Necelých třicet centimetrů chybělo, aby včera voda v řece Sázavě v Kácově na Kutnohorsku dosáhla třetího povodňového stupně - ohrožení. Řeka zalila louky a některé chaty, pod vodou se ocitl místní pivovar. „Jsme neustále ve spojení s lidmi u řeky. Nikdo se odsud stěhovat nemusel,“ řekl kácovský starosta Jaroslav Buchal.

Situace na Sázavě byla včera z celého kraje nejhorší. Zatímco odpoledne tady začala řeka klesat, na Labi to bylo opačné. Mělník očekává druhý stupeň o víkendu.

„Velkou vodu“ v Kácově odnesl nejvíce pivovar. Dovnitř nateklo téměř třicet centimetrů vody, a tak několik set hektolitrů piva bude muset majitel z hygienických důvodů vylít. Škoda bude několik set tisíc korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Markéta Bušková a Lucie Zikmundová | Kráceno

V Humpolci byla otevřena již čtvrtá originální hospoda Velkopopovického Kozla, Kozlovna. Kozlovna Na Baronce, jak zní celý název, pohostí 60 návštěvníků. Dále jim nabídne atraktivní prostory, nápaditý interiér a široký sortiment čepovaného piva.

Interiér Kozlovny Na Baronce se nese v tomtéž duchu jako v ostatních originálních hospodách od Velkopopovického Kozla. Na stěnách jsou zlatavě nasvícené reliéfy kozla, osvětlení má tvar půllitrů a venku již u vchodu vítá hosty obrovská socha kozla zavěšená nad dveřmi. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

Na návštěvníky čeká široký sortiment čepovaného piva z produkce Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Velkopopovický Kozel Černý. Z ostatních značek pak prémiový ležák Pilsner Urquell. Pivu v humpolecké Kozlovně je věnována maximální péče. Kuchyně nabízí tradiční pivní pochutiny, kterým vévodí například utopenci či nakládaný hermelín.

„Dodnes nikdo neví, proč se Hliník odstěhoval do Humpolce. S trochou nadsázky se dá říct, že čekal na první humpoleckou Kozlovnu,“ říká pan Pavel Štraus, majitel Kozlovny Na Baronce, a dodává: „Tímto všechny zveme na dobré pivo v typickém kozlím prostředí.“

Investice do konceptu Kozlovny se majitelům prokazatelně vyplatí. Spojení hospody se silnou značkou, záruka kvalitního piva a originální design s sebou totiž vždy nese příliv nových zákazníků. Třeba i takových, kteří si do Kozlovny zajdou pouze na klasickou českou kuchyni.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází už čtyři Kozlovny. První vznikla v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, další dvě loni v Havlíčkově Brodě a v Praze.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

S pivem je to tak trochu jako s fotbalem. Češi ho milují a většina z nich si myslí, že mu rozumí. Notoricky známé jsou alespoň základní ingredience k jeho výrobě - tedy chmel, slad, voda a kvasnice. Podívejte se, jak vzniká oblíbený český mok v plzeňském minipivovaru Purkmistr.

O výrobu piva se zde stará Petr Krýsl. Mladý sládek má v oboru zvučné příjmení - jeho otcem je Josef Krýsl, uznávaný odborník přes pivo a restaurační pivovary. Právě on se synem výrobu piva v plzeňském minipivovaru rozjížděl. "Pak jsem to po tátovi převzal," vysvětluje Krýsl mladší s tím, že je v pivovaru od samého začátku.

Pivo se rodí ve sklepech přímo pod restaurací, jejíž součástí je varna. Než se pivo dostane k hostům, uběhne asi měsíc.

Naše první kroky vedou do šrotovny provoněné sladem (tj. naklíčené a usušené obilné zrno, převážně ječmen). Ten se pak našrotuje, smíchá s vodou a putuje do varny.

"Je několik druhů sladů, které se míchají dohromady," vysvětluje Petr Krýsl a nabízí na ochutnávku dva druhy. Světlejší typ má karamelovou příchuť, tmavší je spíš nahořklý.

Ke sladu se pak přidává chmel, který pivu dodává jeho příznačné aroma a hořkost. Tím vznikne základ piva, takzvaná mladina.

Varna je srdcem pivovaru a člověk se zde příjemně ohřeje. Odsud pivo putuje na spilku, kde se do zchlazené mladiny přidávají pivovarské kvasnice a začíná hlavní proces kvašení. Pivo kvasí v otevřených kádích asi týden. "Zde na spilce vzniká v pivu vytoužený alkohol," vysvětluje sládek.

Naše exkurze končí v ležáckém sklepě, kam se mladé prokvašené pivo přečerpává a dozrává další tři týdny při teplotě kolem nuly. "Tady už můžeme ochutnat výsledek," vysvětluje sládek, zatímco čepuje pivo do půllitru.

V pivovaru vaří základní čtyři druhy piv - světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. K tomu paletu ochucených speciálů.

"Šlágrem je borůvka nebo višeň," odpovídá Krýsl na dotaz, které speciály si hosté nejvíc oblíbili.

Minipivovar s restaurací a penzionem funguje necelé dva roky. Pokud vše půjde podle plánu, na podzim se komplex rozšíří o pivní lázně, které se v Česku staly hitem.

Roční výstav, tedy objem piva, který zde uvaří, je zhruba 1 000 hektolitrů. Jen pro představu - největší český pivovar Plzeňský Prazdroj vyprodukuje za stejné období přes 10 milionů hektolitrů.

Purkmistr ale nemá ambici konkurovat velkým hráčům. Převážnou část výstavu prodá přímo ve své restauraci. Pivo se zde stáčí i do lahví nebo speciálních minisoudků. Vedle toho nabízí třeba také pivní kosmetiku.

"Tu si necháváme vyrábět u jedné kosmetické firmy," vysvětluje marketingový ředitel Petr Míč. Pochvaluje si, že na odbyt jde dobře. Prodávají se prý hlavně šampony nebo tělová mléka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Němcová

Pokles spotřeby piva Hostan zaznamenali v uplynulých letech šéfové obchodní skupiny Heineken, která znojemský pivovar vlastní. Končí tedy s investicí do technologií. Pokud skončí Hostan, nepřežije ani limonáda Zulu.

„Zatím nevím, jestli a kdy pivovar Hostan zavřeme. Je ale jasné, že už v Hostanu nebudeme investovat do technologií. V centru Znojma máme problémy s logistikou. Pivovar je v historickém jádru, nedostanou se do něj velká auta. Navíc omezuje návštěvníky rotundy a hradu,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Heineken v Česku Jiří Daněk na tiskové konferenci při právě probíhajícím brněnském veletrhu G + H a Vinex.

Podle něj to ale neznamená, že by se majitelé chtěli zbavit některých značek. „Čekáme, jak to rozhodne trh. Jsme v kontaktu se znojemskou radnicí a se starostou a jednáme o tom, jak bychom mohli odlehčit historickému jádru. Pokud bychom Hostan zavřeli, znovu by se zpřístupnily některé prostory rotundy a hradu,“ doplnil Daněk.

V Hostanu zatím pokračuje výroba sudového piva Hostan a nealko limonády Zulu. Lahvový Hostan už delší dobu plní linky brněnského pivovaru Starobrno. „Limonáda Zulu je zajímavý obchodní artikl. Vyrobíme jí padesát tisíc hektolitrů ročně. Nevím ale, jestli bychom v případě zrušení pivovaru s touto značkou pokračovali,“ dodal obchodní ředitel Heinekenu.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor a foto: Daniel Smola

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina - regionální produkt. Udělení certifikátu je podmíněno používáním surovin, které pocházejí z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Kvalitu piva REBEL potvrzuje také fakt, že je druhým rokem jedním z nejoceňovanějších piv České republiky. Při certifikaci pivo REBEL získalo maximální počet bodů za výjimečnou kvalitu,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Logo certifikátu Vysočina - regionální produkt bude pivovar uvádět na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.

Měšťanský pivovar v loňském roce zvýšil tržby o více než dvanáct procent na 100 milionu Kč. V roce 2008 zaznamenaly statistiky v celé České republice pokles prodeje sudového piva o téměř pět procent. „Naproti tomu náš pivovar dosáhl růstu tržeb právě zvýšeným prodejem sudového piva, kterého jsme prodali o osm procent více než předchozím roce. Pivo REBEL tak patří mezi několik málo značek, které na trhu Vysočiny významně posílily.

Nová výčepní místa přibila i v krajském městě Jihlavě a provozovatelé restaurací vnímají značku REBEL jako pivo, které jim při jejich podnikání pomůže přilákat nové hosty. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. jako poslední nezávislý pivovar na Vysočině vidí svoji budoucnost právě v nabídce vynikajícího regionálního piva, které vaří tradiční technologií typickou pro označení České pivo,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: i-Vysočina.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti ceny svojich pív nezvyšuje. Ak by považoval za potrebné upraviť distribučné ceny, urobí tak len v nevyhnutnom rozsahu a len na základe zmeny cien vstupov. Trhová trojka STEIGER nemá dôvod nasledovať postupy najväčších slovenských producentov piva, ktorí na marec 2009 ohlásili zvýšenie cien a to Heineken v priemere o 6,9 percenta a Pivovary Topvar o 6,3 percenta, čo zdôvodnili najmä rastúcimi nákladmi a infláciou. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Náš pivovar je prirodzenou súčasťou Slovenského trhu a nie je riadený zahraničnou centrálou vzdialenou tisíce kilometrov. Zmeny na trhu a reakcie trhu vieme preto vyhodnotiť nie len správne, ale hlavne operatívne a citlivo. Práve v ťažkých časoch hospodárskej krízy, musí byť pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nie luxusným tovarom. Tejto filozofii podriaďujem všetky cenové rozhodnutia, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý čo sa najviac prejavilo v roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo. Nasledujúce roky sa predaj na Slovensku každoročne znižoval. Paradoxne sa tak dialo aj napriek tomu, že pivo patrí medzi tovary s najnižší koeficientom rastu cien, v porovnaní s inými nápojmi. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky značné zdraženie sladovníckeho jačmeňa i chmeľu, cenami doteraz nehýbal“, konštatoval E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Druhé místo v kategorii světlý ležák si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl nošovický Radegast Premium. V kategorii nealkoholických piv pak stejnou příčku obsadil Radegast Birell. V soutěži probíhající v rámci veletrhu Pivex jsou odbornou porotou posuzovány pivní vzorky dodané pivovary. Degustace probíhá anonymně pod dohledem notáře. Pro Radegast je to jedno z mnoha potvrzení, že je nejlepším pivem na Moravě.

Do soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti.

V kategorii světlých ležáků získalo stříbrnou medaili pivo Radegast Premium, v kategorii nealko piv pak dokreslilo šťastný večer nošovického pivovaru 2. místo nealko piva Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák měl z úspěchu oprávněnou radost: „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel. Především díky zájmu našich spotřebitelů jsme přesvědčeni, že je Radegast nejlepším pivem na Moravě.“

Soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 je tradičním pivním kláním, které je považováno za jedno z nejvíce objektivních porovnání značek. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory senzorická hodnocení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Humpolecký pivovar Bernard loni díky rostoucímu prodeji utržil 328 milionů korun, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů. V pivovaru loni stoupl výstav o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Hospodářský výsledek za minulý rok činil 6,3 milionu Kč.

Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi, řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. Export se na loňském výstavu podílel více než 12 procenty. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent, více než polovina směřovala na Slovensko. Humpolecké pivo ale mohli ochutnat zákazníci i v řadě dalších zemí, například v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA.

"Velice slibný trh je ve Velké Británii," uvedl mluvčí. Díky úspěchu v soutěži tam Bernard vstoupil do sítě jednoho velkého obchodního řetězce, letos začíná v jeho obchodech prodávat i nealkoholické pivo. Mok bez alkoholu vaří Bernard jako jediný pivovar na Vysočině, a to od léta 2006, za hranicemi ho zatím prodává jen na Slovensku.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu Kč. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů Kč, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů Kč.

Zdroj: E15.cz

Kolaloku pijú nielen uvedomelí kovboji. Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú aj vo vyhnianskom pivovare.

Ostáva len dúfať, že mužov, ktorí alkohol vymenia za tento kultový nápoj, bude pribúdať.

„Počas jednej hodiny naplníme približne 50 súdkov nealkoholickým nápojom Kolaloka," vysvetľuje Emil Mihálik z vyhnianskeho pivovaru. Kultový nápoj vyrábajú už šiesty rok a jeho obľuba podľa Mihálika stále rastie. „Kolaloka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, uhasí smäd a osvieži, najmä v lete," dodáva Mihálik. Nápoj však neplnia do fliaš, len do súdkov, z ktorých sa potom čapuje. Pollitrák stojí 0,85 € (25,61 Sk). Kolaloku vymysleli tvorcovia slávnej paródie na western v roku 1964 v známom filme ju popíjal kladný hrdina Limonádový Joe. A hoci má Kolaloka bylinkovú, jemne citrusovú chuť, výrobcovia alkoholu sa zrejme o svoju existenciu obávať nemusia.

Paródia na kovbojky

Legendárny český film Limonádový Joe bol paródiou na kovbojky a westerny. Príbeh o krásnom kovbojovi, ktorý pije len kolaloku, je vždy upravený v snehobielom obleku a hladko víťazí nad protivníkmi, u divákov zaznamenal obrovský úspech. Vo filme ho stvárnil český herec Karel Fiala. Na XII. medzinárodnom filmovom festivale v San Sebastian získal Limonádový Joe ocenenie Strieborná mušľa.

Zdroj: Čas.sk

Prezident Slovenskej republiky Ivan Gašparovič dnes navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Počas svojej návštevy sa zaujímal nielen o proces výroby piva, ale aj o investície a ľudí zamestnaných v topoľčianskom závode.

Ivan Gašparovič dnes po prvýkrát počas svojho funkčného obdobia na poste prezidenta Slovenskej republiky navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Slávnostne ho privítali Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. a Jozef Špirko, manažér závodu. Hovorili spolu nielen o aktivitách spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. na slovenskom trhu, ale aj o rozsiahlych investíciách, ktoré už priniesla od svojho vstupu do pivovaru skupina SABMiller, ktorej topoľčiansky pivovar patrí.

Ivan Gašparovič, vo svojej vtedajšej funkcii predsedu Národnej rady Slovenskej republiky, navštívil topoľčiansky pivovar po prvýkrát v júli 1995, kedy slávnostne uviedol do prevádzky novú linku na stáčanie piva do fliaš. Tá dodnes patrí medzi najmodernejšie na Slovensku. V roku 2004 navštívil ako kandidát na prezidenta SR pivovar Topvar po druhýkrát. Dnešná návšteva je však prvou počas jeho pôsobenia na poste prezidenta SR.

Od poslednej návštevy prezidenta sa v pivovare Topvar zrealizovalo množstvo pozitívnych zmien, medzi jednu z najvýznamnejších patrí aj vstup skupiny SABMiller v roku 2006. Tá od svojho vstupu preinvestovala nemalé finančné prostriedky do modernizácie a rozvoja pivovaru a značky Topvar.

„Pán prezident si počas svojej návštevy so záujmom prezrel výrobné priestory topoľčianskeho závodu, ktorými ho previedol skúsený obchodný sládok našej spoločnosti Ján Píry. Zaujímal sa o aj o technológie a celý výrobný proces v topoľčianskom závode. Počas prehliadky pivovaru sa tiež stretol so zamestnancami, s ktorými hovoril o špecifikách práce v pivovarníctve,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Topvar/omni

Sto patnáct tisíc korun rozdělilo vedení Pivovaru Černá Hora mezi pět talentovaných sportovců z Blanenska.

Podle mluvčího pivovaru Huberta Adámka se částka Grantu pro sportovce letos navýšila. „Abychom mohli podpořit více sportovců, navýšili jsme grant o patnáct tisíc korun,“ upřesnil Adámek. O peníze se v projektu, který má podpořit talentované sportovce, ucházelo patnáct jednotlivců a jedna sportovní dvojice.

„Komise složená z redaktorů regionálních médií, starostů a dalších významných osobností rozhodla o tom, že nejvíce peněz dostane atletka Jana Sotáková a biketrialista Václav Kolář,“ prozradil Adámek. Oba úspěšní sportovci z Blanska si nakonec domů odnesli šek na pětatřicet tisíc korun.

Další v pořadí skončila cyklistka z benešovského oddílu Moravec Nikola Hlubinková, kterou pivovar podpořil dvaceti tisíci korunami. Hned za ní se umístil tenista Tomáš Elisek a získal tak částku patnáct tisíc korun. Pátá s odměnou deset tisíc korun skončila několikanásobná mistryně republiky, plavkyně Silvie Rybářová.

Z pokladny pivovaru putují každý rok téměř tři miliony korun právě na podporu sportu v regionu.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

Reprezentační ples Pivovaru Pernštejn a.s., který se konal dne 14.02.2009 v KD Na Dukle, tak na tento den se spoustu lidiček těšilo. Ženy přemýšlely co obléct za róbu, jaký účes, střevíčky aby oslnily nejenom své drahé polovičky a muži měli jistě velkého těšíka že si dají pivko, proloží to sem tam nějakým panáčkem a budou celý večer debatit o ženách, fotbale, autech, politice …..a samozřejmě že se bude tančit, ale na to zas myslely spíše ženy.

Na ples byla přichystána bohatá tombola /dárkové balíčky, uzeniny, květiny, pytle s obilím, brambory a jako jedna z lákavých cen bylo divoké prase. Na začátek večera bylo připraveno předtančení a barmanská show. Celým večerem provázela v hlavním sále kapela Pernštejnka , Bingo band a v malém sále hrál DJ Kofola a ten to uměl rozjet….

Zahájení plesu se ujal jako každým rokem Ing. Karel Spilko, ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s.. Popřál všem pohodovou zábavu a ples v prvotním hudebním doprovodu Pernštejnky nabral na obrátkách. Následovalo předtančení, které bylo velmi líbivé a snad každý si v koutku duše přál umět také tak tančit.

Největší fronty se na začátku tvořily u prodeje a následně výdeje tomboly. Aby ne, ceny stály opravdu za to, si chviličku postát….pak už se jen pilo, jedlo, tančilo a zábava v plném proudu trvala do 02.00 hod. I přes pokročilou dobu se spoustě lidem domů nechtělo. Někteří více unavení putovali přímo do postelí a Ti vytrvalejší pokračovali za další zábavou. A co my jako zaměstnanci Pivovaru Pernštejn a.s.?... usínali jsme s dobrým pocitem na duši že se ples vydařil a moc se těšíme na ten další. Doufáme, že ti kteří byli na plese s námi také.

Zdroj: Pernštejn.cz

Ocenění udělené komisí Středočeského kraje potěšilo všechny pracovníky pivovaru Herold, je to další potvrzení že i v nelehkých podmínkách se dá vařit výborné pivo. Zvláště v dnešní době totálního reklamního útoku průmyslově vyráběných europiv je to vítané povzbuzení.

Hodnotící kritéria byla následující:

I. senzorické posouzení, chuť, vzhled, vůně apod.

II. použité materiály, suroviny a způsob výroby-technologická hlediska a způsob zpracování

III. design výrobku-označení, vzhled, ochrana před poškozením

IV. inovativnost ve zpracování - originalita, nebo tradice výrobku

Tak si na Heroldu pochutnejte, potěšte oko zlatavou barvou ve které je sluníčko, přičichněte k nádherné chlebové vůni a vychutnejte osvěžující říz chmele.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

* Jak to vidí generální ředitel Pivovaru Náchod

Nechci komentovat, zda je schválení prodeje pivovaru firmě LIF správné, nebo ne, jsem ale rád, že se konečně něco stalo. Až za rok či více let uvidíme, zda jsme učinili dobře. Každopádně máme za sebou téměř roční martýrium, na jehož konci se záměr prodat pivovar uskutečnil. Těch devět měsíců, kdy zamýšlený prodej procházel opakovaně a bez nějakého konkrétnějšího výsledku jednáními zastupitelů, bylo značně nervózních. A za takové situace, kdy není jasná budoucnost, je někdy těžké motivovat zaměstnance či udržet obchodní vztahy. Po verdiktu zastupitelstva už můžeme zase jet naplno. A třeba nám v tom pomůže i současný propad koruny, protože jsme hodně zaměřeni na export a loňské posílení koruny nás trochu postihlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

Svátek sv. Patrika bude probíhat ve dnech 13.03.-17.03.2009 v Pivovarském dvoře v Plzni - Černicích.

"Zvu Vás na svátek svatého Patrika v PURKMISTRU! Mám připraveno speciální irské menu, které můžete konzumovat za poslechu tradiční irské hudby. Sládek Petr Krýsl navařil speciální "zelený ležák 12% svatého Patrika". Zelené pivo stáčíme do lahví, džbánků čepujeme na výčepu přímo z tanku! Těším se na Vás!", říká Václav Pach, šéfkuchař.

Ve dnech svátků svatého Patrika jsou v pivnici připravené kvízové otázky, které budou slosovány. Pět z vás vyhraje pět džbánků zeleného piva Purkmistr 12%. Neváhejte a přijďte den svatého Patrika oslavit k nám!

Zdroj: Purkmistr.cz

O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, není pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....

Investice

Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračuje do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyrábí pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.

Rok 2008

Minulý rok se rakovnický pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. V současné době se rakovnický Bakalář dováží nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová

Lahodný mok bude do konce března k dostání poprvé i v Itálii a Španělsku.

Počet zemí, kde je tmavé pivo k dostání, se tak zvýší na třiadvacet. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ říká vedoucí exportu Budvaru Renata Pánková.

Od pondělka pak začal Budvar tento ležák vyvážet na Ukrajinu nejen v lahvích, ale nově i v sudech.

V roce 2008 se vývoz tmavého Budvaru meziročně zvýšil asi o pět procent. Tmavý ležák tvoří doplněk sortimentu Budvaru – na celkové výrobě se podílí asi dvěma procenty. Nejdůležitějším produktem je světlý ležák.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Dohnal

Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz

Miliony korun z Regionálního operačního programu Střední Morava získaly dva velkorysé projekty v šumperském regionu. V Hanušovicích díky krajským dotacím vyroste Muzeum historie pivovarnictví, Vikýřovice zase vylepší centrum obce.

Smlouvy o poskytnutí financí v pátek v hanušovickém pivovaru podepsal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD).

Regionální operační program, do kterého plynou peníze z Evropské unie, do roku 2013 rozdá sedmnáct a půl miliardy korun. Pro letošní rok bylo vybráno pět projektů. Kromě dvou zmíněných na Šumpersku se jedná také o revitalizaci náměstí v Uničově, rozšíření hotelu v centru Bouzova a rekonstrukci lázeňského zařízení ve Slatinicích na Olomoucku.

Muzeum věnované pivovarnictví bude v Hanušovicích otevřeno na konci příštího roku. Vybudováno bude v nevyužívané budově bývalé školy, zdaleka se ale nebude jednat pouze o poučnou expozici. V plánu je řešení celého prostoru, takže hned v těsné blízkosti muzea se bude nacházet také oddechová zóna, která bude sloužit především obyvatelům Hanušovic.

„Máme řadu zajímavých exponátů, které ale nemáme kde vystavit. V celém projektu jsme chtěli přispět také obyvatelům Hanušovic, pro které prostor bude tvořit oázu pěkné přírody. Ta ve městě zatím chybí. Počítáme například s vybudováním minigolfového a dětského hřiště, lidé budou moci využívat piknikovou louku. V prostorách muzea chceme otevřít také stylovou pivovarskou restauraci a prodejnu našich výrobků a suvenýrů,“ řekl předseda představenstva Pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Celková investice představuje čtyřiadvacet milionů, dotace z kraje činí čtyřicet procent.

Pro letošní rok regionální rada Olomouckého kraje rozdělila mezi pět žadatelů více než sto milionů korun.

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Hana Kubová | Kráceno

V pondělí 23. února zastupitelstvo města Náchoda rozhodlo o prodeji "městského stříbra" - náchodského pivovaru. Podobná rozhodnutí o prodeji vlastního majetku jsou celkem běžná a činí je vedení každého města. Proces, který tomuto konkrétnímu prodeji předcházel, však zdaleka běžný nebyl a jeho výsledek také není zrovna logický a běžný. Protože když se město vzdá částky 34 milionů korun, mělo by pro to mít opravdu dobré důvody. Město Náchod však žádné takové důvody nemá. I proto musí každého napadnout, jestli náhodou tedy ony "dobré důvody" nebudou mít někteří členové městského zastupitelstva.

Celý případ prodeje náchodského pivovaru se táhne již delší dobu a je od svého počátku minimálně podivný. Nejprve se město rozhodlo, že pivovar prodá bez jakéhokoli výběrového řízení. Zájemcem, který tuto nesoutěž vyhrál, byla společnost LIF, a. s. z Liberce s nabídkou 90 milionů korun za 100 procent akcií Pivovaru Náchod. Již v té době ale znalo vedení města nabídku jiné společnosti v téměř dvojnásobné výši. Poté, co se celá věc dostala na veřejnost a začalo se o ní velmi bouřlivě diskutovat, bylo město donuceno přímý prodej jednomu zájemci zrušit a přeci jen přistoupit k vypsání výběrového řízení. Přesto se ale pivovar opakovaně prodat nedařilo. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo prodej až při čtvrtém pokusu.

Do posledního výběrového řízení se přihlásili tři zájemci - jedna fyzická osoba, jejíž nabídka na první pohled podmínky nesplnila, dále společnost Pivovar HOLBA a. s. a již zmíněný LIF, a. s.

V podmínkách soutěže si město vyžádalo potvrzení vlastního i základního kapitálu uchazečů o pivovar ve výši minimálně 72 milionů korun. Nabídka společnosti Pivovar HOLBA, a. s. obsahovala pouze potvrzení výše základního kapitálu (209 tisíc), pro město to pak bylo jedním z důvodů, proč nabídku Holby vyřadilo. Město si nicméně mohlo snadno ověřit, že vlastní kapitál této společnosti je ještě vyšší než základní kapitál (jak už to tak většinou bývá). LIF, a. s. pak ve své nabídce uvedl výši jak základního, tak i vlastního kapitálu. Základní kapitál společnosti (20 milionů) ovšem nesplnil jednu z podmínek soutěže. Přesto LIF, a. s. vyřazen nebyl. Zajímavostí je také fakt, že tato firma předložila rozvahu z roku 2007.

Ačkoliv pro město byla dalším důvodem pro vyřazení vyšší nabídky společnosti Pivovar HOLBA, a. s. údajně nevyhovující forma potvrzení Komerční banky (KB) o připravenosti podílet se na financování nákupu Pivovaru Náchod, a. s., to, že LIF, a. s. místo potvrzení o blokaci 150 milionů korun na účtu pro účel nákupu pivovaru, předložil jen potvrzení o tom, že jsou tyto peníze k blokaci připraveny (až) po doručení smlouvy o blokaci KB, městu nevadilo.

Dalším důvodem pro vyřazení nabídky Holby byla některá ustanovení ve smlouvě, kterou Holba předložila. Ty však mohlo město jednostranným rozhodnutím změnit.

Zcela zásadní skutečností byla nabízená výše ceny - HOLBA nabídla 185 mil. Kč, LIF 150 mil. Kč. Rozdíl opravdu značný, vždyť částka 35 milionů korun v tomto případě tvoří o téměř 23 procent vyšší zisk. A výsledek výběru? Společnost HOLBA byla z formálních důvodů vyřazena a vyhrála společnost LIF. Přestože mělo město všechny důvody pro to, aby výběr zrušilo a znovu jednalo s oběma zájemci, protože formální podmínky nesplnil ani jeden z nich, byla vyšší nabídka vyřazena a již jednou "předvybraná" společnost může slavit úspěch. Přes svou povinnost chovat se jako řádný hospodář a pečovat o svěřený majetek, se vedení města rozhodlo pro menší zisk. Doufejme, že proto má opravdu dobré důvody - a že tyto důvody nespočívají v péči o vlastní majetek jeho představitelů.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výše nabízené částky za Pivovar Náchod ze strany společnosti LIF je o 61 milionů vyšší, než když se rada města pokoušela bez výběrového řízení prodat pivovar poprvé. Nabídka Holby je dokonce o 95 milionů vyšší, tedy více než dvojnásobná (čisté srovnání po započítání převodu části Hotelu U Beránka z pivovaru na město).

To jasně ukazuje, že vedení města na začátku z neznámých důvodů hrubě podcenilo cenu Pivovaru Náchod, a. s. a svým postupem mohlo připravit pokladnu města o několik desítek milionů korun.

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Petr Pakosta, senátor PČR