Nová příjezdová silnice, odstavné parkoviště a vrátnice vzniknou u pivovaru Radegast v Nošovicích.

Investice Plzeňského Prazdroje ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pomůže, po svém dokončení v roce 2010, ke zlepšení životního prostředí v Nošovicích. Nové dopravní napojení pivovaru na rychlostní silnici R 48 bude vybudováno ze strany od průmyslové zóny Nošovice a veškerá doprava směřující do pivovaru se tak vyhne obci. Vznikne tak nové dopravní spojení do pivovaru Radegast.

Jak potvrzuje manažer nošovického pivovaru Ivo Kaňák, stavba pomůže zejména lidem z Nošovic. „Obyvatele Nošovic si oddechnou, denně tu projede o 200 kamionů méně. Ulehčí se také řidičům, kteří budou využívat kratší napojení na dálnici,“ říká Ivo Kaňák. Dokončení silnice, parkoviště i vrátnice je plánováno na druhou polovinu roku 2010. „Nové spojení je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi naším pivovarem a krajským úřadem, která je na velmi dobré úrovni,“ dodal Kaňák.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek | Foto: Jaromír Kahánek

Jak jsme vás již v úvodu roku informovali, pivovar Krušovice postupně mění design lahví svých výrobků.

Krušovické pivo postupně mění design obalů. Doposud jste si mohli extra hořký ležák vychutnat pouze ve vratné lahvi a nebo přímo v krušovických restaurací. Nyní si jej můžete dopřát i na dovolenou. „Design plechovky je součástí nové řady obalů, které značka Krušovice v tomto roce postupně uvádí na český pivní trh. Vedle Jubilejního ležáku můžete v „novém kabátě“ zakoupit také plechovku tradičního piva Krušovice Černé,“ sdělil Josef Helebrant.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

V úterý neznámý pachatel vysadil jeden díl rámového plotu u výběhu mufloní zvěře v areálu zahrady u pivovaru Třeboň.

Plot pachatel ani nepoškodil. Poté z výběhu odcizil samce muflona. S ohledem na trofejní kus zvěře je škoda vyčíslena škoda na 150 tisíc korun.

V zahradě zůstala samice, která nyní po svém partnerovi teskní.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autor: Lenka Novotná

Hospodárska kríza poznačila aj spotrebu piva, ktorá má vo všetkých pivovaroch klesajúci trend. V tejto neľahkej situácii však žiari výnimka potvrdzujúca pravidlo, že kríza je aj príležitosťou. Nekorunovanými pivnými kráľovnami leta 2009 sú desaťstupňové fľaškové pivá distribuované z Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Predaj celého sortimentu fľaškových desiatok distribuovaných zo STEIGRA medziročne stúpol až o 16,8 percenta. Ostatné stupňovitosti a balenia boli, s výnimkou nealka, pod minuloročnými hodnotami. Zmena spotrebiteľského správania ukazuje na to, že ľudia znížili konzumáciu piva v pohostinských a reštauračných zariadeniach a konzumáciu piva preniesli domov. Nárast spotreby desaťstupňových pív a pokles dvanástok signalizuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom správania spotrebiteľa“, konštatuje E.Mihálik.

Dodáva, že desiatky zo STEIGERA, alebo správnejšie 10-stupňové výčapné pivá zo STEIGERA, sú klasické pivá s potenciálom rastu. Už vlani začiatkom júna zabodovalo 10° pivo Steiger na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde získalo striebornú medailu, pritom bolo ocenené v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo.

Prečo sú však v čase krízy a v horúcom lete výnimkou práve desiatky? E.Mihálik to vysvetľuje nasledovne: ,,V horúcich letných dňoch najlepšie osvieži vychladené pivo. Pivári to už poznajú - nech si dávajú čokoľvek, stále majú v ústach sucho a lepkavo. Až poriadny dúšok horkého pivného moku im prinesie úľavu. Pokiaľ si dajú kvalitné pivo plzenského typu, akým je pivo STEIGER, ešte dlho im ostane v ústach príjemná horkastá chuť chmeľu. V letné horúce dni zásadne odporúčajú aj fajnšmekri piť svetlú desiatku. Má menší obsah alkoholu, ktorý sa rýchlo odbúra a uhasí smäd lepšie ako dvanástka. Tá je vhodná skôr po jedle a na večerné posedenie, keď už slnko zapadá a pivné uvoľnenie zakončí spánok.

Desiatky zo STEIGRA sú právom kráľovnami tohto leta - výborne hasia smäd, majú bohatú penu a jemnú stredne intenzívnu chmeľovú horkosť. Vyrovnaná príjemná chuť a dobrý dojem po napití ich predurčujú nielen pre bežný konzum, ale aj pre slávnostnejšie príležitosti. Aj ocenenia sú dôkazom správnosti nastúpenej cesty zvyšovania dôrazu na kvalitu produkcie“.

Desiatka STEIGER je neoceniteľná aj pre svoje vynikajúce vlastnosti pri trávení. Dobre padne po sýtom obede, pretože obsahuje prírodný oxid uhličitý - CO2, ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Mastné jedlá by sa mali zapíjať pivom. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť klasicky kvasené pivo STEIGER je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti, chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Je dokázané, že po samotnom pive sa netučnie. Polliter desiatky STEIGRA má iba 190 kilokalórií (kcal), čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal). Pivo pomáha aj proti nevere. Uvoľňuje hormón šťastia serotonín. ľudia sú pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví. S istotou bojuje pivo proti nevere hlavne vtedy, ak idú na pivo spolu obaja partneri, uzatvára E.Mihálik

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Kauza, která se týká prodeje náchodského pivovaru Primátor, je zřejmě u konce. Novým majitelem zůstává i přes různé protesty společnost Liberecký investiční fond. S vítězstvím liberecké společnosti ve výběrovém řízení na jaře letošního roku nesouhlasil další uchazeč, a to Pivovar Holba Hanušovice, který vyřazení z tendru považoval za nezákonné a výběrové řízení za netransparentní. 16. června 2009 dokonce policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality zabavili na náchodské radnici dokumenty související s prodejem pivovaru, originály kupních smluv a další. V této chvíli už má ale starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka na svém stole rozhodnutí pražského vrchního soudu, který zamítl vyjádření soudu prvního stupně a zrušil rozsudek, tedy návrh na předběžné opatření.

Potvrdil tím, že prodej náchodského pivovaru Primátor se uskutečnil podle platných právních předpisů. Policie zatím vedení náchodské radnice nekontaktovala a v červnu zabavené doklady, smlouvy a další dokumenty nebyly zatím do dnešního dne vráceny.

Vedení hanušovického pivovaru poukazovalo také na to, že náchodská radnice byla ještě před výběrovým řízením rozhodnutá prodat pivovar právě libereckému fondu a nezajistila všem dalším účastníkům soutěže rovný přístup k informacím. Celá záležitost byla předána soudu. Krajský soud v Hradci Králové na základě žaloby rozhodl o předběžném opatření a uložil náchodské radnici pozastavení prodeje pivovaru. Bohužel ale pozdě, protože prodej se uskutečnil okamžitě po rozhodnutí zastupitelstva, podepsání smlouvy ještě týž den, a to 23. února letošního roku.

Zdroj: Rozhlas.cz

Na vědomost se dává, že pivo Purkmistr se ve dnech 14. až 16. srpna Léta Páně 2009 opět v Domažlicích vycházet bude!

Letáček ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Purkmistr.cz

Ministerstvem řízený pivovar řeší problém, jak zastavit propad výroby. Vyškov není na prodej, stát ho chce ale co nejdřív pronajmout.

Státem ovládané Jihomoravské pivovary ve Vyškově mají problém. Poslední čtyři roky se potýkají se ztrátami, propadem výroby i tržeb, což přinutilo ministerstvo zemědělství už loni k opakované výměně vedení. Nový šéf doufá, že letos pivovar svou cestu dolů snad zastaví. Pomoci by měl nyní i nájemce, kterému stát pivovar svěří.

"Momentálně se připravují zadávací podmínky pro výběrové řízení. Pronájem podniku či jeho části představuje jedinou možnost změny k lepšímu," vyjádřil se včera mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Přímo prodej do soukromých rukou ale nepřichází v úvahu. Situaci ve Vyškově totiž komplikuje fakt, že budovy pivovaru v centru města patřily kdysi církvi a ta o ně stále usiluje v rámci léta odkládaného zákona o církevních restitucích.

Žádné dluhy, chabý prodej

Zatímco druhý ze státem ovládaných pivovarů - Budějovický Budvar s produkcí přes 1,3 milionu hektolitrů - zdařile konkuruje největším hráčům na trhu, bilance hektolitrů piva, které od roku 2000 uvařili Vyškovští, není lichotivá. Před osmi lety činila roční produkce přes 78 tisíc hektolitrů, loni už necelou polovinu.

"Nemáme žádné dluhy. Ale osm let se tady situace moc neřešila. Bude úspěch, pokud se nám v tomto roce podaří pokles zastavit," potvrzuje vážnou situaci firmy s 45 zaměstnanci nynější ředitel David Kaprál.

Vyměnil a posílil už obchodní oddělení, zavádí systém, který má garantovat kvalitu 19 vyškovských značek, například Džbán, Atlet či Březňák (shodný název se značkou skupiny Heineken). A sází na lepší marketingovou podporu a reklamu. "Jsme regionální pivovar, který vaří skvělé pivo a vyloženě tradičním způsobem. Ale musíme to umět také lidem podat," tvrdí.

Kromě Jihomoravských pivovarů a Budvaru funguje v Česku už jen jediný průmyslový pivovar ze 49, který nemá soukromého majitele. Tím je Měšťanský pivovar Strakonice. V majetku samosprávy byl ještě loni i náchodský Pivovar Primátor.

Zatímco ale náchodští radní svůj ziskový zdroj především speciálních piv prodali s odkazem, že soukromý majitel dokáže lépe zajistit úsporu nákladů i potřebné investice, ve Strakonicích zatím nechtějí o privatizaci ani slyšet.

"Jistě, ozývají se u nás nyní i zastánci prodeje, ale většina zastupitelů je proti prodeji. Pivovar si umí sám vydělat na investice, zvyšuje prestiž města i povědomí mezi turisty," hájí vládu města nad značkou Dudák starosta Pavel Vondrys.

Soukromník není zárukou

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý připomíná, že v tomhle oboru nutně nemusí platit, že nejlepší je soukromý vlastník: "Říká se obecně, že stát je špatný vlastník. Ale v tomhle případě je třeba posuzovat případ od případu. Budvaru, přestože vede po světě spoustu nákladných známkoprávních sporů, se daří."

Stát už přitom léta připravoval privatizaci Budvaru, ale nynější vláda to už nepovažuje za dobrý nápad. S Vyškovem je to ale jiné. Pokud by nebyl zařazen mezi majetek, který stát církvím vrátí, bude se hledat kupec. "Nejedná se totiž o žádný strategický podnik ani o strategickou komoditu, ve které by byla účast státu nezbytná a nutná," říká Vorlíček.

PRONAJMOUT, A PAK PRODAT?

Ministerstvo zemědělství chystá pronájem státního pivovaru ve Vyškově. Pokud se objekty nestanou v budoucnu předmětem církevních restitucí, bude Vyškov i na prodej.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Produkci Pivovaru Černá Hora od podzimu obohatí pšeničné pivo. To má ve svém sortimentu u nás jen málo pivovarů.

„Pšeničné pivo je lehčí, lépe stravitelné. Je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Bude nefiltrované, jsou v něm cítit kvasnice,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek s tím, že pro další rok chystají i variantu pšeničného piva bez alkoholu.

Pro nové, svrchně kvašené pšeničné pivo, hledá pivovar název. Ten, jehož návrh názvu piva bude vybrán, získá 365 nápojů z produkce pivovaru a propagační předměty Blanenského deníku Rovnost. „Uzávěrka soutěže je osmého srpna. Název by měl být srozumitelný, mít nejvíce tři slabiky a samozřejmě být dobře zapamatovatelný,“ vyjmenoval hlavní kritéria Hubert Adámek z pivovaru.

Název může vycházet z pšeničného původu piva, jeho historie, historie pivovaru nebo regionu, pivovarských výrazů týkajících se například výroby piva či názvů inspirovaných Bavorskem, kde je pšeničné pivo téměř národním nápojem.

První várku pšeničného piva v pivovaru ochutnají pětadvacátého srpna. Milovníci piva budou mít možnost jej poprvé vyzkoušet šestadvacátého září na tradiční Pivní pouti. „Jeho kmotrou by se měla stát zpěvačka Lucie Bílá,“ doplnil Adámek.

Zájemci mohou návrhy posílat poštou na Pivovar Černá Hora, a. s, 679 21 Černá Hora, nebo e–mailem na adresu asistentka@pivovarch.cz

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Leona Paroulková

Tradiční nedělní setkání na Velké Javořině už se kvapem blíží. Při této letité akci však možná vzniká tradice nová. V sobotu, tedy den před vlastními slavnostmi, se na nejvyšší hoře Bílých Karpat uskuteční i takzvaný Janáček tour. Tedy setkání cyklopatriotů z obou stran hranic.

„Je to také z toho důvodu, že na Javořinu se vydává stále více lidí na kole,“ vysvětlil jeden z organizátorů Pavel Josefík, proč se pořádá i setkání cyklistů. „Druhým důvodem je skutečnost, že po změně majitele Holubyho chaty už nemohl Janáček na slavnostech točit pivo. Lidé se po něm však stále ptali, tak teď se bude Patriot točit pro patrioty v sobotu,“ dodal Josefík.

Letos jde už o druhý ročník. Loni i bez oficiální prezentace dorazilo kolem stovky cyklistů. Pokud vyjde počasí, může být toto číslo snadno překonáno. A i pivní degustace bude skutečně kulturní. Vždyť pivo zde bude točit i ředitel brodského Domu kultury Jaroslav Mikulík.

Zdroj: iDobrý den.cz | Autor: FAB

Nealkoholické pivo si získává stále nové příznivce. Ještě donedávna je bylo možné dostat jen v lahvích, teď už ale některé z pivovarů dodávají nealko pivo pro hospody a restaurace i v sudech. Jeho spotřeba neustále stoupá, například Budějovický Budvar meziročně zvedl prodej svého nealkoholického piva o 15 procent.

Ředitel Budvaru Jiří Boček míní, že nárůstu spotřeby pomohla i přísnější pravidla silničního provozu: "Nealkoholické pivo je novým fenoménem. Asi od roku 2006, kdy vstoupil v platnost silniční zákon, který řidiče postihuje ztrátou bodů. Tento nový systém nastartoval růst spotřeby nealkoholického piva. Pro někoho je to nutnost, protože hodně řídí a logicky nechce riskovat. Pití nealkoholického piva je i novým životním stylem."

Češi se také začínají od točeného piva více přiklánět k lahvovému. Jak vyplývá ze statistik Českého svazu sladoven a pivovarů, točené pivo vede nad lahvovým už jen asi o jedno procento.

Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tento trend potvrzuje: "Současná hospodářská krize zhoršuje podmínky pro spotřebitele. Nutí je to měnit jejich konzumentské návyky. Průměrná výtoč poklesla v prvním čtvrtletí roku 2009 o dalších devět procent a snižuje se i počet gastronomických objektů. Spotřebitelé snížili počet návštěv v gastronomických objektech a svou spotřebu piva přesouvají do maloobchodu, tedy do nákupu lahvového piva v řetězcích jako alternativy."

Průměrný Čech vypije za jeden rok asi 160 litrů piva.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls

V seriáli HN hľadáme pôvodné slovenské výrobky.

Začiatky priemyselného pivovaru v Turčianskom Svätom Martine siahajú do roku 1893, keď ho založil istý Jozef Capko. Pomerne skoro, už v roku 1920, v ňom začali využívať aj elektrický pohon. Ochrannú známku získalo martinské pivo v roku 1931 pod názvom Svätomartinský zdroj, neskôr sa značka zmenila na Martinský zdroj, potom na Martiner, ale existovali aj variácie Martiner Pils, Martiner bier a Martiner Porter.

Za socializmu sa nápoj vyvážal do vyše 10 štátov celého sveta. Po zmene režimov sa v roku 1991 pivovar sprivatizoval a o deväť rokov neskôr sa stal súčasťou druhej najväčšej pivovarníckej nadnárodnej skupiny na svete – Heineken Holandsko.

Dnes je Martiner silnou regionálnou značkou. Vyrába sa len pre domáci trh, ale až 80 percent sa predá v Martine a v regiónoch Turiec, Orava a Liptov. Distribuuje sa čapované alebo v pollitrových fľašiach v dvoch stupňovitostiach – 12 % a 10 % – dominuje však 12 % ležiak.

Za posledné tri roky má značka relatívne stabilnú pozíciu na trhu, najmä vďaka silnej lojalite v domácom regióne Turca. Dosahuje ju aj napriek tomu, že nepatrí medzi mediálne masívne podporované značky. V portfóliu značiek Heinekenu Slovensko má dôležitú lokálnu úlohu, je napríklad dlhodobým partnerom Slovenského komorného divadla v Martine, hokejového klubu MHC Martin, ako aj športových či kultúrnych podujatí v regióne.

Martiner je pivo plzenského typu, charakterizuje ho plná chlebová chuť, stredná horkosť, zlatistá farba a jemná chmeľová aróma.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Táňa Rundesová

Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

„Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

„Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková

Černohorští nejsou spokojení s vysokou cenou vodného a stočného. Začátkem července rozhodovali o tom, zda chtějí zůstat ve Svazku vodovodů a kanalizací, který ceny vody určuje. K referendu přitom nedorazil požadovaný počet lidí. Majitel pivovaru Jiří Fusek, který vyvolal diskuse nad cenou vody, tak volá po dalším referendu.

Referenda se zúčastnilo dvě stě osmdesát jedna lidí z Černé Hory. Drtivá většina z nich byla pro vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací. „Tito lidé také vyslovili v anketě nedůvěru zastupitelstvu,“ podotkl majitel pivovaru Jiří Fusek s tím, že rozhodovat nakonec nepřišlo požadovaných pětatřicet procent obyvatel městyse.

Podle Fuska radní referendum vyhlásili ve špatnou dobu. „Zvolení termínu třetího července, tedy v den zahájení prázdnin a prodlouženého víkendu, je pokračováním vodárenského divadla. Dále bychom nemohli ze svazku vystoupit ještě letos,“ kritizoval Fusek. Ten je připraven vyrazit znovu do boje. „Ve vhodném období podle zákona vyhlásíme komisi nového referenda. Není možné, abychom měli jednu z nejvyšších cen vody v republice bez jasných ekonomických podkladů,“ míní Fusek.

Jak praví zákon, další referendum může být vyhlášeno za dva roky. Tvrdí to starosta městyse Bohumil Hlavička. Ten odmítl, že by záměrně stanovil nevhodný termín referenda. „Když pan Fusek volal po referendu, nakonec jsme je se zastupiteli vyhlásili hned sami,“ dodal Hlavička, který zaznamenal dvě stě šedesát čtyři hlasů, které mu vyjádřily nedůvěru. „Jestliže zastupitelstvu vyhlásilo nedůvěru zhruba osmnáct procent Černohorských, je na tom dobře,“ sdělil.

Pro vystoupení ze svazku hlasoval Vlastimil Polínek z Černé Hory. „Udělal jsem předběžné kalkulace, ze kterých plyne, že po vystoupení ze svazku v Černé Hoře cena vody nepřekročí padesát korun za litr. A to včetně rezervy na údržbu. Modelem pro tyto výpočty bylo hospodaření s vodou ve Velkých Opatovicích, Rájci-Jestřebí a Kunštátě,“ míní Polínek.

Podle starosty Hlavičky však v takovém případě obecní pokladna nemůže mít dostatek peněz na opravy vodovodů. „Jsem si jistý, že tam, kde je voda lacinější, nemají peníze na opravy, které je čekají. Je to otázka hospodaření,“ míní Hlavička.

O tom, že lidé měli dostatek informací, je přesvědčený Richard Sladký z občanského sdružení. „Asi sto otázek od lidí jsme poslali vodárenské akciové společnosti, která se o vodovody stará. Odpovědi dostali lidé čtrnáct dní před referendem do svých schránek,“ řekl Sladký. Podle něj byl letní termín referenda nešťastný. „Radní ale neměli jinou možnost. Museli je vyhlásit do tří měsíců,“ dodal Sladký.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

První zmínka o nejstarším pražském pivovaru U Fleků se datuje do roku 1499. Dům „U dvou strak“ tehdy koupil sladovník Vít Skřemenec a založil v něm pivovar.

Dům s pivovarem měnil v historii své majitele. Největšího rozkvětu se dočkal v druhé polovině 16. století, kdy ho vlastnila Ludmila Skřemencová. Za svůj život vystřídala čtyři manžele, z nichž zde každý působil jako sládek.

Švédské útoky

Nejtemnější období zažil dům během třicetileté války. „Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda, která opravu Šítkovské věže nedávno financovala.

V druhé polovině 18. století koupil pivovar Jakub Flekovský, po němž se minipivovar jmenuje dodnes. Později patřil objekt rodině Pštrossových, kteří díky koupi okolních pozemků podnik rozšířili a upravili ho do dnešních rozměrů.

Vyhlášený černý ležák

V polovině 19. století se zde začal vařit dodnes nabízený Flekovský tmavý 13 % ležák po bavorském způsobu. O pár desítek let později hrál flekovský podnik významnou úlohu při zakládání Pražského společenství sládků. Tato organizace sdružovala malé pivovary, které se chtěly bránit velkým podnikům.

Na počátku 20. století se stal majitelem pivovaru Josef Karel Khop. Manželka Marie po jeho smrti koupila dům společně s Václavem Brtníkem.

Znárodnění pivu neprospělo

Po válce však došlo k znárodnění. Podnik spadal pod Pražské pivovary, n.p. Během let ho postupně spravoval nuselský, branický i smíchovský pivovar.

Socialistické vlastnictví se na pivovaru negativně podepsalo a v osmdesátých letech se dokonce uvažovalo o jeho zrušení.

Nakonec však došlo k rekonstrukci. Po revoluci se podnik vrátil předválečným majitelům. Od roku 1999 sídlí v zdejší bývalé sladovně pivovarské muzeum.

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz

Novinka ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu

při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích.

Projekt bude dokončen v závěru roku 2009.

„Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Na spilce zůstává v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bude také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde bude kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné. To se ověřuje desítkami senzorických degustací s trojúhelníkovými testy.

„Nespornou výhodou CK tanků je 100% udržitelnost mikrobiologického stavu čistoty kvasnic, což v klasických kádích byl, je a vždy bude problém. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Doba hlavního kvašení zůstane zachována. Stejně tak nezměníme ani kvasný proces, držíme se historií osvědčené teploty zakvašování a rychlosti kvašení,“ vysvětluje Jiří Fusek, sládek pivovaru.

Nové CK tanky představují také ekologickou výhodu, neboť umožní jímání CO2, v jehož spotřebě se pivovar stane soběstačným. CO2 bude využíváno při stáčení piva a pivovar ušetří za jediný rok až 4 000 tun CO2. Jímání CO2 už funguje v pivovarech Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Technické zajímavosti:

* Nové kvasné nádoby mají průměr více než 5 m, jsou vysoké 18,5 m.

* Stavba je provedena v tzv. ementálové struktuře, tj. nejdříve se postavil sál se stropními otvory pro usazení tanků, pak se zbudovaly nosné piloty a nyní se začíná s instalací tanků shora.

* Ke zbudování tzv. ementálové plochy bylo zapotřebí 1000 t betonu.

* Na ocelovou výztuž tzv. ementálové plochy, pilot a sloupů se spotřebovalo přes 37 tun oceli.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Bernard Fest. Tak se jmenuje další ročník původních pivních slavností humpoleckého pivovaru.

Ve stručnosti o jeho historii a o složitosti organizace festivalu, který v minulém roce navštívilo na dvanáct tisíc lidí, pohovořil hlavní organizátor akce Zdeněk Mikulášek.

Letošní ročník festivalu pivovar Bernard je již v pořadí patnáctý. Kdybyste měl porovnávat úplně první ročník s tím letošním, jaké jsou zásadní rozdíly?

Na začátku to byly pivní slavnosti, kdy se na organizaci podílelo více pivovarů. To se však v roce 2000 změnilo, Bernard ze svazu vystoupil, tím se osamostatnila i samotná akce. Nejenže do Humpolce přestaly jezdit ostatní pivovary, ale zastavila se i finanční spolupráce.V současné době je festival plně ve finanční režii pivovaru.

Je organizace náročnější oproti předchozím ročníkům?

Nedokáži porovnat organizaci pivních slavností před rokem 2000, nedělal jsem ji. Ale organizovat podobnou akci je vždy náročné. Jenom ve stručnosti. Návštěvnost festivalu přesahuje 12 tis. lidí, o hladký chod se stará 40 až 50 zaměstnanců, dalších asi sto brigádníků. Těm všem je nutné stanovit přesně pracovní náplň. Program se nasmlouvává po celý rok a je nutné podepsat přibližně dvě stě smluv, realizovat reklamní plnění a propagaci.

Podle čeho vybíráte interprety?

Většinou do týdne po uplynulém ročníku si sedneme a vyhodnotíme co se líbilo a co se nám nepovedlo. Napíšeme si seznam 30 až 40 skupin, ze kterých začneme vybírat kapely pro příští ročník. Letošní ročník považuji za jeden z nejlépe obsazených festivalů v České republice vůbec.

Jaká z vystupujících kapel je podle vás hudebně nejlákavější?

Každý má jiný vkus. Nejvíce ohlasů jsem zaznamenal zatím z pátečního programu na Support Lesbiens, ze sobotního na Chinaski. Mnoho lidí se těší na Meky Žbirku, já jsem zvědavý na Gipsy.cz a na Nightwork.

Máte připravené pro návštěvníky nějaké překvapení?

Ano, ke každé vstupence u vchodu na festival obdrží každý návštěvník jeden žeton v hodnotě 15 korun na nealko nápoj Bernard s čistou hlavou. A kdo si koupí vstupenku v předprodeji na naší značkové prodejně v Humpolci, může si zakoupit deset piv na festival. Ušetří tím stovku.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek

Jelikož tento způsob léta je, řečeno s klasikem, tak trochu nešťastný, mají zelenou jiné způsoby trávení volného času, než je pobyt na koupalištích a u řek. Jedním ze způsobů relaxace, který se u nás objevuje, jsou pivní lázně. Ozdravná koupel v tradičně mužském českém nápoji láká překvapivě více ženy, ačkoliv součástí kúry je i několik skleniček piva.

Pivní lázně bývají součástí menších či rodinných pivovarů, které tak doplňují své služby a propagují své pivo. V Česku je lze navštívit například v Chodově Plané nebo v Harrachově.

Horský pramen s pěti litry světlého piva

Pivní lázně jsou originální rekondiční lázeňská terapie. Do vany s vodou se přidává neupravované pivo. V krkonošském středisku Harrachov připravují koupel v neupravované vodě ze 150 let starého horského pramene s přísadou 5 litrů světlého a 5 litrů tmavého nefiltrovaného 12° piva a drceného chmele. Doporučená teplota vody je 36 °C, lze ale požádat o úpravu teploty dle individuálního zájmu. Voda spolu s látkami uvolňovanými z piva způsobí postupné mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu. Z podkoží se odplavují škodlivé látky, pivní kvasnice předávají pokožce řadu vitamínu B, proteiny a sacharidy. Zpomalují tak její stárnutí, zvláčňují, pomáhají při léčbě akné či celulitidy, zlepšuje se celková obranyschopnost organismu.

Pro doplnění léčebné kúry je podáváno standardně rovněž nefiltrované nepasterizované pivo ve sklenici, které obsahuje živé kultury kvasnic a působí příznivě v trávicím traktu. Je tak zajištěn léčebný účinek zevnitř i vně. Chuť piva se o něco liší od toho, které je běžně k dostání, je více hořké a výrazné; k celému obřadu se dobře hodí. Zatímco účinky pivní lázně zajímají spíše ženskou část populace, pití nedošetřeného extraktu zajímá i mužskou část lázeňských hostů.

Koupel za 600 korun

Procedura probíhá ve vyhřátých prostorách a trvá zhruba 20 minut. Koupel se odehrává v prostorné vaně, a stojí kolem 600 korun. Je také možné si ji dopřát ve velké vaně pro dva spolu s partnerem, nebo v oddělené soukromé místnosti, obojí samozřejmě za příplatek. Po koupeli následuje ještě relaxace a vstřebávání účinných látek, které trvá také 20 minut a je podpořeno solnými lampami. Povzbuzeno je i další sklenicí 12° piva.

Nabídku služeb je také možné doplnit masáží, ať už částečnou, vybrané části těla, nebo celkovou.

Majitelé pivovarů a zřizovatelé pivních lázní očekávali, že služba bude hojně navštěvována muži a také, že z ní vytvoří lákadlo pro zahraniční turisty, kteří si libují v lázeňských službách i v pití piva. „Oproti našim očekáváním je skutečnost taková, že 90 procent návštěvníků jsou Češi a převažují ženy," upřesňuje situaci majitel harrachovských lázní František Novosad. Návštěvnost prý postupně stoupá, cílem je zdvojnásobení současného stavu.

Obdobné novinky mají doplňovat tradiční regionální služby a lákat turisty, jejichž počet v současné době zejména v českých horských střediscích klesá.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Petra Miterová

Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

„Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V sobotu 18. července pořádá Sklárna a minipivovar Novosad&Syn 6. ročník Harrachovských pivních slavností. Letos je novinkou sklářský jarmark. Na návštěvníky jako vždy čeká spousta soutěží a živá muzika.

Slavnosti začnou od 10 hodin v areálu sklárny. Zahraje Krkonošská dechovka, připravena je historická jízda Aero Car Clubu Praha a vystoupení Yo Yo Bandu.

Po patnácté hodině přijede Krakonoš se svou cháskou a pivní slavnosti budou oficiálně zahájeny. Poté návštěvníky potěší Vltavín, Fate Magazine, U2 Desire Band a Kabát Revival. O půlnoci rozzáří nebe ohňostroj.

Po celou dobu slavností bude tombola. Na zájemce čekají prohlídky muzea (do 17 hodin) a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla.

Odhalena bude replika historické vázy vysoké 165 centimetrů, která byla rozbita v roce 2001. Bohaté občerstvení se bude nabízet formou stánkového prodeje.

Soutěže o ceny: hod sudem do dálky, pití piva na čas, jízda na opilém kole, držení tupláku na čas.

Více informací: www.sklarnaharrachov.cz

Zdroj: Hradecký deník.cz