Za prvý marcový týždeň pribudlo do evidencie úradu práce v Topoľčanoch 220 nezamestnaných, z toho 80 bolo bývalých zamestnancov Pivovarov Topvar.

"V súčasnosti evidujeme 55 voľných pracovných miest z rôznych oblastí služieb a výroby, v oblasti potravinárstva či pivovarníctva však nie sú žiadne," uviedol pre agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch.

Prepúšťanie v Topvare podľa neho radikálne mieru nezamestnanosti neovplyvní, očakáva nárast o jednu až dve desatiny percentuálneho bodu. Ku koncu januára dosiahla nezamestnanosť v okrese 11,94 percenta.

V januári 2009 ešte bola sedem a polpercentná, v januári 2008 dosahovala 6,40 percenta. Podľa Schmizinga momentálne nastáva "obdobie stabilizácie s miernym optimizmom." V nasledujúcich mesiacoch očakáva zlepšovanie situácie aj v súvislosti so začiatkom sezónnych prác.

Spoločnosť Pivovary Topvar definitívne ukončila výrobu piva v Topoľčanoch koncom februára. Odôvodnila to dlhodobým poklesom slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 percent.

Areál topoľčianskeho pivovaru bude spoločnosť naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Pivo sa v Topoľčanoch vyrábalo od roku 1964. Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Dnes Atlas.sk

Tradiční Pivovarský ples vyprodal v pátek 5. a v sobotu 6. března dvakrát velký sál kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Vedle Pivní slavností jsou oba plesy hlavními akcemi, které Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá. Jako partner se pak podílí na desítkách akcí nejen v regionu Havlíčkobrodska.

Hovoří Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod:

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Ondřej Rázl

Na padesát členů a příznivců sdružení přátel piva se v sobotu sešlo ve Valtířově na Ústecku u hrobu Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář etiketě piva Březňák. K hrobu položili věnec z ječmene s doutníkem a zapálenou svíčku v půllitru.

„Pan Cibich propůjčil svou tvář tradičnímu českému pivu, které se osvědčeným způsobem vyrábí dodnes,“ řekl předseda sněmu Zdeněk Šťastný. Jak dodal, u hrobu se nescházejí v den narozeni ani v den úmrtí Victora Cibicha. „Je to logické - v březnu na Březňáka," vysvětlil Šťastný.

Účastníci pietního aktu Cibichovu památku zapili v nedalekém pivovaru ve Velkém Březně samozřejmě Březňákem.

„Pivovar ve Velkém Březně patří k posledním středním pivovarům v republice, kde se vaří pivo klasickým způsobem. I když je více než sto let starý, v záměrech naší společnosti má stále budoucnost. V loňském roce jsme do něj podstatně investovali a v investicích budeme pokračovat. Nejde nám přitom o vytvoření nějakého skanzenu, ale o to, aby to byl pivovar funkční a na úrovni, při zachování klasické technologie,“ slíbil pivařům Jiří Daněk, obchodní ředitel pivovarské skupiny Heineken.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou – třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby a na lahvích i sudech s pivem obletěla doslova celý svět. Toto pivo se dováželo i napodobovalo ve všech kontinentech, s vojáky maršála Rommela se dostalo i do africké pouště.

Pivovar ve Velkém Březně je součástí mezinárodní pivovarské skupiny Heineken. Březňák posbíral řadu ocenění a patří mezi oblíbené značky. Na německém trhu je nejprodávanějším zahraničním pivem.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz

V žádném jiném malém pivovaru v Moravskoslezském kraji nedýchne na štamgasta historie tak přesvědčivě jako ve Štramberku. Pivo se tady vaří ve starobylém domě přímo na historickém náměstí. Což o to, ve Štramberku bylo kdysi dvaadvacet šenkovních domů, které měly právo vařit pivo. Časem zanikly, teď tady stojí jediný: Městský pivovar Štramberk.

Štramberský pivovar obnovil vaření piva ve Štramberku v květnu 2005 - po sto padesáti letech od uzavření posledního místního pivovaru. V domě číslo pět, kde pivovar stojí, se pivo vařilo odpradávna. Připomínají to i dvě staré studny ve sklepení.

Měděné varny stojí přímo ve výčepu, uzavřené tanky se spodním kvašením jsou umístěny ve sklepení. „Odsud žene pivo stlačený vzduch, tedy žádné bublinky, přímo do výčepu v patře restaurace nebo dole v kamenném šenku,“ říká sládek pivovaru Leoš Kundel. Kdo si chce odnést pivo s sebou, může jej dostat do pětilitrových plechových soudků, nebo do sklenic s etiketami a keramickým uzávěrem.

V pivovarské restauraci připomínají historii na zdech dobové fotografie a půvabné reklamy z první republiky - pivo a jídlo se tady podávají na masivních dřevěných stolech. Podobné je to i ve sklepení v kamenném šenku, tady však hosty obklopují kamenné zdi.

„Sklepení tady bylo odjakživa, při rekonstrukci ale bylo rozšířeno,“ říká sládek. Hosté pivovaru mohou posedět ve sklepení u piva a pokud dostanou chuť, mohou se odtud přesunout podzemím do vinného sklepa.

Sládek štramberského pivovaru uvaří ročně 350 hektolitrů piva. Stabilně vaří světlé a tmavé pivo s názvem Trubač, oblíbené jsou speciály, především švestkové, trnkové a višňové pivo. „Už jsme zkoušeli i banánové a vanilkové pivo, ale ta jsou opravdu spíše o jednom ochutnání. Štamgasti chtějí svoje.“

Komu pivo zachutná tak, že se od něj nemůže odtrhnout, ten se v něm ve Štramberku může i vykoupat -společnost Relax v podhůří Beskyd otevřela v budově jen pár metrů od pivovaru pivní lázně. Součástí komplexu je i nový hotel Štramberk.

„Chtěli jsme, aby nabídka služeb byla co nejširší. Abychom vyhověli nejen návštěvníkům, kteří přijedou do Štramberka na pár hodin, ale i těm, kdož se tady chtějí zdržet i několik dní,“ říká investor zmíněných provozoven - majitel firmy Šmíra print Pavel Šmíra. Sládek štramberského pivovaru Leoš Kundel tvrdí, že teď je ještě klid, ale už za několik týdnů začne pivovaru sezona, během které se při vaření piva nezastaví.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Jak jsme vás již informovali, počátkem týdne byl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka obviněn v souvislosti s loňským prodejem náchodského pivovaru.

Kriminalisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality starostu podle něj obvinili v pondělí odpoledne z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Za zneužití pravomoci mu podle trestního zákona hrozí nejméně šest měsíců až tři roky. Ve druhém případě pak podle způsobené výše škody i osm let ve vězení.

Starosta zdůraznil, že o prodeji rozhodlo zastupitelstvo. „V něm mám jeden hlas, tak jako každý jiný. Jako starosta nemám vůbec žádná privilegia, abych mohl něco zastavit. Musím se řídit usnesením rady a zastupitelstva,“ řekl Čtvrtečka, jenž i přes obvinění dál zůstává v čele dvaadvacetitisícového Náchoda. „Předpokládám, že když 16 zastupitelů zvedlo ruku pro prodej a zplnomocnilo mě to podepsat, tak že ze stejného důvodu mě tito lidé neřeknou, ať jdu pryč,“ řekl starosta, jenž nevyloučil, že obvinění může být součástí začínajícího předvolebního boje.

Liberecká společnost LIF, která vloni v březnu pivovar koupila za 150 milionů korun trvá na tom, že prodej byl transparentní. „Odmítáme jakékoliv podezření z korupce. Byl to férový obchod s dobrou cenou pro město,“ řekl šéf představenstva Miroslav Kučera.

Prodej náchodského pivovaru nebyl bezproblémový od začátku

O prodeji pivovaru město začalo jednat předloni v červnu, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci 2008 vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila.

