príspevky. Záujem o veci verejné na regionálnej úrovni i množstvo dobrých projektov, ktoré sa objavili v minulom roku, viedli Pivovar Šariš k spusteniu 2. ročníka Občianskej voľby Pivovaru Šariš.

Na adresu Občianskej voľby môže zaslať svoj projekt ktorékoľvek občianske združenie, nezisková organizácia či nadácia, ktorá pôsobí v regióne Veľký Šariš a Prešov. Cieľom projektu majú byť občianske, spoločenské, kultúrne či športové aktivity, ktoré sa týkajú rozvoja regionálneho života. Žiadosti posúdi Rada reprezententov zložená zo zástupcov regiónu a Pivovaru Šariš. Na základe ich rozhodnutia sa vyberú najlepšie projekty, o ktorých budú môcť občania hlasovať. Občianska voľba Pivovaru Šariš rozdelí 500 tisíc slovenských korún medzi tie projekty, ktoré získajú najväčšiu podporu hlasujúcich.

„Pivovar Šariš sa vždy snažil byť nielen dobrým zamestnávateľom, ale aj dobrým občanom, ktorý pomáha dobrým a zaujímavým projektom vo svojom regióne. Projekt Občianska voľba Pivovaru Šariš je ďalším logickým krokom v tom, ako byť užšie prepojený s potrebami ľudí okolo nás,“ hovorí Imrich Havriš, generálny riaditeľ Pivovaru Šariš, a.s. „Zároveň takáto forma umožňuje rozdeľovať peniaze určené na podporu regiónu transparentne a podľa potrieb tých, ktorí tu žijú.“

Termín na podanie žiadosti o finančný príspevok je do 20. septembra 2005. Projekty v obálke označenej „Občianska voľba Pivovaru Šariš“ môžu záujemcovia zasielať na adresu: Pivovar Šariš, a. s., Mgr. Drahomíra Jančovičová, Pivovarská 9, 082 21 Veľký Šariš. Ďalšie informácie o programe Občianska voľba, ako aj poradenstvo pri príprave projektov poskytuje Mgr. Štefánia Lenzová, správkyňa Komunitnej nadácie Veľký Šariš. Komunitná nadácia Veľký Šariš má sídlo v budove starej Základnej školy vo Veľkom Šariši na nám. sv. Jakuba 1, telefónne číslo 051/7762300. Osobné konzultácie sú možné v utorok 9.00 – 12.00, v stredu 14.00 – 17.00 a v piatok 9.00 – 12.00. (Tlačová správa pivovaru Šariš)

Vstup zahraničného investora SABMiller do topoľčianskeho pivovaru Topvar nemusí byť definitívny. Podnet, ktorého obsahom sú výhrady k príliš silnej koncentrácii slovenských pivovarov v dvoch nadnárodných zahraničných skupinách, dosiaľ leží na stole Protimonopolného úradu (PMÚ) SR. Ako povedal generálny riaditeľ Topvaru Peter Vendelín, rozhodnutie očakáva niekedy v novembri. Je však presvedčený, že po zvýšení spotrebnej dane za pivo jedinou šancou na prežitie slovenských pivovarov je len vstup zahraničných investorov.

Na dnešnej tlačovej konferencii zástupcovia Topvaru predstavili najnovšie úspechy v kvalite topoľčianskeho piva. Degustačná komisia na pôde Štátneho veterinárneho a potravinového ústavu vyhodnotila za najlepšie pivo na Slovensku práve Topvar v kategórii 10 aj 12 stupňových pív. Za najlepšie pivo ich označilo aj 1 400 respondentov v ankete študentov vysokých škôl z 20 fakúlt na Slovensku, ktorú usporiadala Slovenská komora mladých.

Silu Topvaru prišiel dokumentovať aj silák Branislav Golier úspešným pokusom o svetový rekord a zápis do Guinnessovej knihy rekordov. Stokilovú kamennú guľu si desaťkrát obtočil cez plecia okolo tela. (Openiazoch)

Vážení návštěvníci od 24.6.2005 máte v naší hospodě zcela zdarma přístup na internet prostřednictvím zařízení umístěného v salonku. Pokud jste na cestách a potřebujete např. poslat nebo přečíst emila zavítejte do našeho minipivovaru. Děkujeme zastupitelům obce, že nám toto připojení umožnili.

Ještě měsíc mohou cyklisté soutěžit o horské kolo, cyklistické dresy, přilby a sady map. "Stačí jim k tomu získat jen deset razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek na všech čtyřech cyklotrasách Radegast," řekl Jiří Reichl.

Reichl zastupuje brněnskou agenturu Cvetler &Pořízek, která soutěž pro vyznavače jízdy na kole připravila. "Jednoduchý úkol je ztížen vědomostní otázkou, která prověří jejich odhad," dodává.

Originální hrací karty s podrobnými pravidly jsou zdarma k dostání ve vybraných restauracích na Radegastových cyklotrasách Beskydy, Slezsko, Trojmezí a Opava. Ve stojáncích najdou zájemci také jednoduché mapy cyklotras a pohlednice.

V soutěži lze vyhrát špičkové horské kolo v hodnotě takřka třicet tisíc korun, padesát modrých profesionálních cyklistických dresů z limitované série a padesát exkluzivních cyklistických přileb. Prvních dvě stě padesát nejrychlejších účastníků získá sady cyklomap doplněných průvodcem.

Cyklisté se nemusejí bát hostinských a číšníků. I ti mají motivaci rozdat co nejvíce razítek. "Majitel či provozovatel, který rozdá nejvíce razítek, získá shodnou cenu jako vítěz soutěže, horské kolo" upřesnil Reichl. Mezi cenami v soutěži je i padesát cyklistických přileb jako propagace bezpečné jízdy na kole.

"Cykloturistika je v České republice velmi oblíbená, na kole dnes jezdí snad každý. Projektem Radegast CykloTrack chceme nejen podpořit turistický ruch v regionu severní Moravy a Slezska, ale snažíme se také přispět k obecnému povědomí o bezpečné jízdě na kole," řekl Dušan Holý, regionální ředitel obchodu Plzeňského Prazdroje, pod který pivovar Radegast spadá.

"Nabádáme cyklisty, účastníky silničního provozu, aby se před jízdou i během jízdy zcela zdrželi konzumace alkoholu a občerstvili se raději nealkoholickým pivem Radegast Birell. A pokud možno nosili přilbu," dodává Dušan Holý.

Cyklisté mohou využívat od letošního roku už čtyři Radegastovy cyklotrasy, které navazují na značené cesty v Beskydech, v Poodří a kolem Ostravy. Celkem všechny trasy měří přes tři sta kilometrů.

Pokud je cyklista žíznivý, může se občerstvit třeba nealkoholickým pivem ve 147 hostincích a restauracích. Zástupci pivovaru letos na jaře otevřeli trasu z Hradce nad Moravicí, která vede nejen kolem romantických zámků, ale také linií vojenských opevnění.

První trasa Beskydy Radegast CykloTrack byla otevřena v létě 2002. O rok později přibyla druhá s názvem Slezsko Radegast CykloTrack v červnu 2003. V loňském roce byla otevřena asi nejnáročnější trasa - Trojmezí Radegast Cyklotrack. (iDnes)

Dnes si mohou turisté při svém výšlapu na Šerák, stejně jako téměř před sto lety, odpočinout na Koňské vyhlídce, o jejíž opravu se postarala Správa Chráněné krajinné oblasti ( CHKO) Jeseníky. Realizace proběhla za finanční podpory hanušovického pivovaru Holba, který se dlouhodobě podílí na projektech chránících přírodní dědictví Jeseníků.

Název místa pochází z počátku minulého století, kdy tudy vedla jediná zásobovací stezka na chatu Jiřího na Šeráku. Ještě po 2. světové válce tady koňská spřežení vytahovala po strmé vozové stezce zásoby potravin a sudy s hanušovickým pivem. V místě, kde je stezka mírně rozšířená skalním výchozem si koně mohli na chvíli odpočinout, zatímco kočí se kochal krásným výhledem na masiv Keprníku, Vozky, Černé stráně až do údolí Klepáčského potoka.

Dnes tudy vede červená turistická stezka z Ramzové na Šerák, po níž ročně projde kolem 60 tisíc turistů. “ Je to velmi exponovaný terén zvláště v zimním období. Poslední úpravy zde proběhly zhruba před 10 lety a dnes bylo nutné opět zrekonstruovat a natřít zábradlí, instalovat informační tabuli, ale také provést protierozní zajištění terénu i úklid okolí. To mohlo proběhnout díky finanční podpoře hanušovického pivovaru Holba, se kterým připravujeme také celkovou obnovu naučné stezky Šerák – Keprník,“ říká Jan Halfar, vedoucí Správy CHKO Jeseníky. Řadu projektů na ochranu přírody teď pivovar rozšířil o spolupráci s lesní správou Loučná nad Desnou. Letos zaměstnanci pivovaru přispěli k omlazování lesních porostů v horách prostřednictvím akce Stromy Jeseníkům. Výsadba více než pěti set malých smrčků proběhla na známé trase Vřesová Studánka – Keprník. (Tisková zpráva pivovaru Holba)

Unikátní dokument byl nalezen na půdě litovelského pivovaru. Brigádníci, kteří prostory vyklízeli, pod střechou objevili téměř sto let starý diplom, který byl pivu vyrobenému v Hanáckých Benátkách udělen na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1906. Půda pivovaru vydala svá tajemství již několikrát. "Před sedmnácti lety jsem našel diplom k bronzové medaili, který se datoval ke stejnému roku. Bohužel byl značně poškozený. Nově objevený poklad je neporušený, stačilo jen odstranit vrstvy prachu,"sdělil ředitel Miroslav Koutek. Stoletá písemnost je prý graficky nápaditě zpracována. "Společně se zlatou medailí, která k diplomu patří, ho vystavíme v našem připravovaném pivovarském muzeu. Zprovoznit ho chceme do konce letošního roku,"plánuje Koutek. Ještě počátkem dvacátého století byly mezinárodní výstavy piva prestižní záležitostí. "Jednou za dva roky probíhala výstava ve Vídni. Pivovary byly hrdé na to, že se jí mohly alespoň zúčastnit. O to cennější pak bylo získání jakéhokoliv ocenění. V roce 1906 jsme získali hned dvě medaile - zlatou a bronzovou,"dodal Koutek. Zajímavý objev v Litovli se podařil jednomu z místních občanů. Na půdě svého domku nalezl na čtyři stovky pivovarských lahví, část z nich dokonce pamatovala Rakousko- Uhersko. Nálezce je věnoval muzeu litovelského pivovarnictví. (Olomoucký den)

I přes chladné počasí výstav pivovarů letošní léto stoupá. Například pivovar v Litovli zvýšil výstav sudového piva během prvních dvou letních měsíců v porovnání se stejným obdobím loňského roku o tři a půl procenta. Celkový meziroční nárůst za období června a července představuje sedm set hektolitrů.

V průběhu léta prodává litovelský pivovar nejvíce speciální polotmavé pivo Maestro. „Maestro je sezónní záležitostí. V letních měsících narůstá jeho spotřeba až o sto procent v porovnání s jinými měsíci v roce. Pije se především na zahrádkách při restauracích. Letos jsme ho prodali o dvě stovky hektolitrů více než loni,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Maestro je čepováno zejména do pro něj typických vysokých půllitrových sklenic, v nichž vynikne lavinový efekt pěny.

Podle Koutka umožňuje zvýšení odbytu v letních měsících i rekonstruované výrobní zařízení. Před začátkem léta litovelský pivovar dokončil několik let trvající proces modernizace, do kterého investoval celkem téměř 200 miliónů korun. Charakter výroby a klasický výrobní postup však zůstává i po celkové modernizaci pivovaru zachován. Pivovar i nadále vyrábí pivo klasickým způsobem. Loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta.

Pivovarnická skupina, do níž kromě litovelského pivovaru patří i pivovary Zubr v Přerově a Holba v Hanušovicích, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem. (Právo)

Rozměrný kus dřeva, dláto a šikovné prsty. To potřebují řezbáři v Dalešicích na Třebíčsku, aby vytesali během pár dní umělecké výtvory. Sjeli se sem v tomto týdnu na druhý ročník řezbářského sympozia.

„Loňský ročník měl název Duše a dušičky, ten letošní jsme nazvali Lavice a lavičky. Tři řezbáři vytvářejí díla s motivempivovarnictví a Postřižin,“ popisuje Jitka Tichá z pivovaru v Dalešicích.

Právě kultovní filmové Postřižiny zdejší pivovar proslavily natolik, že jeho majitelé každé léto zpestřují návštěvníkům pobyt nejrůznějšími akcemi, oživujícími slavnou minulost. Řezbářský dýchánek k nim už patří také. „Dva řezbáři jsou z Čech a jeden ze Slovenska. Vzniká zde například socha doktora, jehož hrál v Postřižinách Rudolf Hrušínský, kterak spí na lavičce,“ vypíchla Tichá. Turisté, jež zavítají v těchto dnech do pivovaru, mohou přímo na dvoře obdivovat zručnost při práci se dřevem.

„Lidé mají zájem. Posedí, podívají se, jak se tvoří sochy,“ vábí Tichá, podle níž budou pod širou oblohou řezbáři tesat až do soboty.

