Na XVII. reprezentačních slavnostech piva v Táboře vybojoval Žatecký pivovar opět cennou trofej. Pivo Žatec Premium získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Jedná se o výrazný a opakovaný úspěch této značky, neboť degustační soutěž O zlatou pivní pečeť, která se každoročně koná v Táboře v kongresovém sálu Amber hotelu Palcát, je jednou z nejvýše ceněných odborných degustací v České republice. Letošního ročníku této prestižní soutěže se zúčastnilo 64 pivovarů, které do soutěže přihlásily celkem 268 vzorků. (Web Žatecký pivovar)

Jeden rok si nebude muset kupovat pivo Tomáš Císler z Plzně. Včera se totiž stal vítězem soutěže plzeňského pivovaru Znáte svoji plzeň?, kde hlavní cenou bylo 320 půllitrů piva Pilsner Urquell. Pivo vyhrál díky tomu, že si nejpřesněji tipnul, kolik lidí v loňském roce navštívilo Pivovarské muzeum a pivovar. Císlerův tip byl 160 938 návštěvníků. Jejich skutečný počet byl jenom 20 lidí menší.

Číslo jsme si přibližně spočítali. Při návštěvě muzea říkali, že návštěvníků je za rok okolo 500 denně. Tak jsme tam s rodinou něco napsali,ô říká vítěz. Jeho cena se odvíjí od průměrné spotřeby piva v zemi. Ta už roky kolísá kolem 160litrů na osobu a rok.

Já jsem takový průměrný pivař. Výhra mě potěšila. Za rok ji určitě vypiju, říká vítěz s tím, že popíjet bude i s manželkou. Nejpřesnější tip byl totiž z její hlavy, přiznal. Do soutěže bylo možné vstoupit od počátku roku do konce ledna. Stačilo navštívit právě pivovar a muzeum a vyplnit anketní lístek.

Pivovar akci připravil proto, že jej v zimě navštěvuje méně zahraničních turistů a také u příležitosti čerstvého zprovoznění nové stáčírny. Platilo také mimořádné zvýhodněné vstupné. Díky velkému zájmu jsme se rozhodli, že soutěž příštím roce znovu zopakujeme, uvedla za pivovar Markéta Formanová. (Plzeňský deník)

Několikrát týdně srovnávají čtyři ochutnávači Plzeňského Prazdroje kvalitu piva Pilsner Urquell, vyrobeného tradičním kvašením a zráním v dřevěných nádobách, s moderní technologií velkých nerezových tanků. Něco takového žádný z velkých konkurentů na světě nedělá.

"Pijí a měří parametry nejznámějšího českého piva vzniklého různými výrobními postupy a vychází jim to stejně," řekl poslední ze dvou sklepmistrů největšího českého pivovaru Jiří Koranda.

"Pivo vyrobené klasickou cestou mohou lidé pít jen v našich sklepích. V plzeňské restauraci Parkán ochutnají nefiltrované a nepasterizované pivo, vyrobené ale novoumetodou. V podstatě je stejné jako tohle," dodal.

Prazdroj je jediný z velkých pivovarů světa, který si tradiční, staletími osvědčenou výrobu v kádích a sudech zachoval právě proto, aby měl možnost srovnání, zda nové technologické postupy nemění chuť piva a jeho kvalitu.

To se zjišťuje ochutnávkou, ale hlavně v laboratořích. Vzorky se berou z kádí i ze sudů, jejichž obsah se degustuje každý den. Stará technologie se neobejde bez styku člověka s nápojem, kdežto v moderním procesu je tento kontakt po celou výrobní dobu zcela vyloučen.

Do spilky, kde je třináct dřevěných kádí, přijde z varny mladina, zchlazená na pět stupňů Celsia. Otevřené nádoby s objemem 27 hektolitrů se naplní až po okraj. Poté tam sklepmistři nasypou kvasnice, půl litru na jeden hektolitr.

Mok se poté musí tři dny prohrabovat speciálním dřevěným hrablem, aby kvasnice lépe pracovaly. Kvašení trvá osm až deset dnů. Pak sklepmistři kádě narazí a pivo odvedou do ležáckých sudů.

"Dva dni se vymazávají pěnou s hořkými látkami z chmele," vysvětil Koranda. V uzavřeném sudu pivo dozrává až 60 dní. Po 30 dnech už se ale sud navrtá a pivo se dává ochutnávat návštěvníkům. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni. (iDnes)

Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během roku 2006 tato místa navštívilo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Nejvíce návštěvníků je z tuzemska – 46 720 (+15 %), na druhém místě jsou Němci – 40 650. Ochutnat pivo do ležáckých sklepů a dozvědět se něco

o historii pivovarnictví přijeli ovšem i turisté z Papui Nové Guineje nebo Belize.

„Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji doznala v uplynulém roce řadu změn. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nové stáčírny. Turisté tak nyní mohou vidět i nejmodernější plnící linku ve střední Evropě. Otevřeli jsme Halu slávy, kde návštěvníky seznamujeme s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se nám zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Pro další roky bychom byli rádi, kdyby se i další Češi přijeli podívat na historii a současnost našeho nejpopulárnějšího piva, které je bez nadsázky součástí české kultury,“ říká Mgr. Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Co do počtu, po Češích a Němcích přijíždělo nejvíce návštěvníků z Ruska – 12 tisíc

(+37 %), Taiwanu – 10 tisíc (+13 %), Francie, Anglie, USA a Číny. V první polovině roku poznamenal návštěvnost horký červen, ve kterém se rozhodlo pro výlet do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea méně lidí než obvykle. Na druhou stranu, díky probíhajícímu mistrovství světa ve fotbale, přijeli turisté z „exotických“ zemí jako Brazílie, Argentina, Kostarika a z Afriky.

Významné osobnosti na návštěvě v Plzeňském Prazdroji

Do nejnavštěvovanějšího pivovaru v zemi zavítala v uplynulém roce také celá řada významných osobností. Mezi jinými třeba kytarový virtuos Lubomír Brabec, zpěvačka Gabriela Beňačková, režisér, herec a scénárista Ladislav Smoljak, architekt Bořek Šípek, desetibojař Roman Šebrle nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček. Vzácným zahraničním hostem byl slovenský prezident Ivan Gašparovič. Při otevření stáčírny si prohlédl pivovar i prezident republiky Václav Klaus. Někteří z nich napsali poselství dalším generacím, která byla před nedávnem zazděna v pivovarském sklepě jako odkaz pro budoucí pokolení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nejen sběratelé vín se mohou chlubit exkluzivními lahvemi za tisíce i desetitisíce korun. Podobné skvosty se najdou i mezi pivy. Na výrobu exkluzivních piv vsadil malý Pivovarský dvůr Zvíkov na Písecku.

„V září se nám podařilo vyrobit historicky první várku unikátního tmavého piva, kterému jsme dali jméno Královská zlatá labuť. Snažili jsme se vytvořit takové pivo, které by se vyjímalo stejně jako portské mezi víny,“ vypráví jednatelka pivovaru Dagmar Voldřichová.

Pivo je unikátní nejen svým mahagonovým odstínem, ale také především vysokým obsahem alkoholu. Zatímco běžná piva jsou deseti nebo dvanáctistupňová, Královská zlatá labuť dosahuje šestadvaceti stupňů. „Pivo zrálo ve sklepích jeden rok. Museli jsme použít speciální typ kvasnic,“ prozrazuje Voldřichová.

Pivo láká hlavně sběratele

Tento typ piva je přitažlivý hlavně pro sběratele. Byla vyrobena jen jedna várka 150 lahví. Každá má své identifikační číslo a je prodávána spolu se dvěma skleničkami ve speciálním balení. Zákazníci si mohli vybrat libovolné číslo lahve a jsou zapsáni v kronice prodeje tohoto piva.

Cena jedné lahve Královské zlaté labutě, tisíc korun, takřka vyráží dech. Přesto je k mání už jen třicet lahví a pivovar připravuje další pokračování tohoto projektu.

„V budoucnu bychom chtěli udělat stříbrnou nebo hradní Královskou labuť. Jsme rodinný podnik a snažíme se dělat pivo srdcem, uvidíme, co nás napadne,“ říká Voldřichová. Milovníci piva, kteří mají hlouběji do kapsy, se mohou jako každý rok těšit ze Zvíkova na speciální Velikonoční ležák.

Piva ze zvíkovského pivovaru se nedají nikde koupit. Zákazníci je mohou ochutnat jedině v přilehlé restauraci. Rodinný pivovar se snaží navázat na tradici vaření piva na hradě Zvíkov.

Od rodu Švamberků, za jejichž vlády dosáhlo vaření piva na Zvíkově největšího rozmachu, jsou také odvozeny názvy speciálních kvasnicových piv.

„Tento rod měl ve znamení labuť, naše piva je mají ve svém názvu. Naším cílem je vyplnit mezeru na trhu a vařit pivo pro ty, kterým naše speciality chutnají. Proto také všechny návštěvníky restaurace bereme na prohlídku pivovaru. Chceme, aby nasáli ducha toho, co budou nasávat nahoře v restauraci,“ míní s úsměvem Voldřichová. (MF Dnes)

Do posledního místa zaplnil místní kulturní dům páteční Ples pivovaru Platan Protivín. Naše plesy mají dlouholetou tradici ještě z dob Jihočeských pivovarů. Vždy to byla záležitost protivínské sokolovny, ale o tu jsme zatím přišli, a tak jezdíme do Písku, řekla v pátek večer obchodní ředitelka protivínského pivovaru Helena Vlachová. Jak jsme se ale dozvěděli, není to zase s pořádáním pivovarského plesu až tak jednoduché. Loni byl ples v Družbě, protože kulturnímu domu vládl jako pivo budějovický Budvar. Uspořádat tu tedy ples Platanu bylo neslučitelné. S příchodem Josefa Samce jako majimatele kulturního domu se sem pivo Platan vrátilo a s ním tedy i ples. Pan Samec je naším dlouhodobým odběratelem, a tak mu tu věrnost k našemu pivu takhle vrátíme, dodala Helena Vlachová. Občané Protivína dokázali, že jsou na svoje pivo velmi hrdí. Na ples jich totiž dorazily dva plné autobusy, a když připočítáme automobily, více než dvě stovky přijely určitě. Odměnou byla nejen skvělá hudba na třech místech domu, ale také bohatá tombola a v neposlední řadě vystoupení děvčat z občanského sdružení Mažoretky Písek ve dvou vstupech. (Písecký deník)

Loňský rok byl úspěšný pro Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku. Firma poprvé za dobu existence překročila hranici 400 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Pokořila tak rekord z roku 1993, kdy prodala 390 tisíc hektolitrů.

„V odbytu piva se výrazně projevilo teplé a suché léto. Pro nás je také pozitivní, že máme stabilní dodávky pro Plzeňský Prazdroj a vyrábíme privátní pivo pro řetězec Lidl,“ řekl ředitel Pivovaru Ladislav Rosmüller.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo a v současné době jedná o výrobě jedenáctistupňového piva. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru.

„Myslím, že tato spolupráce byla správnou cestou, protože nám umožnila investovat do modernizace firmy. Přesto máme zájem hlavně na klasickém pivu Platan,“ dodal Rosmüller.

Vloni protivínský pivovar investoval do nákupu centrální sanitační stanice a filtrace jedenáct milionů korun, na modernizaci získal více než tři miliony z fondů Evropské unie. „Cílem bylo především snížení energetické náročnosti výroby a zvýšení kvality piva,“ uvedl Rosmüler. Další dotaci za 1,3 milionu korun získal podnik na rozvoj vzdělávání svých zaměstnanců.

Podobnou velkou investici do modernizace svého zařízení protivínský Platan letos nechystá. Pro své zákazníky připravil novinku v podobě nového balení jedenáctistupňového světlého ležáku, který dodává do obchodů také v kartonech po deseti lahvích. (MF Dnes)

Vytříbenou chuť piva ovlivňuje řada faktorů, a roli tak hraje kvalita vody stejně jako čistota v pivovaru.

Kdo jiný by měl lépe ohodnotit chuť oblíbeného piva, než sládek, který má koštování v popisu práce. Přesto i mistr tesař se utne, a tak ani on svůj výrobek zaručeně nepozná. Alespoň to přiznává zástupce sládka protivínského Platanu Miloš Musil, který včera usedl do řad porotců a hodnotil vzorky přihlášené do soutěže Slavností piva.

Kdo tvrdí, že zaručeně to své pivo pozná, tak si vymýšlí. Kvalitní piva se totiž od sebe chuťově liší jen minimálně, větší schopnost rozlišení bych spíš viděl v barvě, odůvodnil Musil. K pivu se dostal náhodou. Po vysoké škole se specializací na kvasnou chemii zašel do jihočeského pivovaru a už u piva zůstal. Zapřísáhlý pivař nejsem, můžu i dobré víno, přesto mám pivo nejraději. Vždyť mám povinnost i něco vypít v práci. Pak také na něj zajdu s kamarády.

Popíjení v práci Musilovi zřejmě nejeden pivař závidí, ale má to také své stinné stránky. Tak třeba při cestě domů pro něj neexistuje usednout byť jen na obyčejné kolo. A k závidění rozhodně není ani vypité množství.

To jsou opravdu nepatrné objemy, potvrzuje podsládek. Protivínské pivo sice z řady dalších přesně nepozná, ale rozdíl mezi pivem, které ještě neopustilo varnu, a již stočeným do lahve, registruje. Kdo ochutnal pivo přímo ve sklepě pivovaru, tedy nefiltrované, potvrdí, že je chutnější než pivo již tepelně upravené. Paster je dobrý pro udržení trvanlivosti, ale každému pivu trochu ublíží. (Táborský deník)

Pivovar Budějovický Budvar představil novou značku světlého výčepního piva Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

"Hledali jsme nové obchodní příležitosti. Naším cílem bylo oslovit zákazníky, kteří doposud naše pivo nepili. Pardál je pivo výrazně hořčejší chuti, než mají naše ostatní produkty," řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Pivovar bude v prvních měsících prodávat nové pivo jen na území Jihočeského kraje. Na základě obchodních výsledků se pak Pardál začne dodávat i do obchodů a restaurací v dalších částech republiky.

Náklady na vývoj nového výčepního piva zástupci Budějovického Budvaru odhadli na 30 milionů korun. Očekávají, že do konce letošního roku vyrobí 23,5 tisíce hektolitrů tohoto piva.

V obchodech bude Pardál stáčený do klasických půllitrových lahví stát okolo sedmi korun. Cena pro restaurace, kam bude dodáván v padesátilitrových sudech, je stanovena zhruba na patnáct korun.

Pardál je unikátní především tím, že na jeho vývoji spolupracovalo více než tři sta náhodně oslovených pivařů. "Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali," vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Sortiment Budvaru dosud zahrnoval ležák, výčepní pivo, tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciál Bud Super Strong. Ve vybraných restauracích je k mání i točený kroužkovaný ležák. (iDnes)

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky a představuje pro ČR „cenné duševní vlastnictví“.

Opoziční ČSSD se ostře postavila proti snaze vlády v blízké budoucnosti zprivatizovat pivovar Budvar. „ČSSD je přesvědčena, že Česká republika je povinna zachovat cenné duševní vlastnictví pivovaru, jehož historie sahá až do 13. století,“ uvádí strana v tiskovém prohlášení.

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky. Společnost v letech 1993 - 2002 zvýšila podle ČSDD čtyřnásobně hodnotu vlastního jmění na 3,2 miliardy korun. V minulém roce činil čistý zisk společnosti téměř 200 milionů korun. „V současné době zaměstnává Budvar přes 600 zaměstnanců. Jeho případná privatizace by tak rovněž mohla ohrozit zaměstnanost v jihočeském regionu,“ uvádí prohlášení.

Budějovický Budvar má po celém světě zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. Právě kvůli ochranným známkám je podnik v dlouhodobém sporu s americkou společností Anheuser-Busch. Budvar své jméno hájí ve zhruba 40 soudních sporech a více než 70 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě.

„Podnik už známkoprávní spory vyhrál například ve Skandinávii, Velké Británii, Řecku, Portugalsku či v severských státech, ale také v Japonsku nebo koncem minulého roku v Číně. A to je určitě zajímavý trh, který skýtá pro další rozvoj tohoto státního podniku velké možnosti. Budějovický Budvar je nejen rodinným stříbrem, nýbrž zlatem. Vládu Mirka Topolánka v tomto rozhodně nepodpoříme,“ prohlásil stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek.

Podle ČSSD by na privatizaci Budvaru mohl mít zájem právě americký pivovar. „V případě, že by uspěl je zcela na místě otázka, zda by to nemělo pro český pivovar negativní důsledky,“ dodává prohlášení.

Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic. A jednou z možností jak tyto prostředky získat je právě prodej Budvaru.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS. Je jasné, že ČSSD jeho slova rozhodně nepodpoří. (iDnes)

Budějovický Budvar bude vařit "plzeňský" typ piva, tedy s vyšší hořkostí. Bude to méně prokvašená "desítka" a na trh se dostane pod novou značkou Pardál od března.

Ve stodvanáctileté historii pivovaru to je nevídaná věc. Budvarská piva se totiž dosud vyznačovala vysokým, ne tolik chmeleným prokvašením, a tedy i menší hořkostí. Tedy vlastnostmi, které budou dál charakteristické pro prémiovou značku Budweiser Budvar.

Úzkostlivě hájené tabu, které chce firma odhalit až příští týden na tiskové konferenci, padlo překvapivě na budvarském bále, kde se Pardál točil.

Podle samotných pivařů připomíná nové pivo plzeňský Gambrinus. Po hořčím pivu s příjemnou hladkou chutí je mezi spotřebiteli zájem. Proto s ním podnik přišel.

Pro znalce trhu není krok Budvaru žádné překvapení. "Budvar se tak dostane do segmentu, kde možná nejsou obrovské zisky, ale zato se hodně pije," říká Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něho nejde značce Gambrinus konkurovat žádným typem Budvaru. Už proto, že prémiová značka Budweiser se dlouhodobě buduje jako luxusní. "Přijít pod stejným názvem s relativně levným pivem proto nelze, aby pivovar sám sebe nepoškozoval," vysvětluje Veselý.

Pardál má být cenově posazen uprostřed mezi levnými a drahými pivy a podniku má pomoci oslovit v obchodech a restauracích jinou skupinu spotřebitelů. Podobnou roli sehrává v případě plzeňské prémiové značky Pilsner Urquell právě Gambrinus.

"Konkurence? To ukáže čas. Zatím těžko předjímat. Piv plzeňského typu je na zeměkouli sedmdesát procent a v Česku téměř každé. Na konkurenci jsme zvyklí," říká mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka ale nelze nové pivo s Gambrinusem srovnávat. "Máme vlastní recepturu. To pivo je charakterově odlišné," tvrdí šéf pivovaru. Argumentuje chemickým složením a říká, že Pardál má mít o téměř polovinu vyšší hořkost než plzeňská konkurence. S vývojem nové značky začal Budvar loni v červnu. "Byla to příjemná práce. To pivo se ale muselo hodně vylaďovat. Skončili jsme s tím až na konci podzimu," říkal technolog Aleš Dvořák. Vydatně mu přitom pomáhaly i názory stovek lidí, kteří se účastnili anonymních ochutnávek.

Budějovický Budvar ale není sám, kdo letos přichází s radikálními novinkami. Ty chystá také Plzeňský Prazdroj. Na rozdíl od Budvaru nepůjde o světlé výčepní pivo, ale speciály. Jedním má být třináctistupňový polotmavý Jantar a druhým tmavý Diplomat. Tedy značky z plzeňské pivní historie.

"Český spotřebitel je sice konzervativní, ale pro mladou generaci jsou speciály zajímavým zpestřením trhu. Mají na něm určitě své místo," říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Prazdroj zatím nechtěl o podrobnostech uvedení značek na trh mluvit. "Všechno dolaďujeme. Není to jen o chtění. Pivo se musí nejen vyrobit, ale i zabalit a uvést na trh. To je potřeba dobře připravit," sdělil.

Experti přitom upozorňují, že pivní speciály zatím v Česku rostou především zásluhou malých pivovarů. Ty dokážou vařit i menší várky a lépe reagovat na potřeby trhu. (M&M)

Co bylo pro předchozí vlády tabu, to současný kabinet hodlá prolomit - poprvé po letech hovoří o privatizaci stále ještě národního podniku Budějovický Budvar. Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS.

Má přitom oporu i u dalších členů kabinetu.

"Budvar samozřejmě nemusí být státní, s řádně připravenou privatizací nemáme žádný problém," říká i místopředseda vlády Martin Bursík, ministr životního prostředí a znovuzvolený předseda Strany zelených.

Žhavý kandidát: Anheuser

Budvar spadá pod ministerstvo zemědělství. Jeho šéf Petr Gandalovič (ODS) je obezřetný: "Teď to není na pořadu dne. Případný prodej musí být koordinován se známkoprávním sporem s koncernem Anheuser-Busch, aby se maximálně zúročila hodnota známky a místního původu." Jednoznačně však dodává: "Během mandátu této vlády to určitě bude významné téma." Stejně mluví i ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Problém Budvaru spočívá v jeho sporech s americkým pivovarským gigantem Anheuser-Busch. Ten se desítky let v mnoha zemích soudí o právo používat značku Budweiser. Anheuser si kvůli vyřešení sporů na Budvar už dlouho brousí zuby a stále je považován za nejdůležitějšího zájemce. Odhady hodnoty známky Budvaru už před lety hovořily o zhruba jedné miliardě dolarů, a to měl dolar ještě silnější kurs než současných 21,50 koruny.

"Je samozřejmé, že by se při privatizaci Budvar neměl dostat ani zčásti do rukou současného managementu," dodává k způsobu privatizace Říman. V první půli devadesátých let totiž politici o "české cestě" privatizace uvažovali. "Nebudu plány ministra Římana komentovat," reaguje dlouholetý ředitel Budvaru Jiří Boček. (iHNed)

Pivo s lépe držícími i umístěnými etiketami a hlavně v kartonech balených po různém množství lahví včetně reklamních předmětů nabízí nově zákazníkům Budějovický Budvar. Podnik instaloval tři nové stroje na lahvových linkách za šedesát milionů korun. Zmodernizovaná linka se poprvé naplno rozjela včera.

„Modernizace strojů je součástí dlouhodobé strategie pivovaru. Hlavním cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů,“ řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček. Budvar tímto krokem nahradil stroje staré až dvacet let.

„Pivo v kartonech nakupuji často. Je to praktičtější, protože člověk nemusí platit zálohu na přepravky. Určitě uvítám i balení, ve kterém bude méně lahví,“ míní Tomáš Průcha z Jindřichova Hradce. Nové přístroje jsou přizpůsobivější různým požadavkům. Významně se například zkrátí čas při změně druhů jednotlivých obalů. Díky moderní technologii podnik na lince ušetří dvě pracovní místa.

„Žádného zaměstnance jsme ale nemuseli propustit, došlo k přirozenému úbytku pracovníků. V tomto úseku máme v současné době dokonce podstav,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Petr Samec.

Z obchodního hlediska je pro pivovar nejpodstatnější nový stroj pro balení kartonů. Oproti starému pracuje s dvojnásobným výkonem s rychlostí až šedesát zabalených kartonů za minutu. Nabízí také větší variabilitu v počtu lahví zabalených v jednom kartonu.

Do krabic lze zabalit i méně lahví a sklenici

Budvar zatím dodával na trh lahve balené po deseti nebo dvaceti kusech. Nový přístoj ale může balit i krabice s osmi nebo devíti lahvemi. Stroje dodala i namontovala německá firma KHS Dortmund, která je významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V Budvaru již předloni instalovala dvě myčky lahví.

„Z pohledu podpory prodeje je důležité, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů, například sklenic. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste,“ tvrdí mluvčí pivovaru.

Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách, které umožňují nastavit přesnou polohu etikety na lahvi. Tím vylepšují jejich celkový vzhled.

Demontáž všech starých částí linek a instalování nových strojů trvala týden. Lahvové linky v Budvaru jsou pravidelně v provozu osmnáct hodin denně mimo víkendy. Budějovický Budvar vloni do modernizace investoval více než 300 milionů korun. Podnik nakoupil nové pivní přepravky a sudy, další investice směřovaly do rozvoje technologie, na úspory energií a podporu prodeje. Podobnou částku hodlá Budvar investovat i letos do vozového parku, sudů, přepravek a výpočetní techniky. (MF Dnes)

Pivovar Budějovický Budvar uvede během několika týdnů na trh nové pivo pod značkou Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

„Toto nové světlé pivo bude určeno pro zcela jiné zákazníky než naše dosavadní produkty,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Pivo by mělo mít výrazně jinou chuť a nižší cenu než ostatní budvarské produkty. Podnik si od něj slibuje především zvýšení prodeje na trhu světlých piv.

Budějovický Budvar si zakládá na tradici. Poslední novinkou bylo před třemi lety znovuuvedení tmavého ležáku. I proto se podnik rozhodl vařit nové pivo, které se tradicím vymyká, pod jinou než prémiovou značkou Budvar.

„Název produktu zatím oficiálně nezveřejníme. Je ale pravda, že máme na název Pardál nově registrovanou ochrannou známku,“ uvedl Samec. Pivovar prozatím tají i dobu oficiálního uvedení nového piva na trh. Zákazníci Pardála zřejmě ochutnají nejdříve v březnu.

Vývoj nové značky trval jeden a půl roku. Budvar jej zahájil rozsáhlými marketingovými studiemi a průzkumy trhu. Vloni v létě začal vařit první zkušební várky.

Na podzim se do rozsáhlých chuťových testů zapojilo několik set pivařů, kteří pomáhali chuť nového piva doladit.

„Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali především své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali,“ vysvětlil Samec. (MF Dnes)

Královský pivovar Krušovice si pro realizaci komplexní komunikační strategie značky na trhu v letech 2007-2009 zvolil agenturu Křídla.

Agentura v těchto dnes finalizuje přípravu značkové strategie pro následující období a první výsledky spolupráce na sebe nenechají dlouho čekat. „Jsme velice rádi, že u svého nového klienta zužitkováváme naše dlouholeté zkušenosti se segmentem pivních značek“ uvedl client service director agentury David Čermák. (Strategie)

Kdy jste naposledy ochutnali nadívané křepelky, myslivecký sulc nebo bažantí stehýnka na jalovci? Pokud vás myslivecké i jiné pochoutky lákají máte možnost navštívit zítra (sobota 24.2.2007 )pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Kulinářské speciality budete moci zapít všemi druhy piva z produkce pivovaru v Benešově, je připravena výstava s přednáškou Stanislava Musila věnovaná historii i současnosti nádražních restaurací, zahraje kapela Naši Furianti. Pravá pivovarská zábava ve stylovém prostředí připomínajícím doby Rakouska- Uherska a císaře pána začíná přesně v sedmnáct hodin.

Loňské prvenství na slavnostech piva v Táboře obhájilo tmavé kutnohorské výčepní pivo. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise. Do letošního sedmnáctého ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 259 vzorky chmelových moků, které soutěžily v jedenácti kategoriích. Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch, spokojeně konstatoval ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Region mohl v Táboře reprezentovat i kácovský pivovar, ale ten se na slavnostech neprezentoval. (Kutnohorský deník)

Tradičních pivních slavností v jihočeském Táboře se účastní i nymburský pivovar. A o postřižinské pivo je obrovský zájem! U stánku s nymburským pivem je nejvíce plno. Bodejť ne, jste legendární pivovar, poznamenal jeden z návštěvníků. Nymburk představuje všechny čtyři druhy běžně nabízeného piva. Navíc se účastníme v několika kategoriích konané soutěže, řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (Nymburský deník)

Nejhonosnější společenská akce víkendu se uskuteční v sobotu 10. února v Kulturním centru Rakovník, kde se bude konat od 20 hodin Reprezentační ples rakovnického pivovaru. Pořadatelé připravili pro jeho návštěvníky pestrý program. Uvítání příchozích se v předsálí kulturního centra ujme skupina QR Band. Chybět nebude ani předtančení. Během večera zazní i keltská hudba a přítomní zhlédnou ukázky skotských a irských tanců. Hostem plesu je populární zpěvačka Marie Rottrová. K tanci a poslechu bude vyhrávat orchestr Kampanus se svými sólisty. Chybět nebude ani tombola. Občerstvení a pivo jsou zahrnuty v ceně vstupenky, která stojí 400 korun. (MF Dnes)

Výroba v branickém pivovaru sice už skončila, v noci ale okolí budovy z přelomu 19. a 20. století ožívá čilým ruchem. Pivovary Staropramen, kterým branický objekt dosud patří, totiž demontují a stěhují využitelné technologie. Mezi nimi i velké pivní tanky.

Demontáže obřích CK tanků zaberou několik hodin. Takto jeřáb nadzvedl nádobu nad okolní střechy v pondělí kolem desáté večer. Kamion s nákladem pak areál branického pivovaru opustil po úderu půlnoci.

Výrobní technologie se stěhují do smíchovského pivovaru Staropramen, kde bude výroba piva se značkou Braník pokračovat dál.

"Přemístěny budou všechny cylindrokonické a přetlačné tanky. Instalace výrobní technologie z pivovaru Braník umožní navýšení výrobní kapacity pivovaru Staropramen," uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová.

Staropramen výrobu v Braníku ukončil, protože kapacita tamního pivovaru už nedostačovala a pivovar nebylo možné rozšiřovat kvůli jeho uzavřené poloze a statusu kulturní památky.

Branický pivovar je teď na prodej, jeho nový vlastník vzejde z veřejné soutěže. "Výběrové řízení na prodej areálu pivovaru Braník bude zahájeno 9. března," dodala Michaela Trýznová.

CO JSOU CK TANKY

Cylindrokonické tanky jsou (v případě velkých pivovarů) velkoobjemové nádoby o kapacitě několika tisíc hektolitrů vysoké až kolem dvaceti metrů. Kónické (kuželové) dno umožňuje odpouštění kvasinek.

Uzavřená nádoba umožňuje provádět hlavní kvašení a dokvášení v jedné nádobě a bez rizika kontaminace. To na jedné straně usnadňuje a zefektivňuje výrobu a zabraňuje některým nežádoucím jevům.

Na druhé straně je ale podle odpůrců této technologie výsledné pivo chuťově unifikované a postrádá výraznější chuťové charakteristiky. (iDnes)

Fotografie zde...