Rodinný minipivovar Pacov chystá Pacovskou vánoční medovou. Čtrnáctiprocentní nefiltrované a nepasterizované pivo má u zákazníků úspěch. Pivovar prodává speciální zlatavý mok v jedno nebo dvoulitrových skleněných džbánech, případně PET lahvích s logem pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za prvních deset měsíců letošního roku se za hranice vyvezlo přes 25 000 hektolitrů nejprodávanějšího českého tmavého piva, Velkopopovického Kozla Černého. Téměř polovina exportu přitom putuje pouze do jednoho státu, Finska. Celkový nárůst proti stejnému období loňského roku činí téměř 22%, což představuje 4500 hektolitrů. Největším novým odbytištěm se stala Jižní Korea, kam putovalo téměř 600 hektolitrů.

Zdaleka nejvyšší exportní prodeje jsou tradičně ve Finsku, kde se letos doposud prodalo přes 12 000 hektolitrů Velkopopovického Kozla Černého. Ve Finsku je toto pivo dokonce nejpopulárnější importovanou značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv. Významným trhem pro středočeský pivovar je také Rusko s téměř 3 000 hektolitry. Mezi další země s odbytem větším než 1 000 hektolitrů patří Německo, Izrael, Ukrajina a Bělorusko. Celkem se Černý Kozel exportuje do 23 zemí na třech kontinentech.

„V letošním roce jsme začali Velkopopovického Kozla Černého vyvážet do několika dalších zemí. Novými odbytišti se staly například Chorvatsko, Švédsko, Švýcarsko, nebo Jižní Korea. Ta se stala také největším novým a celkově devátým největším odběratelem tmavého popovického piva,“ vypočítává Jiří Fusek, vrchní sládek Velkopopovického Kozla. Při pohledu na procentuální nárůst exportů je pomyslným skokanem roku ve spotřebě černého popovického piva Litva. Prodejní čísla se zde proti předešlému roku zdvojnásobila.

Velkopopovický Kozel Černý je od roku 2000 jediným tmavým pivem v portfoliu Plzeňského Prazdroje, a. s. Za hranicemi si ho ale neoblíbili náhodou, o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Nejčerstvější úspěch si Kozel Černý připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards, kde v kategorii tmavých piv letos získal stříbrnou medaili.

Finsko - pivní kultura v zemi, kam se vyváží nejvíce Černého Kozla

V supermarketu je možné zakoupit pivo nejvýše s 4,4% alkoholu. Silnější piva jsou výrazně dražší a dají se pořídit pouze ve specializovaných prodejnách Alko, což je jediný prodejce silného alkoholu ve Finsku. V Alku se nakupuje veškerý silnější alkohol pivem a vínem počínaje a vodkou konče.

Ve Finsku jsou velmi populární „třetinky“ piva a typicky třetinky v plechovkách. Na skleněné obaly narazíte málokdy. Nutno ovšem dodat, že plechovky jsou ve Finsku zálohované. V restauracích se pivo čepuje do sklenic také převážně s objemem 0,33 l. Ceny jsou však o poznání vyšší než u nás a pohybují se vysoko nad 100 Kč. Ve spotřebě na hlavu se Finové tradičně umísťují kolem desátého místa se zhruba poloviční spotřebou proti Čechům.

Pokud jde o tradiční finská piva, chutnají velmi podobně jako české výčepní ležáky a populární jsou i černá piva. Možná právě proto dosahuje Kozel ve Finsku takové oblíbenosti. Velkopopovický Kozel se však liší svou nižší stupňovitostí a tím také lepší pitelností. Na Finský trh byl uveden již v roce 1995. Kozel je ve Finsku vnímán jako prémiové pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nové, podle původních receptur vyráběné pivo, budou moci už brzy ochutnat lidé v Litoměřicích.

V těchto dnech vrcholí práce na soukromém minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v litoměřické Zítkově ulici. Majitelé pivovaru, manželé Sabina a Ondřej Žákovi, chtějí přivítat první hosty už v lednu, věří, že si v současnosti moderní druh restaurace s možností vidět výrobu piva najde své zákazníky.

„Nápad realizovat v Litoměřicích něco takového je hodně starý, nějaký čas zabralo vyřizování povolení a samotná stavba trvala zhruba rok. Původně jsme chtěli otevírat už na konci roku, nakonec se termín posunul na leden. První pivo uvaříme sice ještě letos, zákazníkům ho ale kvůli technologickým postupům budeme moci nabídnout až zkraje příštího roku,“ popsala situaci okolo soukromého pivovaru spolumajitelka Sabina Žáková.

Pivo nemá jméno

Zcela nový podnik se bude jmenovat Minipivovar Labuť a v nabídce má mít 11° a 12° světlé a také polotmavé pivo plzeňského typu. „Při výrobě projde pivo dvěma stádii kvašení, nebude obsahovat žádné konzervanty, vracíme se zde k původnímu vaření piva,“ řekla včera ve sklepeních hotelu Labuť Sabina Žáková.

Jak dodala, s manželem ještě nemají jasno o tom, jak se bude nové pivo jmenovat. Podle Žákové existuje možnost, že nechají novou značku pojmenovat samotné konzumenty. Nevyloučila ani jakousi anketu v podobném duchu, jako byla ta v případě výběru jména pro druhý litoměřický most přes Labe.

Kapacita 60 lidí

Prostory restaurace a pivovaru budou stylové, klenuté sklepení zdobí původní obnažené zdivo. Hosté, kterých se dovnitř vejde kolem šedesáti, budou sedět na dřevěných lavicích a v sezoně budou moci využít i venkovní zahrádku.

„Chceme, aby host, který sem přijde, poznal atmosféru výroby piva. Ucítí typickou vůni, která se před lety linula městem, když se vyrábělo pivo v litoměřickém pivovaru. Plánujeme také jakousi zážitkovou návštěvu pivovaru, kdy si člověk bude moci na vlastní kůži vyzkoušet se sládkem samotnou výrobu,“ popsala další záměry majitelů Sabina Žáková. Pivo tu bude vařit zkušený sládek se zkušenostmi od nás i ze zahraničí.

– Minipivovar Labuť se nachází ve sklepních prostorách bývalého stejnojmenného hotelu v Zítkově ulici v Litoměřicích

– ze začátku provozu má vařit 600 hektolitrů piva za rok

– kapacita pivovarské restaurace má činit 55 – 60 návštěvníků

V budoucnu prý není vyloučen ani další rozvoj bývalého hotelu Labuť, který kdysi býval vyhlášeným litoměřickým podnikem.

120 000 piv ročně

Roční produkce Minipivovaru Labuť má být v začátcích 600 hektolitrů piva, což znamená 120 tisíc půllitrů. Stáčení do lahví a následný prodej do obchodní sítě manželé Žákovi neplánují, některá speciální piva však chtějí stáčet do vlastních reklamních lahví.

Minipivovar nemá být klasickou restaurací, která by nabízela například teplou kuchyni, k jídlu zde budou moci hosté dostat spíše „chuťovky“ k pivu, jako jsou například sýry. To vše má dotvářet ráz a neobvyklost.

Lidé si z místa mají odnést zážitek

„Nechceme být klasickým lokálem, jde nám o to, aby si odsud lidé odnesli i zážitek,“ přeje si Sabina Žáková, která hovořila také o tom, že nápad s minipivovarem podporuje i samotné město. To má přitom podobné plány s bývalým Korunním pivovarem na Tyršově náměstí. Podle Žákové je projektu nakloněn i starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Konkurencí záměru města nebudou

„Že bychom měli být v budoucnu přímou konkurencí pro případně znovuobnovený pivovar ve městě nás ani nenapadlo. Záměr radnice je trošku jinak postavený,“ uvedla Sabina Žáková. Město v současné době hledá vhodného investora, který by pomohl realizovat představy o opětovném vaření piva, vzniku pivních lázní a muzea českého pivovarnictví s restaurací, případně hotelem.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav David | Foto: Karel Pech

Neschválenie zvýšenia dane z piva považujú zamestnanci najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne za dobrú správu a ďakujú všetkým za prejavenú podporu. Predložený návrh na zvýšenie spotrebných daní v pôvodnom znení bol pre STEIGER likvidačný a aj keď bol už pozmeňovacím návrhom zmiernený, stále by znamenal pre tento pivovar zvýšenie daní o 47 %.

,,Takéto zvýšenie spotrebných daní by pre nás znamenalo takmer 700 000 EUR ročne a nedokážem si v tejto chvíli predstaviť, kde by sme ich vzali“, konštatoval riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil a dodal:

,,S výsledkom hlasovania sme spokojní a spadol nám všetkým veľký kameň zo srdca. Verím, že zachovanie súčasného stavu nám umožní naďalej sa rozvíjať a investovať do budúcnosti pivovaru. Ako stabilná a rozvíjajúca sa firma budeme pre štát bezpochyby väčším prínosom, než keby sme museli obmedzovať výrobu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

V pivovaru Ostravar jsou přípravy na vánoční svátky v plném proudu. Vše je podřízeno snaze uspokojit poptávku zákazníků a spotřebitelů. Třeba i tím, že Ostravar musí v těchto dnech stočit do lahví mnohem více svého světlého ležáku Premium, než v kterémkoliv jiném měsíci letošního roku.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi mohou dopřát více piva. Sládek ostravského pivovaru Richard Kornas potvrzuje, že Vánoce jsou po letním období pro Ostravar druhou největší špičkou v roce. „Na Vánoce jsme se začali připravovat už od začátku listopadu. Naše přípravy vycházejí z toho, že nejoblíbenější pivo– světlý ležák – jak již jeho název napovídá, si potřebuje v pivovarských tancích poležet a zrát. Takže pivo, které půjde na vánoční trh, právě teď dozrává v našem ležáckém sklepě.“

Podle Kornase zvyšují spotřebitelé v posledních letech poptávku po speciálních pivech a ležácích. „Kdysi jsme například vařili na Vánoce speciální čtrnáctistupňové pivo. Bylo to v době, kdy nabídka na trhu nebyla nikterak široká.“ Dnes si ale může tuzemský spotřebitel volit z velmi široké nabídky piv po celý rok. „V portfoliu naší společnosti máme také několik pivních speciálů včetně Velvetu, které nabízíme pro specifické příležitosti v průběhu roku. V důležitém vánočním období se pak naše pozornost soustředí opět na náš ostravarský světlý ležák,” dodává Kornas.

Zatímco skrze hospody budou pivovarníci o své spotřebitele bojovat především před Silvestrem, v maloobchodě svádějí pivovary největší bitvu před Vánocemi. A zde je v prosinci situace jiná než v průběhu roku. „V prosinci se u nás v maloobchodě mění struktura poptávky po pivu,” vysvětluje Kornas. Roste odbyt především u ležáků „V Moravskoslezském kraji je tento nárůst zjevný. Zatímco v hospodách lidé preferují ležáky v průběhu celého roku, v obchodech lze zaznamenat její prokazatelný růst právě v prosinci.” V loňském roce například vzrostl Ostravaru v posledním měsíci v roce podíl lahvového ležáku vůči světlému výčepnímu pivu o víc než 11%.

Zajímavé je, že k růstu podílu ležáků dochází přesto, že rozdíl v koncové ceně mezi lahvovým světlým výčepním pivem a světlým ležákem činí zhruba 40%. „To je pravda,“ připouští Kornas. „Spotřebitelé si však chtějí o Vánocích dopřát to nejlepší, a proto klidně sáhnou na pultech obchodů po dražším pivu. V tom jsou české Vánoce pro tuzemské pivovarníky specifické,“ uvádí závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Rekonstrukci za 22 milionů korun má za sebou Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Ředitel Jaroslav Tůma informoval, že se jednalo především o úpravy stáčírny lahví.

Obnovu technologie zahájil pivovar ve Strakonicích už v roce 2009, když pořídil speciální kompresor s bezolejovým promazáváním. Začátkem tohoto roku pak nechalo vedení společnosti vyměnit topení, část podlah a nainstalovat novou montážní plnicí linku.

"V průběhu listopadu jsme dokončili zbytek výměny podlah. Pořídili jsme nové dopravníky a po generální opravě se do stáčírny vrátila dvě zařízení, konkrétně vykladač prázdných lahví a myčka přepravek," uvedl Tůma.

Modernizace technologií umožňuje pivovaru vyrábět pivo s až čtyřměsíční trvanlivostí. "Tato možnost zvyšuje naši konkurenceschopnost. Počítáme také do budoucna s novými vodovodními rozvody, od vodovodních rezerv až po varnu," dodal ředitel.

Nové rozvody vody se budou týkat i jednotlivých středisek i stáčíren lahví a sudů.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony 24.cz | Mediafax

Symbolem Plzně je především světoznámé pivo. Stále více turistů ale touží po tom, vychutnat si zlatavý mok přímo ve stylových prostorách. Pokud k tomu mohou zakousnout i některou ze staročeských specialit, při jejichž přípravě se plzeňské pivo používá, odcházejí zpravidla nadšeni.

Svůj sen si proto už od roku 1992 plní v prostorách bývalého kvasného sklepa, takzvané spilky, přímo v areálu pivovaru. Restaurace Na Spilce nabízí bohatou nabídku jídel jak tradiční české kuchyně, tak i specialit k pivu a hlavně výborně ošetřený Pilsner Urquell. V nabídce restaurace nechybí například vyhlášený guláš „Prazdroj“ podávaný s variací knedlíků, plzeňský vrabec se špenátem nebo vepřové koleno pečené na plzeňském pivě podávané s hořčicí, křenem, chodským zelím a chlebem, které si podle šéfkuchaře Luboše Loose můžete připravit třeba k zítřejšímu obědu.

Už v těchto dnech navíc restaurace nabízí vstupenky na silvestrovský večer. Kromě živé hudby ve dvou sálech na něm nebude chybět tříchodové menu, půlnoční selátko, novoroční česnečka, ani bohatá tombola. Více se dozvíte na www.naspilce.com.

Tip šéfkuchaře – Vepřové koleno pečené na pivě

Co potřebujeme: 1 vepřové koleno zadní; 2 cibule nasekané na jemno; sádlo na opečení cibulky; česnek podle chuti; kmín; sůl; strouhanku; Plzeňský Prazdroj 12° na podlévání pečeného masa

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Krajský soud v Brně po více než roce zastavil insolvenční řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany. Firma čelila insolvenčnímu řízení přes rok. V polovině listopadu 2009 podali návrh na úpadek spolu s návrhem na konkurz dva věřitelé pivovaru. Templářské společnosti, která podle materiálu má být vlastníkem zařízení pivovaru, má pivovar za období květen a červen 2009 dlužit přes 780 tisíc korun. Společnost G&C Pacific, která má na pivovar zástavní právo, jak stojí v návrhu na úpadek, zase nárokovala 1,7 milionu korun. Soud řízení zastavil pro nezaplacení zálohy na náklady řízení 45 tisíc korun, kterou požadoval po navrhovatelích. Ti se proti tomuto verdiktu mohou do 15 dní odvolat.

Zdroj: Sedmička.cz

V rámci 50. ročníku evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2010 v Norimberku se uskutečnila tradiční degustační soutěž nazvaná Evropská pivní hvězda.

Této soutěže se zúčastnil i Pivovar Primátor se světlým ležákem Primátor Premium, který byl v kategorii piv českého plzeňského typu oceněn krásným třetím místem.

Soutěž tradičně pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Největší celosvětové ochutnávky piva se účastnilo přes 800 piv z více než 30 zemí.

Letos je to již podruhé, kdy náchodský ležák Primátor Premium stál na stupních vítězů na mezinárodní soutěži. „Obrovský úspěch sklidil již v červenci, kdy vystoupil na příčku nejvyšší a stal se nejlepším pivem na světě na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně,“ připomněla Markéta Flousková.

Světlý ležák tak dokazuje své dlouhodobé kvality a můžete na něj narazit v nejrůznějších zemích Evropy i ve světě jako například ve Švédsku, USA, Anglii, Slovensku, Polsku, Rusku a dalších zemích.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Celou řadu akcí připravuje pro svoje návštěvníky po celý rok Pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích. První adventní víkend tu na rukodělném jarmarku požehnal betlému plzeňský biskup František Radkovský. Podrobnosti k akcím dodává jeden z organizátorů Petr Míč z marketingu minipivovaru.

Až do Tří králů bude zdobit dvůr pivovaru Purkmistr v Plzni-Černicích nový betlém se 13 figurami v životní velikosti, vyřezanými ze dřeva z lípy z nedalekých Letin. Velikostí mu podobný se v Plzeňském kraji nachází pouze ve františkánském kostele v Plzni. Betlému.

Betlém vyřezal ze dřeva 100 let staré lípy poražené v Letinech u Plzně umělecký řezbář Miroslav Kříž (alias Mirek Foxík) ze Smiřic. Ze stejné lípy vyrobil ještě 2,5 metru široký betlém s 23 figurami vysokými 45 centimetrů jako dar letinskému kostelu. Bude posvěcen 19. prosince při mši svaté.

Zdroj: Rozhlas.cz | Tisková zpráva

Likvidačné zvýšenie spotrebnej dane o 72% iba pre STEIGER

Najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyzýva poslancov NR SR, aby neschválili 100 000 hektolitrov (hl) ako novú hranicu výroby piva pre malé pivovary, pretože to bude znamenať pre tento slovenský pivovar zvýšenie spotrebnej dane až o 72%! Pre STEIGER s výrobou 160 000 hl tak stúpne daň prvý raz pri preradení medzi veľké pivovary a druhý raz pre nárast dane o 27 %. Zrušenie doterajšej hranice pre malé pivovary do 200 000 hl tak postihne STEIGER ako jediný pivovar. Prinúti ho znížiť výrobu o cca 60 000 hl a prepustiť cca 50 zamestnancov, lebo v skupine veľkých pivovarov nie je STEIGER konkurencieschopný. Zároveň tak paradoxne štát dostane menej na daniach, pretože pivovar bude platiť spotrebnú daň len zo 100 000 hl a navyše štát príde aj o príslušnú časť DPH, daní zo miezd prepustených zamestnancov a odvody za nich. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Zároveň varoval, že situácia môže byť ešte dramatickejšia. Investori pivovaru sú totiž posledným vývojom znepokojení .

,,Dnes ma dokonca jeden z akcionárov požiadal o zvolanie mimoriadného zhromaždenia, s bodom rokovania o ukončení výroby. Z pohľadu investorov je to logické. Pivovar, ktorý má ambície rásť - čo sme v posledných rokoch dokazovali, sa nemôže rozvíjať pri výrobe pod 100 000 hl. V takom prípade je naozaj ekonomickejšie pivovar zavrieť a pivo prípadne dovážať. Tak to urobil napríklad pivovar v Poprade. Za posledné 4 roky sme získali pre pivovar STEIGER a pre Slovensko cez 7,5 mil. EUR investícií a tieto sú pripravovaným administratívnym krokom ohrozené. Navrhujeme preto ponechať hranicu 200 000 hl pre malé pivovary, tak ako je to bežné v Európe“, varoval J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473, čo je rarita aj v rámci Európy. Slováci môžu byť na túto skutočnosť právom hrdí. V súčasnosti je trhovou trojkou v produkcii piva na Slovensku. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Tradice je tradice, řekl si jednoho dne Ivan Hojdar. Na Šumavu odešel z Prahy před pár lety, i s rodinou a to hlavně kvůli přírodě a životnímu prostředí. Původní profesí je stavební inženýr, teď žije přímo na hranici národního parku a v nedalekém Vimperku provozuje Šumavský pivovar. Pivo se tady díky němu znovu vaří po dlouhých 43ti letech.

Obnovení piva ve Vimperku je tak trochu náhoda. Manželé Hojdarovi koupili historický dům v centru města a teprve pak přišel nápad vařit šumavské pivo.

„Momentálně tu vaříme dvakrát do týdne, máme sice větší možnost vařit vícekrát, ale nám to stačí,“ říká sládek Josef Troub.

Mezi místními i turisty je zájem nejenom o místní pivo, ale také o komentované prohlídky pivovaru.

Turistům, kteří jezdí na Šumavu kvůli přírodě národního parku se tak nabízí další doplňková možnost a atrakce. Podle majitele sem jezdí Češi i Němci:

„Češi sem jezdí v létě na kole nebo pěší turistiku, v zimě na lyže. Velkou klientelu tvoří i Němci, kteří se tu buď narodili nebo to mají z Bavorska blízko,“ říká majitel pivovaru Ivan Hojdar.

Pivovarnictví ve Vimperku zažilo největší rozmach v 19. století. Nová historie vaření piva v Šumavském pivovaru se píše pouze tři měsíce. Jak dlouho obnovená tradice vydrží, to se teprve ukáže.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Michaela Vydrová

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožívá. V březnu by měla proběhnout první várka. Dne 26.11.2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna a reportáž ZDE.

Na druhou stranu kutnohorský pivovar je již zcela bez technologie - vyřezáno, tento víkend 26-28/11 skončily ve šrotu poslední věci. Bez komentáře.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Obec v minulosti vlastnila pivovárečné právo. V těchto dnech tomu je rovných 640 let, co svolení mít svůj vlastní máz Lipnickým udělil Karel IV.

Panovníkem podepsaný vzácný list konšelé získali v listopadu 1370 z rukou královského purkrabího Mikuláše z Vícemilic. Mok ze sladu a chmele se ovšem pod lipnickým hradem už nevaří.

Zato více než půl roku uplynulo od letošního 1. května, kdy v Lipnici narazili první soudek speciálního piva nazvaného Haškův ležák. Pro hostinec U České koruny ho vaří humpolecký rodinný pivovar Bernard.

„Speciální kvasnicové pivo není jinde k dostání, stalo se významným lákadlem pro turisty,” říká Haškův vnuk Richard Hašek. S nápadem připravit ojedinělé pivo přišel jeho syn Martin, který obsluhuje hosty v hospodě U české koruny, v níž jeho pradědeček napsal tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka ve světové válce.

„Myslel jsem, že by nebylo od věci připravit speciální pivo pro Lipnici a vůbec pro celý Haškův kraj,“ vysvětluje spisovatelův pravnuk. Recepturu dvanáctistupňového světlého ležáku na základě klasických postupů vymysleli sládci v Humpolci.

„Jde o nepasterizované a nefiltrované pivo, prakticky totožné s pivem, které na počátku 19. století pil Jaroslav Hašek,“ tvrdí Zdeněk Mikulášek, manažer komunikace pivovaru Bernard.

Nefiltrovaný ležák se na Lipnici zatím dodává pouze v sudech. „Jakmile se pivo zavede, připravíme do distribuce také dvoulitrové láhve s klasickým patentním porcelánovým uzávěrem,” předpokládá Stanislav Bernard z humpoleckého pivovaru.

Co to je žízeň, Jaroslav Hašek popisuje na brzy sto let staré epizodě. „Žízeň je následkem včerejší žízně. Z toho se člověk nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhláře, ten se nejdříve opil na Silvestra 1910 a prvního ledna měl takovou žízeň a bylo mu tak špatně, že si koupil herynka a pil znovu, a tak to dělá denně už po čtyry roky a nikdo mu nepomůže, poněvadž si vždycky v sobotu koupí herynky na celej tejden. Je to takovej kolotoč, jak říkal jeden šikovatel u 91. pluku,” vypravuje Hašek ústy nesmrtelného Švejka.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Ivo Havlík

Žatecký Chrám chmele a piva rozjel výrobu vlastního minipivovaru. Od včerejška točí Chmelový ležák a od příštího týdne Žateckého samce, který se v Žatci vařil už ve 13. století. Za čtrnáct dní se dočká premiéry Chrámové tmavé, pivo určené spíše pro ženy.

"Všechna naše piva budeme prodávat za stejnou cenu. Půllitr za 25 korun nebo jedno euro, třetinku za 15 korun," uvedl ředitel chrámu Jiří Vent.

Minipivovar je součástí restaurace U orloje v areálu chrámu. Dvě nádrže o objemu 750 litrů stojí přímo vedle výčepu, spilka a tanky se zrajícím pivem jsou v zadní části hospody. Do pípy je přivádějí chlazené trubky, aby mělo pivo co nejlepší kvalitu i teplotu.

Na vaření všech tří nových žateckých piv, která se vyrábějí z místního chmele, vody a českého sladu, dohlíží sládek František Procházka.

Hospoda od svého listopadového otevření láká hodně Žatečanů. "Máme připraveno 2 800 piv. Doufám, že s ním aspoň týden vydržíme," prohlásil Vent.

Chrám chmele a piva

Chrám je turistická atrakce v bývalých chmelařských budovách na Pražském předměstí v Žatci.

Vedle minipivovaru chrám zahrnuje například muzeum, bludiště, rozhlednu a orloj.

Zřízení chrámu stálo zhruba 250 milionů korun. Chrám je ale zatím hotový jen částečně.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Foto: Iveta Lhotská

Nabídka speciálních piv je u nás stále omezená a to i přesto, že jejich obliba roste. Vstříc konzumentům vychází i pivovar Holba, který pravidelně rozšiřuje svoji nabídku o Holbu Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51, určený pro vánoční období.

Jedná se o jedinečné pivo, které v Holbě vaří pouze dvakrát ročně a v omezeném množství. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům a v Holbě si s ním pěkně vyhrají. To se promítá do jeho osobitých chuťových vlastností, které ovlivňuje světově proslulý český chmel Žatecký poloraný červeňák a slad z moravských ječmenů. Při výrobě speciálního Šeráku se používá hned několik druhů sladu - barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho jemné hořkosti a aroma.

„Speciál chmelíme v několika fázích, většinou na třikrát s tím, že poslední dávku přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné chmelové aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády jim připijí také ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10 - 12 dní a celých 70 dní pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Podle sládka nejde o pivo k zahnání žízně, ale o zlatý mok , jehož konzumace je spojena s výjimečným zážitkem, proto se ideálně hodí na slavnostní stůl. Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Milovníci pěnivého moku se konečně dočkali. Minipivovar začal točit vlastní ležák.

První džbánek nového druhu piva byl ve čtvrtek slavnostně načepován v restauraci U Orloje v areálu Chrámu Chmele a piva v Žatci.

Pivo bylo vyrobeno v minipivovaru, který je součástí restaurace a nápoj dozrává a točí se přímo před očima hostů. Je to další atrakce pro turisty a návštěvníky města, ale i domácí obyvatele, kteří mají rádi chmelovou a pivní symboliku. Jde o dvanáctistupňový světlý ležák.

Půllitr se v restauraci prodává za 25 korun, nikde jinde se koupit nedá.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský

Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM

„Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut