Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave neurýchli demoláciu budovy, pre agentúru SITA to potvrdila mediálna zástupkyňa zo spoločnosti Orco Prague, a.s. Lucia Řeřichová. "Nie je pravda, že požiarom sa urýchli demolácia budovy. Požiar proces demolácie objektu nijako neurýchli ani nespomalí," vyhlásila. Spoločnosť plánuje budovu kompletne zbúrať a na jej mieste vybudovať multifunkčný komplex, kde by mohol byť aj hotel. Búracie povolenie však podľa Řeřichovej spoločnosť ešte nemá.

Ako doplnila, požiar nespôsobil vlastníkovi budovy žiadne materiálne škody, keďže je budova určená na demoláciu a nie je nijako komerčne využívaná. Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili v stredu približne o 8:30, uhasiť sa ho podarilo po 15:40. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov prácne a fyzicky náročné, pretože museli konštrukcie rozoberať a zalievať ich. Príčinou lokálneho požiaru bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia. Na mieste zasahovalo 41 , sedem cisternových automobilových striekačiek, sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov. Pre požiar boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

Zdroj a foto: Noviny všetko.com

V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.

„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.

Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.

Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.

V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.

Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.

Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.

Zdroj: MF Dnes.cz

Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší.

Od loňska vaří košer pivo Nymburský pivovar a vyváží ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohou zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. "Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva," vysvětlil ředitel. Košer pivo je proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost.

Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. "Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara," uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život.

Kašrutu na míru

Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data.

Košer pivo se v Nymburku vyrábí v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. "Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali," uvedl ředitel.

Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedá. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale je plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.

Zdroj: Týden.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave sa už podarilo uhasiť. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová. Jančovičová doplnila, že presné príčiny požiaru budú známe až po výsledku šetrenia.

Pri požiari sa nik nezranil. Premávka na Legionárskej ulici je v súčasnosti už v oboch smeroch úplne prejazdná, mestská doprava už premáva podľa grafikonu, potvrdil agentúre SITA dispečer Dopravného podniku Bratislava.

Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili krátko po 8:30 ráno. Budova je určená na demoláciu. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov pracné a fyzicky náročné. Museli totiž konštrukcie rozoberať a zalievať ich.

Príčinou lokálneho požiaru v priestoroch pivovaru Stein bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia.

Ako tiež uviedli, nedošlo k žiadnemu ohrozeniu osôb ani majetku, nedošlo ani k úniku žiadnych nebezpečných látok. Podľa nich požiar nespôsobil materiálne škody.

Hovorkyňa hasičov Janočovičová upresnila, že na mieste zasahovalo 41 hasičov, z toho deviati z Malaciek, sedem cisternových automobilových striekačiek, jedna sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov.

Zasahujúci hasiči boli rozdelení na tri zásahové úseky, dve likvidovali požiar priamo v budove a tretí zvonka z Legionárskej ulice. Preto boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Zdroj: SME.sk

Označení "pojízdný hudební klub" se hodí na Radegast festivalovou tramvaj, která vyjede do ulic u příležitosti hudebního festivalu Colours of Ostrava. Ve speciální soupravě se neplatí jízdné, probíhá živé hudební vystoupení a každý pasažér navíc dostává zdarma plechovku vychlazeného piva Radegast. Díky spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava je Radegast festivalová tramvaj zároveň první příležitostí pro obyvatele Ostravy svézt se tramvají ze zastávky Elektra na Výstaviště, tedy těsně před brány festivalu. To umožňuje nově vybudovaná odbočka v centru Ostravy.

"Nejdůležitější informací pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je, že k branám festivalu se dá dopravit zdarma, s programem a vychlazeným pivem na cestu," přibližuje hlavní myšlenku Radegast festivalové tramvaje manažer značky Pavel Kmínek. Radegast je od prvního ročníku partnerem jednoho z nejlepších festivalů nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě.

Radegast festivalová tramvaj bude projíždět ulicemi Ostravy v pátek 11.7. a v sobotu 12.7. Jízdné se neplatí a na cestu budou hrát živě kytarista s harmonikářem. Každý cestující starší osmnácti let navíc obdrží vychlazenou plechovku Radegasta.

Díky nově vybudované odbočce v centru města mohou cestující zamířit přímo k branám festivalu z Hlavního nádraží. "Pro cestující to bude první příležitost projet se od Elektry na Výstaviště, za což patří dík Dopravnímu podniku Ostrava, " dodává P. Kmínek. Tramvaj bude zajíždět i do Poruby a přepraví tak návštěvníky festivalu přijíždějící vlakem na zastávku Ostrava-Svinov.

Jízdní řád Radegast festivalové tramvaje je uveden na www.radegast.cz a bude k dispozici na všech zastávkách, kterými bude projíždět. Tramvaj pojede ve směru: Hlavní nádraží - Výstaviště - Vozovna Poruba - Výstaviště - Hlavní nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V objekte bývalého bratislavského pivovaru Stein vypukol dnes ráno rozsiahly požiar. Na jeho likvidácii sa zúčastňuje 25 hasičov. TASR informovala hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová.

Požiar nahlásili približne o 8.30 h. Do akcie HaZZ nasadil aj päť cisternových automobilových striekačiek, automobilový rebrík, sanitný automobil a protiplynový automobil pre potreby hasičov, keďže dochádza k výmene autonómnych dýchacích prístrojov.

Zásah sa vedie na troch úsekoch. Dva sú vo vnútri budovy, kde hasiči rozoberajú konštrukciu. Ide o obklad, medzi ktorým je lisovaný papier. "Čiže požiar sa rýchlo šíri. Hasiči musia okrem toho zalievať lokálne ohniská požiaru. Je to zdĺhavý a náročný postup," uviedla Jančovičová.

Tretí zásahový úsek sa vedie z Legionárskej ulice, kde sa vykonávajú tylové práce. HaZZ si tam vyžiadal odpojenie trolejového vedenia a prítomnosť polície.

Jančovičová potvrdila, že opustená budova, v ktorej vypukol požiar, je určená na demoláciu. Dnes sa na mieste údajne začali práce. Hasičom to nahlásil robotník, ktorý sa v areáli nachádzal. Jančovičová dodala, že škody následkom požiaru budú vyčíslené až po jeho úplnej likvidácii.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Video zde...

Zdroj: SME.sk

Zákazníci vyškovského pivovaru i město Vyškov se bojí o budoucnost podniku. Vedení nepotvrzuje zvěsti o krizi, ale ani je nevyvrací.

Nové vedení vyškovského pivovaru se snaží dostat podnik do krize. Ředitel Zdeněk Řehák je tunelář, který jen parazituje na pivovaru. To jsou slova jednoho dlouholetého odběratele zlatavého moku, který je znechucený ze současné situace.

„V poslední době se hodně mluvilo o krachu vyškovského pivovaru a je to bohužel pravda. Na vině je nové vedení. Ředitel má stotřicetitisícový plat, zatímco zaměstnancům přibývá jen práce. Ti mi také říkají, že z podniku mizí podezřele moc peněz. Řehák ho prostě ničí,“ myslí si odběratel, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce Vyškovského Deníku ho ovšem zná.

Kvůli obavám, že vedení chce pivovar zlikvidovat, prý dokonce navštívil právníka. „Ten mi řekl, že je v tom vysoká politika. Jsem přesvědčený, že ředitel chce podnik vytunelovat a pak ho zprivatizovat. Naštěstí mu v tom brání problémy s restitucí,“ naznačil odběratel.

Zdeněk Řehák však tato obvinění popírá. „Pivovar vytunelovat nechceme. Že se ocitá v krizi, to ovšem nepotvrdím ani nevyvrátím. Ale určitě jednou dojde k privatizaci,“ uvedl ředitel.

Navíc doplnil, že se lidé můžou těšit na pivní slavnosti, které se budou konat současně s vyškovskou poutí. V žádném případě však nebudou mít takový rozsah, jak tomu byli Vyškované zvyklí. „Budou trvat jen jeden den, přijede i nějaká kapela. Ale pořádat nějakou velkolepou akci nemáme v plánu. Kdo by pak poslouchal, že pivovar je v krizi, ale na slavnosti má?“ ptal se ředitel.

Ten také naznačil, že na vině je částečně město, které podniku údajně hází klacky pod nohy. „Chtěli jsme vybudovat zahrádku před Pivovarskou pivnicí. To nám radnice znemožnila. I proto nechceme pořádat dvoudenní oslavy. Město si něco usmyslí a pivovar aby to zaplatil. V žádném případě,“ oznámil Řehák.

Podle vyškovského starosty Petra Hájka nebylo možné zahrádku povolit. „Jde o veřejné parkoviště. Zařízení by zabralo tři parkovací místa a auta by se tam nevytočila. Proto odbor dopravy stavbu nepovolil,“ vysvětlil Hájek.

Že město znemožňuje pivovaru uskutečňovat některé záměry, radikálně popřel. „V žádném případě to není pravda. Naopak. Podniku jsme nabízeli, aby se prezentoval na dožínkách, které se budou konat na konci srpna. Jednala s nimi naše mluvčí. To však vedení připadalo nereprezentativní a pozvání odmítlo,“ naznačil starosta.

Ten si myslí, že by se Řehák radši měl zabývat tím, aby mělo vyškovské pivo odbytiště taky ve Vyškově. „Kde se tady točí? Snad jenom ve dvou hospodách. U Kočích teď bude herna. Ředitel by měl obejít vyškovské hospody a zajistit prodej v nich,“ myslí si Hájek. Ještě doplnil, že kdyby to šlo, město by klidně pivovar koupilo. „Patří k historii Vyškova. Mám strach, že pokud dojde ke krachu, někdo ho koupí hlavně kvůli lukrativnímu pozemku,“ obává se Hájek.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka ale kvůli nevyjasněným církevním restitucím nemůže jít podnik do privatizace. Ministerstvo údajně ani neplánuje, že by ho zavřelo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Martina Grycová | Foto: Judita Špičáková

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Po deseti letech se národnímu podniku Budějovický Budvar podařilo vyhrát spor o ochrannou známku v Hong Kongu. Proces trval tak dlouho, protože Anheuser-Busch jej neustále napadl námitkami. Za posledních sedm let již Budvar vyhrál 80 sporů z celkem 111 případů. „Zbývá nám dořešit dalších 50 případů,“ sdělil Respektu.cz PR manažer Budvaru Petr Samec. „Jak dlouho budou spory trvat, bude záviset na průběhu sporů. Byla by to spekulace,“ doplnil.

Problémy s ochrannou známkou jsou největší překážkou pro transformaci pivovaru na akciovou společnost. Ta přitom měla být již hotova. Loni v dubnu ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdil, že transformace nepotrvá déle než rok. „Vypsali jsme výběrové řízení na poradce při transformaci. Celé řízení se ale zkomplikovalo námitkami neúspěšných uchazečů,“ prozradil důvod zpoždění pro Respekt.cz ministr Gandalovič.

V současnosti již poradenské týmy pracují na studii, která bude na podzim předložena vládě. „Výsledkem studie by mělo být doporučení, zda transformovat Budvar nebo nikoliv. A pokud ano, tak jak minimalizovat rizika pro ochrannou značku,“ tvrdí Samec. Ministr Gandalovič už ale vidí transformaci jako jasnou věc: „Na podzim by měla dostat vláda návrh, jak transformaci dotáhnout do zdárného konce.“

Privatizace?

Transformace Budvaru na akciovou společnost je nutnou podmínkou pro případnou privatizaci pivovaru. „Musela by o tom rozhodnout vláda. Jsem ale přesvědčen o tom, že dlouhodobě je pro Budvar výhodné spojit se strategickým partnerem. Tím nepředjímám, jaký podíl by měl tento partner mít,“ řekl ministr Respektu.cz. Zda by strategickým partnerem mohl být právě Anheuser-Busch, se kterým vede Budvar soudní spory po celém světě, Gandalovič říci nechtěl. „Na téma Anheuser-Busch nehodlám nic komentovat,“ uvedl.

Nejcennější na Budějovickém Budvaru je právě ochranná známka. „Bude zajímavé sledovat, jak Budvar prodají. Jestli neprodají zvlášť pivovar a zvlášť značku,“ okomentoval možný prodej pro Respekt.cz Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze. Značka Anheuser-Busch má podle Mikeše hodnotu sedm až osm miliard dolarů. Budvar má hodnotu kolem dvou až tří miliard dolarů.

„Pokud to prodáme pivovaru Anheuser-Busch, tak bychom si měli říct o pořádnou částku a domluvit se na zachování značky Budvaru. Je to naše rodinné stříbro, vlajková loď,“ tvrdí Mikeš. Američané by ale stejně českou značku pravděpodobně nezlikvidovali. „Američané nejsou tak hloupí. Rozdělili by si pro svoje značky trhy, a i do Spojených států by prosadili Budvar. Bylo by ale zajímavé, kdyby Budvar koupil Heineken. To by byl opravdu souboj titánů,“ dodal Mikeš.

Úspěšný pivovar

O privatizaci Budvaru uvažovala už Špidlova vláda v roce 2003. Tehdy byl proti ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle vyjádření některých ministrů by se ale tentokrát mohlo podařit privatizaci dokončit. S privatizací by podle Martina Bursíka mohli souhlasit i zelení. Spíše pro je také ministr financí Miroslav Kalousek.

Budějovický Budvar loni prodal přes 1,25 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 9 procent více než v předchozím roce. Z toho téměř polovinu vyvezl do více než 50 zemí světa. Zisk pivovaru se v loňském roce meziročně zvýšil o 13 procent na 302 milionů korun.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: David Havlíček

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará česká pranostika se stala v sobotu hlavním mottem setkání malých rodinných pivovarů ve Vsetíně na Dolním náměstí.

Své zastoupení zde měly Hukvaldské pivo, Koníček z Vojkovic, BON ze Zašové a místní Valášek. Ten také byl jakýmsi garantem celé akce.

„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Podobná setkání probíhají po celé léto,“ vysvětlil sládek Valášku Jan Dohnal.

Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek.

Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdí.

Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav Urubek

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro značku Pardál - road show „PARDÁLéto“. „PARDÁLéto“ bude probíhat na 17 turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice. Podílet se na něm budou i pijáci, kteří na podzim roku 2006 pomáhali pivo Pardál vytvořit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ bude probíhat od 5. července do 31. srpna v 17-ti vybraných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, budou turisté moci narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích či rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Nejzajímavější lokality „PARDÁLéta“ jsou například Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. Kompletní seznam lokací a termínů najdete na www.pardal.cz.

„Pivo Pardál je od začátku roku 2008 v prodeji po celé České republice, ale řada potenciálních zákazníků ho dosud nezná. Protože Pardál vznikal netradičně, rozhodli jsme se představit ho zákazníkům během léta i netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál bude všude tam, kde zákazníci tráví chvíle odpočinku či dovolenou a kde se baví s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří. K realizaci tohoto druhu road show nás vedly i loňské zkušenosti, kdy jsme „PARDÁLéto“ s velkým úspěchem realizovali v rámci jižních Čech,“ vysvětluje Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál.

V každé lokalitě budou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se navíc bude pohybovat promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízet zdarma ochutnávku Pardála. Pro návštěvníky budou připravené zábavné soutěže o reklamní předměty ze speciální edice „PARDÁLéto“.

Na některých stáncích se bude možné setkat s pijáky, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti a dalších vlastností piva Pardál. Jde tak o jedinečnou možnost, seznámit se s historií vývoje piva Pardál. „Velice si vážíme toho, že s těmito pivaři nadále spolupracujeme. Nejen, že odvedli skvělou práci při vzniku Pardála, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu 2005. Na podzim 2006 byli do projektu zapojeni budoucí spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě jejich připomínek pak technolog dolaďoval konečnou chuť, hořkost, barvu a další vlastnosti. Pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a mezi zákazníky mělo velký úspěch. Objem prodeje v roce 2007 dosáhl 76 000 hektolitrů, což je produkce menšího pivovaru. V celostátním prodeji je značka Pardál od ledna 2008.

Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou sněhově bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 % a obsahuje 3,8 % alkoholu. Pardál se vyrábí z tradičních surovin – moravského sladu, směsi žateckých chmelů a z vody získané z artéských studní.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Rozsáhlými úpravami spojenými s rozšiřováním výroby prochází v těchto dnech soukromý pivovar na břehu řeky Sázavy.

„Budujeme nové sklepy, které zvětší kácovský komplex až dvojnásobně,“ přiblížil rozsah rekonstrukce ředitel pivovaru David Hořejší a dodal, že budování nových sklepů je dlouhodobou investicí, která však umožní také stáčení piva do lahví. Zatím totiž kácovský pivovar produkuje pouze pivo točené.

Veškerou pozornost teď věnují právě hlavně rozšíření výroby, takže ani žádné pivní novinky nepřipravují. K otevření sklepů by mělo dojít někdy o prázdninách. Žádnou veřejnou kolaudaci však vedení pivovaru nechystá.

„Spotřeba piva v létě vzroste až o sto padesát procent. Mnoho lidí si na tomto lahodném nápoji pochutná spíš v horku než v zimním období. Navíc se přes léto otevřou kempy, kde je výtoč velmi vysoká,“ pochvaluje si období prázdnin Hořejší.

Začátkem srpna se pivovaru dotkne ještě jedna významná akce. Bude se totiž konat hudební festival O2 Sázavafest, jehož program je zasazen právě do areálu Malá strana v Kácově. A pořadatelé tohoto setkání dají pochopitelně přednost místnímu pivovaru před ostatními.

Historie pivovaru v Kácově sahá až do patnáctého století, čímž se řadí k jednomu z nejstarších pivovarů u nás. Zažil vládu Habsburků, znárodňování v roce 1918 a 1948 i další významné historické mezníky. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl otevřen a opětovně uzavřen. Současnou podobu však získal až v roce 2001, kdy ho zakoupila společnost Pivovar Kácov. Kácov nyní vyrábí tři druhy piva podle tradičních receptur. V brzké době by měl být v areálu pivovaru vybudován také hotel a tradiční hostinec.

David Hořejší zve všechny čtenáře Kutnohorského deníku k návštěvě komplexu, kde se konají prohlídky pro veřejnost. Takže, jestli nemáte žádný program na víkend, zajeďte se podívat do Kácova.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor a foto: Jana Křivánková

Mety, o které si mohou nechat zdát i mnohem starší pivovary, dosáhl nošovický Radegast za 37,5 let své existence. Láhev se světlým ležákem Radegast Premium, která sjela ze stáčecí linky v červnu tohoto roku, se pyšní titulem "desetimiliardé pivo v historii pivovaru Radegast". Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák

Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a dnes dopoledne jej převzal hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

"Radegast je neodmyslitelnou součástí a symbolem našeho kraje. Jubilejní láhev je proto u pana hejtmana v těch nejlepších rukou," říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pokud by se všech 10 mld. piv stočilo do půllitrových láhví nastavěných za sebou, dosáhly by vzdálenosti ze Země na Měsíc a zpátky. Stejné množství piva by také stačilo pokrýt po čtyři roky spotřebu piva v ČR, pokud by každý obyvatel starší 18 let vypil jedno pivo denně.

Radegast je dlouhodobě nejoblíbenější pivo na Moravě a druhá nejprodávanější značka v České republice. "Bez špičkové kvality našeho piva a pevného vztahu Radegastu se svými příznivci bychom tento úspěch neslavili tak brzy," dodal I. Kaňák.

Historie pivovaru Radegast se začala psát v prosinci roku 1970. Následující rok uvařil pivovar více než 500 tis. hl. piva a v roce 1988 poprvé překročil hranici 1 mil. hl. za rok. Od roku 2002 se výstav nošovického pivovaru pravidelně pohybuje okolo hranice 2,2 mil. hl. piva za rok.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Symbolicky dnes oslavil své 124. výročí svatby pan Cibich, muž, který dal tvář pivu Březňák a postupně i mnoha jiným značkám na celém světě. Dnešní svatebčané na zámku ve Velkém Březně dostali od známého znalce piva originální dar.

Legendární Victor Cibich se ženil před 124 lety v Praze, jeho ženou se stala Auguste Bunzelová. Pan Cibich ani jeho potomci už slavit nemohou, a tak se pivovarští rozhodli přispět k veselí čerstvých novomanželů, kteří vstoupili do společného života dnes v poledne na zámku ve Velkém Březně. Kateřina a Petr Pospíšilovi z Teplic dostali od pana Cibicha, byť papírového, přesně 124 piv jeho milovaného pěnivého moku. Ženich i nevěsta neskrývali své překvapení a nadšení: „Udělali jste nám velkou radost, to jsme opravdu nečekali. Březňáka máme rádi a určitě s ním dnešní den zapijeme!“ Novomanželům popřál také ředitel pivovaru ve Velkém Březně, Pavel Rottenborn a marketingový ředitel Drinks Union, a.s. Josef Danihelík.

Postava pana Cibicha je s Velkým Březnem neodmyslitelně spojena. Na přelomu 19. a 20. století tam působil jako přednosta železniční stanice. Roku 1906 propůjčil svou tvář místnímu pivovaru za doživotní rentu 30 piv týdně. Malovaný portrét, který vznikl jako předloha slavné etikety, visí dodnes ve velkobřezenském pivovaru. Na pivní etikety se Cibich dostal už roku 1906, a protože ústecké pivovary patřily a stále patří k největším exportérům českého piva, rozšířila se tvář sympatického pivaře až do Ameriky a Afriky. Portrét si dokonce leckde přisvojili, na etiketách ho používají v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Budějovický Budvar získal po více než deseti letech čekání ochranné známky v Hongkongu. Přihlášky ochranných známek podal Budvar již v roce 1997. Anheuser-Busch je napadl námitkami. Argumentoval možností záměny ochranných známek Budvaru se známkami Bud a Budweiser. Zlom nastal až v letošním roce, kdy americká firma vzala své námitky zpět.

„S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí o zaměnitelnosti našich ochranných známek. Roli v tom určitě hrál i fakt, že během posledních několika let padla pro nás pozitivní rozhodnutí o nezaměnitelnosti ochranných známek v Číně, Koreji, Tchaj-wanu a dalších šesti zemích,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Registrace ochranných známek dává Budvaru i místnímu importérovi právní jistotu pro další rozvoj obchodních aktivit. „Do Hongkongu vyvážíme pivo již od devadesátých let minulého století. Budějovický Budvar je jediné české pivo, které si mohou zákazníci v Hongkongu vychutnat i čepované,“ uvedl exportní manažer pro Asii Tomáš Bártů.

Například v nepálské restauraci Bhatti Bar je čepovaný Budvar nejdražším nabízeným pivem. Chlazený Budvar v lahvích mají pro své členy a hosty k dispozici i v The Royal Hong Kong Yacht Clubu, Hong Kong Football Clubu nebo Aberdeen Boat Clubu. Najdete ho ale i v luxusním hotelu Peninsula Hong Kong.

Trh v Hongkongu je velmi specifický v tom, že přes 80 procent piva tam tvoří importy. Přestože spotřeba na hlavu je tam relativně malá, 22 litrů na hlavu a rok, segment importovaných piv by měl v příštích letech dále růst. V roce 2012 by importovaná piva měla mít podle odhadu Budvaru tržní podíl až 94 procent.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Pivovar Litovel přichystal letní promoakci pro příznivce točeného klasicky vařeného piva. Po celé léto budou restaurace čepující pivo z Litovle navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům přivezou soutěže o atraktivní ceny a především populární stolní fotbálek, který do mnoha hospůdek neodmyslitelně patří. Pivaři a pivařky se mohou zúčastnit turnaje dvoučlenných týmů a získat řadu atraktivních cen. Pro všechny návštěvníky celé restaurace je navíc v době příjezdu litovelské promohlídky připraveno zdarma 50 orosených litovelských piv na rozjezd. „V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promoaktivity přímo v restauracích odebírajících naše sudové pivo,“ říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Zdroj: Kurzy.cz

Víte, odkud pochází hlavní základní kámen Národního divadla v Praze? Možná se domníváte, že z historicky i myticky „solidního“ místa, jako je Blaník nebo Říp. Na Černokostelecku, pár kilometrů na východ od Prahy, zjistíte, kde jej nakonec vylomili.

Černý Kostelec na Černokostelecku nehledejte, nachází se tady však Kostelec nad Černými lesy. Není ale ani "hlavním městem“ mikroregionu, kterému nejspíše dal jméno.

Nadšení pivovarských fanoušků

Zvenčí tovární omšelá budova z poloviny předminulého století o ničem zajímavém nevypovídá. Ale uvnitř rozsáhlého "účka“ je jiný svět. Nejnápadnější je polygonální mlat, kde kdysi dobytek otáčel žentourem. Budova má opravené unikátní krovy a konávají se tady různá posezení a slavnostní rauty.

Vařit zde pivo povolil v roce 1489 král Vladislav I., když městu udělil městská práva i právo várečné. Vlastní pivovar však vznikl až v roce 1742, kdy končila sláva vaření piva po domech. Na počátku 20. století tady přibyl Hostinský pivovar, který vydržel až do znárodnění. To byl soumrak kdysi vyhlášeného černokosteleckého moku. Před několika lety chátrající objekt koupila skupina nadšenců a začala ho ve spolupráci s památkáři i podporou odpovědných úřadů obnovovat.

Dvaatřicetiletý Milan Starec se svým o deset let starším kolegou Tomášem Vodochodským nemají rádi globalizovanou chuť "europiva“. Desítku let se zajímají o vše, co souvisí s pivem i jeho výrobou. Mají rozsáhlé sbírky pivovarských zařízení, získané ze starých zrušených pivovarů. S pomocí odborníků je znovu repasují. Mnohé z nich jsou funkční a mohou dál sloužit k výrobě moku dávnými metodami.

"Tady se ještě ve třicátých letech vařilo původní, klasickou technologií a my to chceme opět obnovit. Ve zbytku prostor by bylo pivovarské muzeum s expozicemi neobvyklých sbírek. Současně tady slouží restaurace a snahou je, aby typické zařízení navozovalo dávnou atmosféru pivovaru i hospody. Podobně jako existují vinařské stezky, tak by bylo možné pro cestovní kanceláře připravit program po zajímavostech souvisejících s pivem,“ plánuje Milan Starec ze společnosti Dej Bůh štěstí, která se snaží pivovarskou tradici v Kostelci obnovit.

V současné době si můžete po domluvě prohlédnout současný stav připravované expozice nebo si v malém pokusném pivovárku pod dohledem zkušeného sládka uvařit svou vlastní várku piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Richard Grégr | Kráceno