Zdroj: Kozlovice.cz

Od poloviny listopadu ponese pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod označení České pivo, jako první přichází na vánoční trh Sváteční speciál Rebel.

„V úterý 18. listopadu Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. stočil do lahví nový výrobek Sváteční speciál Rebel, jedná se pivo s vyšší stupňovitostí s objemem alkoholu 5,4 procent. Je to světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Podle jeho informací splňují všechna piva vyráběná v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod kritéria pro právo označení symbolem Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo. Do konce roku by měly projít změnou všechny etikety, které budou opatřeny nejen tím symbolem, ale dojde k významnému redesingu stávajících etiket. Cílem je podtržení kvality piva Rebel, jehož prodej v kraji Vysočiny významně stoupá.

V letošním roce získalo brodské pivo už deset ocenění za kvalitu ve světlých, tak v tmavých pivech. Stejně jako v roce 2007 patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům České republiky. Právě proto havlíčkobrodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

„Růst prodejů sudového piva značky Rebel v letošním roce přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o více než pět procent. Takto úspěšné výsledky prodejů představují velkou odpovědnost. Za rok 2007 a 2008 přesáhnou investice do výroby dvacet milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaře dokončena jedena z největších investičních akcí v novodobé historii, a to moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislý na dodávkách od dalších stran a budeme si moci tak do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

V areálu pivovaru vyrostou šestipatrové rezidence. Bez aquaparku a dalších atrakcí.

Změní město územní plán v Rybářích tak, jak si představují ruští investoři? Pravděpodobně ano.

Změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v této čtvrti už zastupitelé většinou hlasů schválili. Proti se postavil opoziční zastupitel Jiří Kotek (Alternativa), podle něhož by se územní plán města neměl přizpůsobovat požadavkům ruských investorů.

„Jedná se o dominantní lokalitu, která se zástavbou ještě rozšiřuje o dosud nezastavitelnou plochu zeleně z druhé strany od Hypernovy. Svah by zde měla protnout nová komunikace a šestipatrové domy toto panoráma značně změní. Navrhuji proto stáhnout tento bod z programu,“ uvedl Jiří Kotek.

Kotek požadoval, aby zastupitelstvo města stanovilo jasné limity, které se budou v tomto území dodržovat.

Irena Václavíčková, vedoucí územního plánování karlovarského magistrátu, se snažila změnu územního plánu zastupitelům vysvětlit. „Karlovy Vary zde mají pravidla daná regulačním plánem. Ten například stanovuje nejvyšší počet pater v domech, tedy maximálně šest podlaží. Původní územní plán zde počítal s průmyslovým využitím, nyní se lokalita mění na území smíšené centrální,“ vysvětlila Václavíčková.

Kromě zmíněných šestipatrových rezidencí mají být v areálu bývalého pivovaru v Rybářích také restaurace, garáže a parkovací plochy.

Investor ale popřel, že by zde plánoval výstavbu aquacentra, vodního světa a podobných atrakcí. „Nic takového nemáme v plánu,“ dementovali investoři tyto zprávy, o nichž prostřednictvím médií radnice informovala. Že aquapark zde nebude, to potvrdila také Irena Václavíčková.

Vedení karlovarské radnice ale tyto odlišné informace přešlo mlčením a nevyjádřil se k nim ani náměstek Petr Keřka (ODS), s nímž Ivana Doubová, vedoucí stavebního úřadu, změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v Rybářích projednala.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Jan Havelka

Sdružení přátel piva (SPP) každoročně pořádá soutěž o nejlepší české pivo. Až dosud neexistoval v České republice pivovar, který by si odnesl v soutěži SPP o nejlepší pivo v některé kategorii první i druhou cenu. Historie se nyní přepisuje. První místo v kategorii nealkoholických piv získal Bernard s čistou hlavou jantar, druhé místo obsadil Bernard s čistou hlavou. Současně s nealko pivem uspěla i další nepasterovaná piva z Rodinného pivovaru BERNARD. Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kvasinek vyhrál nejprestižnější kategorii dvanáctistupňových ležáků, v kategorii tmavých piv získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kvasinek druhé místo.

"Nealko piva se stávají fenoménem doby," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Duble s nealko pivem jsme již letos jednou získali na degustační soutěži při Dočesné v Žatci, je to tedy významné potvrzení oblíbenosti našich čistých hlav."

"V loňském roce v soutěži SPP vyhrál Bernard s čistou hlavou, tehdy úplná novinka. Letos první místo získal Bernard s čistou hlavou jantar, rovněž novinka, která je na trhu teprve od roku 2007," konstatuje Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva a dodává: "Absolutním vítězem po skončení anketní části napříč všemi kategoriemi se stal Bernard s čistou hlavou, když získal 40,2 procenta hlasů."

Rodinný pivovar BERNARD patří k nejrychleji rostoucím pivovarům v České republice. Odhad letošního výstavu nepasterizovaného piva Bernard je 185- 190 tis. hl., což představuje nárůst prodeje 21 procent. V roce 2007 byl výstav pivovaru 156 tis. hl.

Fotografie naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal první místo v soutěži o nejlepší piva roku 2008 a stal se tak „Tmavým pivem roku“. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyrábí v Budějovickém Budvaru teprve od roku 2004.

„Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodává Samec.

Tmavý ležák má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody z 300 metrů hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Dodává se v sudech i lahvích.

V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Nový závod na výrobu likérů buduje v průmyslové zóně Lískovec ve Frýdku-Místku Likérka Kwaczek. Součástí závodu bude i minipivovar s roční kapacitou 500 hektolitrů, který bude vařit keltské pivo Arthur's. Zkušební provoz má být spuštěn na jaře příštího roku, prohlásil majitel firmy Milan Kwaczek.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Pivovar Černá Hora by rád vyhověl všem drobným pěstitelům a zahrádkářům při pálení lahodných destilátů všeho druhu.

Pěstitelská pálenice, která se nachází v areálu Pivovaru Černá Hora nabízí tuto službu za použití nejmodernějšího přístroje za bezkonkurenční cenu 200,– Kč za jeden litr čistého lihu.

Prosím neváhejte a kontaktujte sládky pivovaru na telefonních číslech: 516 482 480, 516 482 482 nebo na

e-amilové adrese: sladek@pivovarch.cz.

Zdroj: Pivovar Černá Hora

Popularita prohlídek pivovaru Velké Popovice roste, letos přivítal na své prohlídkové trase 10 000. návštěvníka o celý měsíc dříve než vloni. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 10 %. Za celý rok 2008 se tedy opět očekává rekordní počet návštěvníků.

Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. V tomto roce do něj směřuje více domácích návštěvníků než loni. Zároveň je tradiční atraktivní destinací zejména pro Rusy či Angličany, významně letos vzrostl počet návštěvníků z Maďarska. Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu.

Letošní 10 000. návštěvník pan Pavel Suchánek se do pivovaru se vypravil v rámci zájezdu, který pro své občany připravila obec Svojšice u Přelouče. Pan Suchánek je vrchním mistrem v pardubické firmě, ve Svojšících je ale členem hasičského sboru. K pivu Kozel má blízko, vždyť Popovický pivovar bude do budoucna podporovat svojšický hasičský sbor a příští rok v únoru se bude podílet na oslavě 80. výročí založení hasičského sboru.

"Na návštěvu pivovaru jsem se hodně těšil. Sám "kozlíka" piju a potěšilo mně vidět na vlastní oči místo, kde se vaří. Nejvíc se mi samozřejmě líbila ochutnávka v historické varně. Po prohlídce jsme zůstali ještě v hospodě u Velkopopovického Kozla, abychom vstřebali zážitky. Je dobře, že si pivovarští váží české tradice, ať už jde o hasiče nebo vaření českého piva," svěřil se pan Pavel Suchánek.

Současná devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. V srpnu začala výstavba nového Návštěvnického centra a příprava nové prohlídkové trasy, jejímiž hlavními prvky budou expozice historie přímo v historické varně a expozice surovin a výrobního procesu. Návštěvníci se ještě záživnější formou než dosud seznámí s historií pivovaru, osahají si či ochutnají suroviny, ze kterých se Velkopopovický Kozel vaří. Celkem bude do nových expozic nainvestováno přes 10 milionů korun. "Rozšířením programu pro návštěvníky reagujeme na zájem příznivců našeho piva, ale také milovníků industriální architektury. Naší ambicí je do dvou let zdvojnásobit roční návštěvnost," říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Turistickou známku s originálním číslem 1618 získal pro svou exkurzní trasu pivovar Radegast. Nošovický pivovar se tak stal jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který se může tímto sběratelským suvenýrem pochlubit. Exkurzní trasa největším pivovarem na Moravě zatím v letošním roce přilákala 7.803 návštěvníků, což je více než za celý rok 2007.

Sběratelé turistických známek mají další příležitost k rozšíření své sbírky. Mezi turisticky významná místa v ČR disponující originální dřevěnou známkou se nově zařadil i pivovar Radegast v Nošovicích. Stal se tak prvním a jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který tento suvenýr pro svou exkurzní trasu získal.

Exkurze pivovarem Radegast láká každoročně tisíce lidí. Hlavní příčinu rostoucího zájmu objasňuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva. Návštěva pivovaru není pouze prohlídkou návštěvnického centra jako je tomu ve většině jiných pivovarů."

Zájem o exkurzi v nošovickém pivovaru v posledních letech výrazně roste. Zatímco v roce 2006 si cestu do pivovaru našlo 6.631 lidí, v roce 2007 už to bylo 7.793 milovníků oblíbeného českého nápoje. V letošním roce přesáhne počet návštěvníků pivovaru hranici 8 tis. Významnou složku návštěvníků tvoří i cizinci, kterých do pivovaru dorazí ročně okolo tisícovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V posledních týdnech jsme vás s kolegou Václavem Sochorem provázeli pražskými minipivovary, kde jsme hledali neobvyklé speciály. Naše toulky přesvědčily snad alespoň nás o tom, že Praha je zaslíbená i těm pivům, která se nehonosí velkými neonovými reklamami.

Putování končíme v Pivovarském klubu v Křižíkově ulici (hned naproti Karlínskému divadlu). Nejde vlastně o minipivovar, i když i zde varna je. Zvlášť zapálení pivní fandové si zde mohou objednat vlastní třicetilitrovou várku, kterou jim z kvalitních surovin podle jejich přání uvaří profesionální sládek.

Piva všech barev

Hned při vstupu nás vítá moderní kultivované prostředí. Místnosti vévodí naleštěný čep, který denně nabízí šest speciálů. Stěny jsou lemovány policemi a ledničkami, ve kterých je v lahvích repertoár dalších dvou stovek piv. Ochutnat lze vedle specialit z našich pivovarů také zahraniční značky prakticky z celého světa.

Ochutnávka záleží i na síle peněženky - točená piva jsou v jednotné ceně 33 Kč za půllitr, láhvová až za 153 Kč za třetinku. V den mé návštěvy na čepu byly tyto speciály: tmavý ležák Eggenberg, nefiltrovaný Vsetínský Valášek 14°, tmavý Kaltenecker 13°, Harrach 14°, třináctistupňový Rambousek a tradiční nefiltrovaný Štěpán z Pivovarského domu. Mladý výčepní dokáže s výběrem poradit, sdělí informace jak o pivech, tak i o pivovarech. Na začátek jsem zvolil Štěpána, abych se mohl soustředit na další výběr.

Pub i sklepní restaurace

Obě prostory, jak horní část pubového stylu, tak i dolní klenutá restaurace, ve které nechybí ani čep se stejným repertoárem, jaký je o několik metrů výše, nabízejí dostatečně bohaté menu. O to se stará šéfkuchař Lukáš Fiala. I v poledne je nabídka teplých jídel hodně široká. Nechybí samozřejmě česká klasika, ale zaujmou i speciality jako uzená kachní prsa, nebo Mixed grill ,,Porter", což jsou tři druhy mas připravených na tmavém pivě. Navečer jsou v nabídce i speciality z grilu, jen trochu pozor při výběru - ceny jsou uvedeny za 1 gram, který stojí 1 korunu, takže je nutné trochu zapojit při objednávce kalkulačku v hlavě. Objednal jsme si na ochutnávku koleno bez kosti jako předkrm a k tomu českokrumlovský Eggenberg. Libové maso ani nepotřebovalo tak silnou pivní podporu. Za hlavní jídlo jsem zvolil jelení guláš - velká porce za 185 Kč. Kvalitní surovina a správně zvolené koření dodalo ten správný stupeň zvěřinové chuti. K tomu jsem zvolil čtrnáctistupňový Harrach, pale anglického typu. Nápoj silný, příjemně nahořklý. Na závěr jsem neodolal a ještě jsem vypil jednu třetinku piva od pana Rambouska s medovinovou vůní i příchutí.

Klub s programem a se členy

Když pan Aleš Dočkal klub před třemi lety zakládal, stanovil si jasný cíl: naučit hosty konzumovat pivo s grácií, dát mu v české gastronomii postavení, jaké si zaslouží, a členům umožnit získat takové znalosti, aby se orientovali v domácí i zahraniční nabídce. Proto vytvořil klubový program, do nějž se zapojily již dvě stovky členů. Každý měsíc probíhají klubová setkání, na která jsou zváni profesionálové z pivovarnického oboru i z gastronomie. Dle profilu společnosti, která se zde schází, se zdá, že záměr se daří plnit.

E15 hodnotí české restauranty a hospody

* Menu * * * *

* Obsluha * * * *

* Prostředí * * * *

* Sociální zařízení * * * *

* Ceny vyšší standard

* Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Ocenění European Beer Star 2008 převzal ve čtvrtek na veletrhu Brau 2008 v německém Norimberku Jiří Plevka, obchodní sládek a spolumajitel rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Chodovar opět uspěl v největší odborné degustační soutěži pořádané na evropském kontinentě a toto významné ocenění získal již potřetí v řadě,“ uvedl Plevka. V letošním roce bylo do soutěže organizované Pivovarskou akademií Doemens v Mnichově přihlášeno rekordních 688 vzorků piv ze 32 zemí světa. Odborného hodnocení piv se účastnilo 65 degustátorů ze 16 zemí včetně České republiky.

Zdroj: Deník.cz

Přesně 115 let poté, co byl litovelský pivovar slavnostně otevřen, se v nádherné historické litovelské varně uskutečnil slavnostní koncert. Tentokrát varnu naplnily španělské rytmy.

Mezi naleštěnými měděnými kotli, které jsou uloženy do kardinálského mramoru, zapěla Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové s atraktivní vizáží pravé Španělky za vynikajícího doprovodu Miroslava Žáry, který mistrně ovládá španělskou kytaru a rytmy flamenga. Sál litovelské varny byl opět beznadějně vyprodán do posledního místa a oba protagonisté sklízeli v průběhu koncertu zasloužené bouřlivé ovace nadšeného publika.

Edita Adlerová se na španělské písně zaměřuje už od útlého mládí a ve svých 19ti letech byla vůbec nejmladší představitelkou Carmen na české operní scéně. Ze svého širokého repertoáru na slavnostním koncertu u příležitosti výročí otevření litovelského pivovaru zazpívala písně F. G. Lorcy a nemohly chybět ani árie z Carmen George Bizeta.

Po koncertě se sympatická Edita Adlerová svěřila se svými bezprostředními dojmy: "V takovéto fantastické nádherné varně jsem ještě nikdy nezpívala. Zcela naplněný sál dotvořil krásnou atmosféru celého večera. Před koncertem jsem si hlasivky "navlhčila" litovelským nealkoholickým pivem, které na moje hlasivky zapůsobilo velmi blahodárně. Je takové hladké a plné. Pivo mám ráda, nejvíc mi chutná černé. Teď po koncertě mi chutná dvojnásob."

Koncerty klasické hudby ve zcela jedinečném a originálním prostředí varny litovelského pivovaru se již staly tradicí. Letošní velkolepý koncert k výročí založení pivovaru se konal na varně již po šesté v řadě. Své umění zde v uplynulých letech už předvedli takoví umělci jako např. Štěpán Rak, Bořivoj Navrátil či Miloslav Klaus, světově uznávané mužské vokální kvarteto Q VOX a loni světově uznávané duo Kateřina Englichová (harfa) a Žofie Vokálková (flétna). Letošní slavnostní koncert se uskutečnil za podpory Nadace Českého hudebního fondu.

Zdroj: Regiony24.cz

Čtyřiačtyřicetiletý sládek z rodinného pivovaru se chtěl jako školák věnovat historii, přál si tehdy být archeologem.

Jiří Plevka: „Sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.“

Před časem jsme využili návštěvy zajímavého člověka v našem regionu. Čtyřiačtyřicetiletý sládek z Chodovaru Jiří Plevka nám ještě před svou přednáškou o chodském pivu v trhanovské restauraci U Svatého Jána poskytl rozhovor.

Jezdíte běžně přednášet o chodském pivu?

Běžně? To se nedá říct, neboť času tolik není. Tohle byl nápad pana Novotného a já jeho nabídku vyprávět o chodském pivu přijal.

Když se řekne pivo – co to pro vás znamená?

Pivo je naše rodinná krev. Už je vaříme sto let. A s láskou. Kdybychom pivo nemilovali, tak se věnujeme určitě něčemu jinému.

Chutná vám pivo, nebo dáváte přednost jiným nápojům?

Chutná. Říká se, že sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.

Napadá mne: Usedáte po práci za volant?

V takovém případě nikdy neřídím. Když jedu, hledám jinou alternativu.

Co například?

Dávám si minerální vodu nebo nealko pivo. Vždyť je také sami vyrábíme.

Předpokládám, že jste patriot vašeho pivovaru. Chutná vám i pivo od jiných výrobců?

Rád ochutnávám nové typy piv, a to kdekoliv jsem. Snažím se ochutnat a hledat to nej..., samozřejmě, že mi nejvíce chutná to naše.

Kde jste získal vzdělání ke své profesi?

Vystudoval jsem průmyslovou školu pivovarnickou v Praze.

Ve svém oboru jste odborníkem. Co říkáte tomu, jak dopadl pivovar v Domažlicích?

Škoda každého pivovaru, zejména s tak dlouhou historií, který takhle skončí. Domažlice doplatily na nešťastně vybudovaný gigant v Plzni.

Stejně jako třeba Temelín má i Prazdroj snahu vytížit kapacitu. Proto byly v určité době uzavřeny pivovary v řadě míst, například v Karlových Varech, v Domažlicích a ostatně i náš Chodovar.

Pak se do toho vložila vaše rodina a nenechala Chodovar padnout...

Naštěstí táta v Chodovaru nastoupil v roce 1962 jako sládek a později se stal jeho ředitelem. Nenechat pivovar v Chodové Plané padnout bylo jakousi samozřejmostí. Sládci jsou v naší rodině už po tři generace. Není to jenom řemeslo, ale i vztah. Chceme také, aby po nás něco zůstalo.

Bylo těžké začít vařit soukromě?

Jednoduché to nebylo. Už v letech 1962 až 1989 bylo třeba vyvinout velké úsilí, pokud táta chtěl udržet pivovar v chodu. Pak, když se rozhodlo o jeho uzavření, nesmířil se s tím.

Jak vysvětloval to, že se o Chodovar postaráte jako rodina?

Táta chtěl hlavně udržet pivovar a řemeslo, nejen pro rodinu, ale i pro dlouholeté kolegy – přátele. Uzavření pivovaru pro ně znamenalo ztrátu zaměstnání. Proto si vymyslel šílený záměr zprivatizovat Chodovar, což v jisté chvíli znamenalo totéž, co bojovat o život.

Dostali jste se někdy do fáze, kdy jste se vším chtěli takzvaně praštit?

Nezastírám, že v afektu to člověka napadne, ale obecně ne. Dnes jsme výjimeční zejména tím, že jsme jediný rodinný pivovar v České republice, o který se stará rodina s pivovarským vzděláním. Já i brácha jsme oba sládci a také poslední, kteří se v našem pivovaru narodili.

Jistě jste viděl film Postřižiny. Co mu říkáte, líbil se vám?

To, co jsem viděl v Postřižinách, mi připomínalo dětství. Řada příhod mi tam připomínala život v našem pivovaru, a to včetně těch výlezů na komín. Pokud mohu soudit, dal bych film Postřižiny jako povinný pro každého pivovarníka.

Stýkáte se s kolegy ze studií? Předáváte si zkušenosti?

Dnes se stýkáme málo, není čas. Samozřejmě, že jsme si hlavně v počátcích podnikání vyměňovali zkušenosti. Dnes se v pivovarnictví sice využívá klasický postup, ale je doplněn o moderní technologii. Všechny pivovary bez rozdílu mají nové zařízení.

Je nějaký rozdíl ve výrobě oproti minulosti?

Rozdíl je v tom, že tradiční výroba piva a také vína je založena na pomalém kvašení za nízkých teplot.

Nevýhodou je, že se touto metodou dají vyrábět jen malé objemy. A to je právě to, co dnes odlišuje malé a velké pivovary. Vždy je takzvaně něco za něco.

Jaký výrobní postup preferujete a využíváte vy?

Pomalý výrobní postup, toho se držíme. Vyrábíme chodské pivo, které má jasně definované suroviny. Vážíme si toho, že chodské pivo je oblíbené na Chodsku a je k němu vřelý vztah.

Hovoříte o chodském pivu. Dá se o něm mluvit jako o jedinečném nápoji?

Dá se to i tak říci. Ještě před naším vstupem do EU jsme nechali toto pivo zaregistrovat, což původně udělaly všechny značky. Pak přišla změna z Bruselu a museli jsme pivo přeregistrovat, což trvalo do letošního roku.

Takže chodské pivo je už registrované?

Naše značka už je zapsána v evropském věstníku. Smutné je, že české pivo jako takové nebylo v době naší registrace ještě zapsáno.

Pamatujete si, jakou profesi jste chtěl dělat jako školák?

V době docházky do základní školy mne zajímala historie, takže jsem uvažoval o jednom z jejích oborů, o archeologii. Čím více jsem dospíval, dostával jsem se k pivovaru, jeho historii a stále mne to k pivovaru více táhlo.

V úvodu jste zmínil, že sládek, který nenadýchá, není správný řemeslník. Shání takový sládek těžko manželku?

Tuhle otázku mi nikdo nikdy nepoložil. Ale já nikdy problémy neměl, ani u manželčiných rodičů. Tchyně sice manželce říkala: Holka nešťastná, kam jsi dala oči? Ale na první návštěvu do rodiny jsem tehdy přinesl exportní balení Prazdroje. Tchán to bral a manželku uklidňoval: Maminko, není zas tak špatné mít sládka v rodině. A vezmu–li to podle kolegů, tak musím říct, že sehnat manželku pro sládka zase tak těžké není.

Váš pivovar je nezaměnitelný díky bílému psovi, alespoň řada lidí si ho tak pamatuje. Je tenhle pejsek váš, nebo někdy v historii patřil k Chodovaru?

Tenhle pes je můj, pes je i ve znaku sladovnického cechu. Traduje se, že bílý pes Albi našel pramen, který dodnes používáme k vaření piva. Tvrdí se, že tam pořád je a pramen hlídá. A jaký by to měl být pes, když ne labrador?

Čeho si u vašeho chodského piva nejvíce považujete?

Toho, že tradiční pivo, které vyrábíme, je úspěšné při mezinárodních degustacích, jako tomu bylo v roce 2005 a 2007, kdy jsme obdrželi Evropskou pivní hvězdu. Každý rok totiž Vysoká škola pivovarnická v Mnichově zkoumá a vyhodnocuje 450 vzorků piv z Evropy a USA. Pro nás a chodské pivo je dosažené ocenění velkým úspěchem.

Můžete zmínit našim čtenářům vaše pracovní krédo?

Chceme udržet to dobré, co se vymyslelo a co Čechy proslavilo. Chceme pro budoucí generace uchovat klasický český ležák, což by se nám mohlo povést, neboť – i když jsme malý pivovar – máme tady a v okolních regionech na 600 zákazníků prakticky od Aše až po Klatovy.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková

Naše pivo má i v Chorvatsku své příznivce. Je sice drahé, ale stojí za to.

České pivo expanduje do Chorvatska nejen díky plným autům plechovek dovážených tisíci našich turistů. Má i svou tradici. Česká menšina vaří pivo v Daruvaru nazývané Staročesko a tamní pivovar patří v zemi mezi ty nejstarší. První pivo tady vyrobili v roce 1840.

A nejen to. České pivo mířilo do Chorvatska již v dobách Rakousko-Uherska, například značka Budvar. "Na území Chorvatska jsme dodávali pivo krátce po založení našeho pivovaru, nepřetržitě i v době komunismu. Do samostatného Chorvatska vyvážíme od roku 1993," poukazuje na tradici Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Ve šlépějích tradice se však pokračuje i nyní a o světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar, ostatně jako i některé další tuzemské značky piva, je v Chorvatsku stále větší zájem.

"Obchodně se nám v poslední době velice daří. Jen v roce 2007 jsme prodej zvýšili meziročně o 65 procent. Těší nás zejména úspěch tmavého ležáku, neboť v jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené. Přesto Chorvatsku patří v dovozu tmavého budvaru šesté místo z celkem 18 států, do kterých tmavé pivo vyvážíme," uvádí Petr Samec.

Výhradním importérem je přitom společnost Carlsberg Croatia, která je součástí dánské skupiny Carlsberg. Carlsberg Croatia je silný partner, který ovládá asi 15 procent tamního trhu s pivem, a budějovický ležák je pro něho významnou položkou v nabídce prémiových značek.

"Náš importér dokonale zná místní podmínky a také samostatně řeší veškeré překážky, se kterými se na chorvatském trhu setká. Nám to samozřejmě zjednodušuje situaci, byť z našeho pohledu jsou pro nás podmínky v Chorvatsku srovnatelné s kterýmkoliv západoevropským trhem," poznamenává Petr Samec.

A jak je to se zvukem českého piva? Stoupající poptávka nasvědčuje tomu, že dobré. "Ano, české výrobky tu skutečně mají velmi dobrý zvuk. Platí to i o našem pivu, které se prodává v segmentu importovaných prémiových ležáků jako produkt s cenou, která patří k nejvyšším na místním trhu," podotýká Petr Samec s poukazem na dalekosáhlé plány.

"Pokud se nám podaří zachovat dynamiku nárůstu prodejů, mohlo by se Chorvatsko během krátké doby dostat mezi deset našich nejdůležitějších exportních trhů," dodává.

Milovník našeho piva se tedy nemusí v Chorvatsku ničeho bát. Nabídka tady není sice natolik široká jako v Čechách, ale pivní chuť lze jistě uspokojit.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Nepříznivá recenze Klášterního pivovaru Strahov, kterou jsme otiskli v rubrice Gourmet (E15, 29. 10. 2008, U suchého rohlíku), měla nečekaně razantní odezvu. O provedených opatřeních informoval manažer minipivovaru pan Marek Kocvera autora článku Václava Sochora. Ten mu na jeho dopis odpověděl. Otiskujeme z obou vyjádření.

Z reakce Marka Kocvery

Velice nás mrzí nepříjemná událost, kterou popisujete ve svém článku U suchého rohlíku v areálu Strahovského kláštera, a přijměte prosím naši dodatečnou omluvu. Personál popsaný v článku byl okamžitě propuštěn a přijali jsme opatření, která by měla v budoucnu zabránit případným trapasům podobného ražení. Po přečtení Vašeho článku jsem se zcela upřímně vyděsil a byla to ona pověstná poslední kapka. Chvíli jsem uvažoval o zavření pivovaru...

Pivovar vlastními silami budujeme již několik let, během kterých jsme zaznamenali mnoho úspěchů i neúspěchů, ale až doposud se jednalo o normální budování firmy a značky. Během posledního roku se čím dál častěji setkávám s problémy s personálem a věřte, že byly vždy radikálně řešeny... Praha obecně trpí nedostatkem kvalitního personálu, což se v nejméně vhodnou chvíli projevilo i u nás...

Po sérii úspěchů s pivem a kladných hodnocení, to je první negativní ohlas, který ale svým významem pro naše podnikání kalí všechny pozitivní ohlasy. Jdeme dál, máme nový personál, sám se vracím ze své kanceláře k obsluze...

Z reakce Václava Sochora

Byla by hrozná škoda, kdybyste kvůli jednomu článku svůj podnik zavíral. Pivo máte výtečné. Najít dobrý personál je téměř nadlidský úkol, říkají mi to všichni restauratéři. Bohužel právě obsluha tvoří klíčovou část dobré či špatné zkušenosti hosta s podnikem...

Moc Vám přeji, abyste podobných ohlasů měl co nejméně. Ideálním výsledkem by bylo, kdyby teď šlapalo vše perfektně. Moc bych Vám to přál - už jen kvůli tomu neobyčejnému e-mailu, který jste mi poslal...

Zdroj: E15.cz

Hlinecký pivovar se dostal mezi velké hráče na trhu. Nově totiž patří k pivovarské skupině K Brewery, která je pátou nejsilnější v zemi. Kromě hlineckého pivovaru vlastní K Brewery například pivovary v Jihlavě, Protivíně a Svijanech a dohromady letos vyrobí více než milion hektolitrů piva, což je skoro stejně jako Budějovický Budvar, který je na trhu čtyřkou. O prodeji jako první informovaly Hospodářské noviny.

„Skupina K Brewery koupila sto procent společnosti Imex Premium, která náš pivovar vlastní. Věříme, že nám to přinese větší možnosti, například při nákupu surovin a obchodní politice,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra. Od změny si slibuje zejména vyšší prodej. „Dál se budeme orientovat spíš na tuzemsko, ale věříme, že nám noví majitelé pomohou najít i vazby mimo náš tradiční region,“ řekl. Jiné výrazné změny, například v sortimentu vyráběných piv, či v počtu zaměstnanců pivovaru, ředitel neočekává.

Za kolik skupina, kterou ovládá čtveřice podnikatelů, mezi nimiž je například majitel Lázní Luhačovice Martin Hurda, pivovar získala, Vedra neprozradil. Kromě hlineckého pivovaru nyní koupili K Brewery i pivovar Lobkowicz, takže skupinu nyní tvoří už osm značek. „Trh je čím dál tím tvrdší a je určitě výhodnější být v silné skupině, než bojovat sami,“ poznamenal Vedra, který je jedním z bývalých majitelů, který svůj podíl v pivovaru prodali.

Pivovar Rychtář vznikl v roce 1913, první pivo uvařil 12. prosince 1913 a na akciovou společnost se proměnil v roce 1925. Společnost IMEX Premium získala pivovar při privatizaci v roce 1996.

Nyní pivovar vaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně, jeho hospodaření pravidelně končí ziskem.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Nová Paka a.s. přichází na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk.

Nealkoholické pivo je již v těchto dnech expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno je pro tuzemský i zahraniční trh.

Obsahuje do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a má prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. Nealkoholický nápoj poznáte v obchodech podle nápadné modré etikety.

U jeho zrodu stál sládek Ladislav Klazar. Prozrazuje, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu.

„Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ říká sládek.

Novopacký pivovar s padesáti zaměstnanci má roční výstav 50 tisíc hektolitrů piva a i s novinkou nabízí celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírá o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodává:

„Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“

Zdroj: Jičínský deník.cz | Foto: /Iva Kovářová

Pivovar STEIGER za 10 mesiacov zvýšil výstav o 27 %

Kým v septembri všetky slovenské pivovary prekonali vlaňajšiu úroveň predaja v porovnávanom mesiaci, v októbri sa to podarilo už len jedinému - pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Ten zvýšil za október 2008 výstav piva (predanú produkciu) o 21 percent, kým celý trh zaznamenal deväťpercentný prepad. STEIGER vedie aj medziročnom porovnaní predaja za 10 mesiacov, keď od začiatku roka vystavil 175 060 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 27 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až október 2008, dosiahol 3 073.324 hl, čo bolo 5 percent pod úrovňou minulého roka. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po septembrovom slnečnom počasí, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách a pivo sa dobre predávalo, nasledovala zmena počasia sprevádzaná relatívnym poklesom predaja. Nezachránili to ani teplotné rekordy v polovici októbra. STEIGER si ako jediný udržal v tomto mesiaci medziročný nárast vystaveného piva – a to o 21percent, kým ešte v septembri to bolo až o 40 percent. Zatiaľ možno iba špekulovať o tom, či za októbrovým medziročným poklesom na slovenskom trhu stojí zmena spotrebiteľských nálad v súvislosti s medializovaním svetovej krízy, alebo či ide o náhodný jav. Traduje sa, že v období krízy sa viacej pije, ale vôbec to nemusí byť pravda, lebo dnešný spotrebiteľ je iný, než bol v minulom storočí. Je ďaleko náročnejší a má nepreberný výber na nápojovom trhu, čo kedysi nebývalo“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 10 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom. Pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív. Pivovar nezabúda ani na informačnú starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek

V Královském pivovaru Krušovice už letos přivítali svého pětatřicátého tisícího návštěvníka. Stal se jím Oleg Gabov z Moskvy, který byl účastníkem zájezdu cestovní společnosti Bohemia travel systém.

V areálu pivovaru ho osobně přivítal předseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Lieven van der Borght , který je současné generálním ředitelem společnosti Heineken Česká republika. Jubilejní návštěvník obdržel od představitele pivovaru několik dárků a suvenýrů. Slavnostní příležitosti byla přítomna také ředitelka cestovní společnosti Bohemia travel system paní Daria Roraback.

Mezi vyhledávané turistické cíle jek českých, tak zahraničních cestovatelů patří nejen muzea, galerie, hrady, zámky, ale také pivovary.

„Krušovický pivovar exkurze pořádá již řadu let a má s nimi bohaté zkušenosti. Při exkurzích návštěvníci procházejí téměř celý pivovar. Jsou seznamováni s jeho historií. Mají možnost poznat celý výrobní proces - od varny až po stáčírnu,“ uvedl pro Rakovnický deník Josef Helebrant z marketingového oddělení krušovického pivovaru.

Nejčastěji do pivovaru jezdí turisté z Ruské federace a z Ukrajiny - návštěvníci z těchto zemí v krušovickém pivovaru tvoří zhruba devadesát procent účastníků exkurzí.

Turisté z těchto zemí často jezdí do lázní v Karlových Varech, my jsme zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, takže se zde turisté rádi zastavují. V pivovaru je individuálním i skupinovým návštěvám nabízena možnost prohlídek areálu s průvodci hovořícími česky, anglicky, německy a rusky. Do pivovaru jezdí lidé z různých zemí. Mezi nejvzdálenější návštěvníky letošního roku patří turisté z USA a z Japonska. V letošním roce do Krušovic poprvé zavítali také turisté z Izraele, kterých letos branami pivovaru prošly zhruba čtyři tisíce. „Je to z toho důvodu, že se dostalo do povědomí, že jsme držitelem košer certifikátu,“ vysvětlil Josef Helebrant a dodal, že pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát židovské obce v Praze měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs