Dobřanský pivovar Modrá Hvězda se umístil se svými pivy na předních příčkách druhého ročníku celorepublikové soutěže „Jarní cena českých sládků 2008,“ která se konala v Pivovarském dvoře Zvíkov.

Do soutěže, ve které mezi sebou bojovaly minipivovary s roční výrobou piva do pěti tisíc hektolitrů, se přihlásilo celkem 31 pivovarů s 121 vzorky. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti kategorií a hodnotilo je celkem dvaapadesát degustátorů.

Jak informovala Simona Sýkorová, ředitelka Městského kulturního střediska Dobřany, dvanáctistupňový ležák Dobřanská hvězda obdržel v kategorii světlý ležák první místo. „Tato kategorie je nejprestižnější, navíc ležáky vaří většina pivovarů, proto je ocenění pro Dobřanské skutečné kolosálním úspěchem,“ sdělila Sýkorová.

Kromě toho se pivovar Modrá Hvězda umístil ještě na druhém místě s šestnáctistupňovým pivem Dobřanský dragoun, a to v kategorii polotmavých speciálů. V kategorii extra speciály obhájil obhájil sedmnáctistupňový Dobřanský řezáč třetí pozici.

Prvenství udělalo velikou radost sládkovi Petrovi Petružálkovi. „Toto ocenění považuji za takovou sklizeň za tu píli a lásku, kterou pivovarskému řemeslu věnuji,“ pochlubil se Petružálek. Zároveň poděkoval majiteli pivovaru Josefu Kozlerovi za to, jak pivovar vede a za investice, které do něj vkládá. Podle Petružálka se v tomto roce navíc můžeme těšit na novinky včetně svrchně kvašeného piva.

V Dobřanech tímto oslavy nekončí. „Letos v červnu oslaví pivovar Modrá Hvězda deset let od svého založení. Oslavy založení se uskuteční v rámci oslav výročí 765 let města Dobřany, a to ve dnech 13. – 15. června,“ informovala Sýkorová, která na akci všechny zve.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Miroslava Vejvodová | Foto: Simona Sýkorová

Klasicky vařené litovelské pivo získalo za poslední tři roky absolutně nejvíce ocenění ze všech českých piv.

„Absolutně nejvíce ocenění na prestižních anonymních degustačních soutěžích v posledních třech letech získalo klasicky vařené pivo z hanáckého Pivovaru Litovel. Úspěšné tažení poctivého litovelského piva je obdivuhodné, zasedací místnost vedle kanceláře ředitele pivovaru je poháry, medailemi a diplomy nabitá k prasknutí. Jen za poslední tři roky jich přibylo sedmnáct.“ Informoval o tom Miroslav Slaný.

Každý rok se v České republice konají čtyři prestižní anonymní degustační soutěže. Česká pivní pečeť v Táboře, Pivex v Brně, Pivo České republiky v Českých Budějovicích a České pivo v Praze. Všech čtyřech se litovelský pivovar pravidelně zúčastňuje. Pokaždé přiveze domů medaile. Letos už proběhly dvě – Česká pivní pečeť a Pivex. Z jihočeského Tábora si litovelské pivo odvezlo zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Z brněnského Pivexu dvě stříbrné. Žádné jiné pivo se takto pravidelně na nejvyšších příčkách neumísťuje. Co za tímto až neuvěřitelným úspěchem litovelského piva stojí? Odpověď zní: Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních receptur a poctivost starého pivovarnického řemesla. V době, kdy je celý svět přeplněn pivy unifikované chuti, se tradiční výroba stává významnou konkurenční výhodou.

„Poslední roky nám přináší opravdu nevídanou sbírku ocenění. To jen dokazuje, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Použití vhodných surovin, přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání je na pivu poznat. Přináší mu plnou, vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ říká Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

V porovnání s europivy je výroba klasických piv až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Na rozdíl od technologií používaných v pivovarnických gigantech je tradiční způsob výroby postaven na přirozených procesech kvašení a delší době zrání, které ovlivňují výslednou chuť i kvalitu piva. Rozdíl je i v samotném vaření. „Pivo od počátku vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se z úsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce,“ vysvětluje Petr Kostelecký sládek pivovaru Litovel.

Litovelské pivo nesbírá medaile jen doma, ale i ve světě. Vítězí i na světových anonymních degustacích v konkurenci s pivy ze všech koutů světa. V kanceláři ředitele pivovaru tak můžete spatřit třeba i stříbrné ocenění v nejprestižnější kategorii ležáků z mezinárodního pivního festivalu ve Stockholmu, kde spolu soutěžilo více než tisíc druhů piv, nebo Evropskou pivní hvězdu z evropské soutěže v německém Norimberku.

„Všechna naše získaná ocenění jsou z anonymních degustací, kde o kvalitě rozhodují profesionální degustátoři, kteří dopředu nikdy neví, které pivo zrovna hodnotí. Proto mají tato ocenění vysoký punc a opravdu o něčem svědčí. Jsou pro nás o to cennější, že je získáváme pravidelně jak doma tak na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Nejedná se o nějaké náhodné umístění. To je důkazem opravdu vysoké kvality našeho klasicky vařeného piva,“ vysvětluje Miroslav Koutek.

„K dlouhodobému úspěchu se však téměř vždy musí sejít více prvků najednou. Nám v Litovli se podařilo skloubit tři základní prvky dohromady: V první řadě jsou to dokončené rozsáhlé rekonstrukce v pivovaru, dále potom přesné dodržování klasických technologických postupů a v neposlední řadě kolektiv zkušených pivovarníků, který všemu dává duši,“ dodává Koutek.

Zdroj: Deník | Autor: Bohdana Stočková

„Připadám si spíš jako ředitel než jako majitel, v pivovaru jsem denně. Dnes jsem začal v půl sedmé ráno, ale dřív jsem přicházel kolem tři čtvrtě na šest,“ říká Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk, který od roku 2000 i vlastní.

Do Pivovaru Nymburk přišel Pavel Benák v roce 1985 jako ekonom a pracoval v něm v této funkci deset let. Vroce 1995 se stal obchodním ředitelem skupiny Pivovarů Bohemia Praha, do níž se nymburský pivovar začlenil začátkem 90. let. Ve skupině se několikrát měnili akcionáři a Benák od ní odkoupil nejdřív Pivovar Nymburk jako samostatnou firmu a v roce 2000 pak i veškerý movitý a nemovitý majetek, který měl pivovar do té doby v pronájmu. A začal pracovat na změnách. Fenomén Postřižin „Naše pivo se dřív jmenovalo Polaban, jenže když jsme někam přišli a řekli, že nabízíme Polaban z Nymburka, tak si vybavili tak nejspíš fotbalový klub. Jinde zase reagovali tak, že určitě bereme vodu z Labe, takže něco takového nechtějí. Tak jsme hledali nový název a Postřižinské pivo se nabídlo téměř samo,“ vzpomíná Benák.

Právě nymburský pivovar je totiž tím, kde malý Bohumil Hrabal prožil několik let jako nevlastní syn správce a ředitele pivovaru. Menzelův film se sice už točil jinde, ale autentické Hrabalovy zážitky vtělené do Postřižin pocházejí z Nymburka. „Postřižiny jsou náš fenomén. Ne každý pivovar má za sebou takovou historickou zkušenost, navíc podloženou člověkem jako Bohumil Hrabal, který měl rád pivo a dokázal je prolnout celou svou tvorbou,“ říká Benák. Když se však pivovar rozhodl požádat Bohumila Hrabala o souhlas s přejmenováním piva na Postřižinské, neměl žádnou záruku, že uspěje. „Pan Hrabal na Nymburk zanevřel, protože ho v minulosti vyloučili z přípravného výboru pro oslavy založení města. Řekli jsme, že ho musíme přitáhnout zpátky. Zajeli jsme za ním se žádostí – nakonec nám tužkou na kus papíru napsal různé varianty možných názvů nymburského piva a uznal, že název Postřižinské pivo je nejlepší.“ Hubená léta Pivovar však v době Benákova návratu v roce 1996 nebyl v nijak růžové situaci. Propadal se prodej, velké pivní značky přetahovaly nymburskému pivovaru tradiční restaurace v regionu. Došlo také k destrukci téměř celého výrobního oddělení, takže výrobní tým musel nový ředitel postavit znovu. „Tři až čtyři roky trvalo, než jsme pivovar stabilizovali. Půldruhého roku jsme sháněli půjčku, pak jsme ji museli pět let splácet. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli jsem měl do toho vůbec jít,“ říká majitel.

V roce 2000 měl však pivovar nejhorší období za sebou a dal se kompletně koupit. „Od roku 2004 jsme se mohli pustit i do větších investic, vyměňujeme stroje a zlepšujeme technologie. Pořád ale vaříme pivo klasickou technologií na dva rmuty a máme rozdělené kvašení a dokvašování,“ vysvětluje manažer. Pivovarničtí odborníci zatím klasickou cestu oceňují – Francinův ležák, který je jednou ze značek Postřižinského piva, získal loni v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v prémiové kategorii první místo.

Český trh se však celkem rychle nasytil, takže se manažer musel začít rozhlížet po nových obchodních příležitostech. „Dnes už se tu víc piva neuplatní. Jediná šance, jak zvýšit výstav, je export.“ Košer pivo Nymburský pivovar dnes exportuje do jedenácti zemí, nejvíc do Německa, ale také do Švédska, Francie, Slovinska, Velké Británie, Itálie, Izraele a v menších objemech do USA, Rumunska, Dánska a Austrálie. Do Izraele začal loni vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. „Museli jsme upravit částečně technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. Ale není pravda, že košer pivo vyžaduje nějaké restriktivní podmínky. Omezení se týkala spíš používaného ječmene než výrobních procesů. Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a po dvou měsících jsme osvědčení dostali.“

Zmíněný ječmen (a jeho současné ceny) patří mezi aktuální ředitelovy starosti. „Co se děje s cenou surovin v posledním půlroce, jsem nezažil za celou svoji praxi. Cena ječného sladu se zvedla téměř dvojnásobně a zdražování se týká i chmele. Reagovat můžeme jen obtížně – slad musíte dát do várky velké i malé a konkurence vám zase nedovolí promítnout zdražení všech vstupů jen tak do ceny piva. Zvednout ji můžeme jen o tolik, kolik nám umožní trh. Pomáhá nám, že máme dlouholeté těsné vztahy s dodavateli a že jsme místní pivovar, takže náklady na distribuci a na reklamu nejsou tak velké.“

Další možný potenciál rozvoje vidí Pavel Benák mimo jiné v pivní turistice. „Cítíme, že v turistickém ruchu je boom, a přitom zatím nedokážeme uspokojit požadavky lidí, kteří chtějí jezdit do Hrabalova pivovaru na exkurze. Vidím tady svůj rest a je to pro mě osobně věc, na které dnes pracuji nejvíc. Rozvoj turistiky v regionu ovšem souvisí i se změnami územního plánu, možnostmi získat prostředky z evropských fondů na podporu místní infrastruktury a tak dál.“ Zahraji si v muzikálu I proto se pivovar pod Benákovým vedením věnuje také podpoře života v obci a kulturním projektům spojeným s Hrabalovým jménem. „Budeme podporovat výstavu fotografií Bohumila Hrabala, která přes Jindřichův Hradec a Brno doputuje do Nymburka. Podpořili jsme uvedení Postřižin v pražském divadle ABC a podílíme se také na přípravě letního ochotnického muzikálu Postřižiny. Měl by se hrát na Berounsku a dvě představení budou i v Nymburce. Organizuje to Miloslav Frýdl z Dobřichovic, záštitu převzal krajský úřad. Nabídli nám tam role, takže se v muzikálu možná objevím spolu se starostou Nymburka a krajským hejtmanem coby člen správní rady pivovaru. Počítám ale, že budeme jen sedět u stolu, vlastní hraní přenecháme těm, co to umějí.“

***

PAVEL BENÁK

Rodina: Ženatý, dvě děti, obě studují.

Auto: „Jsme Češi, máme jezdit českými auty, takže Škoda Superb.“

Hudba: „Mám rád Eltona Johna a Phila Collinse.“

Volný čas: „Lyžování, respektive spíš běžkaření, a pak mám také doma malý vinohrad a vždycky na podzim sezvu přátele a sousedy na vinobraní. Ale jde spíš o společné posezení, vyrobím maximálně sto litrů vína.“

Dovolená: „Rád cestuji. Během mého letošního pobytu na Kubě se Fidel Castro vzdal všech funkcí.“

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jaroslav Krupka

Namísto rezavého nápoje typické nahořklé chuti poteče zítra z více než tří tisíc píp tekutina zelenkavá. Jen jediný den v roce, na Zelený čtvrtek, si mohou lidé vychutnat specialitu brněnského pivovaru Starobrno - zelené pivo. Letos už potřetí.

"V prvním roce jsme vyrobili pouze pětaosmdesát hektolitrů této speciality. Vloni už to bylo šest set padesát hektolitrů a letos dva tisíce. Sudy také poprvé zamíří nejen na Moravu, ale také do Čech. Bude se prodávat na třech tisících míst," uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Na Zelený čtvrtek něco zeleného

Třináctistupňový zelený nápoj je brněnskou specialitou - podobný nevyrábí žádný jiný v pivovar v České republice a nejspíš ani na světě.

"Je to způsob, jak doplnit starou tradici, která velí pojíst na Zelený čtvrtek něco zeleného. Receptura je samozřejmě tajná," podotkl vrchní sládek a vynálezce zeleného piva Petr Hauskrecht.

Pivo světle zelené barvy se neprodává v lahvích, ale pouze v sudech. To proto, aby ho nebylo možné pít jindy než v určený den.

Před dvěma lety se k moku dostali jen šťastlivci, kteří přišli do té "vyvolené" hospody, která i tak měla jen omezené množství. Od loňska už žádné limity neplatí.

"Specialitu si mohli objednat majitelé hospod a restaurací, kde se točí Starobrno nebo Krušovice. Ty patří od loňska spolu s námi pod společnost Heineken," vysvětlila Eliášová. Podle ní však zelené pivo nebude k dostání všude, kde se tyto značky prodávají.

Recept? Tajný!

Listy eukalyptu neboli blahovičníku, které s oblibou pojídá medvídek koala, stály u zrodu nápadu na zelené pivo. Pochází z hlavy Petra Hauskrechta, dnes vrchního sládka brněnského pivovaru Starobrno, a je starý je skoro osmnáct let.

"Sáček eukalyptových listů jsem si přivezl z výletu do Portugalska v roce 1990. Původně mi měly posloužit jako odpuzovač molů - to se o nich totiž říká. Ale když jsem se vrátil do práce, tehdy to bylo v Praze, napadlo mě, jak by asi chutnalo pivo s přídavkem těchto listů," popisuje cestu od nápadu k půllitru plnému zeleného piva Hauskrecht.

Chuť, která z tohoto pokusu vzešla, charakterizuje jako "zajímavou". Po eukalyptu byla navíc trochu větrová. "Pohrávali jsme si tehdy s myšlenkou, že takové pivo si chlapi dají jako poslední, než půjdou z hospody domů. Aby jim z pusy příjemně vonělo. Ale tehdy šlo spíš o zárodek nápadu, kdežto dnešní zelené pivo je už dospělý jedinec," přemítá sládek.

Výroba zeleného piva se od toho běžného liší už od prvního kroku. Všechny ingredience se do zeleného piva přidávají už při vaření. Jejich počet prozradí sládek jen velmi neochotně a přibližně.

"Jsou to jednotky. Nic bližšího vám neřeknu," usmívá se tajemně.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Skálová | Foto: Monika Tomášková

O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

Milionové investice, například robotizace výroby, výrazné zvyšování výroby piva, dodávání svijanského piva novým odběratelům. To jsou plány, které v letošním roce čekají Pivovar Svijany. Ba co víc, prakticky vše ještě v první polovině letošního roku.

„V loňském roce jsme vyrobili 265 916 hektolitrů piva, o rok dříve 227 785 hektolitrů. A plán na letošní rok je vyrobit 300, možná i 310 tisíc hektolitrů,“ prozrazuje Boleslavskému deníku smělé plány ředitel Pivovaru Svijany Josef Horák.

K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, má v prvních dvou měsících letošního roku dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 procent piva, v únoru dokonce 125 procent,“ pokračuje ředitel. První letošní čísla jsou tudíž nejlepším důkazem toho, že nárůst výroby bude i v roce 2008 pokračovat.

Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybuje okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, je potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ říká ředitel.

Co vše se během několika následujících měsíců v Pivovaru Svijany chystá? V květnu se mají rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibude šest nových tanků. Každý pojme 630 hektolitrů piva. Další investicí, plánovanou už na příští měsíc, je paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětluje Horák.

Tento krok ušetří i několik pracovních sil. Neznamená to však, že by pivovar propouštěl. „Vzhledem k plánovanému navyšování výroby počítáme s těmito pracovníky jinde ve výrobě,“ ujišťuje ředitel.

Během prvního pololetí se rovněž plánuje postavit větší pivovarskou prodejnu a větší sklad. Všechny tyto úpravy budou znamenat, že v pivovaru bude možné ročně vyrobit zhruba 350 tisíc hektolitrů piva ročně.

I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlá i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v České republice. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ říká Horák.

V letošním roce se svijanské pivo, stejně jako každý rok, zúčastní i mnoha soutěží. Ta nejprestižnější, v Českých Budějovicích, pivovar teprve čeká. Už nyní v březnu se však může pyšnit některými čerstvými oceněními. Jde například o první místo pro nealkoholické pivo Vozka, které Svijany získaly v Táboře. Tam získaly i Pivní pečeť 2008.

Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v loňském roce už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomíná Horák.

Stejně jako každý rok nebude ani letos chybět ve Svijanském Újezdu monstrózní akce Pivovaru Svijany. Dvanáctého července se uskuteční oblíbené Slavnosti piva. Loni přišlo patnáct tisíc platících diváků. A letos? Účast určitě nezůstane za očekáváním, z patnácti kapel, které budou hrát na dvou pódiích, se představí například Kryštof, Rangers či Anna K. Už devatenáctý ročník slavností bude, co se týče hudby, žánrově velmi pestrý.

A na co se mohou těšit přímo obyvatelé Mladé Boleslavi? Svijanské pivo už je snad ve všech supermarketech, také v mnoha boleslavských restauracích se Svijany točí. A na duben roku 2008 se chystá úplná novinka, která potěší každého svijanského fajnšmekra.

„V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ láká Horák.

Půjde teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna je přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídá Horák úspěch i boleslavské prodejně a připomíná, že například jen cyklistických dresů s logem Svijan už pivovar prodal zhruba tisíc.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jan Lastovička

Sto dnů od zahájení provozu už mají za sebou českobudějovické Masné krámy. Po celkové rekonstrukci si proslulá restaurace na nezájem návštěvníků nemůže stěžovat.

„Hosté vypili přes sto tisíc velkých a malých piv,“ ohlédl se Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru, n. p., za sto dny provozu, které uplynuly minulý týden. V restauraci se vypilo 533 hektolitrů čepovaného piva, nejoblíbenějším druhem je kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který má na prodeji podíl 91% – celkem 486 hektolitrů.

Za sto dnů naplnili výčepní 99 703 půllitrů a číšníci naservírovali hostům 23 212 porcí hlavních pokrmů. „Pečených vepřových kolen si hosté objednali sedm set dvacet,“ uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. Doplnil, že nejvíce se vydalo porcí „Pivovarského guláše“, na kterém si pochutnalo 1838 jedlíků.

Turisté už se zajímají i o pohlednice pivnice, která byla uvedena do provozu po dlouhých pěti letech. „Připravují se,“ potvrdil včera Marcel Getz z Turistického a mapového centra na náměstí Přemysla Otakara II. „Jakmile budou hotové, okamžitě se stanou součástí naší prodejní expozice pohlednic,“ doplnil Getz na adresu novinky, která by měla být hotova do měsíce.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 2002, kdy byl v rámci licenční výroby uveden na ruský trh, dosáhl pozice nejúspěšnějšího a podle průzkumů již také nejznámějšího českého piva. Objem výroby zaznamenává obrovský nárůst a za období posledních 12 měsíců překročil hranici 1 000 000 hl. Velkopopovický Kozel se stal v Rusku „domácí“ značkou a je k dispozici po celém obrovském ruském území.

"Je pro nás velké uspokojení, že v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že ruským spotřebitelům chutná a mají ho rádi. Díky svým kvalitám a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Sergej Gazarian, manažer značky Velkopopovický Kozel v Rusku.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvi a plechovce – a také čepované v sudech. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru a pravidelné testovací panely expertů.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 25 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivné slávnosti patria neodmysliteľne k pivu ako takému. Tradičný Oktoberfest v Mníchove, Pivné slávnosti v Tábore, alebo aj Junifest v Bratislave stále lákajú pivného gurmána a milovníka pivnej rôznorodosti k včasnému naplánovaniu termínu zúčastniť sa týchto atraktívnych slávností dobrého piva.

Pivovar Kaltenecker organizoval svoje prvé pivné slávnosti v januári 2007 k okrúhlemu 10. výročiu založenia pivovaru. Rožňava sa tak stala na tri dni centrom pivnej rôznorodosti na Slovensku, nakoľko okrem vlastného sortimentu piva Kaltenecker sme do ponuky mohli zahrnúť aj zaujímavé hosťujúce pivá od našich priateľov z partnerských minipivovarov z Českej republiky a Maďarska. Úspech nielen inšpiruje, ale aj zaväzuje a preto sme sa rozhodli za pravidelné organizovanie pivných slávností v pivovare Kaltenecker v Rožňave.

Nakoľko január kvôli studenému počasiu nie je celkom ideálny termín na podobné hromadné oslavy dobrého piva (aj keď práve vtedy pivovar oslavuje svoje narodeniny), rozhodli sme sa, že spojíme naše pravidelné májové burzy zberateľov pivných suvenírov s termínom pivných slávností.

Čo teda chystáme na 2.ročník pivných slávností v pivovarskej reštaurácii Kaltenecker? V prvom rade zaujímavú ponuku pivných špeciálov z vlastného portfólia : 8 druhov čapovaného piva Kaltenecker vrátane jednej super novinky, ktorá bude mať premiéru až v prvý deň pivných slávností. Utajenie tohto ultra špeciálu je z jediného dôvodu: klub zberateľov pivných suvenírov „Kaltenecker club“ oslavuje v máji svoje okrúhle 15. výročie od svojho vzniku. Tento pivný špeciál bol navarený jednak ako darček k tomuto peknému okrúhlemu jubileu pre našich priateľov zberateľov a zároveň bude oficiálnym pivom 2.pivných slávností. Prezradíme snáď len toľko, že pivo tohto typu ešte na Slovensku varené nebolo a taktiež nemá žiadnu tradíciu konzumácie v našich končinách.

Okrem našich ôsmych druhov piva Kaltenecker znovu obohatia ponuku aj pivá zo zahraničných minipivovarov, napr. určite nájdete špeciály z nového českého pivovaru Kocour z Varnsdorfu , z pivovaru Pivovarský dum Praha, z pivovaru Permon zo Sokolova, z maďarských pivovarov nebudú chýbať Serforrás z Miskolca, alebo Palóc z Ballasagyarmatu. Okrem už menovaných ešte stále rokujeme aj s ďalšími zaujímavými malými pivovarmi a veríme, že ponuka bude ešte bohatšia.

Okrem zaujímavých pivných špeciálov každý večer ponúkame atraktívne pivné súťaže, živú hudbu rôznych štýlov a tradičnú sobotnú medzinárodnú burzu zberateľov pivných suvenírov s novinkami z nášho pivovaru, ako aj so zaujímavými cenami v tombole.

K výnimočnému pivu patrí aj lahodné jedlo, preto 2.pivné slávnosti budú aj v znamení špecialít k pivu a rozšírenému menu v ponuke jedál.

Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács

Banskobystrický pivovar plánuje v roku 2008 hospodáriť so ziskom vyše 10 miliónov Sk a medziročne zvýšiť predaj o 10 %. Na tuzemský trh chce dodať 70 000 hektolitrov a maďarským zákazníkom 19 000 hl piva.

Najmenší slovenský pivovar s 2-% podielom na domácom trhu preinvestuje v tomto roku 20 miliónov Sk do novej technológie. Okrem vlastných zdrojov sa bude usilovať získať financie z eurofondov.

"Pivovar v konkurze sme získali v máji 2007 s dožívajúcou zastaranou technológiou ešte z čias jeho vzniku v 70. rokoch minulého storočia. V 90. rokoch ho sprivatizoval miestny podnikateľ Pavol Čupka. Počas 4 roky trvajúceho konkurzu správca konkurznej podstaty sanoval výrobu a zachránil firmu pred likvidáciou. Takmer 40 rokov sa však do fabriky neinvestovalo," uviedol konateľ spoločnosti Branislav Cvik.

Poznamenal, že v roku 2007 investovali v pivovare vyše 20 miliónov Sk z vlastných zdrojov najmä do výmeny starých vykurovacích telies a nákupu novej plniacej linky za asi 5 miliónov Sk z Českej republiky. "Muzeálnu technológiu nahrádzame postupne modernou. Doteraz sme vymenili asi jednu tretinu starých zariadení," povedal konateľ.

Celkovú výrobnú kapacitu 350 000 hl piva ročne využívajú v pivovare zatiaľ na asi 20 %. Okrem zlatistého moku vyrába ročne približne 13 000 hl nealkoholických nápojov. V roku 2007 vykázal Banskobystrický pivovar zisk 5 miliónov Sk a vyrobil 66 000 hl piva. Vlaňajšok bol prvým za ostatných 10 rokov, kedy spoločnosť nezaznamenala medziročné zníženie produkcie.

Terajší manažment prevzal pivovar s pôvodnými 84 zamestnancami. Dnes zamestnáva takmer 100 ľudí. Priemerná mzda dosiahla 18 900 Sk. S postupným zvyšovaním výroby bude prijímať aj nových zamestnancov.

Pivovarnícka tradícia sa v meste pod Urpínom začala ešte v roku 1501 udelením mestu takzvaného varečného práva ako privilégia. Novodobý Pivovar Urpín v Radvani - Kráľovej uviedli do prevádzky v roku 1971. Od mája 2007 pôsobí pod názvom Banskobystrický pivovar, s.r.o. Nové vedenie spoločnosti začalo celkovú obnovu firmy zahŕňajúcu reštrukturalizáciu technologického vybavenia a revitalizáciu obchodných a marketingových aktivít.

Zdroj: Dnes.sk

... Salima 2008, Zlatá chuť jižní Moravy 2008 a Zlaté plody jižní Moravy 2008

Pivovar Černá Hora vyrábí nealkoholické pivo Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu.V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7-10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu.

Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou:

Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol.

Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.

Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá.

Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány.

Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií membránové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40% alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná.

V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Emma zabijačkové hody neodnesla

Dne 1.2.2008 se na nádvoří pardubického pivovaru uskutečnil první ročník Zabijačkových hodů. I přes nepřízeň počasí a výpadky elektrického proudu se na akci dostavilo přes tisíc lidí, kteří si pochutnali na různých vepřových specialitách a hlavně pivu Pardubický Porter, které šlo ze všech nabízených druhů nejvíce na odbyt. Úspěch sklidila také soutěž v pojídání jitrnic, kterou s pěti a půl snědenými jitrnicemi za 15minut vyhrál pan Josef, který tak získal 100 piv zdarma.

Připravte se na Velikonoce

Nepřehlédněte naši akční nabídku prodejen Pivovarka, která je přizpůsobena pro období Velikonoc. V nabídce naleznete stáčená vína, stále oblíbenější „zelenou“ a hlavně Pernštejn Světlý ležák, který je za cenu, která se nemusí již nikdy opakovat. Navštivte naše prodejny a užijte si společně s výrobky Pernštejn Ten nejlepší velikonoční relax!!

Tmavý ležák Pernštejn uspěl v Táboře

Každoročně se v Táboře pořádají pivní slavnosti, jejichž součástí je i degustační soutěž „Pivní pečeť“. Stejně jako v roce 2007 i letos Pivovar Pernštejn a.s. získal jedno ocenění. Na bronzovém místě se umístilo pivo Pernštejn Tmavý ležák. Výroba tohoto piva byla započata teprve v roce 2006 a i toto ocenění je důkazem toho, že se v pardubickém pivovaru pivo vařit umí a uvedení Tmavého ležáku na trh bylo správným tahem.

Akční nabídky v prodejnách Pivovarka

Pivovar Pernštejn a.s. provozuje již 7 prodejen Pivovarka, které Vám nabízí piva z pardubického pivovaru za nejlepší ceny ve městě. V rámci zlepšení služeb Vám budeme navíc každý měsíc nabízet 3 akční výrobky, za ještě lepší ceny. Aktuální nabídku pro daný měsíc naleznete vždy na našich internetových stránkách.

Zdroj: Pernštejn.cz

Známá pražská restaurace „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nové technologii bude nyní restaurace „U Medvídků“ nově nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar. Restaurace „U Medvídků“ je v pořadí již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

České Budějovice, 7. března 2008 – Známá pražská restaurace a hotel „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nově vybudované technologii skladování piva bude nyní restaurace „U Medvídků“ nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar z tanků. „Zavedení tankového hospodářství přispěje k lepší kvalitě čepovaného piva, což nám umožní lépe konkurovat restauracím v okolí,“ říká Jan Göttel, spolumajitel restaurace „U Medvídků“.

Systém „U Medvídků“ je výjimečný tím, že tanky se staly nedílnou součástí interiéru pivnice a zákazníci je mohou vidět. Protože tanky nejsou tradičně umístěné v chladném sklepě, jsou jejich pláště izolovány a aktivně chlazeny. „Pokud vím, funguje taková technologie ve střední Evropě pouze na dvou místech – v českobudějovických Masných krámech a

U Medvídků. Jinak se využívá pouze v restauracích na zaoceánských lodích,“ říká Bohumil Maťha, technik a projektant Budějovického Budvaru, který za projekt odpovídal. Tankové hospodářství „U Medvídků“ zajišťuje skladování piva za ideálních podmínek a zabraňuje jeho kontaminaci nežádoucími mikroorganismy. Mikrobiologická čistota (sterilita) celého systému je pro zákazníka zárukou, že na stůl vždy dostane ležák nejvyšší kvality a čerstvosti. Senzorické a chuťové vlastnosti takového piva se blíží vlastnostem piva natočeného přímo z ležáckého tanku v pivovaru.

Zásobování restaurace „U Medvídků“ je realizováno pomocí originálního kontejnerového systému, který vyvinul Budějovický Budvar v roce 2007. Podstatou systému jsou tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hl. Pivo v nich vydrží studené nejméně 24 hodin. Kontejnery se, spolu s příslušenstvím, sterilují a následně plní v pivovaru. Po naplnění se kontejnery převezou do regionálního centrálního skladu. Do restaurace se pivo zaváží unikátním rozvozním automobilem s vlastním přečerpávacím a plnícím zařízením. Na místě určení se kontejner připojí přímo na pivní tank. Systém je, na rozdíl od většiny konkurenčních systémů rozvozu piva koncipován tak, aby na místě odběru odpadlo finančně i časově náročné čištění přívodního potrubí mezi tankem a přepravním kontejnerem před každým plněním. Přečerpávání piva z kontejneru do tanku trvá jen 12-14 minut.

Restaurace „U Medvídků“ je již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Společnosti Pivovar Broumov z Broumova se loni snížila produkce o 30 procent na 26 000 hektolitrů.

Hlavní příčinou byl propad odběru od obchodních řetězců Tesco a Coop Ústí nad Orlicí, kam podnik dodal asi polovinu své produkce. „Vedle nižšího prodeje do řetězců se na poklesu projevila také sílící konkurence velkých pivovarů,“ řekl jednatel a spolumajitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Nižší výroba se promítla i ve snížení počtu zaměstnanců z původních více než 30 lidí na nynějších 23. S dodávkami do řetězců Pivovar Broumov, který je nejmenší v Hradeckém kraji, začal v roce 2004. Krátce nato mu odbyt výrazně narostl, ze zhruba 13 500 hektolitrů v roce 2003 na 43 000 hektolitrů v roce 2005.

Ještě letos podnik kvůli dalšímu snížení dodávek řetězcům čeká mírný pokles výroby. Snížení by chtěl částečně vyrovnat novými kontrakty v Polsku.

Loni export pivovaru činil asi 1 000 hektolitrů a směřoval vedle Polska také do Německa a Ruska. Pod značkou Opat podnik vyrábí sedm druhů piv, z toho tři speciální.

Zdroj: MF Dnes

Někdy i komerční klienti zvolí pro svou propagaci upozornění na nějaký sociální problém. Tento typ reklamy budí mediální pozornost, ale nese i svá rizika.

Když v některých restauracích v Humpolci nebo v okolí přebere host trochu přes míru a začne se rozkřikovat, donese mu vrchní místo obyčejného půllitru zvláštní sklenici. Je na ní ženský obličej. Chytí-li sklenici za ucho, vypadá to, jako by svou pěst zabořil ženě do tváře. Vedle tváře je na sklenici nápis: „Prosím, ne, nenechte se ovládnout alkoholem.“ Kromě varování před domácím násilím pod vlivem alkoholu upozorňuje tato neobvyklá reklama na nealkoholické pivo Bernard Free.

„Nealkoholické pivo se většinou propaguje upozorňováním na to, že v opilosti nesmíte řídit. Bernard se ale takto postavil k jinému velmi aktuálnímu problému,“ říká Filip Kukla, copywriter agentury Euro RSCG Prague, která tuto reklamu vyrobila. „Kolegu to napadlo, když jsme seděli přímo v restauraci. Sklenice jsou v současnosti k dispozici v hospodách Rodinného pivovaru Bernard, ale nedostane je do ruky každý, výčepní jsou instruováni, aby je podávali opravdu jen těm hostům, kteří se začínají chovat agresivně.“ Euro RSCG Prague nyní soutěží s touto reklamou na newyorském kreativním festivalu NYF, jehož výsledky by měly být vyhlášeny ještě během jara.

Trend reklamy na komerční značku, který se současně snaží upozorňovat na nějaký sociální problém, odstartovaly pravděpodobně reklamy United Colors of Benetton v 80. letech minulého století. Značka svetrů, jejíž reklamy vytvářel fotograf Oliviero Toscani, se začala vyjadřovat k otázkám AIDS, rasismu, válčení, vždy prostřednictvím pokud možno šokujícího vizuálu. Toscani mimochodem u tohoto trendu zůstal i poté, co přestal pracovat pro Benetton – loni vzbudila pozornost jeho kampaň pro milánský módní dům Nolita, která ukazovala dívku s anorexií.

Ačkoli v ukazování drastických snímků italský fotograf mnoho následovníků nenašel, snaha propagovat svou značku přes společenský problém zůstala. Loni tak obletěla svět známá kampaň značky Dove Evolution, upozorňující na to, že svět reklamy a modelingu vytváří často nereálné vzory ženské krásy, jimž se mladé dívky zbytečně přizpůsobují. Současně však znovu začala sílit kritika – tyto koncepty přitahují pozornost, ale nepomáhají prodávat značku.

Stejně jako Benetton i Dove musel čelit v některých zemích poklesu zájmu o své výrobky, přestože informace o kampani letěly prakticky všemi médii. „Tento typ reklamy může být funkční, protože pomůže značku odlišit, ovšem ruku v ruce s tím jde riziko, že spotřebitel přehlédne značku a soustředí svou pozornost jen na ono sociální poslání,“ míní marketingový specialista Ivan Tomek.

„Podle výzkumů, které máme k dispozici, osloví týdně člověka kolem 1500 unikátních reklamních sdělení. Takovému množství už se lidský mozek brání. Za šest let klesla schopnost vybavit si včera viděnou reklamu z 25 na osm procent,“ pokračuje Tomek. „Pokud tedy značka není dostatečně vidět, může ji spotřebitel opominout, byť si pamatuje sdělení kampaně.“

Podle Filipa Kukly však podobné kampaně mají šanci. „Pokud značka dobrovolně upozorní na problém, který je obecně známý a v určité míře se jí i týká, spotřebitelé ocení, že se k nim chová fér. Jde ale o to, aby reklama měla pravdivý základ a její sdělení se značkou souviselo.“

S názorem, že schopnost pamatovat si reklamu u spotřebitelů klesá, Kukla souhlasí – právě proto však u kampaní s menším rozpočtem doporučuje silný a třeba i provokativní nápad: „S nadsázkou říkám, že reklama je droga, kterou podáváte spotřebitelům a oni si na ni stále více zvykají. Máte-li pak dosáhnout stejného účinku, musíte buď zvýšit dávku, nebo najít něco nového.“

Zdroj a foto: Lidové noviny | Autor: Jaroslav Krupka

Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu si při své návštěvě Ústeckého kraje prohlédl i velkobřezenský pivovar. V pondělí 3. března jej v něm spolu s obchodním radou rumunského velvyslanectví Mirceam Borzaem, druhým tajemníkem téhož velvyslanectví Gabrielem Maresem a Andreou Kalasovou z kanceláře hejtmana kraje přivítali zástupci skupiny DRINKS UNION Jaroslav Rottenborn a Josef Vejlupek.

Rumunská delegace si prošla prohlídkovou trasu v místním pivovaru a detailně se zajímala o všechny technologické postupy, které do výroby zlatavého moku vstupují. Při posezení nad sklenicí jantarového speciálu jí pak Josef Vejlupek představil historii velkobřezenského pivovaru, která je neodmyslitelně spojena s tváří přednosty stanice Victora Cibicha. Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu se zajímal i o současnost pivovarnické skupiny DRINKS UNION s poukazem na rostoucí oblibu piva mezi rumunskými konzumenty. Zástupci pivovaru byli informováni, že jednání o vstupu značek Zlatopramen a Březňák na rumunský trh jsou reálná, ovšem na přesný termín, kdy budou obě piva dostupná i v Rumunsku je ještě nutné si počkat.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Podpora cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů, ochrana životního prostředí, rozvoj komunitní činnosti a dopravy – to jsou hlavní oblasti, na nichž se dohodli spolupracovat představitelé Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice. Svým podpisem tyto závazky stvrdili Jaroslav Gubiš, manažer velkopopovického pivovaru, a starosta obce František Hotový.

Společným cílem obce Velké Popovice a Pivovaru Velké Popovice, který je součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, je rozvoj a zkvalitnění života obyvatel obce Velké Popovice. Ve společné deklaraci proto specifikovaly oblasti, které budou hlavním předmětem jejich spolupráce v roce 2008. Jedná se například o systematickou propagaci regionu a rozvoj cestovního ruchu cílený na tuzemské i zahraniční turisty, upevňování kulturních a společenských vztahů v regionu nebo rozvoj komunitní činnosti.

Zcela zásadním bodem spolupráce je pak péče o životní prostředí, která se bude konkrétně dotýkat využívání čistírny odpadních vod Pivovaru Velké Popovice, dodávek pitné vody nebo zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci. Do rozvoje komunitní činnosti Pivovar Velké Popovice investuje celkem 1 milion Kč ročně, v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Koordinaci a realizaci aktivit rámcově definovaných v jednotlivých bodech deklarace mají na starosti řídící výbor a výkonný výbor pro spolupráci Plzeňského Prazdroje – Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice.

Příklady závazků specifikovaných v Deklaraci o vzájemné spolupráci:

Spolupráce v rámci cestovního ruchu DSO Ladův kraj, společná příprava akcí Pochod krajinou barona Ringhoffera, Den Kozla a Den otevřených dveří.

Vytvoření informačního materiálu pro individuální turisty z ČR i zahraničí.

Podpora při propagaci obce Velké Popovice na tuzemských a zahraničních prezentacích – na veletrzích cestovního ruchu, prezentacích , konferencích atd.

Propojení internetových prezentací: http://www.velkepopovice.cz , http://www.kozel.cz a http://www.prazdroj.cz .

Pivovar Velké Popovice investuje do rozvoje komunitní činnosti v obci Velké Popovice a Petříkov celkem 1 milion Kč ročně v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Velké Popovice poskytne Zimnímu stadionu dodání čpavku pro výrobu ledu v celkové hodnotě 625 000 Kč.

Pivovar Velké Popovice bude na základě odhody s obcí participovat na investičních akcích obce směřujících ke zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci, a to v odhadované výši příspěvku Pivovaru Velké Popovice 1 milion Kč za kalendářní rok.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ne, nebojte se. Nejedná se o žádnou černou kroniku alkoholu za volantem. Po zimní přestávce totiž zahájilo svůj provoz Automuzeum v Liberci-Vratislavicích nad Nisou. „Jednalo se o skvělou příležitost, jak současně s dnem otevřených dveří v pivovaru Konrád zahájit letní sezónu“. Sdělil Milan Bumba kurátor muzea.

Na co se mohou návštěvníci těšit? Představilo se zde několik novinek. Například hned u vstupu tzv. Síň závodních tradic na Liberecku, kde se představuje závodní minulost až po současnost, kterou uzavírá Tomáš Enge. Ovšem mezi mnoha vystavenými exponáty, tu největší pozornost budil tzv. Koráb herce Jana Wericha. Vůz teprve čeká na radikální rekonstrukci, ale už nyní je ho možno v expozici spatřit. „V 50.letech se jednalo o největší osobní vůz v Československu. Werich ho však využil pouze krátkou dobu, protože díky politickému nátlaku ho byl nucen prodat.“ Dodal Milan Bumba.

Návštěvnost jak dne otevřených dveří Vratislavického pivovaru, tak i Automuzea byla velká. V pivovaru dokonce museli rozdělovat zájemce o prohlídku na více skupin. Chvílemi, zde byla delší čekací doba, ale čekání se vyplatilo. Automuzeum bude otevřené každou neděli od 10 do 16 hodin a nachází se v areálu pivovaru Konrád.

Zdroj: Liberec

Chcete se stát profesionálními ochutnavači piva? Budete asi zklamaní, ale taková profese dnes v Česku neexistuje. „Kvalitu hodnotí sládci, mistři, zkrátka lidé z výroby,“ boří sen mnoha pivařů o ideálním zaměstnání sládková Nataša Rousková z přerovského Zubra, který na soutěži Zlatý pohár Pivex získal v pondělí několik ocenění.

„Odborník totiž ví, co má v pivu hledat a co za kterou složkou chuti stojí.“ Na soutěži vzorky nejdříve projdou laboratorní kontrolou, kde vědci z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského zjistí, zda vůbec splňují zákonné normy.„Ale podle vědců je dnes pivo skoro všechno,“ směje se vedoucí laboratoře Zubru Šárka Svobodová.

Proto poté nastupují právě degustátoři, aby posoudili kvalitu piva. Hodnotí vždy pět anonymních vzorků, pak následuje pauza na regeneraci chuťových pohárků. Degustátor nejdříve posoudí kvalitu pěny, tedy její soudržnost, trvanlivost a výšku. Pak pozvedne sklenici proti světlu a zjistí čirost a barvu piva. Speciálně barva je u většiny českých piv sytější než v zahraničí. „Je to dáno tradiční výrobou, při níž v pivu zůstává více extraktů, které určují jeho barvu a chuť,“ dodává Svobodová. Dále degustátor zamíchá sklenkou, aby uvolnil vůni. Ta by měla souznít s chutí piva. A nakonec přichází na řadu vlastní chuť. U té se hodnotí nejen hořkost piva, ale i plnost chuti, intenzita a charakter hořkosti. „Zkušený degustátor například pozná, z jakého chmele jsme pivo uvařili. Ten je ale každý rok jiný, záleží na počasí. Není proto jednoduché vařit z něj pořád to stejné pivo,“dodává Svobodová.

Billboardy řady značek dnes tvrdí, že právě jejich pivo je pivem roku. Jak poznat, že je to pravda? „Každý pivovar se chce pyšnit touto značkou. Dokládá to i počet pivních soutěží. Ale všechna kritéria, tedy vědeckou analýzu, degustaci a dohled notáře dnes splňují pouze dvě soutěže. Pivex a České pivo,“ říká Rousková.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Martinec

Pivovar Ostravar vstoupil na trh plechovkového piva.

„Vycházíme vstříc poptávce našich spotřebitelů, kteří stále více preferují tento typ balení,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci manažer značky Ostravar Pavel Barvík,.

Podle zástupců pivovaru si značka Ostravar v kraji dlouhodobě udržuje velmi silnou pozici.

„I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se v loňském roce prodeje piva Ostravar zvýšily meziročně o tři a půl procenta. Podobné nárůsty vykazujeme už několik posledních let,“ dodal Barvík.

V plechovkách bude na trhu Ostravar Originál,který v roce 2004 získal certifikát kvality na soutěži Pivex a o rok později obsadil první místo v soutěži České pivo.

Ostravské pivo v plechovkách se právě v těchto dnech dostává na regály prodejen. Uvedení na trh bude provázet reklamní kampaň Valime ven. „Chceme umožnit, aby naše pivo nebylo jen v hospodách, ale všude tam, kde lidé tráví volný čas,“ řekl Barvík.

Zdroj: MF Dnes