Pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku porušuje podle brněnského kulturního sdružení Kontext zákon o regulaci reklamy. Přestupkem mělo být pořádání srazu historických automobilů a zřízení koutku pro děti v pivovaru při pivním mistrovství.

"Zákon o regulaci reklamy výslovně stanoví, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar ale tento zákaz porušil, když zde uspořádal sraz automobilů," tvrdí Milan Berka z kulturního sdružení Kontext.

"Podle stejného zákona také nesmí být reklama na alkoholické nápoje zaměřena na osoby mladší osmnácti let a nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které tyto osoby oslovují," dodává.

Vedení Chodovaru se ale brání. "Nikdy jsme podobné problémy nemuseli řešit. Nejsem si vědom, že bychom podobnými akcemi porušovali nějaký zákon," reaguje ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Sdružení Kontext už odeslalo oficiální stížnost na živnostenský odbor Krajského úřadu v Plzni. "Od tohoto sdružení jsme zatím žádnou stížnost neobdrželi. Až k tomu dojde, budeme se jí zabývat," konstatuje mluvčí Krajského úřadu v Plzni Jana Filípková.

Podle právníka Vladana Ramiše by měly být pivovary opatrnější, především při pořádání akcí pro děti:

"Organizování srazu vozidel pivovarem asi nelze považovat za porušení zákona o regulaci reklamy. Při pořádání akcí pro děti by ale měl být každý pivovar opatrný, protože zde už ke kolizi se zákonem dojít může. Konečné slovo ale bude mít krajský živnostenský úřad," říká Vladan Ramiš.

Sraz automobilů uspořádal ve svém areálu předminulý víkend také Plzeňský Prazdroj. Podle zástupců pivovaru akce proběhla naprosto v souladu se zákonem.

"Nádvoří pivovaru je jedním z kulturních center Plzně a pořádáme zde řadu takových akcí. Plzeňský Prazdroj je členem Iniciativy odpovědných pivovarů a jako takový vždy konzultuje s právníky veškeré své reklamní aktivity nebo akce s dopadem na veřejnost. Stejně tomu bylo i v tomto případě a všichni zapojení právníci se shodli, že akce ve způsobu, jakým bude pořádána, vyhoví platné legislativě," uvádí za Prazdroj Lucie Roztočilová.

Sdružení Kontext podalo v minulosti stížnosti na několik pivovarů v zemi kvůli pořádání pivních soutěží, které údajně nabádaly k nadměrnému pití alkoholu. Se stížností sdružení uspělo v Jihočeském kraji, kde za pořádání soutěže dostal od krajského úřadu pokutu pivovar Platan. (iDnes)

Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)

Jedna z letošních největších investic Budějovického Budvaru má především pomoci snížit provozní náklady. Pivovar očekává návratnost prostředků investovaných do přestavby pastérů lahvového piva do šesti let.

České Budějovice, 18. července 2006 – V Budějovickém Budvaru zajišťují trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a jde o jednu z nejvyšších plánovaných investic v letošním roce. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečuje nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budějovický Budvar slibuje především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek.

Budějovický Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Ing. Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budějovického Budvaru.

Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohou nyní spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídí moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťuje sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny.

I rekonstruované pastéry zajistí produktům Budějovického Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která je u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplňuje Ing. Dalibor Čáp.

Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budějovickému Budvaru v loňském roce dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Pekingský soud podpořil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby, které podala společnost Anheuser-Busch, Inc. proti rozhodnutí čínské Známkové a rozhodčí komise (China Trademark and Adjudication Board - TRAB). TRAB už loni v červenci povolil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Budějovickému Budvaru se tak otevírá cesta k definitivní registraci ochranných známek a tím i k potenciálnímu vstupu na čínský trh.

Pekingský soud (1'st Intermediary People's Court in Beijing) vydal významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti Anheuser-Busch, Inc. proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB - China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její loňské rozhodnutí, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nejsou ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastní americká firma.

„Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. V současné době Budějovický Budvar do Číny nevyváží právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká – zhruba 20 l na hlavu – je do roku 2010 je očekáván nárůst konzumace piva v Číně o 30%.

Spor v Číně trvá devět let. Budějovický Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se Anheuser-Busch odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budějovickému Budvaru. Anheuser-Busch následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí. Budějovický Budvar je ve sporu pouze vedlejším účastníkem s právem předkládat soudu vyjádření a důkazy. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné a americká strana se proti němu ještě může odvolat. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel, říká: „Partnerství Velkopopovického Kozla a Zoo Praha rozšiřuje sponzorské aktivity značky v regionu Prahy a středních Čech. Stejně jako zoologická zahrada je i Velkopopovický Kozel dynamicky se rozvíjející značkou, která stále získává na oblibě a popularitě. Jsme rádi, že můžeme svým sponzorským příspěvkem, ale i náměty na společné aktivity podpořit další rozvoj tak příjemného místa odpočinku, jako je právě pražská zoo.“

Pro návštěvníky Zoo Praha je připraveno několik prodejních míst, kde si mohou s Velkopopovickým Kozlem vyhodit z kopýtka. Ve chvílích aktivního odpočinku je tak návštěvníkům Kozel nablízku.

Citace - ing. Vít Kahle: „Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!“ (Web Kozel)

Cinkání skleněných lahví na neuvěřitelně rychlých plnicích linkách a všudypřítomná typická vůně chmele a piva nejsou jediným, co utkví člověku v paměti při návštěvě pivovaru v Krušovicích na Rakovnicku. Na první podled patrné je to, že ve výrobě piva se pohybuje překvapivě málo lidí. Ve varně potkáte jediného, stejně tak jako ve velké chladné hale, kde pivo kvasí. Desítka pracovníků pohromadě, což je na zdejší poměry opravdu hodně, se pohybuje na linkách, kde se pivo plní do lahví, sudů či plechovek. „Dohromady ve výrobě pracuje kolem 70 lidí zbytek ze tří stovek zaměstnanců se zabývá prodejem, distribucí a ostatní administrativou,“ vypočítal průvodce pivovarem a jeho mluvčí Vlastimil Bradáč. Letos slaví pivovar nesoucí název Královský 425 let od svého založení. Jakoby k narozeninám mu v americkém Seattlu na prestižní světové degustační soutěži World Beer Cup dali velmi cenný dárek. Krušovický ležák Imperial vyhrál ve své kategorii mezi takřka čtyřiceti konkurenty z celého světa zlatou medaili.

Rudolf by zíral

Historie krušovického pivovaru je svázaná s králem a císařem Rudolfem II. Z jeho doby jsou tady zakládací listiny pivovaru, jinak nynější pivovar příliš starobyle nevyhlíží. Dřevěné a mosazné pivovarnické nádoby jsou nahrazeny nerezovou ocelí, z modernizované a automatizované výroby se lidé přesunují do oddělení marketingu.

Zatímco výroba tak běží skoro „sama“, složitější je na dnešním přeplněném trhu výrobek prodat. Co se nezměnilo, je recept a stále tytéž čtyři suroviny - slad, chmel, voda a pivovarnické kvasnice.

„Dříve platilo, že kvalita piva byla závislá na kvalitě vody. Dneska ji ale dokážeme upravit tak, že její vstupní kvalita už není rozhodujícím faktorem,“ řekl Bradáč.

Vody je ovšem v pivovaru obrovská spotřeba, ačkoli se také výrazně snižuje. Na jeden litr piva se při celém průběhu výroby spotřebují čtyři litry vody. Ve dnešní době přitom tento pivovar vyrábí ročně kolem 870 tisíc hektolitrů piva, z nichž se více než 40 procent exportuje zejména do Německa, Ruska a dalších více než dvaceti zemí. (Právo)

Pohled ředitele pivovaru

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci letos slaví 540 let svého založení.

„Při této příležitosti se 29. července od třinácti hodin uskuteční Slavnosti piva s kulturním programem,“ říká ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

* Komu jsou oslavy určeny?

Oslavy jsou koncipovány jako setkání skutečných milovníků našeho piva a kraje Sedlčanska. Organizačně se pro tuto akci držíme zásady „Místní pivo pro místní lidi s místní kulturou“. Většina účinkujících tak pochází z nejbližšího okolí. Chceme, aby se zde potkali sousedé a popovídali si u dobrého piva, jídla a muziky.

* Jaký program jste připravili?

Během odpoledne a večera vystoupí Dechovka Míly Nováka, Talisman, reMIX, Ginevra nebo Klasik, připraveny jsou soutěže pro děti či rodeo bizon. Večer pak bude rocková zábava s kapelami Second Hand Band a Marshband.

* Pustíte návštěvníky do pivovaru? Zastavíte výrobu?

Hlavní hudební program se bude odehrávat uprostřed pivovaru. Výrobní prostory budou uzavřeny, výroba běží nepřetržitě 24 hodin.

* Kdy za těch 540 let prožíval pivovar nejhorší a naopak nejlepší období?

Hodně špatného si prožil s celým Sedlčanskem během třicetileté války při drancování švédskými vojsky. V průběhu první světové války dokonce přestal kvůli nedostatku surovin a energie vyrábět. Paradoxně se pivovaru nejlépe dařilo vždy po dlouhodobých válkách, kdy byl pivovarský provoz značně zrekonstruován a zmodernizován. (MF Dnes)

Švédsko, Německo, Francie, ale třeba i Austrálie. I v těchto zemích znají chuť nymburského piva. Za posledních pět let se vývoz zlatavého moku do zahraničí zdvojnásobil. V prvním pololetí vyprodukoval pivovar 76 500 hektolitrů piva. "Stále platí, že nejdůležitější je pro nás polabský region," uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák. Přesto 22 procent produkce směřovalo do zahraničí. "Máme třeba jednu specialitu ve Švédsku. Dovážíme tam pivo pravidelně pro jednu firmu. V tamním hotelu jiné pivo nevedou. Tvrdí, že vaříme nejlepší pivo na světě," pochlubil se Benák. Za hranicemi se nymburské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer. Při vývozu se pivo speciálně upravuje, aby se prodloužila jeho trvanlivost. V pivovaru funguje několik týdnů nová stáčecí linka, která díky jiné technologii umožňuje plnit více druhů lahví. (Nymburský deník)

Tropická vedra posledních dní zvyšují spotřebu piva ve sklárnách. U tamních hutí teplota běžně dosahuje 80 stupňů Celsia a v současných parnech stoupá ještě výš. Tradičně proto skláři doplňují tekutiny právě pivem.

"Běžně vypijí šest až sedm osmistupňových piv, v takových vedrech ale většinou ještě o jedno dvě více," řekl majitel sklárny v Harrachově na Semilsku František Novosad.

Harrachovská firma už několik let vaří především pro skláře vlastní osmistupňové pivo, součástí areálu je malý pivovar.

"Na vedro musíme myslet se zhruba dvouměsíčním předstihem, tak dlouho musí pivo ležet ve sklepích," řekl Novosad. Už na konci května jsou proto sklepy plné, aby produkce stačila poptávce.

Harrachovští skláři mají podle Novosada také velkou výhodu, že mají pece v dost prostorné hale, která umožňuje poměrně dobré odvětrávání. Při extrémních teplotách mají navíc ještě jednu přestávku.

"Myslím, že moji dva psi snášejí současná vedra mnohem hůře než skláři," poznamenal Novosad. Jeho dva ovčáci jsou podle něj nejspokojenější v zimě, kdy díky hustému kožichu klidně přespí i venku na sněhu. "V těchto vedrech leží většinou ve stínu na betonu a odmítají se pohnout," dodal majitel sklárny.

Spotřebu piva zvyšují také skláři ve firmě Ajeto v Lindavě na Českolipsku. (Liberecký den)

S odstupem času si uvědomuji, že to nebyl asi nejšťastnější nápad. Naložit dodávkový vůz osmi zdatnými pivaři a vyvézt je na okružní cestu po nových lašských minipivovarech. Zatímco na Hukvaldech a v Příboře ještě zdatní borci při konzumaci objektivně diskutovali o kvalitách čepovaných truňků, v Kopřivnici se začaly jejich degustační názory rozcházet, přičemž původně stimulující argumentace se místy zvrhávala až v divokou hádku. Do objektu nedávno otevřeného štramberského městského pivovaru již celá skupina dorazila ve stavu zjevného alkoholového vyčerpání.

Asi polovina borců usnula už při prvním půllitru místy přímo na stole v restauraci, místy na lavičce před historickou budovou. Byla to velká škoda. Štramberský restaurační pivovar je bezpochyby nejsličnější provozovnou svého druhu nejen v našem regionu. Zatímco ostatní sousední minipivovary byly vybudovány svépomocně a podomácku, technologie toho štramberského byla dodána vyblýskaná na klíč. Interiér stylové pivnice působí útulným dojmem a pivo, uvařené přímo v jejich prostorách, se tam pije takřka samo.Tento blahoslavený štramberský podnik, který nedávno oslavil prvý rok své existence, pořádá, nebo se alespoň účastní nejrůznějších akcí, které se často konají na historickém štramberském náměstí, přímo před vchodem do restaurace. Středověké město Štramberk bylo v minulých letech zrekonstruováno. Na půvabném náměstíčku, které lemují tradiční budovy pekařství, obecní hospody a lokálního hotelu, snad chybí jen městská šatlava a postava obecního blba. Ten by vysedával v pivovarském šenku, propíjel charitativní almužny a příležitostně by se nechal najmout místní tajnou policií, které by pravidelně donášel, kdyby někdo řekl, že předseda vlády Paroubek je vůl a že to nevyhrajem.

Za povšimnutí bezpochyby stojí vztah štramberských občanů k tatarskému etniku. Zatímco obyvatelé této vzdálené autonomní oblasti jsou v povědomí zbytku populace jako průkopníci syrového bifteku a světlé omáčky bohaté na cholesterol, Štramberáci již po několik století na počest tatarské invaze pečou vyhlášené cukrovinky s poetickým názvem štramberské uši. Nedávno bylo onomu výrobku dokonce mezinárodně přiznáno tzv. místo původu, což znamená, že obdobný produkt se nesmí takto nazývat, ať je zhotoven na britských ostrovech nebo v sousedním Lichnově.

Štramberské uši se pochopitelně na jídelníčku městského pivovaru vyskytují, a to vylepšené šlehačkou a ovocem, avšak je radno je zakousnout až jako dezert po chutném pivním menu, které je zde velice rozmanité. Ačkoliv smažené škvarky, sádlo či tučné vepřové nepatří k dietním potravinám, doporučovaným puritánskou lékařskou obcí, štramberský původní ležák Trubač po nich do žíznivého hrdla klouže jak po namydleném tobogánu.

Jaké vlastně je štramberské pivo? Přijatelnou hořkostí potěší i ženy, má spíše sladovou příchuť a kvásek než výrazné chmelové aróma a ve své tmavé formě trochu připomíná sladší irské stouty než-li kvazi-populární melasy česko-afrických alchymistů. A myslíte-li si, že trnky do piva nepatří, přijeďte do Štramberka ochutnat některý z pivních speciálů. Ať slúží!! (Listy moravskoslezské)

Ze 45. ročníku Mezinárodní soutěže kvality Monde Selection konané v Belgii v Bruselu si značka Radegast přivezla hned dvě stříbrné medaile. Z 230 značek piv ocenila odborná porota stříbrem pivo Radegast Premium a Radegast Original. Z loňského ročníku přivezl Radegast zlato za Radegast Premium a stříbro za Radegast Originál. Velký úspěch zaznamenává v této soutěži pivo Radegast Premium, které získalo ocenění čtyřikrát po sobě – třikrát zlato a jednou stříbro. V letošním roce je to pro značku Radegast druhé ocenění po bronzu za Radegast Premium na největší profesionální pivní soutěži na světě Australian International Beer Award. V kategorii piva se letošního ročníku účastnilo 80 pivovarů ze 49 zemí světa, které přihlásily více než 230 značek piv. Pivní vzorky podrobila devítičlenná odborná porota laboratorní analýze a senzorickým testům. Posuzovala např. chuťové vlastnosti piva, vzhled i grafické ztvárnění etikety. (Zboží a prodej)

Speciální kvasnicové pivo už čeká v tancích pivovaru Ostravar, až se jeho brány v sobotu otevřou po roce pro návštěvníky.

Pivovar uspořádá v sobotu už poosmé takzvané Slavnosti pivovaru Ostravar a opět pozval několik kvalitních kapel z Česka i Slovenska.

„Letos budeme mít kapely, které aktuálně posbíraly na Slovensku a v České republice sedm různých cen v hudebních anketách,“ řekl manažer Pavel Barvík.

Tisícům návštěvníků tak při letošních slavnostech pivovaru zahraje Lenka Dusilová, Peha, ostravské Kuličky štěstí, Mňága a Žďorp a jako hvězda večera kapela No Name.

Například loni navštívilo tyto slavnosti téměř deset tisíc lidí.

Organizátoři se letos rozhodli ponechat ceny na loňské úrovni, takže za jeden žeton dostane návštěvník slavností jedno pivo. (MF Dnes)

Nahlédnout zblízka do tajů výroby piva a nasát neopakovatelnou atmosféru míst, kde zlatavý mok vzniká, mají návštěvníci zatím jediného malého pivovaru s šenkem. Nový hostinec byl otevřen v olomoucké Riegerově ulici, kde byla kdysi navštěvovaná vinárna. Místní Svatováclavský pivovar se může pochlubit širokým sortimentem pěnivé chmeloviny. Nabídka zahrnuje "obyčejnou desítku" i pšeničný "Weissbier". "Nabízíme hostům několik druhů piv. Při významných příležitostech jsme připraveni uvařit také vícestupňové speciály. Prostor dostávají i ochucená piva," prozradila majitelka zařízení Renata Kubíková. Zajímavostí jistě je, že během vaření se konečný produkt chemicky nekonzervuje. "Naše pivo je kvasnicové. To znamená, že neprochází filtrací a je podáváno výhradně v přirozeném stavu bez pasterizace," dodala Kubíková. (Olomoucký deník)

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR je Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z litovelského pivovaru vařené klasickým postupem.

„Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí za to, uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Pivovar vaří nealkoholické pivo Free od roku 1999, jeho roční výroba činí přes 10 500 hektolitrů. „Používané technologické postupy jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný. (Právo)

Fandové znojemského piva mají svátek. Poté, co včera mnozí z nich odvolili, vydali se na pivní slavnosti, které se konají v areálech znojemského pivovaru Hostan a přilehlého hradu.

Spojit volební den s posezením u piva a dobré muziky mohou lidé i dnes, kdy patnácté Slavnosti piva Hostan vrcholí. „Speciálně pro tuto příležitost připravil pivovar Hostan kvasnicové pivo, které normálně v jeho sortimentu není,“ uvedl Aleš Řiháček ze společnosti Starobrno, jíž pivovar Hostan patří. Místo konání slavností od včerejška lemují výčepní pulty i stánky s grilovaným masem a dalšími specialitami. Pro příznivce nealkoholických nápojů je připravena přírodní sudová limonáda Zulu, která se ve znojemském pivovaru vyrábí od loňska.

Návštěvníky čekají i letos tradiční pivní soutěže. Mezi nejatraktivnější patří držení naplněného tupláku na čas, soutěž o největší pivní pupek či pivní štafeta.

Na dvou připravených pódiích hrají jak místní hudební kapely, tak i přední tuzemští muzikanti. Dnes zazpívají například Ready Kirken, Ivan Hlas, Dalibor Janda či kapela Arakain. Včera to byla skupina Mňága a Žďorp, Petr Bende nebo Tereza Kerndlová.

„Tradičně velký úspěch bude mít i závěrečný ohňostroj, který začíná ve tři čtvrtě na deset,“ zve Řiháček. I přes včerejší dešťové přeháňky organizátoři doufají, že akci navštíví podobný počet lidí jako loni, kdy padl návštěvnický rekord. Na slavnost tehdy dorazilo zhruba dvanáct tisíc návštěvníků. Přitom i před rokem pršelo. (MF Dnes)

Chceme, aby lidé v našem regionu našli sport, kulturu a kvalitní služby, říká majitel pivovaru Jiří Fusek.

Unikátní projekt zaměřený na přilákání dalších turistů do regionu připravila blanenská a boskovická radnice společně s pivovarem Černá Hora. Trojlístek dokonce chystá „Dohodu o spolupráci při propagaci regionu - turistické destinace Moravský kras a okolí“, která je připravená k podpisu už příští úterý.

„Nechceme jenom vařit pivo a nutit turisty, aby během návštěvy regionu několik litrů piva zkonzumovali. Chceme pro ně vybudovat i vhodné zázemí a infrastrukturu, to je klíčové,“ vysvětluje Jiří Fusek, majitel pivovaru Černá Hora a současně prezident českého i evropského Svazu malých nezávislých pivovarů.

* Co chystaná dohoda s Blanskem a Boskovicemi přinese?

Vždy jde o konkrétní věci, které sice pivovar nějak reprezentují, ale současně znamenají zlepšení komfortu místních i nové služby pro turisty. Rozhodně to nejsou akce typu „Vypij dvacet piv a dostaneš jedno zdarma“. Hlavně jde o podporu sportu a jednotlivých klubů, nákup nového vybavení, které potřebují, podporu kulturních akcí, ale i budování nových zařízení.

* Myslíte, že občerstvení není dost?

Chceme, aby zde byla zařízení, které nabízí nejen občerstvení, ale i jiné služby, jenž pomohou rozšířit turismus v regionu. Na mysli mám sportoviště a kulturně-společenská centra s vlastním programem a kvalitními službami. A v neposlední řadě i dostatečnou ubytovací kapacitu. Proto rekonstruujeme Hotel Závrší v Olešnici, v Letovicích opravujeme centrum Karlov, kde by měl vyrůst squash, bowling, či kinokavárna, nové sportovní centrum s ubytovacími kapacitami připravujeme také v Tišnově či ve Svitavách. A samozřejmě se snažíme podporovat i stávající střediska fungující pod naší hlavičkou.

* Co turistům nabízíte už nyní?

Nejenom tradiční exkurzi pivovaru či českou kuchyni, důraz klademe právě na onu spjatost s regionem. Pro turisty připravujeme cesty po celém okolí, propagujeme ale i finančně podporujeme turistická lákadla, jako je například Nový hrad u Adamova, boskovické westernové městečko, keltská osada Isarno u Letovic a další. Do nejrůznějších aktivit ukládáme ročně miliony korun, budujeme ale i propojení jednotlivých míst.

* Máte na mysli novou pivní cyklostezku?

Přesně tak. Pivní cyklostezku včetně vlastního značení jsme zatím vytvořili na trase mezi Brnem a Černou Horou. Pokračujeme ale dál, chceme totiž propojit i Lysice, Letovice, Olešnici, Poličku, Svitavy, Boskovice a Blansko a tím také všechny hlavní památky a atrakce, které region nabízí. A právě celou tuto trasu doplňujeme i zmíněnými zařízeními pro turisty.

* Myslíte si, že pivní cyklotrasa může být konkurentem úspěšných vinařských stezek na jihu regionu?

Úplně srovnávat obě věci nemůžeme. Jakkoliv mám dobré víno rád, musím říci, že oproti vinařům nemáme státem vytvořené stejné podmínky a rovnocennou podporu. Na naše cyklostezky či propagaci našich výrobků v zahraničí nám nikdo nepřispívá. Právě tradiční české pivo má přitom díky svému jménu v zahraničí obrovský potenciál přitáhnout turisty. A ti zde pak logicky nebudou pouze pít. Měli bychom umět prodat to, co umíme, a v čem jsme světovou jedničkou. Proč bychom toho nevyužili, aby z toho všichni profitovali.

* Proč jste se vlastně k podobné spolupráci rozhodli?

Chceme ukázat, že dohoda mezi starosty a takovým malým podnikem, jako je náš pivovar, je možná. Stejně jako spolupráce při vytváření doplňkového programu pro návštěvníky regionu. I když jako prezident spolku malých pivovarů mohu říci, že jsme první pivovar v republice i celé Evropě, který zařízení pro turisty sám buduje.

* Myslíte, že je to dáno nějakým výjimečným poutem mezi vaším pivovarem a jeho okolím?

Kde jinde se mohou pochlubit tím, že v malé vesničce jakou Černá Hora je, se už pět století bez přerušení průmyslově vyrábí pivo a s tím spojené umění se předává z generace na generaci? Vždyť nezaměstnanost je zde 5,6 procent, jedna z nejnižších u nás. My navíc už pět set let spolu s celou obcí využíváme také jediný vodní zdroj, místní studnu. I to je unikátní spojení.

***

* Černohorský pivovar Už od 13. století se v Černé Hoře, která ležela na křižovatce dvou obchodních cest, z Brna do Čech a z Tišnova do Blanska, vařilo pivo. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1530, kdy místní panství vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později, kdy sestry Černohorské prodávaly panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem. V roce 1597 získali celé panství i s pivovarem do rukou Lichtenštejnové, Karel Eusebius z Lichtenštejna potom v roce 1680 celý starý pivovar velmi důkladně opravil.

Téměř celý pivovar vyhořel v roce 1802, trvalo řadu let, než se jej podařilo znovu obnovit. V roce 1859 pivovar koupili Friessové, 1971-1973 nechal August Friess vedle původního pivovaru postavit nový pivovar a hospodu, starý pivovar byl upraven na sladovnu. Poprvé v 60. letech a potom znovu na sklonku 19. století se vlastníci pivovaru rozhodli jej pronajmout. Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře vznikla v roce 1896. Získala pivovar do nájmu od Augusta Friesse na dvacet let, v pivovaru se zlepšila organizace a postupně se také začala rozšiřovat výroba.

Akciová společnost v roce 1923 koupila pivovar i sladovnu od jejich tehdejšího majitele Mořice Friesse. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do Středomoravských pivovarů se sídlem v Brně, v roce 1960 potom do Jihomoravských pivovarů. 11. září 1996 pivovar koupil dnešní majitel Jiří Fusek, respektive jím založená akciová společnost Pivovar Černá Hora. (MF Dnes)

Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízí nově otevřený Šenk u prokuristy v Pivovaru Černá Hora. Pod vedením místního sládka si v něm totiž může každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti.

„V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal předseda představenstva černohorského pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si jej u nás každý může vypít anebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodává Fusek.

Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, bude však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikne i jakási pokusná laboratoř pro samotný pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětluje Fusek.

První experiment už mají místní pivovarníci za sebou. Před třemi týdny, které běžné dvanáctistupňové pivo potřebuje ke kvašení, vyrobili první várku podle tradičního receptu. Nyní jej ochutnali. „Musel jsem hledat v archivech, zkoušel jsem do piva přidávat různé přísady, experimentoval jsem. A stojí to za to,“ pochvaluje si sládek Vlastimil Zedek. (MF Dnes)

Naďa Urbánková si bude každé sobotní prázdninové odpoledne povídat se svými přáteli v klášteře premonstrátů v Želivě nedaleko Humpolce. První ročník letního festivalu rozhovorů a písniček Želivské unisono se koná pod patronací bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Devadesátiminutový komponovaný program začíná vždy v 15:00 a návštěvníky jím spolu s Naďou Urbánkovou, pětinásobnou československou zlatou slavicí, bude provázet i její dcera, rovněž zpěvačka, Jana Fabiánová a Milan Dvořák, klavírista a hudební skladatel. Hosty prvního večera, který proběhne v sobotu 8. července, budou Václav Vydra a Jana Boušková.

Kromě kulturního programu si hosté kláštera mohou posedět v klášterní cukrárně, která nabízí mimo jiné i mnišský speciál - 15° pivo a pro jemnější povahy i pivo medovinové a višňové, které se vaří přímo v klášteře.

„Mé pozvání na festival přijali lidé, kterých si osobně moc vážím, jejichž humor a moudrost mě povzbuzuje. Těším se na chvíle, které spolu strávíme v želivském opatství,“ říká Naďa Urbánková, která má kraj okolo Želivu, kterému se říká „údolí štěstí“, moc ráda a dokonce se sem chce letos přistěhovat.

Na koho se tedy mohou návštěvníci o prázdninových sobotách těšit?

8.7. Václav Vydra a Jana Boušková

15.7. Martha a Tena Elefteriadu

22.7. Václav Neckář s bratrem Janem

29.7. Jiřina Jirásková

5.8. Emilia Zimková – slovenská spisovatelka a herečka (námět + hlavní role ve filmu Pásla kone na betóne)

12.8. Jozef Golonka – československá hokejová legenda šedesátých let

19.8. Miloslav kardinál Vlk

26.8. Jana Kociánová – slovenská zpěvačka

„Program bude probíhat v secesním sále s krásnou stropní malbou od Mikoláše Alše, která znázorňuje všechny české svaté a dala tak celému sálu jméno České nebe,“ říká bratr Gottschalk.

Klášter Želiv je jedním z nejstarších českých klášterů - byl založen roku 1139, dnes je však barokně přestavěn. Barokní přestavbu kostela v roce 1712 realizoval proslulý architekt Giovanni Santini. Jeho okolí je velmi malebné a zejména údolí Želivky, kterému se říká „údolí štěstí“, je jako stvořené k odpolední procházce či výletu na kole. Přímo v klášteře je penzion, ve kterém za dvoulůžkový pokoj se snídaní zaplatíte 560,-.

Želivské prázdninové léto bude zahájeno již v sobotu 1. července večerním monodramatickým představením Emilie Zimkové. Představení začíná ve 20.00 v opatské zahradě. V neděli pak bude Emilie obsluhovat hosty, kteří zavítají do klášterní cukrárny.

Želiv se nachází nedaleko Humpolce, asi 100 km od Prahy. Nejjednodušeji se sem (z Prahy) dostanete autem, exit 81 brněnské dálnice, ale i autobusy jezdí často. (CzeCot)

Osmnáct set hektolitrů. Právě takový objem zlatavého moku chtějí letos vyrobit ve velkomeziříčském minipivovaru. Pivo Harrach se ve městě teší poměrně velké popularitě. Jeho kvality byly oceněny také na pivních slavnostech. Světlé i tmavé pivo vyrábí ve Velkém Meziříčí od roku 2004 podnikatel Lubomír Jurek. Produkce je určena hlavně pro vlastní hotel a restauraci. V loňském roce se v pivovaru uvařilo devět set hektolitrů Harrachu. "V roce letošním bychom chtěli vyprodukovat zhruba dvojnásobné množství piva," nechal se slyšet Jurek. Podle jeho vyjádření se v poslední době hodně rozběhl prodej malých pětilitrových soudků, které si lidé nosí k nedělnímu obědu. Speciální vícestupňové pivo čepují také některé místní restaurace. "Párkrát už jsem místního Harracha pil. Myslím, že je dobře, když tady můžeme pít takovou specifickou značku piva," myslí si Václav Pecháček z Velkého Meziříčí. (Noviny Žďárska)