Tradiční české pivo z malých pivovarů je ve světě stále více žádaným zbožím, které ale musí být přizpůsobováno požadavkům zahraničních konzumentů a podmínkám na tamních trzích. Proto se v nymburském pivovaru vaří pro francouzské zákazníky Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, pro Švédy zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8%.

Postřižinský pivovar vyváží své pivo do mnoha zemí celého světa, jako je např. Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Finsko, Izrael, USA nebo Austrálie. Aby bylo možné prorazit na místní trhy, musí sládek v nymburském pivovaru uvařit nejen kvalitní a dobré pivo, ale také co možná nejvíce vyjít vstříc potřebám – zejména těm chuťovým – konkrétních zákazníků z jednotlivých zemí. Vaření tradičního českého piva tak lze bez nadsázky v dobrém slova smyslu označit za alchymii.

Jako kterýkoli jiný produkt lze i pivo „uzpůsobit“ požadavkům, resp. chuti, zákazníka. Protože Francouzům jako milovníkům vína hořkost piva vadí, dodává Postřižinský pivovar na francouzský trh dva druhy ochucených piv, a to s karamelovou a citronovou příchutí. V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční 11° pivo s obsahem alkoholu asi 4-7 %, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. V případě piva s citronovou příchutí se jedná o čistě sezonní záležitost. Toto pivo je totiž určeno ke konzumaci na písečných plážích francouzských riviér za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3-3,5%. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s různými dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva tak mohli už ochutnat např. pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Pivo s příchutí je ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák.

S jiným specifikem se zase setkáváme u Postřižinského piva, které směřuje na švédský trh. Zdejší zákon o spotřební dani totiž říká, že slabší piva s nízkým obsahem alkoholu jsou osvobozena od spotřební daně. Ve srovnání s „vícealkoholickými“ pivy jsou tak tato lehká výčepní piva velmi levná, a proto se jich prodá a vypije v této severské zemi nejvíce. Z tohoto důvodu vaří Postřižinský pivovar speciálně pro švédský trh exportní pivo Gold Bohemia Beer s obsahem alkoholu 2,8 %.

Oproti Francouzům mají Němci zase rádi, když má pivo říz a je pořádně hořké. Na německý trh je dodáváno nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Protože se všechny druhy Postřižinského piva vaří klasickým způsobem dvoustupňovým kvašením z vody, sladu, chmele a s přídáním kvasnic, je dodržen pro německého zákazníka velmi důležitý zákon o čistotě piva, tzv. Reinheitsgebot, který jmenovitě určuje, z jakých surovin musí být pivo uvařeno.

V blízké budoucnosti by se chtěl nymburský pivovar prosadit se svým pivem také na dalších zahraničních trzích, a to zvláště na těch východoevropských trzích, především pak na ukrajinském a ruském. „Hledáme distribuční kanály, jak se na tyto trhy dostat. České pivo je zde hodnoceno jako jedno z nejlepších a jeho pití má už dlouhou tradici,“ říká ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Neprůhledný maraton prodeje náchodského pivovaru s tržbami přes 180 milionů ročně pokračuje. Původně chtěla radnice prodat Primátora bez výběrového řízení. Pak na tendr přistoupila. Nyní ale ze tří zájemců zůstal ve hře jediný – zbylé dva komise vyřadila pro formální nedostatky v jejich nabídkách.

Sledovat příběh o prodeji náchodského pivovaru musí být namáhavé i pro hodně otrlého čtenáře detektivek. Navíc když mu na chuti do obracení dalších stránek ubírá fakt, že ani po uzavření tendru nejsou oficiálně známa jména hlavních postav, neboli uchazečů o koupi městského pivovaru.

"Tuto skutečnost jim však oznámíme až poté, co podklady dostane rada města," říká starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Vyřazené firmy, ale třeba i zastupitelé, kteří budou mít v otázce pivovaru poslední slovo, se tak informace o průběhu tendru dozvědí až v momentě, kdy padne rozhodnutí městské rady.

"Už teď se objevuje řada neověřených informací. Utajování vůbec nechápu, vždyť se přece nejedná o tendr na obrněné transportéry, ale o prodej městského pivovaru," kritizuje postup vedení radnice zastupitel opoziční ČSSD Miroslav Brát.

Ten byl jedním z nejhlasitějších oponentů proti původnímu záměru města prodat pivovar společnosti LIF bez výběrového řízení. Návrh nakonec vedení města z jednání zastupitelstva stáhlo a dalo šanci i dalším zájemcům.

Pivovar bude stát minimálně 150 milionů

Ani napodruhé však záměr na prodej pivovaru přes zastupitelstvo neprošel. Opozici mimo jiné vadilo, že vedení města nenechalo vypracovat znalecký posudek na cenu, za niž by měl být pivovar prodán.

"Antimonopolní úřad nám sdělil, že vyjádřením tržní ceny jsou právě jednotlivé nabídky," brání se kritice starosta Čtvrtečka. Už ty však byly o desítky milionů korun vyšší než původní návrh LIF na odkup pivovaru za 135 milionů korun.

Nyní si město stanovilo jako podmínku, že zájemce musí za 13. největší pivovar v Česku nabídnout nejméně 150 milionů korun.

"Vedle ceny, která je hlavním kritériem, se bude přihlížet i k tomu, zda bude zachována výroba v pivovaru," říká Čtvrtečka.

Účastník tendru pochybuje o transparentnosti

Jaká byla výše jednotlivých nabídek včetně těch vyřazených, však zatím zůstává utajeno. Podle starosty město nikdy nedeklarovalo, že budou při otevírání obálek s nabídkami zveřejňovány také jednotlivé částky. To se nelíbí Pivovaru Holba, který je jedním ze zájemců o koupi náchodského pivovaru.

"Nesdělení ceny vyvolává přinejmenším vážné pochybnosti o transparentnosti celého procesu," tvrdí šéf Holby Zdeněk Konečný.

Podle všeho si na bližší informace bude muset ještě zhruba týden počkat, zatím ani netuší, zda vůbec ještě v soutěži jeho nabídka zůstává.

"Při otevírání obálek jsem se dozvěděl, že dokumenty předložené námi a společností LIF jsou v pořádku, k vyřazení jedné z nich došlo až později," dodává Konečný.

Podle informací MF DNES byl mezi těmito dvěma nabídkami cenový rozdíl v řádu desítek milionů korun. Oficiálně to však zástupci města nechtějí potvrdit.

"Kdybychom zveřejnili už teď ceny, vznikaly by jen různé fámy a spekulace," vysvětluje starosta.

Pivovar na prodej

Množstvím uvařeného piva je Pivovar Náchod 13. největší v zemi. Své pivo prodává pod značkou Primátor a zaměřuje se na pivní speciály. V roce 2007 utržil přes 180 milionů korun a dosáhl čistého zisku půl milionu korun.

O prodeji se začalo poprvé mluvit loni na jaře, když firma LIF (patří jí třeba pivovar Svijany) nabídla 135 milionů korun. Záměr vedení města nakonec padl a šanci dostali i další uchazeči. Ani napodruhé však k prodeji nedošlo. Nyní se do tendru přihlásili tři zájemci, ale dva byli pro formální nedostatky nabídek vyřazeni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Ojedinělý projekt Pivovaru Ostravar, vznik "fotbalového" piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, je těsně před dokončením. Pivovar Ostravar oficiálně představil etikety polotmavého ležáku, který bude v prodeji zhruba do deseti týdnů.

Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů.

A fandové ostravského fotbalového klubu budou nakonec také tváří piva Bazal - pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. "Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů," říká manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková.

Pivo Bazal nebude mít jednotnou etiketu, bude jich celá řada, pivovar v pondělí představil první tři. Na jedné je fanoušek sám, na dalších dvou jsou dvojice fandů. Pod fotografií je nápis: BANÍK PIVČO...

"Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích," dodává Bečková.

Říká, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. "Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli."

Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevědí, jak dlouho bude na trhu. "Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je letošní prosinec," řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patří.

Nevyloučil ale, že v případě většího zájmu, než jaký manažeři zatím očekávají, by se pivo Bazal mohlo vařit v Ostravě ještě o něco déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Jaroslav Ožana a Ivana Žáková

Radegast oslaví v lednu 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.

Úspěch slavila značka i v minulém roce. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 procent.

„Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětluje důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Podle jarního výzkumu agentury TNS Aisa totiž téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 procent dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

V roce 2008 Radegast také úspěšně reprezentoval rodné Nošovice v zahraničí. V květnu byl Radegast Birell v německém Höhr-Grenzhausenu na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008 rovnou vyhlášen za nejlepší nealko pivo na světě.

Leden je tradičně měsícem, kdy si nošovický pivovar připomíná výročí uvedení první várky na trh. Od roku 1971 již pivovar Radegast vystavil 51,5 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Český národní mok je s tímhle místem spojován už od poloviny 15. století a najdete ho v pražské ulici Na Perštýně... A když ještě doplníme název U Medvíků, budete okamžitě doma...

Kdysi se tu vařívalo "žaludeční“ pivo. Jak by nám chutnalo dnes je otázka. Přispívalo sice k dobrému trávení, ale bylo prý poměrně nahořklé. Přesto se na něj scházela celá Praha. Prostí lidé, radní a popíjela ho tu i pražská bohéma. Prameny uvádějí, že se tu občas zastavil dokonce i Franz Kafka, který, jak je všeobecně známé, zdravím zrovna nepřekypoval.

Ale pivo nebylo jediným místním tahákem. Tohle místo proslulo jedním z prvních pražských kabaretů, ve kterém se tančil hříšný tanec - kankán. Velká vývěsní tabule před restaurací lákala návštěvníky šantánu slovy: "První český tingltangl, který řídí Bachmann a Frankl.“ Když zlatý věk kabaretů skončil, popularita pivnice přetrvávala. O kterém místě je řeč?

O minipivovaru U Medvídků

A tady jsou jeho tři NEJ. Je jedním z našich nejstarších pivovarů, je nejmenší v Česku a …? Vaří se tu asi nejsilnější pivo v Evropě! Zdejší X Beer má totiž 33 stupňů.

Chybělo málo a byl by zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Prestižní záznam ho minul jen z toho důvodu, že v Londýně takovou kategorii vůbec nevypisují. A tak se stal X Beer „"jen“ českým pivním rekordem. Vaří se podle starých receptur a všechno je "hand made“. K jeho kvašení, zrání i stáčení se používají dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích se doporučuje jen usrkávat. Je to opravdu síla!

Musí minimálně půl roku zrát a protože - stejně jako u kvalitního vína - platí, že čím je starší, tím je lepší, čeká v sudech na zákazníky třeba i dva roky.

(Při své návštěvě Prahy ho ochutnal například i hrdina amerických akčních filmů Jean Claude van Damme.)

Minipivovar najdete v pražské restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně 7.

Zdroj: tn.cz

Ačkoliv uplynulý rok nebyl z hlediska prodeje pro nymburský pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácí optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent,“ říká ředitel. Týká se to jak sudového, tak lahvového piva.

Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana.

Z dalších oblastí, kde rádi pijí postřižinské pivo, jsou silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru.

Z dalších spíše kuriozních zemí pokračuje spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jedná se o případných dodávkách do Ruska.

Benák však neskrývá, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar má nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech.

Bohužel se poněkud vleče chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. Přesto věří, že potřebné věci budou v letošním roce schváleny a se stavbou se co nevidět začne.

A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlá. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ míní ředitel.

A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický

Téměř na dvojnásobek vzrostl loni proti předchozímu roku výstav piva bez alkoholu, které vyrábí Pivovar Černá Hora. Pivovar vyrobil také podstatně víc destilátů – loni to bylo 168 hektolitrů, o rok dříve jen 51 hektolitrů. O sedm procent vzrostl prodej limonád. Výroba piva se držela na zhruba stejné výši jako předloni – pivovar loni vyrobil přes 162 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Deník.cz

Kraj ryzího piva z hor je název unikátního kalendáře, který vydal hanušovický pivovar Holba v letošním roce. Nabízí pohled na Jeseníky v různých obdobích objektivem místních fotografů. Nejmladším autorem je teprve patnáctiletý Marek Hudec ze Šumperka, jemuž patří dubnový snímek Bílá Opava a na první straně kalendáře se hrdě tyčí Šerák od Jana Valchaře. „Je to nejen symbol Jeseníků, ale také výborné pivo, které k našemu kraji patří,“ říká Valchař.

Nejraději fotí přírodu a má na kontě stovky zajímavých záběrů. Dobrý nápad vydat kalendář s motivy Jeseníků vzešel ze spolupráce se správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ekologové nejprve zapůjčili fotky nejprve pro expozici v pivovaru a její úspěch podnítil vznik kalendáře. „Dlouhodobě podporujeme projekty na ochranu Jeseníků a našli jsme další příležitost jak ukázat jejich krásu,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu Holby.

Hanušovický pivovar má na ochraně krajiny velký podíl a je dokonce iniciátorem projektu Holba Jeseníkům, který je zaměřen na omlazování horských porostů, sponzoruje také CHKO a Horskou službu. Letos vyšel kalendář v omezeném množství 1200 kusů a v příštím roce se plánuje navýšení nákladu.

Zdroj: Šumperský deník.cz

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno

Díky turistickému ruchu a zakázkám Američanů nemusí harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad a syn propouštět. Samotná sklářská výroba, pivovar, pivní lázně a další turistické aktivity poskytují práci 105 lidem.

„Ač se stále hovoří o ekonomické krizi a jejím začátku v Americe, tak Američané jsou jediní, kdo nám nyní dali potvrzené zakázky,“ tvrdí František Novosad. Provoz v harrachovské sklárně začal orientovat na turisty již před 10 lety. Sklářům se ale zvědavé oči turistů příliš nelíbily. „Mohli si vybrat. Buď budou doma, kde na ně nikdo neuvidí, nebo budou ve sklárně, kde na ně budou koukat turisté, ale budou mít práci a tedy i peníze,“ říká Novosad.

Se sklárnou sousedící minipivovar se úspěšně rozrůstá. Loni zde uvařili 122 tisíc litrů piva, které se prodává prakticky jen v Harrachově. S pivem souvisí i zdejší lázně, kam měsíčně přijde kolem 200 lidí a kde tržby za loňský rok dosáhly dvou milionů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vedení vyškovského pivovaru zveřejnilo plány, jimiž chce zabránit propadu prodeje. Má podporu města, horší už je to se zájmem restaurací.

Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To jsou plány nového vedení vyškovského pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů.

Nový ředitel David Kaprál chce touto strategií vyškovský pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu neláme.

„Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál.

Dodal, že v současnosti management připravuje komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál.

Tradice

Problémy pivovaru znepokojují také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek.

Pro město je podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek.

Vyškovský pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtějí o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš.

Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejeví zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Aneta Dědičová

Krize ve firmách stále pokračuje, a to nejen ve strojírenských. Snad jednou z mála společností, kde se zatím s problémy nepotýkají, je havlíčkobrodský výrobce piva Rebel.

O pivo je zájem vždy

Krize se naopak neobává Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Rebel. „Vyrábíme potravinu, zboží každodenní spotřeby. V této oblasti se obecně krize neprojevuje,“ říká.

U zákazníků pozorují trend rostoucí poptávky po kvalitních produktech za nízkou cenu, kterému vycházejí vstříc. „Letos očekáváme mírný nárůst výstavu, naším cílem je upevnit si dominantní postavení v regionu,“ nastiňuje ředitel plány pro rok 2009.

Pro novou sladovnu nedávno přijali 6 nových pracovníků, takže v současnosti zaměstnávají zhruba stovku lidí. „Jediné, co jsme v souvislosti s krizí zaznamenali, je několikanásobný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání u nás,“ konstatuje Jiří Hušek.

S vlastními pracovníky jsou ale spokojeni, váží si jejich velké loajality, kterou také dokážou ocenit. „V roce 2008 byl u nás průměrný plat lehce pod 20 tisíc korun, což je v rámci Vysočiny velice slušné. Navíc si myslím, že možnost pracovat pro společnost Rebel je pro naše zaměstnance i otázkou prestiže,“ líčí záviděníhodné poměry v pivovaře ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Magdaléna Pecnová | Kráceno

Jediný ze tří zájemců o koupi 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod podle výběrové komise splňuje všechna potřebná kritéria výběrového řízení.

"Další dva zájemci nesplnili hned několik z devíti stanovených podmínek, což je podle komise závažný nedostatek," řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Nesplněné podmínky ovšem nechtěl upřesnit, ani neuvedl, o jaké zájemce se konkrétně jedná. Tři obálky s nabídkami na odkup 100 procent akcií náchodského pivovaru, které obdržela náchodská radnice do včerejší 14. hodiny, otevřela výběrová komise dnes dopoledne. Do odpoledních hodin pak členové komise projednávali jednotlivé nabídky.

Komise předala stanovisko o výsledku svého jednání městské radě a doporučila jí vyžádat si právní rozbor smlouvy zahrnuté v třetí nabídce. Náchodští radní by se měli doporučením komise zabývat na svém příštím zasedání za dva týdny. "Pokud vše půjde hladce, mohli by o osudu pivovaru hlasovat zastupitelé na svém příštím zasedání koncem února," řekl Čtvrtečka.

Náchodská radnice odsouhlasila prodej 100 procent společnosti Pivovar Náchod před koncem loňského roku. Mezi devíti podmínkami stanovenými pro nabídky je například minimální cena 150 milionů korun, nejméně pět let prokazatelného podnikání zájemce na trhu s pivem či zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod.

Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Akciový pivovar v Nové Pace si navzdory „zamrzlé době“ nevybírá pauzu ani v lednu nového roku.

Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje mimochodem zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, bude rodina novopackých Brouků rozšířena o dalšího člena.

Po Moto Broukovi přijde co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež je alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.“

Na krizi máme natrénováno

Další otázka směřovala na ředitele pivovaru Ing. Jaromíra Bulka: „Jak hodnotíte současnou světovou hospodářskou recesi, jak se projevuje na fungování pivovaru?“ „Nevím, o jaké recesi, či snad krizi hovoříte. Jsme zvyklí na „skvělé“ podnikatelské prostředí u nás, stejně tak i legislativu a jako proexportní pivovar jsme dostali tvrdé rány již před rokem, kdy abnormální, ničím nepodložená revalvace české měny dala možnost vydělat spekulantům a zároveň poškodila ekonomické subjekty, na nichž byla (a je) založena výkonnost českého hospodářství. Když k tomu přidáme komoditní stresy, tak výsledkem je to, že máme takzvaně natrénováno a budeme optimisticky doufat, že se nedočkáme sice v brzké době světlých zítřků, ale mohli bychom se třeba dočkat termínu přijetí jednotné evropské měny, když už se nad Tatrami zablýsklo…“ řekl ředitel novopackého pivovaru.

Na marketingu jsme se od Pavlíny Krejčové dověděli, že Pivovar Nová Paka byl osloven velvyslanectvím České republiky v Maďarsku ohledně dodávek piva u příležitosti setkávání velvyslanců, jejich zástupců či jiných diplomatů během českého předsednictví Evropské unie.

„Novopacké pivo jsme v Maďarsku poprvé prezentovali loni v květnu během festivalu „Dny Prahy v Budapešti“. Maďarům natolik zachutnalo, že si obchodní rada Tamás Csémy vybral novopacký ležák jako tradiční české pivo, kterým bude uctívat své hosty na pravidelném setkávání různých diplomatů během českého předsednictví.“

Diplomatům chutnalo

Pivovar Nová Paka proto nemohl chybět ani na zahajovacím večírku, který české velvyslanectví v Budapešti pořádalo v pondělí 12. ledna 2009. Diplomaté si při setkání pochutnávali na světlém ležáku, velký úspěch sklízel také tmavý Podkrkonošský speciál.

Novopacký pivovar tak kromě navázání slibných mezinárodních obchodních kontaktů úspěšně prezentoval náš region.

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Pavlína Krejčová

Finančná kríza a príchod eura vraj na plány investora nemajú vplyv. Projekt sa však ešte pripravuje. Areál pivovaru láka nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Kontroluje ho bezpečnostná služba. Zabezpečil ju investor.

Investor, Orco Property Group, chce na mieste pivovaru Stein na Blumentálskej ulici vystavať byty, kancelárie, hotel a priestory pre obchod a služby. Žiadne povolenia na plánovanú stavbu ešte vydané neboli.

Na stavebný úrad sa investor zatiaľ ani neobrátil, tvrdí Alena Kopřivová hovorkyňa Starého Mesta.

Zmena územného plánu

„Pracujeme na zmene územného plánu," povedala Lucia Švecová riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. „Prerokúvame zadanie urbanistickej štúdie."

Čistopis urbanistickej a dopravnej štúdie by mal byť podľa Švecovej dokončený v priebehu troch mesiacov. „Momentálne prebiehajú rokovania s dotknutými úradmi štátnej správy a magistrátu."

Finančná kríza a príchod eura nemá podľa investora na projekt žiaden vplyv. „Práve prebieha príprava projektu," dodala Švecová.

Zlodeji i bezdomovci

V bývalom pivovare a jeho okolí sa zvyknú schádzať bezdomovci. Počas teplejších mesiacov sa zdržiavajú na schátranom ihrisku, parkovisku a v neďalekom parčíku na Kmeťovom námestí.

Dnes sa chodia ohrievať aj do blízkeho Nového evanjelického kostola na Legionárskej ulici. „Bezdomovci navštevujú pravidelne toalety v zborových priestoroch na Legionárskej ulici počas služieb Božích," povedala členka Cirkevného zboru evanjelickej cirkvi. „Vykonávajú tu osobnú hygienu."

Polícia, nie mestská časť

Prípadné problémy s bezdomovcami má podľa Kopřivovej za úlohu riešiť polícia, nie mestská časť. Potvrdil to aj hovorca mestskej polície Peter Pleva, ktorý ľudom odporúča volať v takýchto situáciách na číslo 159. Pravidelnejšie pre problémy s bezdomovcami volajú vraj obyvatelia okrajových sídlisk, menej z centra.

K najčastejším hláseniam patrí hlučné popíjanie alkoholu na verejnosti, prespávanie v domových chodbách a pivniciach či ukrývanie sa v nemocniciach.

Pleva tiež upozorňuje, že sa medzi komunitou bezdomovcov často schovávajú aj osoby, ktoré sa vyhýbajú zákonu.

Naposledy takýto prípad riešili mestskí policajti túto nedeľu, keď obyvatelia Rače z Jurkovičovej ulice nahlásili skupinku rušných bezdomovcov, zabávajúcich sa večer pod ich balkónmi. Podľa Plevu bola medzi bezdomovcami aj políciou hľadaná osoba.

Privolaná policajná hliadka môže nahlásené problémy riešiť buď blokovou pokutou alebo vykázaním bezdomovca z priestoru. Okrem toho hliadka overuje jeho totožnosť.

Stein pod dozorom

Opustený areál Steinu je pre vnikanie cudzích osôb do bývalého pivovaru strážený. Počas vianočných sviatkov tu bola prichytená osoba vynášajúca z areálu materiál. „V objekte máme zazmluvnenú externú bezpečnostnú firmu," povedala Švecová. „Ich hliadky sa posilnili."

Počas leta horelo v niekdajšom Steine trikrát, naposledy 18. septembra minulého roku. Požiare boli o to nebezpečnejšie, že opustený areál sa nachádza v blízkosti obytných domov. Všetky vznikli počas prebiehajúcej demontáže, ktorú vykonávala firma K+B Slovakia. Najväčší bol prvý požiar, keď tu horelo takmer osem hodín.

„Demontážne práce technológie sú už dokončené," dodala Švecová.

Požiare a Stein

* Všetky požiare vznikli počas demontáže

* 9. júl 2008 - prvý a najväčší požiar. Počas neho tu horelo viac než osem hodín. Likvidovalo ho 40 hasičov. Legionárska ulica musela byť dočasne uzavretá.

* 28. júl 2008 - menší oheň, ktorý vznikol v suteréne

* 18. september 2008 - zatiaľ posledný požiar. Pri jeho likvidácii zasahovalo 17 hasičov a tri cisterny. V priestoroch horelo asi dve hodiny.

V bývalom pivovare majú vzniknúť byty, kancelárie, obchodné priestory aj hotel.

Zdroj: SME.sk | Autor a foto: Lucia Tkáčiková

Tři vážní zájemci zaslali radnici do dnešního odpoledne své nabídky na odkoupení městského Pivovaru Náchod. Původně bylo pět poptavatelů.

Starosta Oldřich Čtvrtečka se k totožnosti zájemců nechtěl vyjadřovat. "Zatím jsou obálky v trezoru a komise je bude otevírat za přítomnosti notáře zítra," řekl Čtvrtečka. O vítězi výběrového řízení rozhodne komise podle několika kritérií, z nichž bude zřejmě nejdůležitější cena a zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod. Mezi dalšími podmínkami je například i to, že zájemce prokazatelně podniká na trhu s pivem minimálně pět let. "Chceme se vyhnout tomu, aby se pivovar prodal například firmě zabývající se výrobou CD nosičů, jako byl jeden z poptavatelů v minulosti," řekl starosta.

Městští zastupitelé odsouhlasili prodej 100 procent akcií městského pivovaru koncem loňského roku za minimální cenu 150 milionů korun. Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Spoločnosť Pilsberg Investment, s.r.o. Prešov, ktorá je väčšinovým vlastníkom popradského pivovaru, požiadala mesto Poprad o zmenu územného plánu v lokalite, kde sa nachádza pivovar.

Podľa návrhu zmeny územného plánu by sa táto lokalita mala zmeniť zo zóny priemyslu na zónu polyfunkcie. V území s rozlohou viac ako 121 000 štvorcových metrov by mali v budúcnosti vyrásť hotel, byty, nákupno-spoločenské centrum a administratívne priestory. Podľa spoluvlastníka popradského pivovaru Ladislava Lazára „zmena územného plánu neznamená odsťahovanie pivovaru, je to len zmena využitia daného územia.“ Podľa neho popradský pivovar minimálne najbližšie dva roky zostane na tom mieste, kde je teraz. Napriek návrhu zmeny územného plánu definitívne rozhodnutie o budúcnosti celého pivovaru ešte nepadlo. "Je otázka na najbližších päť rokov, či sa to vôbec bude realizovať, vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu v Európe a vo svete,“ povedal Lazár.

Spoločnosť Pilsberg ešte minulý rok uvažovala o zásadnej rekonštrukcii popradského pivovaru, ale vzhľadom na situáciu na trhoch tieto plány pozastavila. Momentálne sa pivo vyrába v licencii mimo Popradu. Popradský pivovar sa v súčasnosti zaoberá výrobou nealkoholických nápojov, predajom piva, výrobou a predajom sladu a veľkoobchodu s liehovinami. Spoločnosť chce v blízkej budúcnosti výrazne zvýšiť výrobu sladu, ktorú plánuje presťahovať do Mlynice v okrese Poprad. "Na súčasnom území je nevhodné rozširovať priemyselnú výrobu a bol by to príliš drahý pozemok v centre mesta na výstavbu sladovne, preto sme sa rozhodli pre Mlynicu,“ povedal Lazár. V pivovare v Poprade sa podľa Lazára nebudú stavať nové priemyselné budovy.

Podľa návrhu zmeny územného plánu mesta Poprad v lokalite pivovaru by mali byty tvoriť takmer polovicu celého projektu. Nákupné stredisko približne štvrtinu. Hotel a administratívne priestory približne po 12 % plánovanej investície. Zmenou územného plánu sa budú zaoberať poslanci mestského zastupiteľstva na jednom z najbližších zasadnutí.

Areál popradského pivovaru sa nachádza na západnom okraji centra Popradu, na križovatke ciest I/18 a I/67. História popradského pivovaru siaha do roku 1812.

Zdroj: Aktuality.sk | Zdroj: SITA

I když svou práci sládka Budějovického Budvaru předal na konci roku kolegovi, každý o něm v pivovaru dál mluví jako o panu starém. Ani bývalá „sládkovská“ kancelář Josefa Tolara se téměř nezměnila.

„Zmizelo jen křeslo, ani nevím, kde je. Kolegovi Adamu Brožovi jsem tu nechal obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Kontroloval mě, abych nešvindloval, bude kontrolovat i jeho,“ vysvětluje šestašedesátiletý Tolar.

Protože jeho výminek, jak nazývá novou kancelář, ještě není zabydlený, povídáme si v malé zasedací místnosti. Na zdi za bývalým sládkem a zároveň novým poradcem Budvaru visí různé diplomy a ceny, které pivovar získal. Téměř všechny „za Tolara“.

„Poznal jsem spoustu zajímavých lidí i zemí. Třeba když jsem v létě v porotě pivního festivalu v Británii seděl proti členovi britského parlamentu, tak jsem si říkal, že to se každému nestane,“ vypráví Tolar. Jako penzista rozhodně nevypadá. Spíš jako člověk, který za sebou vidí kus dobře odvedené práce a těší se na trochu jiný život. Mluví otevřeně a s nadhledem.

„V každé práci člověk dělá chyby, jde jen o to, aby nepřevážily nad tím, co udělal dobře,“ říká.

Přitom jako sládek řídil rekonstrukci a rozšíření výroby Budvaru. Ta se od začátku devadesátých let minulého století ztrojnásobila. Jako pivovarnického odborníka ho uznávají nejen v Česku, ale i v cizině.

Ochutnal možná stovky druhů piv v desítkách zemí světa. S kolegou fotografem si notují - pro každého správného pivaře je prý zemí zaslíbenou Belgie. I když Budvar je samozřejmě Budvar.

„Belgie je naprostý fenomén. To je něco, co si musí každý, kdo má o pivo zájem, vyzkoušet. Když se probírá těmi nejrůznějšími chutěmi a vůněmi nebo způsoby výroby, to je něco úžasného,“ zasní se Tolar.

S manželkou si prý doma rád občas otevře i lahev dobrého vína.

„Třeba po sportu na žízeň je ale jednoznačně nejlepší pivo,“ tvrdí Tolar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Vařit pivo není jako vyrábět hřebíky, je to živý proces, říká odcházející sládek Budvaru Josef Tolar. Měl prý obrovské štěstí, protože přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc.

V Budějovickém Budvaru strávil více než čtyřicet let svého života. Z toho téměř čtvrtstoletí v roli sládka. Nyní se s podnikem pomalu loučí. „Těch téměř 21,5 milionu hektolitrů piva mi stačilo. Nového pana starého kontrolovat nehodlám,“ říká Josef Tolar.

* Proč jste se rozhodl opustit roli sládka v období, kdy se vám i podniku daří?

Je mi 66 let. Došel jsem do doby, kdy už se člověk jen rozhoduje, jestli přidá větší, nebo menší kousek práce. Už to není plánování na pět nebo deset let dopředu. Chtěl jsem práci ukončit v rozumnou dobu. Raději v poloze, kdy ostatní říkají: Ještě to o kousek prodloužíme, než aby říkali: Už abychom se vás zbavili.

* S jakými pocity odcházíte?

Snad můžu říci, že něco dobrého tady po mně zůstává. Spousta věcí se podařila vybudovat. Právě to jsou momenty, které takové rozhodnutí usnadňují.

* Přesto byl pro vás minulý rok velmi zajímavý. Zasedl jste v porotě britského pivního festivalu, získal titul Sládek roku 2008. Chtěl jste schválně odejít na vrcholu kariéry?

Tak krátkodobě jsem to neplánoval. První termín jsem viděl už na konci roku 2007. Požádali mě ale, abych pokračoval dál. Další přidávání let nebo měsíců už by určitě nebylo to pravé.

* Pokud byste zůstal ještě rok, stal by se z vás nejdéle sloužící sládek v historii pivovaru.

To ano. Nejdéle sloužícím je kolega Miloš Heide, s nímž jsem se střídal. Je zajímavé, že za dobu více než 110 let historie pivovaru jsme téměř polovinu jeho existence pracovali jako sládci my dva. S nikým jsem ale závodit nechtěl.

* Celkem vám jako sládkovi prošlo pod rukama 21,5 milionu hektolitrů piva. Jak člověk zabrání, aby se z takové práce nestala rutina?

Výroba piva je biochemický proces založený na funkci živých organismů - kvasinek. Vždycky říkám, že tu nevyrábíme hřebíky. Je to živý proces, který je třeba sledovat. V tom je práce v pivovaru zajímavá.

* Co všechno se za dobu vašeho působení v pivovaru změnilo?

Měl jsem obrovské štěstí, protože jsem přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc. Od té doby se jeho kapacita ztrojnásobila. Nyní je na 1,35 milionu hektolitrů za rok. Měnilo se téměř všechno a já se toho účastnil a ovlivňoval výběr technologií a strojů. Období změn v 90. letech bylo úžasné.

* Budvar se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kolika cizími jazyky hovoříte?

Není to zas tak velká sláva. Když jsem přišel ze školy, uměl jsem takovou školní angličtinu. Pak jsem začal studovat němčinu, udělal jsem si z ní státnici a pak i z angličtiny. Ze staré doby umím ještě rusky. Také jsem se začal učit franouzsky, ale skončil jsem po roce. Je to nádherná řeč, ale velmi složitá.

* Který jazyk je pro sládka nejdůležitější?

České pivovarnictví je technologicky vázáno na německy mluvící země. Takže němčina je nutná. To jsem tloukl do hlavy i všem svým následovníkům.

* Byly to právě cizí jazyky, které vám otevřely cestu ke kariéře?

V 70., 80. a na začátku 90. let byl problém najít někoho, kdo by byl schopný jet s našimi dodavateli třeba do Brazílie a mít tam přednášku o českých pivovarnických surovinách. To byla šance. Paradoxně mi pomohlo to, že jsem se účastnil studentského hnutí a po roce 1968 mi to při kádrování spočítali. Tím, že mě strčili pod vodu, jsem měl možnost a čas si jazyky dodělat a dostat se na úroveň, která už je použitelná.

* Která země vás při cestách nejvíce zaujala?

Určitě Anglie. Na toto prostředí nejvíce vzpomínám. Je zároveň naším druhým největším zahraničním trhem. Cítím, že tam jsem nejvíce něčemu pomohl.

* Na co si například vzpomenete?

Třeba když jsem před spoustou let na letišti Heathrow v Londýně přecházel přes imigračního úředníka. Dával mi různé otázky. Říkal jsem, že přijíždím pracovně kvůli značce, kterou tam prodáváme. Měl jsem tehdy s sebou tašku s logem Budvaru, tak jsem mu ji ukázal a řekl, že ji asi zná. Odpověděl: Znám ji více, než by možná pro mě bylo dobré.

* Na jaké rozhodnutí v roli sládka jste nejvíce pyšný?

Třeba když se v Budvaru instalovaly nové tanky pro kvašení piva nebo horizontální tanky pro ležení piva. Ty bych mohl možná označit tak trochu za své. Měl jsem nápad s jejich netradiční velikostí. Nechtěl jsem, aby mezi nimi bylo spousta nevyužitého místa. Před námi to ještě nikdo nevyzkoušel.

* Je ještě něco dalšího, co po vás v Budvaru zůstane?

Na výrobu piva používáme vodu z artéských studní. Budějovická voda má v sobě vždy určitý obsah železa. Řešili jsme, jak ho při čerpání odstraňovat. Přišli jsme na princip, který se používá při čeření mladiny. Odborníci tvrdili, že tak to určitě nepůjde. My jsme to ale nakonec podle pivovarnického principu udělali a funguje to dodnes.

* Co byste naopak změnil?

Právě když jsme rozhodovali o horizontálních tancích, tak tu bylo oddělení s novými nerezovými káděmi. Ty tenkrát představovaly technologický vrchol. Přemýšleli jsme, jestli ty tanky dát i místo kádí. Mně jich bylo líto, proto tam dodnes stojí nevyužité. Byla to chyba.

* Mohou obyvatelé exotických zemí rozumět českému pivu?

Přístup je rozmanitý. Třeba v Japonsku jsme nabízeli naše pivo zájemci, který řekl, že máme přijít, až bude budvar takový jako piva, která se v zemi vyrábí a konzumují. Nešlo mu vysvětlit, že piva se importují právě proto, že jsou jiná než ta místní. Třeba v Německu je přístup přesně opačný.

* Proč je Budvar úspěšný třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu?

Jako stále důležitější se ukazuje právě to, že my si díky postavení národního podniku můžeme dovolit pracovat tak, jak ostatní nemohou. Sládek v jiném pivovaru nesmí ani pomyslet, že by nakupoval tak drahý chmel jako já. Pak z té mimořádné suroviny děláme mimořádné pivo, za které si také můžeme říci mimořádnou cenu.

* Nebojíte se toho, že prodejem, o němž se stále mluví, Budvar tuto pozici ztratí?

Pokud by se privatizoval tak, jak o tom nyní mluví vláda, tedy, že by se změnil z národního podniku na státem vlastněnou akciovou společnost, pak se nic nezmění. Horší by bylo, pokud by budějovický pivovar koupila nějaká velká zahraniční společnost.

* V čem?

Takovéto koncerny mají na všechny své společnosti stejný metr. Sledují především ekonomické tabulky. Nezabývají se tím, jestli je něco výjimečné. Netroufl bych si tvrdit, že by na Budvar, v případě jeho převzetí, uplatňovaly jiná pravidla a pohledy.

* Co by to pro Budvar znamenalo?

Z pozice výjimečnosti by se posunul do středního proudu. Stal by se jedním z davu.

* Pivo je tedy úspěšné právě tím, jak moc je zvláštní?

Vezměte si, kolik značek je třeba v Americe. Objednáte si u baru třetinkovou lahev. Poprvé se napijete a zjistíte, že tomu pivu nic nechybí. Pak dopijete do třetiny, řeknete si, že je to docela fajn. Jenže pak zjistíte, že ta zajímavost rychle mizí. Když je lahev prázdná, tak si říkáte, že na další už chuť nemáte. Všichni zvenčí nám závidí právě to, že naše piva jsou pitelná. To znamená, že máte chuť na další.

* Je právě touha po zvláštním pivu důvod, proč přibývá různých minipivovarů?

Je to odpověď konzumenta na stále větší sjednocení chutí. Lidi zajímá jiná chuť nebo třeba netradiční etikety. Na jihu Čech má malý pivovar docela dobrou šanci se udržet. Pokud je ve vlastním prostředí, majitel nemusí platit nájem a má hospodského kamaráda, který mu to pivo bude prodávat.

* Co třeba Tolar? To zní jako docela dobrá značka.

Čirou náhodou, bez jakéhokoli mého přičinění se stalo, že pražští šlechtitelé vyprodukovali sladovnický ječmen s tímto názvem. V Budvaru ho také používáme. Vždy se z legrace sladařů ptám, kdy mi začnou platit nějaké provize.

* Takže po vlastním minipivovaru netoužíte?

Těch 21,5 milionu hektolitrů mi stačí. Myslím, že piva už bylo docela dost.

* S Budvarem spolupracujete dál. Co konkrétně děláte?

Chodím na jednání o různých investicích, protože spousta práce začala už za mě. Třeba na pozemku za Kněžskodvorskou ulicí plánujeme vybudovat stavbu stáčecího komplexu. I při tom bych měl vypomáhat. Dále zastupuji podnik ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze.

* Zdá se, že vám práce moc neubylo?

Jak kdy. Pokud nebude žádné jednání a jiná práce, zůstanu doma. Nechci nového pana starého kontrolovat ani budit dojem, že si tu chci nějaké hodiny odsedět.

* Přestěhoval jste se do nové kanceláře. Co jste v té staré novému kolegovi nechal?

Zůstal tam obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Vždycky, když se mě lidé ptali, co tu ten pán dělá, tak jsem říkal, že dohlíží, jestli nešvindluji. Teď bude dohlížet i na pana kolegu. Zůstalo tady i čelo sudu s pivovarnickými nástroji, které jsem dostal od mistra bednářského k padesátinám. To řemeslo už dnes neexistuje, nicméně taková připomínka k pivovaru patří.

* Co zdobí vaši novou kancelář?

Keramický korbel s věnováním k šedesátinám, který zatím stojí u mě na vejminku na stole. Vzal jsem si také stříbrný korbel, který jsem dostal od britského cechu spisovatelů. Do třetice také třeba měděná nádoba s tepaným povrchem, takzvaný mazák. Ten jsem dostal od ředitele Bočka ke svému odchodu.

* Mohl jste mluvit do výběru svého nástupce?

Těší mě, že se se mnou ředitel radil. Rozhodnutí ale bylo na něm. Sládek je totiž jeho nejbližší spolupracovník. Já byl jen konzultant.

* Když si za pět let objednáte Budvar, bude chutnat pod vedením nového sládka Adama Brože stejně?

Potěšilo mě, že pan starý Brož prohlásil, že chce zachovat výjimečnost budějovického piva a to, co se zde v minulosti vytvořilo. Pokud to takhle bude chápat, bude to jenom dobře.

* Čemu se chcete nyní ve volném čase věnovat?

Zatím jsem hodně cestoval služebně a manželku s dětmi nechával doma. V poslední době si říkám, že bych měl ten čas dohnat. Rád bych manželce některé země ukázal. Už jsme spolu byli třeba v Londýně.

* Vaše dcery už asi mají jiné zájmy?

Obě už dostudovaly. Starší nám před rokem pořídila vnučku. I u mě to funguje stejně jako u všech ostatních. Vlastní děti člověk nějak vychová a protlačí životem. Nakonec si sotva na něco vzpomene, naštěstí jsme si tenkrát psali deníčky. Vnučku si ale vysloveně užívám.

* Josef Tolar (66) Narodil se v Počátkách na Vysočině. Absolvoval Fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1965 pracuje v Budějovickém Budvaru, posledních 24 let v roli sládka. Z tohoto postu odešel k 31. prosinci 2008 do důchodu. S podnikem dál spolupracuje jako poradce. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal cenu Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu - stříbrný korbel. Vloni v srpnu jako první Čech v historii zasedl v odborné porotě, která volila Nejlepší pivo Velké Británie. Získal také titul Sládek roku 2008. Tolar je ženatý, s manželkou, středoškolskou učitelkou, žije v Budějovicích. Má dvě dcery a těší se z první vnučky.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová