Otázka pro Tomáše Lindu, zastupitele Chebu:

Již tuto sobotu Chebský pivovar slavnostně narazí první sud Chebského hradního.

Kdy a kde budou mít možnost Chebané toto jedenáctistupňové pivo ochutnat?

To záleží především na provozovatelích jejich oblíbených hospůdek a restaurací. Určitě moc pomůže, když se budou po novém chebském pivu ptát. Obchodní oddělení Chebského pivovaru pod vedením pana ředitele Radka Vomočila v těchto týdnech intenzivně pracuje na zavádění piva na trh. Podrobnější informace o místech, kde se bude Chebské Hradní čepovat, budou průběžně doplňovány na webu www.hradni.cz .

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová

Lisabonská smlouva, jejímž hlavním smyslem je prohloubit integraci EU, může mít ve svých důsledcích negativní dopad na exkluzivitu ochranných známek národního podniku Budějovický Budvar.

Smlouva totiž prohlubuje nadřazenost evropského práva nad dřívějšími bilaterárními dohodami, podle nichž je právo ve známkoprávních sporech s americkým pivovarským koncernem Anheuser-Bush na evropských na straně Budvaru. V současné době vede Budvar s Anheuserem - Bush známkoprávní spory po celém světě. V různých stádiích je přes 100 sporů a správních řízení.

Riziko přehodnocení dosavadních známkoprávních sporů existuje i podle bývalého dlouholetého sládka Budvaru a člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství Josefa Tolara.

Staré smlouvy nemají dost velkou právní sílu

"Revizi současných výsledků známkoprávních sporů mezi Budvarem a Anheuserem-Bush v zemích EU nelze vyloučit. My jsme měli s Rakouskem uzavřenou bilaterální smlouvu, která se netýkala jenom piva, ale celé řady ochranných označení. Jenže ačkoli tady byla historická důležitost té smlouvy, tak proti našemu předpokladu neměla dostatečně velkou právní sílu proti novým předpisům," podotýká Tolar.

Sládek tak reagoval na verdikt Evropského soudního dvora v Lucemburku ze září loňského roku, který tehdy zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky Bud na rakouském trhu. Podle tehdejšího rozsudku totiž "nemůže být značka Bud v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo". Budvar přitom tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.

O její registraci přitom podle exministra zemědělství Petra Gandaloviče uvažoval v době, kdy byl ministrem zemědělství, i samotný resort. "Nakonec jsme ale došli k závěru, že značku Bud nelze v EU registrovat," podotýká Gandalovič.

Postup InBev je zatím velkou neznámou

Každopádně, kvůli verdiktu lucemburského soudu může Budvar o používání značky Bud v Rakousku přijít. "Evropský soudní dvůr pochybuje, že je v EU možné chránit některé výrobky na základě dvoustranných smluv," uvedl totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud. Konečné stanovisko ale mají mít ve sporu o značku Bud či obdobných sporech národní soudy.

Přesto se možná nic dramatického neděje. Podle Tolara totiž není jisté, zdali se v budoucnosti bude Anheuser-Bush s Budvarem dále o tuto známku soudit. Loni totiž převzala tento pivovar belgická pivovarnická skupina InBev, která nesází na tradici značek zdaleka tolik, jako bývalí soupeři Budvaru. "Myslím si, že známkoprávní spory Budvaru s Anheuserem Bush nebudou prioritní. Tím není řečeno, že budou odloženy, ale nový majitel se chová úplně jinak, než se chovala americká firma. Zatímco Anheuser-Bush si vážil své tradice, InBev demonstruje účelové spojení s cílem maximalizovat zisk a tradicionalistické pohledy jsou pro ní zátěží," podotýká Tolar.

Pokud by se ale ukázalo, že ochranné známky Budvaru představují dobrý byznys, může prý Budvar čekat skutečně tvrdého soupeře.

Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nicméně není riziko přehodnocování již rozhodnutých sporů na základě Lisabonské smlouvy pravděpodobné. "Již před Lisabonskou smlouvou platilo, že bilaterální dohoda mezi členskými státy EU musí být v souladu s nadřazeným komunitárním právem. Nutno podotknout, že takové smlouvy jsou v EU Českou republikou uzavřeny jen dvě - s Rakouskem a Portugalskem," tvrdí ministerstvo. Kromě toho není podle právníků MZe možno "v tomto směru aplikovat retroaktivitní účinnost Lisabonské smlouvy".

Půjde také o ementál?

Bilaterální dohody týkající se označování potravinářských výrobků se přitom nemusí týkat pouze známkoprávních sporů Budvaru. V minulosti například existovala podle tajemníka mlékařské federace Oldřicha Obermaiera dohoda mezi ČR, Švýcarskem a Francií o používání značek Ementál a Cammembert. "Zejména ementál nešlo chránit ochrannou známkou, neboť jde o takzvaný generický název pro celou skupinu podobných mlékárenských produktů," říká Obermaier.

Zmiňované dohody však byly omezeny časově a v současné době již neplatí. Přesto se problém bilaterárních dohod o označování potravin může zřejmě v budoucnosti v některých případech vynořit.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Petr Havel

O pořádnou motivaci v nadcházejícím play-off má postaráno kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Se zástupcem Radegastu Petrem Koublem totiž uzavřel netradiční sázku. Pokud se Olomouci nepodaří postoupit do finále I. ligy ČR play-off, půjde kapitán na směnu do pivovaru Radegast. V opačném případě bude Petr Kouble uklízet šatnu a plnit roli kustoda v jednom zápase olomouckých hokejistů.

„Věřím tomu, že spoluhráči by mě rádi viděli makat v pivovaru. Ale jsem přesvědčen, že postoupit do finále I. ligy play-off by byl pro všechny větší zážitek," řekl kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Pokud by sázku prohrál, doufá, že mu v pivovaru Radegast najdou zajímavou práci. „Možná bych se osvědčil jako degustátor. Dobré pivo určitě poznám," dodal s úsměvem Richard Brančík.

Zástupce Radegastu Petr Kouble se splnění sázky nebojí. Připouští ale drobné komplikace: „Úklid šatny snad zvládnu, i když předpokládám, že mi to hráči nějakou drobnou zlomyslností zpestří. S plněním úkolů kustoda mi určitě pomůže odborník na tuto činnost v olomouckém týmu Petr Přecechtěl."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

S nadsázkou řečeno - Budějovický Budvar plave v Německu proti proudu. Zatímco spotřeba piva v Německu klesá, tak export Budvaru do této pivní Mekky roste. Vloni v meziročním srovnání o více než devět procent.

Německo je nejdůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny.

„V roce 2009 prodal Budějovický Budvar v Německu 204 755 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar. Znamená to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na loňském výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ říká Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Celková spotřeba piva v Německu přitom podle německého svazu pivovarů loni poklesla o 3 %. V Německu klesá spotřeba piva dlouhodobě – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu ročně, loni jen asi 106 litrů. "Tržní podíl Budějovického Budvaru v Německu se tak dlouhodobě zvyšuje. Podle posledního průzkumu společnosti Nielsen byl v roce 2009 ležák Budweiser Budvar dokonce nejprodávanější značkou prémiových importovaných ležáků v německých maloobchodech," uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

K růstu prodejů značky Budweiser Budvar došlo loni jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budweiser Budvar je v současnosti nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Právě pro gastronomii byla loni na německý trh uvedena speciální láhev („Club-Flasche“), která by v budoucnu měla přispět k dalšímu nárůstu prodejů v tomto prodejním kanálu. „Naší výhodou v Německu jsou i mimořádně věrní zákazníci a konzumenti, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodal Chrt. Kvůli vyšší ceně ležáku Budweiser Budvar v Německu navíc prakticky neexistuje zpětný dovoz tohoto piva do České republiky.

Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budweiser Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup.

Export Budějovického Budvaru byl loni úspěšný. Pivovar loni vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 % se jedná o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18-20 %. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Václav Pancer

Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.

Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.

Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.

Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Rampouchy visící ze střechy a led na okapových rourách sundavali dobrovolní haciči z Chodové Plané.

„Musí se led sundat, aby to na někoho nespadlo. Dole se pohybují lidé, tak aby se nic nepřihodilo,“ řekl president Chodovaru Jiří Plevka starší. Na snímku Vlastimil Heteš sráží led, který namrznul po celé délce okapové roury.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal

Přestavbu a rozšíření stáčírny připravuje Královský pivovar Krušovice. Dostavba vznikne v průběhu letošního roku a příští rok do ní bude přesunuta stáčecí linka na plechovkové pivo. „Cílem změny stávajícího rozmístění stáčecích linek je zvýšení výkonu stáčení až o 20 procent a také další růst efektivity celého procesu,“ vysvětluje Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice.

Spolu s přestavbou a následným přemístěním zařízení stáčecích linek v roce 2011 se také počítá s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesňuje Tomáš Kosmák.

Investice do nové přístavby a reorganizace celé stáčírny si vyžádá investici ve výši dvou až tří milionů euro. Podle Tomáše Kosmáka významně přispěje k zefektivnění další významné části výrobního procesu, zjednoduší servis stáčecích zařízení a přinese významné úspory. Počítá se také se zavedením nových, moderních řídících systémů stáčecích linek, které umožní sledovat celý proces stáčení a detailně vyhodnocovat jeho průběh.

Spolu s přestavbou stáčecí haly bude také rozšířen a upraven logistický areál pivovaru. Podle Kosmáka budou rozšířeny především plochy pro třídění a skladování prázdných obalů a dojde také k přesunu některých stanovišť tak, aby byly jednotlivé skladované komodity snadněji dostupné a efektivněji přepravovatelné. Spolu s tím také již došlo k úpravám interního dopravního řádu a směrnic upravujících pohyb vozidel po areálu pivovaru, čímž došlo k významnému posílení bezpečnosti.

Vedle přestavby probíhá v Královském pivovaru Krušovice řada investic do nových technologií, například pro úsporu vody při výrobním procesu nebo pro snížení zátěže odpadních vod. Díky tomu pivovar ušetří až 40 procent spotřeby vody oproti letům minulým. Cílem těchto opatření je kompletní zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Kdyby obyvatelům Kozlovic ještě před několika lety někdo řekl, že v areálu bývalého fojtství budou mít pivovar a muzeum, asi by si poklepali na čelo.

Dnes chodí místní i návštěvníci Kozlovic do Valašského pivovaru, který vznikl přestavbou bývalých zchátralých hospodářských budov, a naproti zase mohou obdivovat stálou expozici, která připomíná, jak kdysi vypadala vesnická škola. Součástí objektu je také expozice sakrálního umění.

„Ještě jedna či dvě zimy a hospodářské budovy by pravděpodobně zchátraly natolik, že by je bylo nutné zdemolovat,“ vzpomíná na chvíle před záchrannou rekonstrukcí školy i pivovaru sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích Marek Pietoň. Obecná škola a přilehlý Valašský pivovar sídlí v čísle popisném 1 -jak se na někdejší objekt kozlovického Fojtství slušelo.

Pavel Šmíra, majitel ostravské firmy Šmíra-Print a vizionář, který zrekonstruoval řadu starých a původních staveb například ve Štramberku, ale také ve Frýdlantě nad Ostravicí, vybudoval z bývalých hospodářských stavení pivovar, který je jednou z nejpovedenějších staveb tohoto typu v kraji.

„Myslím, že se podařilo do dění nejenom okolo záchrany Obecné školy a vybudování Valašského pivovaru zapojit místní obyvatele. Vymýšleli například názvy piv, která jsme tady začali vařit, v pivovaru se konají nejrůznější akce, které souvisí se zdejším folklorním děním. To je v Kozlovicích na velmi vysoké úrovni,“ říká sládek Marek Pietoň.

Malý pivovar v nevelké obci, to není nejenom v Moravskoslezském kraji, ale ani v České republice příliš obvyklá záležitost. V kraji je ještě jeden minipivovar ve vesnici - ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jinak je zakládání malých pivovarů spíše vázáno na větší nebo menší města.

Z návrhů nejenom kozlovických obyvatel nakonec vzešla dvě jména místních piv. „Ve stálé nabídce pivovaru je světlý ležák Valašský vojvoda a tmavý ležák Kozlovický fojt,“ říká Marek Pietoň. Jde samozřejmě o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva.

První várku připravil Marek Pietoň v listopadu 2008 při příležitosti kozlovického festivalu Souznění a minulý rok tak byl vlastně pro pivovar i jeho zaměstnance a hosty zatěžkávací zkouškou.

„Čekali jsme s napětím, jak místní i návštěvníci odjinud naše pivo přijmou. Myslím, že moc dobře. Po celý rok jsme se nezastavili,“ směje se sládek Valašského pivovaru. Dodává, že kdo si v pivovaru na páteční, sobotní či nedělní večer nerezervuje místo, ten riskuje, že si nesedne. Marek Pietoň uvaří čtyřikrát ročně i speciální pivo. „Je pokaždé jiné, ale název má stejný: Kozlovjan,“ říká sládek. Při každé změně ročního období připraví experiment, kterým chce trochu změnit chuťové návyky svých štamgastů. „Před Vánocemi jsem například uvařil vanilkové pivo, teď plánuji výrobu speciálního piva z pěti druhů sladu.“

Nedávno mohli zase návštěvníci pivovaru ochutnat pivo typu buck (kozel). „Vaří se především v okolí Drážďan,“ říká sládek Pietoň, který si pro inspiraci jezdí nejenom ke kolegům sládkům v kraji, ale i za jeho hranice. „Když si zvyknete na jediný druh piva, budete potom považovat ta ostatní za horší.“

Sládek Valašského pivovaru loni uvařil 700 hektolitrů piva a přiznává, že by přivítal do budoucna i rozšíření prostor a možností pro větší výstav piva.

A co chystá sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích na nejbližší měsíce? „Uvažuji o speciálním jalovcovém pivu a připravuji várku světlého jarního piva,“ říká Marek Pietoň.

Zájem štamgastů i turistů a návštěvníků Kozlovic, kteří se v pivovaru zastaví, místního sládka těší. „Největší radost jsem měl ve chvíli, kdy k nám začal chodit bývalý hostinský z jiné restaurace, který byl zvyklý na pivo z velkého pivovaru. Po počáteční nedůvěře se stal naším pravidelným hostem,“ říká sládek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Světlé pivo Prokop ze zámeckého pivovaru v Chyši získalo v jihočeském Táboře prestižní cenu - Zlatou pečeť. Ocenění bylo uděleno v rámci tradičních slavností piva, kde odborná porota hodnotí nejlepší současné pivní značky prodávané v České republice. Zdeněk Trnka si o úspěchu a problematice malých pivovarů povídal s majitelem zámku a pivovaru v Chyši Vladimírem Lažanským...

V blízkosti chyšského zámku pracuje malý pivovar čtyři roky. Zázemí pivovaru se proto stalo součástí prohlídkové trasy v zámeckých interiérech....

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Zdeněk Trnka

Najít v současné době ve městě a jeho okolí uplatnění, není vůbec jednoduché. Proto i při vybírání studijního nebo učebního oboru musí rodiče zvažovat, kde se jejich potomek uchytí.

Nyní se deváťákům otvírá nová možnost. Tou je pivovarnictví. „Tím, jak se rozrůstá náš provoz, potřebujeme další pracovníky. Samozřejmě nejlépe takové, kteří sladovnictví a vaření piva rozumějí,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor. Ve městě ale podobná tradice zanikla před padesáti lety. Odborníky proto musí hledat jinde.

Protože jsou ale královédvorským podnikem, chtějí nová pracovní místa obsazovat především místními lidmi. Je ale jasné, že to nepůjde hned. „Proto bychom uvítali, kdyby si někdo při hledání budoucího povolání vybral takové, které lze v pivovaru uplatnit. Protože mnoho lidí neví, co vlastně výroba piva obnáší, můžeme nabídnout školám i jednotlivým zájemcům, prohlídku provozu s výkladem,“ doplnil Kiriakovský. Tím ale jeho nabídka nekončí. „V minulosti bývalo zvykem, že se učni a studenti učili pro určitý podnik. Také my jsme schopni garantovat zájemci o obor Technologie potravin – kvasná technologie, budoucí zaměstnání,“ dodal Kiriakovský.

Pokud by se jednalo o studenta s dobrými výsledky, firma by ho mohla podporovat při studiu i finančně. Technologie potravin – kvasná technologie se vyučuje jen v Praze na Střední průmyslové škole potravinářských technologií. „Samozřejmě se chceme hledání nových pracovníků věnovat dlouhodobě. Je nám jasné, že pokud by například letos někdo začal obor studovat, nastoupit by mohl až za čtyři roky. S naším provozem se ale může seznamovat už dřív, například formou letních brigád,“ dodal Kiriakovský.

Výhledově počítá pivovar Tambor až s 20 místy, nejen přímo ve výrobě a expedici, ale i při prodeji a účetnictví. „Pivovarnictví má v Čechách určitě budoucnost. Třeba u nás vyroste nástupce Gastona Klazara, který patřil mezi osobnosti tohoto oboru a zapsal se do dějin pivovarnictví,“ uzavřel Kiriakovský. Potomek posledních majitelů královédvorského pivovaru stál mimo jiné u zrodu dia piva a nealkoholické­ho piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Pivovar filmových Postřižin v Dalešicích na Třebíčsku chystá řadu kulturně společenských akcí. Již tento pátek mohou zamířit do pivovaru všichni, kdo mají rádi mariáš.

Koná se tu totiž mariášový večer s výukou začátečníků. Vstup je zdarma. Oblíbenou karetní hru budou „vyučovat“ profesionálové od 19 hodin. O den později, tedy v sobotu, propukne v dalešickém pivovaru pivovarská zabijačka. Pochutiny z vepříka budou kmání od rána. Večer v 19 hodin pak vystoupí loutkové divadlo Alfa se Třemi mušketýry. Po skončení představení si pak poměří síly mariášoví borci v turnaji. „Zapojit se mohou i ti, kdo v předchozím dni získali čerstvou zkušenost s touto karetní hrou,“ vzkázal za pořádající pivovarskou chasu Petr Voneš.

Dění v pivovaru neustrne ani v dalších měsících. Na březen je připraveno tradiční velikonoční tvoření, kdy si tu mohou zájemci vyrobit vlastní velikonoční dekoraci. V dubnu startuje hlavní pivovarská sezona. Mimo jiné zahrnuje červnové setkání veteránů či Postřižinské slavnosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Strahovský pivovar láká na masopustní pivo

Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

„Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

„Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová

Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz

Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

„Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb

Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

„Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová

Kto má najlepšie pivo? Na túto otázku včera hľadali odpoveď na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore. V tvrdej konkurencii zabodovalo aj slovenské pivo.

V kategórii pivné špeciály obsadil tretie miesto 16- stupňový Urpiner, ktorý získal ocenenie Česká pivní pečeť. Toto slovenské pivo bolo pritom jediným úspešným zástupcom krajiny v celej súťaži. Pred ním skončili české pivovary – na prvom mieste Svijany a na druhom Veľké Březno.

„Získané ocenenie je najlepším potvrdením toho, že aj slovenský pivovar môže konkurovať povestným českým pivám, ako aj veľkým nadnárodným pivovarom,“ tešil sa z ocenenia Branislav Cvik, šéf predstavenstva banskobystrického pivovaru, ktorý pivo vyrába.

Na akcii v českom Tábore sa zúčastnilo 95 domácich a zahraničných výrobcov piva.

V kategóriách svetlé a tmavé výčapné pivo, svetlý a tmavý ležiak, nealko a polotmavé pivo zvíťazili českí výrobcovia. Z ocenených pív je pre Slovákov asi najznámejšie Krušovice desítka, ktorá získala druhé miesto v kategórii svetlé výčapné pivo. Túto kategóriu vyhralo pivo Zlatopramen z pivovaru Krásne Březno.

Zdroj: Pluska.sk

Budou muset milovníci piva při návštěvě znojemského hradu v příštích deseti letech hasit žízeň pouze produkty nizozemského Heinekenu? Čtvrteční zhruba hodinové jednání vedení Znojma s představiteli pivovarnického koncernu na to zatím neodpovědělo.

Obě strany, vyzbrojeny svými právníky, se proto sejdou opět za týden. "Projednali jsme nějaké varianty, ale zatím není nic definitivního, co bych mohl předložit zastupitelstvu," popsal včerejší schůzku znojemský starosta Petr Nezveda.

Nejde o málo. Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od koncernu areál bývalého pivovaru Hostan, který je součástí hradu. Dosavadní majitel areálu Heineken, který v zemi vlastní několik dalších pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky.

Pivovar prodáme, ale nesmí se v něm vařit pivo, požaduje Heineken

Jedna z nich je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo. A v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"Když provozovatelem areálu bude město, tak se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno Nezveda. Dodal však, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Tento bod je jedním z těch, o kterých se stále jedná," potvrdila včera mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu. A to jej musí koupit.

Cesta k hradu i rotundě vede přes pozemky pivovaru

Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup k hradu či rotundě svaté Kateřiny. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě majiteli pivovaru.

Od minulého týdne se navíc policie zabývá trestním oznámením, jehož obsah sice se současným plánovaným prodejem nesouvisí, avšak dotýká se prodeje minulého.

Znojmo před deseti lety převedlo svůj asi třetinový podíl na tehdejšího vlastníka pivovaru za údajně podezřele nízkou cenu. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo s převodem podílu města na zbývající společníky Hostan za částku odpovídající základnímu vkladu, tedy 75 tisíc korun.

Zároveň sice schválilo zásady smlouvy o zbudování a provozování jižní přístupové cesty na hrad, k této cestě si však tehdejší radní nevymínili majetková práva. "Město se takto zbavilo své účasti v pivovaru a nyní prakticky nemáme nic," komentoval situaci současný radní Jiří Kacetl.

Konec pivovaru

Už v roce 2005 převedl Heineken ze Znojma do brněnského Starobrna výrobu lahvového Hostanu. Důvodem bylo podle Heinekenu rozšíření prodeje do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Od té doby byl patrný také útlum výroby sudového piva ve Znojmě. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, předloni jen jeden. Pivo se tam přestalo vařit loni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Modernizace strakonického pivovaru je na samém počátku.

Výměna stáčecí linky na lahve. Tím začala v úterý první etapa modernizace Měšťanského pivovaru Strakonice. „Souběžně dochází i ke stavebním úpravám. Budou se dělat nové lité podlahy v místech, kde umístíme novou technologii,“ uvedl ředitel společnosti a předseda představenstva Jaroslav Tůma.

V rámci první etapy modernizace se počítá také s vybudováním nového topení ve stáčírně lahví. „Dále boudou vyřezané a vyčištěné veškeré rozvody elektřiny a staré vody,“ doplnil Jaroslav Tůma.

Měšťanský pivovar Strakonice zatím financuje veškeré náklady spojené s modernizací z vlastních zdrojů. „Nemáme na tuto akci žádné úvěry ani leasingy,“ pokračuje Tůma. Výměna stáčírny lahví by měla stát podle ředitele společnosti bez daně 15, 8 milionu korun, z toho 1,3 milionu korun budou vynaloženy na stavební práce. „Vlastní technologie stojí asi 14 a půl milionu korun. Topení je dělané mimo tuto zakázku a vyjde na necelých tři sta tisíc,“ řekl Tůma. „Náklady hradí pivovar ze svých prostředků,“ potvrdil místostarosta Pavel Pavel (ODS).

Někteří zastupitelé se k modernizaci staví spíše nedůvěřivě. „Při předložení návrhu modernizace jsem postrádal názor odborníka, podle jehož vyjádření bych si mohl udělat nějakou představu o tom, nakolik je modernizace potřebná a co přinese,“ řekl zastupitel Josef Štrébl (VPM).

Modernizace se dotkla samotné výroby lahvového piva. „Museli jsme se v lednu předzásobit, takže jsme vyráběli pivo dle našeho odhadu a statistik na celý únor,“ sdělil ředitel. V roce 2009 byl výstav 70,3 tisíce hektolitrů, v roce 2010 pivovar plánuje prodat až 72 tisíce hektolitrů.

Modernizace by měla zvýšit mikrobiologickou čistotu v provozu a vést také k prodloužení trvanlivosti piva až o jeden měsíc. Celá akce je rozložena do tří etap a potrvá do roku 2018.

Nová technologie nahradí práci dvou lidí

Měšťanský pivovar Strakonice se musel kvůli modernizaci předzásobit lahvovým pivem. Vyrábí nyní jen pivo sudové. „Předvyrobené pivo je nyní uloženo v pronajatých prostorách a podle potřeby se zaváží v kamionech sem do pivovaru na expedici,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Tůma.

Plánovaná modernizace se dotkne i pracovních sil pivovaru. „Modernizací se zajistí snazší obslužnost linky. Znamená to ale i to, že automat nahradí práci dvou lidí. S těmito zaměstnanci počítáme i nadále, budou pracovat na jiných úsecích tady v pivovaru, takže propouštět nebudeme,“ uvedl Jaroslav Tůma.

Od 1. března by podle ředitele měly začít první provozní testy. „První tři dny bychom měli být schopni na lince stáčet půllitrové lahve o výkonu 70 procent za 24 hodin výkonu linky, následně by měla stáčet půllitrové láhve na sto procent, podle potřeby,“ sdělil Tůma.

První etapa sice začala 2. února, ale některé práce jsou už hotovy z minulého roku. Například šroubový kompresor na vzduch za 1,2 milionu korun, zrealizovány jsou nové rozvody piva ve sklepě. Druhá etapa modernizace je naplánována na roky 2011 až 2014 a třetí etapa od roku 2015 do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková