Minulé měsíce jsme s Václavem Sochorem hodnotili nejdříve hostince v okolí metropole a poté dvě desítky luxusních pražských restaurací. K Praze však nedílně patří i tradice pivnic. V následujících dvou měsících bychom se proto rádi věnovali jedné specialitě, která udává trendy v pivní kultuře posledních let. Provedeme vás po pražských minipivovarech, které tvoří vesměs atrakci, kam stojí zato zajít s přáteli, kolegy i hosty.

První zastávkou při hledání pivních speciálů vařených v domě je Pivovarský dům v Ječné ulici. Byl otevřen právě před deseti lety a za tu dobu se stal určitým měřítkem pro podobné lokály nejen v Praze. Zkušenému praktikovi i teoretikovi Aleši Dočkalovi se podařilo, že se pod jeho vedením stala restaurace průkopníkem nového přístupu k českému tradičnímu nápoji, když se snaží vzdorovat masivním kampaním velkých výrobců, kteří představují pivo jako nápoj fotbalových fandů a chlapáků, kteří si neberou servítky.

Vkusně a jednoduše

Již samotné prostředí Pivovarského domu působí vyváženě, nenavozuje asociace na staré výčepy. Vkusná, ale jednoduchá výzdoba a dominance v podobě minipivovaru a velkého baru s rozlehlou výčepní stolicí. V zadní části restaurace je pak klasické restaurační uspořádání.

I když jsem navštívil restauraci již po době obědů, všechny stoly byly obsazené, a dokonce se tvořila fronta zákazníků, kteří čekali, až se uvolní místo. To je signál, že již existuje nová klientela milovníků piva, která vyžaduje jiný standard, než se obvykle nabízí. Pro profit podniku je to určitě příjemné zjištění, ale pro obsluhu značný nápor, který však zvládá s grácií a úsměvem.

Hlavní tahák

Je jím samozřejmě pivo. Pivovarský dům nabízí minimálně osm druhů piva. Kromě ,,Štěpána", světlého a tmavého klasického českého ležáku, z pípy tečou originální speciály, jako je například pivo pšeničné, kávové, višňové, kopřivové, banánové, a jako pivo měsíce se v září čepovalo borůvkové. Celou aktuální nabídku je možné přechutnat v kaskádě decových skleniček. Na začátek jsem zvolil pivovici - destilát, který dodává pivovar Černá Hora v síle 40 procent a 50 procent.

Pohled na vkusný jídelní lístek, který má každý host k dispozici před sebou na stole, má sympatickou skladbu české klasiky i lehčích jídel. Zeleninové medailonky, brokolici s máslem, vegetariánský talíř či zeleninové rizoto s parmazánem návštěvník v restauraci, která nese v názvu pivo, asi nečeká.

Já jsem se soustředil na jídla, při jejichž přípravě nachází uplatnění právě pivo. Žampiony smažené v lehce navinulém pivním těstíčku byly výtečné a ocenil jsem, že na jídle nezbyly nepříjemné stopy po smažení. K zapití jsem si vybral třetinku pšeničného piva.

Klasika i překvapení

Pro hlavní chod jsem zvolil zvěřinové ragú na porteru s kroketami. I když jídelní lístek nabízí standard nebo lux, kdy u luxu je dvojnásobná porce masa, v tomto případě byla standardní porce o váze 150 gramů více než dostatečná. Váhal jsem při výběru piva, nejdříve jsem ochutnal višňové, které však v dané kombinaci bylo hodně aromatické, nakonec se ukázalo borůvkové jako to pravé. Jen symbolicky jsem ochutnal palačinky s pivní marmeládou a k tomu si vybral koktejl Šárčiny vnady, což je pšeničné pivo posilněné medovinou.

Dají se ochutnat i další zvláštnůstky, například i pivní sekt Šamp, ale to je na odpolední dobu pro jedince už moc. Ve vzácných volnějších chvílích je možné i vyslechnout odborný výklad přímo u varny, pro vážné zájemce je výhodnější se dohodnout předem. Celkový dojem z návštěvy Pivovarského domu je: ,,české pivo jinak".

E15 hodnotí české restauranty a hospody

Menu * * * * 1/2

Obsluha * * * * 1/2

Prostředí * * * 1/2

Sociální zařízení * * *

Ceny: vyšší standard

Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko