Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Životní osud Václava Kordy, sládka Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, je neobyčejný – vždyť se narodil v pivovaru, vystřídal za svou kariéru několik podniků (uvařil například první várku piva Radegast, patnáct let pracoval ve Velkých Popovicích, po revoluci dělal devět let sládka v Benešově), ale splnil si také velký sen: zcela od základů a podle svých představ vybudoval pivovar v Uzbekistánu, do kterého jezdili pro „české pivo“ odběratelé z celé střední Asie. V dubnu 2004 pak nastoupil na místo sládka do Brodu.

Foto

Je proces výroby piva Rebel něčím výjimečný? Máte něco, co nikde jinde nemají?

Principy vaření piva jsou v základech všude stejné. Ale i drobné rozdíly, třeba o půl stupně Celsia vyšší teplota při kvašení, o několik dní delší zrání piva nebo jiný kmen kvasinek způsobí rozdíl v chuti i tehdy, kdybychom měli na počátku zcela stejné suroviny. Jaké je specifikum právě u nás? Promiňte, ale o tom se nemluví.

Když zajdete do hospody, ptají se vás spolustolovníci na tajemství piva, které mají na stole? Odpovídáte rád?

Zaměstnanci pivovaru chodí na obědy do podnikové restaurace, většina takových situací se odehrává tam. Ale občas zajdu na pivo i jinam. Lidé se mne hodně ptají, jak je možné, že v posledních letech sbíráme tolik ocenění, zda třeba mají ostatní pivovary nějaké problémy. Odpovídám na to, že nejde o nic jiného, než výsledek systematické a cílevědomé práce celého kolektivu zaměstnanců pivovaru.

Odkud měšťanský pivovar odebírá suroviny?

Voda je od Chotěboře, ze stejného zdroje, ze kterého odebírá samotné město. Voda se dál neupravuje, její přirozené složení je pro vaření piva velmi vhodné. Slad zatím nakupujeme, ale od září chceme zprovoznit sladovnu, kterou máme v areálu, a která teď čtyři roky nevyráběla. Chmel je pouze žatecký. Vyplatí se kupovat to nejlepší, protože ač chmel není rozhodující nákladovou položkou, má velký vliv na konečný výsledek. Všechno jsou tedy kvalitní české suroviny, žádné náhražky.

Jak se cítíte, když vaše pivo utrpí nesprávnou péčí v hospodě? Kdysi šla Brodem dokonce fáma, že Rebela někteří hospodští ředí vodou…

Hned po mém příchodu jsme se zaměřili na předcházení potížím, které se mohou objevit poté, co zboží opustí pivovar. Restauratéry, obchodníky i číšníky z okolí jsme zvali na exkurze a povídali jim o možných úskalích při manipulaci se „zlatým mokem“. Jde o správné zacházení se sudy, nastavení protitlaku, péči o potrubí, techniku točení piva, ale i drobnosti, jako správný způsob mytí sklenic. Často i ostřílení hospodští uznali, že něco jim nebylo známo, a sami se také vyptávali. Tohle trvalo asi půl roku a myslím, že to zde kultuře pití piva pomohlo. Možná i tahle snaha přispěla ke skutečnosti, že se dnes v regionu spotřeba piva otáčí ve prospěch Rebela.

Přispívá také určitý patriotismus obyvatelstva? Chtějí raději pivo uvařené „doma“?

Určitě, patriotismus je na Vysočině znát. Ale nejen u pivařů: vidím to i na zaměstnancích pivovaru. Skutečně „kopou za firmu“ – třeba si vezmou na výlet firemní tričko, a když se jich na něj někdo zeptá, začnou mu vyprávět o své práci. Snad je to trochu i tím, že zde je trh práce trochu problematičtější, a lidé si tudíž zaměstnání váží. Pro nás je velmi důležité, že čím dál více dodáváme do restaurací, které máme jak se říká „za komínem“ – pivovar s takovou sítí odběratelů je silný.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor a foto: Jan Typlt


Japonsko, Bolívie, Kalifornie, Austrálie nebo Jižní Afrika – to je jen malý výčet zemí, ze kterých lidé přijeli na prohlídku klasické výroby českého piva Březňák do pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku.

„Lidé se stále více zajímají o to, jak se vlastně český národní nápoj vyrábí. Hlavním lákadlem je nejen možnost vychutnat si Březňáka přímo z pivovarského sklepa či klasický způsob výroby, ale také příběh Victora Cibicha, který je symbolem pivovaru již od roku 1906,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Pavel Rottenborn.

V roce 2007 prošlo branami přibližně 2700 návštěvníků, což je zhruba o třetinu více než předloni. „Přibližně čtvrtinu z tohoto počtu tvořili cizinci,“ připomíná správce exkurzní trasy a kastelán nedalekého Státního zámku Velké Březno Miloš Musil. Návštěvníci z ciziny po sobě podle Musila zanechávají i zajímavé stopy. „Mezi největší kuriozity patří například zápis v knize hostů napsaný v mandarínské čínštině,“ dodal.

Pivovar ve Velkém Březně má oproti těm ostatním něco navíc. „Je to příběh Victora Cibicha, který shlíží z etiket piva Březňák již přes 100 let. Žijící osobností, která zdobí každou láhev piva, se nemůže pochlubit žádný současný domácí pivovar,“ říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský. To také zaujalo tvůrce nekonečného seriálu České televize Toulavá kamera, kteří si pivovar vybrali jako jedno z témat na začátku loňského roku.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek


Pivovarník duší i srdcem

[čtvrtek, 17. duben 2008]

V roce 1957 byla v obci Svijany dokončena stavba nové požární zbrojnice a v podzimních měsících podala většina zemědělců přihlášky k začlenění svých pozemků do státních statků, poněvadž s JZD měli špatné zkušenosti...

A do místního pivovaru, jednoho z provozů Severočeských pivovarů, národního podniku, nastoupil čerstvě vyučený pivovarník - sladovník František Horák. Možná ani tehdy netušil, že pivu a tomuto konkrétnímu pivovaru zůstane věrný přes padesát let. V pivovaru zná každý centimetr, zažíval s ním všechny změny k lepšímu i k horšímu, pamatuje dřevěné kádě, tanky i sudy, kladky a lopaty namísto dopravníků, čištění ležáckých sudů se svíčkou, zkusil snad každou činnost, která k pivovaru patří, od dělníka přes podsládka a sládka, až se nakonec stal ředitelem.

Ani lidi tu prý nebyli takoví, jací tu pracují dnes, měli své "mouchy", rádi se napili a práci odbývali, s takovými se těžko udělá něco dobrého. Kvalita piva byla za ta léta jednou lepší, dvakrát horší, neměli jsme tu pravou technologii, sklepy byly teplé...

"Byla to problematická léta, byli jsme jen provozem, takže investice shora nepřicházely, pracovalo se hlavně rukama. V roce 1985 poprvé hrozilo Svijanům uzavření," vzpomíná František Horák. "Naštěstí pivo sdružuje a napomáhá k vytváření kamarádských vztahů a právě kamarádi a známí nám tehdy pomohli. Založil jsem tehdy Společnost pro záchranu pivovaru Svijany, tvořilo ji asi dvacet lidí, dokonce i z nadřízeného pivovaru v Lounech. Dostali jsme se až na ministerstvo, přesvědčovali, umlouvali, a výsledkem bylo to, že pivovar jel dál. Dodnes se s touto partou scházím, na jaře tomu setkání říkáme "otvírání studánek" a na podzim "zavírání studánek". Je nás rok od roku míň, ale těší mě se s lidmi, kteří mi tenkrát pomohli, znovu vídat."

František Horák opustil svijanský pivovar jen na jeden rok, když kvůli nedorozumění s vratislavickým vedením přešel do pivovaru Klášter, ale rád se zase vrátil, když mu to nové vedení nabídlo. To už se psal rok 1995, svijanský pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a tehdy už ředitel Horák začal uvažovat o tom, že by pivovar koupil. Předešly ho Pražské pivovary s jejich anglickým partnerem. Ti se v roce 1998 rozhodli zavřít jak Vratislavice, tak Svijany. "Začal jsem jednat o koupi pivovaru, už nebylo zbytí. Přesvědčoval jsem je tehdy, že jako Angličani mají vztah k tradici a tudíž by měli uznat, že není dobré zavírat pivovar, který vaří pivo od roku 1564 a navíc v tak malém množství, které firmě jako Pražské pivovary vůbec nemůže konkurovat. Nakonec jsem je umluvil, slíbili, že mi pivovar prodají, ale termín pro předání peněz byl šibeniční, nepodařilo se mi sumu od banky získat. Co jsem ale dokázal, sehnat lidi, kteří peníze měli a do prodeje byli ochotni jít - naše současné majitele. Nestal jsem se tedy majitelem, jen spolumajitelem, ale hlavně že Svijany byly zachráněny."

Vznikla společnost Pivovar Svijany, s.r.o. A odstartoval "svijanský zázrak". Výstav stoupal každým měsícem, investice navazovala na investici: rozšíření skladu, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů, přechod na studenou filtraci, reprezentativní podniková prodejna, nová spilka, oprava čistírny odpadních vod... od roku 1998 kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Po počátečním propouštění nastal obrat a začali se vracet lidi, nyní v pivovaru pracuje 79 stálých zaměstnanců a kolem dvaceti sezonních. V roce 1997 z pivovaru odcházelo 38 000 hl piva, v roce 2007 už 265 916 hl. Pivovar dnes nabízí osm druhů piva, také nealko a pivo pro sportovce. Z původních pětačtyřiceti hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, kde se svijanské točilo, je jich nyní na 1400, z toho několik desítek na Moravě, v jižních Čechách, v Praze a dokonce v Plzni.

V roce 2006 se Pivovar Svijany stal podle Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé.

Nahlížím do popisu náplně učebního oboru Pivovarník a sladovník: je to kvalifikovaný pracovník, který samostatně provádí odborné práce při výrobě piva a sladu. Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, určitá zručnost, rychlost reakce, fyzická zdatnost. Pracovními činnostmi jsou přejímka, skladování a ošetřováním sladovnického ječmene, výroba sladu, zpracováním sladovnického ječmene, skladování, ošetřování, balení a expedice sladu, zpracovávání základních surovin pro výrobu piva, řízení a obsluha chemickofyzikálních a biologicko-technologických procesů včetně kontrolních činností ve sladovnické a pivovarnické výrobě pomocí prvků mechanizace, automatizace, měření a regulace, řízení a obsluha diskontinuálních a kontinuálních technologických zařízení a tak dále a tak dále. Nikde se tu neučí manažerské dovednosti, obchodní politika a marketink, práce s lidmi. To vše František Horák zvládal za pochodu vycházeje z každodenních zkušeností a opíraje se o "selský rozum" a přirozený řídicí talent. Nejvyšší vzdělání mu poskytla škola života. Zeptám-li se, jak se to všechno naučil, jak přišel na to, že chce-li své stále lepší pivo prodávat a získávat nové zákazníky i příznivce, je výhodné objíždět hospody a nabízet tak dlouho, až se hospodští "chytnou" a svijanské si oblíbí, že Pivní slavnosti, které se ve Svijanech pořádají od roku 1990, zvýší výrazně popularitu svijanského piva, že prodej triček a dalších předmětů s logem bude mít úspěch a přiláká další zakázky atd., František Horák na chvíli zmlkne, jako kdyby hledal odpověď, a pak zase začne o lidech, o spolupracovnících, o kvalitě piva, o nadšení a patriotismu, s jakým se ve svijanském pivovaře pracuje, hlavně ale ne o sobě.

Nic naplat, na to, jaký byl pan Horák ředitel, se musím zeptat někoho jiného, a to sládka Petra Menšíka:

"Jsem ve Svijanech 10 let, tedy od toho roku, kdy se pivovar osamostatnil, od té doby spolupracujeme, ale znal jsem ho i před tím. Zasvětil pivovaru celý život, několikrát ho zachránil možnými i nemožnými prostředky před uzavřením, pivovarem vždycky žil, práce pro něho nebyla jen zaměstáním, ale pivovar byl jeho rodina, možná někdy na úkor té skutečné. Ještě nedávno začínal svůj pracovní den ve čtyři ráno a odcházel poslední. Vaření piva dokonale znal, prošel úplně vším až po tu funkci nejvyšší. Jeho přístup k lidem byl nestandardní stejně jako k řešení problémů, řídil se intuicí, srdcem, profesní otázky vnímal jako život a ne jako byznys. Pro nás to byl vždy takový táta a v každé rodině je něco, jednou jsou děti hodné, jindy zlobí, je potřeba být tu přísný, tu pochválit. A přístup to byl zjevně správný. Sotva se tomu dá naučit ve škole, s tím se člověk narodí.

Teď sice odchází z funkce ředitele, ale zůstává členem představenstva a bude tady pořád přítomen jako obchodní sládek, to je činnost jemu blízká, bude zprostředkovávat kontakt mezi pivovarem a odběrateli a bohatě se tak zúročí jeho zkušenosti. Naše pivo je specifické, je důležité umět s ním zacházet a on hospodským poradí, jak se k pivu chovat a jak se o něj starat.

Samozřejmě jsme se názorově střetávali, ale kdyby takové střety nebyly, nebylo by vývoje. Přišel jsem z jiného pivovaru, jsem jiná generace, měli jsme rozdílné představy, hlavně v začátcích, ale vždycky jsme dospěli ke kompromisu, jednou jsem měl pravdu já, jednou on a vždy to bylo pro dobro piva. Pan ředitel nestojí tvrdě za svým, ale diskutuje, vyptává se, zajímá ho názor jiných, odborníků i laiků, a nakonec společně dospějeme k řešení, které bylo vždy ve prospěch věci. Je to zkrátka tělem i duší "pivovarskej", má rád pivo i řemeslo a prioritou vždycky bylo, aby pivo vyšlo jako vítěz. To vnímají všichni tady, to, že v pivovaru vládne dobrý duch, je hlavně jeho zásluhou.

Nástupce si vychoval v nás, nejsme sice jeho pokrevní rodina, ale jako členové jeho rodiny se cítíme. Určitě se nestane, že po jeho odchodu začneme všechno dělat jinak. Něco se možná změní, to je otázka dalšího vývoje, ale jeho filozofie výroby piva a vztahu k zákazníkům tu zůstane.

Jeho intuitivní model řízení možná nekoresponduje s odbornými příručkami, něco jsme možná dělali přímo opačně. Když to vezmeme z pohledu hospodářských výsledků, udělala se spousta věcí, nad kterými by odborníci kroutili hlavou, a přitom efektu bylo dosaženo; možná by stálo za to se nad tím naším způsobem řízení zamyslet. Naši majitelé jsou zkušení obchodníci, ředitel má cit, selský rozum a lásku k pivu a všechno dohromady přineslo výsledky, které teď máme.

Mohl by snad vzniknout dojem, že odchodem pana ředitele se něco výrazně změní, pan Horák se znal snad s každý v oboru i okolí, je s pivovarem spojen víc nežli kdokoliv jiný. Ale za sebe i ostatní mohu zaručit, že pivo budeme vařit pořád dobré a se zákazníky a příznivci budeme mít stejně vřelé a upřímné vztahy, jako když tu řediteloval on."

I František Horák smýšlí stejně: "K odchodu jsem se rozhodl dobrovolně, usoudil jsem, že už je čas. Myslím, že svijanské pivo už své jméno stonásobně očistilo. Jednu dobu se říkalo, že malé pivovary skončí, že je velké "převálcují". Pravda, máme vyšší energetickou náročnost, vaříme pivo živé, nepasterované, ani do hospod nedáváme tolik, co velké pivovary, ale hospod nám neubývá, naopak.

Nového ředitele jsem si sice nevychoval, ale sám jsem ho navrhl - pracoval v týmu majitelů pivovaru a jevil se mi jako velmi schopný nástupce. Není sice pivovarník, ale srdce mu pro pivovar buší a jistě bude bušit ještě víc, až se tu se vším sžije. Ostatně budu mu stále k dispozici s radou, nápadem, podporou.

S pivovarem budu stále v kontaktu, jako obchodní sládek budu mít kancelář v Liberci, občas vyjedu s obchoďáky po hospodách, pochválím nebo něco doporučím, teď jsem na to vůbec neměl čas. Neříkám, že jsme ve vaření piva mistry světa, ale naše pivo má duši. Je živé, obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek, když se pije rozumně, je to zdravý nápoj. Taky mám rád fotbal, hokej, volejbal, chodím s kamarády na pivo, chci víc jezdit na kole, vylepšit zahrádku. Dění v pivovaru můžu sledovat z jiného úhlu pohledu, poradit, navíc odcházím s dobrým pocitem, že mě lidi berou, vždy jsem se snažil s lidmi vycházet, usnadnit jim práci moderní technikou, zajistit jim za kvalitní práci i slušný výdělek. Chtěl bych lidem moc poděkovat, bez nich by se nedokázalo nic, dnes už tu nejsou jiní pracovníci než jen dobří a velmi dobří. Jak se podařilo vybudovat takový tým? Když do něčeho jdete s nadšením, strhnete i ostatní."

František Horák,

narozen roku 1941v Mašově u Turnova, od roku 1963 bydlí ve Svijanech. Od roku 1957 je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany. Založil Svijanské pivní slavnosti a získal pro Svijany mnoho čestných uznání. Sám se stal například Osobností Libereckého kraje či pivovarnickou osobností za rok 1998.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Zdena Bočarova

[Svijany] 07:52 [permalink] [reaguj]


Starobrno? Značka hlavně pro Brno

[středa, 16. duben 2008]

Přestože brněnský pivovar Starobrno patří do světové skupiny Heineken, budou si na něho muset štamgasti při návštěvě vzdálenějších měst nechat zajít chuť. Podle Lievena Van der Borghta, šéfa koncernu v České republice, nepatří brněnské pivo ke značkám, které bude Heineken nabízet celostátně.

„Starobrno podpoříme především na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Borght.

Dobrou zprávou ovšem je, že skupina se Starobrnem počítá. A navíc produkt Medium z brněnského pivovaru je spolu s Mušketýrem z Krušovic jeho oblíbeným pivem.

Od muže, který pro koncern pracuje od roku 1993 a navíc pochází z Belgie, kde je pivo minimálně stejně oblíbené jako v České republice, je to pocta. Během své kariéry v koncernu už pracoval ve Švýcarsku, ale i v Kongu nebo na Nizozemských Antilách.

„V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu,“ slíbil první muž jednoho z největších pivovarnických koncernů.

Heineken vlastní na jižní Moravě kromě brněnského pivovaru ještě znojemský Hostan. Kromě jihomoravských značek produkuje piva Krušovice, Zlatý Bažant. Před několika týdny oznámila akvizici koncernu Drinks Union.


Bývalý pivovar zaplnily stroje

[středa, 16. duben 2008]

Dlouho odkládaná stavba Kauflandu v centru Domažlic se už rozběhla. Patrioti ji právě rádi nevidí.

Od podzimu prý už budeme v Domažlicích nakupovat v novém obchodním centru Kaufland. V areálu bývalého pivovaru pracují těžké stroje, které připravují terén pro jeho výstavbu.

Roky diskutovanou a různými odvoláními napadanou stavbu zde zahájila plzeňská společnost InterCora. „Trvalo to pět let, než jsme mohli začít stavět. Areál jsme koupili už v roce 2003 a vyplatila se trpělivost, kterou jsme měli. Díky tomu, že jsme silná firma, přestáli jsme roky čekání. Nebýt toho, asi bychom už byli v krachu,“ říká spolumajitel společnosti Ivan Hlaváček.

Podle jeho slov chtěl Kaufland kvůli průtahům už několikrát od stavby upustit. Rozhodl prý fakt, že InterCora pro něj v Česku postavila už přes 60 podobných velkoprodejen. Prodejní centrum vyroste na 4 000 metrech čtverečních. K dispozici bude 140 parkovacích míst, změnu dozná křižovatka při vjezdu do areálu bývalého pivovaru, která bude nově řízena semaforem. Zajímal nás názor starosty Domažlic na to, že se na zbořeništi v centru města konečně něco děje.

„Jsem rád, že se začíná stavět. Mne osobně však bude do konce života mrzet, že tam něco podobného vznikne. Přiznávám, že jsem nebyl příznivcem tohoto řešení v opuštěném pivovaru. Ale když už byla v minulosti jeho část zbourána, oprostím se od toho, abych stavbu nyní kritizoval,“ míní Miroslav Mach. Podobný názor má i regionální historik Zdeněk Procházka.

„Nejsem nadšený, ale doufám, že se díky tomu šetrně rekonstruuje část historického pivovaru, která zbyla. Byl jsem proti výstavbě Kauflandu, který se nehodí do historického jádra. Jsem ochoten s podmínkou, že se zachová a vhodně opraví část pivovaru u silnice, stavbu za ní tolerovat,“ říká Procházka. Ivan Hlaváček má přímo z Domažlic jiné postřehy. „Řadu lidí z Domažlicka znám z dob, kdy jsem jako sládek objížděl pivovary. Mluvil jsem nedávno s několika staršími lidmi, kteří jsou nadšení, že levně nakoupí na jednom místě, bez objíždění krámů po městě,“ upozorňuje Hlaváček a dodává: „Splníme veškeré podmínky stavebního povolení dohodnuté s městem Domažlice.“

„Jsem zvědavá, jestli tu konečně bude pořádný obchod, který čistotou, cenami a vůbec vším komfortem pro zákazníky předčí ty současné,“ myslí si Jitka Řezáčková.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková


Zubři v Zubru

[středa, 16. duben 2008]

První dubnový den zavítali do Pivovaru Zubr hokejisté přerovského klubu HC ZUBR, aby udělali symbolickou tečku za letošní nadmíru úspěšnou sezónou.

Foto

Téměř všichni hráči i členové realizačního týmu byli v pivovarském provozu vůbec poprvé a tajemství výroby zlatého moku v nich vzbudilo velký zájem.

K poslední akci této sezóny nastoupilo „A“ mužstvo HC ZUBR Přerov v téměř kompletní sestavě. S nimi pak i realizační tým, vedení klubu, primátor Ing. Lajtoch a zástupci generálního partnera klubu – Pivovaru Zubr. Všechny osobně uvítal ředitel ing. Pavel Svoboda, který poděkoval hráčům za uplynulou sezónu v níž nadmíru dobře reprezentovali klub, potažmo i všechny sponzory. „Právě skončená sezóna je dobrým signálem i pro další potenciální sponzory, jejichž zapojení by bylo důležitým impulsem v dalším rozvoji hokeje v Přerově“ uvedl ředitel Svoboda. S poděkováním za reprezentaci města se připojil i primátor Přerova a senátor v jedné osobě Ing. Jiří Lajtoch.

Foto

Po oficiálním zahájení následovala prohlídka pivovaru. Do výrobního procesu všechny přítomné zasvětil ředitel pivovaru Ing. Svoboda, který s potěšením odpovídal na řadu zvídavých dotazů. Jindy přísný trenér Radoslav Svoboda pak hráčům výjimečně polevil a tak se mohli osvěžit vychlazeným pivem. „Naše kvasnicové pivo všem náramně chutnalo, mnozí jej vůbec neznali a pili poprvé“ popsal reakce hráčů Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Foto

Našel se i prostor i pro různá neformální setkání a diskuse. Zástupci klubu a pivovaru společně hodnotili spolupráci, primátor pak zodpovídal řadu dotazů, týkajících se převážně plánované rekonstrukce tribun na zimním stadionu v Přerově.

Konec uplynulé sezóny prakticky odstartoval přípravy na sezónu novou, od které si všichni slibují, že bude stejně úspěšná jako ta právě skončená.

Zdroj: Zubr.cz


Radegast daruje srub v Beskydech

[středa, 16. duben 2008]

Netradiční cenu věnovala do své nejnovější soutěže značka Radegast. Šťastný vítěz totiž získá do osobního vlastnictví srub v Beskydech. K úspěchu v soutěži vede cesta přes sbírání symbolů pod víčky láhvového piva, stírací losy v restauracích a hospodách a finálový souboj v rámci akce Radegastův Rej. Držitel srubu bude znám 31. května.

Příznivci piva Radegast mají příležitost získat unikátní cenu, která ve srovnání s podobnými spotřebitelskými soutěžemi jen stěží najde konkurenta. Hlavní cenou nové hry pro milovníky nošovického piva je totiž trvalé vlastnictví srubu v Beskydech. S pobytem v přírodě souvisí i dalších 31 tisíc cen, které mohou účastníci soutěže získat.

Soutěž bude probíhat v obchodech i hospodách a restauracích. Finále celého projektu pak proběhne v rámci tradiční akce Radegastův rej na Pustevnách, která je plánována na 31. května. „Zde se finalisté utkají v disciplínách, které prověří nejen jejich fyzickou zdatnost, ale i zručnost a chytrost,“ dodává manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

Více informací o soutěži, vč. přesného popisu mechaniky projektu je k dispozici na www.radegast.cz.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v 1. štvrťroku zaznamenal 56-% medziročné zvýšenie predaja produkcie, čo bol najväčší nárast spomedzi slovenských pivovarov.

Kým za prvé 3 mesiace vlaňajška vyexpedoval 28.079 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roku to bolo až 43.688 hl. Uviedol to generálny riaditeľ Pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

Steiger si tak upevnil 3. priečku medzi pivovarmi v SR, pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s., (360.900 hl) a Pivovary Topvar, a.s., (251.974 hl).

"Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu, z 3,9-% podielu za prvé 3 mesiace roku 2007 na 6,2-% podiel v 1. štvrťroku 2008. Mierne sa zmenila aj sortimentná skladba vyrobeného piva v prospech sudového. Medziročný nárast predaja piva akcelerovalo tiež varenie iných značiek. Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je fakt, že sme v 1. štvrťroku tohto roka na slovenskom trhu predali 9.188 hl importovaných značiek," povedal Vysloužil. Poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými má niekoľko špecifík. Patri k nim história, klasické technológie a 11-% tmavý ležiak. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11.147 hl.

Vyhniansky pivovar v roku 2007 predal celkom 157.516 hl piva a dosiahol celkové tržby 278 miliónov Sk (8,61 milióna eur). V tomto roku by chcel zvýšiť tržby o viac ako 100 miliónov Sk (3,10 milióna eur). Za ostatných 5 rokov pivovar investoval vyše 140 miliónov Sk (4,33 milióna eur) a ďalšie investičné akcie realizuje alebo pripravuje.

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne vznikol v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie 2,6 milióna Sk (80.497 eur) a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva vyrába aj nealkoholický nápoj a distribuuje na slovenský trh i české pivá.

Zdroj: Atlas.sk


Pivovar Steiger

[úterý, 15. duben 2008]

Prečo ste sa rozhodli podporiť tipovaciu súťaž v regionálnom týždenníku MY Hornonitrianske noviny?

Podporovať podobné tipovacie súťaže nie je pre pivovar Steiger novinkou. V našom domácom regióne sa pravidelne podieľame na podobných akciách a boli by sme radi, keby sme aj Prievidzský okres mohli považovať za „domáci región“. Výhercom chceme aj touto cestou predstaviť naše pivo Steiger, ktoré si v tomto regióne získava čoraz väčšiu popularitu.

Aký je váš vzťah k športu a k futbalu?

Steiger podporuje hlavne letné aktivity, pričom futbal patrí na popredné miesto. Podpora smeruje do futbalových klubov, ktoré hrajú nielen regionálne, ale aj krajské súťaže. Každoročne usporadúvame dva futbalové turnaje Steiger cup vo Vyhniach a v Levickom okrese, v meste Šahy.

Pivo Steiger a šport. Ide to dokopy?

Čo už môže ísť viacej dokopy ako pivo a futbalový fanúšik? Víťazný zápas sa ide osláviť s priateľmi a po nevydarenom idú pri pive rozobrať dôvody neúspechu. Ak pri takomto posedení počet pív vysoko neprevýši počet strelených gólov, je pocit z futbalu aj piva väčšinou dobrý. A našim cieľom je, aby si fanúšikovia medzi sebou pokrikovali nie-

len „Ideme na pivo?“, ale radšej „Ideme na Steiger“.

Čo teda na víťazov v jednotlivých kolách čaká?

Na výhercu, v každom tipovacom týždni čaká 24 kusov plechovkového piva Steiger. Pre tých, ktorí ho nepoznajú prezradím, že naše pivo je vyrábané z kvalitných surovín a hlavne klasickým dlhodobým ležaním najprv v spilkách a následne v ležiackych pivniciach. Tento postup dáva Steigru pravú chuť piva, ocenenú aj v tomto roku na slávnostiach piva v českom Tábore.

Zdroj: MY noviny.sk


Vystudoval dopravní inženýrství a původně se měl stát pilotem. Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.

* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?

Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.

* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?

Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.

* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?

Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.

* Znamená to, že jste jako pilot nepracoval?

Ne. Začal jsem pracovat v marketingu na různých pozicích a pak dostal od spolužáka nabídku, abych šel pracovat do firmy jeho otce do Liberce. To bylo v roce 1992. A od té doby jsem už v Liberci zůstal. V roce 1997 jsme šel do Gey-LVZ jako vedoucí nákupu a po devíti letech jsem začal působit jako projektový manažer.

* Co jste dělal?

Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.

* V čem je to jiné?

Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.

* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?

Chtěl jsem vidět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.

* Překvapilo vás při tom kolečku něco?

Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.

* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?

Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.

* To nebude lehké. Jak to chcete udělat?

Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.

* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?

Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů.

* Jak získáváte nové hospody?

Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.

* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?

Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.

* Chystáte letos nějaká vylepšení?

Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.

* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?

Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.

* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?

Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.

* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?

Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.

* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?

Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.

* A co konkurence?

Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.

* Co byste vzkázal vašim příznivcům?

Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

***

* Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany

– 40 let, ženatý, 3 děti

– pochází z Krupky

– vystudoval VŠ dopravní v Žilině, specializaci pilot-inženýr

– v roce 1992 přišel do Liberce, pracoval v oblasti obchodu

– v roce 1997 nastoupil do GEA-LVZ jako vedoucí nákupu, později pracoval jako projektový manažer

– od 1. dubna je ředitelem Pivovaru Svijany

– vystřídal ředitele Františka Horáka

Zdroj: MF Dnes | Autor: Milada Prokopová

[Svijany] 08:45 [permalink] [reaguj]


Bývala to luxusní rezidence i klášter. Za komunistů tu seděli úředníci Restaurací a jídelen. Teď sem budou lidé chodit na speciální pivo. V areálu takzvaného Panství Lautensack v Plzni Na Rychtářce totiž vznikl nový minipivovar. Nachází se v něm také restaurace, dvě pivnice a cukrárna. Celková kapacita je 200 lidí.

"Čepovat tu zatím budeme světlý ležák s názvem Lotr. Na Vánoce pak přidáme speciální černé pivo Vánoční Kapr. TAk se totiž jmenuje náš sládek," říká se smíchem majitelka pivovaru Blanka Hauserová.

V rámci projektu, který celkově stál padesát milionů korun, budou pivo vařit klasickou metodou. "Náš zlatavý mok bude čistě přírodní, nepasterizovaný, bez jakýchkoliv chemických příměsí," říká dále Hauserová. Pivo bude k dostání pouze v jejich pivnici a restauraci. Objem várek by měl být 1000 hl za rok.

V Plzni tak budou už čtyři pivovary. Hauserová se však na žádný konkurenční boj nechystá. "Každý si vaří své vlastní pivo, a to tolik, kolik sám potřebuje. Nějaké soupeření není na místě," myslí si.

Potvrzuje to i sládek Josef Krýsl z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích, který funguje od loňského roku. "Beru to jako zpestření. Určitě si najde klientelu. My zase máme svoji," konstatuje Krýsl s tím, že výroba, kterou nový pivovar zvolil, je pro hosty atraktivní, pro sládka však velmi náročná. V Plzni se pivo vaří ještě U Rytíře Lochoty a samozřejmě v kolosu PlzeŇský Prazdroj.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Pivovar Budějovický Budvar, n.p. byl sdružením CZECH TOP 100 vyhlášen nejobdivovanější firmou roku 2008 v Jihočeském kraji. Ve stejném žebříčku se Budějovický Budvar umístil na prvním místě i loni. Žebříček byl sestaven na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických analytiků a zástupců profesních asociací. Anketu již po desáté zorganizovalo sdružení CZECH TOP 100. Hlasující posuzovali například kvalitu výrobků a služeb, finanční situaci firem či jejich vztahy k zaměstnancům, veřejnosti a životnímu prostředí.

„Velice si vážíme toho, že odborná veřejnost zvolila náš pivovar na první místo v žebříčku nejobdivovanějších firem Jihočeského kraje. Na rozvoji společnosti, mezi jejíž základní priority patří úcta k tradici, přírodním zdrojům a zároveň otevřenost k moderním postupům, se podílí téměř 700 našich zaměstnanců. Ocenění po právu náleží i všem našim pracovníkům,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Desátého dubna letošního roku byl pro Rodinný pivovar Bernard šťastným dnem. Stal se v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2008 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a to od roku 2002 již posedmé. Současně firemní magazín Vlastní cestou vyhrál titul Zlatý středník 2007 v soutěži PR klubu ČR.

„Soutěž Zlatý středník hodnotí a oceňuje firemní publikace. Náš magazín Vlastní cestou vyhrál kategorii nejlepší B2C časopis a nechal za sebou

27 firemních publikací.“ hodnotí úspěšný den Stanislav Bernard a dodává: „Nebojte, pivo vařit nepřestaneme. Magazín Vlastní cestou pro nás především představuje možnost komunikovat své názory a představit zajímavé lidi a události vlastním periodikem a to, že se líbí, nás samozřejmě těší. Stejně tak si vážíme úspěchu v Czech Top 100, kde jsme se stali posedmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl.“

Žebříček je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Stalo se tak v neděli 6. dubna při zahájení turistické sezony v Pivovaru Černá Hora, kam se sešli turisté z Blanska, Boskovic, Tišnova i dalekého okolí.

Od rána vyráželi turisté z Blanska, Boskovic i Tišnova na pochod, aby se v poledne setkali na zahájení turistické sezony 2008 v Pivovaru Černá Hora. „Z Boskovic vyrazilo odhadem dvě sta lidí,“ uvedl starosta města Ing. Jaroslav Dohnálek. Více než dvojnásobek turistů vycházel z Blanska. Sem se ale sjížděli i z Brna a dalších měst. Na pochod trasami 2. Zámecké, jak je pochod nazván, se vydávali přímo od zámku, méně zdatní se nechali autobusem vyvézt na Hořice. Odtud už však museli všichni „po svých“.

Foto

V neděli ráno zažilo zámecké nádvoří, na němž byla registrace, nápor turistů


Stalo se již tradicí, že toto zahájení bývá spojeno buď s ustanovením nového netradičního recesistického českého rekordu, nebo s překonáním nějakého stávajícího. Letos tak vyráželi všichni na výšlap s čepicí a předmětem, který pod ní schovávali. „Proč s čepicí? Tu má doma každý a navíc jsme chtěli dokázat, že lidé tady pod čepicí skutečně mají,“ vysvětlil organizátor Mgr. Jiří Kučera.

Foto

Sčítání lidí, kteří mají pod čepicí za branou Pivovaru v Černé Hoře


Foto

Každý musel ukázat, co má pod čepicí, a pokud se jednalo o neznámý předmět, tak i vysvětlit, oč se jedná


„Vysoká účast prokázala, že lidé mají smysl pro humor, chtějí se bavit, a že jsou pro to schopni leccos, třeba i bláznivého, udělat. Myslím, že s čepicí je to skvělý nápad a jsem spokojený, když vidím kolem to upřímné nadšení,“ pochválil účastníky Miroslav Marek z Agentury Dobrý den z Pelhřimova. Pod čepicí se skrývaly nejrůznější předměty, výtvory i živé zvíře. V mnoha případech měli pod ní lidé žlutou ponožku z loňského, rovněž úspěšného rekordu.

Foto

Pivovarský dvůr byl slušně zaplněný. Odhadem přišlo více jak tisíc lidí


Jednalo se v pořadí o třetí rekord a pokaždé přišel téměř dvojnásobek lidí. Nejprve přes dvě sta, pak přes pět set a letos už přišlo přes tisíc lidí. Akce se stává populární. Pokud to půjde takhle dál, budou muset za nedlouho pořadatelé řešit, kde uskutečnit další zahájení sezony.

Foto

Panovala dobrá nálada, pilo, jedlo a tancovalo se


Výsledek dlouhého a náročného sčítání oznámil Miroslav Marek z Agentury Dobrý den: „57 % všech turistů sice jezdí do Prahy, ale ti, co mají pod čepicí, jsou tady. Je vás zde 823, kteří máte pod čepicí, plus čtyři psi. Tento výsledek bude zapsán nejen do České databanky rekordů, ale i do České knihy rekordů, která nově vyjde.“

Foto

Vyhlašování výsledků sčítání a registrace všech přítomných na kameru Miroslava Marka z Agentury Dobrý den z Pelhřimova


Foto

Předměty byly opravdu roztodivné. Pivní pípa, hnízda, fotografie přítelkyně, pivní tácky, chladič...


Oceněny byly tři nejzajímavější čepice – Karkulka (s košíčkem a vším dalším potřebným pod čepicí), ekologická čepice s větrákem na solární pohon, Sněhurka – pes a sedm trpaslíků (kolektivní cena). Vyhodnoceny byly i tři nejzajímavější předměty pod čepicí – horolezecký sedák, svěrák a první místo vybojovala statečná dívka s potkanem pod čepicí. „Toho potkana si vymyslela sama a sama ho táhla celou cestu. Musím říct, že je hrdinka, já to nesnáším,“ pochlubila se vnučkou její babička.

Foto

Metrový turistický salám si za nejpočetnější skupinu 90 turistů, která do Černé Hory dorazila, odnesl Klub českých turistů Hodonín


Zdroj: Blansko.cz | Autor a foto: Stanislav Mrázek


Speciálními malými sudy a korbely se pochlubili plzeňští pivovarští mistři. Kromě tradičních velkých sudů totiž čas od času vyrábějí i speciální malé pivní nádoby.

Foto

Patří k nim například ručně vyrobené a vyřezávané korbely, poháry či malé sudy. Tyto nádoby byly už v 19. století považovány za specialitu zdejších řemeslníků a patřily ke sběratelským raritám. "Je to takové zpestření pro nás. Poháry a korbely jsou z měkčího dřeva, jako například švestky nebo lípy," popisuje bednář Josef Kindelmann. V minulosti se v Plzni vyráběly také vykládané cukřenky, kafary a tabatěrky. Tyto výrobky měly vysokou uměleckou úroveň.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje


Značka Bernard zabodovala v Austrálii a tím uspěla již na třetím kontinentu během dvou let. U protinožců získala hned tři významná ocenění v „The Australian International Beer Awards“, druhé největší světové pivní soutěži, ve které o umístění bojovalo 1084 vzorků piv z 217 pivovarů z 42 zemí celého světa. Bernard získal ve svých kategoriích dvě stříbrné umístění (Speciální černé pivo a Bernard Jantarový ležák) a jedno bronzové umístění (Sváteční ležák Bernard), všechna piva s přísadou jemných kulturních kvasinek.

„Značka Bernard v krátké době uspěla již na třetím kontinentu.“hodnotí Jaroslav Soukal, exportní manager a dodává: „Daří se nám prosazovat v prémiovém segmentu piv na nových zajímavých exportních trzích, po Evropě a USA dokázali jsme zabodovat i v Austrálii.“

V Evropě vyhrálo Speciální černé pivo Bernard s přísadou kulturních kvasinek v roce 2006 ve Velké Británii v „International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’. Úspěch potvrdilo o rok později v další britské degustační soutěži

v Tesco Drinks Awards. V loňském roce uspěla v USA na Světovém pivním šampionátu World Beer Championships 2007 hned všechna piva Bernard exportovaná v lahvi s patentním uzávěrem. Bernard Jantarový ležák a Speciální černé pivo Bernard získaly zlaté medaile (Jantar 92 bodů ze 100 a slovní hodnocení výjimečně dobrý, černé pivo 93 bodů, výjimečně dobré) a stříbrná medaile byla udělena Bernard Sváteční ležák (88 bodů, hodnocení znamenitý).

V meziročním srovnání za první čtvrtletí 2007/2008 představuje nárůst výstavu piva Bernard o 24,4 procenta, což znamená zvýšení prodeje na 37.557,8 hl. Export se v roce 2008 podílí na výstavu pivovaru 11,5 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Žijte naplno, žijte se Staropramenem!

[čtvrtek, 10. duben 2008]

Staropramen spustil na začátku dubna novou imageovou kampaň! Značka Staropramen vyzývá spotřebitele, aby žil naplno a svůj život nepromarnil ve stereotypu. Provází ho již povědomý, mírně provokativní slogan - Kdy jsi naposledy udělal něco jinak? Od začátku dubna se mohou lidé s novou kampaní setkat na billboardech a megaposterech, od 7. dubna běží také na televizních obrazovkách!

„Oslav odchod do důchodu, dokud jsi mladej“, „Nech si poslat jedno točený taxíkem“, „V závěti všechno odkaž svý hospodě“ - to jsou jen některá z hesel, která se objevují v outdoorové komunikaci značky Staropramen. Stejně tak na TV obrazovkách diváci spatří inspiraci v tom, jak „dělat věci jinak“ a neusnout ve stereotypu. Novými nápady je například oslava vítězství už den před zápasem, uspořádání párty pro své ex-přítelkyně nebo útěk před revizory s platnou jízdenkou.

Hesla, která vybízejí k „dělání věcí jinak“ se už osvědčila v loňské kampani, u spotřebitelů došlo k výraznému nárůstu ukazatele oblíbenosti značky. „S loňskou kampaní jsme byli velice spokojeni a dostali jsme na ni mnoho pozitivních ohlasů,“ potvrzuje Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen. „Proto jsme se směrem inspirativních nápadů, jak dělat věci jinak, vydali i v letošním roce,“ dodává Musialek.

V Praze bylo rozmístěno celkem šest nových megaboardů. Televizní kampaň se čtyřmi novými spoty byla zahájena 7. dubna. Kreativní zpracování kampaně pochází od agentury Young & Rubicam, režii zajistil Mikko Lehtinen a produkci Filmservis productions.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Už sedmnáct let stojí Jiří Boček v čele jediného "národního" pivovaru v Česku - národního podniku Budějovický Budvar. Firmu, kterou loni odsunul na čtvrté místo v tuzemské produkci až vstup světového gigantu Heineken do pivovaru v Krušovicích, Boček dotáhl k tržbám kolem 2,5 miliardy korun.

Foto

Budvar pod jeho vedením sází na výhradně tuzemskou výrobu české "klasiky" a její export, který už dosahuje skoro poloviny z roční výroby 1,25 milionu hektolitrů. Mimo jiné i proto je podle šéfa Budvaru tak důležitá péče o ochranu značky ve světě a zeměpisných označení v Evropě.

HN: Spory o světové používání značky Budweiser s americkým Anheuser-Busch jsou známé. Proč jsou pro vás tak důležitá i zeměpisná označení Českobudějovické a Budějovické pivo pro země Evropské unie?

Značka je jedna věc. A druhá věc je to, aby zákazník hned poznal, o jaké pivo jde. Odkud pochází. To je důležité pro stále více zákazníků. Je vidět, že tím, jak výrobci začínají přemýšlet o vývoji konzumentů a jejich názorech na potravinářské výrobky, tak takováto ochrana nabývá na důležitosti.

HN: Vrcholem pro pivovary teď bude novinka - připravované chráněné označení České pivo, tedy označení tradiční české výroby s vymezením přesné technologie a surovin.

České pivo je hodně zajímavý projekt. Tím, že my už máme od přistoupení republiky do unie zkušenost se zeměpisným označením Českobudějovické pivo, víme, co taková příprava znamená, jaký to má význam a rozsah. Proto jsme s Českým svazem pivovarů úzce spolupracovali při přípravě přihlášky. Tam už se ale zapojovalo víc pivovarů.

HN: Jak si vysvětlujete, že některé přední pivovary, které tvrdí, že mají také ryze českou technologii a suroviny, budou mít s označením České pivo a jeho podmínkami problém? Že to zrovna nadšeně nepodporují?

Snažily se především rozšířit možnosti nebo spíš, aby přísné vymezení technologie nebylo tak úzké. Aby se tam vešly i některé metody vaření piva, které přímo nesouvisí s ryze českými postupy. A pokud řeknu - ano, vařím České pivo - tak nemůžu počítat s nějakou licenční výrobou v zahraničí. A velké české pivovary, které jsou začleněny do struktury zahraničního vlastníka, licenčně vaří. Nejvíc právě lídr trhu Plzeňský Prazdroj. Každý si ale musí pořádně rozmyslet, co to skrývá za hodnotu a zda to jeho konzumenta osloví.

HN: Od loňska využíváte na některých zahraničních trzích prodejní sítě velkých pivovarnických skupin, jako je Carlsberg a překvapivě i váš známkový protivník ve světě - americký Anheuser-Busch. Už máte čísla, zda se to vyplácí?

Jednat jsme o tom začali na základě obchodních pohnutek z obou stran. My měli zájem o lepšího importéra a tyto subjekty zas chtěly mít v portfoliu originální český ležák. Importovaný, ne licenční. S pivovarem Carlsberg jsme si dojednali státy, kde jsme začali spolupracovat: Finsko, Chorvatsko, Švédsko, Bulharsko a Srbsko. A letos jsme to rozšířili o Dánsko. Vypadá to velmi nadějně, nárůst prodeje tam máme řádově trojnásobný.

HN: A v případě Anheuser-Busch na americkém trhu?

Nebylo jednoduché ukončit spolupráci s tamními dosavadními importéry. To zabralo nějakých šest sedm měsíců. Přesto jsme už přes Anheuser v prodeji značky, pojmenované pro tamní trh Czechvar, dosáhli nárůstu asi o 25 procent. To je na ten komplikovaný začátek hodně dobré.

HN: Byť jde o spolupráci s vaším soupeřem ve věci známkových sporů?

Je to, pravda, takové trochu zvláštní. Tenhle boj trval dlouho. Za dobu trvání soudních sporů s Anheuser-Busch v letech 2000 až 2006 bylo definitivně ukončeno 86 sporů, my jsme zvítězili v 69 případech, pět případů skončilo nerozhodně a jen dvanáct jsme jich prohráli. Ale klíčovým bodem bylo moje setkání s vrcholným představitelem Anheuser-Busch. Bavili jsme se, že americký trh se mění, Anheuser bude zakládat speciální divizi na prodej pivních specialit a jestli nás mohou oslovit s poptávkou. Řekli jsme si, že zkusíme jednat komerčně, necháme všechny právníky doma a zjistíme, zda je z obchodního hlediska vůle dohodu najít. Po ročním jednání se nám to povedlo a teď se ukazuje, že s úspěchem.

HN: Chápete nynější obchodní spolupráci s Anheuserem - mezi lidmi z pivovarského oboru někdy označovaným jako "velký satan" - za jejich uznání vaší kvality?

Výraz velký satan jsem v souvislosti s nimi také samozřejmě slyšel, ale já podobné silné výrazy vynechávám. Ty do obchodu nepatří. Anheuser-Busch je každopádně náš nejlepší importér, jakého můžeme mít ve Spojených státech. A jejich zájem o naše pivo nás těší.

HN: Není to z jejich strany i také trochu snaha o vylepšení pozice v případě privatizace Budvaru, o který by určitě měli zájem?

Tak se to asi nedá chápat. Naše obchodní smlouva neřeší žádnou privatizaci ani žádnou potenciální výhodu v tomto směru.

HN: O privatizaci Budvaru se už popsala spousta novinových stránek, ale nevybavuji si z nich váš osobní názor.

To je asi tím, že ho nikde moc neříkám. Je spíš důležité, jak se k tomu postaví vlastník, tedy stát. Druhá věc je, že se nás nemusí zbavovat jako nějaké přítěže. Za léta fungování nejsme závislí na státním rozpočtu, stát za nás nemusel platit žádné dluhy nebo sanace finančního charakteru jako za některé jiné firmy.

HN: Vlastní názor na potřebu privatizace ale asi máte.

Mám, ale opravdu neřeknu.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Miroslav Petr


Na zámek v Chyších láká pivovar

[úterý, 8. duben 2008]

Malé pivovary, zejména ty zámecké, získávají stále větší oblibu. A rostou jako houby po dešti. Důvod je čitelný. Pivovar vytvoří zajímavý kolorit pro místa, která navštěvují turisté, a nabídne často nečekaný zajímavý chuťový zážitek, jako je tomu na zámku v Chyších na Karlovarsku.

Foto

S otevřením pro letošní hlavní návštěvnickou sezónu hradů a zámků si pospíšil také zámek v Chýších na Karlovarsku, který najdete jihovýchodně asi 35 km od Karlových Varů. Loni jej navštívilo přes 20 000 lidí a letos se zde čeká zájem turistů ještě větší. Kromě obvyklé prohlídky nabízí totiž zámek i pobyt ve stylové restauraci v nově rekonstruovaném zámeckém pivovaru.

„Nabízíme čtyři stálé druhy piva, světlá i černá. Nesou jméno Prokop, což je rodinné jméno,“ poznamenává majitel zámku v Chyších Vladimír Lažanský. „Navíc po celý rok i piva k různým významným událostem. Vařili jsme velikonoční pivo a teď chystáme májové,“ dodává muž, který opravil chátrající rodinné sídlo a dovedl ho k zámecké prosperitě.

V podzemí zámku se nacházejí unikátně dochované gotické sklepy se střílnami. Součástí zámeckého areálu je rovněž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyších má však tradici již od roku 1580.

Foto

Zámek byl vystavěn na místě původního gotického hradu v údolí řeky Střely v roce 1578. Nejprve jako renesanční a později barokně upravený. Jeho barokní období dodnes připomíná zachovaná nástropní malba od nejvýznamnějšího českého barokního mistra Petra Brandla z konce 17. století, zobrazující krále Davida.

Dnešní podobu získal zámek při novogotické přestavbě v letech 1856-1858. V roce 1766 koupil zámek Chyše Prokop Lažanský, jehož rod si panství podržel až do konce 2. světové války. Nyní je opět v rukou Lažanských.

V roce 1917 působil na zdejším zámku jako vychovatel spisovatel Karel Čapek, jehož busta se nachází v zámeckém parku. Kromě zajímavých zámeckých interiérů nabízí proto chyšský zámek i rozsáhlou expozici o jeho zdejším pobytu. Zámek obklopuje dnes již upravený romantický park.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: František Kšajt


Naše pivo znovu potvrdilo kvalitu

[úterý, 8. duben 2008]

Na prestižní soutěži Česká pivní pečeť v Táboře obdržel tmavý ležák stříbrné ocenění. Na základě hlasování čtenářů listu Pivní kurýr jsme získali titul Pivovar roku 2008 v kategorii středních pivovarů. Odborníci také zařadili náš speciální třináctiprocentní ležák Bogan mezi nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Získaná ocenění jsou dokladem našeho soustavného zájmu o kvalitu piva a zvýší věhlas pivovaru.

Úspěch do budoucna zavazuje a zároveň nám umožňuje zvyšovat vliv na spotřebitele, kterých si samozřejmě vážíme. V tomto ohledu klademe největší důraz na široký nymburský region. Snažíme se i nadále zlepšovat technologii výroby. Před několika dny jsme uvedli do provozu měření a regulaci hlavního kvašení. Investice si vyžádala částku 2,5 milionu korun. Vše přispěje k vyšší jakosti a standardizaci nymburského piva. Veřejnosti se pivovar otevře v červnu. Můžete se těšit na bohatý kulturní program.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Pavel Benák, ředitel pivovaru


«« « Strana 421 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI