Ve Svijanském Újezdu vyvrcholí 14. července přípravy na jednu z největších letních akcí v Libereckém kraji. Slavnosti svijanského piva tradičně přilákají do areálu tamního koupaliště na 15.000 návštěvníků nejen z Libereckého kraje, ale z celé republiky i ze zahraničí.

Akce se letos uskuteční už poosmnácté, a je tak nejstarší svého druhu v České republice. "Po zkušenostech z minulých let, kdy se nedostávalo míst k sezení, jsme letos podstatně rozšířili část k sezení," řekl František Horák, ředitel Pivovaru Svijany, jenž je spoluorganizátorem akce. V areálu tak podle něj bude k dispozici dalších 3000 míst pro sedící diváky, takže se celková kapacita zhruba zdvojnásobí.

Slavnosti se uskuteční 14. července a pro vesnici s 370 obyvateli jsou slavnosti největší akcí, na jejíž přípravě se podílí prakticky všichni její obyvatelé. "Pivo se bude letos čepovat ze 120 píp, loni jich bylo 80. Točit budou nejen naši smluvní partneři, ale také místní fotbalový klub, hasiči nebo myslivci," řekl Horák. Pivovar se podle něj na akci připravuje dlouho dopředu a připraveny má stovky sudů.

Spotřebou piva i vysokou návštěvností se svijanské slavnosti řadí k největším svého druhu v České republice. Milovníky piva na ně tradičně láká nejen dobré pivo, ale i bohatý kulturní program. Letos se ve Svijanském Újezdu představí kapela Žlutý pes, Anna K nebo Děda Mládek ilegal band a další dvě desítky kapel včetně country skupin nebo dechovek.

Už druhý rok se musí akce obejít bez tradičních pivních soutěží v rychlosti pití piva a podobně. Organizátoři je zrušili už loni kvůli obavám z možných pokut za porušení zákona. Navíc podle Horáka zájem o soutěže v posledních letech klesal a rok od roku měli organizátoři větší problémy sehnat pro ně dostatek soutěžících.

Hlavním organizátorem slavností je soukromý Pivovar Svijany. Podnik, ve kterém se vaří pivo od roku 1564, se svým výstavem loni zařadil mezi deset největších pivovarů v zemi. Firma s 80 zaměstnanci dodala na trh 227.000 hektolitrů piva a letos počítá s dalším růstem výroby na 250.000 až 260.000 hektolitrů. Firma kvůli tomu opět zvýšila kapacitu svých ležáckých tanků. (i-noviny)

Rekordní množství piva se vytočilo na sobotních Slavnostech svijanského piva ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva.

"Je to rekordní množství," řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. "A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče," uvedl Horák.

Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové.

"Dvanáctek a třináctek se vypilo méně," upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami.

Podle jednoho z prodavačů se limonády prodávaly mnohem méně. "Dnes točím teprve druhou. Lidé kupují spíše džusy," řekl jeden z nich tři hodiny po zahájení slavností.

Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy.

Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Už v sobotu ve čtyři hodiny odpoledne bylo parkoviště z velké části zaplněné, a to ještě v tu dobu sem najížděly desítky dalších aut, takže se na silnicích tvořily kolony.

Odpoledne hrála v areálu kromě moderních kapel i dechovka. Večer svijanských slavností pak patřil hlavně posluchačům rockových kapel. "Vyšlo nám výborně počasí. Lidem se líbily nejvíce koncerty skupin Děda Mládek Illegal Band, Žlutého psa a také Kabát revival," zmínil Horák.

Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. "Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti," upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. "Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu," upozornil starosta.

Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu. (iDnes)

Tisíce rozbitých lahví od piva včera zablokovaly jednu z hlavních dopravních tepen v Ústí nad Labem. Na sjezdu z Mariánského mostu ve směru na Krásné Březno se vysypaly z plně naloženého návěsu kamionu přepravky s lahvovým pivem značky Březňák. „Byla to hloupá náhoda a únava materiálu.

V zatáčce prostě nevydržela bočnice a velká část nákladu se vysypala. Je to velká škoda,“ řekl závozník Petr Bečka. Zástupce firmy Drinks Union, jíž pivo patří, Josef Vejlupek, uvedl, že definitivní výši škody ještě nebylo možno spočítat. „Předběžně však odhadujeme, že jsme přišli zhruba o 4 tisíce piv za přibližně 70 tisíc korun.“ Podle Vejlupka pivo přepravovala firma Četrans. Ta se ale k nehodě nevyjádřila. (Ústecký deník)

Ve 26. čísle odborného časopisu Modern Brewery Age Weekly ze dne 25. června 2007 vycházejícího ve Spojených státech bylo kromě jiného podrobeno testování pivo Žatec, které do Spojených států dováží společnost Merchant du Vin ze Seattlu. Degustační komise složená ze šesti členů, převážně novinářů má možnost ohodnotit každý výrobek body od 1 do 5, přičemž obdrží-li pivo všech pět bodů, znamená to: „Skvělé v každém ohledu. Má opravdu styl, oceněno každým členem komise.“ A právě to se povedlo pivu Žatec. V degustaci dne 25. 6. 2007 obdrželo všech 5 bodů a zařadilo se mezi nejlépe hodnocená piva ve Spojených státech. Článek s tímto hodnocením obsahuje mimo jiné fotku láhve piva Žatec s následujícím popisem: „Žatec je pikantní český ležák nově importovaný společností Merchant du Vin ze Seattlu, WA. Myslíme si, že je to jedno z nejlepších piv ve své kategorii.“ (Web Žatecký pivovar)

Kdo přijede do Lokte, měl by ochutnat pivo z tamního rodinného pivovaru Svatý Florian. A k tomu si objednat nějakou specialitu, připravenou jak jinak, na pivě.

„Je to rubínové, poločerné jedenáctistupňové pivo. Ani sladké, ani hořké, vhodné pro pány i dámy,“ říká manžel provozovatelky pivovaru, Václav Lojín.

Vaří podle klasické české receptury

Dodává, že pivo se vyrábí výhradně z přírodních surovin. „Je to klasická česká receptura, žádná cizina,“ dodává.

Při zvláštních příležitostech je možné uvařit i speciální várku. „Například o Vánocích,“ poznamenal Lojín. Velké pivo stojí 45 korun, malé 35 korun.

Návštěvníci pivovaru, který zároveň funguje jako restaurace, si mohou k jídlu vybrat prakticky cokoliv - od ryb až po klobásu. Ta je ale samozřejmě v pivním těstíčku.

„Lidé si často dávají naši specialitu, a tou je bůček plněný kyselým zelím,“ prozradila výčepní. Podle ní jdou na odbyt ale i další jídla vhodná k pivu. Kachna, žebírka a vepřová kolena.

Zlatá pivovice

Kromě piva se v pivovaru vyrábí i Zlatá pivovice. „Je to destilát zlatavé barvy chuťově podobný slivovici,“ vysvětlila výčepní.

Malý pivovar je umístěn v hotelu Císař Ferdinand.

„Navázali jsme na projekt Antona Thuna, který zde chtěl už v roce 1910 udělat zájezdní hostinec. Vlastně jsme to dokončili po sto letech,“ připomněl historii Lojín.

Pivovar s nádherným klenbovým stropem se nachází v místech, kde kdysi byla sladovna. Při jejím čištění a vyklízení odkryli dělníci i několik metrů hlubokou kamennou nádrž, takzvanou cisternu. Ta je z části vytesaná ve skále a podle pivovarníků zřejmě sloužila k namáčení ječmene.

V pivovaru je i kopie udělení pivovárečného práva, které Lokti udělil Karel IV. v roce 1352. Právo městu udělil poté, co původní listinu, udělenou městu jeho otcem, zničil požár. (Právo)

Nový minipivovar v Železné Rudě už uvařil svá první piva. Hosté ležák prvně ochutnají na konci pracovního týdne. V pátek v 17 hodin a 17 minut majitelé pivovar v hotelu Belveder slavnostně otevřou. V regionu se originálním pivům daří, je to už šestý minipivovar.

Tři druhy železnorudských piv už samozřejmě mají svá jména. Jedenáctistupňové světlé je Belveder, třináctistupňové tmavé Grádl a dvanáctistupňové polotmavé Belgrad.

"Dlouho jsme vymýšleli, jak tohle pivo pojmenovat, až kamarád přišel s nápadem dát dohromady názvy našich hotelů Belveder a Grádl," říká hoteliér František Strnad.

Pivo uvařil někdejší sládek Plzeňského Prazdroje Josef Krýsl, který ve vaření zaučuje syna Františka Strnada. Železnorudský ležák už ochutnali první lidé. To aby majitelé minipivovaru nenabízeli hostům zajíce v pytli.

"Včera ho ochutnali echt pivaři. Prohlásili, že takhle dobré pivo nepili. Je mi jasné, že nás chtěli pochválit, ale když by pivo nestálo za nic, tak by pochvalné řeči na něj nebyly takové," míní hoteliér.

Pivo ze Šumavy bude jiné než to od velkých výrobců. "Specializujeme se jen na ležák, minimálně tři týdny musí ležet. Nebude pasterizované a v první fázi zvažujeme, že bude i nefiltrované. Veškeré živiny, včetně kvasnic, budou tedy v pivu," vysvětluje František Strnad. Lidé ležák zatím dostanou v železnorudských hotelích Belveder a Grádl.

V Železné Rudě kdysi pivovar byl. Pivo se tam začalo vařit v r. 1787, tedy o 55 let dříve než v Plzni. "Nejdříve jsme chtěli mít pivovar v hotelu Grádl, kde se dříve pivo také vařilo. Ale rozbor vody ze studny ukázal, že je lepší na Belvederu. A protože pivo mimo jiné dělá voda, tak jsme založili pivovar právě tam," vysvětluje Strnad. (iDnes)

Podporovat rozvoj města a propagovat ho jako významný turistický cíl, a to titulem Plzeň–hlavní město piva se dnes dohodli představitelé Plzeňského Prazdroje a vedení města Plzně. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short podepsal společně s primátorem Pavlem Rödlem prohlášení o spolupráci.

Dokument a jeho přílohy se věnují takovým tématům, jako je rozvoj turistického ruchu a prezentace města, pořádání významných kulturních a společenských akcí nadregionálního významu, výměna informací v oblastech společného zájmu, ochrana životního prostředí a také řešení mimořádných situací. V rámci dohody o spolupráci byly rovněž ustaveny pracovní orgány, které se budou konkrétně zabývat realizací projektů uvedených v textu prohlášení.

Příkladem počínající spolupráce byla například výstava fotografií na téma trvale udržitelného rozvoje „Země krásná neznámá“, která je k vidění v Křižíkových sadech v Plzni.

"Náš historický pivovar v Plzni se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů města i regionu, patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR a je také živým kulturním a společenským centrem. Plzeňský Prazdroj proto zcela přirozeně sdílí společné cíle, zájmy a potřeby Plzeňanů", zdůraznil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. "Věříme, že se nám společným úsilím podaří vytvořit a upevnit v české i světové veřejnosti povědomí o Plzni jako skutečném hlavním městě piva."

Plzeňský primátor Pavel Rödl při podpisu deklarace uvedl: „Plzeňský Prazdroj je jednou z nejvýznamnějších společností, se kterou město spolupracuje. Nyní to bude na základě deklarace dlouhodobějšího charakteru se zaměřením na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a vzájemnou podporu významných akcí. Věřím, že se plán společně podporovaných aktivit podaří naplnit ke spokojenosti obou subjektů, ale především ke spokojenosti občanů města Plzně i jeho návštěvníků.“

Některé společné projekty uvedené v příloze Prohlášení o spolupráci:

• Zpracování společné strategie a plánů pro rozvoj turistiky

• Součinnost při tvorbě prezentačních materiálů a vzájemná přiměřená propagace v prezentačních materiálech obou subjektů

• Spolufinancování vybraných prezentací pro české i zahraniční novináře a odborníky v oblasti cestovního ruchu; společná propagace turistických cílů v českých i zahraničních médiích

• Společná účast na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí

• Příprava záměru k propojení prohlídek Pivovarského muzea s prohlídkovou trasou plzeňského historického podzemí

• Koordinovaný postup Plzně a Plzeňského Prazdroje při rozvoji okolí pivovaru a průmyslově nevyužívaných historických částí areálu

• Rozvoj odpočinkové zóny ve Štruncových sadech

• Přítomnost Plzeňského Prazdroje na důležitých turistických akcích města a přítomnost Plzně na důležitých turistických akcích pivovaru

• Využití areálu Plzeňského Prazdroje pro významné akce Plzně – např. Slavnosti svobody

• Možnost slavnostního zakončení významných akcí v prostorách Pivovarského muzea a pivovaru

• Propojení obou internetových prezentací – Plzeňského Prazdroje a města Plzně

• Zajištění volného přístupu k informacím o Plzni v areálu pivovaru a v Pivovarském muzeu (např. letákový servis na propagačních stojanech Plzně, vysílání spotů o Plzni v návštěvnickém centru – Plzeňský Prazdroj začlení informace o Plzni na počátek svých prohlídkových tras)

• Společné oficiální zahájení Pilsner Festu

• Usilování o zařazení historických objektů - symbolů Plzeňského Prazdroje na seznam kulturních památek

• Součinnost při řešení silničních a drážních projektů, které mohou ovlivnit chod pivovaru a města.

• Spolupráce při rozvoji dopravy a logistiky na území Plzně včetně řešení přístupu do pivovaru (křižovatka - přechody).

• Vzájemné doplňování informací v legislativním monitoringu EU, ČR a Plzeňského kraje, především v oblasti nových možností získávání finančních zdrojů, a zprostředkování kontaktů k tomu potřebných. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)

Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal o letošním létě také pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla obchodní ředitelka Městského pivovaru Platan Helena Vlachová.

I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru je otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomíná ani na motoristy, kteří se nechtějí spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně je v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které je v těchto parnech opravdu velký zájem.

Lékaři v takových dnech, kdy teplota vystoupá ke třiceti stupňům nebo ještě výš, radí vypít denně nejméně tři litry tekutin. Pití kávy prý ale jejich množství v organismu snižuje. “Samozřejmě se piva rád napiju. Jenže ve svém zaměstnání jezdím často autem, takže ponejvíce piju obyčejnou vodu v pet lahvi, kteroumámv chladničce v autě. Občas si také dopřeju pivo bez alkoholu, ale to musí být správně vychlazené,“ říká Karel Sedlický z Písku. (Písecký deník)

V zahraničí roste zájem o pivo z Budějovického Budvaru. Za první pololetí letošního roku pivovar vyvezl téměř 292 tisíc hektolitrů piva, tedy o jednáct procent více než loni.

„Na pozitivních výsledcích se podílí hlavně nárůst prodeje na našich top trzích v Rusku, Německu, Rakousku a Slovensku,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. V zahraničí jde nejvíce na odbyt světlý a tmavý ležák. Výjimku tvoří pouze Slovensko, kde lidé hodně pijí i výčepní a nealkoholické pivo.

Stoupl prodej v US

Celkem pivovar vyvezl 48 procent z 611 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Prodává ho ve více než padesáti zemích světa.

Kromě evropských států pijí Budějovický Budvar například na Novém Zélandu, v Austrálii, Afgánistánu nebo Mongolsku. Letos v květnu poprvé ochutnali světlý ležák také v Jižní Koreji.

Budvaru se začalo dařit i ve Spojených státech, kde distribuci piva převzal konkureční pivovarnický koncer Anheuser-Busch. Prodej ležáku, který Budvar do Států dodává pod značkou Czechvar, zde oproti loňskému roku vzrostl o 58 procent. „O prodeji ve druhém pololetí letošního roku budeme jednat s naším americkým partnerem v srpnu. Očekáváme, že se jeho nárůst bude pohybovat kolem padesáti procent,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Spojené státy se tak pravděpodobně dostanou mezi deset nejvýznamnějších exportních trhů Budvaru, kde ještě loni chyběly.

Budějovický pivovar začal pivo vyvážet už od svého založení v roce 1895. (MF Dnes)

Budějovický Budvar prodal v prvním poletí tohoto roku na domácím trhu o 10,85 procenta piva více než ve stejném období roku 2006. Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven přitom český trh s pivem ve sledovaném období vzrostl jen o 3 procenta. Celkem vystavil Budějovický Budvar pro tuzemský trh 319 737 hektolitrů piva.

Obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt ve zprávě zaslané serveru iHNed.cz celkový nárůst prodeje přičetl lepší marketingové a obchodní politice společnosti "Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech," řekl. "Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55 procent" dodal Chrt. Nealkoholické pivo však stále zůstává spíše "popelkou", tvoří totiž jen zhruba dvě procenta produkce budějovického pivovaru. (iHNed)

Zahájení spolupráce Budějovického Budvaru s americkou společností Anheuser-Busch se projevilo výrazným zvýšením prodeje piva, které se v zahraničí prodává pod názvem Czechvar. I když je zatím předčasné hodnotit celkovou ekonomickou bilanci pro rok 2007, během prvního pololetí zaznamenal pivovar zvýšení exportu svého piva do USA o téměř šedesát procent.

„Jsme velice spokojeni, že se podařilo dosáhnout tak pozitivních výsledků, které předčily naše očekávání,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt a dodává: „Naši partneři dále usilovně pracují na propagaci a dalším zvýšení prodejů Czechvaru.“

Czechvar se v USA nejvíce prodává ve třetinkových láhvích balených po šesti kusech. Nyní se začal zvyšovat počet restaurací, které nabízejí točený Czechvar a prodej sudového Czechvaru tak za první pololetí stoupl o 32 procent, je tedy vyšší než jeho prodej za celý minulý rok 2006.

Pivo značky Czechvar bylo také v březnu vybráno jako jeden z nových klíčových produktů, které společnost Anheuser-Busch propagovala na své výroční obchodní konferenci v New Orleans, které se účastnilo přes šest tisíc velkoobchodníků. „Podle ohlasů, které jsem slyšel, je naše pivo přijímáno velmi příznivě díky jeho jemné chuti,“ sděluje dojmy z konference Robert Chrt.

Spekulace některých médií, která uzavření importní smlouvy mezi pivovary Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zpochybňovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. „Rozhodně se nejedná o dohody, které by ohrožovaly hodnotu známky nebo předurčovaly cestu privatizace. Já osobně považuji za úspěch, že se nám podařilo využít distribučních kanálů firmy Anheuser-Busch,” konstatoval ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Podle analýzy ministerstva zemědělství je smlouva standardní obchodní smlouvou a nelze z ní vyvozovat jakékoliv jiné nároky AB vůči Budvaru nebo České republice. Uzavření smlouvy nemůže mít za následek jakékoliv spojení obou podniků. (Euro)

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V těchto dnech byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se v současné době skládá ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů je zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé České republice, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážejí mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy jsou celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chrání pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťují menší skříňové automobily.

„Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budějovického Budvaru.

Nové tahače jsou technicky dokonalejší, splňují emisní limity EURO 5 a mají úspornější provoz. Spotřeba motorové nafty se u těchto tahačů při plném vytížení a jízdách po České republice pohybuje okolo 33 litrů/100 km. Tahače jsou vybaveny klimatizací i nezávislým topením pro ulehčení náročné práce řidičů. Hodnota investice je přes 6 mil. Kč. Zvláště ve vrcholící letní sezóně budou nové tahače zárukou plynulých dodávek piva do distribučních středisek Budějovického Budvaru v celé České republice. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

"V nadcházejících letech by mělo být na různých místech v České republice každý rok otevřeno přibližně pět nových Kozloven," uvedli zástupci Velkopopovického pivovaru v tiskové zprávě.

Pivovar Topvar je v Česku v rámci skupiny SABMiller nejbližším partnerem společnosti Plzeňský Prazdroj s jeho pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. (Aktuálně)

Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončil zavedení systému na jímání kvasného CO2 z výroby, který bude zpětně použit při jiných fázích výroby piva. Tento systém je tedy šetrný k životnímu prostředí hned dvakrát.

Zavádění jímání kvasného CO2 z výroby bylo ve Velkých Popovicích dokončeno začátkem léta a investováno do něj bylo 13,3 milionu korun. Princip je jednoduchý: oxid uhličitý vzniká kvasným procesem při výrobě piva a do této doby byl vypouštěn do ovzduší. Zároveň bylo nutné nakupovat jiný oxid uhličitý, vyrobený z fosilních zdrojů, který byl potřeba při dalším stupni výroby piva. Je tedy ideální použít kvasný CO2 a šetřit fosilní zdroje. Tento systém už funguje v pivovarech v Plzni a Nošovicích, v Popovicích však byl zprovozněn v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu. Nyní je tedy i velkopopovický pivovar schopen jímat kvasný CO2 a používat ho zpětně pro svou potřebu na stáčírnách a při výrobě piva.

„Šetříme tím životní prostředí hned nadvakrát – jen za první rok provozu zařízení nebude nutné vyrobit z fosilních zdrojů asi 2000 tun oxidu uhličitého, a navíc pak toto množství nebude končit v atmosféře jako odpadní produkt pivovaru,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík.

V období let 2005 - 2007 snížil Plzeňský Prazdroj objem skutečných emisí CO2 o 55 tisíc tun. Zároveň preferuje jako topné médium zemní plyn, který uvolňuje nejnižší množství CO2 ze všech paliv, a kromě něho ještě ve svých provozech spaluje ekologické biopalivo. Výsledkem je, že na jednu tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého připadá v pivovarech Plzeňského Prazdroje 25,5 tisíce piv, což je nejlepší výsledek ze všech evropských pivovarů skupiny SABMiller.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Od začátku června se v českých obchodech začíná objevovat zcela nová a unikátní přepravka na pivo Velkopopovický Kozel, která má netradiční dřevěný vzhled. Tato přepravka je zcela ojedinělá i ve světovém měřítku a již získala ocenění Obal roku, udělované českou obalovou asociací SYBA. Během následujících měsíců (1 rok) bude vyměněno celkem 650 000 kusů. Změna přepravky je součástí celkové změny obalů, v dubnu přešel Velkopopovický Kozel na moderní lahve typu Gold, které jsou například o 20 % lehčí oproti předchozím lahvím.

Světově unikátní přepravky byly během posledních 8 měsíců vyvinuty ve spolupráci se specializovanou anglickou designérskou firmou Radius Desing a belgickým výrobcem přepravek DW Plastics. Tato nová přepravka kopíruje dřevěný grafický styl značky, používaný v posledních letech. Jako první se s ní setkáte v celé obchodní síti u výrobků Velkopopovický Kozel 11° Medium a Černý.

„Právě dřevo charakterizuje tradiční hodnoty a tradiční recepturu tohoto tradičního českého piva. Nová přepravka má povrchovou strukturu jako dřevěný masiv, potisk loga připomíná tisk na dřevo, který zdůrazňuje jeho strukturu. Právě toto byl největší oříšek pro výrobce, který nakonec vyrobil přepravku, která je skutečně originální a specifická,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Dřevěná“ přepravka byla oceněna označením „Obal roku“ obalovou asociací SYBA, která hodnotí obaly výrobků. Nový design přepravek a lahví Velkopopovického Kozla je součástí projektu zlepšení obalů všech značek Plzeňského Prazdroje. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Slováci pravděpodobně ještě letos budou chodit na pivo značky Kozel do nových restaurací. Pivovar Topvar, který na tamním trhu Kozla zastupuje, už vypsal výběrové řízení na podobu nových restaurací.

Aktuálně.cz má k dispozici vizualizace od firmy, která je zatím favoritem na nový design. "Zadávali jsme výběrové řízení. První fázi vyhrála společnost Moravia Propag. Nové restaurace plánujeme. Zatím ale nemáme stanovený pevný termín pro jejich otevření. Je možné, že se ještě pozmění i design hospod," říká mluvčí Topvaru Drahomíra Mandíková. Hospody, které by měly na Kozla přilákat nové zákazníky a posílit image značky na Slovensku, se liší od českého konceptu.

Přibude i českých Kozloven

"Zadání bylo udělat hospodu pro sportovce ve věku 25-40 let. Má oslovit hlavně lidi, kteří rádi jezdí na kole, jezdí na raftu nebo létají na paraglidingu. Všechny tyto prvky jsme do interiéru vsadili," říká Zdeněk Krajina z Moravia Propag.

Slovenská Kozlovna má mít podobně jako česká uprostřed dřevěné lavice. Rozdíl je ale ve výzdobě prostoru a ve speciálních prvcích. Na Slovensku by kvůli zaměření na sportovce mělo být například osvětlení ve tvaru padáku nebo barové stoličky připomínající cyklistické sedlo. V rozích hospody se počítá se speciálními pohodlnějšími a luxusně působícími kouty pro menší skupinky lidí.

V Česku už Kozel jednu pilotní Kozlovnu otevřel. Na rozdíl od plánovaných slovenských hospod je ale určena pro trochu jinou cílovou skupinu. Sice také míří na mladé lidi a má moderní design, ale měla by oslovit i starší zákazníky.

Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union, je po rozsáhlé rekonstrukci již opět plně v provozu. „Po více než půl roce náročné rekonstrukce můžeme naši pivovarskou bránu opět plně využívat,“ řekl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík.

Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, byla za dlouhé roky používání již velmi opotřebovaná. Drinks Union, jehož je Pivovar v Kutné Hoře součástí, se proto po dohodě s památkáři a vedením města rozhodl tuto část stavby zrekonstruovat. Práce na opravě brány začaly v listopadu loňského roku. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru stála více než jeden a čtvrt milionu korun.

Jedním z důvodů rekonstrukce brány bylo podle Zdeňka Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána byla staticky narušena, proto jsme ji museli opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázích stavebních prací nejprve specializovaná firma sundala původní historickou klenbu brány tak, aby mohly být opraveny nosné pilíře. V další fázi pak stavební firma zrekonstruovala klenbu v původní podobě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovary Staropramen prodaly areál pivovaru Braník v Praze společnosti ING Real Estate Development, která v objektu plánuje výstavbu bytů. Sdělila to mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová s tím, že ING Real Estate Development zvítězila ve výběrovém řízení. Cenu transakce neuvedla.

"S ohledem na nutnou změnu územního plánu a celý schvalovací a povolovací proces předpokládáme, že s novou výstavbou v areálu bývalého pivovaru Braník začneme pravděpodobně do tří let, a to s investicí zhruba dvou miliard korun," uvedla mluvčí ING Real Estate Development Renáta Kodadová.

O finální podobě projektu podle ní zatím není rozhodnuto. ING Real Estate ale předpokládá výstavbu bytů, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a další služby.

Výběrové řízení na prodej areálu vyhlásily Pivovary Staropramen v březnu letošního roku. Pozemek má rozlohu zhruba 52.000 metrů čtverečních. V areálu se nachází 13 budov s celkovou zastavěnou plochou všech podlaží 33.500 metrů čtverečních.

"V rámci jednání s budoucím investorem nás samozřejmě zajímal také záměr investora, který s areálem má. Těší nás, že v objektu bývalého pivovaru vzniknou nové byty, je to důstojné pokračování využití tohoto místa," uvedl Zdeněk Lux, dřívější vrchní sládek pivovaru Braník, nyní vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Podle výrobního a technického ředitele Pivovarů Staropramen Františka Šámala se výstav pivovaru Braník neustále zvyšoval a v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva. Rostoucí výstav ale vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Pivovary Staropramen jsou s 15procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Nyní mají v Česku dva výrobní provozy - Staropramen a Ostravar. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

ING Real Estate je mezinárodní realitní společností s celkovým portfoliem více než 91 miliard eur. Je součástí ING Group Foto zde .. . (České noviny)

Jsme pravděpodobně jediní v Čechách, kteří točí pivo z dřevěného, vysmoleného sudu. Sudy jsou vyrobeny na zakázku z dubového dřeva, které je nařezáno kolmo nebo lehce s odchylkou k letokruhům aby později po zatažení pórů neunikal ze sudu tlak. Po nařezání se dřevo nechává vyschnout na vzduchu - 1 cm dřeva ročně z každé strany. Dřevo na pivní sudy je mnohem silnější (od 40 – 50 mm) nežli dřevo na sudy vinné nebo na destiláty, protože musí udržet i tlak CO2, který při dozrávání vína a co.není potřeba.

Z tohoto důvodu se také sudy smolí smolou, která je přírodním produktem a získává se pomocí destilace z pryskyřic stromů. Smolení pak pozitivně ovlivňuje chuť piva a musí se nejpozději jednou za rok obnovovat.

Pivní sudy se narážejí palicí přes mosazný kohout a čepují se samospádem. Existuje mnoho druhů napodobenin dřevěných sudů s nerezovou nebo durolitovou plastovou vložkou, ale uznejte sami, to není to pravé dubové nebo snad ořechové??

Tuto raritu si nenechte ujít každý čtvrtek od 17 hod. Na co se můžete těšit? Máme skladem sudy od 10 do 400 litrů nevysmolené z různých druhů dřev a krajin, ve kterých budou piva dozrávat až několik let než je ručně nalahvujeme a necháme ještě trochu uležet, pak teprve je budete moci ochutnat.

Já osobně se těším na naše piva z Francouzského (Barrique) sudu čepované z Bavorského vysmoleného sudu samospádem mosazným kohoutem !!!

Myslím, že pro pivo a jeho chuť děláme hodně a že u nás jsou a budou piva, která jsou ORIGINÁLEM! Ti co přijdou bez nápadu po nás, budou jen kopií originálu a každá i ta sebelepší kopie je a zůstane jen pouhou kopií. (F. Richter - Web Pivovar U Bulovky)