Pivovarské muzeum v Plzni rozšiřuje využití nedávno uvedené edice pivních známek. Ke stříbrné, mosazné a měděné přibyla ještě hliníková známka, kterou obdrží individuální návštěvníci Pivovarského muzea a v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce ji mohou směnit za sklenici ležáku Pilsner Urquell. Zároveň se rozšiřuje nabídka pro skupiny o možnost ochutnat pivo přímo v muzeu. Muzeum tím vychází vstříc přáním návštěvníků zařadit do trasy prohlídky ochutnávku piva Pilsner Urquell.

Individuální návštěvníci muzea dostanou ke vstupenkám hliníkovou pivní známku. Tu si mohou ponechat jako suvenýr nebo - pokud je jim více než 18 let - ji mohou směnit za třetinku nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v přilehlém šenku Na Parkáně. Pivo mohou dostat za pivní známku i v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Pokud muzeum navštíví početnější skupina, její členové starší 18-ti let dostanou pivo z historického výčepu přímo od průvodce v muzeu. Se sklenicí piva pak mohou návštěvníci absolvovat zbytek prohlídky.

Návštěvníci Pivovarského muzea doposud neměli příležitost ochutnávat pivo přímo při prohlídce muzea. Jedinou možností ochutnání pivovarnických produktů bylo zajít do šenku Na Parkáně. „Ze spontánních reakcí a výzkumů spokojenosti návštěvníků nám dlouhodobě vycházelo, že ochutnávka zde chybí. Proto jsme se rozhodli přání hostů vyslyšet a zavést ochutnávku piva Pilsner Urquell jako nedílnou součást každé prohlídky,“ říká k zavedení ochutnávek Jiří Hána, historik Pivovarského muzea v Plzni, a dodává: „Plánované vydání pivních známek nám přišlo vhod a přidali jsme hliníkovou verzi známky. Dostávají ji individuální návštěvníci a je na jejich zvážení, zda ji vymění za pivo nebo si jí ponechají jako suvenýr. Hliníková verze známky je samostatně neprodejná – lze ji tedy získat jen s individuální vstupenkou do Pivovarského muzea v Plzni. Cena vstupenek i po zavedení ochutnávek piva zůstává stejná.“.

Pivní známky měly svoje místo již v historii pivovarnictví. Zaměstnanci pivovarů je dříve dostávali jako součást odměny za práci a mohli si za ně vyzvednout tzv. domácí, později deputátní pivo, zpravidla 3 litry na den. Stejně jako dříve zaměstnanci pivovarů za práci, dostávají dnes pivo návštěvníci muzea jako odměnu za to, že přijeli. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Rozpočet Strakonic už nezatěžuje sedmdesátimilionový úvěr na koupi pivovaru. Na splátky dluhu si totiž dokáže vydělat sám pivovar. Strakonická radnice si vzala loni úvěr na nákup tehdejšího pivovaru Nektar, který patřil ministerstvu zemědělství. Sedmdesát milionů korun měla splácet deset let. „Pivovar je soběstačný a dokáže si na splátky sám vydělat, takže to nezatěžuje městský rozpočet, “ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys. Vedení Měšťanského pivovar Strakonice přitom věří, že ani v budoucnu nebude mít podle svých propočtů se splácením půjčky problémy. „Loni jsme vyrobili 73 tisíc hektolitrů piva, letos počítáme o dva tisíce více. Dostáváme se na nové trhy, do nových restaurací i do zahraničí, takže jsme samostatní,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Ekonomové míní, že strakonický pivovar je dobrým příkladem, jak by městské společnosti měly podnikat. „Je to výhoda, když má město nějakou svou společnost, kterou nemusí dotovat. To, že si pivovar sám vydělá na sedmdesátimilionový úvěr, je úctyhodné, obzvláště v této branži. Je to ukázka toho, že podnikat může i městská společnost s velmi dobrým výsledkem, “ řekl na adresu pivovaru českobudějovický ekonom Martin Janoušek. (Budnews)

"Vyhrajeme," odpověděl jako správný manažer na otázku, jak dopadne tým Austrálie v nedělním závodě na Masarykově okruhu v Brně, v závodech A1 GP manažer australského národního týmu a bývalý automobilový závodník a vítěz Formule 1 v roce 1980 v týmu Williams Alan Jones, který ve čtvrtek navštívil krušovický pivovar.

Poté s úsměvem dodal, že na vítězství samozřejmě nepomýšlejí, protože do Čech přivezl tým nováčků, kteří budou především sbírat zkušenosti. Na pěkné umístění před domácím publikem si ale brousí zuby především současný nejlepší automobilový závodník Tomáš Enge. Hlavní závod se jede tuto neděli od 15 hodin. Královský pivovar Krušovice je v sezoně 2006/2007 jedním ze sponzorů národního týmu ČR. Krušovické tmavé si natočil Jones sám, překvapilo ho pivo řezané. Potěšilo ho, že mohl ochutnat nejlepší ležák na světě, protože krušovický Imperiál byl oceněný nedávno v Americe Zlatou medailí. (Rakovnický deník)

Od ledna do září vzrostl meziročně vývoz krušovického piva o čtvrtinu. Společnost Královský pivovar Krušovice tak překoná loňský rekordní výsledek, kdy v zahraničí skončilo téměř 200 tisíc hektolitrů krušovického piva. „Růst táhly především vývozy do Ruska a Německa, vyšší prodeje ale vykázala většina z téměř 30 zemí světa, do kterých se značka Krušovice vyváží,“ řekl mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. „Na krušovickém exportu se podílí hlavně pivo Krušovice černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v zahraničí,“ uvedl vedoucí exportního oddělení Krušovic Kamil Krakeš. (Lidové noviny)

Vánoční pivní speciál Lorec z pivovaru v Kutné Hoře již zraje v ležáckých sudech ve sklepích pivovaru. „Letošní Vánoční speciál je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Vánoční speciál pivovar poprvé uvařil již v roce 1978. Letos půjde o várku, která se vejde do 16.000 pivních lahví.

Pivo, které v Kutné Hoře uvařili na konci srpna, musí podle Siblíka velmi dlouho zrát. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde 14 dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašuje a zraje dalších 100 dni,“ doplnil. Přibližně v polovině listopadu pivo stočíme do lahví a na začátku prosince by se měl speciál Lorec objevit na pultech obchodů.

Vaření vánočního speciálu je podle Siblíka pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Zájem lidí o pivní speciál Lorec není podle Siblíka jen o Vánocích. „Mnohdy se mě lidé ptají, jestli nebudeme pivo vařit častěji, protože jim jen na Vánoce nestačí. Uvidíme,“ dodal tajemně.

Pivo Lorec společně s Dačickým patří, stejně jako piva Zlatopramen, Louny a Březňák, do skupiny Drinks Union. Společnost je podle loňských výsledků čtvrtým největším výrobcem piva v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Klášter se stal výrazným partnerem 4. Festivalu evropských filmových úsměvů. Festival komedií jak české, tak zahraniční výroby se uskutečnil v mladoboleslavském Škoda Auto Muzeu. Pivovar Klášter byl přitom k nepřehlédnutí. Kromě log na hlavním promítacím pódiu se o něm pochvalně vyjadřoval i moderátor slavnostního zahájení i zakončení, známý herec Marek Vašut. Pivo jako dárek získali známí herci - Pavel Landovský a Jiřina Bohdalová. Těm osobně soudek na pódiu za potlesku zaplněného hlediště předal člen představenstva společnosti Ecoholding, která provozuje Pivovar Klášter, František Hřebík (na fotografii vpravo).Pivo z Kláštera teklo doslova proudem i na rautech při zahájení a ukončeni festivalu v Zákaznickém centru Škoda Auto, kde se uskutečnila setkání pozvaných. Stánek pivovaru byl umístěn hned při vchodu a výrazné zelené barvy si každý všiml, chuť piva si všichni pochvalovali. V rámci festivalu se uskutečnilo v Pivovarské restauraci pod areálem pivovaru setkání významných osobností a partnerů celého festivalu. "S organizačním štábem spolupracujeme třetím rokem a naše spolupráce se neustále rozvíjí. Letos vznikl nápad vyrobit pro festival speciální Festivalový ležák. To se povedlo a láhev piva se sklenicí s novým logem ve speciálně vyrobeném obalu byly krásným dárkem. A etikety se staly vyhledávaným artiklem sběratelů," uvedl ředitel Josef Špryňar. (Boleslavský deník)

Tisíce lidí přilákal o víkendu Den otevřených dveří v Pivovaru Klášter. Už od jedenácté hodiny, kdy se návštěvníkům otevřely brány pivovaru, se na nádvoří začali shlukovat první lidé. Velký zájem byl o návštěvu míst, kde se vyrábí pivo. Největší štěstí měli lidé, kteří přišli mezi prvními. Ostatní museli na exkurzi vystát i několik desítek minut dlouhé fronty.

Návštěvníci se nejprve od průvodců dozvěděli něco málo o založení pivovaru. Poté jejich kroky vedly do varny. Největší zájem však u lidí vyvolala návštěva takzvané spilky, neboli kvasírny. "Už se blížíme, je to pěkně cítit," podávali si lidé informace před příchodem ke kádím. Zatímco někteří návštěvníci pečlivě poslouchali výklad průvodců, jiní se naopak snažili ochutnat právě kvasící pivo. Posloužily jim k tomu kelímky, které si někteří speciálně kvůli tomu přinesli. "Má to zajímavou chuť," okomentovala ochutnávku jedna z návštěvnic. Poslední zastávka byla v ležáckém sklepě. Lidé museli sestoupit do nejnižších prostor pivovaru. Právě tam probíhá fáze dozrávání. Návštěvníkům se naskytla jedinečná šance ochutnat kvasnicové pivo. "Je to nejlepší pivo - nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek," informoval ochutnávače průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák. Po zdolání řady schodů byla většina lidí značně vyčerpána. "Tohle bych zdolával jen kvůli tomu pivu," okomentoval výstup jeden z mladíků. Návštěvu pivovaru si nenechal ujít ani senátor Jaroslav Mitlener. "Pivo Klášter znám dobře hlavně z fotbalu," řekl Mitlener. Zatímco vedení pivovaru očekávalo stovky lidí, nakonec o výrobu piva projevily zájem odhadem tři tisíce lidí. Na klášterské pivo a něco málo k jídlu museli lidé vystát dlouhé fronty. (Mělnický deník)

To, čo sa niekoľko týždňov verejne povrávalo, sa dnes stalo skutočnosťou. Predstavenstvo spoločnosti Heineken Slovensko totiž rozhodlo, že od 4. septembra prevádzka pivovaru v Rimavskej Sobote nebude pokračovať a spoločnosť sústredí celú svoju výrobnú kapacitu do pivovaru v Hurbanove. Deje sa tak v rámci komplexného projektu optimalizácie výrobných kapacít, obchodných i podporných činností spoločnosti.

Informoval nás o tom PR manažér spoločnosti Heineken Slovensko a.s. Roman Krajniak. Podľa jeho slov dotknutých bude 95 zamestnancov rimavskosobotského pivovaru. Snahou spoločnosti však bude kompenzovať dôsledky týchto opatrení v maximálnej možnej miere pre dotknutých zamestnancov. „Týmto zamestnacom je ponúknuté 3 až 6-mesačné odstupné, ktoré bude závisieť od počtu odpracovaných rokov v spoločnosti. Špeciálne skupiny, vrátane osamelých rodičov, starajúcich sa o dieťa, budú mať okrem tohoto odstupného nárok aj na dodatočné odstupné. Tieto záležitosti budú dohodnuté na stretnutí s odborármi. Navyše sa im budeme snažiť pomôcť nájsť si prácu prostredníctvom nášho personálneho oddelenia. Zabezpečíme im aj školenie, ktoré im pomôže ľahšie sa zorientovať na trhu práce,“ uviedol R. Krajniak.

Zastavenie prevádzky pivovaru bude mať za následok opätovné zvýšenie nezamestnanosti v Rimavskej Sobote. Zmierniť túto situáciu by mohol len príchod veľkého zahraničného investora. Mnohí obyvatelia tejto „hladovej“ doliny v to už po odchode Dräxlmaiera prestávajú veriť… Obyvateľov nášho mesta však zaujíma aj ďalší osud budov a majetku zatvoreného pivovaru. (Sobotnik)

O areál někdejšího pivovaru v Jarošově projevila zájem uherskohradišťská radnice. Jaké plány radní s někdejším regionálním fenoménem mají, zůstává zahaleno tajemstvím.

„Rada má za úkol prověřit situaci. Rozhodně nechceme obnovit výrobu piva,“ ubezpečil starosta Libor Karásek.

Město považuje podle Karáska někdejší vyhlášený podnik za svou dominantu, navíc má se současným vlastníkem nedořešeny některé majetkové vztahy. Další motivací, proč o jeho získání hodlá usilovat, je silnice procházející středem pivovaru k nedalekému sídlišti. „Uzavřena byla v šedesátých letech. Ve hře je i tento dopravní aspekt,“ tvrdí starosta. Jarošovský pivovar ukončil po více než třech stoletích existence provoz v minulém desetiletí. V současnosti patří komplex ústecké společnosti Drinks Union, která je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi. Zachována zůstala sladovna, část objektů slouží nájemcům jako sklady. Všechny pokusy prodat areál v dražbě zatím ztroskotaly. „Naposledy neprojevil zájem jediný zájemce,“ potvrdil Jiří Kozumplík z aukční kanceláře Realitas. Vyvolávací cena byla tehdy stanovena na dvanáct milionů korun.

„Případnému zájmu města se bránit nebudeme. Na druhou stranu nás nic netlačí k prodeji za každou cenu,“ podotkl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek. Firma nadále vyrábí na severu Čech někdejší jarošovské pivo podle původní receptury. Deseti a dvanáctistupňové pivo se čepuje v Jarošově v pivovarské restauraci a na dalších třech místech v regionu.

„Část produkce vyvážíme i do Německa. Trh, který kdysi Jarošov obhospodařoval, je ale nenávratně ztracen,“ zdůraznil Vejlupek.

Jarošovský pivovar vznikl v roce 1688. V době největší slávy produkoval kolem tří set tisíc hektolitrů piva ročně, dvě třetiny produkce mířily za spotřebiteli na Slovensko a do Polska. Jarošovské pivo chutnalo na přelomu 19. a 20. století také u císařského dvora ve Vídni. V roce 1900 dokonce získalo zlatou medaili na světové výstavě v Paříži.

V polovině minulého desetiletí se dostal pivovar díky rockové skupině Argema dokonce do hudební hitparády. Jen o něco později však rozhodl nový majitel o nerentabilnosti provozu a podnik uzavřel. (MF Dnes)

Návštěvnický rekord padl v sobotu na tradiční akci Radegast den v Nošovicích. Pohanské hry, jak zněl podtitul akce, přilákaly do sídla známého pivovaru dvacet tisíc spokojených návštěvníků, což je nejvíce v dosavadní historii.

Díky atraktivnímu programu a slunečnému počasí padl i další ostře sledovaný rekord v počtu vypitých piv. Čepovalo se na třiceti místech a vypilo se celkem 36 360 půllitrů zlatavého moku.

Radegast den nabídl návštěvníkům pestrý program. Na pódiích se vystřídali Peter Nagy, Ivan Mládek, Jan Nedvěd, Jiří Schmitzer, Pepa Streichl a regionální hudební skupiny. Přímo v areálu pivovaru vyrostla sportovní scéna s volejbalem, šipkami a kuželkami. Novinkou bylo pohanské městečko, v němž si návštěvníci mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak žili naši předkové.

"Na Radegast den jsme uvařili sto dvacet hektolitrů speciálního kvasnicového piva. Polovina z toho je světlý kvasničák, polovina novinka - polotmavý kvasničák Pohan, který podle mých informací návštěvníkům velice chutnal," uvedl šéf nošovického pivovaru Ivo Kaňák.

Obrovský zájem byl tradičně o exkurzi pivovarem. "Průvodci byli v jednom kole," uvedl manažer značky Milan Gába. Zároveň připomněl, že Radegast je jedním z mála pivovarů, kde je možné na vlastní oči zhlédnout, jak se pivo vaří. "Zejména v západní Evropě je běžné, že se člověk dostane jenom do návštěvnického centra a způsob výroby mu zůstává utajen. My se naopak snažíme ukázat návštěvníkům co nejvíce," doplnil.

Sobotní akce se líbila Radimu Kozlovi z Nižních Lhot. "Chodím sem každým rokem. Je dobře, že pivovar dělá takovou akci pro lidi a hlavně své zákazníky. Aspoň ukáže, že je silnou firmou v našem regionu," pochvaloval si Radim Kozel. Na dni Radegastu nemohl chybět ani Ivo Ševčík z Frýdku-Místku. Ten sbírá sklenice pivovaru Radegast. "Ve své sbírce jich už mám na sedm desítek," prozradil Ivo Ševčík, který se zúčastnil siláckých soutěží v pohanském městečku. (Moravskoslezský deník)

Jak se k výtkám pivařů staví výrobce, jsme se ptali manažera Radegastu Iva Kaňáka. Jak dlouho pivo v nošovickém pivovaru zraje, nám sice neprozradil, neboť je to údajně součást utajovaného know-how, možnost, že by se doba zrání v době většího výstavu piva za letních veder zkracovala, ale zcela vyloučil odkazem na technologický postup.

Jaká je doba ležení a zrání ležáku v sezoně a mimo ni?

„Plzeňský Prazdroj a. s. nerozeznává ve svých technologiích a postupech odlišnosti v průběhu roku. Přísnost výrobních standardů vyráběných značek je základním pilířem systému řízení kvality ve firmě. Dodržování výrobních norem a receptur je totiž předpokladem standardního finálního produktu. Systém plánování v naší fi rmě je na špičkové světové úrovni. Je nastaven tak, že požadavky zákazníků jsou základním podkladem pro expertizy obchodníků, ke kterým se přidají definované kapacity pivovarů, marketingové aktivity značek a samozřejmě, kvalitativní standardy pro výrobu piva. Výsledkem je vyvážený produkt, uváděný na trh v letní sezoně i v ostatních měsících roku. Nejinak tomu je i letos. Nejkvalitnější distribuční síť, která skýtá třináct obchodně distribučních center, nám pomáhá být co nejblíže zákazníkům a zvládat skokové změny v odbytu. Pivovar Radegast má optimálně vyváženou kapacitu jednotlivých provozů, která je projektována na sezonnost, se kterou musí počítat všechny pivovary v České republice.“

Kolik je jednotek hořkosti v Radegastu Premium, konkrétně jaký je rozdíl mezi současností a zhruba rokem 1988?

„Pokud jde o popisy technologických postupů a receptury, tak ty jsou předmětem chráněného know-how každé společnosti a náš pivovar není výjimkou. Na druhé straně kdykoliv vyhovíme každému zájemci prohlédnout si naše provozy a seznámit ho se základními informacemi o výrobě piva v Nošovicích. Jednou z aktivit je i Radegast Den, který letos pořádáme 16. září a jehož součástí je samozřejmě i prohlídka pivovaru. Radegast je značka, jejíž chuťový profil (hořkost, plnost, sladkost, říz atp.) je dlouhodobě stejný a pod pečlivou, několikanásobnou kontrolou. Změna profilu je velmi složitá věc a nikdy jsme neměli důvod, abychom k ní přistoupili, protože zákazníci jej chtějí mít právě takový, jaký je.“

K jakým došlo změnám v technologii výroby piva po příchodu nového vlastníka SABMiler?

„Po akvizici společností SABMiller k žádným změnám v technologii nedošlo. Pivovar Radegast se doladil a vyprofi loval v devadesátých letech a chuťový profi l byl vždy určujícím prvkem pro jeho investiční rozvoj.“

Užíváte technologii HGB, používáte při výrobě piva emulgátory, stabilizátory a potravinářská barviva?

„HGB je osvědčenou technologií, užívanou všemi moderními pivovary a má dlouhodobou tradici i v našich pivovarech. Je pevně zakotvena v technologických standardech a v žádném případě nemá vliv na senzorický profil hotového piva. Stabilizace, kterou používáme, je rovněž technologicky osvědčeným standardním postupem a je součástí procesu filtrace. Za žádných okolností do piva nepřidáváme emulgátory nebo něco podobného. Dlouhodobě vynikající chuti a vůně, skvělé barvy a řízu docilujeme použitím těch nejkvalitnějších surovin – českého sladu, žateckého chmele a jedinečné vody z Beskyd.“ (Morava24)

Radegast den k oslavě konce léta připravil již počtvrté pro všechny své příznivce a návštěvníky pivovar Radegast ve svém areálu v Nošovicích. Pivovar Radegast se stejně jako v předcházejících letech opět zcela otevře pro nejširší veřejnost i s bohatým doprovodným programem již od deseti hodin dopoledne a návštěvníci se mohou bavit na čtyřech programových scénách.

Letos se ocitnou v dobách, kdy první Slované, vedení praotcem Čechem, dorazili do české kotliny. Soutěžní disciplíny jsou jako vystřižené z časů, kdy nad celým krajem bděl bůh Radegast. " Radegast je bůh pohanský, proto jsme pro letošní oslavy zvolili téma pohanských her, které návštěvníky vrátí o tisíce let zpátky. V pravé nefalšované pohanské vesnici nahlédnou do dob dávno minulých a mohou si leccos ze života našich předků vyzkoušet na vlastní kůži," přiblížil letošní pojetí slavností manažer značky Radegast Milan Gába.

V pohanské vesnici budou k vidění ohňoví mágové, věštkyně, lovci, řemeslníci, barbarští siláci i prostí lidé dávných časů se svými radostmi i starostmi. Muži se mohou předvést v siláckém trojboji, nošení kanců nebo střelbě z luku a dalších disciplínách. Za nejlepší výkony budou samozřejmě všichni odměněni. Ti nejúspěšnější kusem čerstvě upečeného prasete a speciálním kvasnicovým pivem. V ležáckém sklepě totiž právě dozrává kromě tradičního světlého kvasnicového piva také speciální polotmavý " kvasničák", který byl uvařen poprvé pro tuto příležitost. " Na pohanských hrách musí být pohanské pivo. Uvařili jsme jej 120 hektolitrů, určitě chybět nebude," tvrdí manažer Radegastu Ivo Kaňák. Již od deseti hodin dopoledne je pro celé rodiny na několika scénách připraven kulturní program, jehož hlavními hvězdami letos budou známý herec Divadla Ypsilon a svérázný písničkář Jiří Schmitzer, Jan Nedvěd, Peter Nagy, Banjo Band Ivana Mládka, Ivan Hlas, ostravský bluesový bard Pepa Streichl či diskofunková kapela Kuličky štěstí a mnozí další. Poprvé bude také představeno kompletní Radegast městečko, jehož dominantou je socha boha Radegasta v nadživotní velikosti. Bude bude dohlížet na dění v městečku, kde si mohou soutěžící týmy vyzkoušet netradiční sportovní disciplíny, mezi nimiž si můžete najít bungee running, horolezeckou stěnu a další atrakce.

A kdo chce vidět, kde se jeho oblíbené pivo vaří, může absolvovat exkurzi po nejzajímavějších provozech, o kterou je každoročně obrovský zájem. Připraveno je patnáct průvodců.

Až do areálu pivovaru v Nošovicích mohou zájemci přijet historickým parním vlakem Radegst Expres, který odjíždí z Ostravy - hlavního nádraží již v 9 hodin ráno a po celý den pak bude pravidelně jezdit z Frýdku- Místku do Nošovic a zpět. Další vlaky budou dráhy vypravovat z Frýdku- Místku každou hodinu až do 18 hodin. Mezi Frýdkem- Místkem a Nošovicemi bude po celý den jezdit i autobusová kyvadlová doprava. Jízdní řády historického a speciálně vypraveného vlaku najdete na www. radegast. cz.

Loni zavítalo na Radegast den téměř čtrnáct tisíc návštěvníků, kteří během slavností vypili třicet tisíc piv. " Uvidíme, zda Bůh hojnosti Radegast letos přiláká do své bašty více příznivců. Jen aby nám vyšlo počasí," dodává manažer značky Milan Gába. (Moravskoslezský deník)

Nová pravidla pro jízdu na silnicích, zavedená na začátku července, skokově zvýšila spotřebu nealkoholického piva z produkce společnosti Plzeňský Prazdroj. Přísný bodový systém spolu s horkým počasím zvedl červencový prodej značky Radegast Birell meziročně o 40 procent. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ředitel pivovaru Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj Ivo Kaňák. (iHNed)

Letos si pivovar Holba odvezl z žatecké dočesné hned 2 medaile, které získala Holba Šerák a Ambrosius Gold. Holba Šerák se stala 3. nejlépe hodnoceným pivem v příslušné kategorii dle stupňovitosti, kde o umístění bojovalo celkem 18 jedenáctistupňových piv.

Třetí místo pak získal v kategorii světlých ležáků Ambrosius Gold, který Holba prodává v obchodních řetězcích pod privátní značkou. Jeho úspěch je o to cennější, že obhájil medaili v silné konkurenci 37 vzorků, mezi nimiž byla zastoupena také značková piva.

Získané ocenění je důkazem toho, že piva privátních značek mohou držet vysokou kvalitu a záleží pouze na výrobci, jaké vlastnosti bude daný zlatavý mok mít. U obou piv z produkce pivovaru Holba byla vysoce ceněná nejen jejich chuť a vůně, ale také lahodná hořkost i dojem po napití.

Holba Šerák je vlajkovou lodí pivovaru a její roční produkce dosahuje 180 tisíc hl. Na trh ji výrobce dodává v sudech, lahvích i plechovkách. Ambrosius Gold jde do prodeje pouze v lahvích a to v celkovém objemu okolo 10 tisíc hl ročně.

Letošní tradiční Dočesné, která se každoročně koná při příležitosti sklizně chmele se zúčastnilo celkem 34 pivovarů. Na 250 degustátorů, tentokrát z řad odborníků i vybraných zástupců veřejnosti, hodnotilo celkem 167 vzorků piv. (Web Holba Hanušovice)

Nejen logem či slogany, ale nově i vlastní hymnou se může pochlubit hanušovický pivovar Holba. Skladba oslavuje jeho produkci - ryzí pivo z hor, po jehož ochutnání se podle skladby rozezní v duši konzumenta andělů sbor. Hanušovický pivovar se proslavil několika netradičními projekty.

"Hymna vzešla ze soutěže. Vyhlásili jsme ji, protože nám lidé sami posílali nahrávky na téma pivo Holba a v poslední době se nám začaly hromadit," uvedla vedoucí marketingu pivovaru Alena Chylová.

V klání se sešlo 26 nahrávek nejrůznějších stylů. Odborné porotě složené ze zástupců pivovaru, odborníků a muzikantů se nejvíce zalíbila hudba Víta Hansliana a text Ivana Krajíčka z Brna. "Jejich skladba má výstižný a přitom lehce zapamatovatelný text s líbivou muzikou," řekla Chylová.

V textu hymny se objevuje podle ní prvek vlastenectví a slova oslavující ryzí pivo z hor. "...jen jednou ochutnáš to pivo z hor, v duší se rozezní andělů sbor. Štěstí a láska je tvoje volba, srdcem svým miluješ pivo Holba," stojí mimo jiné v textu skladby.

Pivovar bude hymnu pouštět při slavnostních událostech, soutěžích či prezentacích závodu. "Nebude to ovšem tak, že by při ní museli naši zaměstnanci stát v pozoru a salutovat. Chtěli bychom ale, aby hymnu znali naši štamgasti, a když si budou chtít v restauraci zazpívat, zpívali by právě ji," usmála se Chylová. Zájemci si mohou hymnu pivovaru Holba poslechnout na internetových stránkách firmy.

Hanušovický pivovar se kuriozitám rozhodně nebrání. Například v roce 2003 začal posílat na hřebeny Jeseníků horskou pivní záchranku vybavenou velkými batohy, v nichž se chladí soudky naplněné pěnivým mokem, který je určen vyčerpaným turistům. Pivovar také vaří pro významné události pivní speciál Šerák Speciál se stupňovitostí 13,51. Právě tolik měří nedaleká jesenická hora Šerák. (iDnes)

Jste milovníci piva a zajímá vás, jak se takové pivo vyrábí? Potom se můžete zastavit v hanušovickém pivovaru Holba, kde se koná v pátek od tří hodin odpoledne až do večera exkurze, která návštěvníkům osvětlí ledacos z jeho výroby.

V pivovaru však nebude nouze ani o jinou zábavu. Prohlídky totiž budou doprovázet herecká vystoupení a chybět nebude ani muzika. O tu se postará skupina Holátka.

Pivní akce pokračuje také v sobotu od 14 hodin, kdy se v Hanušovicích konají pivovarnické slavnosti. Ty nabídnou návštěvníkům desítky výčepních zařízení a stánků s občerstvením a specialitami k pivu. Loni se vypilo 320 sudů piva a přišlo více než 6,5 tisíc lidí.

"Pokud bude přát počasí, počítáme s tím, že návštěvníků bude letos ještě více," říká manažerka marketingu Alena Chylová.

K slavnostem patří také doprovodný program, který moderuje Patrik Hezucký. Na návštěvníky bude čekat řada nejrůznějších soutěží, ale také několik hudebních vystoupení. Největší hvězdou bude populární skupina Turbo, která se podělí o pódium se skupinami Holátka, Yesblues, Ahoy a Bladex.

"Pozvali jsme takové kapely, které by mohly oslovit široké věkové spektrum návštěvníků," řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová a dodala, že na své si přijdou také vyznavači sportu. Na akci totiž mohou prověřit své tělo na speciální horolezecké stěně.

Pivní slavnosti skončí ve 23 hodin ohňostrojem. Po akci bude vypraven speciální vlak z Hanušovic do Šumperka. Vstupenky lze až do dneška zakoupit ve vzorkové prodejně pivovaru, skladu Fontána Šumperk, v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Králíkách a Jablonném za cenu čtyřicet korun. Na místě se bude vstupenka prodávat za padesát korun. (iDnes)

Mimořádnou příležitost zavítat do pivovaru letos využilo rekordních 8 500 lidí. Slavnosti spojené s dny otevřených dveří pořádal pivovar letos potřetí. Vedení společnosti ji hodnotí jako mimořádně úspěšnou, což dokládá nejen návštěvnost, ale také zdařilý program a výborná organizace akce. Pivovar se postaral dokonce o noční dopravu lidí z Hanušovic do Šumperka tím, že zajistil speciální vlakovou posilu.

„Že je o akci zájem, naznačil počet návštěvníků již v pátek. Odpoledne jsme zahájili program komponovaných exkurzí do provozu a hostům nabídli příjemné posezení při poslechu oblíbené Bludověnky, Holátek a skupiny Aniseneptej. To bylo počasí ještě dost nejisté, zato v sobotu se zcela vyjasnilo, což z velké míry ovlivnilo letošní rekordní návštěvnost,“ říká managerka marketingu Alena Chylova. Sobotní zábavu roztočil hudební koktejl v podání skupin Holátka, Yesblues, Ahoy, Bladex, zakončený vystoupením populárního Turba. Pestrý program pokryl celý areál pivovaru. Jeho hlavní část, plná soutěží, her a zábavy probíhala na hlavním nádvoří a moderoval ji Patrik Hezucký. V provozu bylo několik desítek výčepních zařízení a na čepu Holba Classic, Holba Šerák, ležák Holba Premium a taky slavnostní Šerák Speciál 13,51 stupně. „ Letos jsme poprvé uvařili nejen světlý, ale také tmavý speciál. Dokonale si s ním vyhrajeme a výsledkem je pak jeho lahodná plná chuť, dokonalý říz i příjemná hořkost. Mimořádně se povedl a tak se po něm jen zaprášilo,“ komentuje sládek pivovaru Luděk Reichl. Holbu Šerák speciál vaří v Hanušovicích dvakrát ročně, vždy na pivní slavnosti a při příležitosti založení pivovaru na Vánoce. Jeho stupňovitost je symbolická a vychází z výšky jesenického kopce Šerák 1351m. Během slavností se vypilo na 330 sudů piva. Stejně jako loni se čepovalo nejen ryzí pivo z hor, ale také Zubr a Litovel. Součástí programu byla rovněž expozice vojenské techniky, kterou dodalo Vojenské muzeum v Králíkách

Pozitivní je jistě charitativní pozadí akce, z níž část výtěžku ze vstupného podpoří oblastní charitu Dětský Klíč ze Šumperka a stacionář Šimon Jeseník. (Web Holba Hanušovice)

U příležitosti zasedání komise pro základní suroviny, kterou pořádá VUPS, se v pivovaru Zubr sešlo 45 pivovarských odborníků z celé republiky. Přednášky a prezentace, které se týkaly mapování kvality dodávaných surovin, doplnila exkurze do provozu pivovaru Zubr. Hosté pozitivně hodnotili nejen novou varnu, ale i celkové řešení areálu a jeho úpravnost. (Web Zubr Přerov)

P.S. Zubr Přerov má nový design webové prezentace

Je to asi dva roky, co na stole ředitele vyškovského pivovaru Jiřího Piňose zazvonil telefon, a když zvedl sluchátko, ozvalo se zhruba toto: "Jsem Čechoameričan a chtěl bych dovézt do Spojených států vaše pivo." Moravská značka si brzy získala obdiv a Indiánům pivo chutná.

"V první chvíli jsem si myslel, že si ze mne nějaký kamarád dělá legraci nebo mne chtějí nachytat v nějakém pořadu. Když jsem ale zavolal na telefonní číslo zpátky, zjistil jsem, že je to pravda a obchodník z Chicaga má o naše pivo opravdu zájem," vzpomíná Jiří Piňos, jak začala obchodní jednání malého moravského pivovaru s Amerikou.

Pivo muselo v Americe nejprve do laboratoří

Než tam však poslali první kontejner s lahvovým pivem, museli vyřídit spoustu formalit, protože Spojené státy si svůj trh velmi chrání a pivo muselo i na rozbor do tamních laboratoří. Nakonec se však obchod uskutečnil, pivo přeplulo na lodi přes oceán a dnes je k dostání mimo jiné i v New Yorku, Philadelhpii a dostalo se už také do indiánských rezervací.

"Indiánům, a nejen jim, velmi chutná. Není moc hořké a to mají Američané raději," říká Robert Mareš z Chicaga. I když se narodil a odmalička žije v Americe, popovídat by si s ním mohl i člověk, který anglicky neumí ani slovo. „Je legrační, že Češi mi nikdy nevěří, že jsem z Ameriky. Otec však pochází z Klatovska a doma jsme mluvili česky,“ vysvětluje.

A jeho otec přišel i na nápad vozit pivo z Moravy. "Zkoušeli jsme u vás i jiné pivovary, ale byly s tím problémy. Pak jsem si vzpomněl, jak jsem v mládí sloužil na vojně ve Vyškově a že i tam byl pivovar," vzpomíná George Mareš.

Američané chtěli na láhve oranžovou etiketu

Vloni se sem dokonce přijel podíval a nestačil se divit, jak se od té doby zdejší pivovar změnil. „Pamatuji se, že to bývala taková ošklivá budova a i to pivo nebylo moc dobré. Teď je pěkně upravený a pivo vaří velmi kvalitní,“ říká George Mareš a chválí jak jeho ředitele, tak i sládka.

Aby se pivo z Vyškova do Ameriky vůbec dostalo, museli nechat vyrobit láhve o obsahu 0,355 litru, které požaduje tamní trh, balí se i do jiných kartonů a pořídili si i vlastní etikety.

"Vybrali jsme si na ni oranžovou barvu. Ve specializovaných obchodech bývají tisíce druhů piv z mnoha zemí světa, a v regálech tak etiketa s tak výraznou barvou lépe vynikne," říká Robert Mareš.

Zákazníky lákají i na husitské války

A protože bez reklamy by v Americe neobstáli, prozradil, že zákazníky navíc lákají i na husity a Napoleona. "Máme visačky i knížečky, kde se píše o husitských i napoleonských válkách. Hodně lidí od nás teď jezdí do Česka a zajímá je i jeho historie," dodal. (iDnes)

Může mít pivovar šanci na úspěch i v oblastech, kde pro drtivou většinu obyvatel platí absolutní zákaz požívání alkoholu? Šéfové pivovaru Černá Hora věří, že ano a chtějí proniknout na trhy Blízkého východu. Od příštího roku proto plánují rozjet výrobu nového typu nealkoholického piva.

"To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol," uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj bude stoupat i v evropských zemích.

Černohorský pivovar plánuje ročně vyrobit 2000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Velká část výroby by měla směřovat do muslimských zemí Blízkého východu, kde je prohibice.

"Pokud se ale budou zpřísňovat silniční zákony v evropských zemích, očekáváme zvýšený odbyt i tam," řekl Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, co mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohly nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Technologii výroby piva s nulovým obsahem alkoholu zatím pivovar střeží. Prozradí jej až koncem letošního roku, kdy na něj získá ochrannou známku.

"Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," vysvětlil Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných takzvaných birelů. (iDnes)