Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Množství cyklistů přijíždí v těchto dnech do Dalešického pivovaru. Čeká je tam totiž plno novinek. Na komíně hnízdí čápi, ve velkém sále je výstava obrazů Josefa Kremláčka, brzy otevře půjčovna elektrokol. A do toho se vyměňuje pivovarnická technologie.

Foto

Párek čápů začal hnízdit na pivovarském komíně minulý čtvrtek. "Objevili se tady znovu po pěti letech," říká dalešický kronikář a místostarosta Rudolf Špaček. Otázkou ale je, jestli tam čápi zůstanou.

Občas se totiž kolem komína mihne rameno stavebního jeřábu, protože v pivovaru se právě vyměňuje stará výrobní technologie za novou, modernější a umožňující zvýšení výroby.

"Pokud tady čápi zůstanou, máme pro ně připravena i stylová jména, která se do našeho pivovaru hodí," říká za pivovarskou chasu Petr Voneš. Jména ještě nejsou definitivně vybraná, ale v kuloárech se šušká o Francinovi a Pepině.

Pivo teď nevaří, půjčují elektrokola

V souvislosti s výměnou technologického zařízení se v těchto dnech v pivovaru nevaří a zhruba měsíc si musí pivovarská restaurace vystačit se zásobou piva. První várka se uvaří v polovině dubna, pak bude nejméně měsíc zrát, ale návštěvníci tak o speciální májový ležák nepřijdou.

Od začátku května bude v plném provozu také půjčovna elektrokol, první svého druhu na Vysočině. K dispozici je letos pět hybridních kol s motory o výkonu 250 W, na elektrický pohon mohou dosáhnout rychlosti 25 kilometrů v hodině a podle nastavené hodnoty příšlapu (určuje poměr síly vlastního šlapání cyklisty a pomoci motoru) je dojezdová vzdálenost až 70 kilometrů.

Půjčení kola na tři hodiny vyjde na 150 korun, nad tři hodiny do deseti hodin pak 300 korun. V ceně je i nabíjení kol elektřinou. V pivovaru i jeho okolí je dostatek nabíjecích stanic – na zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a Dukovanech, kola je možné dobíjet i před informačním centrem Jaderné elektrárny Dukovany, u pohostinství v Kramolíně, ubytovny v Koněšíně a na koupališti v Rouchovanech.

V pivovaru vystavuje malíř Kremláček

Diváky začínají lákat i kulturní akce, kterých bude podle plánu letos v pivovaru více než tři desítky. "Uplynulou neděli se do pivovaru sjeli příznivci deskových her, byly jich téměř dvě stovky a mohli si zkusit svoje znalosti i štěstí v pěti desítkách různých typů stolních her," přibližuje akci Petr Voneš.

V neděli začala vernisáží také výstava akademického malíře Josefa Kremláčka, která je instalovaná ve velkém sále pivovaru.

I přes stavební ruch, který v Dalešicích potrvá až do Velikonoc, se chystá pivovarská chasa i na tyto svátky. Na neděli 10. dubna je připraveno "Velikonoční tvoření" - malování kraslic, výroba dekorací, pletení pomlázek a dalších svátečních okras. Dílny začínají ve 14 hodin a vstup je zdarma. Od 21. do 25. dubna je pak na programu oficiální otvírání pivovarské sezony.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Petr Večeřa | Foto: Anna Vavríková


Pivovar Ostravar se stal novým dodavatelem piva jednoho z nejprestižnějších hudebních festivalů v Česku - world music festivalu Colours of Ostrava.

Ostravar plánuje, že letos nabídne na festivalu až dvojnásobný počet piv než dosud. Kromě značky Ostravar to budou také piva z portfolia jeho mateřské společnosti. „Základní myšlenkou hudebního festivalu Colours of Ostrava je pestrost. Jsme si vědomi, že s pestrostí hudebních žánrů roste význam tohoto hudebního festivalu, a proto se chystáme nabídnout návštěvníkům také pestrý sortiment piv,“ řekla manažerka značky Ostravar Martina Bučková.

Na čepu tak návštěvníci najdou nejen další česká piva, ale také vybrané zahraniční značky. Jejich přesný výčet pivovar oznámí v červnu, kdy dořeší všechny technické záležitosti.

Pivovar pro doprovodný program Colours of Ostrava nabídl také prostory pivovaru. „Představa, že pro potřeby festivalu můžeme využít areál pivovaru, je velmi lákavá. Vždyť Ostravar stejně jako naše hlavní hudební scény leží v centru Ostravy, takže se zde nabízejí zajímavé možnosti, jak návštěvníkům zpestřit festivalový pobyt,” uvedla ředitelka festivalu Zlata Holušová.

"Ostravar má za sebou jedno z nejúspěšnějších desetiletí historie. Během něj pivovar získal řadu ocenění na pivních soutěžích, uvedl na trh speciální piva, rozšiřoval počet hospod a restaurací čepujících jeho značky, ze Slavností pivovaru učinil jednu z nejnavštěvovanějších akcí ve městě a uzavřel strategická partnerství s významnými subjekty v Ostravě i okolí - s fotbalovou ikonou kraje Baníkem Ostrava, nejmodernější halou v regionu - ostravskou ČEZ arénou a v rámci expanze za hranice domovského regionu se stal generálním partnerem Havířovských slavností," dodala Bučková s tím, že nové partnerství je pro Ostravar dalším z významných milníků v posilování pozice značky v regionu severní Moravy.

Hudební festival Colours of Ostrava se v severomoravské metropoli uskuteční od 14. do 17. července. Nabídne přes 160 zahraničních i domácích kapel, divadel, diskusí, filmů či workshopů na více než 12 scénách.

Pivovar Ostravar patří k nejstarším podnikům na území města Ostravy. Příští rok uplyne 115 let od jeho založení. Je součástí společnosti Pivovary Staropramen a. s., která je druhým největším producentem piva v České republice. Vlajkovou lodí Ostravaru je světlý ležák Premium. Pro pivovar je také typické vaření pivních speciálů, mezi nejznámější patří sametový Velvet.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Bude ze znojemského pivovaru parkoviště? O této možnosti, jako dočasné variantě řešení nedostatku parkovacích míst ve středu města, uvažuje vedení radnice ve Znojmě v čele se starostou Zbyškem Kaššaiem.

Občané Znojma chtějí řešit parkování v centru města, protože Horní náměstí není dostačující. Pokud bude z jejich strany zájem, mohli bychom pivovar, na jehož opravy momentálně nejsou peníze, dočasně využít na non stop čtyřiadvacet hodin hlídané parkoviště. Vzniknout by zde mohlo 23 až 27 parkovacích míst. Šlo by o službu, která by občanům a firmám sídlícím v centru umožnila odstavit v pivovaru jejich vozidla nebo vozidla jejich zákazníků,“ uvedl místostarosta Jan Grois.

Zdroj: Znojemsko.cz

[Znojmo] 10:43 [permalink] [reaguj]


Pivovar s ježkem ve znaku nepatří v rámci Česka k největším, díky své tradici a sídlu v krajském městě je však veřejnosti poměrně známý. Pivovar Jihlava, který je dnes součástí pivovarnické skupiny K Brewery, oslaví letos 150. výročí založení.

Pivo se sice v Jihlavě, tak jako ve většině měst, vařilo již ve středověku, moderní průmyslový pivovar byl v sousedství centra slavnostně otevřen 4. dubna 1861.

Podnět k vybudování pivovaru vzešel od cechu jihlavských sladovníků, který se na počátku roku 1859 usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků a po domech roztroušených sladoven. Místo nich zahájili výstavbu průmyslového pivovaru. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů po stovce zlatých. Vybraný kapitál umožnil zahájení výstavby ještě v témže roce a otevření pivovaru o necelé dva roky později. Hospodářská společnost byla založena již v roce 1860, který je tak někdy udáván za datum vzniku pivovaru.

Rakouská mezihra

Iglauer Mälzerschaft Brauerei, jak se pivovar v tehdy převážně německé Jihlavě nazýval, si brzy získal dobré jméno, pivo se hojně pilo v celém regionu, vozilo se i na jižní Moravu i do Rakouska.

Po druhé světové válce byl pivovar jako převážně německý majetek konfiskován a svěřen do národní správy. Po znárodnění se stal součástí národního podniku Horácké pivovary, po změně krajů v roce 1960 byl zařazen pod Jihomoravské pivovary.

Po pádu komunistického režimu se pivovar nejprve v roce 1990 osamostatnil a v roce 1994 byla tehdejší společnost Pivovar a sodovkárna Jihlava privatizována. Většinovým majitelem se stala rakouská firma Privatbrauerei Zwettl Karl Schwarz. Majitel pivovaru z rakouského Zwettlu Karl Schwarz, jehož pradědeček byl sládkem v Třebíči, do modernizace podniku investoval téměř 300 milionů korun. Pivovar tak získal moderní technologii, opravené budovy i novou pivovarskou restauraci.

Společnosti však v té době klesal výstav, její pivo se netěšilo dobré pověsti a také se potýkala s nevymahatelností pohledávek. Koncem roku 1997 proto Schwarz, údajně z důvodů zachování dobrého jména své firmy ve Zwettlu, řešil situaci předluženého jihlavského pivovaru převodem akcií na management společnosti v čele s ředitelem Janem Kylbergerem.

Sázka na patrioty

Svízelnou hospodářskou situaci se Kylberger, který se stal majoritním vlastníkem, pokusil řešit nejprve žádostí o půjčku od města, kde však neuspěl, a poté sázkou na lokální patriotismus. V emotivní kampani se obrátil na obyvatele Jihlavska, aby nákupem piva pomohli tradiční místní firmě. Kampaň se setkala s kladnou odezvou a podpora konzumentů byla, vedle řady úsporných opatření, jedním z momentů, který pomohl odvrátit hrozící krach. Firma tak koncem roku 1999 poprvé po třech letech poklesu vykázala nárůst výroby a dosáhla zisku.

V roce 2000 získala zbývající Schwarzův podíl v pivovaru (asi 19 procent) belgická obchodní společnost Bockhold, která se po navýšení jmění stala majoritním vlastníkem společnosti. Díky spolupráci s Belgičany pivovar, jehož výstav se pohyboval kolem sta tisíc hektolitrů piva ročně, vyrobil v roce 2006 rekordních 280 tisíc hektolitrů, avšak díky produkci levných exportních piv. O rok později Bockhold Jihlavu opustil a Ježek přišel prakticky o veškerý export.

Novým majitelem firmy, jejíž výroba se propadla pod 100 tisíc hektolitrů, se stala česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Pod jejím vedením se firma opět vrátila k růstu, loni vystavila zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

K Brewery, která ohlásila návrat k výrobě dle tradičních receptur, v současnosti v Jihlavě stáčí 15 druhů piv. Nový vlastník také zahájil modernizaci, loni byla zprovozněna nová stáčecí linka na lahvové pivo, letos modernizací projde stáčírna sudového piva a sklady.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Petr Satrapa


Hlasování je možné až do 22. dubna. Podpořte svoje favoritky!

Odstartováno! Od soboty 2. dubna do pátku 22. dubna do 23.59 hodin je možné hlasovat pro dívku, která získá možnost být na etiketách piva Rohozec. Dívky ve fotogalerii jsou řazeny abecedně.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz


Hlavní strůjce úspěšné vítkovické cesty letošním play off, gólman Roman Málek, bude mít v extraligovém finále o motivaci navíc. Za každý úspěšný zákrok ve finálové sérii totiž získá pivo Radegast. Bude-li Roman Málek pokračovat ve skvělých výkonech, přijde si na velmi slušnou zásobu správně hořkého piva.

Roman Málek zatím přivádí soupeře vítkovického týmu k zoufalství. Drží si vynikající průměr přes 95 % úspěšných zákroků a je hlavní osobností ostravského týmu. V případě, že by získal pivo za série s Českými Budějovicemi a Pardubicemi, užil by si Roman Málek 352 piv. Stejně tolik střel soupeře totiž chladnokrevně polapil.

Odměnu pro Romana Málka přináší Radegast, oficiální partner HC Vítkovice Steel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovar Holba rozšiřuje svoji standardní nabídku lahvového piva o světlý sezónní speciál Holba Šerák. Tentokrát u příležitosti Velikonoc, jejichž symboliku připomíná etiketa i visačka, na kterou si koledníci mohou značit třeba své plánované velikonoční obchůzky.

750 hl velikonočního speciálu zaplní 150 tisíc lahví a velký zájem zákazníků již nyní potvrzuje množství objednávek. Lze předpokládat, že se speciál v obchodech moc „neohřeje“ a na pultech vydrží zhruba do konce dubna. Speciály jsou totiž příjemným zpestřením pivní nabídky a jejich oblíbenost v poslední době roste.

Ve srovnání s běžným pivem má Šerák Speciál 13,51 nejen vyšší objem alkoholu, ale větší jsou i podíly sladu a chmele. Při jeho výrobě se používá český aromatický chmel a zvláštní je i samotné chmelení v několika fázích. I když má speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a tomu pomáhá nejen samotná receptura, ale i správný výběr chmelových odrůd. Šerák Speciál má mimořádně dlouhou dobu výroby a jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví až 2 měsíce. Tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako i ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost. To znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o zlatý mok, který se nepije na zahnání žízně, ale jeho konzumace přináší výjimečný zážitek a to nejen pro pivní fajnšmekry. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Na zahájení turistické sezóny se v Pivovaru Černá Hora sčítali vesmírní turisté. Sjelo se jich tam skoro devět set.

Nemám si s sebou do tašky strčit aspoň porcelánový talíř od oběda, říkala jsem si cestou do Pivovaru Černá Hora. Už popáté tam ve spolupráci s pivovarem dnes zahajovaly turistickou sezónu Blansko i Boskovice. A stejně jako v minulých letech akci spojily s pokusem o nový český rekord. Tentokrát se ve dvoře pivovaru mělo sejít co nejvíce vesmírných turistů.

Započítán bude každý, kdo s sebou přinese raketu, to znamená, že je turistou cestující ze Země do vesmíru, a počítat se rovněž budou ti, jež donesou talíře, protože ti naopak přijíždějí z vesmíru do Země,“ přiblížil před akcí pravidla Jiří Kučera z blanenského městského úřadu.

Nakonec jsem se do Černé Hory vydala bez talíře a místo pochodu, který byl pro turisty připraven z Blanska i Boskovic, přijela autem. Půl hodiny před koncem sčítání Martina Hejčová z blanenské informační kanceláře Blanka, u které se vesmírní turisté při příchodu do pivovaru hlásili, tipovala ty, kteří budou mít letos šanci na úspěch.

Jako kuriozitu tady máme zapsaných šestnáct členů NASA, kteří dotáhli šestimetrovou raketu, pak nás zaujal pán, který šel celou cestu z Blanska s cosmodiskem na zádech, dorazila také paní s lahví třicetileté brandy ve tvaru rakety, lidé přinášejí i rakety z perníku nebo ze slaného těsta,“ jmenovala Hejčová.