„V sobotu večer počítáme s finálním osazením soch. Dvě zůstanou přímo v areálu dvora, třetí umístíme do přilehlého parčíku,“ nastínila Tichá. Kromě řezbáři oživeného pivovarského dvora si lze prohlédnout muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, v němž nechybí fotografie či kopie oděvů z Postřižin. A V Dalešicích také vaří svoje vlastní pivo. (MF Dnes)

Více než půl roku vaří pivo v Dalešickém pivovaru Zdeněk Resl. Do zdejší varny nastoupil loni na podzim z Mostu. Tamní pivovar jeho majitelé vytunelovali a zavřeli. Na otázku, zda platí přísloví, kde se pivo vaří, tam se dobře daří, odpovídá jednoznačně kladně. Ve spojitosti s Dalešickým pivem to platí dvojnásob. "Jsem tady necelý rok, určitě bych neměnil,"tvrdí. Přestěhování z velkého města do bytu v areálu pivovaru, které se v minulých dnech uskutečnilo, mu nevadí. "Na život na vesnici se těším,"podotýká. Rodina se za ním ale přistěhuje až v době, kdy děti dokončí školu. Týká se to především dokončení střední školy u dcery. Zdeněk Resl se nebrání žádné recesi. "Už jsem si musel obléknout dobový kostým a nečinilo mně to žádné potíže,"usmívá se. Připadal si prý jako správce Francin. Přiznává, že si musel zvyknout zejména na menší varné nádoby. Technologii považuje za striktně českou bez dalších úprav. "Jako se pivo vaří tady, tak je vařili naši dědové a pradědové,"konstatuje diplomovaný sládek. Domnívá se, že taková příprava piva vyžaduje více péče a znalostí řemesla. Na druhou stranu získává pivo naprosto speciální zvláštní chuť. "Dokonce i naši známí lékaři, kteří nám fandí, pití takového piva považují za zdraví prospěšné,"nabádá Resl. Zároveň dodává, že Dalešické pivo se tává lékem v umírněném množství. "Znám doktory, kteří tvrdí, že alkoholikem je už člověk, který si dá druhé pivo. Tak to jsem zásadně proti. Několik piv denně nikomu uškodit nemůže,"netají svůj názor dalešický sládek Resl. Věří, že v Dalešickém pivovaru dožije ve vzájemné pospolitosti s majiteli důchodu. "Nerad měním kabáty,"poznamenává lakonicky. Velikou radost má také z toho, že ho dalešičtí obyvatelé bez problémů vzali mezi sebe. (Noviny Třebíčska)

Jihlavský pivovar zvedl za prvních šest měsíců výstav piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hektolitrů.

Z toho 50 tisíc hektolitrů odebrali zahraniční zákazníci, především v Belgii, Německu a Rakousku. „Množství piva, které pivovar vyvezl do konce června, již o 16 000 hektolitrů převýšilo objem exportu za celý loňský rok,“ řekl Jan Kylberger, generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava.

Díky vývozu jsou kapacity jihlavského podniku zcela vytíženy, což se podle Kylbergera kladně projeví v rentabilitě a v ziskovosti výroby. Odbyt v zahraničí stále roste. Spolupráci s belgickými obchodníky pivovaru pomohl navázat majoritní akcionář, ale stále více piva míří i do Německa a Rakouska. Do zahraničí se vozí především dvanáctistupňové pivo, v lahvích i v sudech. První hektolitry piva letos podnik odeslal i do Maďarska a na Slovensko.

„Odběratelé tlačí na cenu i na kvalitu. Doufáme, že v obou parametrech vyhovíme,“ podotkl Kylberger. Pokud se vývoz bude vyvíjet podobně jako v uplynulých třech měsících, roční výstav pivovaru se skoro zdvojnásobí. Loni uvařil 128 000 hektolitrů.

Tržby Pivovaru a sodovkárny Jihlava za první pololetí činily 85 milionů korun, proti stejnému období loni o dva miliony více.

Generální ředitel firmy říká, že růst tržeb nebyl tak výrazný, protože podnik omezil prodej nealkoholických nápojů od jiného výrobce. „Ukončili jsme spolupráci, protože stoupl prodej našich výrobků.“

Podle Kylbergera je domácí trh stabilní. V obchodních řetězcích se ale v poslední době opět objevují velmi levná piva, jejichž prodejní cena zřejmě nepokryje ani výrobní náklady. Podle ředitele se asi některé malé pivovary snaží udržet výstav i za cenu krátkodobých ztrát. (MF Dnes)