„Varíme pre fajnšmekrov. Našou novinkou je najsilnejšie slovenské pivo,“ víta ma vo dverách svojho reštauračného pivovaru Kaltenecker Ladislav Kovács. Pivovar spolu s reštauráciou, zimnou a letnou terasou stojí na okraji rožňavského sídliska už trinásť rokov. Z hlavnej cesty na Košice, ktorá tesne míňa Rožňavu, sa medzi panelákmi vyníma netypická architektúra. Zelená stavba imitujúca hradné múry so strážnou vežičkou. Znalci dobrého, a hlavne netradičného piva ju veľmi dobre poznajú. Kaltenecker dosiaľ uviedol na trh dvadsať druhov piva a pivných špeciálov. Vyrába ich zásadne nepasterizované a v ponuke má aj netradičné zázvorové, limetkové, kávové, čili či pivá s tokajským vínnym extraktom.

Receptúry priniesli baníci

„V súčasnosti sa dosť experimentuje s chuťami, ale naším najúspešnejším pivom je stále tmavý trinásťstupňový špeciál, ktorý získal viacero ocenení i v zahraničí,“ chváli sa Kovács. Pivovar stavia na rôznorodosti a na protiváhe dlhodobej dominancii ležiakov plzenského typu na stredoeurópskom trhu. Vychádza však i z historicky doloženej bohatej pivovarníckej minulosti Rožňavy. V neskoršom stredoveku patrilo toto banské mesto medzi najbohatšie v Uhorsku, fungovalo tu niekoľko malých pivovarov, ktoré boli súčasťou hostincov a ponúkali unikátne druhy piva.

„Z archívnych dokumentov sme zistili, že v polovici sedemnásteho storočia založili majitelia šiestich takýchto pivovarov prvý spolok,“ vysvetľuje Kovács. Najstarším známym druhom piva bol tzv. marz a pravdepodobne ho do mesta priniesli nemeckí banskí majstri. Varilo sa v marci a malo viac modifikácií, od piva na každodennú konzumáciu až po silné, ktoré sa pilo až po niekoľkomesačnom odležaní na jeseň.

Bojujú proti pivnej nude

Z takýchto pôvodných receptúr vznikla aj posledná extra silná novinka Kalteneckra, dvadsaťsedemstupňové tmavé pivo, ktoré dozrieva pol roka v dubových sudoch. „Varíme ho podľa postupov našich predkov a okrem chmeľu a sladu je dochucované aj koriandrom, borievkami a mladými smrekovými výhonkami,“ prezrádza majiteľ pivovaru. Hodí sa podľa neho ako exkluzívny aperitív alebo digestívum, zásadne však nie na hasenie smädu. V letnom podvečere sa terasa Kaltenecka pomaly zapĺňa štamgastmi. V ponuke pivovaru je dostatok pív i na doplnenie stratených tekutín počas horúceho dňa. Od výčapného pultu putujú k smädným krkom najmä kvasinkové desiatky a jedenástky s miestnym názvom Kras, ale i tmavá trinástka. „Najprv mi veľmi neseklo, bol som zvyknutý na tradičné ležiaky, ale neskôr som zistil, že tie sú nudné. Objavil som celú paletu chutí a odvtedy iné pivo nepijem,“ hovorí jeden z verných fanúšikov rožňavského minipivovaru.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Velmi rozmanité. Právě takové budou letošní Slavnosti pivovaru Ostravar. Kromě velkých hvězd české hudební scény nabídnou pivní Slavnosti také hudební produkci nejlepších místních kapel. Pivovar Ostravar od dnešního dne začíná na svých internetových stránkách přijímat jejich přihlášky k vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Pro místní kapely je vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar velmi lákavé. Loni si chtělo v Ostravaru zahrát 71 kapel. “Kdybychom dali příležitost všem, musely by naše Slavnosti trvat čtrnáct dní v kuse,” říká manažer značky Ostravar Michal Útlý. “Z došlých přihlášek proto sestavíme na internetu hitparádu a necháme rozhodnout naše příznivce,” vysvětluje Útlý.

Přihlášky mohou kapely podávat od 1.7. do 18.7 na internetových stránkách www.ostravar.cz. Ostravar ze všech došlých přihlášek připraví speciální hitparádu s ukázkou produkce každé kapely. Od 1. do 15. srpna pak spustí pivovar hlasovací část, ve které fanoušci rozhodnou, kdo nakonec dostane nabídku vystoupit na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Ve srovnání s loňským rokem připravil Ostravar 2 podstatné změny. Za prvé chce dát ostravský pivovar na Slavnostech příležitost pouze místním kapelám. „Za místní kapelu budeme považovat každou, která pochází z Moravskoslezského kraje,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. Tento postoj koresponduje s projektem Fandíme místním partám, která pivovar Ostravar spustil na začátku června.

Také druhá změna bude mít teritoriální charakter. Při hlasování budou kapely rozděleny podle místa bydliště. „Chceme, aby na Slavnostech byly zastoupeny všechny regiony z našeho kraje. Proto přihlášené kapely rozdělíme teritoriálně do 6 skupin: Ostravsko, Havířovsko, Opavsko (Opava, Krnov, Bruntál) Karvinsko (Karviná, Český Těšín, Bohumín), NovoJičínsko (Nový Jičín, Odry, Fulnek) a Frýdecko-Místecko (Frýdek-Místek, Třinec). Následné hlasování se stane jakousi neformální hitparádou místních kapel v jednotlivých regionech našeho kraje,“ uvádí Michal Útlý, manažer značky Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivárska sezóna sa po daždivom máji sľubne rozbehla v júni

Podľa výsledkov za jún 2010 sa podarilo pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne zlomiť nepriaznivý trend v pivovarníctve. Pozitívny vývoj v júnovom predaji všetkých pív distribuovaných pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne, sa prejavil v dosiahnutom objeme 33 200 hektolitrov (hl), čo je oproti rovnakému mesiacu minulého roka nárast na 116 %. Pivovar tak dohnal aj slabší predaj za predchádzajúce mesiace, predovšetkým za daždivý máj, keď za prvý polrok 2010 dodal na slovenský trh spolu 138 000 hl piva, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil.eur. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým zdarný nástup tohtoročnej pivárskej sezóny, pretože vlaňajší jún bol mimoriadne studený, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike. Za mimoriadny úspech považujeme aj zvyšujúci sa export, predovšetkým predaj 2500 hl sudového piva v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom“, vysvetlil vývoj na trhu J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Vyhniansky pivovar prešiel krízou pomerne dobre, zachoval si ziskovosť i podiel na trhu. Vďačí za to aj tomu, že slovenskí pivári uprednostňujú klasickú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Špičkovou kvalitu náchodského piva PRIMÁTOR dokazuje mnoho ocenění získaných na nejrůznějších tuzemských i zahraničních degustačních soutěžích. Mnohdy je však problém dostat pivo v původní kvalitě ke konečnému konzumentovi. Aby tomu tak skutečně bylo, rozhodl se pivovar PRIMÁTOR nově zavést systém certifikace kvality čepovaného piva pro jednotlivé restaurace a hospody.

