Po známém a velmi dobrém japonském pivu Asahi, začali od listopadu v pražském pivovaru Braník licenčně vyrábět i neméně světově slavné belgické pivo Stella Artois. Zatímco Asahi se v jednom z nejmodernějších pivovarů v republice, vyrábí už od roku 2000 a distribuuje především do západní Evropy a Kanady, Stella Artois bude určena hlavně na tuzemský pivní trh. V republice se oficiálně toto pivo objevilo z dovozu teprve v roce 2001. Po důkladných a dlouhých přípravách a testování, na které dohlíželi odborníci z domovského pivovaru Stella Artois v belgickém Leuvenu, mohli rozjet v Braníku výrobu ležáckého piva stáčeného do sudů i lahví. Účelem dlouhých příprav a zkoušek bylo dosažení identické kvality a chuti piva, jehož belgické kořeny sahají až do roku 1366.

Hostinští, kteří budou belgický ležák čepovat, musí mít speciální školení, protože jde o zcela odlišný způsob, než jaký byli dosud zvyklí používat pro čepování piv domácích. Ostatně, jak tvrdí znalci z pivovarů, problém už dnes není dobré pivo vyrobit, ale především ho správně prezentovat hostům. Na dobrém výčepním tedy závisí kvalita piva stejně jako na kvalitním sládkovi v pivovaru.

Belgická společnost Interbrew, třetí největší výrobce piva na světě, která vlastní i Pivovary Staropramen a tedy i Braník, neponechává nic náhodě. Dokonce už od roku 1997 pořádá mistrovství světa v čepování piva. Letošního, v pořadí již sedmého ročníku, se zúčastnili vítězové národních kol z třiceti zemí světa. Poprvé se do Bruselu vydal i náš reprezentant Petr Hrubec z Karlových Varů. Účastníci museli porotě ve velkém sále hotelu Plaza správně natočit a servírovat dvě piva Stella Artois a Hoegaarden White a jedno lahvové Leffe Brown. Každé z nich se čepuje jinak, do vlastní speciální sklenice. Pro našince je ale třeba z výšky nalévaný "lahváč" obřad působící až příliš brutálně. Dlouhý, do detailu vypracovaný proces, spojený s čepováním některých belgických piv, by některé tuzemské žíznivce mohl přivést až k nepříčetnosti. Ovšem jiná země jiný mrav, jiné pivo, jiný přístup. Stella se čepuje při teplotě pouhé tři stupně a na stejnou teplotu musí být vodou ochlazena i sklenice. První střik piva nejde do sklenice, ale mimo, aby se nenaplnila jenom pěnou. Po natočení následuje seříznutí pěny zvláštním nožem, znovu ochlazení už plné sklenice v nádobě s vodou a teprve potom podání hostovi. Pokud ovšem budete chtít načepovat pivo od mistra světa, budete se muset vydat až do Austrálie. V Bruselu totiž zvítězila sympatická výčepní z tohoto kontinentu. (iHNed)

Redakce Deníku Jablonecka se podílela na vyhodnocení nejlepšího piva roku, ale jak nakonec ukázaly výsledky, zvítězilo pivo, které v našem kraji zná jen málokdo. Rozhodující slovo měli v předvečer svátku svatého Václava, který je patronem českého piva, odborníci. Čtyřiadvacet znalců z pivovarů, vysokých škol a sladoven hodnotilo chuťově pětadvacet přihlášených vzorků. Kromě toho se piva hodnotila pomocí přístrojů z hlediska kvality použitých surovin. Testování probíhalo anonymně a vítězství v kategorii točených i lahvových piv si odnesl přerovský Zubr. V anketě novinářů zvítězil Pilsner Urquell. (Mojenoviny.cz)

Tmavé výčepní pivo Zubr Classic z přerovského pivovaru získalo stříbrnou medaili na celosvětově známém Stockholmském festivalu piva a whisky (Stockholm Beer and Whisky festival). Navázalo tak na svůj úspěch v domácí soutěži České pivo 2003, kde se stalo absolutním vítězem. Stockholmský festival, který patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě, se ve Švédsku koná od roku 1992 a každoročně přivítá více než 200 tisíc návštěvníků. Do čtveřice dále náleží Velký britský pivní festival v Londýně, Velký americký pivní festival v Denveru a Pivní festival v Antverpách. "Na stockholmském festivalu se každoročně prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělena do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví," informovala Právo mediální zástupkyně přerovského pivovaru Hana Matulová. Stockholmské stříbro letos podle ní doplní dvě zlatá ocenění, která pivovar získal v soutěži České pivo 2003, když se piva Zubr Classic a Zubr Premium stala absolutními vítězi ve své kategorii. Přerovský pivovar letos vyveze asi 25 tisíc hektolitrů piva, což představuje přibližně devět procent jeho celkové produkce. Jednou z exportních zemí je právě Švédsko, kde se každoročně prodá zhruba dva tisíce hektolitrů piva Zubr. (Právo)

Přerovské pivo Zubr se stalo absolutním vítězem letošního ročníku České pivo. Získalo prvenství v obou soutěžních kategoriích.

Světlé výčepní Zubr Classic i ležák Zubr Premium dosáhly nejlepších výsledků v silné konkurenci nejznámějších značek na našem trhu a obě piva jsou nyní držiteli titulu České pivo 2003. Ve vysoce prestižní soutěži se utkalo celkem padesát českých piv. Výsledky soutěže včera v Praze uveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Klasický výrobní postup jako konkurenční výhodu Zubra zdůraznil ředitel pivovaru Pavel Svoboda."Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti a právě díky nim přerostlo původně regionální pivo v silnou značku s hlavou zubra ve znaku. Prvenství v obou kategoriích vnímáme jako potvrzení kvality našeho typicky českého piva, jehož chuť vítězí,"vyjádřil Pavel Svoboda. V soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, probíhá hodnocení jednotlivých vzorků ve dvou kolech, což je ve srovnání se světem ojedinělé. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe. Vítězství svého oblíbeného piva budou moci oslavit také štamgasti hospůdek a restaurací, které Zubra čepují. Pivovar pro ně připravil speciální exkurze do provozu, kde nahlédnou pod pivovarskou pokličku výroby pivního šampiona roku. (kl)

Celkové výsledky soutěže České pivo Světlý ležák Světlé výčepní

1. Zubr Premium 1. Zubr Classic 2. Radegast Premium 2. Braník 3. Velkopopovický kozel Premium 3. Starobrno (Mojenoviny.cz)

Závěrečné práce na první etapě rekonstrukce, po léta uzavřeného pivovaru, vrcholí. V těchto dnech jsou kolaudovány prostory nové sladovny s varnou.

"Výrobu zahájíme již v příštím měsíci a dodavatelem sladovnického ječmene jsou výhradně okolní zemědělci," sdělil Ladislav Valtr, jeden z nových majitelů. Pivo bude opouštět znovuotevřený pivovar pod značkou firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Ta je investestorem i provozovatelem pivovaru a v příštím roce plánuje vybudovat ve starých sklepeních také stylovou pivovarskou restauraci. (Mojenoviny.cz)

Zkušební várku Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., v Liberci - Vratislavicích n. N., už sládek a ředitel v pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos uvařil. V červnu 2003 chutnalo návštěvníkům u příležitosti Dne Konrada, o Vánocích lidé dostanou další možnost zkusit Červeného krále, skutečně rudě zabarveného, znovu. "Bude to takové zpestření štědrovečerního a silvestrovského stolu," uvedl sedmatřicetiletý Petr Hostaš, který "řediteluje a sládkuje" ve vratislavickém pivovaru od obnovení jeho činnosti v roce 2000. "A právě začínáme s výstavbou nové lahvovny s kapacitou patnácti tisíc lahví za hodinu. Splníme tak další požadavky pro vstup do Evropské unie," dodal. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. "Po intermezzu při výrobě hraček v podniku Detoa v Albrechticích v Jizerských horách jsem se vrátil, když noví majitelé rozjížděli výrobu. To jsem ještě netušil, jak těžké bude dostat do povědomí lidí novou značku Konrad, která je nástupcem předchozího, ve Vratislavicích vyráběného piva v množství 450 tisíc hektolitrů. Letos počítáme s výrobou 75 000 hl," uvedl v říjnu 2003 Hostaš, který je na Osobnost Liberecka 2003 navržen poprvé. "Ale už nyní mě těší, že naše pivo je kvalitní, chutná návštěvníkům různých sportovních a kulturních akcí, které mnohdy sponzorujeme," říká populární ředitel, který prý v žádném případě nehodlá vstoupit do politiky, ač již nějaké nabídky přišly. "Chci se věnovat své práci, značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace. A moji dva kluci mě taky nenechají v klidu, když se mnou jezdí na kole po horách," podotkl s úsměvem. (Liberecký den)

Několik desítek milionů korun zřejmě poputuje do městského rozpočtu Domažlic za zchátralý a opuštěný pivovarský areál. Horní část komplexu nemovitostí už radnice prodala, nyní má dva kupce na spodní část s původní historickou budovou pivovaru. „O spodní část areálu usilují dva zájemci. Delší dobu mexický investor, k němuž se nyní přidal jeden z místních podnikatelů,“ říká starosta Jan Látka. „Původně jsme uvažovali o tom, že si areál ponecháme ve vlastnictví a pronajmeme jej. Ovšem investice do přestavby je vyšší než sto milionů. Za těchto podmínek na pronájem nikdo nepřistoupí,“ vysvětluje Jan Látka. Za nemovitosti v horní části komplexu utrží Domažlice od společnosti Inter Cora 26 milionů korun. V místech, kde se dříve vařilo pivo, bude supermarket Kaufland s parkovištěm. Spodní část při silnici chtějí firmy přestavět na hotel spolu s minipivovarem a restaurací. „Rozhodující při prodeji nebude ani tak cena, ale projekt. Nejdůležitější je, aby v areálu vznikl hotel, který městu velmi chybí,“ připomíná Jan Látka. (Mladá fronta Dnes)

Městští zastupitelé jsou rozhodnuti prodat i zbývající část pivovaru v Domažlicích. Jediný vážný zájemce hodlá městu vrátit tradici vaření piva. Po několikaleté odmlce by se v Domažlicích mohla obnovit tradice vaření piva. Zasloužit by se o to měla trojice investorů. Firma LUKR, DaosPlus a mexický podnikatel José Antonio Gonzales chtějí společně do městem nabízené přední části pivovaru v centru Domažlic investovat 100 až 120 milionů korun.

Druhý ze zájemců, klenečský podnikatel Radek Heller, radnicí požadovaný předběžný podnikatelský záměr nedoručil. "Bylo na to málo času. Bez ohledu na výsledek hlasování zastupitelů ještě chci vyjednávat," uvedl pro náš list Heller, který prý našel dostatečně silného partnera, který zajistí potřebné finanční prostředky.

"Protože jsme už zadní část pivovaru prodali firmě InterCora, která tam má vybudovat supermarket s parkovištěm, je třeba dát najevo, kdo bude kupcem zbylé části. Oběma stranám tím usnadníme vzájemné jednání," uvedl starosta Domažlic Jan Látka, podle kterého si město ponechá tamní komunikaci. Přínos do pokladny města ale v případě prodeje přední části nebude takový, jaký byl při prodeji pozemků s chátrajícími budovami firmě InterCora.

"Zatím je předčasné hovořit o nějaké ceně. Je stanoven znalecký posudek, ve kterém se hovoří o ceně 3,6 milionu korun," dodal Látka. Pro záměr prodat část pivovaru sdružení firem nezvedl ruku domažlický místostarosta za ODS Pavel Wolf a jeho stranický kolega Dalibor Kubů, kteří se při hlasování zdrželi.

"Se záměrem vystavět pro město potřebný hotel a minipivovar souhlasím. Ale určovat kupce bez předem stanovené ceny a bližších podmínek není taktické,"

Vysvětluje Wolf. Pro záměr nebyl ani zastupitel Josef Hrubý ze sdružení Domažličtí nezávislí. Všichni ostatní souhlasili. Pokud se zastupitelstvo se sdružením firem domluví na ceně, vyroste v přední části pivovaru restaurace pro 370 hostů a šestidráhový bowling. Investor počítá ve studii i s vybudováním relaxační a rehabilitační části.

"Uvažujeme o totální rekonstrukci stávajících budov na multifunkční komplex, který v sobě zahrnuje i čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou 102 míst a minipivovar," uvedl Lubomír Krýsl z firmy LUKR. Vynaložené náklady se investorům vrátí za 15 až 20 let. Minipivovar, který by navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Domažlicích, která sahá až do roku 1341, by mohl ročně vyprodukovat 3500 hektolitrů zlatavého moku. Zda bude produkce vyšší, bude záležet na chuti, kterou sládkové světlému ležáku a kvasnicovým pivům nesoucím ve svém názvu "Domažlický" dají. (Domažlický deník)

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) prozatím obstál v jednom z mnoha soudních sporů týkajících se používání značky Budweiser, které vede se svým větším konkurentem, státním Budějovickým Budvarem. Vídeňský obchodní soud totiž nevyhověl návrhu Budvaru na vydání předběžného opatření, které by BMP znemožnilo v Rakousku prodávat své pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. "Vídeňský soud neuznal argumentaci Budvaru a konstatoval, že užívání Budweiser žalovaným Budějovickým měšťanským pivovarem není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ani s dobrými mravy, protože Budějovický měšťanský pivovar vyráběl pivo v Budějovicích dávno před právním předchůdcem žalobce (Budvarem), exportoval do ciziny a užíval k označení svých piv Budweiser," řekl Právu generální ředitel BMP Miroslav Leština. Proti rozhodnutí soudu se Budvar okamžitě odvolal. "Aktuální rakouský případ je obdobný jako v loňském roce ukončený soudní spor v Německu, kde po třech letech soudních jednání rozhodl Nejvyšší spolkový soud, že Budějovický měšťanský pivovar musí upustit od nekalosoutěžního jednání a parazitování na obchodní značce Budweiser Budvar," reagoval mediální zástupce Budějovického Budvaru Martin Doležal a poznamenal, že rakouský spor začal v loňském roce, když BMP neuposlechl výzvu k ukončení "nekalosoutěžního jednání". Leština v této souvislosti uvedl, že soudní spory nepovažuje za racionální cestu při řešení vztahů mezi dvěma budějovickými pivovary. "Výsledkem je vždy jeden poražený, a když se dva perou, směje se třetí. Normální by bylo, kdyby, tak jako před druhou světovou válkou, užívaly práva k označení Budweiser oba pivovary, protože tomu tak bylo od nepaměti," zdůraznil Leština. Z vyjádření Budvaru ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by cestu k řešení známkoprávních sporů s BMP, stejně jako třeba s americkým Anheuser Busch, hledal mimo soudní síně. "Budějovický Budvar hájí své obchodní postavení a zájmy proti jakýmkoliv formám nekalosoutěžního jednání či parazitování ze strany různých subjektů zejména na klíčových trzích, například v Německu, Velké Británii, Slovensku, Rusku či Rakousku," konstatoval Doležal. (Právo)

O 61 % na 104 800 hl vzrostl v pololetí výstav Městského pivovaru Platan Protivín. To je největší skok z 53 tuzemských pivovarů. Zásluhu na tom má především výroba piva Klasik pro a.s. Plzeňský Prazdroj, která v Platanu začala letos na jaře. Zatímco pivo vlastní značky posílilo o 10,5 %, Klasik výstav městského pivovaru vytáhl o dalších více než 50 %. "Umožňuje nám to mnohem efektivněji využívat vybudované kapacity," říká ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. Ten nečeká, že by firma na této výrobě formou contract brewing vydělala velké sumy. Umožní jí to ale investovat do oprav a obnovy zařízení. Protivínský pivovar hodlá ve druhé polovině roku uvařit nejméně 140 000 hl. Pozice jeho značky sílí hlavně na lokálním trhu, kde se k ní vracejí zákazníci. Platan vloni prodal 135 000 hl piva. Jeho kapacity mu ale umožňují vystavit na 380 000 hl. (Hospodářské noviny)

Strakonický pivovar Nektar bude do konce roku 2003 na prodej. Městští radní a zastupitelé proto začali chystat dokumenty, které budou potřebovat při jeho privatizaci. Chtějí založit městskou akciovou společnost, která by pivovar spravovala. Zájemců o podnik je ale více, a ačkoliv ministerstvo financí zatím nestanovilo cenu, za kterou se bude chtít státního závodu zbavit, jeho hodnota je 118 milionů korun. Strakoničtí zastupitelé budou v nejbližší době hlasovat o založení akciové společnosti, která by po privatizaci pivovar provozovala. "Chceme být připraveni, protože máme o pivovar zájem. Nechceme totiž dopustit, aby za několik let zanikl, protože jde i o prestiž města,"řekl starosta města Pavel Vondrys. Zastupitelé věří, že do pivovaru by z rozpočtu nemusela putovat po privatizaci na jeho provoz ani koruna, či jen minimum. "Věříme, že by byl ekonomicky samostatný. Co se týče zaměstnanců, tak v současné době zřejmě jejich počet odpovídá potřebám pivovaru,"řekl starosta Vondrys. Odmítl zatím sdělit, kolik by město bylo maximálně ochotno za pivovar zaplatit. "Zatím je cena v jednání,"řekl Vondrys. Cena, za kterou bude stát ochoten prodat strakonický pivovar, není dosud jasná. Údajně se bude blížit účetní hodnotě, tedy 118 milionům korun. "Cenu teď stanovujeme. Běžné je prodávat majetek za účetní cenu, ale můžeme jako vyhlašovací částku stanovit i sumu stanovenou znalcem,"řekl ředitel odboru privatizace majetku ministerstva financí Igor Fojtík. Potvrdil, že privatizace pivovaru je na spadnutí. "Určitě to bude ještě letos." Ačkoliv stát i vedení státního podniku chce, aby po privatizaci připadl strakonický závod tomu, kdo jej neuzavře, ale bude v tradici vaření piva pokračovat, zda to budou právě Strakonice, není vůbec jisté. "Zájemců bylo dost, zhruba osm. Nechá se ale čekat, že se ještě další potencionální kupci najdou, protože privatizace zatím nebyla oficiálně zveřejněna,"řekl Bořivoj Pech, ředitel státního podniku Pivovary České Budějovice, pod který strakonický závod patří. Strakoničtí radní schválili otevření úvěru na koupi pivovaru. Místostarostka Zdeňka Tomšovicová 9.10. řekla, že rada také vyhodnotila výběrové řízení na poskytovatele investičního úvěru na nákup této nemovitosti. Vybranou banku rada doporučí městskému zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo. "Dvě nabídky peněžních ústavů byly vyřazeny, takže jsme posuzovali celkem tři. Zastupitelstvu předložíme i návrh na založení provozovatelské akciové společnosti," uvedla Tomšovicová. Rada podle ní doporučuje otevřít úvěr do 50 miliónů korun. "Neznamená to však, že pivovar bude stát 50 miliónů korun. Cena bude daná po jednání vlády a město na ni nějak zareaguje," upozornila. (Mladá fronta Dnes; Právo)

Město Strakonice se rozhodlo získat úvěr ve výši 50 miliónů korun, aby se mohlo ucházet o koupi místního pivovaru. Ten je vedle Budějovického Budvaru posledním pivovarem na jihu Čech dosud vlastněným státem a současně nejstarším výrobním podnikem ve městě. Radní už vypsali výběrové řízení na poskytovatele úvěru a oslovili pět bankovních ústavů, aby městu předložily své nabídky. Výsledek výběru by měli dostat zastupitelé na stůl 15. října. O termínu privatizace pivovaru sice zatím ještě není rozhodnuto, ale podle strakonického místostarosty Pavla Pavla (ODS) je doslova na spadnutí. Ačkoli město projednává padesátimiliónový úvěr, rozhodně to neznamená, že taková bude i kupní cena. Ta bude vycházet především ze stavebního stavu pivovaru a z jeho hospodářských výsledků. "Důvodů, proč chceme pivovar získat do svého vlastnictví, je hned několik. Je zde zaměstnáno téměř 80 lidí a je to významný celoroční odběratel tepla z naší teplárny. Jeho areál patří do města, a proto nechceme, aby ho někdo uzavřel, nebo z něj udělal třeba skladové prostory. V západní Evropě je záchrana malých pivovarů běžným trendem," řekl Právu Pavel. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. "Rozhodně nechceme s pivovarem spekulovat. Domníváme se, že je schopný hospodařit se ziskem. Město je prakticky nezadlužené, a proto si úvěr v této výši může bez obav dovolit," konstatoval místostarosta. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav přibližně devadesát pět tisíc hektolitrů. Zhruba osmdesát pět procent celkové produkce tvoří desetistupňové pivo Nektar. (Právo)

Pivovaru se podařil husarský kousek. Postřižinské pivo se totiž bude vyvážet do velmi exotických zemí, a to do Austrálie a na Nový Zéland.Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy už byla o dodávkách uzavřena smlouva. Distribuci nyní brzdí výrobce kartonů, který je dodá na začátku listopadu. Do nich pak přijde dvanáctistupňový ležák v třetinkových lahvích, v šestipaku. Pro zajímavost: Trvanlivost piva musí být minimálně dvanáctiměsíční, jelikož jen čtyřicet dní pivo poplave na lodi na opačnou stranu zeměkoule. "Odběratel si nás vybral ještě se dvěma výrobci. Je přesvědčen, že České pivo je nejlepší,"

řekl Češpiva.

V současné době pivovar vyváží pěnivý mok do Švédska, Itálie, Španělska a Německa. Právě do Německa se letos vyveze nejvíc piva v historii.

"Kdysi jsme vyvezli čtyři až šest tisíc hektolitrů za rok. Letos bychom měli vyvézt deset tisíc," poznamenal obchodní náměstek. S Postřižinským pivem chtějí nymburští expandovat také do Francie.

"Pro klienta jsme připravili několik vzorků, ze kterých si vybral. Jde o pivo se speciální příchutí. Přece jenom Francouzům nevyhovuje tak hořké pivo, na jaké jsme zvyklí u nás," vysvětlil Češpiva. V případě zájmu nový speciál hodlá pivovar nabídnout i domácímu trhu.Do zahraničí z Nymburka putuje pivo v sudech a lahvích. Připraveni jsou i na požadavek plechovek. V jednání jsou dodávky cisternového piva. To by mělo být vyváženo do Anglie. "Právě probíhají jednání. Britové mají specifické obaly, pivo by si stáčeli sami," zdůvodnil obchodní náměstek.V Německu a Itálii se turista dokonce může setkat s čepovaným Postřižinským pivem v restauracích. "Naše pivo se točilo i při akci Spolkového sněmu v Německu," pochlubil se Češpiva. (Nymburský deník)

Pivo je lidem známé více jak deset tisíc let, z Pivovaru Klášter od roku 1570. Za tu dobu si získalo všeobecnou oblibu a jeho výroba se propracovala k dnešní dokonalosti. Přesto stále platí, že sládek neudělá dvě totožné várky, jak připomíná v Encyklopedii piva mezinárodně uznávaný pivní publicista Michael Jackson z Anglie. "Sládek pracuje s nejjemnějšími projevy života," napsal profesor Anthony Rose v časopise Scientific American a měl tím na mysli kvasinky, jejichž studováním při výrobě piva a vína si vydobyl světový věhlas francouzský vědec Louise Pasteur a dal tak základ vědeckému přístupu k vaření piva. I ve shodné pivovárečné technologii se projeví charakteristické prvky jednotlivých pivovarů podle kvality používané vody i všech ostatních surovin. Základní surovinou pro výrobu piva je slad, což jsou částečně naklíčená obilní zrna. Slad se nejprve horkou vodou spaří, následně zcukří a po zcezení a přidání chmele vznikne dílo, které se vaří. Uvařená mladina se zchladí a zakvasí. Dozrálé pivo se filtruje a stáčí do sudů nebo lahví. Pivovar Klášter používá vodu z vlastního zdroje, slad dováží ze Mšena a chmel z Žatce (Boleslavský deník)

V rakovnickém pivovaru, jehož provozovatel před několika lety zkrachoval, se začne znovu vařit pivo. Na trh se tak vrátí již téměř zapomenutá pivní značka Bakalář. Vařit se dle vedení firmy Czech Brewery - Rakovník začne nejpozději do Velikonoc. Je ale možné, že to bude i dříve. Společnost věří, že se mu v blízké budoucnosti podaří plně využít výrobní kapacitu závodu, která dosahuje téměř dvou set hektolitrů piva ročně. Až osmdesát procent piva však plánuje vyvézt do Kanady, USA a do Ruska. Oživení rakovnického pivovaru bude znamenat i sto nových pracovních míst pro obyvatele Rakovnicka a okolí. (HPI Press)

Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která chce obnovit provoz rakovnického pivovaru, hrozí konkurs. O jeho uvalení na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů korun, uvažuje její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex. V současnosti hledá další věřitele, aby se dohodli na společném postupu. Konkurs je jednou z možností. Výši pohledávek nebyla uvedena. (Právo)

Pivovar Ostravar začal 15.9.2003 do obchodů dodávat svá lahvová piva Originál a Premium s novými etiketami ve stříbrné a zlaté barvě. Premium má navíc do "košilky" zabalené hrdlo lahve. Etikety připomínají úspěch v posledním ročníku soutěže Pivo České republiky, v níž Ostravar získal první a druhé místo. Kvůli změně etiket koupil Ostravar za několik milionů nový stroj z Německa. (Mladá fronta Dnes)

Během túry v Jeseníkách vás v těchto měsících čeká příjemné osvěžení. Po hřebenech nejvyšších moravskoslezských hor se totiž potuluje horská pivní záchranka z hanušovického pivovaru s velkými batohy se soudky naplněnými pěnivým mokem. Pivem se tak mohou zmožení turisté osvěžit přímo uprostřed divoké jesenické přírody.

"Vypravujeme se na nejnavštěvovanější turistické trasy a nabízíme lidem naše pivo. Jeseníky jsou totiž třeba na rozdíl od Krkonoš zvláštní tím, že mezi hlavními horskými chatami jsou velké vzdálenosti, takže pivo přijde turistům vhod," řekl jeden z členů horské pivní záchranky, který má přezdívku Pačes.

"Když lidem na hřebenech vychlazené pivo nabízíme, jsou velice překvapení a nejraději by si naše batohy odnesli domů," dodal pivní 'záchranář'.

Práce u horské pivní záchranky je podle něj velmi náročná, jelikož batoh plný piva váží dobrých 60 kilogramů.

"Když se dopravíme na určité místo turistické stezky, snažíme se tam vytvořit malou čerpací stanici, protože chodit celý den s takto těžkým batohem by bylo nad naše síly. Lidem při čepování vyprávíme o historii a budoucnosti vaření piva v Hanušovicích a zveme je k nám na návštěvu," uvedl Pačes, oblečený do šortek a zeleného svetru.

Horští pivní záchranáři mají na svých batozích znak, jemuž vévodí pivní půllitr s bílou pěnou, která symbolizuje zasněžené vrcholky Jeseníků.

"Původně jsme chtěli mít znak podobný tomu, jaký má horská služba, ale nebylo nám to dovoleno. Museli jsme ho proto trochu upravit a vypustit z něj červený křížek," podotkl Pačes. (iDnes)

Starobrněnský pivovar se dne 6.září 2003 odpoledne a večer proměnil ve středověké ležení. Na 4000 návštěvníků mohlo vidět dobové tržiště, potulné muzikanty i zbrojnoše ve zbrani. Zlatým hřebem odpoledne bylo vystoupení finalistů tříměsíční soutěže pivovaru Starobrno Klání o Vojvodu - sótěž o milión. Osm z deseti nejúspěšnějších soutěžících, mezi nimiž byly dvě ženy, se utkalo o symbolický titul Starobrněnského vojvody. Ve třech minutách měl každý z nich za úkol přesvědčit publikum ve svém projevu o tom, že právě on je hoden vojvodského titulu. Samotnou volbu provázel svým přednesem kramářské písně herec Jiří Pecha. Publikum svou volbou rozhodlo, že titul bude patřit Petru Stoklasovi z Brna. Starobrněnský vojvoda byl oděn do panovnického roucha, nasadili mu korunu a předali hlavní cenu v podobě koženého glejtu s pečetí symbolicky stvrzující peněžní výhru. Všichni kandidáti byli pasováni na čestné pivní rytíře a každý obdržel rytířský řád v podobě pečeti. Pasování a korunovace se zhostil František Krakeš, generální ředitel a. s. Starobrno, doprovázený markytánkami, rytíři, panoši a trubači. Akci plnou dobré nálady moderoval Petr Rychlý, vystoupily kapely Burma Jones, Helmutova Stříkačka a Anna K. se svou skupinou. Večer byl ukončen ohňostrojem na počest Starobrněnského vojvody. (Rovnost)

Letošní prázdniny byly o poznání žíznivější než ty minulé. Meziroční letní produkce brodského Měšťanského pivovaru Rebel vzrostla téměř o 12 %. "V červenci a srpnu letošního roku jsme stočili celkem o 5 172 hl piva více než v roce 2002,"uvedl vedoucí marketingu akciové společnosti Petr Bouda a dodal, že i novinka značky Tudor se na trhu dobře uchytila. Tisíc vyexpedovaných sudů týdně je toho dostatečným důkazem. Už měsíc od svého vzniku se desítkový Tudor točí ve více než sto padesáti hospodách a restauracích. "Poptávka po něm stále roste, a tak v současnosti navyšujeme kapacity, abychom uspokojili všechny zájemce o tento druh piva," dodává Bouda. V lahvích si Tudor zatím zájemci nekoupí, ovšem brzy se jim do rukou dostane třetinkový exportní Czech Rebel Beer. Léto, to nejsou pouze vyprahlí konzumenti, kteří rádi sáhnou po oroseném půllitru, ale rovněž vozíčkáři Tanga. Právě pro ně je totiž Rebel tradičním partnerem při pořádání každoroční společensko sportovní události Handball help, jejíž výtěžek pomáhá handicapovaným lidem. Pivovar Rebel je jedním z posledních pravých českých pivovarů vyrábějící tradiční české pivo. Většina jeho majitelů žije a pochází z Vysočiny, proto je pochopitelný a nepřehlédnutelný jeho patriotismus. Název Rebel už například hezkou řádku let provází brodský hokejový mančaft. "Je nám jasné, že bez určité finanční podpory by se dobrý hokej v havlíčkobrodské Kotlině nemusel dlouho udržet,"konstatuje Petr Bouda s tím, že patriotismus je jedním z charakteristických rysů firmy. (Noviny Havlíčskobrodska – Vysočina)