S klasickým kuchyňským talířem bych si ostudu neudělala, podle pořadatelů právě ony nad všemi ostatními dopravními prostředky na cestu do vesmíru převažovaly. Zato obří papundeklový cosmodisk si zvolil je jediný turista. Do Černé Hory si jej přinesl na zádech. „Z Blanska se mi šlo naprosto perfektně, doporučuji jej všem, je to ideální pomůcka na zdraví,“ pochvaloval si Pavel Pokorný, kterému s výrobou cosmodisku pomáhala celá rodina.

Co potřebujete, pozemek na měsíci? Tady na této straně nedoporučuji, ty nikdo nechce, lepší jsou kolem rovníku, zatím jen jeden blokuje Amstrong, jinak jsou volné,“ snažil se využít obchodní příležitosti Měsíčňan, kterého na Zemi přitáhla skupina NASA. Zapsala jsem se do pořadníku a odcházela jsem s příslibem privilegovaného měsíčního pozemku, když už jsem z toho deníku. Za podmínky, že budu volit stranu Stříbrného půlměsíce.

Po třetí odpolední už bylo jasno. „Vážení vesmírní turisté, dopadlo to náramně. Sešlo se vás tady osm set devadesát pět a pětadvacet vašich vesmírných čtyřnohých miláčků. Je to nový český rekord,“ jásali z pódia pořadatelé.

Odjíždím s pocitem, že ke zvýšení rekordu jsem sice nepřispěla, ale aspoň jsem podpořila pivovar osmi lahváči, které mi cinkají na zadním sedadle auta.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová


Pivovarský povoz s koňmi měl dnes Plzní projet naposledy. Plzeňský Prazdroj chtěl totiž jeho provoz zrušit. Při dnešním jednání se ale rozhodlo, že tradice bude zatím pokračovat. Jana Míčová, která s povozem jezdí pět let, si tak mohla alespoň na čas oddechnout.

Foto

Jak to tedy nakonec dopadlo?

Dohodli jsme se na prodloužení smlouvy o měsíc s tím, že se bude jednat i o dalším nastavení. Počítá se také, že by se do projektu mohlo zapojit i město Plzeň. Zatím ale není jisté, jak se k tomu postaví.

Potěšilo vás, že nemusíte skončit?

Samozřejmě. Ulevilo se mi. Jsem moc ráda, že tradice prozatím nekončí. Začala v roce 1990 a trvá do současnosti. Ze začátku jezdilo pět povozů, pak zůstal jen ten mého tatínka Jana Šůse. Když zemřel, převzala jsem živnost po něm já.

Do roku 2009 jste každý den zavážela sudy. Teď je situace jiná. Co děláte dnes?

V současné době jezdíme třikrát týdně, v pondělí, ve středu a v pátek. Zavážku už nezajišťujeme. Plníme reklamní účely. Vždycky se někde tak na čtvrt hodiny zastavíme a pak pokračujeme dál. Když jsme rozváželi sudy, byli jsme více na očích. Ale i tak si nás lidé všimnou. Turisté si nás fotí.

Máte kromě Barny a Bajky, které táhnou povoz, ještě jiné koně?

Ano, děti mají huculka a také chováme ještě jezdecké koně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a Foto: Ladislav Vaindl


Od 1. apríla 2011 uvádza značka Zlatý Bažant na trh svoju ďalšiu produktovú inováciu - novinku Bažant Radler. Bažant Radler v sebe spája kvalitu piva Zlatý Bažant a osviežujúcu chuť prírodnej citrónovej šťavy, čím vytvára jedinečný chuťový zážitok.

Bažant Radler je vyrobený z čistých prírodných ingrediencií a s nízkym obsahom alkoholu je predurčený na osvieženie počas celého dňa, ktoré ocenia aj vyznávači aktívneho životného štýlu.

Foto

Na trh prichádza v troch typoch balenia - v 0,5l fľaši, v obľúbenej 0,33l twist-off fľaši ako aj v 0,5 l plechovkovom balení. K dispozícii je od konca marca v obchodných sieťach aj v HoReCa prevádzkach na celom Slovensku. Bažant Radler tak obohatí produktové portfólio značky Zlatý Bažant s ambíciou osloviť tradičných pivárov, ktorým ponúka možnosť vychutnať si pivo Zlatý Bažant v novej podobe, ako aj „nepivárov", ktorí nie vždy obľubujú prirodzenú chmeľovú horkosť piva.

Meniace sa spotrebiteľské preferencie, trendy smerujúce k zdravšiemu životnému štýlu ako aj úspechy radlerov vo svete - to všetko nás priviedlo k myšlienke obohatiť produktové portfólio našej vlajkovej lode Zlatý Bažant o originálny radler, teda osviežujúci nízkoalkoholický nápoj z toho najkvalitnejšieho piva a prírodnej citrónovej šťavy," hovorí Door Plantenga, generálna riaditeľka spoločnosti Heineken Slovensko a dodáva: „Sme presvedčení, že vďaka svojej chuti a kvalite, širokej dostupnosti v obchodných sieťach, puboch, reštauráciách a kaviarňach na celom Slovensku ako aj marketingovej podpore si Bažant Radler rýchlo nájde svojich pravidelných konzumentov."

Ako vznikol pôvodný radler? Nápoj s názvom radler nie je na slovenskom trhu celkom neznámy. V spotrebiteľskom prieskume uskutočnenom spoločnosťou GfK na reprezentatívnej vzorke 725 respondentov v novembri 2010 až takmer 60 % respondentov uviedlo, že alkoholický nápoj radler pozná. Prevažná väčšina slovenských spotrebiteľov tento nápoj vníma ako pivo zmiešané s rôznymi nealkoholickými nápojmi.

Pôvodný radler však pochádza z Bavorska zo začiatku minulého storočia, kedy vznikol takpovediac náhodou zmiešaním piva a citrónovej šťavy. Odvtedy si originálny radler vďaka svojej sviežej chuti a ľahkosti pitia získal popularitu v mnohých krajinách na celom svete. Napríklad v Rakúsku dosahuje ročný objem predaja nápoja Gösser Natur Radler takmer 160 tisíc hektolitrov, v Maďarsku dosahuje nápoj Gösser Natur Zitrone predaj 70 tisíc hektolitrov a v Španielsku sa predá ročne až 370 tisíc hektolitrov nápoja Shandy Cruzcampo.

Ako chutí Bažant Radler Chuť nápoja Bažant Radler sa vyznačuje vyváženou kombináciou chuti piva a citrónovej šťavy s jemnou horkosťou prijateľnou pre všetkých spotrebiteľov. Nápoj má príjemnú citrónovú vôňu s jemným podtónom chmeľovej a svetložltú farbu, ktorej intenzita je tiež výsledkom kombinácie piva a citrónovej šťavy použitej pri jeho výrobe.

K výslednej chuti nápoja Bažant Radler sme dospeli na základe spotrebiteľského prieskumu, testovaním a degustáciami rôznych pomerov piva a citrónovej zložky. Pri správnom vychladení na 7°C je výsledkom tohto spojenia harmonická osviežujúca chuť s jemným alkoholovým akcentom," hovorí Karol France, obchodný sládok spoločnosti Heineken Slovensko.

Bažant Radler sa pripravuje v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko v Hurbanove zmiešaním piva Zlatý Bažant 10 % a prírodnej citrónovej zložky v pomere 60:40 v prospech chuti citrónu. Nápoj neobsahuje žiadne konzervanty, farbivá ani iné prídavné látky, preto je veľmi dobrou alternatívou aj pre aktívnych ľudí, ktorí sa zaujímajú o nové trendy vrátane zdravšieho životného štýlu.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | Webnoviny


Pivovar Radegast má novou atrakci. Návštěvníkům svého zákaznického centra nyní nabízí unikátní sbírku sklenic, do kterých se jeho pivo v různých dobách čepovalo. Sbírku pivovaru zapůjčil sběratel Ivo Ševčík z Frýdku-Místku.

Foto

Jedinečná sbírka sklenic mapuje prakticky celou historii nošovického pivovaru. "Sbírku zhruba sedmdesáti kusů sklenic nám sběratel zapůjčil. Jeho sbírka je obdivuhodná právě tím, že kromě několika mála kousků, které byly například vyrobeny jen v malé sérii, obsahuje všechny sklenice, do kterých se Radegast kdy čepoval," popsal originalitu sbírky manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Na vystavených kusech sklenic, do kterých se nošovické pivo čepovalo, je dokonale vidět, jak se během posledních čtyřiceti let změnil jak vkus lidí, tak možnosti pivovaru a skláren.

Vedle moderních půllitrů obsahuje sbírka i jednoduché sklenice ze 70. let, které zdobí nápisy ve stylu "ZV ROH (Závodní výbor Revolučního odborového hnutí - pozn. red.)", ale i raritní kousky připravené pro české olympijské domy při hrách v roce 2000 a 2004.

Foto

"Mám rád pivo a sběratelství přišlo tak nějak samo od sebe, vzpomíná na své začátky majitel sbírky Ivo Ševčík. Brzy se to dozvěděli sousedi, příbuzní, a každý něco přinesl. Teta pracovala přímo v Radegastu, tak se také k nějakým kouskům dostala, další mi donesl tatínek souseda," dodal sběratel.

V jeho sbírce ještě několik kousků chybí, většinou jde ale o sklenice vyráběné v hodně malých sériích. "Chybí mi jedna sklenice - ručně dělaná, které se prý vyrobily jen tři kusy. Jednu má mít nějaký sládek v Praze, jednu měl majitel jedné hospody pod Rubikovou křižovatkou ve Frýdku, ale nikdo neví, kde se poděla a ještě měl být vyroben jeden kus. Ale o něm nikdo neví," dodal sběratel.

Spolu s jeho sbírkou byla včera v návštěvnickém centru vystavena i sbírka více než dvaceti soch boha Radegasta, kterou shromáždil Petr Typovský.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach


V polovině koncertní šňůry čítající 17 vystoupení se nachází rocková skupina Kabát a ve středu její členové využili přestávku k návštěvě plzeňského pivovaru Gambrinus. Kabáti si pod dohledem sládka Václava Berky prohlédli pivovar i nové návštěvnické centrum a ochutnávali pivo.

"Člověk zná to pivo jen z té finální stránky, jak se to otevře, ono to zasyčí a pak se to vypije. Teď jsme na vlastní oči i viděli, jak se pivo vyrábí," komentoval návštěvu pivovaru frontman skupiny Kabát Pepa Vojtek. Kabáti se nejvíce zajímali o to, zda je kvalitnější pivo v lahvi nebo v plechovce, či v sudu. Dostalo se jim od sládka Berky odpovědi, že nejlepší je pivo z tanku. "Do šesti hodin se pivo v tanku dostane z pivovaru do jakékoliv hospody v Česku. Pokud se takto čepuje, chutná úplně nejlépe a je nejčerstvější," uvedl Berka. Kabáti se pak dožadovali prodeje piva v menších tancích, aby si ho mohli užít i doma.

V nově vybudovaném návštěvnickém centru pivovaru Gambrinus si Kabáti vyzkoušeli fotbalový trenažér nebo souboj kytaristů, kteří hrají proti sobě na speciálně upravené kytary a sbírají body za zvládnuté akordy. Kytaristé si to rozdali na vlastní písničku Kabátů a v soutěži obstáli. Ve finále návštěvy si všichni členové skupiny vyzkoušeli práci výčepního a jako vůbec první se podepsali na novou zeď V.I.P. návštěvníků centra.

"Zatím máme za sebou sedm koncertů z celkového počtu 17 a bylo to fakt dobré. Asi nejlepší to bylo zatím v Košicích, kde se hala rozjela úplně od začátku a duněla až do konce. V Ostravě byl rozjezd o něco pomalejší," uvedl kytarista Milan Špalek. Do Plzně přijedou Kabáti 12. dubna a jak uvedli členové kapely, plzeňské publikum je prý velmi náročné. "Když něco zkazíme v Košicích, tak si lidi řeknou, že to tak asi mělo být, když něco pokazíme v Plzni, tak si toho lidi hned všimnou," řekl s humorem kytarista Ota Váňa.

Na turné hraje Kabát pouze šest nových písní z aktuálního alba vydaného na sklonku loňského roku. „Celkem hrajeme na koncertu 29 skladeb, na fanoušky musíme opatrně, báli jsme se, aby to měli lidé naposlouchané, abychom je nezahltili novými písničkami, které ještě neznají jako ty staré," uvedl Pepa Vojtek. Z nového alba se prý zatím fanouškům nejvíce líbí Ebenový hole.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Měšťanskému pivovaru Havlíčkův Brod loni vlivem krize mírně klesly tržby i zisk. Tržby dosáhly 155 milionů korun, což je o pět procent méně než o rok dříve, čistý zisk se snížil o 11 procent na 8,33 milionu korun. Výstav ale pivovar v době poklesu celého pivního trhu v tuzemsku o osm procent naopak zvýšil o dvě procenta na 85 tisíc hektolitrů.

Meziroční pokles tržeb o osm milionů korun byl způsoben především poklesem tržeb za zboží, tedy nealko nápojů. Samozřejmě, že úměrně tržbám poklesly i náklady na nákup tohoto zboží. Tato skutečnost se také projevila na mírném poklesu zisku mezi roky 2010 a 2009,“ řekla deníku E15 ekonomka pivovaru Jan Ambrožová.

Na distribučních centrech pivovaru ale pokles prodejů nealka kompenzovala firma vyšším výstavem piva „S ohledem na celorepublikový pokles spotřeby piva v roce 2010 je nárůst výstavu o dvě procenta docela slušný výsledek,“ podotkla.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Bude Bud patřit jen Budvaru? Zatím ne

[úterý, 29. březen 2011]

Lucemburský soudní dvůr dnes zrušil klíčové části předchozího rozsudku ve prospěch Budějovického Budvaru ve vleklém sporu s americkým Anheuser-Busch o registraci známky "Bud". Unijní rozsudek tehdy znemožnil americkému pivovaru značku registrovat mimo jiné i pro pivo v celé Evropské unii. Ovšem podle dnešního verdiktu nejvyššího soudu v evropské sedmadvacítce tehdy soud udělal několik zásadních chyb, které celý spor prakticky vrací na startovací čáru a do rukou soudu nižší instance.

K soudní při mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch v tomto případě došlo už v roce 1996. V tomto roce a v následujících čtyřech letech Američané požádali Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis označení "Bud" jako ochranné známky pro pivo a další výrobky v celé Evropské unii. OHIM jejich žádosti vyhověl, ale český pivovar proti tomuto rozhodnutí podal hned několik námitek, které se staly i základem budoucího soudního sporu.

Budějovický Budvar má "Bud" zaregistrovaný ve Francii, Itálii a Portugalsku

Podle námitek Budějovického Budvaru nemůže harmonizační úřad registrovat označení "Bud", protože je již chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě takzvané Lisabonské dohody a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou. S touto obranou nakonec český podnik uspěl i u soudu v Lucemburku, který mu dal zapravdu a zrušil rozhodnutí registračního úřadu.

Nakonec ale Anheuser-Busch celý spor nevzdal a znovu jej rozporoval u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii. Ten mu dnes přitom dal částečně zapravdu a v předchozím rozsudku nalezl celkem tři vady, z nichž pro vývoj sporu mezi Budvarem a americkým pivovarem může mít význam především první vada. Soud uvedl, že na rozdíl od prvního rozsudku nestačí k prokázání toho, že označení "Bud" není pouze místní, pouhá ochrana tohoto označení v několika státech. Soudní dvůr EU tak v podstatě odmítl hlavní argument Budějovického Budvaru.

Soudní dvůr EU v Lucemburku

"Soudní dvůr v tomto ohledu podotýká, že i když je zeměpisný rozsah ochrany dotčeného označení větší než místní, může tato ochrana bránit zápisu ochranné známky Společenství (EU) pouze tehdy, když je označení skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části území, kde je chráněno."

Soudce našel v konečném rozsudku i další dvě chyby, které jsou podle něj pro vývoj případu natolik zásadní, že se celý spor musí opět vrátit k předchozí instanci: "Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět Tribunálu (první instanci soudu v Lucemburku) k novému rozhodnutí."

Celý článek a videokomentář naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Horská dráha U Medvídků

[úterý, 29. březen 2011]

Posezení v proslulém minipivovaru vzbuzuje chvílemi chutě a vzápětí budí noční můry.

Ač v Praze nacházíme přes tucet minipivovarů, do obecného povědomí lidu pražského se jich probilo jen několik. Vedle Pivovarského domu či hostince U Fleků mezi ně patří také pivovar U Medvídků nedaleko Národní třídy. V budově se nachází také známá pivnice, hotel, pivní obchůdek či pivní bar.

Pivnice nabízí především piva českobudějovické provenience, vybrali jsme si však posezení přímo v prostorách, kde rodí „medvídkovské“ pivo. Do pivovaru se dostanete nejsnáze pasáží paláce Metro, kde je umístěn vskutku decentní vícebarevný neonový poutač.

Cesta je krkolomná, z pasáže totiž projdete chodbou kolem zátiší s mopem a kbelíkem nikoli do lokálu, ale k pivnímu suvenýr shopu. Pořídíte zde takřka vše, trička „Kozel“, zástěry „Staropramen“ či lahve od všemožných výrobců, malých i největších. Přidat beranice s rudými hvězdami a trička s Che Guevarou, obchod by byl k nerozeznání od turistických krámků v Karlově ulici. Tak nějak očekávaná opozice minipivovarů vůči velkovýrobcům dostává U Medvídků těžce na frak, snad to může být zajímavé jen pro zahraniční sběratele.

Znuděná obsluha obchůdku neskrývala překvapení, že v časném odpoledni hledáme vstup do pivovaru. Poslala nás po schodech do lokálu (nekuřáckého), ve kterém jsme si kromě našich milovaných měděných kádí všimli též dubových sudů. V nich kvasí a dokváší se místní polotmavé pivo Oldgott, jak jsme seznali z informačních letáků rozložených po stolech.

Překvapený vrchní a překvapivý Oldgott

Hostinec byl dokonale prázdný, a museli jsme se tudíž optat lelkujícího vrchního, zda nás obšťastní trochou piva a nějakou tou pochutinou. Odpověděl pozitivně, hned jsme si tedy objednali tři kousky proslulého místního Oldgottu. Během překvapivě dlouhého čekání jsme měli možnost obdivovat technologické „útroby“ pivovaru, kde ve světle průmyslové svítilny protéká pivo skrz zelené hadičky. Takřka dojemně působila polička s nářadím a čisticími prostředky. Pak nám již vrchní, jenž se podle všeho ještě nevzpamatoval z šokující skutečnosti, že má v podniku hosty, přinesl místní chloubu, za níž si účtují plných padesát korun za půllitr.

Ač oceňujeme, že U Medvídků oprášili dávno zapomenuté techniky výroby piva, jako štokové chlazení, užívání otevřených kvasných kádí či dřevěných ležáckých sudů, přiznejme, že polotmavý ležák Oldgott nám prostě nechutnal. Ani hustá pěna a pěkná sklenice nezastřely pocit kyselé chuti. Podotýkáme, že se neřadíme mezi tradicionalisty, kteří za jediné správné pivo uznávají plzeňský ležák, ale popravdě nám dělalo potíž dostat do sebe celý půllitr.

Rekordní a nákladné

Obvykle by předkrmy měly tvořit jakýsi chuťový polštář, který krásně doplní chuť piva. V tomto případě jsme doufali, že pokrmy chuť Oldgottu přebijí. Pražská šunka od kosti přistála na stole na prkénku, velkorysou porci doplňoval dostatek křenu, másla a kyselých okurek. Nebylo co vytknout. Podobně nás uspokojila i tlačenka, z níž čněly velké kousky masa. V kuchyni k ní přiložili několik snítek cibule a naštěstí ji nezalili hektolitry octa, jak velí jeden typický hospodský nešvar. Záplava octa má většinou za úkol zamaskovat jakoukoli chuť či pachuť.

Za poslední předkrm jsme zvolili vuřty na pivu Oldgott, pokrm v pivovarských hospodách takřka obligátní. Kromě listu salátu, jehož přiložení k pokrmu nám nedává pražádný smysl ani s časovým odstupem, nám zachutnaly. Na rozdíl od jiných podniků bylo uzenek dost, stejně tak sósu zbylo právě na vytření talíře chlebem. Naše obavy z překyselení se nenaplnily, doufáme, že nikoli proto, že Oldgott při přípravě vůbec použit nebyl.

Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost

Liknavý vrchní se k našemu stolku odvážil zřídkakdy, zato jeho mladší kolega se činil. Zatímco jsme totiž zkoumali přednosti místních předkrmů, donesl k našemu úžasu spolu se světlým pivem i hlavní chody. Uvažovali jsme, že je pošleme ještě na chvilku odpočívat kamsi do konvektomatu, nakonec jsme raději urychleně dojedli předkrmy. Nově donesené pivo nám přišlo k duhu, alespoň bylo přeplněná hrdla čím prolévat. Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost, dosažené dvojitým chmelením. Jeho název 1466 je odvozen od roku založení pivovaru a udává též stupňovitost – 14,66°.

Vedle světlého a polotmavého je v nabídce též pivo dosti drahé. Jestliže už padesát korun za Oldgott je značná suma, za lahvičku piva X-BEER 33, údajně nejsilnějšího tradičně vyráběného piva na světě s téměř třinácti procenty alkoholu, žádá podnik 122 korun. Mimochodem, vůbec nejsilnější pivo na světě Tactical nuclear penguin bylo uvařeno ve Skotsku, ale metodou kdy vyššího obsahu alkoholu se dosahuje vymražením vody.

Mezi sněním a realitou

Co se hlavních chodů týče, nejprve budeme chválit. Pečené kančí na česneku se špenátem považujeme za jedno z podařenějších jídel, které jsme za naší pouti ochutnali. Maso se takřka rozpadalo na jazyku, omáčka byla chutná a dobře mastná. Špenát sice nevypadal nejvábněji, nicméně chutí to bohatě vynahradil. Bramborový knedlík bohužel zklamal, zakoupen byl zřejmě hned naproti „v Máji“. A jelikož námi objednaný guláš doplňoval též prefabrikovaný knedlík houskový, připadáme si už jako poutníci hledající ztracenou archu. Kéž naše cesta za domácím knedlíkem co nevidět skončí a budeme moci na homogenní prefabrikáty vzpomínat jen jako na hodně ošklivé halucinace. Konec snění, zpět se do reality.

Z guláše sice spíše než dokonalé kousky kližky trčely lehce ohřáté cibulové proužky, jejichž délka mnohonásobně převyšovala obvod běžné cibule, za omáčku nicméně kuchař zaslouží uznání. Ale proč se guláš jmenoval „Budvar“? Pokud se připravuje s použitím stejnojmenného piva, pak se naskýtá otázka, proč pivovar nepoužije výrobek vlastní?

Vše zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila

Nyní však opusťme i snesitelnou realitu a vzhůru do prostředí nejtemnějších nočních můr. Kachna s pomerančovou omáčkou a bramborovými tolárky nás zlákala díky hezké fotografii v jídelním lístku. Dle webových stránek dokonce tento pokrm doporučuje i sám šéfkuchař Eduard Kolda. Těch dvě stě padesát korun nechť vezme čert, chtěli jsme si pochutnat. Výsledek byl opravdu tristní. Chutných tolárků, tedy opečených bramborových plátků, bylo snad až příliš, pokrývaly takřka polovinu talíře. V koutku se krčila obligátní obloha a ve vedlejší roli se ocitla i kachní prsa. Nakrájeli je však příliš natenko, kůže zůstala nedobře tučná a maso samo bylo tuhé a suché. Vše pak zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila. Bylo nám bohužel líto nechat větší část porcí na talíři, a tak jeden z autorů protrpěl celý večer s žaludečními obtížemi.

Hořké pivo naštěstí odporně sladkou chuť omáčky neutralizovalo, takže jsme odcházeli domů aspoň bez pachuti v ústech, zato s útratou lehce přes tisíc korun. Jak velká byla naše očekávání, tak velké byly taktéž výdaje. Za tu cenu však musíme považovat výkony zejména kuchyně a obsluhy za dosti nevyrovnané. A vůbec už nefandíme managementu, který nasadil tak vysoké ceny piva i některých jídel. Padesát korun za půllitr je možná fajn na ochutnání, ale nebudí chuť se pravidelně, či jen občas vracet.

U Medvídků

www.umedvidku.cz

Praha 1, Na Perštýně 7

tel. 224 211 916

Výběr piv

Oldgott 13° polotmavý - 50,- Kč (0,5l)

1466 14,66° světlý - 50,- Kč (0,5l)

X-BEER 33° - 122,- Kč (0,33 lahev)

Výběr jídel

Topinky s roastbeefem a tatarskou omáčkou - 88,- Kč

Domácí tlačenka s octem - 58,- Kč

Cibulačka - 35,- Kč

Bažantí stehýnka na divoko - 222,- Kč

Vepřová plec po selsku se zelím a knedlíkem - 129,- Kč

Uzená krkovička s lepenicí - 115,- Kč

Plněná vepřová panenka s kroketami a žampiony - 270,- Kč

Karlštejnský jablečný závin - 40,- Kč

Zdroj: Česká pozice.cz


České pivovarnictví prožívá v současné době „krizi“, kdy se do výroby piva promítá nejen celkový ekonomický vývoj trhu, ale i legislativa a levný dovoz piva. Spotřebitelé upřednostňují cenově výhodnější zboží a pivo. Mnozí z oboru museli změnit obchodní taktiku a přístup k zákazníkovi. Malé a minipivovary ale slaví oproti těm velkým úspěch a statečně bojují s negativními vlivy.

Foto

Jak si stojí české pivo

Podle nejnovějších statistik Češi pijí menší množství alkoholu než dřív. Klesá zejména spotřeba oblíbeného piva, které mírně zdražilo, a Češi začali upřednostňovat piva balená a méně chodili do hospod. Tuzemské pivovary v roce 2009 vyrobily zhruba o šest procent méně piva než v roce 2008. Čísla za rok 2010 naznačují menší propad, než se očekávalo. Významné snížení spotřeby a změnu její struktury zaznamenal i Měšťanský pivovar Strakonice.

Menší pivovary, které jsou více závislé na lokální konzumaci piva, se i v době recese svou produkcí pohybují nad procentuálním propadem velkých pivovarských společností. Měšťanský pivovar Strakonice se snaží reagovat na podmínky, které trh nabízí. V čase poklesu je nutné hledat nové příležitosti a nevyužité trhy. Zákazníkům proto nabízí nové typy balení a přichází na trh s inovovanými a „moderními“ produkty. Za velmi důležité je považována věrnost zákazníka. Opětovný nákup, návštěva oblíbené hospůdky či restaurace jsou v této složité situaci balzámem.

Rok 2010 ve strakonickém pivovaru

Rok 2010 v Měšťanském pivovaře Strakonice byl ve znamení zvyšování kvality. Významným krokem byla výměna stáčírny. Modernizace stáčírny byla dlouhodobě plánována. Byl zvolen takový termín, aby stáčení a dodávky byly ohroženy co nejméně. Výhodou nové linky je plná automatika, což usnadní práci zejména výrobnímu personálu. Zavedením moderní technologie se zlepšila chuťová složka piva v láhvích a doba trvanlivosti se prodlouží na čtyři měsíce.

V květnu se veřejnosti představil nový ležák Otavský zlatý, který téměř okamžitě bodoval. Ve Strakonicích se vyrábí světlý a tmavý ležák Strakonický Dudák Premium, Nektar a Black, světlé výčepní pivo Strakonický Švanda. Pivní speciály zastupují „Šamp“ – pivní sekt, polotmavý ležák Klostermann, Velkopřevor 14º, světlý kvasnicový ležák a Král Šumavy.

Rok 2011, zn. „Nové možnosti“

Za prioritu roku 2011 jsou považovány další investice. Pro zákazníka jsou připraveny různé zajímavosti

Měšťanský pivovar Strakonice je posledním měšťanským pivovarem v České republice. Pivo vaří tradiční metodou. Objevuje se mezi podporovateli kulturních akcí, jako je Mezinárodní dudácký festival, nebo samostatně pořádá pivní slavnosti a poutě.

jako soutěž o hodnotné ceny nebo vstup nového produktu na trh. Pivovar také plánuje oslovit nové potenciální trhy a rozhodně se nechce spokojit s lokální působností. Průnikem do větších měst se daří zdárně budovat síť nejen restaurací, ale povědomí o strakonickém pivu.

Více informací naleznete na www.pivovar-strakonice.cz.

Zdroj: Český kutil.cz


Dobrý sládek se učí celý svůj život

[pondělí, 28. březen 2011]

Podnikatel Libor Čech pozval do pokračování Štafety Strakonického deníku sládkovou strakonického pivovaru Dagmar Vlkovou.

Foto

Pověz nám pro začátek něco o sobě.

Mým rodištěm jsou severní Čechy. Vyrůstala jsem s rodiči, babičkou a starší sestrou na vesnici nedaleko Loun. Vzpomínám na každoroční dovolené, můj tatínek dokonce postavil karavan, abychom nemuseli spát ve stanu. Mé dětství bylo pohodové a šťastné. Navštěvovala jsem výběrovou základní školu s rozšířenou výukou jazyků v Lounech a po škole jsem často zacházela za svou maminkou, která pracovala v místním pivovaře. Tam se začala utvářet láska k mému současnému povolání. Vnímala jsem vůni čerstvě uvařené mladiny, umění a vůli sládků uvařit to nejlepší pivo, na které mohou být pyšní, vždyť je to živý organismus od začátku do konce.

Poté se mi podařilo zvládnout přijímací zkoušky na pivovarskou průmyslovku v Praze. Tam jsem strávila příjemné čtyři roky. Mezi školou a praxemi v pivovarech obklopena přáteli, s některými se stýkám dodnes. Nebyla jsem nejlepším studentem, ale ani nejhorším. Můžu dnes s odstupem času říct, že jsem si studentská léta užívala.

Kdy jsi se poprvé setkala se skutečnou praxí?

Po maturitě jsem nastoupila do lounského pivovaru. Musela jsem absolvovat povinné kolečko ve výrobě jako technolog výroby podnikového ředitelství Severočeských pivovarů. Tam jsem se také poprvé setkala přímo s realitou práce v pivovaře. A už tenkrát jsem pochopila, že jestli chci být jednou dobrý sládek, musím tomu dát kus srdíčka a vůli vzdělávat se celý život.

Ve strakonickém pivovaru jsem začínala zase od začátku. Laboratoř, podsládek, manažer kvality - na tuto pozici mě ještě na několik měsíců dosadil současný ředitel společnosti, abych se zdokonalila v legislativě, sládek. Před deseti lety mě do pivovaru přijímal pan Vondřička, dlouholetý sládek. Tehdy mi dal šanci pracovat v pivovaře, aniž by mě vlastně znal, ale důvěřoval mi, toho si dodnes velice vážím.

Máš spokojenou rodinu, předpokládám, že je pro tebe velmi důležitá?

Rodina je velmi důležitá. Mám dobrého manžela, domov pro naše děti a své rodiče. Vzájemná pomoc je skutečným přínosem. S manželem jsme spolu 19 let, je mezi námi obyčejné lidské štěstí, podpora. Dceru a syna bych ráda naučila lásce, toleranci, umět vážit si sami sebe, ale také trochu pokoře.

Řekni nám, jak jsi se ocitla u nás na jihu?

V jižních Čechách mám své kořeny z otcovy strany. Starší sestra se provdala do Mladějovic. Tady jsem poznala svého manžela Pavla. Postavili jsme si zde domov. Ten jsme po čase rozšířili, aby v něm mohli bydlet i moji rodiče s babičkou.

Pocházíš z Lounska. Vidíš rozdíly mezi tamními lidmi a Jihočechy?

Rozdíly jsem nejvíc vnímala po svatbě. Myslím si, že Jihočeši mají pevnější osobní vztahy, více si vzájemně pomáhají, ale pomaleji mezi sebe přijímají. Je to jistě individuální a rozdíl mezi městem a vesnicí je také patrný. Sever byl více průmyslový a snadněji se vydělávaly peníze. Jihočeši se v zemědělství museli více nadřít. To byla léta 1992. Dnes již nová generace má širší možnosti a rozdíly se vyrovnávají.

Jak přijmuli konzervativní strakoničtí pivovarníci ženu jako svého sládka?

Žena jako sládek. Myslím, že je úplně jedno, jestli sládek nosí sukni nebo kalhoty. Dobrý sládek se učí celý život. Mám kolem sebe kolektiv lidiček, kteří dávají pivu kus toho srdíčka a záleží jim na tom, abychom vařili dobré pivo. Respekt si získávám tím, co umím a kolektivní spoluprací. Pracovník, který vnímá svůj přínos a poctivě pracuje, je tím nejpevnějším základem a já si vážím každého z nich. Samozřejmě musím jít příkladem. Flákač u mě zelenou nemá a umím to dát zřetelně najevo.

Nestalo se mi, že by někdo špatně nesl, že sládek je žena. Ženy mají mnohdy citlivější prahové vnímání chutí a vůní. Odkaz, který mi dlouholetý sládek pan Vondřička předal, byl jasný: ,,Zachovat charakter a kvalitu strakonického piva“… a mladý sládek poslouchat musí, už z úcty k tradici a patriotům našeho piva. V pivovarství platí takové staré pravidlo: ,,Kvasnice a sládek se nemění a nástupce se musí vychovat a žezlo pěkně předat“, pak to funguje dobře. Odtud i pramení určitá hrdost pivovarských na toto povolání.

Často se zúčastňuješ různých přehlídek pivovarů v roli degustátora. Co je potřeba, aby byl člověk degustátorem?

Degustátor musí mít v první řadě degustační zkoušky a hlavně schopnost rozlišovat i nízké koncentrace chutí a vůní. Je to částečně takový dar od boha. Každý tuto schopnost nemá.

Se strakonickými pivy se účastníme pravidelně dvou degustačních soutěží ze zhruba šesti pořádaných. Je tam velká konkurence a každý pivovar chce vyhrát. Na degustace jezdím ráda proto, že mohu reprezentovat strakonické pivo a dostanu možnost porovnat naše piva s ostatními. Ta třešnička na dortu je pak medailové umístění. V posledních letech se nám daří. Při vyhlašování výsledků, když slyšíte medailové příčky - strakonický pivovar, zahřeje to a myslím na ty lidičky v pivovaře, že jsme společně odvedli kus poctivé práce.

Ráda úspěšně experimentuješ v nových recepturách piva. Máš pro nás tento rok připravenou nějakou novinku?

Nedá se říct, že moje nové receptury - Klostermann, Král Šumavy či Otavský Zlatý byly experimenty. Receptury jsem nastavovala řízeně. Z dřívějška jsem měla základ - ležák Premium jako střed, začala jsem vařit jako kmenovou várku bez ředění Švandu a Nektara. To jsou piva, která tvoří základ. Otavský Zlatý je charakterem lehčí pivo než Premium a více vyniká vyšší chmelení - to pro pivaře, kteří mají rádi vyšší hořkost. Král Šumavy je naopak těžší pivo s přídavkem karamelového a bavorského sladu, je to pivo pro chuť, pro sametové pohlazení a dobré spaní. A Klostermann je vymazlený polotmavý ležák. Hledala jsem hranici, aby bylo příjemné pro muže i ženy. Každý pivovar má jedno pivo, které je nejlepší. Máme dnes zastoupenu většinu kategorií piv, chci jen udržet kvalitu. Nad novinkami se musíme zamyslet spolu s ředitelem společnosti.

Taky si zajdeš na pivo do nějaké oblíbené hospůdky?

Do hospůdky ráda zajdu. Sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. U nás v Mladějovicích je hospodský třída, stará se o čistotu výčepu a pivo má jak křen. Vím, že je spousta hospodských, co to umí. Pivo pak popouzí k dalšímu napití a když je dobrá parta, nechce se domů.

Jednou jsi mi říkala, že tvým snem je mít malý pivovar, nepřešlo tě to ještě?

Mým snem skutečně byl malý pivovárek. Přešel mě ve chvíli, kdy jsem vešla do strakonického pivovaru. Na první pohled jsem si ho zamilovala. Není ani velký ani malý, je v něm čisto a útulno. Řeka mu dává velké kouzlo a patří k tradici města a dudácké muziky. Co nejvíc obdivuji, je patriotismus lidí ke strakonickému pivu. Mají ho rádi a vnímají jeho originalitu.

Vím, že trávíš spoustu času v pivovaru, máš čas na své záliby? Jestli ano, na jaké?

Mým životem je rodina a děti. Zálibou pivovar. Ráda čtu. Mám vše, co si jen můžu přát.

Na závěr bych ráda poděkovala městu Strakonice za práci, kterou mám ráda, Strakonickému deníku a jeho redaktorům za možnost vyjádřit se a čtenářům posílám pivovarský pozdrav: ,,Dej bůh štěstí“, zdraví a veselou mysl.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Lucie Kotrbová


Jedna z plzeňských rarit, pivovarský koňský povoz brázdící město, definitivně končí. Posledního března vyjede z brány Prazdroje na poslední pravidelnou vyjížďku centrem města. Pivovar tvrdí, že dnešní doba už tradičnímu rozvážení piva nepřeje, navíc se prý bojí o bezpečnost povozu na rušných silnicích.

Foto

"Pivovar nám neprodloužil smlouvu," říká smutně kočí Jana Míčová ze slavného rodu plzeňských povozníků Šůsů. Bývalá ekonomka vystřídala na kozlíku svého otce, legendární postavu Jana Šůse, který před pěti lety zemřel.

"Dnešní doba není vhodná pro pokračování tohoto historického druhu dopravy piva každodenně," vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Připomíná, že koně vyjíždějí z pivovaru na jednu z nejfrekventovanějších komunikací. "Máme obavy, aby nedošlo k neštěstí," dodává Mareček.

S renovovaným povozem taženým kobylkami Barnou a Bajkou zavážela Jana Míčová ještě před pár lety hospody v centru Plzně. Od roku 2009 ale vyrážela už jen na propagační jízdy, historický povoz vozil také svatebčany, zúčastnil se Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy.

"Vůbec nevím, co mám dělat. Skončím s koňmi na pracáku," krčí rameny povoznice.

To, že jí Prazdroj smlouvu od dubna neprodlouží, ví teprve pár dní. A stále nechce uvěřit, že by měla být posledním povozníkem z rodu Šůsů. Tím prvním byl její pradědeček. Podle slov Jiřího Marečka ale pivovar ani město o raritu zcela nepřijdou.

"Zvažujeme, jak povoz i nadále návštěvníkům představovat. Například při slavnostních událostech, při Pilsner Festu nebo Historickém víkendu, kdy je doprava v okolí pivovaru regulována," prozradil mluvčí Prazdroje.

"Nárazové akce nás neuživí," namítá Míčová. Od pivovaru dostala nabídku na odkoupení povozu - bez koní. "Barnu a Bajku bych stejně nedala. Před osmi lety je kupoval ještě můj táta. Jsou členy naší rodiny," říká rozhodně Jana Míčová.

Letitá tradice

Prazdroj používal koňské povozy k dopravě piva od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru.

V plzeňských ulicích se znovu objevily až po roce 1990. Z pěti spřežení nakonec vydrželo jen jedno, kočírované Janem Šůsem. Před třemi lety prodělal jeho historický vůz z roku 1942 kompletní ozdravnou kúru za bezmála 400 tisíc korun.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslava Šašková | Foto: Daniel Beran


Ve čtvrtek 24. března přiletěli čápi do Březnice. Párek vyvádějící mláďata na komínu březnického pivovaru zpozoroval v 18.30 podsládek Alois Blahna.

Čáp přilétl na hnízdo, samice posedávala na komínu sladovny,“ řekl Deníku František Trantina z Pivovaru Herold Březnice. Díky čapímu páru, který přilétl letos společně, se mohou někteří lidé těšit na prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou. Pivovar totiž poněkolikáté pořádal soutěž v tom, kdo nejlépe odhadne datum příletů čápů na komín.

Už hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Přílety čápů ze zimovišť se každoročně těší velké přízni mnoha obyvatel. Mnozí si zapisují přílety i odlety už řadu let a březnické čápy sledují ornitologové, nyní z České ornitologické společnosti, od roku 1930, kdy zde čápi na komínu staré kotelny zahnízdili. Čápům se věnuje i pivovar na svých webových stránkách, kde je vyhlašováná soutěž. „Ze záznamů se můžeme dočíst, že nejčasnější přílet byl v roce 1988, to se čáp objevil už 29. února. Byl to výjimečný rok, ze snůšky pěti vajec se čapí rodince podařilo odchovat čtyři mláďata. Nejpozději čápi přilétli v roce 2005, až 24. dubna. V loňském roce přiletěl čáp 2. dubna,“ dočteme se na webu březnického pivovaru.

Zdroj: Příbramský deník.cz


Se začátkem jara má pro pivaře Pivovar Černá Hora dvě zprávy. Ta špatná je, že od prvního dubna zdraží téměř všechny druhy točených piv. Ta dobrá, že na trh přichází s novými nopálovými pivy. Nopálové pivo, tedy pivo s výtažkem z opuncie, se nikde jinde v Česku koupit nedá.

Foto

Sládek Pivovaru Černá Hora Vlastimil Zedek u ležáckého tanku, ve kterém zraje první várka nového nopálového piva

Obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora, který je od loňska součástí pivovarnické společnosti K Brewery, Bořivoj Bartoněk tvrdí, že černohorské pivo naposledy zdražovalo před dvěma lety. „Jen na začátku loňského roku byla cena upravena o zvýšenou spotřební daň. Teď je hlavním důvodem pro navýšení ceny piva zejména zdražení sladu až o pětadvacet procent. Dále má vliv zvýšení ceny energií, hlavně za plyn, který pivovar používá při vaření piva na varně,“ vysvětlil Bartoněk.

Zdraží hlavně piva v sudech, a to v průměru o šedesát haléřů na půllitr. Ze sudových zůstanou na stejné ceně pouze pšeničný ležák Velen a tmavý ležák Granát, která podražila už loni v říjnu. „I přesto však černohorská piva ve srovnatelné kategorii piv zůstávají mezi těmi nejlevnějšími,“ zdůraznil obchodní ředitel. Naopak hlouběji do peněženky nebudou muset sáhnout ti, kteří kupují lahvová piva z černohorské produkce. Z těch totiž bude zdražovat pouze nealkoholické pivo Forman a pivní speciály Black Hill a 1530. Na stejné ceně zůstávají všechny druhy limonád.

V nových nerezových ležáckých tancích v Černé Hoře v těchto dnech dokvašuje první várka nových nopálových piv. Ta budou ve variantách nealkoholické, pšeničný ležák a světlé výčepní. „Výtažek z opuncie dodává pivu exotickou vůni květu, která je podpořena nasládlými tóny v chuti. Ta zvýrazňuje plnost piva a zjemňuje hořkost,“ popsal sládek pivovaru Vlastimil Zedek. Opuncie, která má mít i léčivé účinky, se do piva bude přidávat ve formě extraktu.

Poprvé příští neděli

Lidé nopálové pivo budou moct poprvé ochutnat příští neděli při zahájení turistické sezony na Blanensku. Program plný zajímavých akcí kromě pivovaru pořádají města Blansko a Boskovice.

Nopálová piva budou k dostání pouze v sudech. „Je to premiéra. Trh si sám řekne, a pokud nové pivo půjde na odbyt, začneme ho dodávat i v lahvích,“ doplnil obchodní ředitel. Pivy s opuncií černohorský pivovar rozšíří nabídku vyráběných piv na dvacet.

Pivovar Černá Hora je součástí skupiny K Brewery od dubna loňského roku, kdy mu svůj podíl prodal tehdejší šéf a poloviční majitel firmy Jiří Fusek. Podle Bořivoje Bartoňka se pivovaru podařilo za loňský rok prodat o pět procent více piva než v roce 2009. „Přitom obecně došlo na českém pivním trhu k poklesu prodeje piva asi o deset procent. Nám se podařilo rozšířit i distribuci, uvedli jsme na trh nové značky a získali jsme řadu ocenění z degustačních soutěží. Máme za sebou úspěšný rok,“ pochlubil se obchodní ředitel. Pivovar loni také investoval, pořídil například šestnáct nových ležáckých tanků či dva nové roboty na paletování sudů a přepravek. Letos chtějí do podniku koupit mimo jiné kotel, který umožní energeticky využít kaly z čističky odpadních vod a mláto k výrobě páry pro potřeby pivovaru.

Podle Radka Pavlíka z oddělení marketingu se nenaplnily obavy, že by nový majitel omezil podporu různých akcí, na kterou byli pořadatelé v regionu zvyklí. „Nadále podporujeme fotbalové kluby, dětské domovy, kulturní akce, podílíme se na zahájení turistické sezony, pokračuje i tradice vyhlášených pivních poutí,“ doplnil Pavlík.

Zdroj: Blanenský deník.cz |Autorka a foto: Leona Paroulková


«« « Strana 334 z 510 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI