Nový závod na výrobu likérů buduje v průmyslové zóně Lískovec ve Frýdku-Místku Likérka Kwaczek. Součástí závodu bude i minipivovar s roční kapacitou 500 hektolitrů, který bude vařit keltské pivo Arthur's. Zkušební provoz má být spuštěn na jaře příštího roku, prohlásil majitel firmy Milan Kwaczek.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Pivovar Černá Hora by rád vyhověl všem drobným pěstitelům a zahrádkářům při pálení lahodných destilátů všeho druhu.

Pěstitelská pálenice, která se nachází v areálu Pivovaru Černá Hora nabízí tuto službu za použití nejmodernějšího přístroje za bezkonkurenční cenu 200,– Kč za jeden litr čistého lihu.

Prosím neváhejte a kontaktujte sládky pivovaru na telefonních číslech: 516 482 480, 516 482 482 nebo na

e-amilové adrese: sladek@pivovarch.cz.

Zdroj: Pivovar Černá Hora

Popularita prohlídek pivovaru Velké Popovice roste, letos přivítal na své prohlídkové trase 10 000. návštěvníka o celý měsíc dříve než vloni. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 10 %. Za celý rok 2008 se tedy opět očekává rekordní počet návštěvníků.

Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. V tomto roce do něj směřuje více domácích návštěvníků než loni. Zároveň je tradiční atraktivní destinací zejména pro Rusy či Angličany, významně letos vzrostl počet návštěvníků z Maďarska. Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu.

Letošní 10 000. návštěvník pan Pavel Suchánek se do pivovaru se vypravil v rámci zájezdu, který pro své občany připravila obec Svojšice u Přelouče. Pan Suchánek je vrchním mistrem v pardubické firmě, ve Svojšících je ale členem hasičského sboru. K pivu Kozel má blízko, vždyť Popovický pivovar bude do budoucna podporovat svojšický hasičský sbor a příští rok v únoru se bude podílet na oslavě 80. výročí založení hasičského sboru.

"Na návštěvu pivovaru jsem se hodně těšil. Sám "kozlíka" piju a potěšilo mně vidět na vlastní oči místo, kde se vaří. Nejvíc se mi samozřejmě líbila ochutnávka v historické varně. Po prohlídce jsme zůstali ještě v hospodě u Velkopopovického Kozla, abychom vstřebali zážitky. Je dobře, že si pivovarští váží české tradice, ať už jde o hasiče nebo vaření českého piva," svěřil se pan Pavel Suchánek.

Současná devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. V srpnu začala výstavba nového Návštěvnického centra a příprava nové prohlídkové trasy, jejímiž hlavními prvky budou expozice historie přímo v historické varně a expozice surovin a výrobního procesu. Návštěvníci se ještě záživnější formou než dosud seznámí s historií pivovaru, osahají si či ochutnají suroviny, ze kterých se Velkopopovický Kozel vaří. Celkem bude do nových expozic nainvestováno přes 10 milionů korun. "Rozšířením programu pro návštěvníky reagujeme na zájem příznivců našeho piva, ale také milovníků industriální architektury. Naší ambicí je do dvou let zdvojnásobit roční návštěvnost," říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Turistickou známku s originálním číslem 1618 získal pro svou exkurzní trasu pivovar Radegast. Nošovický pivovar se tak stal jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který se může tímto sběratelským suvenýrem pochlubit. Exkurzní trasa největším pivovarem na Moravě zatím v letošním roce přilákala 7.803 návštěvníků, což je více než za celý rok 2007.

Sběratelé turistických známek mají další příležitost k rozšíření své sbírky. Mezi turisticky významná místa v ČR disponující originální dřevěnou známkou se nově zařadil i pivovar Radegast v Nošovicích. Stal se tak prvním a jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který tento suvenýr pro svou exkurzní trasu získal.

Exkurze pivovarem Radegast láká každoročně tisíce lidí. Hlavní příčinu rostoucího zájmu objasňuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva. Návštěva pivovaru není pouze prohlídkou návštěvnického centra jako je tomu ve většině jiných pivovarů."

Zájem o exkurzi v nošovickém pivovaru v posledních letech výrazně roste. Zatímco v roce 2006 si cestu do pivovaru našlo 6.631 lidí, v roce 2007 už to bylo 7.793 milovníků oblíbeného českého nápoje. V letošním roce přesáhne počet návštěvníků pivovaru hranici 8 tis. Významnou složku návštěvníků tvoří i cizinci, kterých do pivovaru dorazí ročně okolo tisícovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V posledních týdnech jsme vás s kolegou Václavem Sochorem provázeli pražskými minipivovary, kde jsme hledali neobvyklé speciály. Naše toulky přesvědčily snad alespoň nás o tom, že Praha je zaslíbená i těm pivům, která se nehonosí velkými neonovými reklamami.

Putování končíme v Pivovarském klubu v Křižíkově ulici (hned naproti Karlínskému divadlu). Nejde vlastně o minipivovar, i když i zde varna je. Zvlášť zapálení pivní fandové si zde mohou objednat vlastní třicetilitrovou várku, kterou jim z kvalitních surovin podle jejich přání uvaří profesionální sládek.

Piva všech barev

Hned při vstupu nás vítá moderní kultivované prostředí. Místnosti vévodí naleštěný čep, který denně nabízí šest speciálů. Stěny jsou lemovány policemi a ledničkami, ve kterých je v lahvích repertoár dalších dvou stovek piv. Ochutnat lze vedle specialit z našich pivovarů také zahraniční značky prakticky z celého světa.

Ochutnávka záleží i na síle peněženky - točená piva jsou v jednotné ceně 33 Kč za půllitr, láhvová až za 153 Kč za třetinku. V den mé návštěvy na čepu byly tyto speciály: tmavý ležák Eggenberg, nefiltrovaný Vsetínský Valášek 14°, tmavý Kaltenecker 13°, Harrach 14°, třináctistupňový Rambousek a tradiční nefiltrovaný Štěpán z Pivovarského domu. Mladý výčepní dokáže s výběrem poradit, sdělí informace jak o pivech, tak i o pivovarech. Na začátek jsem zvolil Štěpána, abych se mohl soustředit na další výběr.

Pub i sklepní restaurace

Obě prostory, jak horní část pubového stylu, tak i dolní klenutá restaurace, ve které nechybí ani čep se stejným repertoárem, jaký je o několik metrů výše, nabízejí dostatečně bohaté menu. O to se stará šéfkuchař Lukáš Fiala. I v poledne je nabídka teplých jídel hodně široká. Nechybí samozřejmě česká klasika, ale zaujmou i speciality jako uzená kachní prsa, nebo Mixed grill ,,Porter", což jsou tři druhy mas připravených na tmavém pivě. Navečer jsou v nabídce i speciality z grilu, jen trochu pozor při výběru - ceny jsou uvedeny za 1 gram, který stojí 1 korunu, takže je nutné trochu zapojit při objednávce kalkulačku v hlavě. Objednal jsme si na ochutnávku koleno bez kosti jako předkrm a k tomu českokrumlovský Eggenberg. Libové maso ani nepotřebovalo tak silnou pivní podporu. Za hlavní jídlo jsem zvolil jelení guláš - velká porce za 185 Kč. Kvalitní surovina a správně zvolené koření dodalo ten správný stupeň zvěřinové chuti. K tomu jsem zvolil čtrnáctistupňový Harrach, pale anglického typu. Nápoj silný, příjemně nahořklý. Na závěr jsem neodolal a ještě jsem vypil jednu třetinku piva od pana Rambouska s medovinovou vůní i příchutí.

Klub s programem a se členy

Když pan Aleš Dočkal klub před třemi lety zakládal, stanovil si jasný cíl: naučit hosty konzumovat pivo s grácií, dát mu v české gastronomii postavení, jaké si zaslouží, a členům umožnit získat takové znalosti, aby se orientovali v domácí i zahraniční nabídce. Proto vytvořil klubový program, do nějž se zapojily již dvě stovky členů. Každý měsíc probíhají klubová setkání, na která jsou zváni profesionálové z pivovarnického oboru i z gastronomie. Dle profilu společnosti, která se zde schází, se zdá, že záměr se daří plnit.

E15 hodnotí české restauranty a hospody

* Menu * * * *

* Obsluha * * * *

* Prostředí * * * *

* Sociální zařízení * * * *

* Ceny vyšší standard

* Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Ocenění European Beer Star 2008 převzal ve čtvrtek na veletrhu Brau 2008 v německém Norimberku Jiří Plevka, obchodní sládek a spolumajitel rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Chodovar opět uspěl v největší odborné degustační soutěži pořádané na evropském kontinentě a toto významné ocenění získal již potřetí v řadě,“ uvedl Plevka. V letošním roce bylo do soutěže organizované Pivovarskou akademií Doemens v Mnichově přihlášeno rekordních 688 vzorků piv ze 32 zemí světa. Odborného hodnocení piv se účastnilo 65 degustátorů ze 16 zemí včetně České republiky.

Zdroj: Deník.cz

Přesně 115 let poté, co byl litovelský pivovar slavnostně otevřen, se v nádherné historické litovelské varně uskutečnil slavnostní koncert. Tentokrát varnu naplnily španělské rytmy.

Mezi naleštěnými měděnými kotli, které jsou uloženy do kardinálského mramoru, zapěla Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové s atraktivní vizáží pravé Španělky za vynikajícího doprovodu Miroslava Žáry, který mistrně ovládá španělskou kytaru a rytmy flamenga. Sál litovelské varny byl opět beznadějně vyprodán do posledního místa a oba protagonisté sklízeli v průběhu koncertu zasloužené bouřlivé ovace nadšeného publika.

Edita Adlerová se na španělské písně zaměřuje už od útlého mládí a ve svých 19ti letech byla vůbec nejmladší představitelkou Carmen na české operní scéně. Ze svého širokého repertoáru na slavnostním koncertu u příležitosti výročí otevření litovelského pivovaru zazpívala písně F. G. Lorcy a nemohly chybět ani árie z Carmen George Bizeta.

Po koncertě se sympatická Edita Adlerová svěřila se svými bezprostředními dojmy: "V takovéto fantastické nádherné varně jsem ještě nikdy nezpívala. Zcela naplněný sál dotvořil krásnou atmosféru celého večera. Před koncertem jsem si hlasivky "navlhčila" litovelským nealkoholickým pivem, které na moje hlasivky zapůsobilo velmi blahodárně. Je takové hladké a plné. Pivo mám ráda, nejvíc mi chutná černé. Teď po koncertě mi chutná dvojnásob."

Koncerty klasické hudby ve zcela jedinečném a originálním prostředí varny litovelského pivovaru se již staly tradicí. Letošní velkolepý koncert k výročí založení pivovaru se konal na varně již po šesté v řadě. Své umění zde v uplynulých letech už předvedli takoví umělci jako např. Štěpán Rak, Bořivoj Navrátil či Miloslav Klaus, světově uznávané mužské vokální kvarteto Q VOX a loni světově uznávané duo Kateřina Englichová (harfa) a Žofie Vokálková (flétna). Letošní slavnostní koncert se uskutečnil za podpory Nadace Českého hudebního fondu.

Zdroj: Regiony24.cz

Čtyřiačtyřicetiletý sládek z rodinného pivovaru se chtěl jako školák věnovat historii, přál si tehdy být archeologem.

Jiří Plevka: „Sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.“

Před časem jsme využili návštěvy zajímavého člověka v našem regionu. Čtyřiačtyřicetiletý sládek z Chodovaru Jiří Plevka nám ještě před svou přednáškou o chodském pivu v trhanovské restauraci U Svatého Jána poskytl rozhovor.

Jezdíte běžně přednášet o chodském pivu?

Běžně? To se nedá říct, neboť času tolik není. Tohle byl nápad pana Novotného a já jeho nabídku vyprávět o chodském pivu přijal.

Když se řekne pivo – co to pro vás znamená?

Pivo je naše rodinná krev. Už je vaříme sto let. A s láskou. Kdybychom pivo nemilovali, tak se věnujeme určitě něčemu jinému.

Chutná vám pivo, nebo dáváte přednost jiným nápojům?

Chutná. Říká se, že sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.

Napadá mne: Usedáte po práci za volant?

V takovém případě nikdy neřídím. Když jedu, hledám jinou alternativu.

Co například?

Dávám si minerální vodu nebo nealko pivo. Vždyť je také sami vyrábíme.

Předpokládám, že jste patriot vašeho pivovaru. Chutná vám i pivo od jiných výrobců?

Rád ochutnávám nové typy piv, a to kdekoliv jsem. Snažím se ochutnat a hledat to nej..., samozřejmě, že mi nejvíce chutná to naše.

Kde jste získal vzdělání ke své profesi?

Vystudoval jsem průmyslovou školu pivovarnickou v Praze.

Ve svém oboru jste odborníkem. Co říkáte tomu, jak dopadl pivovar v Domažlicích?

Škoda každého pivovaru, zejména s tak dlouhou historií, který takhle skončí. Domažlice doplatily na nešťastně vybudovaný gigant v Plzni.

Stejně jako třeba Temelín má i Prazdroj snahu vytížit kapacitu. Proto byly v určité době uzavřeny pivovary v řadě míst, například v Karlových Varech, v Domažlicích a ostatně i náš Chodovar.

Pak se do toho vložila vaše rodina a nenechala Chodovar padnout...

Naštěstí táta v Chodovaru nastoupil v roce 1962 jako sládek a později se stal jeho ředitelem. Nenechat pivovar v Chodové Plané padnout bylo jakousi samozřejmostí. Sládci jsou v naší rodině už po tři generace. Není to jenom řemeslo, ale i vztah. Chceme také, aby po nás něco zůstalo.

Bylo těžké začít vařit soukromě?

Jednoduché to nebylo. Už v letech 1962 až 1989 bylo třeba vyvinout velké úsilí, pokud táta chtěl udržet pivovar v chodu. Pak, když se rozhodlo o jeho uzavření, nesmířil se s tím.

Jak vysvětloval to, že se o Chodovar postaráte jako rodina?

Táta chtěl hlavně udržet pivovar a řemeslo, nejen pro rodinu, ale i pro dlouholeté kolegy – přátele. Uzavření pivovaru pro ně znamenalo ztrátu zaměstnání. Proto si vymyslel šílený záměr zprivatizovat Chodovar, což v jisté chvíli znamenalo totéž, co bojovat o život.

Dostali jste se někdy do fáze, kdy jste se vším chtěli takzvaně praštit?

Nezastírám, že v afektu to člověka napadne, ale obecně ne. Dnes jsme výjimeční zejména tím, že jsme jediný rodinný pivovar v České republice, o který se stará rodina s pivovarským vzděláním. Já i brácha jsme oba sládci a také poslední, kteří se v našem pivovaru narodili.

Jistě jste viděl film Postřižiny. Co mu říkáte, líbil se vám?

To, co jsem viděl v Postřižinách, mi připomínalo dětství. Řada příhod mi tam připomínala život v našem pivovaru, a to včetně těch výlezů na komín. Pokud mohu soudit, dal bych film Postřižiny jako povinný pro každého pivovarníka.

Stýkáte se s kolegy ze studií? Předáváte si zkušenosti?

Dnes se stýkáme málo, není čas. Samozřejmě, že jsme si hlavně v počátcích podnikání vyměňovali zkušenosti. Dnes se v pivovarnictví sice využívá klasický postup, ale je doplněn o moderní technologii. Všechny pivovary bez rozdílu mají nové zařízení.

Je nějaký rozdíl ve výrobě oproti minulosti?

Rozdíl je v tom, že tradiční výroba piva a také vína je založena na pomalém kvašení za nízkých teplot.

Nevýhodou je, že se touto metodou dají vyrábět jen malé objemy. A to je právě to, co dnes odlišuje malé a velké pivovary. Vždy je takzvaně něco za něco.

Jaký výrobní postup preferujete a využíváte vy?

Pomalý výrobní postup, toho se držíme. Vyrábíme chodské pivo, které má jasně definované suroviny. Vážíme si toho, že chodské pivo je oblíbené na Chodsku a je k němu vřelý vztah.

Hovoříte o chodském pivu. Dá se o něm mluvit jako o jedinečném nápoji?

Dá se to i tak říci. Ještě před naším vstupem do EU jsme nechali toto pivo zaregistrovat, což původně udělaly všechny značky. Pak přišla změna z Bruselu a museli jsme pivo přeregistrovat, což trvalo do letošního roku.

Takže chodské pivo je už registrované?

Naše značka už je zapsána v evropském věstníku. Smutné je, že české pivo jako takové nebylo v době naší registrace ještě zapsáno.

Pamatujete si, jakou profesi jste chtěl dělat jako školák?

V době docházky do základní školy mne zajímala historie, takže jsem uvažoval o jednom z jejích oborů, o archeologii. Čím více jsem dospíval, dostával jsem se k pivovaru, jeho historii a stále mne to k pivovaru více táhlo.

V úvodu jste zmínil, že sládek, který nenadýchá, není správný řemeslník. Shání takový sládek těžko manželku?

Tuhle otázku mi nikdo nikdy nepoložil. Ale já nikdy problémy neměl, ani u manželčiných rodičů. Tchyně sice manželce říkala: Holka nešťastná, kam jsi dala oči? Ale na první návštěvu do rodiny jsem tehdy přinesl exportní balení Prazdroje. Tchán to bral a manželku uklidňoval: Maminko, není zas tak špatné mít sládka v rodině. A vezmu–li to podle kolegů, tak musím říct, že sehnat manželku pro sládka zase tak těžké není.

Váš pivovar je nezaměnitelný díky bílému psovi, alespoň řada lidí si ho tak pamatuje. Je tenhle pejsek váš, nebo někdy v historii patřil k Chodovaru?

Tenhle pes je můj, pes je i ve znaku sladovnického cechu. Traduje se, že bílý pes Albi našel pramen, který dodnes používáme k vaření piva. Tvrdí se, že tam pořád je a pramen hlídá. A jaký by to měl být pes, když ne labrador?

Čeho si u vašeho chodského piva nejvíce považujete?

Toho, že tradiční pivo, které vyrábíme, je úspěšné při mezinárodních degustacích, jako tomu bylo v roce 2005 a 2007, kdy jsme obdrželi Evropskou pivní hvězdu. Každý rok totiž Vysoká škola pivovarnická v Mnichově zkoumá a vyhodnocuje 450 vzorků piv z Evropy a USA. Pro nás a chodské pivo je dosažené ocenění velkým úspěchem.

Můžete zmínit našim čtenářům vaše pracovní krédo?

Chceme udržet to dobré, co se vymyslelo a co Čechy proslavilo. Chceme pro budoucí generace uchovat klasický český ležák, což by se nám mohlo povést, neboť – i když jsme malý pivovar – máme tady a v okolních regionech na 600 zákazníků prakticky od Aše až po Klatovy.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková

Naše pivo má i v Chorvatsku své příznivce. Je sice drahé, ale stojí za to.

České pivo expanduje do Chorvatska nejen díky plným autům plechovek dovážených tisíci našich turistů. Má i svou tradici. Česká menšina vaří pivo v Daruvaru nazývané Staročesko a tamní pivovar patří v zemi mezi ty nejstarší. První pivo tady vyrobili v roce 1840.

A nejen to. České pivo mířilo do Chorvatska již v dobách Rakousko-Uherska, například značka Budvar. "Na území Chorvatska jsme dodávali pivo krátce po založení našeho pivovaru, nepřetržitě i v době komunismu. Do samostatného Chorvatska vyvážíme od roku 1993," poukazuje na tradici Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Ve šlépějích tradice se však pokračuje i nyní a o světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar, ostatně jako i některé další tuzemské značky piva, je v Chorvatsku stále větší zájem.

"Obchodně se nám v poslední době velice daří. Jen v roce 2007 jsme prodej zvýšili meziročně o 65 procent. Těší nás zejména úspěch tmavého ležáku, neboť v jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené. Přesto Chorvatsku patří v dovozu tmavého budvaru šesté místo z celkem 18 států, do kterých tmavé pivo vyvážíme," uvádí Petr Samec.

Výhradním importérem je přitom společnost Carlsberg Croatia, která je součástí dánské skupiny Carlsberg. Carlsberg Croatia je silný partner, který ovládá asi 15 procent tamního trhu s pivem, a budějovický ležák je pro něho významnou položkou v nabídce prémiových značek.

"Náš importér dokonale zná místní podmínky a také samostatně řeší veškeré překážky, se kterými se na chorvatském trhu setká. Nám to samozřejmě zjednodušuje situaci, byť z našeho pohledu jsou pro nás podmínky v Chorvatsku srovnatelné s kterýmkoliv západoevropským trhem," poznamenává Petr Samec.

A jak je to se zvukem českého piva? Stoupající poptávka nasvědčuje tomu, že dobré. "Ano, české výrobky tu skutečně mají velmi dobrý zvuk. Platí to i o našem pivu, které se prodává v segmentu importovaných prémiových ležáků jako produkt s cenou, která patří k nejvyšším na místním trhu," podotýká Petr Samec s poukazem na dalekosáhlé plány.

"Pokud se nám podaří zachovat dynamiku nárůstu prodejů, mohlo by se Chorvatsko během krátké doby dostat mezi deset našich nejdůležitějších exportních trhů," dodává.

Milovník našeho piva se tedy nemusí v Chorvatsku ničeho bát. Nabídka tady není sice natolik široká jako v Čechách, ale pivní chuť lze jistě uspokojit.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Nepříznivá recenze Klášterního pivovaru Strahov, kterou jsme otiskli v rubrice Gourmet (E15, 29. 10. 2008, U suchého rohlíku), měla nečekaně razantní odezvu. O provedených opatřeních informoval manažer minipivovaru pan Marek Kocvera autora článku Václava Sochora. Ten mu na jeho dopis odpověděl. Otiskujeme z obou vyjádření.

Z reakce Marka Kocvery

Velice nás mrzí nepříjemná událost, kterou popisujete ve svém článku U suchého rohlíku v areálu Strahovského kláštera, a přijměte prosím naši dodatečnou omluvu. Personál popsaný v článku byl okamžitě propuštěn a přijali jsme opatření, která by měla v budoucnu zabránit případným trapasům podobného ražení. Po přečtení Vašeho článku jsem se zcela upřímně vyděsil a byla to ona pověstná poslední kapka. Chvíli jsem uvažoval o zavření pivovaru...

Pivovar vlastními silami budujeme již několik let, během kterých jsme zaznamenali mnoho úspěchů i neúspěchů, ale až doposud se jednalo o normální budování firmy a značky. Během posledního roku se čím dál častěji setkávám s problémy s personálem a věřte, že byly vždy radikálně řešeny... Praha obecně trpí nedostatkem kvalitního personálu, což se v nejméně vhodnou chvíli projevilo i u nás...

Po sérii úspěchů s pivem a kladných hodnocení, to je první negativní ohlas, který ale svým významem pro naše podnikání kalí všechny pozitivní ohlasy. Jdeme dál, máme nový personál, sám se vracím ze své kanceláře k obsluze...

Z reakce Václava Sochora

Byla by hrozná škoda, kdybyste kvůli jednomu článku svůj podnik zavíral. Pivo máte výtečné. Najít dobrý personál je téměř nadlidský úkol, říkají mi to všichni restauratéři. Bohužel právě obsluha tvoří klíčovou část dobré či špatné zkušenosti hosta s podnikem...

Moc Vám přeji, abyste podobných ohlasů měl co nejméně. Ideálním výsledkem by bylo, kdyby teď šlapalo vše perfektně. Moc bych Vám to přál - už jen kvůli tomu neobyčejnému e-mailu, který jste mi poslal...

Zdroj: E15.cz

Hlinecký pivovar se dostal mezi velké hráče na trhu. Nově totiž patří k pivovarské skupině K Brewery, která je pátou nejsilnější v zemi. Kromě hlineckého pivovaru vlastní K Brewery například pivovary v Jihlavě, Protivíně a Svijanech a dohromady letos vyrobí více než milion hektolitrů piva, což je skoro stejně jako Budějovický Budvar, který je na trhu čtyřkou. O prodeji jako první informovaly Hospodářské noviny.

„Skupina K Brewery koupila sto procent společnosti Imex Premium, která náš pivovar vlastní. Věříme, že nám to přinese větší možnosti, například při nákupu surovin a obchodní politice,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra. Od změny si slibuje zejména vyšší prodej. „Dál se budeme orientovat spíš na tuzemsko, ale věříme, že nám noví majitelé pomohou najít i vazby mimo náš tradiční region,“ řekl. Jiné výrazné změny, například v sortimentu vyráběných piv, či v počtu zaměstnanců pivovaru, ředitel neočekává.

Za kolik skupina, kterou ovládá čtveřice podnikatelů, mezi nimiž je například majitel Lázní Luhačovice Martin Hurda, pivovar získala, Vedra neprozradil. Kromě hlineckého pivovaru nyní koupili K Brewery i pivovar Lobkowicz, takže skupinu nyní tvoří už osm značek. „Trh je čím dál tím tvrdší a je určitě výhodnější být v silné skupině, než bojovat sami,“ poznamenal Vedra, který je jedním z bývalých majitelů, který svůj podíl v pivovaru prodali.

Pivovar Rychtář vznikl v roce 1913, první pivo uvařil 12. prosince 1913 a na akciovou společnost se proměnil v roce 1925. Společnost IMEX Premium získala pivovar při privatizaci v roce 1996.

Nyní pivovar vaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně, jeho hospodaření pravidelně končí ziskem.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Nová Paka a.s. přichází na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk.

Nealkoholické pivo je již v těchto dnech expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno je pro tuzemský i zahraniční trh.

Obsahuje do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a má prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. Nealkoholický nápoj poznáte v obchodech podle nápadné modré etikety.

U jeho zrodu stál sládek Ladislav Klazar. Prozrazuje, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu.

„Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ říká sládek.

Novopacký pivovar s padesáti zaměstnanci má roční výstav 50 tisíc hektolitrů piva a i s novinkou nabízí celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírá o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodává:

„Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“

Zdroj: Jičínský deník.cz | Foto: /Iva Kovářová

Pivovar STEIGER za 10 mesiacov zvýšil výstav o 27 %

Kým v septembri všetky slovenské pivovary prekonali vlaňajšiu úroveň predaja v porovnávanom mesiaci, v októbri sa to podarilo už len jedinému - pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Ten zvýšil za október 2008 výstav piva (predanú produkciu) o 21 percent, kým celý trh zaznamenal deväťpercentný prepad. STEIGER vedie aj medziročnom porovnaní predaja za 10 mesiacov, keď od začiatku roka vystavil 175 060 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 27 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až október 2008, dosiahol 3 073.324 hl, čo bolo 5 percent pod úrovňou minulého roka. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po septembrovom slnečnom počasí, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách a pivo sa dobre predávalo, nasledovala zmena počasia sprevádzaná relatívnym poklesom predaja. Nezachránili to ani teplotné rekordy v polovici októbra. STEIGER si ako jediný udržal v tomto mesiaci medziročný nárast vystaveného piva – a to o 21percent, kým ešte v septembri to bolo až o 40 percent. Zatiaľ možno iba špekulovať o tom, či za októbrovým medziročným poklesom na slovenskom trhu stojí zmena spotrebiteľských nálad v súvislosti s medializovaním svetovej krízy, alebo či ide o náhodný jav. Traduje sa, že v období krízy sa viacej pije, ale vôbec to nemusí byť pravda, lebo dnešný spotrebiteľ je iný, než bol v minulom storočí. Je ďaleko náročnejší a má nepreberný výber na nápojovom trhu, čo kedysi nebývalo“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 10 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom. Pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív. Pivovar nezabúda ani na informačnú starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek

V Královském pivovaru Krušovice už letos přivítali svého pětatřicátého tisícího návštěvníka. Stal se jím Oleg Gabov z Moskvy, který byl účastníkem zájezdu cestovní společnosti Bohemia travel systém.

V areálu pivovaru ho osobně přivítal předseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Lieven van der Borght , který je současné generálním ředitelem společnosti Heineken Česká republika. Jubilejní návštěvník obdržel od představitele pivovaru několik dárků a suvenýrů. Slavnostní příležitosti byla přítomna také ředitelka cestovní společnosti Bohemia travel system paní Daria Roraback.

Mezi vyhledávané turistické cíle jek českých, tak zahraničních cestovatelů patří nejen muzea, galerie, hrady, zámky, ale také pivovary.

„Krušovický pivovar exkurze pořádá již řadu let a má s nimi bohaté zkušenosti. Při exkurzích návštěvníci procházejí téměř celý pivovar. Jsou seznamováni s jeho historií. Mají možnost poznat celý výrobní proces - od varny až po stáčírnu,“ uvedl pro Rakovnický deník Josef Helebrant z marketingového oddělení krušovického pivovaru.

Nejčastěji do pivovaru jezdí turisté z Ruské federace a z Ukrajiny - návštěvníci z těchto zemí v krušovickém pivovaru tvoří zhruba devadesát procent účastníků exkurzí.

Turisté z těchto zemí často jezdí do lázní v Karlových Varech, my jsme zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, takže se zde turisté rádi zastavují. V pivovaru je individuálním i skupinovým návštěvám nabízena možnost prohlídek areálu s průvodci hovořícími česky, anglicky, německy a rusky. Do pivovaru jezdí lidé z různých zemí. Mezi nejvzdálenější návštěvníky letošního roku patří turisté z USA a z Japonska. V letošním roce do Krušovic poprvé zavítali také turisté z Izraele, kterých letos branami pivovaru prošly zhruba čtyři tisíce. „Je to z toho důvodu, že se dostalo do povědomí, že jsme držitelem košer certifikátu,“ vysvětlil Josef Helebrant a dodal, že pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát židovské obce v Praze měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Na soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.

Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.

A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo.

Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.

V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy zde...

Zdroj: Toulavá kamera ČT

Opoziční zastupitelé za ČSSD a SNK-ED v náchodském městském zastupitelstvu včera odevzdali na radnici v Náchodě svou představu způsobu případného prodeje pivovaru v Náchodě.

Náchodská radnice zvažuje v současnosti už několik měsíců prodej tohoto pivovaru. Zdůvodňuje ho především tím, že pivovaru v poslední době uškodila sílící koruna při exportu, a také tím, žeměsto není nejideálnějším vlastníkem. Radní a šéfové pivovaru poukazují také na to, že silný partner pivovaru by byl schopen dávat mnohem více peněz na propagaci značky Primátor. Impulsem k zvažování prodeje však byla na jaře především nabídka firmy LIF vlastnící například pivovar Svijany k odkoupení pivovaru.

Opoziční zastupitelé, ale i mnozí obyvatelé města však proti přímému prodeji jak této firmě, tak i dalším zájemcům, kteří se rychle ohlásili, protestovali a dvakrát už prodej znemožnili. Označili ho za neprůhledný stejně jako například pivovar Holba, který kvůli tomu dokonce přestal usilovat o koupi pivovaru. Na posledním zasedání proto opoziční zastupitelé prohlásili, že navrhnou způsob prodeje, který by byl „čistý“. „To jsme včera splnili. Navrhli jsme, ať na prodej pivovaru proběhne regulérní běžné výběrové řízení. Se všemi náležitostmi. S oslovením potencionálních seriózních kupců, eliminováním užším výběrem uvízlých spekulantů a poté prodejem tomu, kdo se bude zdát jako nejvhodnější nový majitel,“ řekl náchodský zastupitel za ČSSD Mirek Brát, který je s Janem Birke za ČSSD a Karlem Petránkem z SNK-ED autorem návrhu.

„Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod schválený radou města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. K jeho prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Přejeme si stejně jako náchodská veřejnost zprůhlednit celou situaci a nastavit jasná a nezpochybnitelná pravidla při rozhodování o dalším osudu pivovaru,“ uvádí opoziční zastupitelé. Upozorňují však, že radnice by měla ještě před rozhodnutím o prodeji sto procent akcií pivovaru předložit i krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod vlastními prostředky pro případ, že se žádný prodej neuskuteční. „Prohlášení starosty města, že pokud pivovar nyní neprodáme a neměli bychom se jím dva roky zabývat, totiž považujeme za velmi nezodpovědné,“ uvedli opoziční zastupitelé.

Ti míní, že až bude jejich návrh průhledného prodeje pivovaru doplněn scénářem radnice na zachování pivovaru v rukou města, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější.

Když neprodají, chtějí pivovar udržet Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka řekl, že vedení pivovaru už dříve nastínilo scénář případného vývoje pivovaru, pokud ho radnice neprodá. „Město by mělo podle jedné varianty investovat zhruba deset milionů ročně do podpory značky Primátor a půjčit si asi padesát milionů korun, aby odkoupilo přístavbu Beránka, kterou pivovar splácí, a rozvázalo mu tak ruce.

Nebo je tu možnost neinvestovat do pivovaru a stát se regionálním pivovárkem, který bude pouze pro Náchodsko. Ve hře je i krizový scénář na snížení výstavu piva,“ řekl starosta Čtvrtečka. Ten míní, že nynější postoj opozice k prodeji pivovaru je pouze politická hra. „Proč by měli oni zvedat nyní pro prodej pivovaru ruce, když by z něj nic neměli,“ říká starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Už třetí ředitel během jediného roku se pokusí ve vyškovském pivovaru o zázrak. David Kaprál chce podnik vyhrabat z hluboké krize.

Od roku 2000 má prodej piva v akciové společnosti Jihomoravské pivovary provozující pivovar ve Vyškově, trvale sestupnou tendenci. Zlomovým se stal rok 2007. Podnik změnil vedení a to dělalo vše možné i nemožné pro to, aby zastavil dalšímu propadu výstavu piva. Zatím marně. Před rokem hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun. Jak je na tom v letošním roce, odmítnul ředitel sdělit. „Nerad bych na tuto otázku odpovídal, mohlo by to být zavádějící. Stejně nemám aktuální výsledky. Jakmile bude účetní uzávěrka, nebudeme dělat žádné tajnosti,“ slíbil Kaprál.

Obrázek si ale může udělat každý podle údajů o výrobě piva. „Věříme, že se podaří zdvihnout výstav piva, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufal před rokem Zdeněk Řehák, který nahradil Jiřího Piňose. Ani dalšímu řediteli Vladimíru Slavíkovi se to ale nepovedlo. David Kaprál nastoupil před třemi týdny do podniku s letošním předpokládaným výstavem piva pětatřiceti tisíc hektolitrů. Tímto výsledkem se vyškovský pivovar vrací o šedesát let zpátky.

S tím se Kaprál rozhodně nechce smířit. „Mým cílem je urychlit restrukturalizaci společnosti Jihomoravské pivovary a zastavit pokles výstavu piva. Chci se zaměřit především na zlepšení postavení značky Vyškovské pivo u koncových zákazníků, na zvýšení počtu distribučních míst prodávajících naše pivo i nealkoholické nápoje a na lepší práci s obchodními partnery,“ naznačil strategii Kaprál.

Kaprála jmenovalo novým ředitelem představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je Ministerstvo zemědělství. Nahradil Vladimíra Slavíka, který podle Kaprálových slov odešel ze společnosti po vzájemné dohodě. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti. Zdeněk Řehák, který dočasně pivovar v začátcích nové éry vedl, dál zůstává předsedou představenstva.

Podle všeho si vyškovský pivovar nedokáže poradit s agresivní prodejní politikou soukromých pivovarů. Ztrácí zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku. „Zavázal jsem se vytočit jistý podíl piva Starobrno a za to mi pivovar přispěje na nábytek, opraví markýzu a podobně. Mám s ním dlouhodobou smlouvu,“ naznačil strategii velkých pivovarů jeden z vyškovských restauratérů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Ačkoli vedení podniku od začátku tvrdilo, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, naznačoval Řehák, že bez prodeje podniku to asi nepůjde. Současný ředitel Kaprál ale tyto úvahy odmítnul komentovat a ministerstvo zemědělství zatím na dotaz redakce neodpovědělo.

David Kaprál

35 let, pochází z Brna, ekonom, působil jako manažer, podniky stabilizoval

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Šárka Dubská

Kauza prodeje pivovaru Primátor se dostává do obrátek. Na minulém zasedání zastupitelstva, které se konal 20. října hlasovali, zastupitelé celkem o deseti variantách, jak prodat akcie pivovaru. Jako zájemce se opět přihlásila liberecká společnost LIF, ruská firma Rusian Tradition a K Brewery.

Nejvyšší nabídku předložili Rusové, a to ve výši 165 milionů korun. Na zastupitelstvu tehdy vystoupil jeho člen za ČSSD Miroslav Brát, který prohlásil, že musí být jasně řečeno, za jakých podmínek bude vybrána konkrétní nabídka. „Jedině tak, může být prodej pivovaru transparentní,“ řekl Brát. K tomuto názoru se přiklonil i zastupitel za SNK–ED Karel Petránek. „Výběr zájemce o koupi pivovaru musí být jasný, ať nám není v budoucnu vyčítáno, že jsme prodávali bez pravidel a neprůhledně,“ uvedl. Právě Brát s Petránkem doplněni ještě o člena zastupitelstva za ČSSD Jana Birkého včera vydali prohlášení, v němž vyjadřují znepokojení nad situací kolem Pivovaru Náchod, kdy podle nich rozhodnutí rady města prodat akcie pivovaru jednomu zájemci odstartovalo vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. „Od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na radnici dostatek sil. Spolu s veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod,“ uvádějí pisatelé v prohlášení, kteří právě včera podstoupili vedení města návrh podmínek transparentního prodeje 100 procent akcií Pivovaru Náchod. „Je to návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuální prodej akcií Pivovaru Náchod v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti,“ nastiňují pisatelé.

Podle nich stále chybí i druhá možnost, kterou je písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v pivovaru a jeho rozvoje vlastními prostředky. „Doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na město Náchod, jakožto vlastníka v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva, že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné,“ tvrdí trojice zastupitelů, která žádá vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod ve vlastnictví města Náchoda.

Tiskový výstup zastupitelských klubů ČSSD a SNK – ED v Městském zastupitelstvu v Náchodě k situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.

Se znepokojením sledujeme situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.. Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. schválený Radou Města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. Ctíme zastupitelský mandát a od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Spolu s náchodskou veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod a.s.

Plníme tedy závazek, který jsme přijali na minulém řádném zasedání Městského zastupitelstva v Náchodě. Dnes jsme podstoupili vedení města Náchoda náš návrh podmínek transparentního prodeje 100% akcií Pivovaru Náchod a.s., návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit městským zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuelní prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a Město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti.

To, co však stále chybí, je druhá možnost, tj. písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod a.s. a jeho rozvoje vlastními prostředky. Jinými slovy, doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na Město Náchod, jakožto vlastníka, v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva , že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné.

My jsme náš závazek konkrétně naplnili. Žádáme proto vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod a.s. ve vlastnictví Města Náchoda. Tento konkrétní dokument zastupitelům při jejich rozhodování stále chybí a žádné únavné, obecné a účelové deklamace jej nemohou nahradit. Až bude náš návrh doplněn tímto scénářem, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější. Rozhodnout, zda zachovat pivovar ve vlastnictví města nebo souhlasit s realizací transparentního prodeje.

V Náchodě dne 6.11. 2008

Podepsáni:

Mirek Brát – člen zastupitelstva za ČSSD

Jan Birke – člen zastupitelstva za ČSSD

Mgr. Karel Petránek – člen zastupitelstva za SNK – ED

Výsadba jedlí a zákonem chráněných tisů v klimaticky nejnáročnějších oblastech probíhala v průběhu celého roku 2008 v Beskydech. Projekt Správy CHKO Beskydy, ČSOP Salamandr, společnosti its Beskydy a pivovaru Radegast umožnil vysazení více než 9 tis. stromků v rezervacích a prvních i druhých zónách CHKO. Právě jedle a tisy patří ke geneticky nejcennějším stromům v Beskydech. V souvislosti s výsadbou tisů bylo také vystavěno masivní individuální oplocení.

Kněhyně – Čertův mlýn, Smrk, Travný – to jsou příklady lokalit, kde bylo díky podpoře pivovaru Radegast vysazeno 9 tis. jedlí a 170 sazenic tisu. Výsadba zákonem chráněného tisu si navíc vyžádala nákladnou stavbu individuálního oplocení, která probíhala v extrémních podmínkách na těžko přístupných místech.

Péče o čistou přírodu a životní prostředí je jedním z důležitýfch cílů pivovaru Radegast. „Základní surovinou pro výrobu piva Radegast je ryzí beskydská voda. Ochrana nádherné krajiny, ze které tato voda pochází, je jedním z našich hlavních zájmů,“ vysvětlil hlavní důvod podpory projektu manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

V minulých letech Správa CHKO zajistila sběr semen z původních beskydských dřevin rostoucích v rezervacích. Jedná se o geneticky nejcennější staré stromy v Beskydech. Tyto stromy vzhledem ke svému věku již jen velmi vzácně plodí a proto je nutné využít každé příležitosti k záchraně jejich jedinečné genetické informace.

Sazenice z těchto semen se pěstují v lesních školkách ve Vlaském a Košařiskách odděleně od ostatních stromků. Vede se jejich přesná oddělená evidence, tak aby se zabránilo záměně s běžně pěstovanými sazenicemi a pro jejich pěstování se nepoužívá chemie z důvodu co nejvyšší odolnosti. Takto vypěstované sazenice je pak možné úspěšně vysadit do nejvyšších klimaticky náročných poloh Beskyd, a to jak v rezervacích, tak v prvních a druhých zónách CHKO.

Zdroj: Radegast.cz