Certifikace by měla zákazníkům ukázat, která provozovna s pivem PRIMÁTOR se o pivo stará tím nejlepším způsobem a dodržuje všechny standardy kvality požadované pivovarem. Certifikace je prováděna na základě dodržování řady požadovaných náročných kritérií, jakými jsou např. čistota výčepní techniky, pravidelná sanitace pivních vedení, čistota skla, mikrobiologická čistota piva a dalších. Takovéto provozovny, označené získaným certifikátem, by měly zákazníkovi garantovat, že mu zde bude načepováno originální nepasterované pivo PRIMÁTOR tak, jak jej, po téměř tříměsíčním výrobním cyklu, chce sládek pivovaru prezentovat veřejnosti.

„My pivovarští vnímáme české pivo jako největší tradici a součást kultury českého národa, proto se v pivovaru Primátor snažíme pozvednout jeho pití na opravdový zážitek. Každé naše pivo doporučujeme podávat v originálních sklenicích ideálních pro jejich konzumaci, ve kterých vynikne barva, pěna i výjimečné aroma a chuť. Navíc díky našemu širokému výběru speciálních piv jsem schopni nabídnout dnes pivo k jakémukoli jídlu a umocnit tak gastronomický zážitek zákazníka“ řekl obchodní sládek Pavel Kořínek.

Jako první získaly certifikát kvality provozovny:

1. Restaurace Pod Terasami, Hradec Králové

2. Snack bar – herna, Josefov

3. Restaurace Sport, Náchod

4. Restaurace Na Koupališti, Náchod

Součástí získání certifikace je samozřejmě povinnost dodržovat standardy kvality. Tu má zajistit pravidelná kontrola certifikovaných zařízení. Další podmínkou je také vzdělávání výčepních v oblasti péče o pivo. „Tento certifikát je skutečným oceněním té nejlepší péče o čepované pivo a pivovar jeho udělením dává najevo, že v takto oceněných provozovnách je podáváno pivo tak, jak má být.“ říká Jiří Holubář, obchodní manažer pivovaru Primátor.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Budvar vystavil v roce 2009 1 275 271 hektolitrů piva. Podnik tak posílil podíl na české výrobě piva na 7,1 procenta.

Výstav piva v Budějovickém Budvaru poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,8 procenta. "Je to však výrazně lepší výsledek než je průměr v tomto odvětví v tuzemsku. V celé ČR poklesla produkce piva o 5,9 procenta. V roce 2009 tak posílil podíl Budvaru na celkové výrobě v Česku," řekl Boček. "Celkem 84,4 procenta produkce tvořila piva pod značkou Budweiser Budvar, 15,6 procenta výroby tvořila značka Pardál," dodal.

Díky úpravám cen a úsporám v nákladech však vzrostly vloni tržby i zisk společnosti. "V roce 2009 jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 298,6 milionu korun, v roce 2008 to bylo 213 milionů korun. Přitom však registrujeme pokles tržeb, v roce 2009 to bylo 2,313 miliardy korun oproti 2,340 miliardy korun v roce 2008. Konečný výsledek hospodaření však ovlivnilo v roce 2009 také to, že jsme jednorázově zúčtovali 93 milionů korun do rezervního fondu podniku," vysvětlil Boček.

V roce 2009 činily investice do podniku celkem 313 milionů korun. Nejdražší byl nový plně automatizovaný sklad, který stál 87 milionů korun. Nákup nových přepravek a sudů stál 64 milionů korun a zvýšení výkonu lahvových linek přišlo na 56 milionů korun. Do manipulační techniky investoval Budvar 22 milionů korun, rozšíření obchodních středisek 12 milionů korun a informační technologie stály sedm milionůl korun. "Veškeré investice Budvar financoval z vlastních zdrojů, nejsme v tomto závislí na bankovním sektoru a nemáme žádný úvěr," dodal Boček.

Export podniku v roce 2009 dosáhl objemu 579 947 hektolitrů piva. "Exportujeme 45,4 procenta výroby, což je nejvíce mezi velkými českými pivovary. Z toho připadá 56,6 procenta na ležák, tedy prémiové pivo, objem vývozu výčepního piva činí 41,4 procenta. Zbytek tvoří nealko pivo a speciální piva," řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Objem vývozu Budvaru poklesl v roce 2009 o 0,3 procenta oproti roku 2008. "Považujeme to za výrazný úspěch, pokles exportu piva z ČR činil celkově 10,4 procenta," doplnil Chrt.

Nejvýznamnějšími importéry Budvaru byli v roce 2009 Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Rusko. Vývoz do těchto zemí činil 78 procent objemu exportu. "Vynikajících výsledků jsme dosáhli v Německu, tam jsme navýšili export o 9,3 procenta a stali jsme se druhým nejprodávanějším importovaným pivem. V sektoru prémiových piv jsme v off trade sektoru dokonce nejlepší. Historického maxima prodeje jsme dosáhli na Slovensku, meziroční nárůst tam činil šest procent. V Rakousku se zvýšil prodej o 5,8 procenta a Budvar je nejprodávanějším českým pivem s podílem na trhu 55 procent. Pokles prodeje ve Velké Británii činil dvě procenta a nejhorší situace byla v Rusku, tam činil pokles prodeje o 40,3 procenta," vypočítal Chrt.

Na českém trhu prodal Budějovický Budvar v roce 2009 celkem 695 324 hektolitrů piva. Meziročně tak poklesl prodej Budvaru o 4,9 procenta. "V tržbách však registrujeme pokles pouze o 1,3 procenta. I v tomto hledisku jsme na tom výrazně lépe, než ukazuje český průměr, kde pokles činí 5,8 procenta," doplnil Chrt.

Pivovar hodnotí příznivě i vývoj soudních sporů s tradičním rivalem Anheuser Bush. "V roce 2009 nebyl ukončen žádný ze sporů, máme však příznivou bilanci. Ze 115 ukončených sporů jich Budvar vyhrál 82, sedm případů skončilo smírem či remízou. Zbývá dokončit 22 sporů ve 14 zemích," dodal ředitel Boček. V roce 2009 navýšil Budvar základní kapitál o jednu miliardu korun z 2,1 na 3,1 miliardy korun. "Navýšení jsme provedli z vlastních zdrojů z akumulovaného nerozděleného zisku z minulých let," uvedl ekonomický ředitel podniku Petr Žáček.

Zdroj: První zprávy.cz

V novém, větším balení se od začátku července představí Starobrno Medium. „Úspěch 1,5litrové Maxilahve Starobrno Tradiční nás přesvědčil o tom, že zákazníci větší balení jednoznačně přivítali. Proto jsme se rozhodli nabídnout v tomto unikátním obalu i náš vlajkový produkt – jedenáctistupňové Starobrno Medium,“ říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Starobrno.

Uvedení nového balení Starobrna Medium doprovodí podpůrná kampaň v místě prodeje a ve vybraných obchodech také proběhne propagační akce s hosteskami, při které budou moci zákazníci získat drobné dárky. „V maloobchodní síti se Starobrno Medium v Maxilahvi objeví v červenci, a to především v největších sítích hypermarketů a supermarketů, stranou ale nezůstanou ani menší distributoři jako je Coop, Brněnka nebo nezávislí maloobchodníci. Soustřeďujeme se především na jižní a střední Moravu, kde je Starobrno doma a kde dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější pivní značky,“ upřesňuje Martin Kašpar.

Novinka si také vyžádala změnu dosavadních etiket Starobrno Medium a Starobrno Tradiční, obě se nyní představují ve speciální úpravě pro Maxilahve. „Tento typ obalu cílí především na aktivní, mladší zákazníky. Proto je design etiket modernější a atraktivnější. Etikety obou produktů jsme zároveň přizpůsobili tak, aby jejich vzájemné odlišení bylo maximálně snadné,“ dodává Martin Kašpar.

Změnu také zaznamenají obaly určené pro multipack Starobrno Medium a Starobrno Tradiční v Maxilahvích. Zatímco přebal multipacku o šesti kusech pro Starobrno Tradiční bude zobrazovat vedle pivní lahve s novou etiketou motiv ječmene a jasně modré oblohy, přebal multipacku Starobrno Medium bude mít ústředním motivem obilí ve světle jasně žlutého počínajícího západu slunce.

Maxilahev je unikátní obal s názvem beer pack, který byl vyvinut speciálně pro pivo. Od běžných PET lahví se liší především svým složením a větší šířkou a pevností plastu. Tento obal zajišťuje 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu a 2x vyšší ochranu proti průniku CO2. Poskytuje také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová na dlouhou dobu svoji nejvyšší kvalitu. Spotřebitelé oceňují také nerozbitnost a větší kapacitu Maxilahve, stejně jako lehkost, díky které lze pivo brát s sebou například na výlety nebo pikniky, a také znovuuzavíratelnost.

Heineken plní své Maxilahve na nové stáčecí lince v pivovaru Starobrno. Linka byla uvedena do provozu v polovině dubna 2010, při plném, tzv. štítkovacím výkonu naplní až 14 tisíc lahví za hodinu (u lahví s objemem 1,5 litru). Spuštěním nové stáčecí linky ve starobrněnském pivovaru reaguje Heineken na dosavadní úspěchy značek Starobrno, Zlatopramen a Březňák v tomto typu pivního obalu na českém trhu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Úvodní prodloužený koncert 1. 7. vyvrcholí ohňostrojem

Populární cyklus čtvrtečních koncertů na nádvoří pivovaru Léto v Prazdroji láká své příznivce již sedmým rokem. I na letošní červenec a srpen připravil Plzeňský Prazdroj pro obyvatele i návštěvníky Plzně zajímavé hudební menu, protože osm koncertů představí jak známé kapely, ale dá prostor i méně známým plzeňským hudebníkům. Na konci srpna pozve Prazdroj všechny příznivce hudby a dobrého piva na Pilsner Fest, tradiční oslavu plzeňských piv.

Letošní sérii letních koncertů v Prazdroji odstartuje ve čtvrtek 1. 7. v 19:30 plzeňská skupina Semtex, jedinečné hudební seskupení hrající styl jako country-brutal-technofolk, zatímco Laik, další energická kapela z Plzně „přednese“ kinder punk. „Protože se tento koncert koná přesně v polovině roku, zahájíme cyklus slavnostně a velkolepě. Koncert protáhneme až do půlnoci, kdy ohňostrojem oslavíme takové PF 2010 a půl," láká Jitka Froydová z organizačního týmu Plzeňského Prazdroje.

Rozhoupat plzeňské publikum jamajskými rytmy přijede 8. 7. skupina Švihadlo z Mladé Boleslavi, zatímco skupina Siláž posbírala své členy v Plzni a v bezprostředním okolí. Černé kalhoty, černé brýle, černé kravaty a bílé košile, tedy Laura a její tygři s písněmi od funku přes soul, jazz až po rock se v pivovaru objeví 15. 7. Protipólem jí bude V3ska, která hraje své písně převážně na druhou dobu, tedy ska, s doplňky punku a reggae. Dvanáctičlenná kapela TOP Dream Company, která se inspiruje funky – soulovou hudbou, vystoupí 22. 7. s plzeňskou High Gain. V dalších čtvrtcích se můžete těšit na Guločar + Pillow Figur (29.7.), Extra Band Revival + Whitesnake revival unplugged (5. 8.), Mediterian + Fenomendés (12. 8.), Marek Ztracený + Jakub Kořínek (19.8.)

Vyvrcholením letošního Léta v Prazdroji bude Pilsner Fest, oslavy plzeňského piva Pilsner Urquell a Gambrinus ve dnech 27. – 28. 8. Milovníci dobré hudby a netradičních kulturních a gastronomických specialit chutnajících s plzeňským pivem budou mít z čeho vybírat. „Na Pilsner Festu vystoupí celkem 25 kapel, tedy o dvě více než loni. K největším tahákům patří kapely jako J.A.R., Mig 21, Support Lesbiens nebo Tři sestry. Poslední zmíněná si pro Pilsner Fest připravila zcela novou písničku, která poprvé zazní právě v Plzni na konci srpna," nastiňuje Karel Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Oblíbený prázdninový hudební cyklus pořádá Plzeňský Prazdroj již sedmým rokem. Koncerty se konají vždy ve čtvrtek od 19:30 hodin na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj za každého počasí a vstup je již tradičně zdarma. Vloni přišlo na koncerty Léta v Prazdroji více jak 13 000 návštěvníků, kteří vypili více než 200 sudů piva.

Podrobný program Léta v Prazdroji je dostupný na webových stránkách Plzeňského Prazdroje http://www.prazdroj.cz/cz/prijedte-k-nam/pivovar-plzen/akce/leto-v-prazdroji

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zájemci o pronájem vyškovského pivovaru odešli s prázdnou. Vedení podniku zastavilo plánované propouštění zaměstnanců. O dalším osudu pivovaru rozhodne nová vláda.

Petiční výbor, zaměstnanci vyškovského pivovaru a všichni kterým na něm záleží, se v úterý dočkali potěšující zprávy. Státní společnost Jihomoravské pivovary, která včera rozhodovala o novém nájemci pivovaru, vydala nečekané prohlášení.

Jednání představenstva společnosti trvalo od osmi hodin ráno do půl dvanácté. Před branou pivovaru stál po celou dobu hlouček lidí, který řešil, jak asi včerejší jednání dopadne. Optimističtí ale příliš nebyli. Stát už dal jasně najevo, že plánuje výrobu ve Vyškově kvůli ztrátovosti ukončit. Největší obavy měli zaměstnanci. „Jsem už šedesátiletý dědek, když mě vyhodí, těžko říct co se mnou bude dál,“ zaznělo například v hloučku.

Verdikt si přišli poslechnout také lidé z petičního výboru, strany Věcí veřejné, nebo třeba bývalí zaměstnanci. „Doufáme, že všechno dobře dopadne,“ řekla za petiční výbor Hana Dostálová. A její slova jako by lidé z představenstva vyslyšeli. Po dvanácté hodině vyšel z pivovaru David Šigut, který je pověřený jeho řízením. „Dostal jsem za úkol předat vám tiskovou zprávu,“ řekl stroze Šigut a odešel.

Jediný zájemce o pronájem neuspěl

Představenstvo podle ní oslovilo dvě firmy, které dříve projevily zájem o pronájem pivovaru, a to AGRA Group a společnost AGC. Nabídku podala pouze společnost AGRA. Ta ale nevyhověla stanoveným podmínkám, a proto vedení pivovaru nájemce nevybralo. „Představenstvo odmítá předloženou nabídku a neuzavře smlouvu s žádným z účastníků nabídkového řízení,“ shodlo se představenstvo.

Učinilo ale ještě jedno důležité prohlášení. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době neuzavře žádnou smlouvu s nájemcem, pozastavilo představenstvo některé kroky spojené s útlumem výroby. Patří mezi ně třeba propouštění. „Společnost nebude propouštět zaměstnance v plánovaném rozsahu, protože je nutné zabezpečit zpracování všech zásob v pivovaru a tak předejít ztrátám na majetku,“ rozhodlo představenstvo. Zástupci Jihomoravských pivovarů dále doporučili nechat konečné rozhodnutí o osudu pivovaru novému vedení ministerstva zemědělství.

Proč se najednou stala taková změna? „Museli udělat určitý ústupek. Prvním krokem byla petice, druhým zájem veřejnosti a politiků, kteří reagovali na naše dopisy. Každopádně máme radost, že jsme zatím dokázali alespoň toto,“ řekla Dostálová. Potěšení byli i zaměstnanci. „Je to pro nás dobrá zpráva. Chceme dokázat, že svoji práci umíme, že pivovar je životaschopný a že jsme schopní pracovat i pro dalšího nájemce,“ tvrdil zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Na ministerstvo přišlo několik dopisů, které proti zavření vyškovského pivovaru protestují. Například od vyškovského starosty Petra Hájka a senátora Ivo Bárka. Mezi poslední pisatele patří třeba hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek, který vyjádřil podporu pivovaru a požádal ministra o přehodnocení rozhodnutí o ukončení jeho činnosti.

O pivovar projevila zájem také církev, kterou petiční výbor oslovil, protože na podniku vázne restituční řízení. Ta by po letech situaci ráda vyřešila. „Obrátíme se na ministerstvo a připomeneme naše restituční nároky. Ozval se nám také americký odběratel Vyškovského piva, který by měl o dodávku zájem,“ vzkázal olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

V celé záležitosti se začala angažovat strana Věci veřejné, jejíž členové včera přišli k pivovaru, aby si vyslechli rozhodnutí představenstva. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu nesprávného hospodaření se státním majetkem,“ vypověděl člen strany Jiří Krutílek.

Na tuto politickou stranu se obrátil i Jan Skala z pivovaru Kout na Šumavě. Upozornil na zvláštní bod v podmínkách nabídkového řízení. „Předmětem převodu užívacích práv nebudou žádná práva k ochranným známkám, tradičním výrobním postupům Vyškovského piva, jakož ani jakémukoliv dalšímu know-how Pivovaru Vyškov. V druhém kole už tedy nebyla podmínka, že by se v pivovaru muselo vařit pivo,“ upozornil Krutílek.

Představenstvo ale svoje rozhodnutí přehodnotilo a pivovar tak dostal novou šanci. Nyní záleží na tom, jak se k problému vyškovského pivovar postaví nový ministr zemědělství. Tím by podle předběžných informací měl být člen politické strany TOP 09 Pavol Lukša.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Budějovický Budvar, n. p., a pivo značky Pardál budou i letos partnery ekologické akce „Čištění Malše“. Třetí ročník se uskuteční v sobotu 29. května od 12 hodin v rekreační lokalitě u Malého jezu. Dno řeky prohledají členové klubu sportovního potápění Octopus České Budějovice. Jejich úkolem bude odstranit z koryta veškeré předměty, které tam nepatří. V loňském roce vylovili potápěči z krátkého úseku řeky přes 250 kilogramů odpadu.

„Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

„Počin potápěčů je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie. Věříme, že na veřejnost zapůsobí především výchovně a pomůže omezit odhazování odpadků do volné přírody,“ dodává Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 12. června proběhne v Českých Budějovicích již čtvrtý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 11. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

S novou nadějí vzhlíželi k dnešnímu dni zaměstnanci vyškovského pivovaru. Představenstvo státního podniku Jihomoravské pivovary totiž mělo rozhodnout, komu pronajme areál pivovaru. Už před měsícem totiž valná hromada rozhodla o utlumení výroby. Od té doby jsou zaměstnanci pivovaru v nejistotě. Nezískali ji ale ani dnes, nájemce totiž Jihomoravské pivovary nevybraly.

Představenstvo dostalo tři nabídky na využití pivovaru, nejdříve jednu z nich odmítlo pro formální nedostatky a pak rozhodlo, že ani s jedním ze dvou zbývajících zájemců, smlouvu neuzavře.

Ministerstvo zemědělství, které pivovar ve vlastnictví státu spravuje, rozhodlo utlumit výrobu na minimum a propustit 24 ze stávajících 33 zaměstnanců. Stát k tomu vedlo ztrátové hospodaření pivovaru, za loňský rok dosáhly ztráty 30 milionů. K utlumení výroby má dojít k zítřejšímu dni.

Představenstvo Jihomoravských pivovarů dnes sice rozhodlo o pozastavení výroby, plánované propouštění ke konci června se ale nekoná. Podle představenstva je nutné zpracovat zásoby, které má pivovar na skladě.

Období nejistoty se tak jen prodlužuje. Konečné rozhodnutí o osudu pivovaru totiž nakonec zůstane na Ministerstvu zemědělství ČR, jako jediném akcionáři Jihomoravských pivovarů.

Ministerstvo ale vydalo vlastní tiskové prohlášení, ve kterém stroze informuje o tom, že v brzké době svolá valnou hromadu společnosti. Jejím úkolem bude zhodnocení postupu vedení pivovaru.

Prodělečný pivovar stát nemůže prodat kvůli nevyřešeným církevním restitucím. Už několikrát se jej proto pokoušel pronajmout. Zatím poslední tendr na nájemce pivovarského areálu a technologického zařízení na výrobu piva vyhlásil stát loni na podzim. Jediný zájemce, třeboňský pivovar Bohemia Regent, ale nakonec z tendru odstoupil.

Tiskové prohlášení Jihomoravských pivovarů

Představenstvo neuzavře smlouvu s žádným z účastníků nabídkového řízení. Vzhledem k tomu, že nelze očekávat brzké uzavření smlouvy o nájmu s jakýmkoliv zájemcem, pozastavuje některé další kroky související s utlumením činnosti pivovaru Vyškov. Společnost tedy zejména nebude k 30.6.2010 realizovat v plánovaném rozsahu hromadné propouštění zaměstnanců. Dočasně pozastavuje ve všech úsecích provoz, neboť je nevyhnutelné zabezpečit zužitkování stávajících skladových zásob.

Zdroj: ČT24.cz

Zajímavé spojení piva v kontextu s uměním i ochranou přírody se podařilo hanušovickému pivovaru. Do konce srpna si návštěvníci pivovaru Holba mohou prohlédnout unikátní expozici fotografií. Výstava je instalovaná na galerii varny a její prohlídka bude po dobu prázdnin součástí oblíbených exkurzí do pivovaru. Jedná se o vítězné snímky soutěže Jak vidím Jeseníky poutavě zachycující krásy horské přírody.

Navíc jde o zajímavé zpestření pro návštěvníky, kteří do pivovaru přijíždějí z celé republiky. Holba je totiž unikátní nejen svou polohou a malebným areálem s rybníky, ale také tradiční výrobou piva, se kterou se tady mohou návštěvníci „zblízka“ seznámit, zatímco ve většině pivovarů tuto možnost nahradila videoprojekce. Ryzí pivo z hor je samozřejmě možné také ochutnat v rámci odborné degustace.

Projekt Jak vidím Jeseníky každoročně vyhlašuje CHKO Jeseníky ve spolupráci s jesenickým fotoklubem a za sponzorské podpory hanušovického pivovaru. Soutěže o nejzdařilejší pohledy na Jeseníky se letos zúčastnilo 20 autorů, kteří poslali celkem 162 fotek. Jejím cílem je nejen přestavit krásy horské přírody široké veřejnosti, ale současně poukázat na celkovou výjimečnost krajiny. Po celý rok autoři dokumentují krajinu a její obyvatele a snaží se zachytit výjimečné okamžiky prostřednictvím svých objektivů.

„Tato i podobné akce zvyšují nejen samotné povědomí o Jeseníkách, ale přispívají také k přesvědčení, že přírodní dědictví je zapotřebí chránit i pro další generace. Věříme, že výstava takto zapůsobí na své návštěvníky,“ říká výkonný ředitel pivovaru Holba, který se aktivně podílí na ochraně jesenické přírody.

V září se expozice přesune do kina v Jeseníku a následně pak do Bruntálu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že pivovar kvůli nerentabilitě zavře. Věci veřejné podaly trestní oznámení - mají prý podezření na machinace se státním majetkem

Státem ovládaný Pivovar Vyškov, ve kterém kvůli mnohamiliónové ztrátě rozhodlo ministerstvo zemědělství od června zastavit provoz, zřejmě nebyl dlouhodobě veden s péčí řádného hospodáře.

Podezření z úmyslného poškozování firmy bude muset nyní prošetřit policie na základě trestního oznámení na neznámého pachatele, které koncem týdne podal zástupce jihomoravské organizace strany Věci veřejné.

„Domníváme se, že za dnešního vedení se jedná o machinace se státním majetkem a využití momentálního časového období, kdy úřednická vláda končí a nová vláda nebyla ještě jmenována,“ říká Jiří Krutílek z Věcí veřejných.

Ztráta stejná jako tržby

Pivovar, který je už poslední výrobní jednotkou společnosti Jihomoravské pivovary která patří státu, není zadlužený. Vedení, zejména v posledních letech, ale přivedlo firmu ke kumulované ztrátě 81 miliónů korun.

Jen loni vytvořil pivovar ztrátu téměř 30 miliónů korun při současném propadu tržeb na necelých 34 miliónů korun.

To se podle ministerstva zemědělství - které vykonává akcionářská práva - nedá řešit jinak než ukončením provozu, propuštěním většiny z 33 zaměstnanců a pronájmem jednotlivých nemovitostí. V úterý má vedení hodnotit nabídky dvou zájemců. O vaření piva ve Vyškově už ale stát neuvažuje.

Draze kupované suroviny a služby

Podobný názor jako Věci veřejné, mají i zaměstnanci pivovaru, vedení vyškovské radnice i někteří pivovarničtí odborníci.

„V současné době vyplouvají na povrch informace o tom, že pivovar nakupoval zbytečně draho suroviny a různé služby. Také se vynořily informace o nepochopitelném zamítání zakázek představenstvem. Není pak divu, ze klesal výstav a s ním i tržby. Jako by tyto kroky byly záměrné,“ vyjádřil se už dříve například zástupce zaměstnanců Martin Obruča.

Ministerstvo zemědělství popírá, že by pivovar nebyl řádně a zodpovědně řízen. Tvrdí, že „utlumení“ provozu bylo jediným možným řešením v situaci, kdy se stát dvakrát marně – loni a začátkem letoška - pokoušel celý funkční provoz pronajmout některému provozovateli.

„Stačilo ale jen, aby byli úředníci schopní si důsledně hlídat, jak jimi dosazené vedení celá léta hospodaří a včas zasáhnout. Nemuselo to dojít tak daleko. Zastavit výrobu piva, které je kvalitní a byl o ně zájem, je zločin,“ reaguje prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Ministerstvo zemědělství se důrazně ohradilo proti spekulacím o manipulaci výběrového řízení na nového nájemce Pivovaru Vyškov. Uvedla to dnes mluvčí ministerstva Dita Vrbová. Průběh výběrového řízení zpochybnil totiž v minulých dnech neúspěšný účastník tohoto řízení, majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. Podle Vrbové jsou ale jeho tvrzení zkreslená a zavádějící. Obálka odesílatele Jan Skala Pivovar a sodovkárna byla podle ní doručena do sídla společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. až dne 23. 6. 2010 (termín byl 18.6. 2010 do 15 hodin).

Zdroj: Sedmička.cz

Podivné kroky zatím provázejí další směřování Vyškovského piva. Příští týden se má rozhodnout o novém nájemci.

Ministerstvo zemědělství, které je jediným vlastníkem Vyškovského pivovaru, se před časem rozhodlo jeden z vyškovských klenotů zavřít. Nakonec mu ale dalo ještě poslední šanci a hodlá pivovar pronajmout.

Prvního června vyhlásily Jihomoravské pivovary, které dostalo další osud pivovaru na starosti, výběrové řízení na nového nájemce budovy a technologického vybavení. „Cílem je vybrat nájemce, který bude pokračovat ve výrobě vyškovského piva,“ potvrdila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Dita Vrbová.

Jenže mezi zájemci byl i třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. Jednání druhé strany ho ale nemile překvapilo. „Ministerstvo i pivovary v tom mají pěkný nepořádek. To, co se tam děje, nemá obdoby,“ zlobil se Skala.

Podle jeho slov volal na ministerstvo zemědělství a chtěl vědět, co musí udělat, aby se o pronájem mohl ucházet. „Měli jsme napsat žádost a poslat ji. Uvedli jsme tam cenu, vše vypracovali podle zadaných kritérií. Žádosti přijímali do pátku osmnáctého června. Tak jsem ji poslal, ale vrátila se mi druhý den s tím, že adresa neexistuje. Domluvil jsem se teda s panem Šigutem, že dopis adresuji na něho. Pošta dorazila ve středu ráno a David Šigut si ji přečetl. Přesto mi ji vrátili s odůvodněním, že jsem ji poslal pozdě,“ nechápal Skala.

Představenstvo už prý pivu nevěří

Nenechal si to ale líbit a pátral dál. „Pan Řehák, předseda představenstva Jihomoravských pivovarů, se mě zeptal, proč si chci pivovar pronajmout. Vysvětlil jsem mu, že jsem po čtyřiceti letech jeden vzkřísil, tak by neměl být problém udržet jeden fungující. Navíc mám pivo rád a práce kolem něj mě baví. On mi ale řekl, že ve Vyškově už se pivo stejně nikdy točit nebude,“ popsal Skala nečekanou odpověď.

Právě vedení Jihomoravských pivovarů se rozhodlo oslovit dva předem vytipované zájemce, kterým by chtěli pivovar pronajmout. Ti svoje nabídky už na ministerstvo poslali. „Je to trošku zvláštní termín. Nevím, co si mám pod pojmem předem vytipovaný nájemce představit,“ divil se nedávno zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Obálky s nabídkami už na ministerstvu četli, ještě se ale nerozhodli, komu dají přednost. „V sídle společnosti Jihomoravské pivovary jsme otevřeli obálky s nabídkami. V úterý se uskuteční vyhodnocení těchto nabídek, na jehož základě může vzejít vítěz výběrového řízení. Toho schválí představenstvo společnosti Jihomoravské pivovary. Ministerstvo zemědělství bude následně informovat veřejnost,“ uvedla Vrbová.

Podrobnější informace ale nesdělila. Stejnou odpověď si redakce Vyškovského deníku Rovnosti vyslechla také v pivovaru. „Nezlobte se, ale nemohu o tom mluvit,“ odmítl David Šigut, který je v současné době pověřený vedením Vyškovského pivovaru.

Lidé bojují dál

Petiční výbor ani zaměstnanci ale nezahálí. Přesto, že zatím odsunuli demonstraci před Ministerstvem zemědělství v Praze, tak pracují dál. „Poslali jsme dopis s žádostí o pomoc hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi a několika politickým stranám. Kauzy si začaly všímat třeba Věci veřejné, které se zajímají, zda v tomto případě nejde o korupci,“ vypověděl Obruča.

Žádost o pomoc s vysvětlením situace dostali i další politici regionu. „Kontaktovali jsme třeba Bohuslava Sobotku, Ivo Bárka, Františka Adamce nebo také Stanislava Juránka,“ dodal Obruča.

Ani další lidé kolem Vyškovského piva nechtějí, aby podivné praktiky jeden ze symbolů města položily. Podle Skalových slov je divné, že správní rada, která přivedla pivovar do mínusu, ho ještě pořád vede a navíc rozhoduje o tom, komu ho dál pronajmout. „Řekl jsem svůj názor ministerstvu. A hodlám bojovat za pivovar dál. Chci zpochybnit toto řízení,“ uzavřel Skala.

Osud pivovaru není lhostejný ani představitelům města. Podle místostarosty Vyškova Romana Celého by město ztratilo kus historie. „Určitě tady nabídka Vyškovského piva bude chybět. Dokonce i mně osobně. Speciálně jedenácti stupňové Vyškovské je moje nejoblíbenější,“ prohlásil Celý. Vyškovské pivo točí třeba v restauraci U Piráta. „Lidem Vyškovské pivo chutná, točíme ho čím dál víc. Zatím nevidíme důvod, proč hledat jinou značku,“ uvedl před časem číšník restaurace Marek Kalvastr.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

V pořadí druhá Radegastovna byla slavnostně otevřena přímo pod vrcholem Radhoště, ve Frenštátě

Radegast má svoji hospodu ve Frenštátě. Dnes byla otevřena druhá Radegastovna. Symbolické umístění přímo do Frenštátu pod Radhoštěm dělá z této Radegastovny skutečný unikát. Vždyť je z ní vidět přímo na vrchol Radhoště. První Radegastovna je v Olomouci.

V samém srdci Beskyd, na dohled hory Radhošť a v regionu, kde je pivo Radegast jedničkou, ani nemohlo být jinak. Je tu Radegastovna. Hospoda „zasvěcená“ pohanskému bohu Radegastovi a stejnojmenné pivní značce. Pro projekt Plzeňského Prazdroje, který vytváří restauraci s jedinečnou atmosférou, se majitelé rozhodli rychle a pevně.

„U nás v rodině jsem již třetí generace hostinských. Oba mí dědečkové i babičky stáli za pípou. Často jsem jim pomáhal a ledacos odkoukal, ale vždycky jsem říkal ‚nechci to dělat‘. A vidíte, jsem taky hostinský,“ říká s úsměvem Lumír Formánek, majitel Radegastovny ve Frenštátě pod Radhoštěm, a dodává: „Víte, přeci jen rodinná tradice zavazuje a s tím, jak jsem věkem i trochu moudřel, pochopil jsem, že starat se o hosty a podávat jim skvělé pivo a dobré jídlo je práce náročná, ale má v sobě jádro poctivého řemesla.“

Frenštátská Radegastovna vznikla kompletní interiérovou rekonstrukcí původní restaurace Za vodou, která je v provozu od roku 1968. Svým hostům nabízí zejména skvěle ošetřený Radegast Original, ale i Radegast Premium. V nabídce nechybí čepovaný Birell.

Vedle piva je Radegastovna mezi hosty oblíbená i pro svoji poctivou domácí kuchyni. Na jídelním lístku samozřejmě najdete místní speciality (lašské a valašské). Vše v pořádných porcích a s poctivou mírou.

Kapacita Radegastovny je 120 hostů, k dispozici je též oddělený salonek a v sezoně i letní zahrádka s výhledem na Radhošť.

Pravé pivo pro pravé chlapy v pravé hospodě. V Radegastovně.

Koncept Radegastoven rozvíjí spojení značky Radegast s beskydským regionem a pohanským bohem slunce, úrody a hojnosti.

Klasická hospoda odedávna sloužila pro setkávání pravých mužů, kteří se bez bázně a hany vrhali do soubojů s matkou přírodou, aby se v obtížných podmínkách prosadili. Nejinak je tomu ve frenštátské Radegastovně.

Hned po vstupu dovnitř dýchne na každého hosta originální atmosféra „pravé hospody pro pravé chlapy“, což dokazují jak menší interiérové prvky a dekorace (svítilny ve tvaru pochodní vytvořených z rohů, kruhové lustry symbolizující slunce, kliky dveří v podobě sekyrek), tak i ty větší (masivní dřevěné stoly, použité materiály, dřevěné obložení a kachlová kamna). Důležitým prvkem je všudypřítomná podobizna slovanského boha Radegasta. Dominantní tvář majestátně dohlíží na dění v hospodě a žehná všem milovníkům kvalitního piva.

V interiérových detailech hrají prim přírodní materiály a barvy. Masivní dřevo bylo použito k výrobě stolů, židlí a lavic, k obložení stěn, ke zhotovení podlahy a veškerých detailů. Jednu z dominant tvoří originální výčep.

Další dominantou provozovny (a to výhradně frenštátské) je i kovová plastika znázorňující koloběh vody v přírodě, symbol čisté vody z Beskyd, která se používá pro výrobu piva Radegast.

Plzeňský Prazdroj v rámci podpory svých značek rozvíjí koncepty originálních provozoven. Pro značku Radegast jsou to Radegastovny, pro Pilsner Urquell je to koncept Pilsner Urquell Original Restaurant, Velkopopovický Kozel má Kozlovny a Gambrinus své Fotbalovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar, národní podnik, obdržel pro svůj světlý ležák Budweiser Budvar bronzovou medaili v kategorii European Style Lager (ležák evropského typu) v soutěži Australian International Beer Awards. Na akci ve městě Melbourne mezi sebou soupeřilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

Pivo z Budějovického Budvaru, n. p., obdrželo další mezinárodní ocenění. V prestižní mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal prémiový světlý ležák značky Budweiser Budvar bronzovou medaili. Hodnocení se zúčastnilo 243 pivovarů ze třiceti čtyř zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

„Věříme, že toto ocenění podpoří další rozvoj našeho exportu do Austrálie, kterou vnímáme jako velmi perspektivní trh a kde už nyní dosahujeme zajímavého objemu prodeje,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Austrálii.

K protinožcům vyváží Budějovický Budvar své pivo od roku 2004 a dosahuje tam velmi dobrých obchodních výsledků. V prvním roce byl prodaný objem jen 380 hektolitrů, ale během pouhých pěti let se podařilo objem zvýšit osminásobně. Loni dosáhl prodej v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 % více než v roce 2008. Velmi dobře se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr čepovaného Budvaru se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč). Dynamický vývoj v Austrálii pokračuje i letos a Budějovický Budvar očekává na tomto trhu další zvýšení prodeje. Napomoci by k tomu mělo i zahájení dodávek tmavého ležáku před čtyřmi týdny.

Akce Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně rostoucímu zájmu odborníků i spotřebitelů. Mluví se o ní jako o třetí největší profesionální pivní soutěži na světě. Ocenění uděluje porota pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost. Více informací o soutěži najdete na www.beerawards.com

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Společnost Jihomoravské pivovary, a.s. vyhlásila dne 1.6. 2010 výběrové řízení na výběr nájemce nemovitostí a technologického vybavení Pivovaru Vyškov.

Cílem výběrového řízení je vybrat nájemce, který bude pokračovat ve výrobě vyškovského piva. Následně došlo dne 23.6. 2010 v sídle společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. k otevírání obálek s nabídkami a posléze dne 29.6. 2010 se uskuteční vyhodnocení těchto nabídek, na jehož základě může vzejít vítěz výběrového řízení, kterého schválí představenstvo společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. Ministerstvo zemědělství bude následně informovat veřejnost.

Zdroj: Agris.cz | Autorka: Dita Vrbová, tisková mluvčí MZe

Pivovar Vyškov, který má tradici dlouhou přes 330 let, ve stávající podobě končí. Petici proti jeho zrušení podepsalo přes čtyři a půl tisíce lidí. A někteří vyškovští radní nyní uvažují o tom, že si město alespoň koupí ochrannou známku Vyškovské pivo.

S nápadem zachovat ve městě alespoň ochrannou známku piva přišel místostarosta Karel Jurka. „Je to moje aktivita a chci to navrhnout radě i zastupitelstvu. Kdyby to s pivovarem dopadlo špatně, aby se tady alespoň zachovala ochranná známka. Časem se může najít někdo, kdo v tradici vaření piva ve městě bude pokračovat,“ uvedl místostarosta.

Ochrannou známku stejně jako pivovar vlastní stát. Podle ministerstva zemědělství, který ho spravuje, však nyní ochranné známky vztahující se k pivovaru na prodej nejsou.

Jihomoravské pivovary, do kterých patří i vyškovský pivovar, vlastní několik ochranných známek. Většina z nich byla u Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistrována v devadesátých letech. Ochranné známky si však Jihomoravské pivovary zaregistrovaly i v letech minulých. Poslední vloni, a to známku TUNNEL.

„Mně se ten nápad líbí. Není vyloučeno, že za rok, za dva tady někdo pivovar postaví. Je to jen otázka peněz. Díky tomu by pak tato zavedená značka z trhu nezmizela. Není to však jen Vyškovské pivo, ale džbán, březňák, generál, havran a další,“ uvedl vyškovský zastupitel a bývalý ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Podle Piňose může ochranná známka v tomto případě stát desetitisíce až statisíce korun. „To je však jen můj laický odhad,“ dodal.

Registraci ochranných známek pro vyškovský pivovar zařizoval brněnský patentový zástupce Jiří Dohnal. Podle něj lze těžko říci, jakou mají hodnotu. „Tu určí znalec. Přihlíží přitom mimo jiné i k tomu, jak dlouho je známka na trhu, kolik zboží se s touto známkou na trh dostane, jaký je obrat pivovaru,“ uvedl Jiří Dohnal.

Problém je však v tom, že stát městu ochranné známky zřejmě neprodá.

„V současné době žádná z ochranných známek není na prodej. Použít je budou moci na základě licenčních smluv především nájemci nebytových prostor, technologie a ostatních movitých věcí pivovaru Vyškov,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Dita Vrbová.

Zpráva o útlumu pivovaru přišla koncem května z valné hromady Jihomoravských pivovarů, jejímž jediným akcionářem je stát. Podle bývalého člena dozorčí rady Martina Obruči, který byl na ní odvolán, bylo o osudu pivovaru rozhodnuto ještě před valnou hromadou a zástupci z ministerstva zemědělství tam už na ni přinesli seznam pracovníků, kteří budou propuštěni. Z celkem 33 zaměstnanců jich dostalo výpověď 24.

Od poloviny roku zůstane v pivovaru, který se loni při tržbách necelých 34 miliónů propadl do ztráty téměř 30 miliónů korun, jen „likvidační tým“.

„Není to však ukončení výroby, ale jen útlum. Pivo se bude i po 30. červnu vařit dál a to podle požadavků odběratelů. A ministerstvo se bude dál snažit pivovar pronajmout,“ uvedla jeho mluvčí Dita Vrbová.

O zachování pivovaru bojují i peticí

Podle zaměstnanců pivovaru to však skutečný konec je, protože už po první zprávě, že jde do útlumu, začal ztrácet pozici na trhu a další suroviny už ani nenakupuje.

Přesto zaměstnanci i příznivci pivovaru bojují dál. Na ministerstvo zemědělství v těchto dnech odešla petice za zachování pivovaru. „Získali jsme pod ní 4 639 podpisů. Kdybychom je mohli sbírat déle, bylo by jich více, ale vzhledem k tomu, že se blíží termín útlumu výroby, raději jsme ji už odeslali,“ říká její spoluorganizátorka Hana Dostálová.

A do Prahy psal i vyškovský starosta Petr Hájek. „Zpráva o konci pivovaru pro nás byla velmi nepříjemným překvapením. Nehledě k tomu, že se o současném vývoji situace dozvídáme takřka pouze z médií. Zneklidňuje nás budoucí osud tohoto území v památkové zóně. Z hlediska územního plánu je tato lokalita určena pro výrobní činnost, máme tedy obavy, že pozemky budou nakonec využívány nevhodným způsobem,“ uvedl mimo jiné Petr Hájek v dopise ministrovi a vyzval ho k přehodnocení postoje k likvidaci pivovaru.

Měla by ochranná známka Vyškovské pivo patřit tamní radnici? Pište na helena.vaculová@mfdnes.cz

***

FAKTA

Ochranné známky: K Jihomoravským pivovarům se vztahují například: Džbán - pivovar Vyškov - založeno 1680 Desítka - pivovar Vyškov -založeno 1680 Březňák - pivovar Vyškov -založeno 1680 Havran - pivovar Vyškov -založeno 1680 Bira - pivovar Vyškov - zal. 1680 - Vyškovský generál Atlet Vyškovské pivo Vyškovské pivo Řezák

Ochranná známka je označení pro grafické znázornění, tvořené slovy, barvou, kresbou a podobně, sloužící k rozlišení výrobků. Registrace ochranné známky poskytuje právo jejího výhradního užívání. Registraci ochranných známek provádí Úřad průmyslového vlastnictví.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Pivovar Ostravar zveřejnil termín letošních pivních Slavností. „Dvanáctý ročník Slavnosti pivovaru Ostravar proběhne v sobotu 28.srpna v areálu pivovaru v centru Ostravy. Hlavním tématem největšího svátku dobrého piva a muziky se letos stanou místní party,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý. Také proto dostávají letošní Slavnosti podtitul Partakiáda.

Na začátku června odstartoval pivovar Ostravar nový projekt Fandíme místním partám, který si klade za cíl utužovat a povzbuzovat sílu part na Ostravsku. Prvním počinem nové koncepce se stala výzva, aby se party do projektu zapojily a vytvořily vlastní jméno a logo. Party, které tak učiní do 30.června, začnou brzy získávat slíbené materiály a chystá se pro ně také první výhoda.

Přihlášené party obdrží o prázdninách speciální dresy, samolepky nebo půllitry. Nově navíc získají vstup zdarma na Slavnosti pivovaru Ostravar. Šestičlenná parta tak ušetří na vstupném téměř jeden tisíc korun. A to není vše. Pořadatelé totiž dali letošním Slavnostem podtitul PARTAKIÁDA a připravují pro příchozí party řadu soutěží.

“Při přípravě soutěží PARTAKIÁDY se necháváme inspirovat děním v našich hospodách,” uvádí manažer značky Ostravar Michal Útlý. Jednou z plánovaných soutěží bude například stolní megafotbal pro osm hráčů.

Vedle soutěží nabídnou letošní Slavnosti tradičně také bohatý hudební program. Hrát a zpívat se bude na dvou scénách. Na hlavním pódiu se opět objeví přední české kapely, mj. i třinecká kapela Charlie Straight, která v dubnu získala tři zlaté sošky Anděla. Na vedlejší scéně dá Ostravar příležitost nejlepším místním kapelám, které vzejdou z internetového hlasování příznivců značky Ostravar. Přihlášky k účasti místních kapel na Slavnostech bude Ostravar přijímat od 1.července na www.ostravar.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Rakovnický pivovar Bakalář je zadlužený a vykazuje mnohamilionové ztráty

Zadlužený a v mnohamiliónové ztrátě zabředlý Pivovar Bakalář mění majitele. Ruský podnikatel Alexander Olenin, který stojí za majitelem pivovaru společností Czech Brewery, respektive jejím na Kypru registrovaným vlastníkem společností Willgrade Engineering Limited, dojednává prodej zatím nezveřejněným dalším ruským investorům.

Obě strany už podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a k převodu by mělo dojít v nejbližších týdnech. „Původně vyjednávala o koupi Bakaláře skupina K Brewery, ale rozmysleli si to. Volba nakonec padla na ruské zájemce,“ uvádí jeden ze zdrojů HN. Ředitelka rakovnického pivovaru Ajgul Steinbachová se nechtěla k věci vyjadřovat. „Vyjádříme se později,“ uvedla bez dalších podrobností.

Rakovník by se do rodiny K Brewery hodil

Původní zájem skupiny K Brewery potvrdil Otakar Binder, manažer této společnosti, které u nás patří už sedm středních a menších pivovarů. Rakovník by zapadl do portfolia skupiny především svou polohou – na západ od Prahy dosud nemá K Brewery žádný pivovar.

„Byli jsme už připraveni k podpisu smlouvy, ale na poslední chvíli jsme si to rozmysleli,“ říká také bez dalších podrobností Binder. Podle některých informací odradilo skupinu K Brewery blokování části majetku Pivovaru Bakalář věřiteli.

Ruský podnikatel Olenin byl po kanadské společnosti International Brewery Company druhým vlastníkem, kterému se podařilo provoz pivovaru rozhýbat - poté, co byl od konce devadesátých let uzavřený. Ztráta ale narůstala. Předloni vykázala společnost Czech Brewery ztrátu 31,5 miliónu korun, loňská čísla pivovar nezveřejnil, ale podle informací HN nejsou o moc lepší.

Loňská produkce víc jak 13 tisíc hektolitrů sice zdaleka nedosahuje instalované kapacity kolem 200 tisíc hektolitrů, ale Bakalář dokázal až třetinu uvařeného piva vyvážet. Export by měl být podle informací HN pro pivovar zásadní i pod novým vlastníkem – tradičně vařené a kvalitní české pivo má najít uplatnění především na ruském trhu.

Pivovary čelí propadu spotřeby

Bakalář není jediný pivovar, který u nás s obtížemi bojuje s ekonomickou krizí a celkovým – letos až desetiprocentním - propadem spotřeby piva.

Například obrovská kumulovaná ztráta Pivovaru Vyškov se stala argumentem pro ministerstvo zemědělství, které rozhodlo tento státem vlastněný pivovar od července uzavřít. Kvůli údajné „nerentabilitě“ zavřela trojka trhu skupiny Heineken své pivovary v Kutné Hořeje a Lounech.

Prodej piva viditelně klesá i největším pivovarnickým skupinám na trhu, včele s Plzeňským Prazdrojem. Na druhé straně ale některé menší a středně velké pivovary jako třeba Bernard, Černá Hora, Svijany nebo Zubr letos hlásí nárůst prodeje.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr