Štafetu v pořádání Mistrovství světa v koulení dřevěných pivních sudů přebírá od letošního roku Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Závod se uskuteční 20. června v areálu pivovaru. „K závodu je přihlášeno přes třicet týmů z pivovarů a dodavatelských firem z České republiky (kromě borců z Chodovaru, loňských mistrů Evropy, jsou to například Pivovar Černá Hora, Zlatopramen, Krásné Březno, Berounský Medvěd a další), Německa (například pivovary Dorfner-Bräu Hirschau, Privatbrauerei Märkl Freudenberg, Lang-Bräu Nagel), Velké Británie (Pivovarská akademie Burton College – Burton upon Trent, Rodinný pivovar Burton Bridge).

Poprvé uvidíme pivovarské borce z Litvy (Pivovar Ponoras Biržai), Ruskou federaci reprezentuje tým společnosti Bairos,“ informoval jednatel pivovaru Jiří Plevka. Návštěvníci se v programu světového šampionátu mohou těšit na originální kuličský kvasnicový ležák, který Jan Plevka, vrchní sládek pivovaru, speciáně uvařil pro tuto příležitost.

Představí se také unikátní historická cisterna Chodovaru s originálním výčepem. „Beerrarium Stará Sladovna nabídne hostům mistrovství světa originální pivní drinky. Budou tak moci ochutnat například Mojito připravené z piva,“ uvedl Plevka. Mistrovství světa v tradiční pivovarské disciplíně se uskuteční současně s Chodskými slavnostmi v Chodové Plané.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Foto: Josef Holek

Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prejde v júni kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, internetová stránka aj nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nezmení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už viac ako 130 rokov.

Od júna budú môcť milovníci piva v slovenských obchodoch nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom balení. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je to už jasne definované, konkrétne zviera. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť. Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Príbeh imidžového spotu je postavený na veľkej oslave, na ktorú si ľudia z obce Velké Popovice nesú vlastné prostriedky na postavenie dostatočne dlhého stola – symbolu pohostinnosti všetkých dobrých ľudí. Pri príchode ďalších hostí následne ukážu, že: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“. Uvedené posolstvo chce Velkopopovický Kozel šíriť aj na internete. Veď len v slovenskej skupine milovníkov značky v populárnej sociálnej sieti Facebook bolo koncom mája registrovaných viac ako 1000 fanúšikov. Od júna bude priateľov Kozla spájať aj nová internetová stránka, dostupná na adrese www.velkopopovickykozel.sk, kde v priebehu leta okrem informácií o svojom obľúbenom pive a pivovare postupne nájdu viacero prekvapení. Jediným, čo zostáva rovnaké, je pivo. Velkopopovický Kozel sa naďalej varí podľa tradičnej českej receptúry z roku 1874, ktorá je zárukou jedinečnej chuti, rovnako príjemnej ako je atmosféra českej dediny.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/omni

Jiří Ježek je trojnásobný paralympijský vítěz, mistr světa i Evropy v cyklistice a také tvář jihlavského pivovaru.

Stal jste se jednou z tváří pivovaru Ježek, co vás k tomu vedlo?

Asi jako každý Čech mám pivo rád a mám k němu kladný vztah. Hodně závodů jezdím v zahraničí, snažím se tam reprezentovat nejen svým sportovním výkonem, ale i propagovat české produkty. Logické spojení mého jména a tradiční značky piva pak dalo vzniknout dlouholeté spolupráci. Jihlavským Ježkem jsem tak mohl oslavit zlaté medaile z her v Aténách 2004, několik titulů mistra světa i loňské zlaté medaile z Pekingu.

V loni jste se zúčastnil Dne ježka v Jihlavě, chystáte se na něj i letos, s jakým programem?

Na Den Ježka se určitě chystám a těším se na dobrou atmosféru i spoustu příjemných lidí. V Jihlavě mám hodně fanoušků, a tak se těším i na osobní kontakt s nimi. Připravena bude spousta soutěží, kterých se chci zúčastnit. Budu soutěžit třeba v pití piva na čas, v čemž určitě nebudu nejlepší (smích). Den Ježka bude určitě fajn událost, už se těším.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno

Pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod se stalo v závěru minulého týdne nejoceňovanějším v soutěži Pivo České republiky, která proběhla v Českých Budějovicích.

Soutěže se zúčastnilo devětatřicet pivovarů z České a Slovenské republiky, které poslaly 204 vzorků piva. Nejvíc ocenění získalo pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

„V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první místo, ve speciálních světlých pivech druhé místo a v kategorii kvasnicové pivo místo třetí. V dalších dvou kategoriích se pivo Rebel umístilo na čtvrtém místě, což potvrzuje vyrovnanou a stabilní kvalitu napříč celým sortimentem,“ popsal Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodské pivo patří v posledních letech k nejoceňovanějším pivům v České republice a obhajoba tří cen v letošním ročníku soutěže to jen potvrdila.

„Oproti minulému roku máme v gastronomii dalších šedesát nových zákazníků, zejména z okolí Jihlavy. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka našeho piva významnou konkurenční výhodu, neboť příznivá cena a stabilně vysoká kvalita piva si nachází další příznivce,“ dodal Jiří Hušek.

Havlíčkobrodský pivovar je jedním z posledních nezávislých pivovarů v České republice a posledním samostatným soukromým pivovarem v českých rukou na Vysočině.

V závěru června se v Havlíčkově Brodě uskuteční další Pivní slavnosti, v sobotu 27. června si v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod připomenou 175. výročí existence.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno

Pivní odborníci i laická verejnosť s prekvapením zaznamenávajú, že PR aktivity jedného z najväčších pivovarov si prisvojujú úžasné ,,objavy“ z procesu varenia a čapovania jedného z jeho pív. Ide pritom o procesy a vlastnosti, ktoré sa napríklad v Pivovare STEIGER, a.s. Vyhne, používajú a považujú už celé desaťročia za samozrejmosť. Po ,,objave“ rezania tmavého piva smerom nahor, je to najnovšie tvrdenie o „jedinečnom" varení na dva rmuty. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Z publikovaných informácií sme sa dozvedeli, že ,, Pri výrobe piva sa sladový šrot po zmiešaní s varnou vodou postupne zahrieva – ide o tzv. rmutovanie. Väčšina pív sa v dnešnej dobe varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku značka Topvar, tá sa dodnes tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty.“ Musíme konštatovať, že toto tvrdenie o jedinečnosti medzi slovenskými pivami je nepravdivé. Vyhniansky pivovar totiž varí takto svoje pivá tradične už celé desaťročia a je pravdepodobné, že tak robia aj ďalšie malé slovenské pivovary. Pivá značky STEIGER sú vždy varené na dva rmuty a rovnako sa v STEIGRI pridáva na viackrát aj chmeľ. Konkrétne pri ležiakoch sa pridáva na 3-krát“, poukázal E.Mihálik.

Nedávno sa STEIGER musel ohradiť voči údajnej konkurenčnej novinke na slovenskom trhu – tmavému pivu, ktoré je výnimočné a dá sa „ako jediné“ rezať smerom nahor... Práve STEIGER 11° tmavý je nie len na Slovensku preslávený roky tým, že sa v reštauračných zariadeniach bežne reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pred rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň o tom ako rezané pivá vytvoriť nie len v reštauračných, ale aj domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní!

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Stovky lidí zamířily poprvé v historii pivních slavností za pivem a muzikou do centra Znojma.

Po letech, kdy se Slavnosti piva Hostan odehrávaly v areálu znojemského pivovaru, vítalo milovníky pěnivého moku Masarykovo náměstí. Rudé stánky s logem domácího pivovaru obklíčily náměstí, když spodní část plochy patřila hudebníkům. Na pódiu se postupně vystřídaly skupiny Kryštof, Turbo, Wohnout a MIG 21. Davy lidí je poslouchaly zcela zdarma.

Menší scéna na slepičím trhu patřila domácí country kapele Květinka, program doplnilo vystoupení Jewelců, Paroháčů a dalších uskupení. Hosté slavností si tradičně mohli zasoutěžit v oblíbených pivních kláních nebo se občerstvit teplými uzeninami. Závěr oslav patřil ohňostroji.

Slavnosti piva se odehrály téměř bez incidentů. Pouze jeden muž napadl, zřejmě pod vlivem alkoholu, službu konající strážníky. „Případ útoku na veřejného činitele je zatím v šetření, víc informací nemůžeme v tuto chvíli sdělit,“ konstatoval v sobotu dopoledne službu konající strážník.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

V sobotu ovládne dvůr pivovaru Pernštejn Rockové pivobraní. Vystoupí na něm kapely Alkehol, Törr, Miloš Dodo Doležal a Stresor.

Skladba kapel je důkazem toho, co tvrdí pořadatelé, tedy že se v pivovaru odehraje pořádný rockový nářez. Skupina Törr už má za sebou více než třicet let metalové produkce, přestože se za oficiální rok vzniku považuje 1986. Rocková kapela Alkehol vydala čtrnáct desek a Miloš Dodo Doležal patří mezi legendy už od dob svého působení ve Vitacitu. Závěr večera bude patřit pardubické pivní formaci Stresor. Ti na rozdíl od předcházejících skupin hrají převážně skladby skupiny Kabát, ale také právě zmíněného Alkeholu. Zajímavé tedy bude, jak se kapely s volbou písní „srovnají“.

Akce začíná už v 17 hodin, trvat bude do půlnoci. Vstupné v předprodeji je 130, na místě 180 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů.

V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz

Přinášíme další díl seriálu o místech, která se za posledních 20 let výrazně proměnila

Rambouskův minipivovárek v prosklené kanceláři ve vstupní hale Krajského úřadu v Hradci Králové je jen slabou náplastí na někdejší pivovar v těchto místech, který vařil oblíbené ležáky Hradecký či Královský lev.

Na staré fotografii pořízené z Bílé věže v roce 1980 je vidět areál hradeckého pivovaru s rozestavěnou novou lahvovnou. Současný snímek ukazuje rekonstruovaný areál s novým Pivovarským náměstím a zejména s budovou krajského úřadu, jejíž dva komínky na střeše si vzaly vzor z pivovarské varny ze začátku minulého století.

Ačkoliv se v poslední době stává, že některým opuštěným pivovarům v kraji vdechne život parta nadšenců, opraví ho a začne v něm vařit pivo zejména pro turisty a fanšmejkry, hradecký pivovar toto zmrtvýchvstání určitě nečeká. Rekonstrukce celého areálu byla kompletní a někdejší pivovar dnes připomíná jen název (Regiocentrum Nový pivovar) a průmyslová architektura hlavní budovy úřadu s typickými komínky. V místech, kde bývala varna, jsou dnes moderní kanceláře a na místě někdejší sladovny je několikapatrový parkovací dům.

Na značky Hradecký lev, Votrok, Královský lev či Královskou desítku pamětníci už jen vzpomínají. „Ještě dnes potkávám lidi, kteří mi říkají, že se jim po hradeckém pivu stýská,“ říká někdejší ředitel hradeckého pivovaru Jiří Vlček. V pivovaru strávil 16 let. Ve své kanceláři pečuje o vzácnou památku - kachel z jedné hradecké spilky, což jsou obří vany, kde pivo kvasilo.

„Bylo to takové poctivé pivo,“ tvrdí, když se ho někdo ptá na kvalitu tehdejšího moku. „Tehdy se všechna piva nepasterizovala, měla kratší životnost, hostinští je museli objednávat častěji. Hradecké pivo bylo kvalitní, svědčí o tom i řada ocenění, která jsme získali,“ říká Vlček.

Hradecké pivo pil i prezident

Hradecké pivo ochutnal v roce 1990 i tehdejší prezident Václav Havel. V plechovém tupláku mu ho nabídl právě Jiří Vlček.

O hradeckém pivu se říká, že mělo charakteristickou karamelovou příchuť i tmavší barvu, protože se vařilo v plynové varně. Na kvalitu piva má velký vliv i voda. Pivovar využíval několik studní. Ta hlavní byla mezi řekou Orlicí a zimním stadionem.

„Byla to hluboká artéská studně, voda z ní putovala trubkami pod stadionem. Další studně byly například v Jiráskových sadech. Voda se ale musela čerpat do velké výše, což bylo dost nákladné. Pivovar měl celkově vyšší náklady než jiné závody, protože byl postaven do výše a rozpracované pivo cestovalo nahoru a dolů. I já jsem se dost našlapal po schodech, když jsem kontroloval provoz, protože osobní výtah tam nebyl. Dodnes si pamatuji, že tam bylo 160 schodů,“ vzpomíná bývalý ředitel.

Právě umístění pivovaru provázely v novodobé historii problémy. V 90.letech si lidé z domů na Velkém náměstí stěžovali, že jim praskají stěny, když kolem nich jezdí těžké kamiony. „V době, kdy jsem v pivovaru ještě pracoval, uvažovalo se, že se postaví nákladní výtah, který by kamiony z ulice Čs.armády zvedal na nádvoří. O zakázku se ucházela jedna anglická firma, ale nakonec z toho sešlo, protože by to byla velmi drahá investice,“ vzpomíná Vlček.

Pivovar dával tomuto koutu historického centra i jednu zvláštnost: do okolí se šířila vůně chmele z právě uvařeného piva. „Pivo se opravdu v první fázi chladilo pod stříškou na vzduchu v takové obřímělké vaně na střeše jedné z budov. Dnes je v ní univerzitní katedra výtvarného umění. Když se pivo uvaří, má sto stupňů a je třeba ho rychle zchladit. Proto se pouštělo do ocelové vany zvané štoky. A krásně vonělo. Když se ochladilo, následovalo strojní chlazení. Dnes se všechno dělá uměle, ale tenkrát se ještě využívala příroda,“ říká Vlček.

U zrodu pivovaru stáli hradečtí měšťané

Pivovar postavili v roce 1844 majitelé domů, kteří měli právo vařit doma pivo; říkalo se jim právovárečníci. Jejich majetkový podíl byl formou práva várečného zapsán na jejich domě. Právo nemohlo být prodáno samostatně bez domu a dům nemohl být prodán sám bez práva. V roce 1948 byl veškerý majetek Právovárečného měšťanstva znárodněn. Jejich potomci si hradecký pivovar v roce 1994 nejdříve pronajali, krátce poté jej získali do vlastnictví. Pivovar měl asi stovku vlastníků. Nejvíc piva - 302 tisíc hektolitrů prodal pivovar v roce 1992, zhruba pětinu exportoval mimojiné na Slovensko, do Itálie, Řecka, Pobaltí i USA. Postupně výroba klesla pod 100 tisíc hektolitrů a v červnu v roce 1999 Právovárečný pivovar Hradec Králové skončil v konkurzu. „Bylo mně to líto, že skončil, ale v té formě, v jaké byl, se asi nemohl udržet. Měl příliš mnoho vlastníků a z ekonomického hlediska nemohl přežít. V té době měly potíže i jiné pivovary. Ale například právovárečný pivovar v Poličce funguje dodnes,“ říká Vlček.

O areálu pivovaru uvažoval magistrát i kraj Chátrající budovy nakonec zachránil kraj, který rozhodl, že v areálu vznikne krajský úřad, parkovací dům a prostory pro univerzitu. „O nějakém využití uvažoval magistrát i kraj. Návrhy, že se areál rozprodá podnikatelům, neprošel. Protože budovy na sebe navazují, musel se brát jako jeden celek a tři čtvrtě miliardy korun na rekonstrukci tehdy nikdo neměl. Záchrana přišla v pravou chvíli a výsledek se podařil. Vzpomínám si, že pro financování stavby hlasovala po roce 2000 drtivá většina krajských zastupitelů, nebyla to jenom ODS. Stavba se mi líbí, že zachovala průmyslový ráz budov,“ říká někdejší ředitel pivovaru a pozdější přednosta hradeckého okresního úřadu Jiří Vlček. Odpůrci rekonstrukce však kritizovali jeho vysokou cenu. Přestavba přišla na více než jednu miliardu korun, ale úřad ji splácí formou leasingu.

V bývalém pivovaru je nyní krajský úřad s galerií Vladimíra Preclíka, univerzitní katedra výtvarné výchovy, Centrum evropského projektování, regionální zastoupení CzechInvestu, Eurocentrum a pracoviště ministerstva pro místní rozvoj. Součástí areálu, který získal ocenění Stavba roku 2008, je pětipodlažní parkovací dům s více než 450 místy a nové schodiště přístupné od zimního stadionu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek

Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Budějovický Budvar odeslal do Austrálie první zásilku světlého ležáku v sudech. Jedná se celkem o 144 sudů KEG, každý o objemu 30 litrů. Doprava zásilky potrvá asi 6 týdnů.

Od poloviny července bude čepovaný Budvar nabízet prozatím 10 vybraných restaurací v Sydney a Melbourne. Cena za čepovaný půllitr se bude pohybovat kolem 7 australských dolarů.

„Zahájení vývozu sudového piva je pro nás důležitým mezníkem. Přestože se náš vývoz do Austrálie v posledních letech velmi rychle zvyšoval, sudové pivo v nabídce dosud chybělo. Ve spolupráci s importérem se nám nyní podařilo uzavřít obchodní smlouvy s exkluzivními bary a restauracemi, které nabídnou místním milovníkům piva i čepovanou variantu našeho ležáku,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru.

Do Austrálie vyváží Budějovický Budvar světlý ležák v lahvích od roku 2004. V roce 2008 byl objem vývozu do Austrálie asi 2 300 hektolitrů, v letošním roce by prodej měl dosáhnout hranice 3 000 hektolitrů.

Zdroj: Deník.cz

Vyškovský pivovar zahájil od 1. května roku 2009 rozsáhlou reklamní kampaň, která bude probíhat v měsících květnu a červnu. Kampaň má za cíl budovat pozitivní image značky Vyškovského piva na trhu. Hlavními prostředky mediální komunikace jsou billboardy, tisková a rozhlasová média.

Reklamní kampaň se nese v duchu hesla „NEJPOCTIVĚJŠÍ PIVO NA MORAVĚ...“ doprovázeného dvojicí sloganů „Každý má rád originál“ a „Na nic si nehrajeme“. Ty mají podpořit vnímání Vyškovského piva jako tradiční a originální značky, která stále vaří pivo tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo jakýchkoli náhražek tradičních surovin.

Vyškovský pivovar používá jako prostředky své reklamní kampaně billboardy, které budou v květnu a červnu vylepeny nejen na Vyškovsku, ale i celém Jihomoravském kraji. Dále jsou připraveny inzeráty do tištěných regionálních médií, které budou uveřejňovány během května. V měsíci červnu se posluchači dvou jihomoravských rádií setkají nejen s rozhlasovými spoty Vyškovského pivovaru, ale i se soutěžemi, které celou reklamní kampaň doprovázejí.

„Cílem celé kampaně je posílit postavení značky Vyškovské pivo na trhu, podpořit naše distributory a prodej produktů a také informovat veřejnost o pivovaru, který vaří stále poctivé a tradiční pivo. Záměrem je i oslovení nové cílové skupiny zákazníků, zejména mladších ročníků.“ Uvedl Ing. David Kaprál, MBA, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 10 různých druhů piv, včetně černého a speciálů. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Vyškov

V Steigeri pochopili, že konkurovať veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu

Pivní štamgasti stále broja proti pivu, ktoré má nevýraznú chuť. Chceli by, aby sa na Slovensku zachovali aspoň niektoré regionálne pivovary, kde sa vyrábajú iné pivá ako dostať v bežnej slovenskej krčme. Ak pôjdu majitelia zostávajúcich malých pivovarov cestou vyhnianskeho Steigera, môžu na tesnom pivnom trhu uspieť.

Po roku 1989 zaniklo na Slovensku už jedenásť malých a stredných pivovarov. Jedny nezvládli prechod na trhovú ekonomiku, iné pohltili veľké kolosy.

V súčasnosti už fungujú na trhu iba tri menšie pivovary (Steiger, Urpín, Popper) s ročnou produkciou pod dvestotisíc hektolitrov a niekoľko minipivovarov (Golem, Kaltenecker, Zlatá perla, Dobrovar, Codecom, Amadeus). Aký majú recept na prežitie v konkurenčnom boji s medzinárodnými pivovarskými gigantmi, sa bol Profit presvedčiť vo vyhnianskom pivovare Steiger.

Ako zaujať

Cestou do Vyhní, keď míňame Hronský Beňadik, zazrieme prvý bilbord s reklamou na pivo Steiger. Oznamuje, že vstupujeme do krajiny Steigera. V ďalších obciach sa na priečelí motorestov či krčiem vyníma logo tejto značky čoraz častejšie. Vyhniansky pivovar sa profiluje ako regionálny, aj keď sa nebráni prenikaniu do iných kútov Slovenska.

„Naše bilbordy neohraničujú oblasť obchodného pôsobenia, skôr informujú, kde sa náš pivovar nachádza,“ vysvetľuje Jaroslav Vysloužil, riaditeľ pivovaru. V Steigeri pochopili, že bojovať proti veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu. Distribúcia piva je drahá a náročná na logistiku. Preto pivovar zrušil viacero svojich slovenských skladov a zameriava sa na stredoslovenský región.

Ani v objeme reklamy nemôže menší pivovar konkurovať nadnárodným koncernom, akými sú Heineken či SABMiller. „Kým veľké disponujú mohutnou reklamou, malé využívajú väčšiu pružnosť, neformálny prístup a klasickú kvalitu produktu. Tiež uspokojujú menšinové a špeciálne záujmy trhu,“ tvrdí J. Vysloužil.

Možno aj preto majú vo Vyhniach široký sortiment piva. Okrem nosnej značky Steiger vyrábajú aj Sitňaň, Stein a pivá privátnych značiek pre supermarkety. Nepokazia lacné pivá ako Gazda, Grošák či Pandúr dobré meno podniku? J. Vysloužil tvrdí, že priestor na trhu lacných pív na Slovensku je a keby ho nezaplnili oni, urobili by to iní. Obhajuje aj kvalitu týchto nízkostupňových pív. Podľa neho nie sú lacné kvôli lacnejším surovinám, ale preto, lebo náklady na distribúciu pivovaru odpadajú a preberá ich na seba obchodný reťazec.

Chuť a kvalita

Ďalšou zbraňou menších pivovarov oproti obrom je chuťová odlišnosť piva a zvyšovanie jeho kvality. V niektorých veľkých pivovaroch sa podľa J. Vysloužila prejavujú najmä tri nešváry. V rámci znižovania nákladov varia pivo jednej stupňovitosti v jednej nádobe a potom ho riedia. „Ich desiatka je v podstate riedená dvanástka,“ vysvetľuje riaditeľ.

V Steigeri varia a kvasia pivá rôznej stupňovitosti oddelene, a preto majú odlišnú chuť. Giganty tiež pripravujú pivo veľmi rýchlo. Po uvarení ich pivo kvasí v cylindricko-kónických tankoch, kde kvasný proces prebehne za desať až dvanásť dní. To spôsobuje, že chuťová odlišnosť sa stráca a pivo sa unifikuje. „Pivá od veľkých pivovarov sa síce volajú inak, ale chutia podobne, ak nie rovnako,“ myslí si J. Vysloužil.

Vo Vyhniach sa zlatistý mok varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackych tankoch. Spilky sú miestnosti vybavené kvasnými kaďami, kde pivo kvasí šesť až štrnásť dní. Po prvom kvasení putuje táto tekutina do uzavretých tankov, kde dokváša ďalšie tri týždne pri teplote tesne nad bodom mrazu. „To, že naše pivo kvasí tak dlho, mu dáva jedinečnú horkastú chuť a prirodzený kysličník uhličitý,“ vysvetľuje pivničný majster Anton Šugár.

Kvalitu v Steigeri zvýšili tak, že začali nakupovať drahšie suroviny. Jačmenný slad z Moravy a chmeľ zo žateckej oblasti. Kto by čakal, že sa do piva pridávajú aj šušky chmeľu, bude sklamaný. V modernom pivovare používajú chmeľové granule, ktoré sa podobajú na krmivo pre psy, ale účel dochutenia splnia.

Ide naozaj iba o dochutenie, pretože hoci sa o pive hovorí ako o chmeľovom nápoji, nie je to celkom tak. Podstatou piva je jačmeň. Na jednu várku (250 hl) piva ide podľa A. Šugara štyridsať kilogramov chmeľu a štyri tony sladu.

Kríza praje pivu

Jednou z výhod, ktorú má menší pivovar na Slovensku oproti veľkým, je aj nižšia spotrebná daň. Tú dostáva výrobca piva pri produkcii pod dvestotisíc hektolitrov ročne. Steiger túto podmienku spĺňa. V minulom roku mal predanú produkciu piva v objeme 196-tisíc hektolitrov. Podľa J. Vysloužila však nižšia daň nie je až taká veľká výhoda. Na každej pollitrovej fľaške sa dá ušetriť zhruba dva centy.

„Hlavný problém spotrebných daní na Slovensku nie je len ich výška, ale najmä ich nevyváženosť. Spotrebná daň za alkohol je pri pive vysoká, na druhej strane víno je od dane oslobodené,“ tvrdí. Pivovarom, a nielen malým, môže zahatať cestu k vyššej produkcii aj ekonomická kríza.

Ľudia šetria, kde sa dá a to sa odráža aj na spotrebe piva. V Steigeri počas krízy pozorujú zatiaľ niekoľko javov na trhu s pivom. Tým, že ľudia menej navštevujú pohostinstvá, klesá predaj čapovaného piva, ale naopak, rastie odbyt fľaškového, ktoré si zákazníci kupujú domov. Klesá aj spotreba viacstupňových pív.

„Dvanástky sa pije menej, desiatka a jedenástka zaznamenali iba malý pokles a stabilný je sortiment osempercentných konzumných pív,“ vraví J. Vysloužil. Najdôležitejšie pre pivovarníkov je to, že konzumenti sa vracajú od drahšieho vína, miešaných nápojov či destilátov k pivu, ktoré je stále najlacnejším nápojom v krčmách.

Zdroj: Profit ETrend.cz | Autor: Jozef Ryník

Bohatý program byl pro veřejnost připraven na čtvrtém ročníku Pivních slavností ve dvoře miletínského pivovaru.

Zahrálo několik kapel, divadelní seskupení Podkrkonošská spitná společnost z Červeného Kostelce, zatančily lomnické mažoretky a hořičtí mužoreti Arthrosa. Večer pak hrála skupina Levou rukou.

Připraveny byly mnohé soutěžní disciplíny, nejoblíbenější především u mužů byl hod pivním sudem do dálky; v této disciplíně se stali vítězi Martin Vajdl a Alena Kaňková. Jako ceny obdrželi soutěžící na prvních třech místech diplom, sklenici na pivo a poukázky na tento miletínský mok.

Nutno také pochválit pořadatele nejen za úsilí a veškerou přípravu, ale rovněž za poctivost: jedna ze soutěžích totiž právě při hodu sudem vytratila z kapsy kalhot mobil. Po zjištění ztráty se na místo vrátila a přístroj jí byl v pořádku předán - nikým nezcizen, což je v dnešní době téměř neuvěřitelné.

Počasí jen trochu narušilo průběh celé oslavy - díky částečně zastřešené pivovarské zahrádce se lidé scházeli i přes nepřízeň počasí, v sobotu kvečeru pak naštěstí pršet ustalo.

Akce byla pořádána v rámci oslav 885 let Miletína.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Již pošesté hostily v sobotu 30. května beskydské Pustevny Radegastův rej. Hlavním tahákem hudebního programu byla kapela MIG 21 a zpěváci Wabi Daněk a David Kraus se svou skupinou.

Návštěvníci soutěžili v disciplínách Radegastova pětiboje a Radegast adrenalin parku. S velkým zájmem se setkal také běh k soše boha Radegasta s pivním sudem na zádech. Odpoledne se umoudřilo počasí a vystoupení MIGu 21 tak sledovala tisícovka diváků.

„S letošním ročníkem Radegastova reje si pohrálo počasí. Ranní sněžení a dopolední déšť sice před návštěvou Pusteven varoval. Odměnou těm, kteří se tím nakonec nenechali odradit, bylo už odpoledne ale překvapivě hezké počasí s příjemnou teplotou,“ zhodnotil manažer značky nošovického piva Radegast Pavel Kmínek.

S velkým úspěchem se setkala soutěž o vynesení pivního sudu k soše boha Radegasta. „Čtyřčlenné týmy měly k dispozici speciální nosič, kteří používají dodnes tatranští šerpové k zásobování horských chat. Tato soutěž měla velký ohlas nejen u samotných nosičů, ale i ostatních návštěvníků,“ uvedl Kmínek.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař | Foto: Jiří Mareček

U Badinů se pivo čepuje již přes 100 let. Hospůdka přežila obě války, změny režimů i ekonomickou krizi. Nyní má novou tvář a pyšní se přívlastkem první brněnské Kozlovny. Zákazníci se mohou těšit na českou kuchyni, pivní pochutiny a samozřejmě na vynikající jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel.

Kozlovna U Badinů byla slavnostně otevřena 28. května po třítýdenním provozu. Hosté první brněnské Kozlovny si připili Velkopopovickým Kozlem se zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., majiteli a provozovateli hospůdky. K poslechu zahrála folková kapela Poutníci a večerem provázel moderátor Hitrádia Magic Brno Jiří Zmidloch.

Nově otevřenou Kozlovnu U Badinů je takřka nemožné přehlédnout. Venkovní fasáda se vyznačuje výraznými prvky, které podtrhují motivy kozlíků na okenních tabulích. Ani interiér nezůstává pozadu. Za zmínku stojí například židličky a stoly s kopýtky, nasvícený reliéf s postavami kozlů, růžky namísto klik a věšáků a samozřejmě dominantní socha kozla, která dohlíží na dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov a mosaz. Interiér je laděn do přírodních barev, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

„Kozlovna se má vyznačovat tradičním českým prostředím s novou tváří,“ říká pan Robin Ullmann, provozní Kozlovny U Badinů, a dodává: „Hostům nabídneme vedle skvělého piva i klasickou českou kuchyni. Mezi naše speciality patří zejména pokrmy, které jsou připravované z piva. Pevně věřím, že se k nám budou hosté rádi vracet.“

Hlavním pivem na čepu je Velkopopovický Kozel 11°. V Kozlovně ale na hosty čeká i Velkopopovický Kozel Černý a Pilsner Urquell. Radegast Birell je podáván z lahví. Lačné žaludky zasytí česká kuchyně, pokrmy z grilu, speciality připravené z piva a samozřejmě klasické pochutiny jako pečené koleno či nakládaný hermelín. To vše v unikátním prostředí, které má více než stoletou tradici.

Historie objektu se začala psát v roce 1908, kdy Rainer Badin zřídil ve svém vlastním domě restauraci U Badinů. V meziválečném období, kdy byla v okolí zahájena výstavba bytů a začaly prosperovat nedaleké továrny, se restaurace rozrostla a prošla modernizací. Díky svědomitosti a pracovnímu nasazení celé rodiny Badinů byla restaurace hojně navštěvována. Rainer Badin vedl restauraci do své smrti roku 1944. Poté ji převzal jeho syn a jmenovec, který podnik vedl do 30. ledna 1950. Restaurace U Badinů byla znárodněna a provozovatelem se staly Restaurace a jídelny Brna 2. Krátce po revoluci se ale hospůdka vrátila původním majitelům. Provozovatelem se stal vnuk zakladatele Jiří Badin. Nyní se k pilířům historie objektu řadí i rok 2009, kdy restaurace dostala novou tvář a stala se z ní Kozlovna U Badinů.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem pět Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Loni Kozlovny zahájily provoz v Havlíčkově Brodě a v Praze, letos zatím v Humpolci a nyní v Brně.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Chotěboři začnou brzy vařit nové pivo. Vedení pivovaru počítá s distribucí přibližně do okruhu 60 kilometrů, a tak ho brzy budou moci ochutnat i lidé na Chrudimsku. Zakladatelé nového pivovaru věří, že se jejich pivo prosadí neboli pivařům zachutná. Za trumf považují, že získali známého sládka Oldřicha Zárubu, který působil v Havlíčkově Brodě a v Rakovníku.

„Ale nechceme nikoho vytlačovat z trhu, ani by nám to výrazně menší produkce nedovolovala, nejsme pro ostatní konkurenční hrozbou. Chceme spíše doplnit sortiment piv. Žádný větší pivovar nemusí mít strach z toho, že by náš malý pivovar někomu ublížil,“ vzkazuje svým kolegům v okolí ředitel pivovaru Josef Tomek.

V hlineckém pivovaru Rychtář si z rozběhu nového pivovaru v blízkém sousedství velkou hlavu nedělají. „Chotěbořský sládek Oldřich Záruba si určitě obstaral takové receptury, aby lidem jeho pivo chutnalo, ale naše pivo má také svoji specifickou chuť, která je u zákazníků oblíbena. Nemám obavu, že by nastal nějaký odliv zájmu o Rychtáře. Konkurence z Chotěboře se určitě neobáváme,“ řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Lenka Vedrová. Důvod k obavám nemá už proto, že nový pivovar bude mít mnohem menší kapacitu a hlinecké pivo má na regionálním trhu své stálé místo. „Svědčí o tom i nárůst prodeje za poslední čtyři měsíce,“ dodala Vedrová. Chotěbořský pivovar je nejmenší v kategorii průmyslových pivovarů. Tamní pivovarníci chtějí zpočátku uvařit 10 tisíc hektolitrů piva za rok, později by rádi tento objem nejméně zdvojnásobili.

Od svých větších kolegů se odliší technologií výroby. „Oproti ostatním pivovarům bude naše pivo nové tím, že to bude původní staré české pivo podle tradičních receptur. Bude to pivo přírodní, bez pasterizace a moderních vymožeností. Každé z pěti piv má svoji recepturu a když budeme vařit desítku, tak to bude desítka od začátku až do konce,“ řekl Tomek.

Základem všech chotěbořských piv bude žatecký poloraný chmel, slad z Hané a pramenitá voda z Železných hor. V těchto dnech spouštějí v novém pivovaru zkušební várky. Desítka vyrobená klasickou cestou by měla plnit půllitry i v Pardubickém kraji po jejím dozrání začátkem července.

V Chotěboři se kdysi pivo vařilo v zámeckém i měšťanském pivovaru, ale pivovarnictví zaniklo ve dvacátých letech minulého století. Dnes už noví vyznavači tohoto cechu nemají v podstatě na co navázat. „Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak se má pivo jmenovat a zjistili jsme, že nejlépe ochráníme tu známku, která už je chráněna místem původu. Stejně jako jedni chodí na Krušovice, budou jiní chodit na Chotěboř,“ vysvětlil Tomek.

Zprávy iDnes.cz

Na celodenní výlet vyrazí v sobotu ráno Postřižinský expres. Jak už název celé akce napovídá, účastníci zájezdu se ve vlaku po celý den rozhodně nebudou nudit.

Speciální vlak tentokrát vyráží do Posázaví. „Trasa je trochu členitější, proto soupravu potáhne silnější a rychlejší lokomotiva,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Pro ty, kteří o této tradici slyší poprvé, tak bylo v předchozí větě odhaleno další tajemství. Pakliže o výletu mluví ředitel pivovaru, je jasné, kdo akci pořádá a co se bude převážně během jízdy konzumovat. K dispozici bude postřižinské pivo, pro ty mladší pak nealkoholické nápoje.

Vlak vyráží z nymburského hlavního nádraží pět minut po osmé ranní. Přes Poděbrady, Velký Osek, Kolín a Uhlířské Janovice dorazí před půl dvanáctou do Ledečka, kde bude polední pauza.

Přestávky na jídlo, pití a další kulturní program vyplní jako tradičně pozvaní muzikanti. Letos to bude kapela Třehusk hrající staročeské písně už řadu let.

Odpolední trasa počítá se zastávkami v Kácově, Zruči nad Sázavou, Zbraslavicích, Malešově a Kutné Hoře. Přes Kolín pak parní vlak dorazí zpátky do Nymburka kolem tři čtvrtě na šest.

Jízdenky na Postřižinský expres jsou k mání v pokladnách na obou nymburských nádražích. Případně si je zájemci mohou koupit přímo v pivovaru. Dospělí za jízdenku zaplatí 150 korun, děti do 15 let pak rovnou stovku. Počet jízdenek je pochopitelně omezen kapacitou vlaku.

Předpověď počasí je na sobotu poměrně slušná. Nebude sice žádné vedro, ale teplota by se mohla přiblížit dvaceti stupňům. A hlavně: na rozdíl od některých minulých ročníků nemá pršet.

Aktivity pivovaru na začátku léta touto jízdou zdaleka nekončí. Už třetí červnový víkend mohou milovníci piva zajít rovnou na nádvoří pivovaru, kde se koná tradiční Pivovarský den se spoustou překvapení.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. pořádá jako každoročně poslední sobotu v měsíci červnu DEN OTEVŘENÝCH SKLEPŮ. Tentokrát se již jedná o 16-tý ročník a koná se dne 27.6.2009.

Den otevřených sklepů je pořádán pivovarem jako poděkování odběratelům a příznivcům Poličského piva. Proto není stanovené pevné vstupné, ale pouze dobrovolné, jehož celý výtěžek je tradičně věnován Ústavu sociální péče v Bystrém u Poličky.

Jelikož se jedná o den otevřených sklepů, bude možnost navštívit nejzajímavější místa, kde vznikají oblíbené značky Otakar, Záviš i Hradební. Exkurze vás provede varnou z roku 1930 a ležáckým sklepem. Na čepu budou poličská nepasterovaná piva ve filtrované a některé druhy i v nefiltrované podobě.

Mimo již osvědčené pivní soutěže a kapely máme pro vás nachystán i koncert populární skupiny Laura a její tygři.

Přijďte i vy ochutnat poctivá a fortelná piva vyráběná z tradičních surovin klasickou technologií.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Polička