Uherskobrodský Pivovar Janáček plánuje v letošním roce růst vývozu. Podnik, jenž dosud převážnou většinu produkce prodával v tuzemsku, se v květnu vrátí na polský trh. V současné době rovněž vede jednání o zahájení dodávek s německými a holandskými odběrateli. Pokud uzavře kontrakty, plánuje letos zvýšení výstavu až o 25%. V letošním roce se Janáček zaměří i na Slovensko, jež bylo před rozpadem společného státu jeho hlavním vývozním odbytištěm. Pivovar chce využít znalosti tamního trhu a také povědomí slovenských spotřebitelů, kteří si pivo z Uherského Brodu z dob federace pamatují. (Pivní kurýr)

Dalším zaslíbeným městem pivařů se už příští rok stane Štramberk na Novojičínsku. Zatímco dosud lákal hlavně dřevěničkami či hradem Trúba, brzy přivábí i pěnivým mokem. Naposledy se ve Štramberku vařilo pivo v roce 1854. Pivovar stojící uprostřed náměstí zbourali o čtrnáct let později a na místní pivo zbyly jen vzpomínky a studna. Nyní se do vaření chce pustit ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Ten si městečko zamiloval, koupil a opravil několik domů, organizuje řadu kulturních akcí a své další plány nijak neskrývá. „Do tří týdnů budu mít jednání s dodavateli technologie pivovaru. Plánuji název Štramberské pivo, ale ještě nevím, kolikastupňové bude. Slibuji však kvalitu,“ uvedl podnikatel.

Jak prozradil, malý pivovar vybuduje v suterénu domu na náměstí, kde je nyní restaurace Apolo. „Ve sklepě zůstala ladem zasypaná studna. Obnovím ji a pak využiji k odebírání pitné vody,“ dodal Šmíra s tím, že první várku by lidé mohli ochutnat už příští rok. Nejdříve mu však musí zastupitelé povolit užití názvu Štramberské pivo. „A kdo nám zaručí, že jméno propůjčíme opravdu dobrému výrobku, který bude šířit čest a slávu Štramberka?“ ptali se zastupitelé. Nakonec se shodli, že vaření piva s tímto názvem povolí, ale na dalším jednání zastupitelstva přidají některé podmínky souhlasu. „Pokud se vše podaří, určitě si na Štramberské pivo zajdu,“ slíbil štramberský starosta Jan Socha. (Právo)

Vítězem soutěže České pivo roku 2004 v kategorii světlé ležáky se stal Radegast Premium. Na druhém místě se umístilo Starobrno Ležák a třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium. Výsledky ve čtvrtek večer vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. Značka Radegast Premium uspěla v konkurenci více než tří desítek značek.

Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na druhém místě skončil loňský vítěz Starobrno Tradiční, na třetí příčce se umístil světlý výčepní Velkopopovický Kozel.

U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry.

Novým vítězem novinářské ankety Naše pivo 2004, které se letos zúčastnilo rekordních 102 redakcí novin, časopisů, rozhlasových a televizních stanic, internetových médií i nezávislých novinářů, se stal Gambrinus z Plzeňského Prazdroje. Bombastická reklama zapůsobila na "objektivní" novináře. (pozn. Chody)

Druhé místo obsadil Pilsner Urquell od stejného výrobce. O třetí místo se podělil Bernard z Rodinného pivovaru Bernard a Budweiser Budvar z Budějovického Budvaru. Redakce nominovaly celkem 41 značek piv z tuzemské produkce. Pořadí se stanovilo prostým součtem jednotlivých nominací.

"České pivo jako národní nápoj se stalo pojmem doma i v cizině, je součástí naší historie i kultury a patří k tomu nejlepšímu, co reprezentuje naši zemi v zahraničí," uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Soutěž České pivo navazuje na předchozí ročníky a akce pořádané v rámci zaniklého veletrhu Pivex. Soutěž se vyhlašuje pro piva vyrobená v ČR a stejně jako anketa Naše Pivo 2004 je součástí projektu České pivo. Tento projekt vyhlásil svaz pivovarů a sladoven v prosinci 1999. Základním úkolem projektu je seznámit veřejnost s historií i současností výroby piva, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organizmus. Dalším cílem projektu je rovněž zlepšení image piva, uvedl svaz pivovarů a sladoven. (iDnes)

Světlý ležák Holba Premium z produkce hanušovického Pivovaru Holba získal stříbrnou medaili na podzimním mezinárodním Stockholmském festivalu piva a whisky ve Švédsku. Navázal tak na loňský úspěch sesterského pivovaru Přerov, který si tehdy odvezl ze Švédska stříbro za tmavé výčepní pivo Zubr Classic. "Je to velký úspěch. Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě,"uvedl ředitel hanušovického pivovaru Vladimír Zíka. (Rovnost)

Výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka:

Pivovar Holba z Hanušovic dodává nejoblíbenější mok národa na český trh již 130 let. Jaká byla v jeho historii nejúspěšnější období a kdy zažíval krizi?

Podnik založil Josef Müllschitzky, rodák z nedaleké Kopřivné, kde měl v té době svůj soukromý pivovar, který byl technicky zastaralý. Již 28. prosince 1874 se uvařila v Hanušovicích první várka piva. Počítalo se s výchozí produkcí 22 tisíc hektolitrů.V prvním roce provozovatelé zhruba ze dvou třetin kapacitu naplnili. Startovní období slavilo úspěchy, později však docházel kapitál a vedení podniku hledalo další společníky. Pivovar začal po překonání propadu s výstavem stoupat. V roce 1906 se spojily vlastníci pivovaru na Třemešku, v Šumpersku a v Hanušovicích a vznikl jediný spolek v regionu. V období první republiky patřil hanušovický pivovar mezi tři největší pivovary na Moravě, spolu s brněnským a přerovským. Během obou válek pivovar jako jeden z mála zachoval výrobu, i když poklesla. V roce 1960 se stal součástí Severomoravských pivovarů a tak fungoval až do roku 1989.

Hanušovické pivo se zúčastňuje prestižních soutěží a sklízí řadu cen. Jaký význam pro pivovar tyto soutěže mají?

Zúčastňujeme se pravidelně obou dvou celostátních hodnotitelských soutěží, které v tuzemsku existují, a to Pivexu a České pivo. Pak ještě regionálních, které mají celorepublikový význam a vybraných zahraničních. Nejvýznamnější úspěchy zaznamenala naše vlajková loď pivo Šerák, který v roce 1997 a opět loni vyhrál zlatý pohár Pivexu. Dobře se umísťují i Holba Premium a Holba Classic. Ocenění mají dvojí význam, jednak přináší publicitu a jednak je to informace pro zákazníka, že konzumuje kvalitní pivo. Degustace mají samozřejmě význam i pro nás pivovarníky, protože jsme schopni pravidelně srovnávat jakost námi vyrobeného piva.

Kvalitu piva ovlivňují suroviny i prostředí, v němž se vyrábí. Co konkrétně v horském prostředí působí na zdejší produkt?

Velkou úlohu hraje zdejší horská voda. Máme to štěstí, že přímo v areálu jsou zdroje podzemní vody, kterou čerpáme z hloubky 50 metrů a vydatnost je více než dostačující pro stávající produkci pivovaru. Její kvalita má parametry kojenecké vody. (Právo)

Stříbrnou medaili získal v těchto dnech světlý ležák Holba Premium na mezinárodním festivalu piva a whisky ve švédském Stockholmu. Jedná se o jednu ze čtyř největších přehlídek piva na světě, která každoročně přitáhne až dvě stě tisíc návštěvníků. "Náš pivovar se tohoto festivalu zúčastnil letos vůbec poprvé,"uvedl výkonný ředitel hanušovického Pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jak dodal, oceněný ležák Holba Premium tvoří asi deset procent z celkové produkce pivovaru. Na stockholmské přehlídce se prezentovalo zhruba šest set značek piv z celého světa. Jednotlivé druhy rozdělené do více než dvou desítek kategorií hodnotila porota složená z nezávislých odborníků. Pivovar Holba loni vyprodukoval 469 hektolitrů piva. Část jeho produkce směřuje právě do Švédska, ale i do Maďarska nebo Polska. (Olomoucký den)

O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)

Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)

Po více než půl století má Velké Meziříčí od letošního roku znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, které patří k aktivitám firmy Aqueko podnikatele Lubomíra Jurka, zabývající se stavbami a rekonstrukcemi rybníků a rybníkářstvím. Firmu Aqueko založili na začátku roku 1992 původně dva společníci. O dva roky později už společnost převzal pouze Lubomír Jurek. Nosným programem firmy je odbahňování a stavby nových rybníků. Protože ve firmě pracuje většina rybářů, rozhodl se majitel zaměřit se i na rybníkářství.

V současné době už má devět rybníků o výměře asi čtyřicet hektarů. Hotel, restaurace a pivovar jsou umístěné v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Nový pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. "Objekt jsme koupili a museli nutně opravit. Hledali jsme pro něj nějaký vhodný podnikatelský záměr. Pivovar nám umožnil využít sklepů, které ve vile už byly. Navíc jsem minipivovar viděl už v jiných městech a zalíbil se mně. V roce 2002 jsme zahájili stavbu a po dvou letech byly hotel s restaurací a minipivovar dokončeny," uvedl Lubomír Jurek.

Ležák Harrach. Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Produkci zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek letos devátého dubna, kdy začal vyrábět první várku meziříčského ležáku. Pivo se muselo uvařit, i když okolo bylo ještě staveniště. "Pivo se musí uvařit předem, aby mohlo vykvasit, uležet a vyzrát," vysvětlil Lubomír Jurek.

Malostránský pivovar vaří tmavý a světlý dvanáctistupňový ležák a vedle toho ještě čtrnáctistupňový speciál. Roční výstav minipivovaru je čtyři tisíce hektolitrů za rok. V současné době se produkce odhaduje asi na tisíc hektolitrů ročně. Nejvíce piva se spotřebuje přímo v restauraci hotelu, menší množství dodává pivovar do několika restaurací v Meziříčí a okolí. Stáčet pivo do lahví majitel pivovaru nehodlá. To proto, že je velkomeziříčské pivo kvasnicové a nepasterizované, takže se může při špatném uchovávání kazit. "Když by někdo nechal lahve v teple, pivo by začalo kvasit, zkazilo by se a mohlo by být reklamováno. I v hospodách, kam pivo dodáváme, uplatňujeme podmínku, že musí být sudy do určité doby vytočené, aby se pivo nekazilo," vysvětlil Jurek.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar udělal mezi veřejností. Sešlo se na dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. "Byly mezi nimi názvy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondeti. Chtěli jsme to trošku spojit s historií," řekl Lubomír Jurek.

S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně čerstvých. "Soustřeďujeme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů. V nabídce nám chybí pouze candát. To proto, že chceme vařit zásadně z ryb živých a čerstvě zpracovaných. Z mořských ryb nabízíme pouze zmraženého lososa a krevety," konstatoval Lubomír Jurek.

Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent. Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit. Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. "Může se to zdát opravdu divné. Měl jsem k tomuto receptu také nedůvěru a dával jsem rybu takto upravenou jako poslední. Je ale opravdu vynikající. Ochutnal jsem všechny ryby a osobně preferuji lína, který má maximálně čisté a zdravé maso," doplnil majitel meziříčského pivovaru Lubomír Jurek. (Právo)

Slavnostmi piva Rebel oslavil 4. září Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. 170. výročí své existence. Pro návštěvníky byl na Havlíčkově náměstí připraven atraktivní program a pivo Rebel za lidové ceny. Letošní slavnosti proběhly v duchu středověkých trhů - k vidění byla rytířské středověké ležení, ukázky řemesel a jiné zajímavosti. Celý slavnostní den byl protkán soutěžemi, velký zájem byl především o Den otevřených dveří přímo v pivovaru, který otevřel své brány široké veřejnosti po dlouhých čtrnácti letech. Jeho moderní provozy shlédlo více než 700 návštěvníků, kteří měli možnost ochutnat na nádvoří pivovaru skvělé kvasnicové pivo. Havlíčkovo náměstí pak hostilo do nočních hodin bohatý program plný hudby, vystoupení skupiny historického šermu, ale také dobrého piva za pouhých 12 Kč. (Pivní kurýr)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zahájil vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal zhruba během měsíce asi 200 hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se havlíčkobrodský Rebel čepuje v několika desítkách slovenských restauracích. (Pivní kurýr)

V posledních dvou letech si malé východočeské pivovary nemohou stěžovat na nedostatek zájmu o svá piva. "Jedeme v podstatě na doraz," říká předseda představenstva Pivovaru Polička Karel Witz. A určitě to není jenom tím, že pivovarům hrálo do karet příznivé letní počasí.

Opravdu tak souvisí pěkné počasí s množstvím vypitého piva?

Vztah mezi počasím a množstvím vypitého piva bez diskuze existuje. Letos byl prodej o 3 % lepší než vloni. Nejlepší výstav jsme měli v červenci a srpnu, málo se toho prodalo v červnu. Dohromady se to vlivem počasí zlomí zhruba o tři procenta nahoru nebo dolů.

Neplánujete do budoucna rozšiřování?

Určitě ne, zůstaneme malým pivovarem. Velký i malý pivovar mají podobné starosti, liší se to pouze nulami v objednávce. Když se ale narodíte jako malý, musíte malý i zůstat.

Jakým způsobem konkurujete velkým pivovarům?

Velké pivovary si mohou dovolit rozsáhlejší reklamní akce. My sázíme především na tradici a patriotismus. V každém případě nemůžeme nijak pospíchat s cenami. Navíc musíme spoustu věcí dělat zdarma. Dodneška například zdarma pucujeme trubky v hospodách. Za tohle si už velké a střední pivovary dávno účtují.

Jak vidíte budoucnost regionálních pivovarů?

Myslím, že bude dobrá, perspektivní. Nesmějí se ale dělat žádné chyby. Jak to budou dělat ti po nás, to nevím, ale jsem přesvědčen, že lidé na značku nedají dopustit. Jestli tady za deset let bude stát pivovar se stejně velkým výstavem, jaký máme teď, tak to bude dobře. (Mladá fronta DNES)

Nejmenší a přesto první přichází Pivovar RAMBOUSEK na náš trh s naprosto ojedinělou technologií, která dává jeho pivu novou nezaměnitelnou dimenzi chuti.

Objemově nejpodstatnější složkou piva je voda, tudíž jí věnujeme největší pozornost. Voda registruje škodlivé emisní vlivy z našeho okolí, které nelze lidským okem ani postřehnout (např. z radiových a satelitních záření, vysokonapěťových vedení atd.), ale především je i nosičem a předavačem kladných přírodních informací, tudíž ji můžeme bez nadsázky označit za jakousi „Krev Země“. Komunikuje se Sluncem, Měsícem i celým vesmírem a vzájemně si tak předávají energii – informace.

Rakouský badatel dokázal v laboratorních podmínkách takovouto „kosmicky živou“ vodu izolovat a založit na ní svoji technologii úpravy vody, kterou začal pivovar RAMBOUSEK jako první u nás ve spolupráci s ním používat. Základem této technologie je navrácení optimálního stavu struktuře vody a tím zajištění její stability a schopnosti samočištění.

Takto upravená voda tyto informace dokáže přenášet dále i na člověka, se všemi jejími blahodárnými účinky, čímž dochází ke zlepšení harmonizace celého lidského organismu. Na našem pivu se tyto vlastnosti projevují především ve výrazném zjemnění chuti, příjemnou a lahodnou hořkostí, zlepšením stability a zvýšením trvanlivosti. Využitím této nové, převratné technologie tak chce náš pivovar podstatnou měrou přispět k realizaci programů směřujících k ochraně lidského zdraví a přírody. Touto technologií upravovaná piva se dají nazvat pivy nového tisíciletí. (Milan Rambousek - sládek a majitel pivovaru RAMBOUSEK)

"Táhnete se jak smrad, holoto líná!" Rázná krčmářka mě strká po schodech do chmelem provoněných, nebo možná zapáchajících místností. Trochu drsný úvod. Člověk by čekal "dobrý den", nebo alespoň "pozdrav pánbůh". Několik zcela šokovaných tváří naznačuje, že někteří z této výpravy ani netuší, oč v Dětenicích jde. Právě jsme totiž vstoupili do středověku.

Malá ves nedaleko podstatně slavnějšího Českého ráje a jeho pomyslného centra, Jičína, na první pohled ničím zajímavá. Vlastně byste ji mohli minout a myslet si, že se nic nestalo. Uprostřed ničeho přece není o co stát. Tahle mýlka by vás však asi nejspíš mrzela. Dětenice si zasluhují pozornost. Je to příkladná ukázka toho, jak se dá v Česku podnikat. Je to také ukázka toho, co dokáže změnit soukromé vlastnictví. Ale zejména je to ukázka dokonalé iluze středověku, která bere dech a tahá ve chvílích naprostého nadšení značné sumy z kapes.

Všechno začíná v malém, ale zcela soběstačném pivovaru. Průvodkyně ve fortelně tkané sukni, s řádně hrubým a nepřístupným výrazem nás provede zdejší zrekonstruovanou a obnovenou budovou, kterou ještě před několika lety, stejně jako vedlejší dětenický zámek, zřejmě čekala propastná záhuba. Zachráněný a znovu zprovozněný klenot nyní dává světlý i tmavý mok. Ten černý, nebezpečně sladký, je takzvané pivo lásky. Podle tajného receptu, který v roce 1307 získal dle pověsti zdejší panovník Beneš z Dětenic aValdštejna od loupeživého rytíře Artura, připravovaly pivo vždy za úplňku po staletí pěkné panny. Při prohlídce je dovoleno téměř vše. Člověk se dotýká starodávných přístrojů a nástrojů, nahlédne do varny, kde se pivo několikrát v týdnu vaří, zasněně hledí na kvasící mok v příjemně nevelkých kádích. A hlavně - nemůže se dočkat, až pivo lásky, zázračný nápoj pro zvýšení potence, ochutná.

Dětenice jsou mimo hlavní dopravní tahy, uprostřed oblasti, již svírají silnice mezi Jičínem, Mladou Boleslaví, Nymburkem a Poděbrady. Leží přibližně 30 kilometrů od jižního okraje Českého ráje, jejich návštěvu můžete proto spojit například s poznáváním Prachovských skal. Za prohlídku zámku i pivovaru zaplatí dospělí 130 korun, mládež od 12 do 18 let a důchodci 90 korun, děti od 6 do 11 let 70 korun. Samostatná prohlídka pivovaru stojí 65 korun, respektive 45 pro důchodce, 35 pro mládež a 30 korun pro děti. O něco málo dražší je samostatná prohlídka zámku. V září je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin (pivovar do 18 hodin), v říjnu v tytéž hodiny, ale pouze o víkendech a o svátcích.

Rozhodně nevynechejte středověkou krčmu. Je to gurmánský zážitek, kterému se jen tak leccos nevyrovná. Věrohodně vytvořená iluze středověku dovedená do nejmenších detailů stojí za vidění i ochutnání. Připravte se však na to, že vás v hostinci nebude nikdo oslovovat pane. Krčma je zpřístupněna celoročně, denně od 11 do 23 hodin. S neuctivostí nejdál dojdeš. To pivo se podává nadosah rozpálených ohňů. V temné, zádumčivé místnosti s lebkami po stěnách a krvavými hlavami napíchnutými na ostré kůly usedáme ke kamenným stolům. "Co budete chlastat, loupežníci?" Bodrá šenkýřka s moderním objednacím přístrojem v ruce nás nemůže zmást. Jsme připraveni. Neuctivost je tady jediným způsobem komunikace. Právě přišedší skupinka naproti je však zcela paralyzována. Ústa otevřená dokořán a němé přikývnutí - pro zaměstnance středověké krčmy, kteří v dobových kostýmech obsluhují méně i více vykulené hosty, je to jistě velké pobavení. Stejně tak pro nás. Zvenku je krčma nenápadná, prostě jen opravená, vybarvená do červených tónů. Za dveřmi však čeká jiný svět. Svět drsných chlapíků, hořících plamenů a dávné, nenasytné krutosti.

Přesná kopie středověku uprostřed jedenadvacátého století. Jdeme až úplně dozadu. Do světa temnoty a násilné smrti, který ostře kontrastuje s jasným a slunečným dnem za jeho zdmi. Klopýtáme v příjemných předních místnostech o návštěvníky, kteří po esteticky i kulturně přínosné prohlídce zámku konečně dosáhli vrcholu dne. Usazeni na dřevěných stolicích s rukama hluboce zabořenýma do masa připraveného na horkých plamenech vychutnávají svoji hodinu pravdy.

Mohou se tady chovat tak, jak byli stvořeni. Přirozeně. Dokonalá iluze

Pivo lásky stéká do hrdel, čerstvě upečený chléb mizí z mísy za zvuku strhujícího rytmu. Zážitek je silný. Chtělo by se zůstat do noci a propít nerozvážnou hlavu, která černému moku nedokáže odolat. Iluzi lze snadno podlehnout. Do té doby, než elektronicky zpracovaný účet zchladí svou výší zjitřené city. A ještě dodatek - nezapomeňte se zastavit na toaletách. Středověk je středověk, ale teprve tady oceníte možnosti třetího tisíciletí. Ovšem tajuplně ukryté v hávu dní, kdy se čarodějnice pálily na hranicích. (iDnes)

Zlatopramen 11 podepsal sponzorskou smlouvu s prvoligovým fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Stává se tak generálním sponzorem. Smlouva byla podepsána na podzimní část sezóny 2004/2005 nejvyšší fotbalové ligy. "Jsme v roli generálního sponzora prvoligového fotbalového klubu. Nejvýznamnějším reklamním nosičem je nápis Zlatopramen 11 na prsou dresů hráčů", uvádí Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen.

Od sponzorství očekává docílení vyšší známosti značky Zlatopramen 11 díky v Čechách nejpopulárnější hře s nejvyšší sledovaností. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu. Navíc, po úspěšném vystoupení naší reprezentace na EURU 2004 se popularita fotbalu nyní ještě zvýšila. Chceme podporovat klub, aby hrál atraktivní fotbal a zůstal trvale v nejvyšší fotbalové soutěži" dodává Rajdl.

Pro spojení s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany vidí Rajdl mnoho důvodů. "Menší regionální klub hraje nejvyšší celorepublikovou soutěž. Zde je podobnost se značkou Zlatopramen 11. Z původně regionální značky postupně budujeme celorepublikovou značku nejvyšší třídy. Kromě toho zakladatelem fotbalového klubu je družstvo, které pěstuje chmel. Pro nás je chmel více než důležitý, protože do Zlatopramenu 11 se přidává chmel, který pěstujeme na vlastních chmelnicích. V neposlední řadě nejvíce konzumentů piva je právě mezi diváky a příznivci fotbalu", uzavřel Rajdl.

"Jde o regionální spojení v ústeckém kraji. Regionálního fotbalový klub a významná regionální firma. Oba subjekty mají stejné ambice. Oba původně malí chtějí prorazit a být velcí. Jde o vzájemně výhodné spojení. Naši hráči budou mít na dresech logo Zlatopramenu a Drinks Union bude mít k dispozici plakáty na nadcházející sezónu s fotografií mužstva a s logem pro své obchodní využití. Součástí vzájemné spolupráce jsou i soutěže pro fotbalové diváky a zákazníky Zlatopramenu", dodává Lubomír Trnka, manažer fotbalového klubu. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)

Symbol pivovarnictví a pěstování chmele by měl stát na kruhovém objezdu pod papírnami V Žatci zřejmě v nejbližší době přibude další obří sud na kruhovém objezdu. Od května stojí dřevěný sud s objemem 11 tisíc litrů na Kruhovém náměstí, počátkem příštího roku by se mohl objevit také na kruhovém objezdu nad hlavní poštou pod papírnami.

"Existuje myšlenka, že tak jak sud na Kruhovém náměstí propaguje Žatecký pivovar, mohly by být i na dalších kruhových objezdech ve městě sudy. Ty by nesly loga pivovarů, které vaří pivo ze žateckého chmele," uvedl včera Vladimír Valeš ze sdružení Chrámu chmele a piva, které za myšlenkou stojí. Sdružení dosud podle něj jednalo o umístění loga na sud s Pivovarem Krušovice. "Záměr umístit sud na kruhovém objezdu pod papírnami jsme už projednali se správci sítí, další jednání nás čekají. Byli bychom rádi, kdybychom jej mohli slavnostně odhalit na Chmelfestu 2005, který se bude konat první květnový víkend příštího roku," dodal V. Valeš. Kruhový objezd pod papírnami v Žatci leží křižovatce silnic II/225 Louny - Kadaň a II/227 Žatec - Rakovník. Motoristům slouží od listopadu roku 2000. V současné době se nacházejí další kruhové objezdy ve městě pod domovem důchodců a u čerpací stanice Benzina a připravují se jejich stavby u Chmelařského institutu a u kostela pod muzeem.

Sud na Kruhovém náměstí nechal vyrobit a instalovat Žatecký pivovar a městu jej předal darem. "Výroba sudu a jeho instalace stála zhruba sedmdesát tisíc korun," uvedl včera Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Sud propaguje pivo, ale ve skutečnosti je to sud na víno. Je dlouhý 2,8 metru a u dna má průměr dva a půl metru. (Deník Chomutovska)

Už v příštím roce by měl v Chyši začít fungovat jediný pivovar v Karlovarském kraji. Historickou budovu rekonstruuje majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský.

"Bude se zde vařit pivo se značkou z Chyše, půjde však vlastně o pivo, které se vyrábí v Ústeckém kraji," řekl starosta Chyše Miroslav Dorňák. Pivovar si budou moci prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti. "Lidé budou díky proskleným interiérům moci nahlédnout pod pokličku procesu vaření piva. Přiznám se, že se tady v Chyši na pivovar moc těšíme," dodal starosta Dorňák. (Karlovarské noviny)