Akciová společnost Sladovna BERNARD, a.s dokončila implementaci a uvedla do ostrého provozu podnikový informační systém KARAT. Realizace řešení naplnila dva základní cíle projektu, a to: 1. sjednocení IS v Rodinný pivovar BERNARD a.s. a ve Sladovně BERNARD, a.s. a 2. realizace specializovaného řešení evidence výroby sladu. Informační systém KARAT byl zvolen právě na základě úspěšné předchozí implementace ve společnosti Rodinný pivovar BERNARD a.s. a spokojenosti pivovaru se službami a řešením dodavatele.

Rozsah implementovaného řešení ve sladovně zahrnuje oblast Ekonomika, Mzdy a Personalistika, Skladové hospodářství, Nákup a prodej, Evidence výroby sladu a Manažerské výstupy a vyhodnocování.

Sladovna BERNARD, a.s produkuje v současné době zhruba 6700 tun sladu plzeňského typu, který z části zpracovává Rodinný pivovar BERNARD v Humpolci při vaření svého nepasterizovaného piva, a část prodává svým obchodním partnerům. Sladovna má vlastní zdroj provozní vody a čitírnu odpadních vod. Kvalitní sladovnický ječmen nakupuje v okolí Brna, doplňkově z oblasti Českomoravské vrchoviny. (Business World)

Vznikající malé pivovary v Karlovarském kraji jsou sice pro zaběhnuté velkovýrobce piva drobnou konkurencí, ale majitelé pivovaru Bernard, který zásobuje pivním mokem desítky restaurací v regionu, nové druhy piva vítají. „Malým výrobcům piva fandíme. Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit,“ uvedl vrchní sládek rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra.

* Lidé v kraji mají na výběr ochutnat několik druhů piva ze čtyř varen. Jaký je váš názor na nové nabídky na trhu?

Je to jenom dobře. Lidé, kteří si přijedou prohlédnout nějakou pamětihodnost, tak mají navíc možnost ochutnat vytříbenou specialitu. Je to určitě zpestření trhu. Je to jistě příjemnější, než když jsem nedávno přijel na Karlštějn a připadal jsem si zde jako v Plzeňském Prazdroji.

* Co musí člověk udělat, aby mohl začít vařit pivo?

Do dvě stě litrů piva může vařit pro vlastní potřebu a nemusí z toho odvádět daně. Nesmí ale pivo prodávat.

* Jak vidíte budoucnost drobných pivovarů?

Když budou mít kvalitní pivo a prodávat je ve vlastních restauracích, tak mají šanci přežít.

„Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit.“ (MF Dnes)

Stále dokonalejší postupy zasahují také do oblasti výroby piva. K modernizaci přikročilo také vedení pivovaru Poutník, ta však nespočívá ve změně technologie v takzvanou ekonomizaci výroby. Pivo se tu rozhodli vařit i nadále osvědčeným způsobem, pouze za použití nového zařízení. V rámci první etapy modernizace namontovali technici během prvního čtvrtletí roku nový křemelinový svíčkový filtr. "Zlepšením kvality filtrace se vytvořily předpoklady pro vyšší biologickou stabilitu našeho nepasterovaného piva, což zákazníci jistě přivítají,"uvedl vedoucí obchodu Jiří Vacek, podle něhož bude přísun nových technologií i nadále pokračovat. "Zájem o naše výrobky vzrůstá, i v současné tvrdé konkurenci se nám daří zvyšovat svůj tržní podíl. Obyvatelé města se tedy nemusí o svůj pivovar, který zde vaří již 454 let a je nedílnou součástí jeho historie, obávat." Poutník se chystá místo halasné reklamy kráčet i nadále cestou trvale vysoké kvality piva. "Za současnou prosperitu pivovaru vděčíme svým věrným zákazníkům. Uděláme všechno pro to, aby nám zachovali přízeň i do budoucna,"uzavírá Vacek. (Listy Pelhřimovska)

Přesně dva týdny zbývají do rockového Poutník festu. V odpolední části programu se představí také třebíčský Bagr, kapela, která má za sebou více než dva tisíce vystoupení a mimo jiné také tříletý zákaz činnosti. " Úředně doručené důvody poukazovaly na naši nadměrnou a tudíž škodlivou popularitu, neboť na koncerty chodilo v průměru sedm set lidí. Nelíbila se ani údajně proválečná píseň Olovo na lidi. Kdosi nepochopil, že naopak jde o hudební ztvárnění románu Victora Huga," vzpomíná někdejší bubeník kapely Karel Ošmera, dnes manažer. Bagr dokončuje přípravy svého již jedenáctého alba, které vyjde na podzim. Jednu ze skladeb podpoří i videoklip. Kapela čerpá nový elán i z postupné obměny složení. Kdysi v ní hrával také pelhřimovský kytarista Zdeněk Bourek. V poslední době se dočkal změny také post zpěváka. Jarka Filgase nahradil Petr Szabó. Bagr se na Poutník fest těší. " Jako rockeři s pivem spojené akce vyloženě vyhledáváme. To pelhřimovské nám navíc vždycky chutnalo, je to příjemná změna," uzavírá Ošmera. (Listy Pelhřimovska)

Výletníci, kteří dorazí do Poličky, si k občerstvení můžou vybrat řadu místních podniků. Ve většině z nich se také setkají s místním pivem.

Poličský pivovar patří k těm menším, ale místní na něj nedají dopustit.

Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. Azatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo.

Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná.

Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované.

I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes.

V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Po roce 1990 se pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ říká jeho ředitel Karel Witz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru je i město Polička. (MF Dnes)

Pivaři a hradečtí patrioti, kteří vzpomínají na pěnivý mok pocházející z někdejšího pivovaru v Hradci Králové, se brzy opět dočkají. V areálu pivovaru, který se nyní pod rukama dělníků a těžké techniky mění na nové sídlo hradeckého hejtmanství, se počítá i s vybudováním minipivovaru.

Pivo by měl v sídle kraje vařit hradecký pivovarník Milan Rambousek, kterému hejtmanství část prostor v areálu pronajme. "Minipivovar bude ve vstupní části do úřadu na ploše asi 20 metrů čtverečních jako připomínka toho, co tady kdysi bylo. Bude vidět, jak se pivo vaří a lidé ho budou moci i ochutnat," řekl krajský radní Tomáš Šubert.

Zda pivo naváže na kdysi slavné hradecké značky Lev a Votrok, podle něj zatím není jasné. Kdyby se pivo plnilo do lahví, není vyloučeno, že by je hejtmanství používalo jako dárek svým hostům. Bývalý hradecký pivovar přestal vařit pivo v roce 1999 a od té doby chátral.

Přestavba pivovaru asi za 1,2 miliardy korun na sídlo kraje začala loni v dubnu a hotová by měla být v polovině příštího roku. Vedle minipivovaru kraj část prostor pronajme i dalším podnikatelům pro restauraci, kavárnu nebo malou pekárnu. Bude v něm i galerie či pobočka banky ČSOB. (iDnes)

Zámek Dětenice se nachází na jihovýchodním okraji Českého ráje. Svojí architekturou se řadí mezi zámky pozdního baroka. Jeho návštěvnost rok od roku prudce stoupá. V době komunismu chátral a prakticky byl zapomenut. V letech 1998 - 2000 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní nádheru.V zámeckých sbírkách se nachází ojedinělá sbírka maltézských rytířů včetně památných lodních děl. Interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem, barokními obrazy, kachlovými kamny a nádhernou květinovou výzdobou. Prohlídková trasa vede patnácti zcela zařízenými sály a salonky a trvá cca 50 min. Zámek Dětenice je jako stvořený pro pořádání svatebních obřadů v honosném rytířském sále. Svatební hostiny můžete prožít v některém ze zámeckých salonků, včetně historického programu nebo v drsném středověkém prostředí zámeckého pivovaru. Zámek je také vhodný pro pořádání rodinných oslav, podnikových večírků, zahradních party, plesů, konferencí, školení, koncertů atd. V Dětenicích je také zámecký pivovar Dětenice, kde se vaří pivo starou metodou z konce 18. stol. Unikátní výroba je ojedinělá v celé České republice. V pivovaru je také muzeum piva a šokující středověká krčma. Kapacita středověké krčmy je 700 míst a denně kromě neděle a pondělí se zde od 19.00 hodiny do 22.00 hodiny konají historické doprovodné programy(šermířské souboje, upalování čarodějnic, tanečnice tančící na stolech, házení nožů na živý cíl, fakír s hadem a ohněm, živá dobová hudba a mnoho dalších ze středověku). Hosté jsou vtaženi do dění celého programu a odchází s nevídanými zážitky. Za originalitu středověké krčmy v loňském roce dostali několik ocenění - Cenu Jaroslava Vašaty za nejúspěšnější gastronomický koncept v České republice a dále vyhráli v žebříčku Maurerův výběr Grand restaurant. Zde byla středověká krčma zařazena mezi 10 nejlepších a nejpřitažlivějších podniků v naší zemi a odnesla si již zmíněné vítězství. (Deníky Bohemia)

Bývalý chyšský i žlutický farář Vladimír Müller světil v pondělí 1. května první várku piva ze soukromého chyšského pivovaru. "Jsme rádi, že pan farář pro nás toto vysvěcení provedl. Má velký vztah k Chyši, proto jsme to považovali za symbolické," říká majitel pivovaru a chyšského zámku Vladimír Lažanský.

Jak zámecký pán uvedl, pivo, které se nyní v chyšském soukromém pivovaru dovařilo, bude vhodné ke konzumaci asi tak za třicet dní. "Proces vaření piva je umění a ne právě jednoduché," říká Vladimír Lažanský.

V současné době se pivovar chystá ke kolaudaci. "Chceme, aby se uskutečnila asi v polovině měsíce," říká Vladimír Lažanský. Jak také uvedl, začátkem června by mělo dojít ke slavnostnímu otevření pivovaru.

"V objektu pivovaru, který byl před zahájením rekonstrukce v dezolátním stavu, to už vypadá k nepoznání. Velkou zajímavostí pro návštěvníky jistě bude možnost vidět vaření piva přímo z restaurace," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Jak sdělil Vladimír Lažanský, nemá v úmyslu otevřít pivovar se žádnou obzvláštní pompou. "Jsem soukromník, vše bude patřičné, ale skromnější, než když se otevírá velký provoz," dodal Lažanský. (Karlovarské noviny)

Deset hektolitrů první várky zámeckého piva uvařili ve zkušebním provozu v úterý v nově obnoveném pivovaru v Chyši.

Podle tradice pokřtil první várku farář Vladimír Müller. Na její ochutnání si však zvědaví milovníci žlutého moku musí ještě měsíc počkat. Chyšské pivo bude teď deset dní kvasit a pak měsíc ležet. „Naše pivo ponese název Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských, Prokopovi, který je v roce 1766 koupil spolu s pivovarem,“ vysvětlil Právu nynější majitel Vladimír Lažanský.

Tradice vaření piva se v Chyši obnovuje po 74 letech. Původní pivovar skončil svou činnost v roce 1932 a od té doby zchátral. Jeho obnovy se Vladimír Lažanský ujal s velkým podnikatelským elánem, získal dotaci od EU i stejně zapálené spolupracovníky.

Pyšný je zejména na nový pivovarský komín, který je nyní dominantou obnovené budovy pivovaru, kde byly zachovány pod dohledem památkářů původní rysy.

„Prokop bude světlý ležák s barvou do jantarova, tak jak velí tradice v Chyši. Technologie je samozřejmě současná,“ doplnil zkušený stárek Josef Klouda, který první várku piva uvařil. Pivovar v Chyši, v němž bude i restaurace a pivnice, je nyní v Karlovarském kraji jediným. Jeho následovník bude v Lokti. (Právo)

Vařit pivo v malém? To je nový trend, který se nevyhnul ani západním Čechám. Silné pivovary se však nové konkurence nebojí.

První várku zámeckého piva Prokop uvařili tento týden v Chyši na Karlovarsku. Na deset hektolitrů zlatavého moku uvařeného v rekonstruovaném zámeckém pivovaru Vladimíra Lažanského se těší všichni lidé v obci. Bude ke konzumaci asi za třicet dní, deset dní totiž musí kvasit a pak takzvaně ležet. "Těšíme se, že ochutnáme něco nového. Věřím, že výsledek bude vynikající," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Lažanský počítá, že ročně uvaří zhruba dva tisíce hektolitrů. "Neděláme si ambice, že bychom porazili velké pivovary," říká. Součástí pivovaru je i restaurace. "Nové pivo může být magnetem pro turisty," věří majitel. (Plzeňský deník)

Už více než týden plní džbány, pet lahve a půlitry pivařů z koutské Korbelky pivo z místního pivovaru. "Koutské zatím u místních vítězí nad Gambrinusem," tvrdí majitel hospůdky Jan Vrzal.

Na koutskou desítku podle hostinského přešlo po vyvalení prvních sudů z kdysi proslulého hraběcího pivovaru odhadem až devadesát procent hostů. "Jak si povede v budoucnu, si odhadnout netroufám. Teď je to žhavá novinka, ale možná se to za čas srovná," uvažuje majitel Korbelky. Jen co se rozkřiklo, jaké pivo se zde čepuje, začali ji navštěvovat i lidé, kteří Koutem třeba jen projížděli.

V sobotu o pouti, kolem desáté večer, si o tři koruny dražší Gambrinus nenechal natočit žádný z hostů. "Na pivo moc nechodím, ale dneska mi to nedalo. Koutské pamatuji ještě z dob, kdy zdejší pivovar zavírali. Vím, že bylo díky kvalitní vodě vynikající," svěřil se Stanislav Jarábek. Při výběru zlatavého moku prý dává před cenou přednost chuti. A tu, jak se nám svěřil, má koutské výtečnou.

Znechucen z monopolu velkého pivovaru byl už nějaký čas Jaromír Steinberger z Postřekova. "Domů jsem si začal kupovat Bernarda. A tady se těším na koutské," řekl další z návštěvníků Korbelky. "V postřekovské Špillarce už jej také točí a i u tamních pivařů vítězí," dodává.

Hospůdek, kde už čepují koutskou desítku, na Domažlicku rychle přibývá. "Pokud si pivo udrží stejnou kvalitu, jakou má nyní, bude to dobré. A navíc se brzy dočkáme i černého piva z Kouta," svěřuje se majitel Korbelky. Stejně jako řada jeho kolegů bude i Vrzal muset nyní přemýšlet nad smlouvou, kterou kvůli vybavení svého podniku s plzeňským pivovarem uzavřel. "To, že čepuji koutské, se Plzeňákům nelíbí. Myslím, že nastal čas zamyslet se nad novým zněním smlouvy," domnívá se. (Domažlický deník)

Bednářská parta Plzeňského Prazdroje v pátek opět vyvalila sudy. Na nádvoří pivovaru řemeslníci tradiční metodou ručně těsnili 26 obřích nádob, ve kterých dozrává mladé pivo určené návštěvníkům pivovarského skanzenu.

Osmimetrákové sudy s obsahem až 48 hektolitrů procházejí už sto let stejným procesem -nejdříve jsou zbaveny staré smoly, pak do nich bednáři z velké pece nalijí na 200 stupňů rozehřátou novou vonící tekutinu a sudy válejí po dvoře, dokud smola neutěsní spáry. Plzeňský pivovar má stále asi stovku tradičních dřevěných sudů a je jediným pivovarem v Evropě, kde bednářské řemeslo, jehož historie na západě Čech sahá do 19. století, ještě žije. Smolení probíhá dvakrát do roka (Právo)

Téměř před rokem vznikla v Plzeňském Prazdroji zcela nová funkce staršího obchodního sládka. Historicky prvním se jím prvního června 2006 stal Václav Berka. „Co je nejzajímavější na práci sládka? Její různorodost,“ říká Berka.

* Byl pro vás někdo vzorem?

Mým prvním vzorem byl můj otec, také Václav, který pracoval v Plzeňském Prazdroji po celý svůj život a kterého jsem tam již v mládí často navštěvoval. V té době mi imponovala ta úchvatná vůně chmelovaru i chlad a vůně kvasícího piva ve spilce a ležáckých sklepích.

* Co vás na této práci baví?

Na povolání sládka oceňuji jako nejzajímavější její různorodost. Práce s pivem je práce s živým organismem. A když mi pod rukama protéká takové pivo, jako je Pilsner Urquell a Gambrinus, je práce nádhernou zábavou.

* Co pro vás znamená to, že jste prvním obchodním sládkem?

Být obchodním sládkem a ještě prvním, to je ohromná výzva. Tato funkce zatím ve společnosti Plzeňský Prazdroj nebyla, a tak cítím nejen poctu, ale zároveň zodpovědnost. Pokud se mi podaří dobře nastartovat všechny připravené projekty a všechny procesy dopracovat do standardního chodu, může být tým obchodního sládka velkým přínosem celé společnosti. Ve společnosti SABMiller už nějaké zkušenosti v této oblasti máme. Jsou však především z jednotlivých lokálních trhů. (MF Dnes)

Budějovickému měšťanskému pivovaru se upsal fotbalista Karel Poborský. Pár dnů před začátkem německého fotbalového mistrovství světa ho pivovar nasadí do reklamní kampaně. Smlouva je zatím uzavřená na půl roku.

"Chceme tak posílit image firmy a našich značek, hlavně pak prémiové B.B. Budweiser Bier," potvrdil včera šéf firmy Miroslav Leština. Jeho pivovar se tak chce dostat ze stínu většího městského rivala Budějovického Budvaru.

Podle Leštiny firma hledala jihočeskou legendu, na níž by svou kampaň mířenou na své hlavní trhy v jižních, středních a severních Čechách, postavila: "Poborský vyšel nejlépe."

Cenu kontraktu Leština nesdělil. Uvedl ale, že celá kampaň (jejíž součástí je nové multibalení, závěsy na přepravky, billboardy, 3D poutače nebo stolní hra "cvrnkačka") vyšla na milióny korun.

Čech dělá pro rádio

Poborský tak rozšířil počet fotbalových reprezentantů, kteří v době šampionátu vystupují v reklamách. Hráči nejčastěji "pracují" pro oficiální partnery českého fotbalového týmu, jako jsou T-Mobile či Gambrinus.

Brankář Petr Čech se zase stal tváří kampaně Rádia Impuls. Stanice tím chce podpořit jeden ze svých hlavních rysů - českou hudbu.

Gambrinus, patřící pod Plzeňský Prazdroj, zase před mistrovstvím nastartoval kampaň, jejíž součástí je limitovaná edice dvanácti typů plechovek piva. Ty jsou potištěny "dresy", jmenovkami a podpisy trenéra a jedenácti hráčů - včetně Poborského.

Vedle Budějovického měšťanského pivovaru chtějí na mistrovství světa vydělat i další pivovary, které nejsou oficiálními sponzory českého národního týmu. Mezi ně patří například Pivovary Staropramen, Pivovar Litovel nebo Královský pivovar Krušovice.

Poslední jmenovaný ve svých restauracích chystá společné sledování zápasů a "tipovačku". Výhry pro fanoušky jsou nasnadě - čepovaná piva zdarma. "Bereme to jako dárek štamgastům a všem fanouškům, kteří přijdou do našich restaurací," říká Vlastimil Bradáč z marketingu firmy.

Litovelský pivovar zase lidem nabídne v restauracích stolní "fotbálek". "V Česku se stále chodí hlavně na točené pivo. Proto se už několik let soustřeďujeme na večerní promoakce přímo v restauracích," uvedla Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle ní mají nápadité aktivity větší dopad na budování značky, než se na první pohled zdá. Proti televizní reklamě se sice dotknou mnohem méně lidí, ale o to intenzívnější je kontakt.

To potvrzuje i Daniel Köppl z týdeníku Marketing&Media - pivovary se zkrátka jen starají o místo, kde se jejich výrobky nejlépe prodávají. "Efekt takových akcí je pak o to větší," říká Köppl.

Budvar půjde do Německa

Jediným tuzemským pivovarem, který se během šampionátu soustředí i na německý trh, je Budějovický Budvar. "Německý trh je pro nás natolik silný, že se nám to vyplatí," uvedl šéf marketingu Martin Jírovec.

V Německu Budvar v posledních letech prodával na dvě stě tisíc hektolitrů ležáku a země se stala jeho nejsilnějším zahraničním trhem.

Za nákup dvaasedmdesáti lahvových piv tamní zákazníci dostanou fotbalový míč s logem značky Budweiser Budvar. Novinkou pak je pětilitrový pivní soudek v akční fotbalové variantě.

"V Německu to je populární obal. Náš cíl je jasný - posílit díky mistrovství prodej i po skončení šampionátu," říká Jírovec. (iHNed)

Peníze z Bruselu neproudí jen do cestovního ruchu a na projekty související například s nezaměstnaností. Tři miliony korun na modernizaci výroby získal od Evropské unie a státu například protivínský Městský pivovar Platan.

"Pivovar nyní usiluje o další příspěvek z unie na rozvoj a vzdělávání svých pracovníků," informovala Petra Vicková z Agentury Komunik.

Dotaci pivovar použije na nákup nové centrální sanitační stanice a filtrace za celkem 11 milionů korun. "Účelem nové technologie je především snížení energetické náročnosti výroby a další zvýšení kvality piva," uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček.

Pivovar dotaci získal z Operačního programu Průmysl a podnikání. Celkem ve druhém kole tohoto programu uspělo 100 firem. Žádost o evropské peníze podalo 243 společností.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 je v majetku šesti fyzických osob. Aktuální čísla o výstavu a hospodaření nejsou k dispozici. (iDnes)

Nejstarší českou veršovanou kroniku uvidí Jihočeši díky podpoře pivovaru Budějovický Budvar v Jindřichově Hradci a v Kaplici. Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je prvním konkrétním výsledkem spolupráce mezi Národní knihovnou ČR a pivovarem, která byla zahájena v únoru 2006.

První výsledky přineslo partnerství největší tuzemské knihovny a pivovaru Budějovický Budvar. Pro svůj domácí region připravili pivovarníci ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky putovní výstavu, na které bude poprvé v jižních Čechách představen Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila. Tento fragment získala Národní knihovna v březnu loňského roku. S nejstarší českou veršovanou kronikou se mohou návštěvníci seznámit od 28. dubna do 8. května v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci. Od 26. května do 5. června se výstava představí na radnici města Kaplice.

„Možnost podílet se na jihočeské premiéře tak významného historického díla, jakým je Dalimilova kronika, je pro nás velkou ctí. Jižní Čechy jsou naším domácím regionem, do kterého dlouhodobě směřujeme většinu našich sponzorských aktivit,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar finančně podporuje mnoho jihočeských organizací. Mimo jiné je již řadu let generálním sponzorem Jihočeského divadla nebo 1. Centra zdravotně postižených.

Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je rozšířenou verzí výstavy „Lucemburkové a svatý Václav“, kterou v pražském Klementinu shlédlo přes 25 000 návštěvníků. Jihočeši uvidí samozřejmě Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, Lobkowiczký rukopis Kroniky tak řečeného Dalimila, Velislavovu bibli, Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus (faksimile) nebo ukázky fresek s tématikou sv. Václava na Karlštejně a Černochově. Národní knihovna představí také prestižní „Cenu Jikji – Paměť světa“, kterou jí udělilo UNESCO za přístup k ochraně a zpřístupňování světového kulturního dědictví. Výstavu „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ se rovněž doprovodí kolekce 14ti fotografií, jež v pražském Klementinu vytvořil Ivan Král.

Úcta k historickému dědictví je pro Budějovický Budvar jednou z hodnot, které ve své firemní filosofii nejvíce uznává. Tento fakt potvrzuje i hlavní slogan značky Budweiser Budvar: „To nejvzácnější, co máme“. Motto vyjadřuje českost, historii, tradici a poctivost. Proto bylo navázání spolupráce Budvaru s Národní knihovnou ČR v pozici generálního partnera zcela přirozené. Obě instituce pečují o tradiční hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií. „Spojení našeho pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí,“ dodává Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Více než šest milionů publikací uložených ve fondech Národní knihovny České republiky má od počátku letošního roku významného kmotra

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. se v letošním roce stal generálním partnerem nejvýznamnější tuzemské knihovny – Národní knihovny ČR. Stejně jako při výrobě tradičního nápoje se i tímto spojenectvím drží Budějovický Budvar svého ústředního motta: „To nejvzácnější, co máme“.

„Velmi dobře si uvědomujeme význam národního kulturního dědictví a spolupráci s Národní knihovnou považujeme za zcela přirozenou. Obě naše instituce toho mají hodně společného – například dlouhou historii, péči o tradiční české hodnoty a jejich předávání příštím generacím“, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Jako generální partner umožní Budějovický Budvar, n. p. vznik řady projektů Národní knihovny ČR. Prvním výsledkem společné práce bude uvedení expozice kulturních a uměleckých dějin spjatých s posledními Lucemburky do jihočeského regionu. Výstava „Lucemburkové a svatý Václav“, která je součástí rozsáhlého projektu „Karel IV. - císař z Boží milosti“ na Pražském Hradě, se od 27. dubna přestěhuje z pražského Klementina do Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci a o měsíc později se představí také na radnici města Kaplice. V jižních Čechách bude výstava uvedena pod názvem „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“.

Spojení proslulého českého pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí. Původ Budějovického Budvaru, n. p. i Národní knihovny ČR sahá hluboko do minulosti a je spojen s důležitými historickými okamžiky českého národa. Oba partneři si vybudovali významné postavení i ve světovém měřítku, což dokazuje množství mezinárodních i tuzemských prestižních ocenění. Budějovický Budvar, n. p. i Národní knihovna ČR uchovávají tradiční postupy a hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií.

Nejstarší doložené literární památky světa jsou staré asi pět tisíc let a zhruba stejně staré jsou i první zmínky o vaření piva. Kupříkladu ve starém Babylónu vyráběli hned devatenáct (!) druhů piva a pivovarnický cech, který zde byl ve velké vážnosti, zmiňuje dokonce i proslulý Chammurabiho zákoník. Pivo patřilo k oblíbeným nápojům jezuitů, kteří přišli před 450 lety do Prahy a postupně tady vystavěli do dnešní podoby Klementinum – sídlo Národní knihovny. Pivovarníci a knihovníci toho tedy mají společného mnohem více, než většina lidí tuší. Partnerství Národní knihovny a Budějovického Budvaru tedy není náhodným setkáním a vyrůstá z tisíciletých historických kořenů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

O víkendu skončil Budvar Cup. Čtvrtého ročníku turnaje ve stolním hokeji se letos v celé České republice zúčastnily téměř tři stovky týmů.

Vybrané restaurace po celé republice letos už po čtvrté zažily bouřlivou atmosféru, která panuje při turnaji Budvar Cup ve stolním hokeji. Ani letos nechyběly dramatické souboje plné emocí a zázračných obratů v posledních vteřinách. Patronem soutěže je Budweiser Budvar - oficiální pivo českého hokeje. Budvar Cup umožnil fanouškům prožít atmosféru hokejových turnajů a vyplnit jim čas před nadcházejícím hokejovým šampionátem.

Letošní ročník turnaje se konal od 23.3. do 29.4. ve vybraných restauracích ve 34 městech v celé České republice. Během zápasů se u stolů vystřídaly téměř tři stovky hokejových týmů. „Budvar Cup je exkluzivní koncept turnajů na hokejových hracích stolech, který pravidelně pořádáme před mistrovstvím světa v ledním hokeji ve vybraných restauracích. Naši zákazníci tak zažívají atmosféru hokejových zápasů přímo ve své oblíbené restauraci,“ říká Jakub Janoušek, trade marketing manager společnosti Budějovický Budvar, která tradiční turnaj organizuje.

Série zápasů v každé restauraci je vlastně uzavřeným turnajem. Nejlepší tři týmy získávají atraktivní ceny od Budějovického Budvaru. Turnaje se mohl zúčastnit každý, kdo zavítal v daný den do správné hospody. „Některé provozovny stolním hokejem přímo žijí, hráči na Budvar Cup trénují celý rok a týmy již mají vlastní dresy, jména a pokřiky,“ přibližuje zájem veřejnosti o Budvar Cup Jakub Janoušek. Souboje trénovaných skupin mají vysokou úroveň a nepostrádají napětí srovnatelné s klasickým ledním hokejem. Na vítěze si mohou přítomní dokonce vsadit, součástí večera jsou i vědomostní soutěže.

Turnaje se konají pouze v restauracích, ve kterých se celoročně nacházejí speciální hokejové „salónky“ nebo koutky, tzv. Budvar Arény. Místa jsou osazena značkovým hokejovým stolem na podlaze připomínající kluziště a hokejovou atmosféru dotvářejí stylové kulisy. Za každá dvě vypitá piva z budějovického pivovaru dostává host žeton, se kterým se může s chutí do stolního hokeje pustit. Seznam restaurací s Budvar Arénami včetně informací pro provozovatele, výsledky letošního Budvar Cupu a fotogalerii najdete na www.budvar.tv. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Další div jižních Čech se nachází ve městě Hluboká nad Vltavou. Novogotický zámek zvítězil s naprostou převahou ve čtvrtém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, ve kterém veřejnost od 10. do 12. května vybírala zajímavá jihočeská místa v kategorii „Hrad nebo zámek“. V příštím kole ankety, kterou pořádá společnost Budějovický Budvar, n.p., budou lidé volit jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“.

Během dvoudenního hlasování o nejoblíbenější hrady a zámky jižních Čech se sešlo celkem 23 různých návrhů. Jihočeši ale měli o nejzajímavější historické stavbě v kategorii „Hrad nebo zámek“ poměrně jasno, protože zhruba dvě třetiny účastníků ankety zvolily zámek Hluboká. Na dalších místech následovala nový div jihočeského regionu dvojice dalších významných památek – vodní zámek Červená Lhota a zámek v Českém Krumlově. Pro romantický zámek u Kardašovy Řečice se vyslovilo 12 procent hlasujících, každému desátému se nejvíce líbil historický komplex v Českém Krumlově.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Už 17. května začíná hlasování o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“, následovat pak budou kategorie „Rybník“ a „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Lidé mohou hlasovat už ve čtvrtém kole ankety “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold.

Který hrad nebo zámek v jižních Čechách patří k nejkrásnějším? Svůj názor na největší divy jihočeského regionu mohou lidé vyjádřit ve čtvrtém kole hlasování ankety „7 divů jižních Čech“, které začíná dnes a potrvá do pátku 12. května. V předchozích kolech ankety, kterou organizuje společnost Budějovický Budvar,n.p., už široká veřejnost zvolila jihočeské divy v kategoriích „Náměstí“, „Město nebo obec“ a „Technická zajímavost“. Pro svůj div mohou Jihočeši hlasovat prostřednictvím SMS zpráv nebo vyplněním formuláře na internetových stránkách.

„Společnost Budějovický Budvar, jako jihočeský patriot, chce podpořit zájem Jihočechů o krásy našeho kraje a posílit pocity hrdosti a jihočeské sounáležitosti. Právem jsme na náš kraj hrdí a dosavadní výsledky soutěže ukazují, že si toho jsou Jihočeši dobře vědomi,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

V právě probíhajícím kole mohou lidé hlasovat pro jakýkoli hrad či zámek, který se nachází na území jižních Čech. Vyjádřit svůj názor mohou přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Radia Faktor, Eldorádia a Radia Gold. Svůj hlas mohou také poslat prostřednictvím textových zpráv na číslo 900 09 06. Po každém kole hlasování bude vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Lidé budou volit postupně jihočeské divy v kategoriích „Vodácká řeka“, „Rybník“ a „Přírodní úkaz“. Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Zástupcům jihočeských divů tam mimo jiné budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách www.budvar.tv (http://www.budvar.tv/7divu.php?id=e3bc7cf8b33eb7c). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)