Rodinný pivovar Bernard a.s. dokázal zvýšit výstav nepasterizovaného piva Bernard v prvním pololetí letošního roku na 73.043 hl., to je oproti loňskému roku za stejné období zvýšení o 6,4 procenta, nárůst v hl. je o 4.388 hl.

„Nárůst výstavu piva pro Českou republiku je 5,3 procenta na 63.595 hl., když hlavním strůjcem úspěchu na domácím trhu je uvedení nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Již čtvrtý měsíc po sobě máme absolutně rekordní výstavy. Velmi nás to těší, vždyť letos pivovar slaví 410 let své existence.“

Pivovar v rámci růstu výstavu a zvyšování kvality piva výrazně investuje do svého rozvoje. V loňském a letošním roce to byla investice do rozšíření kvasné a ležácké kapacity, nová lepička etiket, výměna lahví NRW za vlastní originální zelenou láhev, tvarově vycházející z lahví s patentním uzávěrem. Celkový vzhled doplňují nové tvarově a barevně upravené etikety, krčky a korunkové uzávěry, odlišné pro každý druh piva Bernard. Pivovar také vyvinul své vlastní originální pivní sklenice o objemu 0,5 l. a 0,3 l.

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří osm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA. Výstav nepasterizovaného piva Bernard v roce 2006 byl 140 tis. hl. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

V pivovaru Pernštejn se budou trhat světové rekordy v pití tupláků, na své si přijdou i rodiny s dětmi. Dokázali byste sníst na posezení kilo a třičtvrtě tlačenky? Možná ano. Ale za patnáct minut? To už asi bude horší... Přesně to se přitom podařilo jednomu jedlíkovi na loňském Velkém dnu piva v pardubickém pivovaru Pernštejn. Snědl 24 centimetrů tlačenky. Tedy tucet dvoucentimetrových plátků.

Zítra se akce uskuteční po roce znovu. A vedle tohoto „gurmánského“ klání si lidé mohou zasoutěžit i v pití tupláků, tedy piva z litrových džbánů. A protože tátové od rodin nebudou mít nejspíš kvůli svým radovánkám čas, připravena je i řada soutěží pro děti. Budou si moci zaskotačit na skákacím hradě a v dětském koutku, ti starší zase na horolezecké stěně.

Největším šlágrem celého dne však bude velká scéna, na které se představí hvězdy současného hudebního nebe. Těšte se především na pardubickou legendární formaci Ready Kirken, energiií nabitý Yo Yo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, populární skupinu Kryštof. Odpoledne na dvoře pardubického pivovaru tradičně zahájí dechová kapela Pernštejnka.

„Protože se jedná už o 15. ročník akce, tedy jubilejní, rozhodli jsme se připravit ještě bohatší program než vloni,“ uvedl Miloš Flégr z pardubického pivovaru Pernštejn. Celým dnem bude provázet známá moderátorská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík. (Hradecký deník)

Pardubický pivovar Pernštejn uvedl v těchto dnech do provozu zmodernizované části výroby piva. Důvodem modernizačních změn byla na jedné straně zastaralost některých zařízení, na druhé nedostatek mladé pracovní síly přímo ve výrobě.

Od roku 1998, kdy hrozil konkurz, prodělal pivovar řadu oživujících změn. Během posledních let pak vedení investovalo do pivovarského zařízení kolem čtyřiceti milionů korun, včetně dodací z Evropské unie. Přesto některé problémy zůstávají.

„Trápí nás především generační problém, protože velká část našich zaměstnanců dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku. Mladých do výroby je nedostatek, a proto jsme se rozhodli jít cestou modernizace technologie, která nahradí chybějící ruční sílu,“ konstatoval ředitel společnosti Karel Spilko.

Nákup nové paletizace, k jejímuž spuštění dojde na podzim tohoto roku, bude tedy další úsporou personálních nákladů. Jednou z renovovaných částí je spilka, kde byly staré železobetonové nádrže nahrazeny nádržemi z nerezové oceli. „Ty mají speciální plášťové chlazení umožňující kvalitnější kvasný proces,“ prozradil sládek Martin Gruntorád a dodal, že nové zařízení přináší jak chuťové, tak i ekonomické výhody. Nová spilka poslouží hlavně k výrobě „speciálů“, neboť ty jsou náchylnější na kvalitu výroby.

Pivovar Pernštejn patří mezi ryze české regionální pivovary. Jako takový klade velký důraz na patriotismus. „V minulosti neměla kvalita pardubického piva valnou pověst. Dnes je ale situace úplně jiná a my usilujeme o návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii ředitel Karel Spilko.

Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporuje řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase. (Pardubický deník)

Pozdrav pánbůh, holoto! Co budete chlastat? A žrát? Až usednete na dřevěnou lavici s kožešinou v písecké středověké krčmě, jedno je jisté: servilního pingla nepotkáte ani jednoho.

„Hele, pirát v šátku a panenku někde ulovil,“ vítá nás v pátek večer muž v černém klobouku a historickém hábitu. „A co pacholek? Kozí chcanky?“ padá otázka a chvíli trvá, než mi dojde, že jsem tázán na pivo. Odmítám, objednáváme medovinu a colu. „Takže mačkaný včeličky a černá močka,“ zapisuje si mladík.

Dostáváme Žrádelník, v němž nechybí položka Pro nenapravitelné kytkožrouty, kačena dokrmená šiškami dle receptu z 16. století od Beatrice Zilvarové, hnáta z exotického ptáka či pokouření z vodní dýmky.

Vybíráme Talíř pro chudého pocestného s klobásou, uzeným, kuřetem, špízem, kukuřicí, houbami a dalšími laskominami. Chyba! „Jsem si hned říkal, chasníku, že nejsi nějakej zazobanej,“ komentuje totiž naši volbu prostořeký 'čeledín'. Když dopíjíme, je u nás znova. „Dáš si ještě medovinu, vochechule?“ táže se slečny.

Před 19. hodinou, než začne program, hraje zatím z beden muzika od Krless i Ginevry. Ta ovšem zaniká v halasu dalšího z šenkýřů, jenž vítá staršího zavalitého muže, který si hladí břicho. „Už něco papal, co? Prsatá Eva vás usadí, pantáto!“

Nehledejte v tom neuctivost. Jak říká obsluha, to je prostě středověk (a trochu show). Patří do ní, že vás obere skořápkář, ženy s hady škrtiči, šermíři, kteří brousí meče o kamenný sloup, hudci písní nejstarších s houslemi, píšťalami, drnkacími nástroji a bubny. Krasavice tančící na stole a kouzlící s ohněm a taky záchod neboli močkárna a výserník s bytelnými dřevěnými dveřmi a kamenným umyvadlem.

Vchází se zahradou s kašnou, kolem starých vozů a máselnic, idylu může narušit jen horské kolo zaparkované vedle svíček. A samosebou tam není signál - jste v pivních sklepích. Vodu si můžete dát naprděnou nebo neproprděnou, šašek vás přivítá slovy Holoto, sebranko, žebroto i lide urozený, pokud tady nějaký je...

Až budete platit, možná uslyšíte: Pořádně je voškubej, jako slepice, potřebuju nový zobáky na zimu. A nespadni z koně po cestě. Jo, von je zazobanej, má vlastního vozku! Jen dejte pozor, ať vám inkvizice neukřižuje partnerku a ta pak nemusí u skřipce líbat Lemroucha. A neptejte se na chipsy. „Jseš normální? Ve středověku?“ odpálkuje vás hubatá Petra. (MF Dnes)

Pivovar Náchod znovu výrazným způsobem obhájil kvalitu své produkce a na soutěži pořádané Chmelařským institutem s.r.o. Žatec získal významná ocenění hned ve 4 kategoriích.

Vlastní soutěž se konala ve dnech 30. až 31. srpna 2007 při příležitosti jubilejního, již 50. ročníku, slavností chmele a piva Dočesná 2007. Pivovar zde získal první místo v kategorii Ležák polotmavý za svůj 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva za Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů za pivo Primátor Diamant a na stupínku vítězů se ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý.

Objektivita soutěže je zaručena anonymitou vzorků a soutěž má svá přísně stanovená kritéria, kde se hodnotí kvalita, chuť, vůně a příjemnost hořkosti každého piva. Vlastní soutěž je považována za jednu z pěti nejprestižnějších a největších degustačních hodnocení u nás - dohromady se za oba dny degustací zúčastnilo cca 250 osob, kdy se celkem hodnotilo v 10 kategoriích 175 piv ze 36 pivovarů.

Náchodský pivovar je zde úspěšný tradičně - za posledních pět let si celkem přivezl 18 ocenění. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 96, z toho 23 zahraničních a značka Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vedou právě speciální piva a to 16% Exkluziv a již zmíněný tmavý ležák Premium Dark se shodným ziskem 19 ocenění. Navíc pro pivo Primátor Diamant je to již jeho třetí letošní ocenění, když získal nejprve stříbrnou Českou pivní pečeť v únoru na Reprezentačních slavností piva v Táboře a poté v červnu titul “PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2007 ze Slavnosti piva z Českých Budějovic. (Web Primátor)

Historicky první pivobraní a vinobraní se uskutečnilo v pátek a v sobotu v Železné Rudě. Minipivovar, který vaří pivo od července letošního roku, zde představil svá tři esa: třináctistupňový tmavý Grádl, dvanáctistupňový polotmavý Belgrad a jedenáctistupňový světlý Belveder.

V objektu bývalé základní školy teklo proudem pivo z místního nového minipivovaru a víno z Moravy. Akci uspořádal majitel minipivovaru Železná Ruda František Strnad. "V pátek akci navštívily přibližně dvě stovky lidí, v sobotu to bylo podobné," uvedl Strnad.

Lidé také ochutnávali lahvová piva z Dánska, Nizozemska, Belgie, Německa a Polska. "O lahvová piva ale nebyl tak velký zájem, většina návštěvníků přišla na točené. Hodně se vypilo také burčáku," pochvaloval si majitel minipivovaru zájem hostů.

A jak chutnalo pivo návštěvníkům? "Je vynikající, má říz. Jsem překvapený. Vůbec jsem nevěděl, že je v Železné Rudě minipivovar," prohlásil Pavel Stejskal, který byl v šumavském horském středisku na výletě.

Železnorudský minipivovar vaří dva hektolitry piva denně. O mok mají zájem místní podnikatelé, kteří by jej chtěli nabízet ve svých podnicích. "My zatím nemáme kapacity na to, abychom dodávali jinam a v současné době ani neuvažujeme o tom, že bychom kapacitu zvýšili. Chceme vařit pivo především pro naše dva hotely," sdělil Strnad.

Pivo však chce začít stáčet do lahví. "Hodláme udělat dárkové balení, ve kterém by byly všechny tři druhy našich piv," dodal František Strnad. (iDnes)

Rodinný pivovar U Rybiček

Penzion ***, pivovar, pivnice, vinárna

Majitel: David Ryba

Sládek: Petr Hála

Založen: 2007

Adresa: Plzeňská 31, 32 Stříbro, Tachovsko

Výstav piva: 1000 hl

www.urybicek.eu

Světlý ležák Stříbrňák 10%

Světlý ležák Argent 12%

Tmavý ležák Horník 13%

Světlé pšeničné 14%

Ostrostřelec speciál

Adaptace komplexu domů U Rybiček v centru královského, hornického města Stříbra byla zahájena v roce 2001 a dokončena v roce 2007. V historických budovách ze 14. století tak vznikl vinný restaurant a v letošním roce také pivovar a penzion s pivnicí s vynikající kuchyní. Varna pivovaru je umístěna v pivnici. Naše piva jsou nefiltrovaná a vedle světlého a tmavého ležáku nabízíme i pivo pšeničné a speciály dle aktuální nabídky. Pivovarská technologie je umístěna v historickém sklepě, kde se nachází samoobslužný pivovarský salonek s výhledem na spilky.

K vynikajícímu posezení vybízejí také skvěle upravené zahrádky obou restaurací a navazující zrekonstruované Minoritské zahrady svažující se k řece Mži. Náš pivovar obnovil tradici vaření piva ve Stříbře po 57. letech a leží na velmi oblíbené trase turistů a cyklistů. Součástí komplexu je také galerie a turistické informační centrum. Pivo si mohou návštěvníci odnést v pětilitrových plechových soudcích, 2l PET lahvích nebo v nerezových KEG sudech 15 a 30 litrů. Ochutnejte s námi rodinné stříbro ze Stříbra. (Pivovar U Rybiček Stříbro)

Kožní, cévní a ischemické choroby se začaly léčit v Pravých pivních lázních, které byly 23. března 2006 otevřeny v hotelu U sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě. Malý pivovar s ročním výstavem 90.000 hektolitrů vložil do vybudování lázní několik set tisíc korun.

Malý rodinný pivovar Chodovar začíná nabízet hostům, údajně jako jediná firma v Česku, léčivé zábaly v pivním mlátě. Fungují jako rašelina a léčivá bahna, ale kromě prohřívání těla zajistí výživu pokožky minerály, vitaminy B a sacharidy. Originální procedura, která se bude od pondělí provádět pod dohledem lékařů a balneologů, zvláčňuje a zpevňuje kůži a podkoží, řekl ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

"Testy i chemické rozbory dopadly velmi dobře," dodal. Podle něj se dá očekávat, že zábaly budou stejně populární jako masáže v čokoládě, za nimiž jezdí do nedalekých Karlových Varů stovky hostů. Podobně atraktivní jsou masáže horkými kameny.

V Pravých pivních lázních v Chodové Plané se už půldruhým rokem koupou hosté ve vanách s pivem. Od října se tam navíc mohou nechat pomazat mlátem a zabalit na 30 až 40 minut do termonosiče. Následné masáže jsou pak účinnější. Cena zábalu bude kolem 200 korun. Mláto, které půjde do pivních lázní výhradně z Chodovaru, obsahuje hodně živin.

Firma dále zahájila nové masáže - sportovní, antistresové a lymfatické a jako jejich doplněk inhalaci vlastní minerální vody Ilsano proti nemocem dýchacích cest. Novinkou jsou pitné kúry z kašny na zahradě hotelu, kde hosté popíjejí Ilsano. "Půllitr této velmi silné minerální vody denně předepisovali lékaři do roku 1992 proti infarktu a mozkové mrtvici," uvedl Prokeš. Obsahuje jako jediná dvojmocné železo, které tělo snadněji odbourává. Vylepšuje srážlivost krve a pomáhá krvetvorbě.

V Chodovaru vznikne v lednu z bývalé sladovny druhá stylová restaurace se 152 místy. Sedmým rokem fungující restaurace Ve skále s 260 židlemi v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená. Za červen až srpen tam měli 110.000 hostů, což bylo téměř shodně jako za celý loňský rok. V prostorách bývalé sladovny budou rozšířeny suché procedury lázní. Pivovar příští rok plánuje stavbu bazénu šest krát osm metrů.

Pivovarskému hotelu U sládka se 117 lůžky, fungujícímu 2,5 roku, letos vzrostla obsazenost na 65 procent, meziročně o pětinu. Pivovar s roční výrobou 80.000 hektolitrů, letos zavedl nealkoholické pivo. Populární je pivní džem. Hosté si tak zvykají na naše pivo, dodal Prokeš.

Všemi podobnými aktivitami chce Chodovar zvýšit průměrný pobyt hosta z 2,2 na čtyři noci. Aktivity zaměřené na pivní turistiku mu loni zajistily třetinu ze 150 milionů Kč tržeb a jejich podíl roste. (Finanční noviny)

Přemýšlíte, kam se ještě podívat a povalování u slaného moře vás už neláká? Kam byste se tahali, nejlepší ozdravnou kůru mají v Chodové Plané. Vítejte v pivních lázních!

Očistná kůra zevnitř i zvenku

Návštěvou pravých pivních lázní, ve kterých si kromě popíjení zlatavého moku můžete dopřát i ozdravné koupele, rozhodně nic nezkazíte – tedy nejste-li zarytý abstinent. Lázně fungují už takřka dva roky a cílem jejich procedur je celková rekondice unaveného organismu, uvolnění napětí a zvýšení obranyschopnosti těla.

V pivní lázni vás nejdříve na dvacet minut ponoří do teploučké speciální lázně připravené z tmavého Koupelové piva, minerální vody Il–Sano a směsi bylinek.

Lázeň vás hezky prohřeje, pivní kvasnice zregenerují pokožku a bylinky zároveň působí jako peeling. K tomu dostanete malý Skalní ležák – je třeba se zregenerovat i zevnitř!

V ovčím rouně jako král

Po koupeli následuje 25 minut relaxace na lůžku. Zabalení v dece z ovčího rouna posloucháte uklidňující hudbu. Svaly a klouby jsou prohřáté – organismus odpočatý, tak snad by to chtělo ještě masáž na uvolněnou.

Můžete si koupit kratší – 30 minut (220 Kč) nebo delší – 50 minut (400 Kč). Tělo se cítí skvěle, ale už hodinu jste nedbali o zvelebování trávicího traktu! Takže rychle na připravenou večeři do místního restaurantu Ve Skále (je vytesán skutečně ve skále). A jaké pití si dáte k večernímu menu? To je snad jasné…

Raději si zavolejte

Pokud se rozhodnete na Tachovsko vydat, doporučujeme nejdříve zavolat, zda je v pivovaru volné místo. O pobyty v lázních je zájem v každém ročním období, o víkendech bývá plno i několik týdnů dopředu.

Vybrat si můžete jednodenní výlet s jednou koupelí (v samostatné vaně nebo ve dvouvaně) za 475 až 550 Kč na osobu, a nebo si zaplatit třeba třídenní výlet s některou z cestovních kanceláří – v ceně budete mít polopenzi, ubytování, pivní koupele a masáže i prohlídku pivovaru. Ceny za dvě noci se pohybují kolem šesti až osmi tisíc korun. (Atlas)

Sedm špičkových výčepních z Evropy a Izraele včera navštívilo plzeňský pivovar, aby se dozvěděli více o plzeňském pivu a jeho kultuře. Byli to vítězové národních kol soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj.

"Přijeli vítězové soutěží z Finska, Belgie, Dánska, Norska, Izraele, Německa a Řecka. V Plzni předvedli exhibici," uvedl marketingový ředitel Prazdroje Luboš Kastner. Jednadvacetiletý Erik Jönsson z Norska vynikl při čepování piva obrovskou pečlivostí. Nedovolil, aby mu pivo přeteklo. Poté trefil správnou míru.

"Je opravdu pečlivý, záleží mu na každé kapičce," komentoval Kastner Jönssonův výkon. Jönsson pracuje jako barman v Oslu. Za měsíc vyčepuje dvanáct až patnáct sudů ležáku Pilsner Urquell.

"Pivo v sudech je u nás bráno jako hodně kvalitní zboží. Pivovary u nás totiž většinou pivo stáčejí do tanků," vysvětlil Erik Jönsson. Jeho zákazníci jsou prý hodně rozmazlení.

"Učím je, jak dobře jíst a pít, a také to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu jídlu," řekl výčepní. Stejně jako ostatní soutěžící, i mladý Nor, musel kromě praktické zkoušky v čepování zvládnout také písemný test a prokázat tak znalosti o plzeňském pivu. S přípravou na test prý neměl problém. "Učit se o tomhle pivu pro mne bylo spíš zajímavé a byla to výzva," prohlásil Erik Jönsson.

A jak se mu v plzeňském pivovaru líbilo? "Je to pro mne zážitek. Ochutnal jsem nepasterované pivo z místních sklepů a můžu říct, že je nejlepší, které jsem kdy pil"“ řekl Nor.

Na své kolegy se přišel podívat vítěz českého národního finále soutěže výčepních Jan Koreis z plzeňské restaurace Na Spilce. Stejně jako včerejší hosté bude soutěžit v říjnu v New Yorku ve světovém finále. Jak obstojí mezi konkurencí si netroufl odhadnout. "To se uvidí až na místě. Bude asi hodně záležet na tom, jak bude kdo nervózní," uvedl Jan Koreis.

Plzeňský Prazdroj pořádá soutěž o nejlepšího výčepního v zemích, kde se čepuje Pilsner Urquell. Cílem je zlepšit kvalitu piva. "Například Řekové šli v poslední době s kvalitou hodně nahoru," sdělil Luboš Kastner. Podmínkou účasti je značka Pilsner Urquell na čepu. (iDnes)

Tradiční oslava narozenin plzeňského piva se letos odehraje ve dnech 3.-7. října. Svátek bude mít letos zcela novou podobu – začne už ve středu 3.10 ve vybraných plzeňských klubech, hospodách a v Pivovarském muzeu. Vyvrcholí pak v pátek a během víkendu na třech scénách – v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na scéně na náměstí Republiky. Vystoupí Money Business, Žlutý pes, -123 minut a další. Prostor dostane nejen hudba, pivo a gastronomie, ale také netradiční sportovní a adrenalinové disciplíny, tradiční pivovarská řemesla, literatura či chrámová hudba. Festival tentokráte ovládne celé historické centrum Plzně.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, ve kterém se zrodil před 165 let slavný Pilsner Urquell – pivo, které dalo název nejrozšířenější variantě tohoto nápoje na světě – pilsner, pils. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 3.10. „šťastnou hodinkou“ v deseti plzeňských hospodách. Také ve čtvrtek čeká na návštěvníky hospod hudební program a jeden sud plzeňského piva zdarma. Zvláštní program nabídne i Pivovarské muzeum – například autorská čtení známých spisovatelů (Michal Viewegh nebo Ivan Martin Jirous - Magor).

V pátek odpoledne se otevřou brány pivovaru a vypukne tradiční hudební program na scéně Pilsner Urquell. Pivovar nabídne mimo jiné i zvláštní prohlídky. Gambrinus scéna bude tentokrát umístěna na fotbalovém stadionu Viktoria Plzeň a scéna města Plzně na náměstí Republiky.

„Chceme posilovat povědomí o Plzni jako o hlavním městě piva. Plzeň je historicky kolébkou světově nejoblíbenějšího typu piva – světlého ležáku plzeňského typu. Pilsner Urquell exportuje Prazdroj do více než 50 zemí světa a na každé z milionů lahví je psáno, že tohle pivo se vaří v Plzni. Navíc 70 % všech piv na světě nese označení pilsner, pils. Proto je oslava uvaření první várky v roce 1842 svátkem piva i Plzně jako takové“, říká Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Doprovodný program

Mimo hudebních vystoupení je připraven na víkend bohatý doprovodný program. Bude představena módní kolekce Pilsner Urquell Colection z dílny návrhářky Radany Ivančic, v pivovaru se budou míchat koktejly s příměsí piva, všechny značky Plzeňského Prazdroje můžete ochutnat v Pivním labyrintu a v ležáckých sklepích čeká na návštěvníky netradiční překvapení v podobě hraného představení.

Za branou pivovaru bude probíhat Pilsner Urquell olympiáda v netradičních disciplínách, na návštěvníky bude čekat adrenalinové nafukovací městečko G–city a v Pivovarském muzeu proběhnou ukázky starých řemesel.

Kontrola nezletilých

Organizátor přitvrdí také v kontrole nezletilých. V infostáncích budou po předložení průkazu totožnosti vydávány nepřenosné identifikační pásky těm mladým návštěvníkům, u kterých může být pochybnost o zletilosti. Všichni prodejci budou zavázáni při nejmenších pochybnostech odesílat zájemce o pivo k této identifikaci. Prazdroj bude na Pilsner Festu propagovat i službu SMS promile pro řidiče, kterou dlouhodobě podporuje. Do ulic vyšle také pivní anděle, kteří nabídnout návštěvníkům dechovou zkoušku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Novou bednářskou dílnu v úterý slavnostně otevřeli zástupci Plzeňského Prazdroje v areálu plzeňského pivovaru. Bednárna se nachází v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století a její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.

"Rekonstrukce probíhala od dubna do září letošního roku. Při opravě jsme dbali na to, aby byla co nejvíce zachována původní podoba vodárny," uvedla vedoucí oddělení turismu a cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se bednářské řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V současné době zde pracuje devět bednářů, kteří mají na starosti pravidelnou údržbu sudů, kádí a sklepa. Před třemi lety zde také obnovili výrobu ležáckých sudů.

"Bednáři ročně vyrobí dva až tři nové sudy. V pivovarských sklepích je nyní celkem padesát sudů, z nichž některé jsou staré i osmdesát let," uvedla Eliášková.

Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny tři roky zaučují.

V současné době mají tři učně. Jedním z nich je čtyřiatřicetiletý Plzeňan Jaroslav Zajíček, který se bednářem učí už druhým rokem. Původně stavební truhlář se pro toto řemeslo rozhodl proto, aby ho pomohl zachránit.

"Myslím si, že je důležité toto řemeslo zachovat, aby i generace po nás viděly, jak výroba piva dříve probíhala," uvedl Zajíček.

Původní bednárna byla v plzeňském pivovaru zřízena hned při stavbě pivovaru v roce 1842. Na konci devatenáctého století zde pracovalo 150 bednářů, kteří pečovali o šest tisíc ležáckých sudů. Pivovar dříve vychovával bednářské učně v tehdejším závodním odborném učilišti, které zrušil v roce 1975. Foto zde ... (iDnes)

Speciální stolitrovou várku tmavého piva vařili v úterý v Plzeňském Prazdroji členové Divadla J. Cimrmana. Právě tímto pivem, které teď bude měsíc zrát, oslaví 5. října tři významná výročí.

Prvním bude 40 let Divadla Járy Cimrmana, druhým 165 let od uvaření piva Pilsner Urquell a třetím pravděpodobně 100 let od propuštění génia Cimrmana z Plzeňského Prazdroje. „Je to objev, který vzešel mimo náš kruh. Zjistili to pracovníci pivovaru ve svých archivech,“ řekl Ladislav Smoljak. K oslavám připravilo divadlo představení, které sehraje jen dvakrát – na své domovské scéně a v plzeňském Divadle M. Horníčka. Pivo, které včera „zachmelil“ Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, bude hořké. „Bylo jen na nich, kolik chmele do něj použijí. Zvolili nejvyšší možnou míru,“ řekl obchodní sládek Václav Berka.

Smoljak a Svěrák: Pánové, brzdíme

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák dělali v životě už leccos, pivo ale vařili poprvé. „Překvapilo mě trochu, že žatecký chmel, který jsme dostali, byl poněkud granulovaný,“ zamyslel se Zdeněk Svěrák nad pivním kotlem. „Každopádně to bude Cimrmanovo dobře nachmelené pivo,“ doplnil jej Ladislav Smoljak.

Členové Divadla Járy Cimrmana si v pivovaře odbyli i výroční schůzi divadla, kde Smoljak poněkud zatáhl za divadelní brzdu. „Jsme na vrcholu popularity. Kdyby mi to někdo řekl před 40 lety, kdy jsme začínali, nevěřil bych,“ řekl Ladislav Smoljak s tím, že v divadle má soubor neustále vyprodáno a členové jsou pořád zváni k nejrůznějším akcím. „Už ale cítíme, že je toho moc, a tak jsem navrhl členům zvolnění tempa. Mám totiž obavu o osud Cimrmana, protože míra jeho popularity se nesmí překročit,“ řekl Smoljak. Nerad by prý se dočkal toho, aby Cimrman začal lidi štvát a šel jim na nervy. „Jednoho dne bychom mohli poznat, že jsme lidem protivní, takže jsem zakončil svou řeč ke kolegům slovy Pánové, brzdíme!“ dodal Smoljak.

Připustil, že k jeho rozhodnutí přispěly i dvě kauzy – pamětní deska na Lomnickém štítě a expedice Altaj, které popularitě Cimrmana příliš nepřidaly. „Ze Slovenska jsem dostal spoustu sprostých dopisů a bylo marné vysvětlovat, že to nebyl náš nápad, my jsme jenom přikývli,“ řekl Smoljak.

Nadále budou členové divadla k vidění jen na své pražské domovské scéně. „Budeme muset ještě podstoupit oslavy čtyřiceti let výročí divadla, to se nedá opominout. Ale okamžitě potom začneme brzdit a stáhneme se jen do divadla. Omezili jsme i počet představení vzhledem k našemu stáří a zdravotnímu stavu. Chceme hrát čerství a neunavení,“ řekl Smoljak s tím, že chtějí v poklidu a skromně hrát „to svoje divadlo“ a už se nezúčastňovat žádných pojmenování ulic, naučných stezek, závodů, sportovních akcí. Foto zde ... (Plzeňský deník)

Tři roky měl zapsanou známku Budějovický Regent. Teď Úřad pro průmyslové vlastnictví řekl: A dost! Lidé by byli zmateni. Pivovar Bohemia Regent z Třeboně tak nesmí tuto ochrannou známku pro své výrobky používat.

Lidé by byli zmatení

Původně úřad loni konstatoval, že vybere-li si firma z jižních Čech pro jeden ze svých výrobků název obsahující slovo Budějovický, nedotkne se tak práv jiných firem, které tento název už používají.

To se ale nelíbilo konkurentům - Budvaru a Budějovickému měšťanskému pivovaru. Obě firmy mají zapsánu známku Budějovické pivo.

A právě Budvar se proti zapsání značky Budějovický regent odvolal. "Spotřebitelé budou předpokládat, že pivo 'Budějovický Regent' má shodné vlastnosti jako 'Budějovické pivo'," uvedla státní firma ve svých námitkách. Společnost Bohemia Regent podle Budvaru pivo v Budějovicích nevyrábí a ani nemá ve městě žádnou pobočku.

Podle Regentu se firmy mohou bránit proti používání spojení Budějovické pivo, nemají však právo bránit ve využití slova Budějovický. A ve spojením s názvem Regent nemůže jít o značku, která by klamala spotřebitele.

"I když je v názvu značky uvedený zeměpisný údaj, nemusí její vlastník pocházet ze stejné oblasti," uvedli zástupci Regentu a argumentovali například značku Ostravské pivo vlastnění firma z jihomoravského Bzence.

Šéf úřadu Karel Čada ale nakonec rozhodl v neprospěch Regentu. Ten se nyní může obrátit na soud.

Je to pivo z Budějovic?

Podle definitivního rozhodnutí úřadu by značka Budějovický regent klamala zákazníky a pivovar z Třeboně by byl zvýhodněn proti těm pivovarům, které mají značku registrovánu.

"Přihlašované označení Budějovický Regent by působilo klamavě, neboť průměrný spotřebitel by se domníval, že takto označené výrobky a služby pocházejí z Českých Budějovic. Spotřebitelé by se tak mohli domnívat, že Budějovický Regent má stejné vlastnosti jako pivo, které skutečně pochází z Českých Budějovic," uvedl šéf

Úřadu průmyslového vlastnictví ve svém rozhodnutí.

Spojení názvu Budějovický s výrobou piva patří mezi nejposuzovanější ochranné známky. Budějovický Budvar se tak po celém světě pře s americkým rivalem, pivovarem Anheuser Busch Česko si také při jednáních o vstupu do Evropské unie zajistilo ochranu pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var.

A pivovary Budvar a Budějovický měšťanský pivovar se zase v Evropě soudí o možnost na etiketách svých výrobků používat označení Budweiser Bürgerbräu tedy Budějovický měšťanský var. (Aktuálně)

Doby, kdy právo várečné přiděloval obcím monarcha, je dávno pryč. Česko je přesto nadále asi jediným státem v Evropské unii, který podniká v pivovarnictví. A případná privatizace Budvaru bude hodně žhavým politickým želízkem, s nímž se bude ohánět kdekdo napravo i nalevo.

Už to asi začalo. Zprávy, že zlopověstný Dalík vyjednává s ještě zlopověstnějším pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch o prodeji jihočeského klenotu, plní stránky novin, přestože je pivovar ještě stále národním podnikem a fakticky půjde privatizovat nejdříve někdy za rok. Představy, že americký moloch koupí s Budvarem i ochrannou známku Budweiser, bránící mu ve vstupu na trh většiny zemí Evropské unie, a následně zaplaví celou Evropu svým nepoživatelným vývarem z použitých ponožek, jsou na jednu stranu k smíchu, na druhou stranu je nepochybné, že jde o hodně. Ne piva, ale peněz.

Pokusy prodat českobudějovický Budvar mají již mnohaletou historii. Nikdy však k finálnímu kroku nedošlo. Na rozdíl od Plzeňského Prazdroje, který je mnohonásobně větší, ziskovější, slavnější a byl privatizován poměrně hladce.

Dnešní zpravodajové málo studují staré historie. Po řadu let vůbec nebyl hlavním uchazečem o Budvar Anheuser, ale jeho americký rival Miller, a tak nedávný pobyt Topolánkova fámula Dalíka v USA mohl mít i trochu jinou adresu, než jakou odhadovaly naše noviny. Miller, jeden z vládců amerického trhu, je součástí nadnárodního gigantu SABMiller, který se může s výrobcem amerického Budweiseru směle měřit a na vyspělých pivních trzích ho dnes směle překonává. Tento původně jihoafrický koncern je také velmi úspěšným vlastníkem Plzeňského Prazdroje. Těžko předpokládat, že si tato největší pivovarnická firma na světě pustí americký Budweiser do vlastního kurníku.

Rozhodně bude dobré, pokud česká vláda vydělá nějaké slušné peníze na tom, že přestane vařit pivo a prodá Budvar někomu, kdo to dovede také. Lze ale čekat, že jí to neprojde jen tak. Bude kolem toho hodně hluku, každý státní úředník spojený s touto privatizací bude cílem lobbistických her a nakonec to skončí nějakým skandálem. Ať už oprávněným, nebo vyfabulovaným neúspěšnou konkurencí vítězného uchazeče.

Bohužel terčem pozornosti budou právě mediálně vděčná střetnutí gigantů a daleko méně se budeme zabývat tím, k čemu získané peníze v rozsahu desítek miliard korun poslouží. A to je v situaci, kdy je kvůli reformní invaliditě v oblasti penzí ohrožena existence dnešních čtyřicátníků po skončení jejich výdělečné aktivity, dost smutné zjištění. Skandálem skončí jistě i vystoupení prezidenta Klause na konferenci OSN o globálním klimatu. Souhlas s jeho hlubokým přesvědčením, že planoucí srdce, žhnoucí zraky a touha zachránit planetu jsou jen politickou hrou o miliardy a biliony z našich kapes, je zatím ve světě ojedinělý. Byť jeho přesvědčení o neomylném směřování trhu k zachování ekologické rovnováhy dávají za pravdu například studie o katastrofálním vlivu nyní preferovaného a z kapes daňových poplatníků dotovaného „ekologického“ využití biomasy v energetice na devastaci deštných pralesů či na intenzivní a neekologické využívání zemědělské půdy. Zelená hnutí pak svým pokračujícím a nezdůvodnitelným odporem k jaderné energetice jen potvrzují všechna dosud pronesená podezření, tedy že jim nejde ani tak o čistý vzduch, ale o prachy napájející ekologický byznys.

Cílem totiž ani náhodou není rozumné hospodaření a ochrana životního prostředí. To jen průmysl vyrábějící větrné elektrárny, solární panely, kotle na šťovík a podobné produkty narazil na přirozené ekonomické meze svého potenciálu a další jeho rozvoj je možný jen s masivními státními dotacemi. A jde o hodně peněz, takže třeba zelený Martin Bursík nemusí mít obavy - Klaus dopadne opravdu jako komik, šašek, který smí říkat pravdu, ale nikdo se na jeho slova ve skutečnosti neohlíží. Jde totiž o nadnárodní zájmy s mnoha nulami před desetinnou čárkou. (MF Dnes)

Vláda nyní Budvar privatizovat nehodlá. V příštích 12 až 18 měsících se zaměří na přeměnu podniku na akciovou společnost. Ve Sněmovně to řekl premiér Mirek Topolánek. Odmítl spekulace, že jeho poradce Marek Dalík o privatizaci Budvaru jedná s firmou Anheuser-Busch, která se s Budvarem pře o ochranou známku.

"Pokud pan poslanec (ODS Vlastimil) Tlustý tvrdí, že v současné době probíhají nějaká jednání Marka Dalíka o privatizaci Budvaru, tak neříká pravdu," prohlásil. Reagoval tak na interpelaci sociálního demokrata Ivana Ohlídala.

Informace o tom, že občanští demokraté s americkou firmou jednají, se objevily v médiích před dvěma týdny.

Podle Topolánka se v říjnu uskuteční výběrové řízení, z něhož vzejde poradce pro transformaci Budvaru ze státního podniku na akciovou společnost. "To není privatizace," uvedl.

Současný statut Budvaru podle něj brzdí rozvoj firmy. "Změna na akciovou společnost neznamená vůbec nic pro případnou privatizaci, jenom snad to, že je možné ji provést," dodal předseda vlády.

Budvar i Ruzyně se promění ve shodném stylu

Podobný proces podle něj podstupuje Letiště Praha a "možná bude" i v případě České pošty. Topolánek dodal, že privatizace Budvaru není na pořadu jednání. Míní však, že privatizaci Budvaru není dobré "démonizovat".

"Společností, které potenciálně mohou koupit Budvar, existuje několik," poznamenal.

Budvar je třetí největší pivovar v České republice a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa. (iDnes)

Přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru, posledního velkého pivovaru v českých rukou, nabírají obrátky. "Není žádným tajemstvím, že o prodeji Budvaru jednal premiérův poradce Dalík s největším zájemcem, americkým pivovarem Anheuser-Busch," řekl HN poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice odmítá, že by o privatizaci dosud národního podniku jednali jeho úředníci. Ale už spěchá s výběrem firmy, která vymyslí, jak Budvar převést na státní akciovou společnost - což je první krok privatizace. "Chci výběr udělat co nejdříve," uvedl.

Podle odhadů by za Budvar mohl stát získat až desítky miliard korun.

Jednání pod pokličkou?

Tlustý potvrdil Dalíkovu účast v jednání také včerejšímu vydání německého listu Euro am Sonntag, na což upozornil i zpravodajský server Týden.cz.

"Neřekl jsem, že jednají zrovna teď, tu informaci nemám. Ale to, že Dalík jedná s Anheuserem už dávno, se dobře ví," řekl Tlustý.

Na totéž nedávno upozornil v České televizi i předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek: "Řekl mi to před rokem jeden z mých poradců."

Marek Dalík, nejvlivnější Topolánkův muž, to odmítá. "S Američany nejednám, Tlustý lže," sdělil včera HN.

Jak Paroubek, tak Tlustý, jehož Topolánek zbavil ministerské funkce, mohou mít na zveřejňování zpráv o zákulisním vyjednávání svůj osobní zájem. Současná vláda totiž veřejně prohlašuje, že privatizace bude naprosto průhledná, pod kontrolou veřejnosti.

Ale je pravděpodobné, že diskuse "pod pokličkou" skutečně probíhá. "Vláda dala jasně najevo, že Budvar chce prodat. V takovém případě jak prodávající, tak zájemci určitě vysílají své lidi připravovat půdu," říká jeden z expertů na české pivovarnictví, jenž ale nechce mít potíže se státními úředníky.

Není tu jen Anheuser

Množící se zákulisní zprávy o prodeji Budvaru příliš netěší dlouholetého šéfa pivovaru Jiřího Bočka. "Někdy jsou nepřesné, někdy nepravdivé - a naši obchodní partneři jsou občas v rozpacích. Vysvětlujeme jim, že prodej je běh na dlouhou trať," říká.

Přes tyto potíže se Bočkovi daří zvyšovat vývoz i výrobu. A zároveň už připravuje dokumentaci potřebnou pro další postup privatizace.

O případné ceně za značku Budvaru, kterou tisk udává v rozmezí dvaceti a čtyřiceti miliard korun, odmítá spekulovat. "My jsme si nikdy audit její hodnoty nenechali dělat," prohlašuje.

Budvar není největší pivovar ani v Česku, natož ve světovém měřítku. Hodnota jeho známky ovšem spočívá hlavně v tom, že blokuje světovému gigantu Anheuser přístup na mnoho cizích trhů. Obě firmy se soudí o značku Budweiser, a Češi často vítězí.

Na tom vydělávají i jiné velké firmy. Když vítězství Budvaru zabrání Anheuseru vstoupit do některé země, zůstává tam prostor pro další konkurenci. "To může být důvod, proč Anheuser nemusí být jediným zájemcem o koupi Budvaru. Každopádně to cenu naší firmy ještě zvyšuje," potvrzuje i Gandalovič. (iHNed)

Budějovický Budvar, n. p. oslavil v sobotu 15. září 112. výročí svého založení. V rámci Dne otevřených dveří navštívily areál pivovaru tisíce lidí všech věkových kategorií. Více než 2 400 návštěvníků si prohlédlo výrobní prostory pivovaru a téměř 1 000 lidí shlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Ostatní se celý den bavili při bohatém kulturním programu.

V rámci Dne otevřených dveří, který se uskutečnil u příležitosti 112. výročí založení pivovaru v sobotu 15. září, přišly do areálu pivovaru Budějovický Budvar tisíce lidí. Tradičně byl obrovský zájem prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem průvodců. Těchto exkurzí nakonec proběhlo 42, celkem pro více než 2 400 návštěvníků. Zájem budila i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou shlédlo asi 1 000 lidí.

Doprovodný program tvořily především koncerty rozličných hudebních žánrů od dechovky až po hip hop, které probíhaly na dvou hudebních scénách – Budvar a Pardál scéně. „Během Dne otevřených dveří navštívily pivovar lidé všech generací s různým hudebním vkusem. Od oběda až do závěrečného ohňostroje byl areál nepřetržitě plný,“ komentoval akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil, nakonec nám přálo i počasí a tak v areálu pivovaru panovala po celý den výborná atmosféra. Chtěl bych poděkovat všem návštěvníkům za jejich přízeň našemu pivovaru. Musím poděkovat také zhruba sedmdesáti našim zaměstnancům, kteří se aktivně podíleli na přípravě a průběhu celé akce,“ dodal Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Americký pivovarnický kolos Anhauser-Busch údajně jedná s vládou Mirka Topolánka o koupi českého Budvaru. Zprávu agentury Thomson Financial přinesl server Týden.cz. Američané vedou s jihočeským pivovarem po celém světě letité spory o ochranné známky.

Thomson Financial odkazuje na článek v periodiku Euro am Sonntag, který vyjde v neděli. List se odvolává na nejmenovaného poslance ODS, uvedl Týden.cz.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič zprávu popřel. "V žádném případě jsme o ničem takovém nejednali a nejednáme, ani bych nyní žádné jednání tohoto typu nevedl," řekl serveru iHNed.cz. Vláda podle něj nehodlá nic měnit na původním plánu transformace podniku na akciovou společnost se stoprocentní účastí státu.

"Transformace bude trvat nepochybně poměrně dost dlouho, protože je to složitá operace z důvodu známko-právních práv a podobně. A o tom, jestli se vůbec někdy se stoprocentní státní účastí bude něco dít, zda se to nabídne nějakému strategickému partnerovi, bude rozhodovat vláda až v době, kdy bude vše dokončeno. A to nebude rozhodně dříve než za několik měsíců, možná to bude trvat i déle než rok," upozornil ministr.

Sám se dokonce před nedávnem zaručil, že převod pivovaru na akciovou společnost bude hladký. V případě zpochybnění vlastnických práv ochranné známky piva by skončil v politice. "Je to vážná věc," řekl Gandalovič v ČT začátkem září.

Týden.cz připomněl, že ODS začala po svém nástupu k moci připravovat rozsáhlou privatizaci. Hodnotu značky Budvar odhadl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na třicet miliard korun.

S prodejem ale nesouhlasí ministr pro místní rozvoj a šéf lidovců Jiří Čunek, který dává přednost dlouhodobému výdělku před jednorázovou sumou z prodeje.

Privatizace má naopak podporu ministra financí Miroslava Kalouska, který ale upozornil na citlivou otázku prodeje, kterou je ochrana známky Budvaru.

Budějovický Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Zlatý mok rozváží do více než padesáti zemí světa. (iDnes)

Budějovický Budvar, poslední český státní pivovar, si o víkendu připomene 112 let od svého založení. Sobotní oslavy doprovodí prohlídky pivovaru a multimediální expozice o historii výroby piva v Českých Budějovicích. Loni akci ke 111. výročí pivovaru navštívilo přes 10 000 lidí, z toho čtvrtina si prohlédla zázemí pivovaru, informovali zástupci podniku.

Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 000 hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa.

Největším vývozcem je Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen. Čtvrté místo za Budvarem pivovaru Krušovice.

Budějovický Budvar byl založen v roce 1895 jako Český akciový pivovar. První várku 200 hektolitrů piva zde sládek Antonín Holeček uvařil 7. října 1895. Během následujících 15 měsíců dosáhl výstav 51 000 hektolitrů a dále se zvyšoval.

Vyvážet pivo začal Budvar již v roce 1897 a v roce 1918 byl pátým největším v zemi. O dvanáct let později byla zaregistrována ochranná známka Budvar. V roce 1946 byl pivovar znárodněn a majetkem státu je dosud.

Pivo už od krále

Historie výroby piva v Českých Budějovicích sahá do 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. udělil městu při jeho založení právo várečné. Měšťané tak mohli vařit pivo pro svoji potřebu a posléze jej začali i prodávat. V roce 1495 byl ve městě založen měšťanský pivovar, který byl koncem 18. století vydán měšťanům. Tím vznikl Měšťanský pivovar, v té době jediný v Českých Budějovicích.

Vstupné do pivovaru je zdarma. Bezplatná bude i doprava do areálu historickým trolejbusem, který bude návštěvníky vozit od 9.30 hodin každou hodinu od nádraží k Budvaru a zpět. (Českobudějovický deník)