Loni v únoru na zasedání zastupitelstva pro prodej firmě LIF hlasovalo 16 zastupitelů, 11 bylo proti. Prodej prosadila koalice ODS, lidovců a Strany pro otevřenou společnost.

Sociální demokraté byli proti. Vadilo jim „...že se dál nevyjednávalo s Holbou...,“ řekl tehdy zastupitel Jan Birke.

„Já – jako člen klubu zastupitelů České strany sociálně demokratické (ČSSD) v náchodském zastupitelstvu – jsem hlasoval proti prodeji náchodského pivovaru. Náš klub od samého počátku upozorňoval na možnosti různých pochybení v celé kauze kolem náchodského pivovaru,“ řekl včera pro Deník Mirek Brát, zastupitel města Náchoda.

Pivovar Holba výsledek řízení označil za nezákonný. Čtvrtečka to tehdy odmítl, výběrové řízení podle něj bylo v pořádku. Holba podle vedení města nenabídla záruky zaplacení sumy, kterou chtěla splatit do pěti let, a také si kladla řadu dalších podmínek. Podle města by šlo o nevyvážený vztah. Čtvrtečka dnes řekl, že při akceptování podmínek Holby by město od ní za pivovar dostalo pouze 136,5 milionu korun.

Holba krátce po rozhodnutí zastupitelstva prodej, ve snaze jej zastavit, napadla žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové.

„Soud v této věci dosud nerozhodl,“ uvedl k věci předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný. Uvedl, že Holba podnět orgánům činným v trestním řízení ve věci prodeje pivovaru nepodala ani neiniciovala.

Zdroj: Náchodský deník.cz

Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Holbu Šerák i Holbu Premium odborníci ocenili certifikátem kvality, které převzali výkonný ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl na Slavnostním večeru pivovarníků v Brně.

Holba se vyrábí klasickou technologií, pro kterou je typická nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

„Udělené medaile potvrzují, že jsme kvalitu nevyměnili za zisk. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ vyjádřil Luděk Štěpán, obchodní ředitel pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Zdroj: Holba.cz

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo nabídku pro předjarní dny. Ke vstupence do multimediální expozice Příběh budějovického piva získává každý návštěvník možnost zúčastnit se prohlídky výrobních prostor.

Až do 20. března se mohou návštěvníci multimediální expozice Příběh budějovického piva zdarma zúčastnit prohlídky pivovaru, a pokud jsou starší osmnácti let, mohou ochutnat nepasterovaný a nefiltrovaný prémiový ležák Budweiser Budvar přímo v ležáckém sklepě. Akce je platí každou sobotu od 9 do 17 hodin až do 20. března.

Pokud návštěvník přijde na druhou prohlídku s alespoň čtyřmi přáteli, automaticky obdrží pětilitrový soudek světlého ležáku Budweiser Budvar.

"Tuto nabídku jsme připravili speciálně pro nadcházející předjarní dny, ve kterých ještě počasí nemusí být vhodné k procházkám v přírodě. Věříme, že lidé se u nás poučí nejen o výrobě originálního ležáku, ale i příjemně stráví čas," uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. V loňském roce navštívilo pivovar téměř 40 000 turistů. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji.

Multimediální expozice Příběh budějovického piva zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích. Návštěvníci mají možnost prostřednictvím nejmodernějších technologií nahlédnout do tajemství výroby ležáku Budweiser Budvar, který se vyrábí z nejkvalitnějších domácích surovin, moravského sladu, žateckého hlávkového chmele a prvotřídních pivovarských kvasnic. Nápaditou formou virtuálního výletu se prezentuje i využití vlastní vody čerpané z artéských studní z hloubky více než 300 metrů. Expozice byla otevřena u příležitosti 110. výročí založení pivovaru v roce 2005.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru zajišťuje komplexní nabídku turistických služeb. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice sem patří i ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě a nabídka gastronomických služeb v pivnici Budvar přímo v areálu pivovaru nebo v restauraci Masné krámy. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

Litovel Free získalo třetí místo na soutěži Pivex 2010 v Brně a navazuje tak na své předchozí úspěchy.

Nealkoholické pivo Litovel Free získalo 1. března na 18. galavečeru pivovarníků a sladovníků PIVEX 2010 třetí místo v degustační soutěži v kategorii nealkoholických piv.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

V případě nealkoholického piva z Litovle se nejedná o ojedinělý úspěch. Nealkoholické pivo Litovel Free sbírá každoročně ocenění na nejvýznamnějších anonymních degustačních soutěžích. Za posledních deset let bylo uděleno nealkoholickému pivu Litovel Free celkem 10 ocenění.

Ocenění pro nealkoholické pivo Litovel Free za posledních deset let:

 Třetí místo Česká pivní pečeť 2001 v kategorii nealkoholické pivo – Královské pivo Litovel Free

 První místo Česká pivní pečeť 2003 v Táboře v kategorii nealkoholických světlých piv – Pí-Free Litovel

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2004 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2006 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2007 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free.

 Stříbrná ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2008 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Druhé místo PIVEX 2008 za nealkoholické pivo Litovel Free

 Bronzová medaile ČESKÉ PIVO 2008 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2009 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Třetí místo PIVEX 2010 za nealkoholické pivo Litovel Free

Tato ojedinělá sbírka ocenění z anonymních degustačních soutěží dokládá, že se dobré pivo v Litovli vaří dlouhodobě. „Litovel Free vaříme více než 10 let, a získali jsme tak velké zkušenosti. Toto pivo má svůj charakter, je krásně plné, a lahodné v hořkosti. Proto je velmi oblíbené. Všechna získaná ocenění jsou pro nás zavazující, abychom udrželi vysokou kvalitu litovelského piva i nadále. Navíc těžko může někdo zpochybnit, že litovelské fríčko, které dodáváme i v sudech do řady hospod, patří mezi nejlepší nealkoholická piva v zemi,“ dodal Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Letošní plesová sezóna se pomalu blíží ke svému konci a lze říci, že byla pro náchodský pivovar úspěšná. Rok 2010 s sebou přinesl kromě tradičního Reprezentačního plesu města Náchod a PRIMÁTORU a.s. také ples nový, pořádaný znovu po letech pouze pivovarem – Pivovarský ples. Ten se konal 6. února v prostorách náchodské sokolovny a příchozí si mohli vybrat hned ze čtyř druhů točených piv. Nechyběla ani bohatá tombola složená především z pivních cen a vystoupení kouzelníka Tommyho. V ten samý den nejmladší pivo v sortimentu pivovaru – Primátor Ležák 11% zvítězilo v Táboře a získalo zlatou pivní pečeť. Bylo tedy o důvod víc, proč slavit.

Poslední únorovou sobotu proběhl již zmiňovaný Reprezentační ples města a pivovaru. Pro plesové nadšence byl připraven zajímavý kulturní program i pestrá tombola. Nechybělo ani oceňování významných osobností města v oblasti sportu a kultury za uplynulý rok.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Starosta východočeského Náchoda Oldřich Čtvrtečka zažívá těžké časy. Policie ho obvinila ze dvou trestných činů kvůli prodeji pivovaru.

Obvinění z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele TV Nova potvrdil sám starosta. Ten se ještě ve středu ráno sešel s právníkem, aby se poradili jak dál.

Čtvrtečku zaráží, že policie kvůli podivnému prodeji pivovaru obvinila právě jenom jeho. Starosta z ODS si myslí, že trestní stíhání má spojitost s předvolební kampaní.

O co v kauze jde? Náchodští politici v čele se Čtvrtečkou rozhodli, že prodají pivovar liberecké společnosti LIF. Ta nabízela 150 milionů korun a dalších 80 milionů na pokrytí dluhů pivovaru. Verdikt se nelíbil opozici, která kritizovala, že v tendru neuspěl pivovar Holba, který nabízel o 35 milionů vyšší částku. Jenže s tím nesouhlasí starosta, jenž tvrdí, že fakticky přišla Holba s návrhem, který byl pro město nevýhodný.

Důkazy k údajně zmanipulovanému prodeji náchodského pivovaru zajišťovali policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality nejen na náchodské radnici, ale také v sídle vlastníka pivovaru v liberecké společnosti LIF. "Stahovali informace z počítačů a zajišťovali dokumenty,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.

Zdroj: TN.cz

Pšeničný světlý ležák Velen, který vaří v Pivovaru Černá Hora, zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů.

Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima.

Pivo Velen pivovar uvedl na trh loni na podzim. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru.

Před šesti lety Zlatou Salimu získala černohorská limonáda Koala, předloni na soutěži bodovalo nealkoholické pivo Forman.

Na potravinářském veletrhu letos uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobek moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková

Pivovar Ostravar investuje na jaře více než devět milionů korun do nových zařízení.

Půjde o investice, které pivovaru pomohou uspořit náklady a budou také šetrné k životnímu prostředí. „V pivovaru bude nainstalován nový vzduchový kompresor, nová čistící a sanitační stanice a modernizováno chladicí zařízení,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Minulý týden byl v pivovaru instalován vzduchový kompresor nové generace americké firmy Atlas Copco. Kompresor pivovaru umožní využívat odpadní teplo vznikající při kompresi vzduchu k ohřevu pitné vody a výrobě teplé užitkové vody.

„Využití odpadního tepla je elegantní způsob, jak maximálně využijeme energii potřebnou k výrobě stlačeného vzduchu. Tímto krokem snížíme náklady a zároveň výrazným způsobem šetříme životní prostředí,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru.

Do konce března Ostravar dále hodlá zmodernizovat pivovarské chladicí zařízení a vybudovat novou čistící a sanitační stanici ve varně. Nová stanice spotřebuje méně energie, vody a čistících látek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V soutěži kreativních reklam bodovaly reklamy, které mají vtip. Nejúspěšnější reklamní agenturou je Kaspen / Jung von Matt.

Když necháte chlapy, aby si vytvořili své pivo, musí to dopadnout dobře. Agentura Kaspen / Jung von Matt si za tento nápad a kampaň na pivo Pardál odnesla i cenu za nejlepší reklamu loňského roku – Louskáček Grand Prix. Nejkreativnější reklamy každoročně vyhlašuje Art Directors Club (ADC), a také v době, kdy firmy natáčejí reklamy s polovičními rozpočty než loni, bylo z čeho vybírat.

Jako již tradičně i letos bodovaly hlavně nápad a vtip. Agentura Euro RSCG v kampani pro pražský magistrát předvedla, jak by vypadaly výlohy obchodů nebýt sametové revoluce, za což získala zlato v kategorii Média.

Provázkoví panáčci Kofolásci zase vybojovali stříbro za nejlepší venkovní reklamu. Oblibu této reklamy dokládají i fanouškovské stránky panáčků na sociální síti Facebook či internetem kolující videa parodující známé filmy, v nichž právě Kofolásci hrají hlavní roli.

Přestože už inzerenti nedělají takové množství reklam, na které byli dříve zvyklí, a místo deseti natočí jen tři až čtyři, na kvalitě soutěže se to podle pořadatelů nepodepsalo. Také počet prací, jež se o Louskáčka ucházely, byl pouze o 5 procent nižší než loni. V porovnání s obdobím před dvěmi lety, kdy o Louskáčka 2007 bojovalo 640 reklam, je však současné číslo 353 poměrně nízké.

"Agentury šetřily, a proto i pečlivěji vybíraly, co přihlásí. Úroveň prací tak byla velmi vysoká," říká Eda Kauba, ředitel ADC. Zlatými oceněními však poměrně přísná mezinárodní porota šetřila. Ve dvanácti kategoriích udělila pouze šest zlatých Louskáčků. "Už jenom do užšího výběru se dostaly kampaně, které byly medailové," dodává Kauba.

Úspěšnou reklamu přitom nemusí mít vždy pouze velký kolos s miliardovými rozpočty. Důkazem toho je kategorie tiskové reklamy, v níž s přehledem zvítězila kampaň pro Ambiente známého restauratéra Tomáše Karpíška. Jeho "Triumf české kuchyně" ukázal například to, jak český knedlík porazí zahraniční speciality nebo jak český vepř vyhraje nad mořskými langustami.

Reklama na již zmiňované pivo Pardál obdržela kromě nejsledovanější kategorie, televizní reklamy, rovněž ocenění za kampaň roku a její zadavatel, společnost Budějovický Budvar se stal "klientem roku", tedy firmou, se kterou je pro reklamní agenturu radost spolupracovat.

"U kampaně pro pivo Pardál jsme dokonce stáli na samém počátku – nápadu přivést chlapy, aby si vytvořili své pivo," řekl Slavo Marušinec, výkonný ředitel Kaspenu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Pivovar Svijany uzavřel výběrové řízení, jehož předmětem bylo vybrat agenturu, která bude zajišťovat PR aktivity a nový web značky. Zvítězila v něm agentura 1. pozitivní. V první fázi komunikace se kromě klasických médií značka objeví i na komunitních webových portálech a sociálních sítích.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autorka: Hana Nováková

Z netradičního místa sledovalo pátý zápas prvoligového play off devět fanoušků HC Olomouc. Svůj tým podporovali z hospody Radegast, která vznikla těsně u ledové plochy v rohu zimního stadionu. Hospoda bude stát také na všech dalších domácích zápasech Mory v play off a místo v ní lze vyhrát v soutěži probíhající u všech stánků na zimním stadionu.

„Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy, a proto podporuje hokej v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokej. Jsem přesvědčen, že v hospodě přímo u mantinelu sedí olomoučtí fanoušci jako první v Česku a možná i na světě,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

V hospodě Radegast u ledové plochy nechybí nic, co zdobí každou dobrou hospodu. Hosté si pochutnávají na správně vychlazeném pivu, pečeném koleně a tataráku. Pivo servíruje příjemná hostinská. Místo hokeje v televizi či na plátně ale sledují hosté hru živě přes plexisklo.

„Naším dlouhodobým cílem je přilákat na zimní stadion více fanoušků, aby atmosféra byla co nejlepší. Hospoda, kterou připravil Radegast přímo u ledové plochy je nápad, který určitě přitáhne pozornost,“ uvedla manažerka HC Olomouc Helena Spurná.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Aj v roku 2009 úspešne pokračovali aktívne exkurzie v pivovare STEIGER vo Vyhniach. Jeho priestory si vlani prezrelo viac ako 1200 návštevníkov. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky, vlani nás navštívilo aj niekoľko veľkých skupín zahŕňajúcich od 40 až do 76 návštevníkov. Zo slovenských firiem sme tu mali zamestnancov z takých veľkých a známych spoločností ako napríklad Slovenská správa ciest, SPP, Atómové elektrárne Jaslovské Bohunice, SHELL Slovensko, či Cukrovary Sereď. Z predchádzajúcich rokov najvýraznejší dojem zanechala v roku 2008 legendárna roková skupina OLYMPIC, ktorej niektorí členovia sú pivári. Po degustácii si pochvaľovali chuť vyhnianského piva a zvlášť ich zaujalo rezanie tmavého STEIGRA, čo si vraj v Česku veľmi neužijú“, konštatoval E.Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. Návštevníci si môžu počas celého roka za symbolický poplatok pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, počas cca hodinovej prehliadky na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco.

,,Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v STEIGRI sa varí pivo klasicky a nepretržite už 536 rokov. Tešia nás obzvlášť reakcie hostí, ktorí konštatujú, že naše pivo nepoznali, ale teraz si ho určite všimnú aj kúpia, lebo vedia čo pijú. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Krásne prostredie Štiavnických hôr, Vyhniansky akvapark ,,Vodný raj“, turistické možnosti regiónu, blízkosť Banskej Štiavnice a v neposlednom rade aj Pivovar STEIGER sú čoraz častejším cieľom skupinovej turistiky, s potenciálom rastu v budúcnosti“, uzavrel E.Mihálik.

Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Havlíčkobrodský pivovar je výjimkou mezi zaměstnavateli nejen na Vysočině, během loňského roku totiž zvýšil počet pracovníků o deset, a tak zaměstnává opět více než stovku lidí.

„Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív svěřili jiné firmě,“ vysvětluje ředitel Jiří Hušek.

V brodském pivovaru znovu otevřeli vlastní sladovnu, vybudovali dopravu a také ostrahu nahradili vlastními lidmi. „Situace na trhu práce je příležitostí zaměstnat lidi, jejichž kvalifikace a přístup k práci umožní dělat činnosti lépe, než nám dříve poskytovala cizí firma,“ vysvětluje. Navýšení počtu zaměstnanců umožnily ekonomické výsledky pivovaru. Zatímco pivovarnictví v republice klesá a pokles spotřeby piva se pohybuje kolem deseti procent, havlíčkobrodský pivovar vyrobil v roce 2009 více než v roce 2008.

„Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii překročili růst o šest procent, přičemž právě v této oblasti je v tuzemsku pokles spotřeby nejvyšší. Hostinští se snaží řešit pokles návštěvnosti a zařazení našeho piva do nabídky hospod často přilákalo další hosty,“ dodal Jiří Hušek. Aby v brodském pivovaru dosáhli takového růstu, znamenalo to v roce 2009 získat více než 150 nových hospod. Vedle tradičního regionu Havlíčkobrodska se podařilo získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Vydařený rok pivovar prožil i přes třicetiprocentní pokles exportu. Celkový stav se zvýšil o procento, stejně jako tržby. Ty loni činily 110 milionů korun.

Letošní rok se brodskému pivovaru zatím jeví jen v tom nejlepším světle. „Podařilo se získat několik významných kontraktů na export piva, jehož objem druhým rokem klesá. Ke konci roku 2009 byly odvezeny první kamiony do Finska a Ruska. Reálným plánem je zdvojnásobení objemu exportních prodejů a pětiprocentní růst prodeje v tuzemsku,“ představil budoucnost ředitel pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč

Další speciální pivo by mělo vzniknout ve Strakonicích. Po vzoru označení jako byl například Klostermann bude mít své vlastní pravděpodobně i Otavská plavba. Jmenovaný projekt, který sdružuje města Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek ležící na této řece, vznikl před zhruba osmi lety kvůli společnému postupu při propagaci regionu Pootaví, společné podpoře turistiky jak vodácké, tak pěší či cyklistické podél řeky. „Nyní strakoničtí radní schvalovali použití znaku na etiketách tohoto pivního speciálu,“ uvedl místostarosta Pavel Pavel. Podle jeho slov přesný název zatím určený není. Měl by však mít nějakou návaznost právě na řeku Otavu.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz

K Trúbě, uším a dalším turistickým atraktivitám přibylo na konci loňského roku Štramberku na Novojičínsku další lákadlo pro návštěvníky. Po 155 letech se ve městečku znovu otevřely lázně. Zatímco v těch původních, klimatických, které ukončily činnost před 60 lety, se pacienti léčili ovčí syrovátkou, bylinnou lázní či sázením baněk, hlavní náplní právě otevřených Lašských kúpelí je místní pivo.

„Jde o navázání na tradici, která tady byla,“ poukazuje Jan Socha, bývalý štramberský starosta, který zastupuje provozovatele lázní společnost Šmíra – Print. Její majitel Pavel Šmíra upozornil na to, že když dům číslo 7 na štramberském náměstí kupoval, netušil, co z něj udělá.

„Tyto prostory jsou bývalé sklady, byly, jak se říká, mrtvé, zasypané zbytečnými věcmi,“ popisuje Šmíra a dodává, že nejprve vybudoval solnou jeskyni, na kterou Lašské pivní kúpele navazují.

Podle Šmíry by nemělo smysl budovat pivní lázně bez toho, že by neměl vlastní pivovar. „Značka Štramberský trubač se ale dobře uchytila, a abychom ji ještě pozvedli a zvýšili její prestiž, rozhodli jsme se udělat právě pivní lázně,“ zdůvodňuje vznik „kúpelí“. Ty jsou schopny za jeden den pojmout až čtyřicet klientů.

„Jedna procedura trvá dvacet minut. Člověk se ponoří do lázně obsahující minerální vody, vitamíny, produkty potřebné při výrobě a zrání piva a soli z Mrtvého moře,“ objasňuje složení pivní lázně Veronika Pracná, provozní Lašských pivních kúpelí.

S plavkami, nebo na Adama?

Lázeň v masivních dubovomodřínových kádích, jejichž dřevo pochází z valašských lesů, má teplotu 37 až 40 stupňů Celsia. A při ní si mohou klienti dopřávat kvasnicové pivo, které se vaří jen kousek odtud.

Dilema, zda do pivní lázně mají jít lidé v plavkách, nebo nazí, vyřešila Pracná radou lékařů. „Doporučují jít bez plavek. Ale pokud si někdo plavky vezme, nevadí to,“ usmívá se.

Aby byl účinek ozdravných procesů dokonalý, je kúra doplněna unikátní aromaterapií založenou na bázi uvolňujících se chmelových silic, jejichž receptura byla vytvořena speciálně pro Lašské pivní kúpele. Aromaterapie vychází z dlouhodobě známých blahodárných účinků chmele na lidské zdraví, které doprovázejí zejména antibakteriální a zklidňující procesy.

Ve Štramberku používají navíc i éterické oleje, extrahované z nejkvalitnější odrůdy žateckého poloraného červeňáku, nekorunovaného krále mezi chmelovými odrůdami. Samotná lázeň má příznivé účinky na lidské tělo především díky celé škále vitamínů B obsažených v pivu a dále lupulinu, hořčinám a pryskyřicím, jež chmelové šištice obsahují.

Po pivní lázni si každý návštěvník odpočine v relaxační místnosti s výhledem na jedno z nejmalebnějších míst Štramberku.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Pavel Karban

Cesta k obnově vaření piva v kutnohorském pivovaru začíná nabývat konkrétnějších obrysů. Radní města totiž v úterý odsouhlasili vyvěšení záměru na jeho pronájem.

„Základní kritéria jsou cena nájmu (minimálně dva a půl milionu korun ročně) a pronájem objektu na patnáct let za účelem výroby piva plus související služby,“ uvedl starosta Kutné Hory Ivo Šalátek s tím, že by záležitost měla být definitivně vyřešena na schůzi zastupitelstva 16. března.

Ačkoliv o pronájmu rozhoduje ze zákona pouze rada města, musí se zastupitelé vyjádřit k případnému odkupu pivovarské technologie od společnosti Heineken. Nabízená cena je však podle dostupných informací jen stěží akceptovatelná. Městská společnost Tebis prodala technologii před několika lety za čtyři miliony korun. Heineken za ni údajně nyní požaduje téměř třicet milionů.

Ukončení výroby piva v kutnohorském pivovaru oznámila společnost Heineken v červnu minulého roku a produkci značky Dačický následně přesunula do Velkého Března. Rozhodnutí nadnárodního gigantu přitom vyvolalo značnou nelibost místních konzumentů, která vyvrcholila uspořádáním protestní demonstrace.

Budoucnost vaření zlatého moku v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nakonec neměla být ohrožena. Pivovarníci totiž o čtyři sta let starý objekt ve vlastnictví města projevili zájem takřka okamžitě. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

Ve Vlašském dvoře prý zanechal svou vizitku i známý český podnikatel Stanislav Bernard.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk