Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítne malý pivovar z Rohozce u Turnova zvýšení daní do ceny svých piv až od února.

Odběratelé tak dostanou čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstane. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.

Rohozeckému pivu se přitom loni opět dařilo a produkce meziročně stoupla skoro o 19 procent na 63 tisíc hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru. Podle jeho slov se jim loni dařilo růst v Česku i na zahraničním trhu. „Pro nás jsou dominantní Polsko a Rusko,“ připomněl Jungmann.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice a před sedmi lety byl na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Za posledních pět let se zdvojnásobila.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax

Heineken se zbavuje dalšího pivovaru v Česku. Musí šetřit, a tak končí s výrobou piva v Lounech. O místo přijde 60 lidí. Na místě původního pivovaru zbude sklad. Značka Louny ale nezmizí, výroba bude přemístěna do Ústí nad Labem. Firma už zavřela pivovary v Kutné Hoře a Znojmě.

Hlavním důvodem pro zrušení lounské výroby je podle společnosti špatný technický stav pivovaru, trvalý pokles výroby a také ekonomická krize, která vede k dlouhodobému poklesu konzumace piva v České republice i v zahraničí. Firma navíc očekává, že spotřeba piva ještě klesne po zvýšení spotřební daně.

"Rozhodnutí přesunout výrobu z Loun nebylo pro nás v žádném případě jednoduché, protože ovlivní některé z našich zaměstnanců, kteří prokázali velmi pozitivní a profesionální přístup k integraci po akvizici Drinks Unionu," řekl generální ředitel Heinekenu ČR Lieven Van der Borght.

Ovlivnění znamená v překladu to, že Heineken propustí do konce ledna 29 lidí a dalších třicet pak propustí v následujících týdnech a měsících. Třináct lidí najde uplatnění v jiných pivovarech společnosti

Zavření pivovaru není velkým překvapením. Už loni v listopadu přestal Heineken stáčet v Lounech pivo do lahví.

Nyní přestane stáčet pivo do sudů a pivovar v Lounech bude poté sloužit jako sklad.

Louny nezmizí, vařit se budou v Ústí

Značka Louny ale z trhu nezmizí. Výroba bude přesunuta do pivovarů ve Velkém a Krásném Březně (Ústí nad Labem) a plně zachována zůstane podle firmy i původní receptura.

"Značka Louny je ve městě a v celém regionu Loun tradiční a oblíbená, proto se bude nadále těšit významné marketingové i obchodní podpoře," ujišťuje firma v tiskovém prohlášení.

Louny jsou tak třetím pivovarem, kterého se třetí největší pivovarnická skupina zbavuje. Před ním už zavřela pivovary ve Znojmě a v Kutné Hoře. Heineken zavřel také několik pivovarů na Slovensku.

Heineken v Česku vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a v roce 2008 koupil ústeckou společnost Drinks Union, které patří pivovary Krásné a Velké Březno. Na tuzemském trhu obsazuje třetí místo. V roce 2008 uvařil 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková

Vyšší spotřební daň, DPH a ekonomická krize. Pro pivovary a hospodské teď zrovna není ideální doba. Některé hospody zejí prázdnotou a mnoho lidí si dá místo dvou piv třeba jenom jedno. Státní kasa se zřejmě nenaplní tak, jak by si politici přáli.

Z peněženek štamgastů restaurací látají politici mimo jiné schodkový rozpočet státu. Spotřební daň na pivo je od ledna vyšší. Z ceny každého půllitru piva odplouvá do státní kasy zhruba 1,50 koruny. Další peníze pak zaplatí pivaři na dani z přidané hodnoty.

Dělá současná situace vrásky šéfům pivovarů? Ptali jsme se ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda.

* Spotřební daň u piva je od ledna vyšší. Co vy na to?

Spotřební daň vzrostla u piva od ledna zhruba o třetinu. Argumentuje se tím, že je to kvůli tomu, že daň se dlouhou dobu nezvyšovala a že ta lednová změna vlastně nahrazuje pouze „inflační zvýšení“. Jenže to přišlo v nevhodném momentě.

* Proč v nevhodném čase?

Odhadujeme, že spotřeba piva klesla vloni v tuzemsku vlivem hospodářské krize zhruba o deset procent. Letos vyšší spotřební daň -- a tedy i vyšší cena piva - nějaké procentíčko zase ubere. I když je to v restauracích zvýšení ceny o „kačku“.

* Jaký efekt bude mít vyšší spotřební daň pro „churavou“ českou státní kasu, pro vysoce schodkový státní rozpočet?

Kdyby letos žádný pokles spotřeby piva nenastal, pak by se ten přínos pohyboval asi kolem 1,6 miliard korun. Kvůli pravděpodobnému poklesu trhu bude ale ten daňový přínos menší. Čistě fiskálně se může pohybovat kolem miliardy korun nebo lehce nad miliardu. Celá záležitost má ale další aspekty.

* Jaké?

Když se bude v restauracích dál snižovat spotřeba piva, může to vést ke krachům některých zařízení. Což jsou ztracená pracovní místa, nižší odvody daně z přidané hodnoty i dalších daní. Počítejte také zvýšené náklady na podporu v nezaměstnanosti a tak dále. Další ohroženou skupinou jsou některé menší pivovary, které dnes mají ekonomické problémy. Jedna věc je, že se spotřební daň zvýší. Ne vždy se ale povede zahrnout tuto vyšší daň do ceny pro supermarkety. Ty se zvýšení ceny brání. A zase jsme u ohrožení pracovních míst, u potenciální zvýšené výplaty sociálních dávek.

* Politici si asi říkali, že ta koruna na půllitru navíc nemůže přivodit nějakou velkou katastrofu.

Jsem dalek takové formulace, že by to byla nějaká katastrofa. To určitě není. Můj odhad ale je, že celkový přínos zvýšení spotřební daně u piva bude relativně velmi malý. A je tam ještě jeden problém.

* Jak byste ho popsal?

Ten problém je v tom, že stát je schopen zvýšený daňový přínos -- řekněme 800 milionů korun - rozházet zhruba za dva dny. Jinými slovy: cesta zvyšování daní bez radikálních reforem a radikálního šetření je cestou do pekel. Z „mikropohledu“ na jednu komoditu (na pivo -- pozn. red.) a jednu daň vyplývá jedna věc. Že zvyšování daní zpomaluje vývoj ekonomiky, snižuje produkci i daňový výnos.

* Co by bylo dobré udělat?

Určitě už nejít cestou zvyšování daní bez toho, aby konečně někdo začal šetřit. Je potřeba přestat se chovat populisticky, přestat se dívat se jen na to, jak dopadnou volby. Bohužel, oba víme, že volby se rozhodují v celém spektru voličů. Proto přichází řeč na třinácté důchody a podobné nesmysly.

* Co jste říkal na Janotův úsporný balíček a na to, jak ho poslanci „zlikvidovali“?

Ministra financí Eduarda Janotu beru jako chytrého chlapa, který poprvé nazval věci tak trochu pravým jménem. I jeho balíček ale úsporným balíčkem nebyl. Dvě třetiny opatření bylo zvýšení daní, třetina šetření. A poslanci (levicoví - pozn. red.) udělali to, co udělali. Jestli chtějí takto šetřit... vždyť oni ten stát potopí. Tak dojdou do stádia, kdy budou muset všechno - sociální dávky i platy úředníků - redukovat o desítky procent, ohrozí se koupěschopnost a celá ekonomika půjde do „kytek“. Jak se tomu máme bránit my podnikatelé? My, kteří se chováme celou dobu prozíravě.

* V jakém směru prozíravě?

Obor výroby piva klesl vloni asi o deset procent, produkce humpoleckého pivovaru naopak o devět procent vzrostla, ziskovost jsme měli nejlepší za celou historii. Vylepšili jsme zaměstnanecké benefity asi o 4,5 procenta, když inflace byla odhadem jednoprocentní. Šetříme ale, kde se dá. Politikům je to jedno. Hlavně, že se dostanou k moci.

* Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na prognózy je velmi brzy. Vloni jsme v Humpolci rostli, letos pevně doufám, že budeme růst také. Ukazuje se, že lidé mají zájem o kvalitní produkty. Je to vidět na vývoji menších pivovarů, kterým se daří. Vývoj v roce 2010 ale bude záviset na spoustě okolností a jednou z nich je koupěschopnost.

* Připravujete nějaké novinky pro spotřebitele?

Vloni jsme uvedli na trh unikátní nápoj na sladové bázi, obohacený švestkovou šťávou a aromatem. Vyvíjíme další druh takového nápoje. V tradičním pivu se snažíme o maximální poctivost výroby a o co nejzajímavější chuť.

* Stanislav Bernard

Do oživení humpoleckého pivovaru se pustilo trio Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v roce 1991. Bernard je v současnosti generálním ředitelem firmy. Pod jeho vedením dosáhl loni Rodinný pivovar Bernard rekordního výstavu, přesahujícího 204 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Najväčším lákadlom slovenskej expozície na (v nedeľu 24.januára) končiacom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“) bolo nesporne pivo STEIGER. Nemeckí pivári sa nechávali s radosťou obsluhovať mladými ľuďmi v dresoch slovenskej hokejovej reprezentácie, alebo v krojoch a o dobrú náladu sa slovenskými pesničkami staral akordeonista Dezider Guliš, ktorý bol na výstave už po pätnásty raz. Napriek konkurencii iných tradičných pivárskych krajín, s ďaleko väčšími prezentáciami, bolo v slovenskom stánku plno. Čapovali sa tu svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavá jedenástka. Nemci sú fajnšmekri na špeciality a tak ich lákalo aj rezané svetlé pivo s tmavým. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Na slovenské pivo napriek trojročnej prestávke nemeckí návštevníci nezabudli. Podľa vyjadrení spokojných konzumentov najstarší slovenský pivovar STEIGER dokonale zastúpil predchádzajúceho tradičného slovenského reprezentanta Topvar. Pivári na pivách značky STEIGER najviac oceňovali chuť pravého piva, jeho plnosť a sýtosť, ktoré sa dajú dosiahnuť iba dostatočne dlhým ležaním a varením z kvalitných surovín. Štamgasti čoraz viac vyhľadávajú klasicky varené a poctivo uležané pivo, vyrobené klasickými výrobnými postupmi, ale na najmodernejších zariadeniach. Všetky pivá varené v STEIGRI sú čisto prírodnými produktmi, uvarenými z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo Žateckej oblasti“, konštatoval E.Mihálik.

Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem, v ktorom dominovala prezentácia STEIGRA. Okrem piva boli návštevníci veľtrhu zvedaví aj na slovenskú prírodu a regióny. Na 75. ročníku veľtrhu, ktorý sa končí v nedeľu 24.januára 2010, privítali aj rekordného 30-miliónteho návštevníka. Hlavnými témami tohto roku boli ekológia a biofarmy. Jedna výstavná hala bola venovaná bioproduktom – ekologicky vyrábaným vínam, zelenine či mäsovým výrobkom.

Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky sa tu prezentovali výrobcovia a dodávatelia produktových skupín. Svoje miesto mali ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa konal 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Demoliční práce vypukly v těchto dnech v proluce v Havlíčkově ulici, která už léta zeje prázdnotou a obyvatelé Přerova kritizují její vzhled. Přerovský pivovar se totiž rozhodl zbourat bývalou ledovnu a sociální budovu, která je přes dvacet let bez využití. Na jejich místě vyroste nová stáčírna a centrální sklad pivovaru.

Proluka v Havlíčkově ulici se stala terčem kritiky obyvatel poté, co zde byly zbourány rodinné domy. Místo v centru města totiž zůstalo prázdné.

„Staré a nevyužívané budovy jsou náš letitý problém, stejně jako proluka v Havlíčkově ulici. Výstavbou nové stáčírny se ale areál pivovaru oddělí od středu města,“ nastínil ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Bourací práce podle něj poběží šest týdnů a navazovat na ně bude vlastní stavba stáčírny. Ta má být definitivně hotová do konce roku 2010.

„Novou budovou se vyřeší celá uliční čára mezi areálem pivovaru a Havlíčkovou ulicí. Má totiž délku 160 metrů. Technologie se ale začne instalovat až v roce 2011,“ doplnil Svoboda.

Kromě bývalé sociální budovy půjde k zemi i ledovna, do níž se v minulosti ukládal led.

„Dříve se totiž vozil led z řeky Bečvy a kvádry se ukládaly v prostorách tohoto objektu. Používal se na chlazení ležáckých sklepů a chlazení sklepů v hospodách,“ vysvětlil Svoboda. Na zastavění proluky novým objektem přispěla ze svých fondů i Evropská unie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová

Podle informací Deníku už chybí jen pověstný krůček k tomu, aby se v pardubickém pivovaru začalo vyrábět Ozzákovo pivo!

„Je pravda, že s pardubickým pivovarem v současné době jednáme. Získali jsme licenci od televize Nova, ale jednání se vedou dál, protože smluvní podmínky jsou dost striktní. Všechno však nasvědčuje tomu, že by Ozzákovo pivo mohlo vznikat právě tady,“ potvrdil známý herec Martin Dejdar, představitel Ozzáka z kultovního seriálu televize Nova Comeback.

„Pardubický pivovar jsem oslovil nejen proto, že jsem patriot, ale také na základě doporučení. Pardubické pivo je totiž skvělé,“ sdělil Martin Dejdar, který pochází z nedaleké Chrasti u Chrudimi.

„S tímto nápadem k nám přišel sám Martin Dejdar. Navštívil nás a tento projekt nám nabídl. Pokud vše dobře dopadne, měli bychom snad ve čtvrtek podepsat smlouvu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

„Momentálně jednáme s obchodními řetězci a hodláme oslovit i vybrané kluby pro mladou generaci,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru.

„Půjde o jedenáctistupňové světlé pivo, které budeme nabízet v lahvích,“ informoval náš Deník Jan Kvasnička.

„Rádi bychom uspořádali též křest Ozzákova piva. Počítáme s tím, že do konce února by mělo být uvedeno na trh,“ poznamenal ředitel pardubického pivovaru a dodal, že poté by měly následovat také další propagační akce.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák

Dánský koncern Carlsberg převzal prodej a distribuci ležáku Budweiser Budvar v Maďarsku. Distribuci bude zajišťovat jeho maďarská pobočka Carlsberg Hungary. Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce do Maďarska přes pět tisíc hektolitrů piva. Se změnou importéra se očekává v dalších letech postupné navyšování prodejů v této zemi.

„Maďarsko je silně zasaženo ekonomickou recesí. Proto je naším cílem pro letošní rok udržení loňského objemu sudového piva v restauracích a mírné navýšení prodeje lahvového piva v obchodních řetězcích,“ říká obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro Maďarsko Veronika Schwarzová.

Obchodní spolupráce Budvaru s koncernem Carlsberg funguje v osmi evropských zemích. Budějovický Budvar je výhradním importérem značky Carlsberg pro Českou republiku. Carlsberg se stará o prodej piva z Budějovického Budvaru také v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová

Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na znojemský hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od nadnárodního koncernu Heineken areál bývalého pivovaru Hostan. Heineken, který v zemi vlastní několik pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky, které mu mají na hradě zajistit prodej piva v následujících letech. Proto nyní právníci obou stran horečnatě vyjednávají, aby případný prodej nezkrachoval.

Jedna z podmínek Heinekenu je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo, a v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"V případě, že provozovatelem areálu bude město, se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno starosta Znojma Petr Nezveda (ODS). Jedním dechem ale dodal, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Takže se nyní musí najít kompromis. Jakmile se k němu dojde, svoláme zastupitelstvo, aby schválilo konečné znění smlouvy," řekl včera Nezveda. Podle něj by se mělo rozhodnout nejpozději během února.

Podle odborníků na reality nejsou podobně omezující podmínky při prodejích nemovitostí nijak výjimečné. "U velkých firemních klientů se s podobnými omezeními setkáváme často, nejběžnější podmínkou je zákaz konkurence," nastínil ředitel realitní společnosti Sting Commerce Daniel Říman.

"Nedávno jsme například prodávali nemovitost, kterou vlastnila společnost provozující výherní automaty. Ta měla podmínku, že nový majitel musí dále na části prostor provozovat hernu s jejich automaty a po dobu pěti let smí zakoupit nové automaty jen jejich značky," vylíčil Říman.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu.

To chce koupí zabránit případným komplikacím. Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup ke znojemskému hradu či ke světoznámé rotundě svaté Kateřiny, která v areálu stojí. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě současnému majiteli pivovaru.

Vedení nizozemského pivovarnického koncernu již dříve Znojmu vzkázalo, že mu záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stalo město.

"S tímto vědomím jsme přistupovali k celé spolupráci, a vyloučili jsme tedy možnost veřejné dražby objektu, přístupné developerům. Vzhledem ke dlouhodobé a přátelské spolupráci se znojemskou radnicí bychom tedy uvítali, kdyby město akceptovalo naši nabídku a využilo pivovarský areál pro další rozvoj města," uvedl šéf české pobočky pivovaru Lieven van der Borght.

Znojemští zastupitelé však mají ještě další výhrady k nabídce Heinekenu, a i ty chtějí promítnout do budoucí kupní smlouvy. Mimo jiné jde o kupní cenu, kterou chce Znojmo uhradit ve splátkách. A pak chce pivovarníkům sdělit, že daň z převodu nemovitosti má v úmyslu s Heinekenem platit napůl. Nizozemci přitom navrhovali, aby ji zaplatilo celou město.

Co s areálem? Zatím se neví

Bývalý znojemský pivovar se nachází v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky - světoznámé rotundy svaté Kateřiny.

Vedení města nemá zatím jasnou představu, co s opuštěným areálem. Zatím má jen hotovou základní studii, v níž památkáři s architekty rozdělili jeho budovy podle památkové hodnoty.

Některé prostory doporučují nechat bez zásahu, jiné opravit a některé dokonce zbourat. "Zatím nikdo neměl povědomí o tom, co tam je a co není cenného. Tato obecná studie tak může sloužit jako podklad pro podrobnější studii," uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Spoločnosť Pivovary Topvar dnes začala prepúšťať prvých zo 175 zamestnancov, ktorí v pivovare prídu o prácu do konca februára tohto roka.

Podľa informácie Reného Schmizinga z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny (ÚPSVaR) v Topoľčanoch zatiaľ výrazný prílev nových uchádzačov o prácu na úrade nezaznamenali. "Túto prvú vlnu prepúšťania budeme vedieť vyhodnotiť najskôr koncom tohto týždňa. Topvar by mal v januári prepustiť zhruba 25 ľudí," uviedol Schmizing. Vo februári plánuje spoločnosť prepustiť ďalších 138 zamestnancov. Úrad práce im môže v súčasnosti v regióne s vyše 11-% nezamestnanosťou ponúknuť približne 50 voľných pracovných miest, najmä v oblasti služieb a výroby.

Pivovar ukončí svoju prevádzku vo výrobnom závode v Topoľčanoch koncom februára tohto roka. Hlavným dôvodom tohto kroku je podľa firmy dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %. Topvar bude aj naďalej pokračovať vo výrobe piva vo svojom zostávajúcom závode vo Veľkom Šariši, ktorý má podľa spoločnosti dostatočnú kapacitu na pokrytie požiadaviek trhu. Areál topoľčianskeho závodu plánuje firma ďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková uviedla, že odchádzajúci zamestnanci dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce. Zamestnanci potvrdili, že by mali pri odchode dostať mzdu za 6 až 9 mesiacov podľa dĺžky odpracovaných rokov.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Na ocenění za nejkurióznější zaměstnavatelský zážitek aspiruje zkušenost ředitele Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod Jiřího Huška. Nesouvisí přímo s výrobou piva, které sbírá jedno ocenění za druhým, ale s oborem velice blízkým: s provozem pivovarské restaurace.

„Když jsme se rozhodli otevřít vlastní restauraci přímo v areálu pivovaru, dva roky jsme se trápili s jejím provozem,“ říká Jiří Hušek. Pátrání po příčinách dal svou bezelstnou upřímností správný směr jeden ze zaměstnanců.

„Přišel s požadavkem na zvýšení platu a na otázku, proč by měl dostat přidáno, když restaurace nevydělává, odpověděl: ‚Vy používáte moc chytrý software a já nemůžu pořádně krást!‘ Pak jsme získali nového schopného provozního a pivovarská restaurace konečně začala fungovat, jak jsme si představovali,“ svěřuje se Hušek.

Jinde propouštěli, v Brodě nabírali

Havlíčkobrodský pivovar patří mezi zaměstnavateli v Česku k výjimkám. Během letošního roku zvýšil počet pracovníků o 10 procent na současnou stovku. Mezi pivovary je dokonce jediný .

„Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív outsourcovali,“ vysvětluje ředitel. Pivovar znovu otevřel vlastní sladovnu, vybudoval dopravu a také službu v recepci už nedrží lidé z externí agentury. „Rozhodně dokáží lépe navigovat návštěvníky, lépe reprezentují firmu,“ vysvětluje důvody ředitel.

Zvýšená zaměstnanost má jednoduché ekonomické opodstatnění. Zatímco celé odvětví pivovarnictví v Česku zaznamenalo letos pokles, V Havlíčkově Brodě výrobu a odbyt zvýšili. Jiří Hušek sice přiznává, že export o 30 % poklesl, pivovar se ale důsledně orientuje na zájemce ve vlastním regionu, kteří se postarali o celkový kladný výsledek.

Jedním z nejnovějších pracovníků pivovaru je i naprosto klíčový člověk - sládek Libor Čech. Před příchodem do Havlíčkova Brodu získával zkušenosti jak v malých pivovarech, tak v nadnárodních společnostech.

„Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu,“ vysvětluje Libor Čech, proč kývl na nabídku z Brodu. Důležitou změnu pak provedl i na svém novém pracovišti: změnil časový okamžik chmelení piva. To získalo intenzivnější chmelovou vůni a konzumentům chutná ještě lépe než dřív.

Jak si hradecký fan klub vydupal svého Votroka

Jedinou výjimkou je expanze na Kuthohorsko a Královéhradecko. V prvním případě obchodníci z Havlíčkova Brodu dokázali využít ukončení výroby v kutnohorském pivovaru a rychle zaplnili vzniklou mezeru na trhu. Pro Hradec Králové a jeho okolí vymysleli jiný postup: paradoxně jim pomohl hradecký lokální patriotismus.

„Ohlídali jsme si skončení platnosti ochranné známky piva Votrok, vzápětí jsme si ji zaregistrovali sami a začali Votroka vařit,“ říká Hušek. Chuť hradeckého Votroka se ladila s bývalými pracovníky Královéhradeckého pivovaru tak, aby se co nejvíce blížila té původní. „Reakce spotřebitelů potvrzují, že se to povedlo,“ podotýká Hušek.

Obyvatelé Hradce jsou na tradiční pojmenování stále hrdí. Votroci 2000 si říkají i členové fan klubu fotbalového FC Hradec Králové. „A právě oni odvedli v marketingu staronové pivní značky obrovský kus práce,“ usmívá se ředitel tajemně, aniž je ochoten prozradit konkrétní detaily.

„Marketingové nasazení“ fotbalových fandů bylo každopádně efektivní. Za tři měsíce získala značka Votrok na 90 restaurací a tvoří významnou část produkce pivovaru v Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1834, od konce 19. století se datují jeho novodobé dějiny a moderní výroba piva. V poválečném období byl znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů Jihlava, Havlíčkobrodských pivovarů a Východočeských pivovarů Hradec Králové, aby se po revoluci dostal zpět do rukou potomkům původních majitelů. V současnosti se jeho roční výstav pohybuje kolem 84 000 hektolitrů, kapacitně by ale mohl zvládnout až dvojnásobek.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Kotek

Oslavami 150. výročí od svého založení bude žít jihlavský pivovar Ježek. Proto se letošní rok v pivovaru ponese ve znamení různorodých akcí. „150 let je velký milník, který je potřeba pořádně oslavit,“ netajil své nadšení obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý.

Velkou slávu odstartuje 6. března Den Mistrů 1985, kdy se proti sobě postaví na Horáckém zimním stadionu veteráni Dukly z roku 1985 a národní tým, který v témže roce vyhrál mistrovství světa.

Akce začne celoodpoledním programem s hudbou a autogramiádou. Večer skončí hokejovým zápasem. „Výtěžek utkání půjde na juniorský hokej a na sochu Tomáše Garrigue Masaryka, která by se měla vrátit do Jihlavy ke gymnáziu,“ podotkla Eva Vařejčková z marketingového oddělení pivovaru.

Oslavy budou o čtrnáct dní později pokračovat Plesem Ježka a Dukly v Dělnickém domě. Květen a červen bude věnovaný Dnu Ježka. Tentokrát se nebude konat jen v Jihlavě, ale také mimo hranice krajského města – ve Znojmě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. „V Jihlavě bude Den Ježka poprvé třídenní a bude pokračovat Koncertem bez hranic 19. června. Představí se zde kromě profesionálních kapel také kapely regionální. Je tu spousta dobrých muzikantů,“ vysvětlila Vařejčková.

Na Den Ježka naváže pivovar kulturním létem, které začal pořádat loni v Pivovarské restauraci. Během letních prázdnin se mohou pro změnu lidé těšit na výstavu v jihlavském muzeu. „Výstava se bude týkat jihlavského pivovaru, ale také pivovarnictví obecně,“ doplnila Eva Vařejčková.

Bohatá historie

Historie pivovarnictví v Jihlavě je bohatá. První doložená písemná zmínka o jihlavském sladovnictví pochází zřejmě již z první poloviny 14. století.

„Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček. Rozhodl se postavit společný moderní pivovar, jaký známe dnes,“ popsal výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860.

I když v loňském roce klesla spotřeba piva kvůli hospodářské krizi řádově o deset procent, jihlavský pivovar Ježek si mne ruce. Jako snad jediný v republice se může pochlubit razantním nárůstem výroby a prodeje pivního moku.

„Vloni jsme ve výrobě dosáhli na 140 500 hektolitrů. Jedná se o nárůst z 90 tisíc hektolitrů,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

„Loňský rok hodnotíme jako velmi úspěšný, po několika desetiletích je to nejúspěšnější rok, jaký vůbec kdy byl,“ konstatoval Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru.

Nárůst o sto procent

„Zaznamenali jsme nárůst sudového piva o 100 procent, lahví o 52 procent. Je vidět, že cesta, kterou jsme se před rokem a půl vydali, nese své první ovoce,“ dodal Vostrý.

V létě roku 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo má oproti dřívějšku nyní plnou chuť a tmavší barvu. Při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad vyrobený na Vysočině.

Nejoblíbenějším pivem značky Ježek je u štamgastů jednoznačně jedenáctistupňový ležák, který tvoří pětaosmdesát procent celé produkce.

V říjnu přišel pivovar s novinkou, ležákem plzeňského typu s názvem Lobkovicz. „Je to prémiové pivo, které se osvědčilo. Je ještě krátká doba na to, abychom ho mohli hodnotit, ale své místo na trhu si už našel,“ prozradil Miloš Vostrý. Také na letošek připravuje pivovar v Jihlavě několik překvapení v podobě speciálních druhů piv, ale zatím jsou ve stadiu testování.

Jihlavský pivovar je díky svojí technologicky zvládnuté tankovně unikátním regionálním pivovarem ve střední Evropě. „Rozvážíme do restaurací pivo v cisternách a přečerpáváme ho do tanků. Zatím máme pět tankoven, další dvě jsou v přípravě,“ popsal Vostrý.

Loni investoval jihlavský pivovar Ježek do výroby, do rekonstrukce Pivovarské restaurace a dětského hřiště a do rozšíření letní zahrádky. Letos se inovace dočkají stáčecí linky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Jak rozjet provoz malého pivovaru? Teprve šestatřicetiletý Tomáš Hub už to udělal například v Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu či v Belgii nebo Anglii.

Současný sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu zdědil „pivní geny“ po prastrýci, který vařil pivo v Palačově. Po studiích biochemie začal vařit v novojičínském Minipivovaru Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření pivního křesťanství ve světě,“ říká s nadsázkou Tomáš Hub.

* Jaká je dnes kvalita piva v malých pivovarech?

Pivovary zakládají nejčastěji firmy, které dodají i know how a dohlížejí i na kontrolu kvality - ta kvalita je na více než na dobré úrovni.

* Bylo tomu tak i v začátcích?

Ty byly trošku divoké. Ale že by byla vysloveně špatná kvalita, to si nemyslím. Jistě, hosté si pořád občas někde stěžují, že jejich pivo z malého pivovaru je pokaždé tak trochu jiné, jenomže tak to je. Ta piva jsou většinou nefiltrovaná, pořád dozrávají, každý týden jsou jiná.

* Je tu prostor pro vznik dalších pivovarů? Kdysi byly v každém městě.

Cena piva roste, začíná to být zajímavé i pro hostinské. Když se chtějí odlišovat od konkurence, kde je jednotvárné pivo, tak takhle uvažují.

* Jaká je hranice návratnosti investice do takového malého pivovaru?

Většinou jde o pivovary, které se stavějí pro hospodu od sta míst výš. Návratnost bývá čtyři až pět let.

* A co kdyby chtěl pivovar expandovat, rozvážet pivo, plnit je do sudů?

To už je daleko větší investice.

* Kdybych si chtěl založit malý pivovar, co byste mi radil, abych vařil?

Jednak by to asi chtělo hlavně mít hospodu - bez ní je to utopie. Dostat se do dalších hospod nebo řetězců je těžké. Jediná cesta je podle mě mít restauraci nebo hotel.

* A to pivo?

Mladí lidé dnes cestují, nejsou konzervativní, znají anglická piva, belgické speciály - tou cestou byste mohl jít, taková piva tu chybí.

* Existují národní pivní chutě?

Třeba na Východě nechtějí piva, na jaká jsme zvyklí většinou my. Ale i u nás jsou už piva méně hořká, víc nasládlá. Ve Vietnamu chtěl mít majitel stejně hořké pivo, jako je plzeňské, ale většina piv vyráběných v cizině není příliš hořká.

* Myslíte, že velcí výrobci piva jsou z malých pivovarů nervózní?

Malé pivovary v České republice vaří tři procenta celkové výroby piva. Jsme jenom doplněk na trhu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nová trasa zvedla zájem o prohlídku pivovaru o 29 %

Popularita Velkopopovického pivovaru roste nejen mezi pivaři, ale také mezi turisty. Návštěvnost jednoho z architektonicky nejzajímavějších českých pivovarů stoupla vloni o více než čtvrtinu. Celkově se v uplynulém roce vydalo na prohlídku 14 371 návštěvníků, to je nejvíce v dlouholeté historii exkurzí pivovarem. Největší část hostů tradičně přijela z ČR (+22 %), druzí nejpočetnější byli Rusové, kterých zde přivítali o 85 % více. Pivovar Velké Popovice potvrdil svůj statut jednoho z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

„Postupně sklízíme plody posledních několika let, kdy jsme v areálu pivovaru hodně investovali do návštěvnických prostor, úprav nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně atd. Hlavním tahákem loňské sezóny bylo otevření nového návštěvnického centra a interaktivní prohlídková trasa. Novinkou v naší nabídce je program Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu. Tato trasa je určena pro nezletilé návštěvníky a je zaměřená na historii a řemesla, naopak vynechává části prohlídky přímo spojené s výrobou piva. Letos chceme návštěvníky překvapit otevřením restaurace Kozlovna přímo v areálu pivovaru,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zájem domácích turistů o velkopopovický pivovar vzrostl, což je dáno mimo jiné také loňským trendem mezi Čechy, kteří méně vyjížděli do zahraničí a preferovali domácí turistické cíle. Nová návštěvnická trasa tedy byla otevřena v pravý čas a přilákala o 22% domácích turistů více oproti roku 2008. Na celkovém počtu návštěvníků se nyní Češi podílí 56 %.

Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních turistů. Díky rostoucí popularitě piva Velkopopovický Kozel v Ruské federaci jsou druhou největší skupinou právě Rusové, kterých meziročně přijelo o neuvěřitelných 85 % více a v celkovém počtu návštěvníků už tvoří více než čtvrtinu (26,5 %). Naopak pokles zájmu byl zaznamenán například mezi maďarskými turisty, kterých dorazilo v roce 2009 o 58 % méně než v roce 2008.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří a nově i prosincové Vánoce v pivovaru. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po trojročnej prestávke bude mať slovenské pivovarníctvo opäť zastúpenie na najdôležitejšom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“). Ministerstvo pôdohospodárstva SR vybralo najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý bude reprezentovať Slovensko v dňoch 15. – 24. januára 2010 v Berlíne na 75.ročníku medzinárodného veľtrhu IGW, kde sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,V národnom stánku SR číslo 105 v hale 8.2, budú zástupcovia najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER čapovať pre hostí svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavú jedenástku. Budeme propagovať slovenské pivo pre pivných odborníkov a návštevníkov výstavy z celého sveta, ktorí sa na tejto najväčšej potravinárskej výstave každoročne stretávajú. Chceme predstaviť kvalitné slovenské pivo STEIGER, vyrábané už 536 rokov nepretržite tradičnou klasickou technológiou. Hodláme pritom nadviazať na tradíciu prezentácie slovenských pív, ktoré tradične v národnom stánku SR prezentovali to najlepšie – kvalitu tradičnej výroby na Slovensku. Pred niekoľkými rokmi tak úspešne robil Topvar. Veľa si sľubujeme aj našej ,,špeciality“- rezania svetlého piva s tmavým, pretože predovšetkým nemeckí štamgasti tradične každý rok vyhľadávali slovenskú expozíciu práve kvôli kvalitnému čiernemu pivu a nezabudnuteľnému pôžitku z rezaného piva. Radi sa pochválime aj tým, že v Nemecku sa už STEIGER niekoľko rokov čapuje a to v Slovenskej kolibe vo Wildau, blízko Berlína. Radi by sme však svoj odbyt na tomto najnáročnejšom pivárskom teritóriu rozšírili“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že Pivovar STEIGER bude na výstave zastupovať manažérka pre export Magdaléna Gregušová a príjemné chvíle pri pive STEIGER bude spríjemňovať hraním slovenských piesní na harmonike Dezider Guliš, ktorý sa na pozvanie organizátorov zúčastňuje tejto svetovej výstavy už 15. rok.

Nemeckí organizátori rovnako pozvali aj legendu slovenského pivovarníctva – Jozefa Nemca, ktorý sa preslávil takzvaným ,,ľudovým marketingom“, počas svojho 44 ročného pôsobenia v pivovarníctve.

Doplňujúce údaje o výstave Grüne Woche a pivovare STEIGER

„Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky, aj počas tohto ročníka sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta, kde v 26-tich halách sa na celkovej ploche 115 000 m2 budú prezentovať výrobcovia a dodávatelia produktových skupín – ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa koná 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

IGW je zároveň aj miestom, kde sa každoročne stretávajú najvyšší predstavitelia politického a hospodárskeho života z celého sveta. Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem.

Podľa informácií vedúceho marketingu STEIGRA E. Mihálika sa pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne v minulom roku podaril husársky kúsok, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za rok 2009 STEIGER vyviezol 5913 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 33 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch.

Rastúci záujem v zahraničí pripisuje pivovar aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Nosnou exportnou krajinou sa pre STEIGER stalo už v roku 2008 Maďarsko. Nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, v roku 2008 už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Rodinný pivovar Bernard v roce 2009 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 204 tis. hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Rekordní výstav pivovaru v roce 2009 přesáhl 204 tisíc hektolitrů, což představuje více než 40 milionů půllitrů piva. Na každého Čecha tak připadají čtyři nepasterizovaná piva BERNARD," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pro zajímavost doplňuje: "Pokud bychom tato čísla převedli na počet plaveckých bazénů o velikosti 25 x 12 x 1,35 m, naplnili bychom jich 50."

"Odhaduji, že meziročně celý obor poklesl přibližně o 10 procent," komentuje Stanislav Bernard a dodává: "Náš nárůst téměř o 9 procent přičítám především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo."

K rekordnímu výstavu piva přidal pivovar i dalších 20 významných ocenění. Největší počet (13) byl tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva BERNARD. Třikrát byla značka BERNARD oceněna sdružením CZECH TOP 100, když se poosmé v řadě stala nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. Ve stejné soutěži je i čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský průmysl a magazín Vlastní cestou zvítězil v kategorii firemních časopisů. Další ocenění získal magazín v soutěži PR klubu ČR "Zlatý středník", kde obsadil 3. Místo v kategorii "Nejlepší B2C časopis" a získal i "zvláštní ocenění za nejlepší obrazovou výbavu". Značka BERNARD potvrdila svoji oblíbenost 2. místem v soutěži popularity značek piv v ČR "Naše pivo 2009". Oceněno bylo i grafické ztvárnění etikety "BERNARD s těžkou hlavou" v soutěži o nejlepší etiketu na Táborských slavnostech piva.

Zdroj: Protext.cz

Expedici Dakar, kterou pořádá Martin Trojan, zastupující motocyklovou firmu KTM, se setkala s českými závodníky Rallye Dakar 2010.

Královédvorský pivovar Tambor vybavil expedici nejen lahvovým, ale také sudovým pivem s výčepním zařízením. Na regionálním nápoji si tak pochutnají také někteří jezdci známé motoristické soutěže.

Jezdci do místa konání odletěli na konci roku. Terénní automobil a pět motocyklů, speciálně upravených pro cestu pouští Atakama, vyrazilo ve stopách českých závodníků během jejich cesty po Chile. V letošním roce jede tým kolem Martina Trojana jako neoficiální doprovod. V loňském roce to mělo být jinak. „Byli jsme přihlášeni jako závodníci na Paříž – Dakar, ten byl ale těsně před startem zrušen. Absolvovali jsme náhradní závod, který vedl východní Evropou, myslím, že úspěšně,“ prozradil Martin Trojan.

Expedice úspěšně dorazila do Santiaga de Chile a ještě na Silvestra z kontejneru a zkompletovali dopravenou techniku a vybavení. Na Nový Rok absolvovali zkušební a kontrolní vyjížďku na severovýchod od Santiga do údolí řeky Mapo pod vrchol sopky San José, která má 5856 metrů nadmořské výšky. „Vyjeli jsme až do 2900 metrů nad mořem. V dalších dnech jsme absolvovali přesun přes město Valparaíso a Viňa del Mar až nad město La Serena, do zátoky Los Hornos vstříc dakarské rallye,“ sdělil nám z Chile Martin Trojan.

Další trasa je zavedla do Valparaisa, dále do Copiapo a odbočkou na start rallye na Laguna Verde. „Tady jsme shledali s českými závodníky Olinem Březinou a Romanem Krejčím. Po té jsme se vydali na start a zpět do Copiapo. Odtud jsme druhý den vyrazili společně se závodníky na druhou nejdelší etapu závodu,“ doplnil Trojan. Samozřejmě nechyběl ani královédvorský Tambor.

Stejně jako některé české jezdce na Dakaru, i expedici postihly menší technické závady, které tak náročnou cestu provázejí. Po jejich odstranění pokračují jezdci do Iquique.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil za minulý rok rekordních 204.400 hektolitrů piva. V meziročním porovnání se prodej zvýšil o 8,7 procenta. Podle mluvčího podniku Zdeňka Mikuláška přispělo ke zlepšení výsledků zachování tradiční výroby piva, zvýšení obchodních aktivit i růst zájmu o nealkoholické druhy piva. U alkoholických druhů se zlepšil odbyt hlavně u lahvového piva.

Roční tržby zatím firma nezveřejnila. Za loňská tři čtvrtletí převýšily tržby za pivo 274 milionů korun; předloni ve stejném období to bylo 245 milionů.

Letošní rok bude podle Mikuláška pro pivovary složitý, a to i kvůli zvýšení spotřební daně a DPH. Bernard začne toto navýšení promítat do cen od 18. ledna, v průměru to bude u půllitru piva 0,50 - 0,60 korun.

Bernard vaří sedm druhů nepasterisovaného piva, dva druhy piv bez alkoholu a od loňska také osvěžující nápoj s chutí švestky. Nealkoholické pivo se v Humpolci vyrábí od léta 2006; nyní se na celkové produkci pivovaru podílí 11 procenty. Podle Mikuláška se pivovar stal čtvrtým největším producentem nealko piv v Česku. Z celkového výstavu pivovaru se za hranicemi prodalo asi 12 procent, největší díl tradičně na Slovensku.

Do modernisace závodu se 131 zaměstnanci loni Bernard investoval 24 milionů korun. Investice se týkaly například kvasných tanků, varny a filtrace pro ovocné nápoje.

Zdroj: Regionalist.cz | Autorka: Eva Šinkovská

V padesátých letech skončil zdejší pivovar. Nyní to vypadá, že Litomyšl bude mít opět své pivo.

Jiří Kohák na jaře začne vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich.

Myšlenka se v hlavě podnikatele a také sportovce zrodila v roce 2008 na podzim. Receptura rozhodně ale nebude stejná jako v minulosti. Takové pivo totiž ani nejde dnes už uvařit. Jiří Kohák ale přesto navazuje na litomyšlskou tradici. „Pivo do Litomyšle patří a mělo tu tradici. Rodák a hudební skladatel byl synem místního sládka. Pivo se bude jmenovat Bedřich, protože Bedřich byl jedenáctým potomkem zdejšího sládka,“ vysvětlil Jiří Kohák.

V současné době je před zahájením stavebních úprav hospůdky. „Největší bolest je varna, která byla původně domluvená v Žatci, ale nedopadla. Vyrobím si ji proto sám,“ dodal Kohák. Plánuje, že na začátku nebude hned vařit stovky litrů piva. Produkce bude totiž určena hostům jeho restaurace. „Počítá, že týdně uvaří zhruba dvě stě litrů piva. Bude nepasterizované a nefiltrované, proto bude určené k rychlé spotřebě. Do budoucna plánujeme ročně asi padesát hektolitrů. Později počítáme se sto hektolitry. Záleží, jak se uchytíme na trhu,“ uvedl Jiří Kohák. Za půllitr zaplatí hosté maximálně dvacet pět korun.

Větší objednávky na různé typy oslav a lahvové pivo uskuteční až později, stejně jako další pivní speciality. Experimentovat se podle Jiřího Koháka vyplatí. Rád by vařil i různá ochucená piva.

Ještě než na jaře hostům uvaří první pivo, učí se řemeslu sládka. Hodně informací už například načerpal v žambereckém pivovaru. Recepturu mu připravila specializovaná firma z Prahy.

A kdy si zajdou Litomyšlané na nové pivo Bedřich? Jiří Kohák počítá, že první pěnivý mok vlastní výroby natočí asi v květnu.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka a foto: Iveta Nádvorníková