Kým domáca konkurencia prichádza až teraz na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa da ,,rezať“ smerom nahor, pivovar STEIGER, a.s., Vyhne už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov,že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Dodal, že pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

První svoji degustační prodejnu s posezením pro 30 lidí během příštího týdne slavnostně otevře v čínském městě Tchien-ťin (Tianjin) pivovar Černá Hora. V pátek o tom agenturu Mediafax informoval majitel pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar začal své produkty vyvážet do Číny v lednu 2009, tehdy tam putovaly první dva kontejnery s pivem z Blanenska. „Prodejnou s degustační částí chceme jednoznačně podpořit náš vývoz do Číny, do konce roku bychom tam chtěli exportovat zhruba 3500 hektolitrů piva,“ uvedl Fusek.

Číňané mají podle něj zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputuje např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar. Stojí ovšem více než v Česku, za láhev černohorského piva Číňané vydají v přepočtu i 250 Kč. „O export do Číny jsme se snažili asi dva roky, nyní tam odplouvají naše kontejnery s pivem pravidelně každých čtrnáct dní,“ dodal Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Sedmý ročník pelhřimovského pivního a rockového festivalu odstartuje už tuto sobotu v 15 hodin na dvoře pivovaru Poutník.

Kromě dvojice hlavních hudebních hvězd - Olympiku v čele s Petrem Jandou a Kreysonu s Láďou Křížkem - se publiku a především ctitelům zlatavého moku představí na pódiu další čtyři skupiny.

Poutník fest zítra odpoledne zahájí formace, která zvítězila v anketě fanoušků. Podařilo se to místním metalistům - kapela Antheom získala 471 hlas z celkového počtu 1 451. Tyto muzikanty inspiruje příběh měnící realitu známého světa - Antheomův meč rozetne historii festivalu, který se poprvé odehrál v roce 2003 jako takzvaný Felix fest. Již tehdy se ho zúčastnily také skupiny Rockson a Matyas. Právě parta, co ,vyhlásila‘ před dvěma lety na CD Černá nebo bílá ,morální úpadek‘ textem „My jsme ve studni, ve studni hluboký potopený po uši, nikdo nic netuší, ale je to tak...“ se pochlubí svojí staronovou tvorbou jako druhá v pořadí. Před rockově melodickým Rocksonem, který zatím jako spoluorganizátor nechyběl při žádném z předcházejících ročníků Poutník festu, zahraje se smyslem pro nadsázku dvanáctičlenný Walda gang s Vladimírem Šafránkem.

„Tím, že v sobotu po dvacáté hodině vystoupí kapely Olympic nebo Kreyson, posune se letos laťka celého festivalu zase výš,“ netají se očekáváním kvalitní ,legendární‘muziky za pořadatele této rockové a pivní přehlídky Martin Ecler, ředitel Kulturních zařízení města Pelhřimova. Závěr obstará liberecký revival.

Vstupenky, stojící v předprodeji 160 korun, budou na místě k dostání za 190 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne začína rozširovať svoje exportné aktivity. V týchto dňoch v pivovare expedujú po prvý raz vo svojej histórii pivo STEIGER určené pre francúzsky trh. Zákazník v Marseille si objednal zásielku svetlého 12° piva STEIGER. Pivovar zároveň rozširuje aj exportnú ponuku sortimentu pre ruský a fínsky trh. K doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudne pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinky, tiež k tmavému11° pivu, pribudne flaškové 11° svetlé pivo STEIGER. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Pivovar STEIGER za prvý štvrťrok tohto roku vyviezol 782 hl piva, kým vlani za rovnaké obdobie to bolo iba symbolických 93 hl, čím zaznamenal nárast exportu o 741 percent. Okrem nových trhov v Rusku a Fínsku STEIGER vyváža tradične do Maďarska, ČR a Rakúska. Špecifikom je aj čapovanie STEIGRA v Slovenskej kolibe v nemeckom Wildau, blízko Berlína. Aj keď vývoz je zatiaľ iba doplnkom k nášmu domácemu predaju, teší nás rastúci záujem zo zahraničia, kde vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vystavil (predaná produkcia) za prvý štvrťrok 2009 40.285 hektolitrov (hl) piva a mierne zvýšil aj svoj trhový podiel na 6,56 percenta. Po slabšom prvom štvrťroku, zvýšený predaj v nezvyčajne teplom apríli ukázal, že počasie je ešte stále najvýraznejším faktorom, ktorý ovplyvňuje predaj piva. Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA.

V roku 2008 STEIGER vystavil 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 14,07 mil. eura (424 mil. Sk) a auditovaný zisk po zdanení dosiahol 1,546 mil. eura (46,6 mil. Sk). Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly. Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. prináša svojim zákazníkom nový tmavý Topvar. Vylepšená receptúra, suroviny z prírodných zdrojov a tradičný spôsob kvasenia robia z nového tmavého Topvaru výnimočné pivo na rezanie.

Pri príprave nového tmavého Topvaru stáli sladovnícki majstri pred náročnou úlohou – vyvinúť produkt výnimočnej kvality a chuti, ktorý by spĺňal požiadavku našich zákazníkov a spotrebiteľov na špecifické rezanie nahor a zároveň sa aj naďalej vyrábal bez použitia enzýmov. Podarilo sa a vďaka vylepšenému výrobnému procesu a surovinám z prírodných zdrojov je tu nový tmavý Topvar. Už tradične si drží bohatú stálu penu, má príjemne zaokrúhlenú, typicky sladkastú chuť s karamelovým podtónom, ktorú vyvažuje jemná horkosť chmeľu. Nový tmavý Topvar je ideálny na rezanie a v spojení s osviežujúcim svetlým Topvarom prináša kvalitu a chuť, za ktorú ručí majster sládok, Ján Píry. Pred dvoma rokmi sa spoločnosť Pivovary Topvar rozhodla odstrániť z výrobného procesu pôvodného tmavého Topvaru enzýmy. Dôvodom bol zámer používať pri výrobe piva najlepšie pivovarnícke praktiky a uprednostňovať prírodné ingrediencie. Napriek tomu, že sa nijako nezmenila chuť ani kvalita piva, po odstránení enzýmov už nebolo možné tmavý Topvar rezať nahor. „Som veľmi rád, že sa nám podarilo túto situáciu vyriešiť a spotrebitelia si môžu opäť dopriať rezaný Topvar v podobe, ktorú majú tak radi. Ako jediné tmavé pivo je možné nový tmavý Topvar vďaka jeho ľahkosti rezať nahor. Okrem vynikajúcej chuti tak prináša rezaný Topvar aj atraktívnu vizuálnu kombináciu tmavého a svetlého piva,“ uviedol Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. Obľúbený Topvar si teraz môžu spotrebitelia vychutnať v nových pohároch, na vzniku ktorých sa podieľali samotní pivári. Nový pohár dostal meno „Žochár“, ktoré je neoddeliteľnou súčasťou histórie topoľčianskeho regiónu, rovnako ako pivo Topvar. Vďaka svojmu tvaru padne skvelo do ruky, hrubšie sklo zasa udržuje optimálnu teplotu piva a zvyšuje odolnosť voči nárazu. Rozšírené dno zaručuje väčšiu stabilitu nového pohára.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic

Pivovar Ostravar prodal v dubnu více piva než v než ve stejném období loni. Podle Michala Útlého, manažera značky Ostravar, stojí za vzestupem prodejů pivovaru také nové fotbalové pivo Ostravar Bazal.

„Šest týdnů po naražení prvních sudů l můžeme s radostí konstatovat, že Bazal lidem chutná a je o něj velký zájem,“ říká. Podle informací z pivovaru je současný prodej fotbalového piva Bazal ve srovnání s původními odhady více než dvojnásobný.

„Ještě více nás těší výborné hodnocení nového piva. Po sedmi měsících intenzivních příprav je to pro všechny, kdo se na jeho přípravě podíleli, ta nejlepší odměna,“ tvrdí Útlý.

Ostravar Bazal se v tuto chvíli prodává na severní Moravě ve většině významných obchodních řetězců a nově také ve FanShopu FC Baník Ostrava v centru Ostravy. Kromě toho je Ostravar Bazal na čepu ve vybraných hospodách Ostravaru.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Ďalší slovenský pivovar spustil jarnú reklamnú kampaň. Pozrite si ju.

Pivo Šariš opäť zdôrazňuje svoj východniarsky pôvod. Včera sa v televízii objavil televízny spot s novým sloganom „Srdcom Východniar.“

V reklame mladý muž príde do krčmy a nechá si načapovať pivo Šariš. Keď sa ho snaží vypiť, pivo stuhne a nedá sa vyliať z pohára. Priatelia mu poradia, aby si ho priložil k srdcu, pretože Šariš sa pije len „hrdo a od srdca“. Keď mladík dokáže, že je „srdcom Východniar“, môže sa konečne napiť.

Spot „Srdcom Východniar“ pre Šariš

Pivovar kampaňou nadväzuje na minuloročnú kampaň s headlineom Tak chutí východ od MUW Saatchi & Saatchi. V spote prišiel mladý východniar domov na vidiek stráviť víkend s rodinou. Posedenie malo spríjemniť pivo Šariš, to však rodinní príslušníci nemali čím otvoriť. Nakoniec si poradia - použijú zárubňu dverí. Pri silnom akcente kampane na východ sa agentúra neobávala, že sa značka odcudzí západniarom. „Východniari nežijú len na východe, ale aj na západe. Často cestujú za prácou a preto im táto kampaň môže pripomenúť domov a ich pôvod, na ktorí sú hrdí,“ povedala vtedy brand manažérka značky Denisa Pernicová.

Šariš je za posledný mesiac už tretím slovenským pivom, ktoré prišlo s novou kampaňou. Na začiatku apríla Zlatý bažant predstavil nový slogan „Svetové slovenské pivo“ v kampani od Istropolitana Ogilvy, v ktorej podobne ako Šariš zdôrazňuje svoj pôvod. Pred dvoma týždňami začalo pivo Corgoň komunikovať redizajn svojej etikety v televíznom spote „Štrnganie“ od Mayer/McCann Erickson.

Zdroj: Medialne Etrend.sk | Autor: Dáša Stanková

Další z řady překvapení si připravil pivovarník ze Bzence Radomil Paták.

Vloni premiérově nechal vyrobit mince svého domácího minipivovaru, letos si to zopakoval. Zatímco loňské mince s nominální hodnotou jednoho piva měly simulovat měďáky, mince roku 2009 simulují stříbrňáky.

Unikátní platidlo se opět stane upomínkou na chystané pivní slavnosti, které se uskuteční ve Bzenci na konci června. Tam bude možné, si za minci získanou ke vstupence, pivo i koupit.

Přestože pivní známky byly dříve v mnoha pivovarech používané, dnes jsou vzácností. Podle běžně dostupných informací vydává vlastní mince v České republice kromě bzeneckého pivovarníka už jen Pivovarské muzeum v Plzni. Tam ji dostane každý návštěvník ke vstupence.

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autor a foto: Zdeněk Šmýd

Už čtvrté narozeniny slaví Městský pivovar ve Štramberku a k oslavě si na tamní náměstí přizval hned několik hudebních gratulantů. Tuto sobotu a neděli se tam chystají vystoupit takové kapely, jako například Legendy se vracejí, Docuku nebo Cizinci.

Vše odstartuje krájení narozeninového dortu už spojeného s veřejnou ochutnávkou v sobotu ve 14 hodin. Hudební složku pro tento den obstarají kapely HEC a Legendy se vracejí. Rozhodně se vyplatí poslechnout si obě, hudební fajnšmekři by si ale neměli nechat ujít především druhou zmíněnou kapelu. Legendy jsou partičkou skvěle sehraných muzikantů. „V sestavě této skupiny hrající pro dobrou náladu, nostalgické zavzpomínání i k tanci, naleznete brilantního kytarového mága Andonise Civopulose, Petra, Romana "Izzy" Izaiáše a konečně Libora Pyška,“ připomíná nepřehlédnutelnou soupisku kapely pro Region publicista Richard Boryna.

Legendy mají na svém kontě mnoho beznadějně vyprodaných koncertů v rámci celé České republiky. Jejich hráčské umění si však už vychutnali i obyvatelé a hosté řeckého ostrova Kréta, kde loni v září pánové úspěšně absolvovali menší turné. Během mnohdy až tříhodinového koncertního bloku přehrají hity známé snad všem generacím - od Pink Floyd, Led Zeppelin, AC/DC, Slade po 4 Non Blondes, Lennyho Krawitze, Green Day či Bruce Springsteena.

Ještě v sobotu také vystoupí temperamentní taneční skupina Thara, která na štramberském náměstí přinese podmanivé Španělsko a Irsko. Večer uzavře narozeninový mejdan v Apollo klubu.

Ani neděle nebude po hudební stránce za sobotou zaostávat. Vystoupit se chystá trojlístek Cizinci, valašskomeziříčští folklorbeatoví Docuku a osvědčený Team Revival. Připravena je také Gastronomická show Romana Hadrbolce. Talentovaný profesionál z Moravy, který své obrovské zkušenosti z oblasti gastronomie uplatnil a rozvíjel také u světoznámých celebrit, chystá pro oslavence speciální pokrm.

Oslavy čtvrtých narozenin Městského pivovaru se bude na štramberském náměstí konat v sobotu 16. a v neděli 17. května.

Zdroj: Novojičínský deník.cz

Ekonomická krize se Budějovického Budvaru, n.p. zatím výrazně nedotýká. Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je meziročně o 1,6 % méně. Tržby za toto období však meziročně vzrostly o 2,28 %. Propad produkce byl způsoben snížením prodeje v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o 4 % piva více a v dubnu dokonce o 8 % piva více, než ve stejných měsících loňského roku. Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu dubnovému výsledku výrazně přispěl export, který se meziročně zvýšil o 20 %.

„Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru. „Na odhad celkových letošních výsledků je však opravdu příliš brzy. Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává Robert Chrt. Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se na celkových prodejích v letošním roce podílí z 53 %.

Stáčecí linky pivovaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách. Některé další výrobní provozy pivovaru (varna, oddělení hlavního kvašení aj.) pracují od počátku dubna v nepřetržitém provozu. S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato 11 pracovníků.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V neděli 17. května uplyne 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus, v roce 1869. Za tuto dobu uvařil bezmála 102 milionů hektolitrů piva. Od samotného počátku až dodnes využívá pivovar při vaření piva pouze klasický postup, tedy výhradně za použití vody, ječného sladu a chmele, a nejnovějších poznatků lidského vědění. I díky tomu dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás jméno Gambrinus.

Historie dnešního Gambrinusu začala před 140 lety. Za 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních čepoval v kuse 4 528 let (1 pivo za 7 vteřin).

„Díky klasické technologii při výrobě, tedy vaření výhradně z ječného sladu, chmele a vody, a zaručení vysoké kvality piva díky použití moderních zařízení, si pivo získalo velkou oblibu a dnes každé čtvrté prodané pivo v Česku nese jméno Gambrinus,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, jehož podpis nese každá láhev a plechovka s tímto nejoblíbenějším českým pivem.

Od loňského podzimu je na trhu nové pivo Gambrinus 11° Excelent, který je díky úspěchům příjemným dárkem ke 140. výročí. Gambrinus 11° Excelent se stal během prvních měsíců od svého uvedení na trh jedničkou v segmentu jedenáctistupňových piv a nedávno si odnesl vítězství ze soutěže Volba spotřebitelů v kategorii pivo.

Co k výročí Gambrinusu zaznělo:

„Nejsem pivovarský expert, ale jako ekonom věřím na firemní vizi a kvalitní produkt, třeba jako Plzeňský Prazdroj a jeho Gambrinus. Pokud nějaká firma ustojí hospodářskou depresi z třicátých let, znárodnění, vyšvihne se v tržní ekonomice a nezlomí ji ani současná finanční krize, pak její produkty musí stát za to! Mají můj obdiv a důvěru.“ Aleš Michl, ekonomický analytik Raiffeisenbank

„V mládí jsem jako starý žižkovák vyrostl na Kozlovi, později jsem přešel na Gambrinus a piji ho společně s Prazdrojem dodnes. Proto bych mu chtěl k jeho narozeninám popřát, aby pro něj kvalita zůstala předností před ryze obchodními prioritami a dělal nám svojí chutí radost i do budoucna.“, Aleš Brichta, kapela Aleš Brichta Band, někdejší zakladatel skupiny Arakain

„Gambrinus – chléb české kotlinky“, Lou Fanánek Hagen, kapela Tři sestry

„Značky Gambrinus i Škoda Auto začaly psát svou historii na konci 19. století, a za více jak stoletou historii si získaly velkou oblibu i významné pozice na českém trhu. Pivo, stejně jako auto, potřebuje kvalitní suroviny/díly a šikovné ruce, které se postarají o výsledek. To, že Škoda Auto i Gambrinus mají oboje, dokazuje jejich úspěšná historie.

Oba dva – automobilka i pivovar – si uvědomujeme, že naše výrobky nejde používat současně, na druhou stranu obchodní zástupci Gambrinusu jezdí po republice, jak jinak než ve škodovkách, takže kromě historie máme leccos společného i v současnosti. Přejeme Gambrinusu i do budoucna velkou oblibu u českých pivařů poté, co dojedou do cíle své cesty.", Jaroslav Černý, tiskový mluvčí Škoda Auto a.s.

"První zámky FAB vyrobili v roce 1911 až synové prvních konzumentů Gambrinusu, ale obě značky se dopracovaly na lídry svého trhu. Na rozdíl od automobilů, Gambrinus i zámky FAB může každý dospělý úspěšně používat současně a mít tak jistotu ochrany majetku i záruku, že ať si dá Gambrinus kdekoli, vždycky bude stejně dobrý. Ale nic se nemá přehánět, příliš mnoho Gambrinusů by vám mohlo při návratu domů použití našich zámků trochu zkomplikovat.", Martin Běhunek, Managing Director ASSA ABLOY Czech & Slovakia, distributor tradiční české značky

Press kit k tomuto výročí naleznete ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dostavba nového pivovaru v Chotěboři se blíží. Jeho majitel chce začít s vařením dobrého regionálního piva ještě před nástupem nadcházející letní sezony.

Stejného mínění je i sládek a hlavní technolog chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba. Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.

Jste asi jediný, kdo už v tuto chvíli zná chuť nového chotěbořského piva. Nosíte ji na patře už dlouho?

Víte, chuť se u sládka nemění. Je to velmi individuální a pak o chuti piva rozhoduje mimo jiné i voda a poměr minerálů, které obsahuje. Každý sládek má svoji osvědčenou recepturu a především vychází ze zkušeností, které získával. Stejně jako kuchař ví, co má dát do guláše, aby měl dobrou chuť, také já vím, jak správně namíchat všechny ingredience tak, aby pivo bylo dobré a lidem chutnalo.

A které ingredience to budou v Chotěboři?

Chotěbořská piva budeme vyrábět z žateckého poloraného červeňáku, sladu z Hané a místní velmi kvalitní a pramenité vody z Železných hor. Kvasný proces obstarají stejné kvasnice, které používá pivovar v Českých Budějovicích.

Jméno nového chotěbořského piva už je na světě. Které další názvy byly ve hře?

Samozřejmě, že těch nápadů bylo víc. Pokud si dobře vzpomínám, uvažovali jsme například o Kacíři, Kaprálovi, Vechtrovi, ale také o Zárubákovi, Chotěbořském lvu nebo o Doubravanu nebo Zlatém drápu. Nakonec jsme se ale shodli, že vypovídající a odpovídající název bude ten absolutně nejjednodušší, tedy Chotěboř.

Vzpomenete si, kdy jste se poprvé dostal k pivu?

Tajně mi ho dal ochutnat děda už v sedmi letech. Pamatuji si, že to bylo černé pivo. Bylo sladké a chutnalo mi.

Kdy a jak začínala vaše profesionální dráha?

V legraci jsem už na základní škole říkával, že se stanu sládkem. To, když nám asi v patnácti nechtěli v hospodě nalít. Tak jsem si řekl, že si pivo uvařím sám. Ale ke kariéře sládka vedla ještě dlouhá cesta. Přes učiliště v Českých Budějovicích a střední školu v Praze, kde se vyučoval kvasný obor zaměřený hlavně na výrobu piva.

Kterými pivovary jste prošel?

Začínal jsem v roce 1975 v Havlíčkově Brodě, a to jako výrobní dělník. O tři roky později jsem se vydal do nedalekého Golčova Jeníkova a tam pracoval jako podsládek. Následoval návrat do havlíčkobrodského pivovaru a získávání zkušeností na pozici sladmistra. Následovala opět funkce podsládka a o něco později jsem povýšil na sládka. Na této pozici jsem v Měšťanském pivovaru působil až do roku 2004.

Pak jste havlíčkobrodský pivovar opustil?

Ano, a do roku 2007 působil v Rakovníku. Jako sládek a hlavní technolog jsem se tam podílel na rekonstrukci a znovuoživení rakovnického pivovaru, který byl předtím sedm let uzavřen. No a od roku 2007 pracuji na projektu nového pivovaru v Chotěboři, kde jsem opět sládkem a hlavním technologem.

Pokud si dobře vzpomínám, ve Velkém Březně na Ústecku měli v pivovaru sládkovou. Jsou ženy na této pozici stejně dobré jako muži?

Rozhodně ano. Dokonce bych řekl, že jsou v mnohém pečlivější. Přesto, a dámy mi to jistě prominou, nemají chuťový rejstřík tak bohatý jako muži. Ale nemohou za to. Příroda to tak zařídila. Mimochodem, ústecká piva jsou výborná.

Prozraďte, které pivo chotěbořský sládek Záruba nikdy neodmítne?

Konkrétní značku bych tady nerad uváděl, ale už delší dobu sleduji, že velmi kvalitní piva vznikají v Nymburku a také v Náchodě. Víte, pivovarnický trh je v tuzemsku jedinečný svou rozmanitostí a četností chutí. Doporučuji proto všem skutečným milovníkům piva ochutnávat ryze regionální piva. Jedině tak se člověk může vyhnout unifikovanosti chuti, které jsme v současné době, coby konzumenti, mnohdy vystaveni.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Jaromír Kulhánek

Již v duchu slunečného letního počasí se v našem Pivovaru Pernštejn a.s. dne 25.04.2009 konalo „PÁLENÍ ČARODĚJNIC“. Nádvoří pivovaru od 14.00 hod postupně zaplňovali zejména rodiče s dětmi, pro které byly největším lákadlem skákací hrad a nafukovací skluzavka. Také dětský koutek vč. atraktivních soutěží nenechaly tyto malé neposedy chvíli v klidu.

Pro dospělé návštěvníky byly připraveny lákadla v podobě chutného občerstvení, taktéž zábavných soutěží a ukázek starých lidových řemesel. Mohli jste ochutnat čerstvě upečený perník a zároveň si vyzkoušet jeho zdobení. Ti šikovnější si pod dozorem zručného dráteníka vyrobili malý šperk a k vidění byla i ukázka tradičního malování na hedvábí, tkaní a batikování. Rozhodně by Vás zaujala i výroba svíček a přírodních mýdel.

K příjemně strávenému odpoledni v pivovaru neodmyslitelně patří dobře vychlazené pivo. Stánky s několika druhy tohoto moku byly v popředí zájmu až do pozdních večerních hodin.

Z pestrého programu lze vyzdvihnout ukázku historického šermu a vystoupení Valdorfské školy, které sklidilo velký ohlas. K poslechu hrála skupina Veslo a v podvečer již všichni netrpělivě očekávali zapálení hranice s čarodějnicí. Mimochodem, čarodějnic malých i velkých přišlo nepočítaně a nebylo snadné mezi nimi najít tu nej…. ale podařilo se a večer se už spousta z nich mačkali u zapáleného ohně s opečeným buřtem. Akci s rockovými tóny zakončilo dlouho očekávané vystoupení skupiny Stresor.

Velký dík patří všem, kteří na podíleli na organizaci této akce a samozřejmě další dík patří Vám, kteří nám zachováváte přízeň a společně s námi jste si užili celý tento čarodějnický rej…

Zdroj: Pernštejn.cz

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek v pondělí přijel na celodenní návštěvu Hlinska. Jednal se zástupci města, firem, gymnázia a prohlédl si historickou enklávu Betlém.

Radko Martínek navštívil pivovar a prohlédl si rekonstruované budovy i výrobu zlatavého moku. S vedením gymnázia diskutoval o naplněnosti prvních ročníků, se kterou v Hlinsku žádné problémy nemají. Se starosty okolních obcí diskutoval o zdravotnické péči a rozbitých vozovkách, které sužují život řidičům u Všeradova nebo mezi Hlinskem a Svratkou. Při procházce Betlémem zdůraznil, že toto historické dědictví potřebuje péči a peníze na rekonstrukci, aby mohlo přilákat na Hlinecko více turistů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Kráceno

Na své si přijdou milovníci piva v Peru. Humpolecký rodinný pivovar Bernard prodal do této jihoamerické země první hektolitry piva. Dodávku do hlavního města Limy zprostředkovala společnost, která tam dováží piva z Evropy.

Pivovar Bernard dováží pivo do Peru

Bernard poslal do Peru lahvové pivo, a to světlý ležák a speciální černé pivo. "Je to první kontakt do Latinské Ameriky, uvidíme, jak se to bude vyvíjet," podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Export už tvoří důležitou část odbytu humpoleckého pivovaru. V minulém roce prodal za hranicemi 23.300 hektolitrů piva, což byl skoro o 29 procent vyšší objem než za rok 2007. Nejvíc spotřebitelů si zatím Bernard získal na Slovensku, kam směřovala polovina vyváženého piva. Na celkovém výstavu humpoleckého pivovaru se export loni podílel zhruba 12 procenty.

Humpolecké pivo už mohou ochutnat lidé v řadě zemí, mimo jiné na Slovensku, v Rusku, Velké Británii, Řecku, Švédsku, ale i v Austrálii, Japonsku a USA.

Pivovar loni celkem uvařil rekordních 188.000 hektolitrů piva a zatím se mu daří loňskou produkci překonávat. Letos v dubnu dokonce prodal 20.602 hektolitrů piva, což byl jeho nejlepší měsíční výstav od roku 1991. V prvním letošním čtvrtletí stoupl výstav pivovaru v meziročním srovnání o 1,6 procenta na 38.156 hektolitrů. Tržby za pivo se v těchto třech měsících zvýšily asi o osm procent na 69 milionů korun.

Zdroj: E15.cz

Pivovar Ostravar přesune slavnosti po deseti letech kvůli modernizaci na konec prázdnin, místo obvyklého začátku léta. Budou 29. srpna, řekl v pondělí na tiskové besedě v Ostravě brand manažer značky Michal Útlý s tím, že veřejnou premiéru bude mít pivo Bazal.

Dvanáctistupňový Bazal je mok fanoušků fotbalového týmu Baník Ostrava, kteří ho pijí od pátku 27. března v 80 restauracích v Moravskoslezském kraji, které vybral pivovar. "Za necelý měsíc a půl se tohoto piva vypilo dvakrát tolik, než jsme předpokládali. Zatím ale se držíme úmyslu nezvyšovat výstav Bazalu i toho, že jeho výrobu ukončíme na konci roku," uvedl Útlý.

Posunutí termínu Slavností pivovaru Ostravar ovlivnila instalace nové myčky vratných lahví, kdy v dubnu šestnáct dní vůbec nestáčeli pivo do lahví. "Dvacetimilionová investice si vyžádala na čas výrazné omezení výroby. Nyní vaříme a stáčíme pivo pro hlavní sezonu, červnové slavnosti by opět omezily chod pivovaru. Proto budou až na konci léta, podobně jako při prvním ročníku v roce 1999, tehdy byly až v září. V roce 2010 se vrátíme k červnovému termínu slavností," sdělil Útlý.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Zdeněk Figura

O kutnohorském pivu Dačický se dozvědí více návštěvníci Kutné Hory také v informačním centru na Palackého náměstí. V jeho vestibulu vznikne malá expozice – infopoint. Z něj získají zájemci informace o výrobě piva a podívají se prostřednictvím fotografií do pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

„Pardál je první pivo vyladěné samotnými pijáky. Proto i reklamní kampaně značky Pardál jsou ve znamení ladění. Cílem naší nové kampaně je podpora image značky, zvýšení její spontánní znalosti a zvýšení loajality ke značce mezi spotřebiteli,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Základem úvodní části kampaně je spotřebitelská SMS soutěž pro konzumenty o 18 000 věcných cen. Účastníci soutěže mohou získat praktické výhry, které jim pomohou zpříjemnit letní období a doladit správnou letní atmosféru. V místech prodeje budou jako reklamní nosiče k soutěži využity plakáty, trhací letáčky, cenovky a „toppery“ na přepravky.

Důležitou součástí kampaně „Vylaď si léto s Pardálem“ jsou celoplošné televizní spoty. Ty budou nasazeny v termínu od 27. dubna do 31. května. Připraveny jsou dva spoty: jeden je zaměřen na podporu image značky Pardál, druhý se týká podpory spotřebitelské soutěže. V první polovině května bude spotřebitelská soutěž podpořena i rozhlasovými spoty na lokálních a celoplošných stanicích. Komunikaci doplní aktivity na webových stránkách www.pardal.cz. V průběhu prázdnin zakončí kampaň již třetí ročník netradičních eventů “PARDÁLéto“.

Hlavní principy SMS soutěže

Pod každou zátkou výčepního piva Pardál najdou zákazníci soutěžní kód. Po shromáždění 5 soutěžních kódů mohou soutěžící tyto kódy pomocí SMS zprávy odeslat organizátorovi soutěže. Každá třetí SMS vyhrává některou z praktických věcných cen. Výhry jsou rozděleny do tří kategorií – vodák, kutil a turista (např. termoska s karabinou, multifunkční kleště či výletní deka). Za tři zaslané SMS postupuje soutěžící do finálového kola. Úkolem v něm bude odhadnout, kolik korunek piva Pardál se vejde do vodáckého barelu. 300 nejbližších tipů získá pozvánku na červencový Den s Pardálem s celodenním zábavným programem o ještě hodnotnější ceny. SMS soutěž začíná 27. dubna a končí 7. června.

Podrobná pravidla najdete na www.pardal.cz/sms-soutez/.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Andrea Gavendová, degustátorka pivovaru Radegast, viděla od dětství z kuchyně komín nošovického pivovaru, který ji magicky přitahoval.

Z vysoké báňské přešla na chemii, do pivovaru chodila na praxi a nastoupila jako technolog se zaměřením na senzoriku a degustační oblast. "Měla jsem štěstí, bylo to v době, kdy Radegast zakotvil v Plzeňském Prazdroji a rozvoj degustací dostával zelenou," vzpomíná sympatická třicátnice.

Dnes rozumí pivu více než leckterý muž, účastní se pravidelných degustací piva nejen ve většině pivovarů, které patří Plzeňskému Prazdroji, ale i pivních soutěží. Na pracovišti má výčepní stolici, otvíráky lahví a ledničky plné různých druhů piva. Je zde ale také řada počítačů, sklenic a lahviček s různými esencemi, které slouží ke tříbení a cvičení chuti. V restauracích rozezná, zda je pivo dobré nebo jestli je třeba naražené už několik dnů. Smysly má hodně vytříbené, ale sama tvrdí, že ne tolik jako lidé, kteří testují parfémy. U jiných nápojů a potravin se snaží nepracovat, tj. nedegustovat.

"Nejčastěji degustujeme s lidmi z provozu. Kontrolujeme tak, že v našem pivu jsou jen ty chutě, které má mít. Jindy se testují konkurenční piva. Degustátoři nevědí, co pijí, neoznačené vzorky mají seřadit podle toho, jak jim chutnají. Musí odhalit jejich dobré i špatné vlastnosti," popisuje svou pracovní náplň Andrea.

Lidé, kteří odpovídají na provoze za uvaření piva, také chodí k Andree pravidelně "cvičit". Při tréninku jim přidává do piva různé kapsle, každá má své aroma, které musí degustátor rozpoznat.

"U degustací piva je nejčastější tzv. trojúhelníkový test, ochutnávají se naslepo například dva vzorky našeho piva a nějaké pivo konkurenční. Složitější degustace jsou, když se hodnotí tzv. profilovým testem, ty trvají kolem tři čtvrtě hodiny. Hodnotí se více chuťových atributů od sladkosti, hořkosti, plnosti přes karamel, připálenou, sladovou chuť a řadu dalších. Degustace ale není konzumace, dohromady mám pak v sobě jen několik loků," vzkazuje Andrea všem případným závistivcům.

Zdroj: iHNed.cz

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova