Na léto jsme pro čtenáře připravili s královédvorským výrobcem zlatavého moku každý týden souboj o sud piva.

Léto už snad konečně hlásí příchod. Vysoké teploty a s nimi žízeň. Proto pro své čtenáře připravil Krkonošský deník s královédvorským pivovarem Tambor prázdninovou soutěž. Každý týden bude možné vyhrát padesátilitrový sud piva z nabídky pivovaru Tambor.

A jak se bude soutěžit? Každou středu, od 15. července do 26. srpna najdou čtenáři tištěného Krkonošského deníku na stránkách speciální kupon. Ten vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý od 21. července, mezi 8. až 12. hodinou, potom buď hostinský nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Podvádět s kopiemi se tudíž nevyplácí. Soutěžní podmínky budou zveřejněny na internetových stránkách www.pivo-tambor.cz a www.krkonossky.denik.cz.

Jsme národem pivařů. Návštěva restaurace je proto i společensko-kulturní událostí. V hospodách se lidé potkávají, diskutují, baví se. Jak říká jedno z pořekadel: Když ve vesnici zavřou hospodu, jako by umřela.

„Vycházeli jsme právě z toho. Soutěž má ukázat, kde se lidé rádi scházejí, jsou schopni se domluvit a společně si zasoutěžit. Odměnou jim bude to nejlepší, co je do oblíbené restaurace táhne, tedy pivo. V tomto případě naše nové pivo Tambor. Navíc dostanou možnost si v případě výhry vybrat, který druh chtějí. Spolupráci s Krkonošským deníkem jsme zvolili proto, že to jsou regionální noviny, kde se stejně jako v hospodě řeší místní problémy,“ řekl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. „Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský.

Tambor se objevil na trhu poprvé v květnu letošního roku. Setkat se s ním mohou návštěvníci nejen ve Dvoře Králové, ale také v Bílé Třemešné, Olomouci, Hradci Králové či v Praze.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Vrchní soud zamítl návrh na předběžné opatření, kterým chtěl Krajský soud v Hradci Králové v únoru zamezit převodu akcií náchodského pivovaru na společnost LIF Liberec. Informuje o tom ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraj Mladá fronta Dnes. Prodej náchodského pivovaru do rukou firmy LIF trval téměř rok a provázely jej spory mezi náchodskými zastupiteli. Jeden z neúspěšných uchazečů z výběrového řízení, pivovar Holba, výsledek tendru označil za nezákonný. Kolem převodu se vznáší podezření z korupce.

Holba požádala krajský soud o předběžné opatření, které by převod akcií pozastavilo. Město ovšem přišlo s tvrzením, že soud vydal předběžné opatření pozdě a účastníci sporu se odvolali k vrchnímu soudu. "Rozhodnutí vrchního soudu jenom potvrzuje to, co tvrdíme od začátku, že prodej pivovaru byl v pořádku," prohlásil náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný nechtěl rozhodnutí vrchního soudu komentovat s tím, že se vrátil z dovolené. "Musím se nejdříve spojit s právníky a pak se vyjádřím. Zatím ale dál trvá naše žaloba na způsob prodeje pivovaru u krajského soudu," uvedl.

A prodej zajímá i policii. V červnu policisté z útvaru pro odhalování korupce na náchodské radnici, v libereckém sídle společnosti LIF a v sídle firmy, která prováděla výběrové řízení na prodej pivovaru, zabavili dokumenty týkající se celé transakce. "Probíhá prověřování listin, začaly výslechy svědků a zajišťování případných důkazů pro verdikt, zda byl v případě prodeje pivovaru spáchán nějaký trestný čin, nebo ne," řekl k případu Vladimír Štěpánek z Okresního státního zastupitelství v Náchodě. Konečný verdikt by podle něj mohl padnout nejdříve v druhé zářijové dekádě.

Pivovar Primátor ohlásil, že pod novým vlastníkem chce do tří let zvýšit výrobu o polovinu na hranici své výrobní kapacity 200 tisíc hektolitrů piva. Chce se prosadit zejména na trhu v hradeckém a Pardubickém kraji, kde by chtěl konkurovat nejsilnějším českým značkám. Pro letošní rok Primátor počítá s výstavem kolem 135 tisíc hektolitrů a návratem do zisku, který by se měl pohybovat v rozmezí mezi pěti až sedmi miliony korun. Loni podnik utrpěl ztrátu asi deset milionů korun.

Zdroj: ČT24.cz

Územní rozhodnutí. To získal projekt společenského centra Breda & Weinstein realizovaný společností Develon.

Jak uvedla Martina Cicvárková z Develonu, revitalizace a dostavba dvouhektarového areálu bývalého pivovaru Zlatovar v historickém centru Opavy přinese obyvatelům Opavy 25 tisíc m2 moderních komerčních ploch včetně podzemního parkoviště.

„Kromě mezinárodních módních značek, nepřeberného spektra služeb a moderní gastronomie bude specialitou projektu čtyřsálové multikino, tradiční pivní restaurace s mikropivovarem nebo stylová kavárna umístěná v renovovaném sále staré varny,“ vyjmenovala plánované novinky Cicvárková. Podle jejích slov bude centrum přímo napojeno na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh. „Nové společenské centrum bude pokračováním více než stoleté regionální tradice značky a nabídne vyváženou kombinaci obchodu, služeb, gastronomie, zábavy, kultury a dalších volnočasových aktivit,“ uvedla Cicvárková. Jak dále zmínila, centrum nabídne asi 25 tisíc m2 pronajímatelných ploch s přibližně 120 jednotkami na třech podlažích a více než 500 parkovacích míst. Nejvyšší podlaží bude podle jejích slov vyhrazeno čtyřsálovému multikinu pro pět set diváků, gastronomickému bloku, další nabídce volnočasových aktivit a také velkému dětskému koutku. Ten bude nabízet mimo jiné čítárnu pro děti a ve spolupráci s Městskou knihovnou Opava také oddělení knihovny pro nejmenší.

Projekt se začne realizovat koncem letošního roku, hned po ukončení již probíhajícího archeologického průzkumu. Otevření komplexu je plánováno na březen 2011.

Model centra města a projektu, tedy společenského centra Breda & Weinstein je od minulého týdne umístěn v prodejně Městského dopravního podniku v Opavě.

O firmě Develon

Zakladatelem české společnosti DEVELON CZ, s. r. o., byl kromě Sebastiena Dejanovski a Radima Bajgara také investor projektu Quinlan Private.

Develon vystupuje jako investiční a developerský manažer všech projektů vlastněných společností Quinlan Private prostřednictvím jeho fondu Quinlan Private Pembroke Holdings. Develon se sídlem v Praze působí v České republice a na Slovensku. Zaměřuje se především na projekty obchodních center, ale ve svém portfoliu má i multifunkční a rezidenční projekty.

Zdroj: Opavský deník.cz | Vizualizace: Develon

Rekordní prodej piva zaznamenali v červenci v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod, prodej dosáhl pětiletého maxima, narůstá i počet restaurací, kde se brodské pivo pije.

„Pozitivní roli hrálo bezesporu i počasí, ale hlavním důvodem nejlepšího výsledku za posledních pět let je nárůst nových zákazníků v desítkách procent. V porovnání s loňským rokem máme už o devadesát hospod více. Vedle úspěšné práce obchodních zástupců se objevuje stále více případů, kdy nás kontaktuje hospodský, že by chtěl točit pivo Rebel ve svém podniku,“ vysvětluje Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

V Brodě si vyrábějí slad ve vlastní sladovně, která byla obnovena na sklonku minulého roku. Navíc odebírají ječměn od pěstitelů z regionu. „Z letošní sklizně už máme u zemědělců Vysočiny dohodnuty dodávky přesahující 1700 tun sladovnického ječmene, který patří tradičně k těm nejkvalitnějším,“ dodává Jiří Hušek s tím, že spolupráce s pěstiteli z Vysočiny byla jedním z důvodů, proč brodský pivovar získal ochranné označení Vysočina – regionální produkt.

Přestože osmdesát procent produkce brodského pivovaru končí na Vysočině, zájem o pivo Rebel je podle slov Jiřího Huška v poslední době i na Kutnohorsku, kde nedávno skončil pivovar v Kutné Hoře, ale také Královéhradecku a Pardubicku.

Zdroj: Vysočina-news.cz | Autor: Ondřej Rázl

Kráľovnami leta sú fľaškové desiatky zo STEIGERA

Hospodárska kríza poznačila aj spotrebu piva, ktorá má vo všetkých pivovaroch klesajúci trend. V tejto neľahkej situácii však žiari výnimka potvrdzujúca pravidlo, že kríza je aj príležitosťou. Nekorunovanými pivnými kráľovnami leta 2009 sú desaťstupňové fľaškové pivá distribuované z Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

"Predaj celého sortimentu fľaškových desiatok distribuovaných zo STEIGRA medziročne stúpol až o 16,8 percenta. Ostatné stupňovitosti a balenia boli, s výnimkou nealka, pod minuloročnými hodnotami. Zmena spotrebiteľského správania ukazuje na to, že ľudia znížili konzumáciu piva v pohostinských a reštauračných zariadeniach a konzumáciu piva preniesli domov. Nárast spotreby desaťstupňových pív a pokles dvanástok signalizuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom správania spotrebiteľa", konštatuje E.Mihálik.

Dodáva, že desiatky zo STEIGERA, alebo správnejšie 10-stupňové výčapné pivá zo STEIGERA, sú klasické pivá s potenciálom rastu. Už vlani začiatkom júna zabodovalo 10° pivo Steiger na "Slávnostiach piva" v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži "Pivo Českej republiky", kde získalo striebornú medailu, pritom bolo ocenené v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo.

Prečo sú však v čase krízy a v horúcom lete výnimkou práve desiatky? E.Mihálik to vysvetľuje nasledovne: "V horúcich letných dňoch najlepšie osvieži vychladené pivo. Pivári to už poznajú - nech si dávajú čokoľvek, stále majú v ústach sucho a lepkavo. Až poriadny dúšok horkého pivného moku im prinesie úľavu. Pokiaľ si dajú kvalitné pivo plzenského typu, akým je pivo STEIGER, ešte dlho im ostane v ústach príjemná horkastá chuť chmeľu. V letné horúce dni zásadne odporúčajú aj fajnšmekri piť svetlú desiatku. Má menší obsah alkoholu, ktorý sa rýchlo odbúra a uhasí smäd lepšie ako dvanástka. Tá je vhodná skôr po jedle a na večerné posedenie, keď už slnko zapadá a pivné uvoľnenie zakončí spánok.

Desiatky zo STEIGRA sú právom kráľovnami tohto leta - výborne hasia smäd, majú bohatú penu a jemnú stredne intenzívnu chmeľovú horkosť. Vyrovnaná príjemná chuť a dobrý dojem po napití ich predurčujú nielen pre bežný konzum, ale aj pre slávnostnejšie príležitosti. Aj ocenenia sú dôkazom správnosti nastúpenej cesty zvyšovania dôrazu na kvalitu produkcie".

"Desiatka STEIGER je neoceniteľná aj pre svoje vynikajúce vlastnosti pri trávení. Dobre padne po sýtom obede, pretože obsahuje prírodný oxid uhličitý - CO2, ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Mastné jedlá by sa mali zapíjať pivom. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť klasicky kvasené pivo STEIGER je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti, chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Je dokázané, že po samotnom pive sa netučnie. Polliter desiatky STEIGRA má iba 190 kilokalórií (kcal), čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal). Pivo pomáha aj proti nevere. Uvoľňuje hormón šťastia serotonín. ľudia sú pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví. S istotou bojuje pivo proti nevere hlavne vtedy, ak idú na pivo spolu obaja partneri," uzatvára E.Mihálik

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Produkce pivovarů je letos nejnižší za poslední čtyři roky. V "tragickém" červnu některým poklesla až o desítky procent.

Tuzemské pivovary nemají za sebou dobré pololetí a zřejmě je nečeká ani dobrý rok. Výroba piva už druhý rok klesá. Tentokrát ne o desetiny procent jako loni, ale už o víc než šest procent a část výrobců má hodně velký problém.

Podle údajů, které mají HN k dispozici, klesla například v červnu produkce některých pivovarů až o několik desítek procent. Meziročně více piva uvařilo jen několik málo - především středních a menších - pivovarů.

Červen, který spolu s únorem ovlivnil celkové půlroční objemy prodeje nejvíce, postihl z velkých pivovarů především pražský Staropramen - jeho výroba klesla oproti loňskému červnu o 22 procent. Z menších třeba pardubický Pivovar Pernštejn uvařil v tomto srovnání o téměř padesát procent méně piva. Protivínský Platan vykázal pokles o více než 44 procent, krumlovský Eggenberg o skoro 41 procent.

Počasí i úbytek turistů

Letošní propad ovlivňují především nižší čísla prakticky všech velkých pivovarů a záchranou pro celkovou statistiku tak nejsou přibývající hektolitry u pivovarů, jako je například březnický Herold, jihlavský Ježek nebo i humpolecký Bernard.

Český svaz pivovarů a sladoven zveřejní svá kompletní čísla za první pololetí až koncem srpna, ale už nyní je podle výkonného ředitele Jana Veselého téměř jisté, že celkový propad produkce za první letošní pololetí dosáhne 6,5 procenta. A celý rok neskončí možná lépe.

"Není to ani v rozdělení podle velikosti pivovarů. Ani podle toho, že některá piva jsou drahá a jiná levná. Ukazuje se zkrátka, že některé pivovary dokáží čelit nepříznivé situaci lépe, jiné hůře," říká Veselý.

Hlavním důvodem poklesu produkce je podle něj počasí, které letos přálo pivovarníkům víc snad jen v dubnu. Veselý připomíná také negativní vliv výrazně ubývajících zahraničních návštěvníků, kteří se podle odhadu svazu podílejí na spotřebě piva v Česku 15 až 20 procenty.

"Na letošním poklesu českého trhu se podílí jak krize, tak chladné a velmi proměnlivé počasí. Do jaké míry se jednotlivé faktory na poklesu projevily, je však těžké odhadnout," přidává názor za velké pivovary mluvčí Staropramene Pavel Barvík. Počasí nikdo neovlivní, ale s vlivem krize chce dvojka trhu podle mluvčího bojovat mimo jiné i podporou podnikání svých obchodních partnerů - třeba poradenstvím při provozování značkových restaurací Staropramen Potrefená husa.

Jsou tu ale i další důvody obrovského propadu výroby, jaký zaznamenal v červnu například protivínský Platan z uskupení K Brewery. "Zastavili jsme pro nás nevýhodný export, nechceme vyvážet velké objemy za každou cenu. A v Platanu jsme to zatím nenahradili vyšší produkcí pro domácí trh, jako se nám už povedlo například v Jihlavě," reagoval manažer K Brewery Otakar Binder.

V Evropě stále první

Produkce českých pivovarů rostla až do rekordního roku 2007, kdy za první pololetí uvařily všechny pivovary celkem 9,9 milionu hektolitrů. Loni už pololetní číslo kleslo, ale tehdy ještě jen o půl procenta.

V Česku se už také dávno nemůžeme "chlubit" číslem 160 vypitých litrů piva na hlavu. V roce 1992 sice ještě tahle statistika uváděla údaj 166,8 litru, přepočtených na obyvatele včetně kojenců, ale za loňský rok už jde o průměr kolem 154 litrů. Přesto se ale stále jedná v Evropě o první místo.

Pokles spotřeby se přitom netýká jen Česka. Další pivní velmoc, Německo, hlásí za pololetí propad spotřeby o čtyři procenta na 49,3 milionu hektolitrů, což je podle Spolkového statistického úřadu nejnižší úroveň od znovusjednocení země.

Zdroj: HN Ihned.cz | Autor: Miroslav Petr

Jezdíte-li rádi na výlety po českých krajích spjaté s příběhy známých osobností, zkuste navštívit Kersko u Hradišťka na Nymbursku. Můžete se zde vydat po stopách známého českého spisovatele Bohumila Hrabala a poznat místa, která ho inspirovala k většině jeho knih.

V Kersku spisovatel Bohumil Hrabal žil a literárně tvořil po značnou část svého života. O zajímavá místa zde není nouze, život spisovatele však nejvíce přiblíží Hrabalova stezka.

Jedná se o pátnáctikilometrový úsek sledující červenou turistickou značku. Vhodný je nejen pro pěší turistiku, ale i pro cyklisty. Výchozí objekt představuje restaurace Hájenka, která byla stejně jako celá osada v roce 1983 dějištěm filmu Slavnosti sněženek. Sem chodíval Bohumil Hrabal na pivo a i dnes si zde můžete dát kance se šípkovou omáčkou nebo se zelím a zapít ho nymburským Postřižinským pivem.

Kousek od Hájenky je Lesní ateliér u Kubů. Pravidelně se tu koná slavnost Hrabalovo Kersko. Letos se uskutečnil již 11. ročník.

Dále cesta vede k minerálnímu Josefskému prameni a pokračuje až k Hrabalově chatě s popisným číslem 0315, kde vznikala mnohá jeho díla. Od chaty směřuje žlutozelené značení k pískovcovému Menhiru, který zřejmě býval v minulosti hraničním kamenem.

V osadě Hradišťko objevíme i Hrabalovo místo posledního odpočinku. Jde o bílý pomník s otvorem „tunelem podle Moodyho“ a podepřený kamennou rukou.

"Kam čůrají psi"

Stezka končí přesně před vraty nymburského pivovaru. Postřižinský pivovar – jak se také Pivovaru Nymburk říká – je místo, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost (1919-1947). Sem zasadil Hrabal děj svého snad nejznámějšího románu Postřižiny.

Výlet můžete stylově zakončit v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu. Ochutnat můžete světlou Pepinovu desítku, Francinův ležák či třináctistupňový pivní speciál Bogan.

Na vrátnici lze navíc požádat o umožnění zhlédnutí Hrabalovy pamětní desky, která je umístěna na budově sladovny v netradiční výšce "kam čůrají psi".

V případě zájmu je možné ještě navštívit městké muzeum se stálou expozicí Bohumila Hrabala a získat tak ucelenou představu o životě tohoto výjimečného spisovatele.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Kateřina Šmídová

V rámci seriálu Deníku V Kůži... jsem si vyzkoušel práci v Plzeňském Prazdroji.

„Ochutnávat se nesmí!“ říká mi vedoucí stáčírny Přemysl Škapa těsně před tím, než poprvé vstoupím do provozu. Bortí se tím moje představa o tom, že si několikahodinovou práci v pivovaru zpestřím degustací zlatavého moku. Pít v pracovní době smí totiž ze směny jen dva lidé: operátor plniče a mistr stáčírny. Ani jedním z nich jsem, bohužel, včera nebyl. „Obsluha plnícího aparátu musí vždy po určité době pivo ochutnat. Dohlíží tak na to, aby se v něm neobjevila nějaká nepatřičná příchuť,“ vysvětluje Škapa.

Já ale po bezpečnostním školení mířím úplně jinam. V popisu práce budu mít přípravu kartonů pro balící linku na export. Než do haly vstoupím, musím si vzít nejprve ochranné brýle, rukavice a také špunty do uší. Použít jsem navíc musel desinfekci na ruce. „Toho se nebojte, je to jenom alkohol,“ směje se ´můj´ vedoucí.

Uvnitř mě přivítá pořádné vedro. Začínám být rád, že jsem si ještě nahoře v kanceláři dal alespoň sklenici minerálky. Zároveň se mi naskytne poměrně impozantní pohled na tisíce pivních láhví proudících na pásech. „Při plném výkonu jich může za hodinu projet až šedesát tisíc,“ sdělil mi už před tím Škapa.

Mým dočasným parťákem bude Jakub Novotný, který v pivovaru pracuje přes rok. „Když tohle bílé tlačítko svítí, může se jít na plošinu, je totiž vypnutá,“ říká a začne do prostoru vkládat archy tvrdého papíru. Na pásu se pak společně s láhvemi promění v tradiční balení Plzeňského Prazdroje. Zásilka, na níž se podílím, míří do Francie.

Činnost, kterou jsem dostal za úkol, je poněkud monotónní. Sehnout se, vzít papír, položit ho. A takhle pořád dokolečka. A to prý mám ještě štěstí, že tahle zásilka je jedna z nejjednodušších. „Když pak jedou stroje dva, člověk se má co ohánět,“ dodává Jakub.

Ale to ještě není všechno. Musíme totiž provádět kontrolu. „Je to velká zodpovědnost. Pokud by byl třeba špatný formát data a takové balení by prošlo až k výstupní kontrole, muselo by se vrátit, rozbalit a projít linkou znovu,“ říká kolega.

Každou hodinu pak musí namátkově jedno balení, které z linky vyjede, rozbalit a zkontrolovat, zda mají láhve neporušené etikety. Podobnou kontrolu pak děláme i přímo na pásu. Hned na první pohled odhalím jednu láhev, která má porušenou etiketu u zátky. Nemilosrdně ji vyjmu z pásu a dávám do přepravky. Její osud nebude příliš veselý. Stejně jako ostatní, u nichž se odhalí byť sebemenší odlepení, se na linku už nevrátí a pivo se z ní vyleje.

Na otázku, jestli se v tom vedru, které všude kolem panuje, může Jakub občas piva napít, odpovídá naprosto rezolutně: „V žádném případě. Za prvé je to zakázané a za druhé, když vidím ty láhve celou směnu, ani nějak nemám chuť,“ svěřuje se. Mimo práci si ale pivo dá rád.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Pivovar Strakonice zve příznivce dobrého piva, místní občany i širokou veřejnost na oslavu založení pivovaru pod názvem 360 let jsme tady pro vás.

Oslava bude zahájena v sobotu 1. srpna ve 14 hodin na Podskalí a bude trvat do 22 hodin. Celodenní oslavu doprovází bohatý kulturní program.

Po zahájení se uskuteční módní přehlídka, kterou připravila Pavlína Brunclíková v podání dívek ze soutěže Dívka Šumavy 2009. Návštěvníci oslav se také mohou těšit na jihočeskou premiéru vystoupení revivalové kapely U2 revival (14.30), rockovou smršť skupiny HAMR (16.30) a vystoupení Michala Šindeláře v pořadu Hořely, padaly hvězdy (18.30). Šindelář se na pódium vrátí ještě jednou, a to ve 20.30 hodin, kdy zahraje písničky známé kapely Katapult.

V průběhu dne budou vylosováni také tři výherci soutěže Basy plné dárků. Soutěž probíhala celý rok v prodejním stánku u pivovaru.

Příznivci kuriózních plavidel jsou zváni na Neckiádu, která bude v tomto náhradním termínu uskutečněna podle stejných pravidel, jako tomu každoročně bývá o pivovarské pouti.

Zdroj: Strakonický deník.cz

Půl milionu nových sklenic se objeví v hospodách během roku

Do zbrusu nového skla budou čepovat hostinští pivo Radegast. Na trh postupně zamíří půl milionu pivních půllitrů a třetinkových sklenic, jejichž podobu navrhl uznávaný český designér Jan Čapek. Dominantou je pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru.

Nové sklo pro nejoblíbenější pivo na Moravě se na trhu objeví v podobě tradičního půllitrového krýglu, který doplní ještě třetinková sklenice. Hlavní význam nového designu skla odhaluje manažer značky Radegast Pavel Kmínek: „Dominantním prvkem na novém skle je symbol značky, tedy pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Je to pravé sklo pro pravé pivo pro pravé chlapy.“

Autorem designu sklenic Radegast je uznávaný český designér Jan Čapek*, který je držitelem celé řady českých i světových ocenění. „Nápad profilu sklenice musí vycházet ze značky a samozřejmě je důležité odlišit ji od ostatních. Při tvorbě jsem přemýšlel nad tím, že pivo Radegast spojuje Moravu, přírodu a takové to opravdové chlapáctví. Proto u sklenice Radegast nešlo použít minimalistický design se strohými křivkami. Chtěl jsem, aby měla sklenice pohanskou atmosféru, kterou dokonale vystihuje bůh Radegast,“ vysvětluje designér.

„Nové sklenice plně vystihují profil piva Radegast, jeho tradici a zároveň svým vzhledem respektují krajové zvyklosti. Inovačním řešením výroby došlo ke zlepšení ergonomických vlastností nových sklenic. Nové půllitry přispějí k lepšímu vyniknutí všech chuťových vlastností piva Radegast. Těší nás, že i výčepní hodnotí nové sklenice velmi pozitivně, protože první dojem je velice důležitý,“ dodává obchodní sládek Zdeněk Baszczynski.

Nová série skla postupně nahradí tu stávající ve všech hospodách a restauracích, kde je na čepu značka Radegast. Na trh se postupně dostane půl milionu půllitrů a třetinek. Původní sklo ale z pultů nezmizí najednou, z důvodu šetrného vztahu k přírodě v hospodách a restauracích doslouží. Odhadem za rok by ale již většina skla v provozovnách měla být nová.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Strategickou krajinou pre export Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne sa stalo Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Za prvých 7 mesiacov tohto roka tam pivovar exportoval už cca 3000 hl piva. Z portfólia vyvážaných produktov sa u slovenských južných susedov teší veľkej obľube tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealkoholické pivo STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER v Maďarsku čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Novinkou je zalistovanie plechovkového piva značiek STEIGER a STEIN do obchodného reťazca CORA, čím sa dosiahol celoplošný predaj piva z Vyhní po celom území Maďarska. Pretože viac ako 60% maďarského trhu tvorí práve plechovkové pivo, máme z takéhoto postupu radosť“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že objem vyváženého piva zo STEIGRA za hranice Slovenska má stúpajúcu tendenciu, lebo v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl. STEIGER však vlani celoročne vyviezol už 3671 hl piva a v tomto roku očakáva ďalší nárast, keďže vlaňajšie čísla dosiahol už za prvých 7 mesiacov. V súčasnosti vyhniansky pivovar exportuje do Maďarska, ČR, Rakúska, Litvy, Fínska, Ruska a Francúzska.

,,Na raste exportu si vážime najviac skutočnosť, že je výsledkom záujmu o naše pivá, aj keď v uvedených krajinách nepôsobíme aktívne na propagáciu značky. Naše pivo si podľa informácií importérov získava priazeň hlavne z dôvodu pravosti chuti piva vyrábaného klasickými prírodnými postupmi a nezávislosti pivovaru od svetových producentov“, zhodnotil E.Mihálik.

Pivovar STEIGER si už dva roky s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar poslal do Dubaje 105 hektolitrů světlého ležáku. Jde o jeho první zásilku do Spojených arabských emirátů.

Budějovický Budvar expanduje na nové trhy. České pivo tak zamířilo na Arabský poloostrov. Budvar se tu bude prodávat především v luxusních restauracích a pětihvězdičkových hotelích.

"Trh Spojených arabských emirátů považujeme za velmi perspektivní. Existuje tam stabilní prostředí, které je relativně tolerantní ke konzumaci alkoholu a především dynamicky rostoucí skupina solventních zákazníků – tedy turistů. Jen v samotném Dubaji se má počet turistů během tří let zvýšit trojnásobně a podobně se zvýší i počet restaurací,“ řekl Jiří Pokorný, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký Východ.

Cena za láhev světlého ležáku o objemu 0,33 litru se bude pohybovat kolem 26 až 36 dirhamů, což je v přepočtu zhruba 150 až 180 korun.

Téměř polovina produkce Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně o 4,5 procenta a dosáhl objemu 1 312 580 hektolitrů.

Hrubý zisk pivovaru se v roce 2007 meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Zdroj: TN.cz

Reklamní spot, který pomůže s prodejem žateckého piva v Rusku, se včera odpoledne natáčel v centru Žatce. Za natáčení spotu, který nese pracovní název Žatěckij Gus (Žatecká husa - pozn. red.), dostala radnice 60 tisíc korun. Právě tolik si řekla za pronájem veřejné plochy filmařům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hektolitry vytočeného piva se výrazně navýšily. Vyšší odbyt se týkal hlavně piva v lahvích a také nealkoholického moku. Jak potvrdil tiskový mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek, dobře se prodával i nový sladový nápoj s příchutí švestky.

Švestkové je letošní novinkou a v prvním pololetí se ho prodalo necelých 1500 hektolitrů. „Pivovaru se zatím daří překonávat loňskou produkci, která byla rekordní. Za celý rok představovala 188 tisíc hektolitrů stočeného piva,“ doplnil Mikulášek. Značka Bernard se začíná dostávat i do povědomí zahraničních spotřebitelů, a to hlavně ve Skandinávii.

„Pivovar získal nové trhy například v Norsku a rozšířil distribuci i ve Švédsku,“ odhalil úspěchy pivovaru Mikulášek. Kromě Skandinávie se pivovaru podařilo prorazit i u jednoho z obchodních řetězců ve Velké Británii. Tamní zákazníci tam konzumují hlavně jantarové nealkoholické a také černé pivo.

Největším zahraničním odběratelem je tradičně sousední Slovensko. Humpolecký pivovar zvýšil meziročně v prvním pololetí výstav o 5,2 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek

Městský pivovar nainstaloval do lahvovny v rámci modernizace závodu novou linku.

Plochu velkou téměř jako fotbalové hřiště zabírá nová stáčecí linka Městského pivovaru Platan.

Linkou projede za hodinu 24 tisíc lahví

Zařízení pivovar odkoupil od jednoho zrušeného slovenského pivovaru, kde byla linka nainstalovaná coby nová, ale stála bez užitku půldruhého roku. V Protivíně si pochvalují její technický stav. „Jakoby ji přímo z výrobní linky dodala německá firma Krones,“ řekl výrobní ředitel Jaroslav Kovaříček.

Původní linka byla již morálně i fyzicky zastaralá. Části, které byly ještě v dobrém stavu, výhodně Protivínští prodali pivovarům, kterým ještě poslouží.

„Linku z roku 1992 bylo opravdu na čase už vyměnit. Starou linkou projelo za hodinu osmnáct tisíc lahví, novou je to o šest tisíc více,“ dodává Kovaříček.

Linka běží automaticky, ale je velmi citlivá, a odhalí i to, co lidem unikne. Okamžitě upozorňuje na každou chybu a případně se sama zastaví. Stačí, aby upadl korunkový uzávěr, praskla láhev nebo uvnitř zbylo trochu vody po vymytí.

Obsluha se tak může soustředit na odstraňování poruch a opětovné spuštění linky. První měsíce se dolaďovala automatická pracoviště tak, aby počítači řízené stroje spolu dobře komunikovaly.

„Vychytávali jsme nejdříve mouchy, abychom chod optimalizovali,“ vysvětluje dále výrobní ředitel.

Impozantním dojmem působí také dva roboti

První z nich jedním sáhnutím najednou vyzvedne ze čtyř přepravek osmdesát lahví, které přenese na nekonečný pás a ten je dále dopraví ke stáčecí lince. Naplněné lahve pak druhý robot vrátí do beden a na palety.

„Výhoda je v tom, že roboti pracují bez námahy, nepotřebují jíst ani pít ani odpočívat a jsou spolehlivější než člověk. Vyžadují ovšem jistý stupeň údržby, servisu a obsluhy,“ vysvětluje ředitel.

Úspora se projevuje i v tom, že zatímco starou linku obsluhovalo třináct lidí, dnes jich stačí na obsluhu pouze šest. Ti se soustředí převážně na odstraňování chyb.

Mimo český trh putuje pivo také na Slovensko, do Německa a do Itálie.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Jindřiška Jelínková

Značka Starobrno, která je součástí portfolia skupiny Heineken Česká republika, se těší kontinuálnímu růstu prodeje, tržeb i zisku. Snahou značky je nadále rozšiřovat region ve kterém je doma. Komunikace Starobrna založená na moravské hrdosti letos opět spouští rozsáhlou kampaň. Rádio i televize vysílají spoty Poutníci s originální písničkou Čechomoru, se kterým Starobrno již třetí rok spolupracuje. Na billboardech svírá starobrněnský půllitr frontman této skupiny Franta Černý. V hospůdkách a restauracích bude probíhat rozsáhlá spotřebitelská soutěž Starobrněnské žně a Starobrno bude jako tradičně garantem nejlepší zábavy opět na celé Moravě. Za všechny akce uveďme koncerty skupiny Čechomor se světoznámou americkou zpěvačkou Suzanne Vega, které se uskuteční v tomto týdnu v Lokti nad Ohří a ve Žďáře nad Sázavou.

Spot Poutníci, natočený v minulém roce režisérem Jurákem Šajmovičem mladším, vysílají v průběhu prázdnin televizní stanice Nova, Prima, Nova Cinema a Nova Sport. Zvláštností tohoto spotu je účast populární skupiny Čechomor nejen jako hudebního doprovodu, ale i jako aktérů samotného děje. Jako sedlák na poli se představí Franta Černý a v roli hostinského můžete poznat Karla Holase. Hlavním cílem kampaně i spotu samotného je upevnit pozici „Nejlepšího piva na celé Moravě“. Celá kampaň se vykresluje Moravou tak jak ji vidí nejen Moraváci, Moravu pro kterou je typická bodrost a pohostinnost, a navozuje příjemnou letní atmosféru.

Zvýšení objemů prodeje a podpora loajality konzumentů značky Starobrno jsou cílem soutěže, která se od začátku srpna do konce září bude konat v 1500 provozovnách v nichž se značka Starobrno čepuje. Každý kdo si v tomto období dá 2 točená Starobrna má možnost prostřednictvím stíracího losu a smsek soutěžit o nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, denně se pak hraje o Starobrno set pro domácí párty, sestávající se z 50l sudu, 5 kg masa, kelímků a dřevěného uhlí. Navíc se hraje o 80.000 dalších cen. Zajímavostí je, že například pro výhru párty sady musí soutěžící navštívit také nový web www.starobrno.cz, kde se dozví v kolik hodin soutěž pro daný den začíná. Informace o soutěži budou zveřejněny také v tisku, rádiích a na billboardech. Pavel Slavík, Trade Marketing manažer zodpovědný za tuto soutěž říká: „Věříme, že se nám ztvárněním soutěže, její náplní i zvolením cen podařilo vhodně propojit zábavu, zážitek z dobrého piva a pobídnutí zákazníka k akci.“

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Rok 2008 byl pro Budějovický Budvar, n. p., jedním z velmi úspěšných. Pivovar zvýšil celkový výstav piva a velmi výrazně posílil prodej na tuzemském trhu.

Přitom celkový výstav pivovarů v České republice meziročně poklesl o 0,5 %. Budějovický Budvar loni vyvezl do 54 států druhý nejvyšší objem piva ve své historii. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru získalo několik ocenění v soutěžích kvality a dlouholetý sládek pivovaru, ing. Josef Tolar, byl Sdružením přátel piva zvolen "Sládkem roku 2008". Renomovaná značka, použití nejkvalitnějších surovin, tradiční výrobní postup, doba zrání ležáku 90 dní a pokračování v 700 let dlouhé tradici vaření piva v Českých Budějovicích, to vše jsou příčiny toho, že pivo z Budějovického Budvaru je vyhledáváno zákazníky na celém světě a patří mezi nejznámější české výrobky v zahraničí.

Růst tuzemského prodeje

Jednou ze základních veličin, která je u pivovarů posuzována, je jejich výstav. V tomto směru si Budějovický Budvar vede v poslední době velmi dobře. Zatímco v roce 2007 vystavil pivovar celkem 1 253 000 hektolitrů (o 8,7 % více než v roce 2006), v roce 2008 činil výstav piva již 1 313 000 hektolitrů (meziroční nárůst o 4,7 %). Za povšimnutí stojí především výrazné zvýšení prodeje na domácím trhu, téměř o 10 %. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v tuzemsku 731 000 hektolitrů piva. Vzhledem k tomu, že celkový prodej českých pivovarů v tuzemsku poklesl o 1,3 %, znamená to významné posílení tržního podílu Budějovického Budvaru na úkor konkurence. Na zvýšení domácího prodeje se podílela i novinka v sortimentu - výčepní pivo značky Pardál. Jeho celostátní distribuce byla zahájena v lednu 2008 a celkový prodej Pardála během roku dosáhl objemu 193 000 hektolitrů. Značka Pardál se tak stala 16. nejprodávanější značkou piva na českém trhu.

Dobré exportní výsledky

Budějovický Budvar dosáhl v roce 2008 druhého nejvyššího exportu ve své 113leté historii. Do 54 zemí celého světa vyvezl 582 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Budějovický Budvar přitom realizuje podstatnou část exportu v zemích Evropské unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá, a navíc se nepodbízí cenou. Právě naopak - značka Budweiser Budvar patří všude na světě mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků. Asi 78 % vývozu Budějovického Budvaru tvořily v roce 2008 prodeje v pěti zemích: v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. Na dobrých výsledcích exportu se v roce 2008 příznivě projevila i spolupráce s dánským koncernem Carlsberg a společností Anheuser-Busch InBev. V průběhu roku 2008 se dceřiné společnosti ze skupiny Carlsberg staraly o prodej piva z Budějovického Budvaru ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a Dánsku. Společnost Ahneuser-Busch InBev zajišťovala dis-tribuci světlého ležáku na území USA. Meziroční prodej v této skupině zemí se v roce 2008 zvýšil o 15,3 % a dosáhl celkového objemu 31 924 hektolitrů.

Budvar navštívilo 43 000 turistů

Budějovický Budvar věnuje v posledních letech pozornost také rozvoji nabídky komplexních turistických služeb. Také v tomto oboru se pivovaru dařilo. Budějovický Budvar se zařadil mezi nejdůležitější turistické cíle v Jihočeském kraji. V roce 2008 navštívilo pivovar přes 43 000 turistů. To je číslo srovnatelné například s návštěvností českobudějovické Černé věže, hradu Zvíkov nebo zámku Třeboň. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je v hlavní sezóně otevřeno každý den. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru nabízí i návštěvu moderní multimediální expozice "Příběh Budějovického piva". Pivovar provozuje také několik vyhlášených restaurací. Zřejmě nejznámější z nich jsou restaurace "Masné krámy" v centru města nebo pivnice "Budvar" přímo v areálu pivovaru. Hosté v nich mohou kromě dokonale ošetřeného kroužkovaného ležáku ochutnat gastronomické speciality české i mezinárodní kuchyně. Nabídku turistických služeb doplňuje hotel Malý pivovar, který je technicky vybaven i pro kongresovou turistiku.

Zdroj: HN iHNed.cz

V Sokolově se bude brzy opět vařit pivo. Malý soukromý pivovar Permon, který mok stejnojmenného názvu vyrábí v nedaleké Lomnici, tam hodlá rozšířit výrobu.

Původně měl stát pivovar a dobová restaurace ve sklepě kapucínského kláštera, ale z plánů kvůli penězům prozatím sešlo. Permon se má nakonec vařit v restauraci nedaleko kláštera.

„Odbyt našeho piva stoupá, kapacita v Lomnici začíná být nedostatečná,“ řekl Právu provozovatel pivovaru Permon Ladislav Sás.

Starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS) uvedl, že město chtělo nechat pivovar v klášteře vybudovat z dotačních peněz. „Zatím jsme neuspěli. Budeme to ještě zkoušet,“ poznamenal starosta. Pivovar s restaurací ve sklepení by si vyžádal úpravy za dvacet miliónů korun. Město se do nich pustí pouze v případě, že s žádostí o dotaci uspěje.

Přestože pivo Permon jde na odbyt, firma vymýšlí nové druhy. „Na léto zkoušíme vařit pivo s příchutí višně, maliny a mandle,“ popsal nové chutě Sás. Jestli se novinky uchytí, zařadí je pivovar do své stálé nabídky.

Pivo by se mohlo začít v Sokolově vařit už během léta, záleží však na tom, jak se provozovateli podaří sehnat potřebná povolení.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Martin Polák

Už v následující sezoně chce Měšťanský pivovar Strakonice finančně podpořit fotbalisty. Má jít o částku v řádech statisíců korun.

Měšťanský pivovar Strakonice bude podporovat okresní fotbal na Strakonicku. „Chceme spojit nejen strakonické pivo s naším regionem, ale přinést do okresního fotbalu také peníze, které nemá,“ řekl předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Fotbalová sezona 2009/2010 bude věnována monitorování celé situace, možnostem spolupráce s Okresním fotbalovým svazem Strakonice a ujasnění všech podmínek. To bude mít na starosti ředitel obchodu a marketingu pivovaru Marek Pohanka. „Další sezona by už měla být plně podporována. Mohlo by jít o částku v řádech statisíců korun, ale její přesná výše ještě bude předmětem jednání,“ řekl Marek Pohanka.

Pokud se spolupráce vydaří, mohla by zasáhnout i na Prachaticko.

Josef Hodonický, šéf fotbalové Volyně, jejíž mužstva hrají v okresním přeboru a IV. třídě, takový krok vítá. „V okresním fotbale je stále méně peněz. Přitom zázemí klubů je špatné, hřiště nevyhovující a mnohde by jistě peníze pomohly k založení mládežnických týmů. Bez nich fotbal nemá budoucnost,“ myslí si Hodonický.

Spolupráce ale má mít také pragmatický význam. "Nechci, aby to vyznělo divně, ale fotbal je s pivem úzce spojen. Nejde jen o to, že by se okresní přebor jmenoval například Dudák okresní přebor nebo že se bude při zápasech čepovat strakonické pivo. Chceme zejména, aby se posílilo povědomí o strakonickém pivu jako o unikátním regionálním výrobku,“ dodal Tomáš Hajdušek.

První kroky chce pivovar udělat už brzo. Postupující z každého zápasu okresního kola Českého poháru včetně vítěze finále dostane od pivovaru věcnou cenu. Ten dále poskytne OFS 10 000 korun jako finanční příspěvek na činnosti, organizované OFS.

Záměr o podpoře okresního fotbalu na Strakonicku odsouhlasil v úterý 21. července na svém prvním zasedání obměněný výkonný výbor Okresního fotbalového svazu Strakonice.

Pro fotbalový klub je každá koruna dobrá

Finanční podporu kolem v řádech sta tisíců korun přislíbil na příští sezónu Měšťanský pivovar Strakonice okresnímu fotbalu. Co ho k tomu vedlo? O tom už předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Kde se zrodil nápad podporovat fotbal. A proč právě ten?

Možnosti pivovaru nejsou neomezené a fotbal je prostě nejpopulárnější sportovní odvětví. Baví je jím lidé nejen o víkendu téměř na každé vesnici. Navíc pivo a fotbal k sobě tradičně patří, na úrovni okresu se hraje fotbal především pro zábavu a pro žízeň. Takže volba fotbalu je naprosto přirozená.

Co je cílem vaší podpory?

Je to především podpora strakonického piva jako jedinečného regionálního produktu, na který bychom měli být hrdí. Většina konzumentů strakonického piva je v našem okrese a pivovar chce touto formou odměnit náš region za jeho přízeň.

Bude jasně dané, na co by měly oddíly peníze použít?

To bude jejich věc. Sám jako fotbalový funkcionář vím, že pro fotbalový klub je každá koruna dobrá.

Věříte, že váš záměr vyjde?

O tom rozhodnou následující měsíce, kdy se budou domlouvat podmínky mezi pivovarem, Okresním fotbalovým svazem a kluby. Ale je zde na všech stranách dobrá vůle a proto věřím, že to dospěje ke zdárnému konci.

Už máte nějaké ohlasy, co na takový příspěvek sportu říkají jiná odvětví? Také by možná o nějakou korunu stála.

Ohlasy od jiných sportů nemám. Ale například strakonické hokejisty pivovar rovněž podporuje.

Jak se k vašemu počinu staví město, které je stoprocentním vlastníkem pivovaru?

Každému vlastníku jde o to, aby jeho firma prosperovala. Tento projekt má prosperitě pivovaru napomoci. Takže tady není žádný problém.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Klára Alešová

Sen mnoha milovníků zlatavého moku se včera splnil osazenstvu královédvorské restaurace U Lubinů. Dostali pivo zadarmo.

Nebylo to ale jen tak. Zvítězili totiž v prvním kole soutěže, kterou připravil královédvorský pivovar Tambor spolu s Krkonošským deníkem. Padesátilitrový sud s dvanáctistupňovým Tamborem osobně včera odpoledne předal majitel pivovaru Nasik Kiriakovský potěšeným provozovatelům hospody. „O soutěži jsem se dozvěděla na Facebooku, tak jsme to zkusili,“ řekla Kateřina, zástupkyně soutěžících.

Jak se bude pivo zadarmo rozdělovat? Podle provozovatelů restaurace nejspíš uspořádají jeden den malou slavnost, na které pivo zdarma vypijí štamgasti hospody. Do soutěže se budou určitě zapojovat dál, protože padesátilitrový sud piva zdarma jim někdo hned tak nedá.

Nasik Kiriakovský byl také spokojen. „Sud putuje do místní restaurace, kde se navíc naše pivo zatím netočí. Třeba zdejším hostům zachutná a budou ho chtít pít ve své oblíbené hospůdce i dál,“ vysvětlil.

Pouze každou středu, do 26. srpna, najdou čtenáři tištěného Krkonošského deníku na stránkách výherní pivní kupon. Pouze s ním se mohou zapojit do soutěže o sud piva zdarma. Výherní pivní kupon s číslem kola vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý mezi 8. až 12. hodinou potom buď hostinský, nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Soutěžní podmínky najdete na internetových stránkách www.pivo-tambor.cz a www.krkonossky.denik.cz.

„Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. A to už příští středu. Informace o dalších vítězích i s fotografií najdete samozřejmě také v našem deníku.

Fotografie zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek