Stát vypsal výběrové řízení na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Hodnota veřejné zakázky podle předpokladů nepřesáhne 12,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Sdělilo to ministerstvo zemědělství, které je spolu s Budvarem zadavatelem zakázky.

Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci národního podniku, který je třetím největším pivovarem v ČR a patří mezi přední tuzemské exportéry piva.

Podle ministra zemědělství Petra Ganadaloviče jsou předmětem zakázky finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace z ekonomického a právního hlediska. Při posuzování podaných nabídek budou hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory.

Hodnotit se bude také ekonomická výhodnost předložených nabídek nabídková cena a organizační a smluvní zajištění. "Hledáme solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat," uvedl ministr.

Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch. Ten s Budvarem vede ve světě řadu sporů o právo užívat značku Budweiser Beer, Bud a další. Spor se táhne přes 100 let.

Výzva k veřejné zakázce bude podle MZe ve středu zveřejněna na webových stránkách úřadu www.mze.cz a ve stanovené lhůtě pak na centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Ministerstvo bude při přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci zastupovat Advokátní kancelář Kindl & partneři. Obálky s nabídkami se pak mají otevírat 13. prosince 2007.

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav; loni vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun. (Finance)

Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)

V čele dozorčí rady Budějovického Budvaru, n. p., zasedne jako nezávislý odborník Robin Schinko, nominovaný ministerstvem zemědělství. Ministerstvo je zřizovatelem pivovaru a proto má v dozorčí radě rozhodující slovo.

„Byl jsem jmenován jako člověk z místa, který se zabývá krajskou problematikou,“ uvedl včera pro Deník Schinko ke své nové funkci. Schinko je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, ale zdůraznil, že jeho nominace do dozorčí rady pivovaru nesouvisí s jeho mandátem v krajském zastupitelstvu.

Hlavní změna, která pivovar v blízké budoucnosti očekává, je jeho možná transformace ze státního podniku na akciovou společnost. „V tuto chvíli zakladatel (ministerstvo zemědělství – pozn. red.) společně s národním podnikem Budějovický Budvar budou pořizovat právní analýzu, která buď nedoporučí nebo doporučí transformaci,“ řekl Schinko.

Zkoumání cest

Nový předseda dozorčí rady konstatoval, že pokud by poradce ministerstvu doporučil transformaci státního podniku na akciovou společnost, následovalo by zkoumání způsobu, jakým způsobem transformaci provést.

„Moje rozhodování bude poznamenáno regionálním pohledem,“ vyjádřil se ke svému působení v dozorčí radě Schinko. O vyhlášení výběrového řízení na poradce ministerstva zemědělství mělo být původně rozhodnuto v září, po zasedání dozorčí rady. Tento termín zmiňovali zástupci ministerstva ještě v době konání výstavy Země živitelka. Jenže se oddálilo zasedání dozorčí rady a podle současných informací se začne poradce pro převratnou změnu hledat tento měsíc.

Začnou v říjnu

“Výběrové řízení na společnost, která bude přechod Budvaru na akciovou společnost zajišťovat, bude zahájeno v průběhu měsíce října,“ odpověděl včera na náš dotaz Petr Vorlíček z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Otázka transformace Budvaru má své příznivce i kritiky, stejně jako možná pozdější privatizace.

Ochranné známky

Největší problém transformace představuje otázka ochranných známek a právní kontinuity nástupnické firmy. Právě ochranné známky, které zajišťují budějovickému pivovaru vývoz do desítek zemí světa, jsou totiž předmětem dlouholetých soudních sporů s americkou firmou Anheuser Busch. A přeměna národního podniku na akciovou společnost podle ministerstva zemědělství nesmí do budoucna pozici českého pivovaru nijak ohrozit.

Ve hře je po případné transformaci na akciovou společnost i její prodej. Odhady ceny pivovaru se pohybují kolem třiceti miliard korun a výše.

Budějovický Budvar vyváží pivo do více než 50 zemí světa a je třetím největším pivovarem v České republice. Loni vystavil 1,151 milionu hektolitrů piva. (Českobudějovický deník)

Titulem Nejlepší světový ležák se může chlubit tmavé pivo Budějovického Budvaru. V soutěži, kterou vyhlásil britský odborný magazín, porazilo stovky pivních značek z celého světa. Odborná porota testovala piva ve třech kolech a několika kategoriích, hodnocení bylo anonymní.

Budějovický pivovar loni vyrobil 20 tisíc hektolitrů tmavého ležáku, polovinu vyvezl do třinácti zemí světa. Jen Britové vypili dva tisíce hektolitrů tohoto piva.

"Titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků," uvedl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

V soutěži byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 pivních stylech v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

Vítězné vzorky jednotlivých stylů postoupily do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů kategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v kategorii "Nejlepší světový tmavý ležák".

Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "Nejlepší ležák světa".

"Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze," prohlásil předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz. (iDnes)

Národní podnik Budějovický Budvar je zase o něco blíže k privatizaci. Včera se poprvé sešla nová dozorčí rada pivovaru. "Projednali jsme podklady pro výběrové řízení na právnickou firmu, která má připravit přechod Budvaru na státní akciovou společnost," potvrdil člen rady Michal Doktor, poslanec ODS. "Další postup je už na Budvaru samotném a na ministerstvu zemědělství," dodal.

"Výběrové řízení vypíšeme v říjnu," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Operace bude vyžadovat perfektní práci právníků. Ve hře je hodnota značky Budvaru, odhadovaná až na miliardu dolarů. Případné chyby právníků může využít velký konkurent - americký pivovarnický koncern Anheuser-Busch.

Ten vede s Budvarem o ochranné známky desítky let desítky sporů po celém světě. Anheuser je právě proto považován za nejvážnějšího, ne-li jediného zájemce o Budvar.

"Porcujete medvěda, ještě než ho někdo ulovil," upozorňuje sice ředitel Budvaru Jiří Boček. Až po převodu českého pivovaru na státní akciovku má totiž následovat privatizace.

Jenže zatímco očekávané miliardy korun obohatí českou státní kasu zřejmě až v příštích letech, minimálně o miliony se hraje v Budvaru už dnes.

Výzva pro právníky

Kdo všechno může na privatizaci profitovat?

Především špičkoví právníci. Nejde totiž o běžnou přeměnu státního podniku na akciovou společnost. Na národní podnik jsou vázány ochranné známky.

"Právníci Anheuseru jsou už nepochybně zakleknuti ve startovních blocích a čekají na sebemenší chybu, aby mohli nárok Budvaru na známky zpochybnit," tvrdí například šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Ministerstvo zemědělství chce, aby vybraná právní kancelář nesla za svoji případnou chybu patřičnou zodpovědnost. Ale zároveň bude mediálně i politicky sledovaná zakázka pro zvolenou firmu lukrativní.

"Bude jistě v milionech korun," předpokládá Richard Wagner z kanceláře Pokorný a Wagner.

O peníze jde ale také vládě. Z Budvaru teď nesmí brát stát kromě daní žádné peníze, zakazuje to zákon. "Státní akciová společnost by však už mohla vyplácet dividendy," přiznává Gandalovič.

Loni přitom Budvar dosáhl téměř dvou set milionů korun zisku. Letos má nakročeno k ještě lepším výsledkům.

Někdo už má náskok

V Česku je podle advokáta Wagnera sotva desítka právnických kanceláří, které se specializují na známkoprávní obor. "Musí vedle toho proniknout do spletité historie sporů Budvaru s Anheuserem a navázat kontakty v zahraničí," dodává.

Některé firmy tak mají náskok před konkurencí, protože už s Budvarem měly či mají co do činění.

"Bude výběrové řízení, nechci nic komentovat," říká Jan Kříž z kanceláře Kříž & Bělina, která už dříve pro Budvar pracovala.

Největší zkušenosti se správou známek Budvaru má ovšem firma Čermák Hořejš Myslil. "Záleží na kriteriích budoucí soutěže. Ale určitě nevylučujeme, že se přihlásíme, právě s ohledem na naše dosavadní zkušenosti s prací pro Budvar," potvrdil včera Lukáš Lorenc, který má v této právnické společnosti Budvar na starost.

Wagner shrnuje to klíčové, co musí právníci v kauze Budvar zvládnout: "Musí zajistit, aby nová akciovka převzala bez přerušení spory, které vede nyní národní podnik s Anheuserem kdekoliv ve světě."

Sponzoring vs dividendy

Jakmile z Budvaru bude státní akciovka, může z ní stát odčerpávat část zisku v dividendách.

Ale odpůrci privatizace poukazují na to, že už dnes může pivovar sponzorovat některé akce, především v regionu. "Například do krajské nemocnice v Budějovicích jsme díky sponzoringu už investovali téměř tři miliony korun. Celkově dáváme na sponzoring několik milionů ročně - na hokej, kulturu, charitu. Všechny tyto výdaje musí schvalovat ministerstvo zemědělství," vysvětluje Boček.

I soupeření o to, kdo si na peníze z pivovaru sáhne - zda kraj ve formě sponzoringu, nebo pak celá vláda v dividendách, dělí politiky na odpůrce a příznivce privatizace.

"Jako jihočeský politik nevidím pro privatizaci důvod. Sice se z toho nehroutíme, když se pivovar prodá, ale upozorňuji na riziko chyby při ochraně známek," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.

Pro i proti

K odpůrcům privatizace ovšem patří vedle hejtmana Zahradníka z ODS třeba i šéf poslanců ČSSD Hašek. Žádnou radost z dění nemá ani ředitel pivovaru Boček.

Na pilu tak nejvíc tlačí premiér Mirek Topolánek - forma národního podniku podle něj rozvoj Budvaru brzdí.

Topolánkův "fámulus" Marek Dalík sice popírá informace o tom, že vyjednával s Anheuserem, týdeník Euro ovšem přinesl informaci, že se za Dalíka této role pravděpodobně ujal František Formánek - muž, který údajně stál za dezertérstvím poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Budvar není jako Lesy

Partie privatizace Budvaru je v současné době rozehrána na mnoha frontách. Odpůrci a příznivci tvoří nesourodá uskupení - skoro každý má své vlastní důvody, proč zatím bojuje na jedné či druhé straně.

Zahradník hájí příjmy svého regionu. Haškovi může jít o to, aby případná privatizace pivovaru připadla až na další kabinet, v němž třeba ČSSD bude. Která vláda by nechtěla injekci v desítkách miliard.

Ředitel Boček nyní obhajuje - bez obalu řečeno - status quo a svoji židli.

Naopak zastánci rychlejšího postupu se ptají: Existuje důvod, proč by měl stát vařit pivo?

Do toho přicházejí spekulace, které se objevují i kolem jiných státních firem - především kolem podniku Lesy ČR. Straničtí lobbisté obcházejí i národní pivovar a naznačují: Privatizace se dá urychlit, i pozdržet - nedalo by se sponzorovat to, nebo tohle?

HN sdělily nezávisle dva zdroje, že takové náznaky zkoušeli jak lidé spojovaní s ODS, tak s ČSSD. Šéf pivovaru ale podle nich odolal. Sám Boček o tlacích na svoji firmu nehovoří.

Snad zbude na penze

Vláda se už před časem shodla na tom, že chce Budvar privatizovat v tomto volebním období. Současné přetahování, kdy a jak s Budvarem začít, je ale jen zahřívací kolo. Velcí hráči si pro závěrečnou fázi privatizace sice už připravují půdu - ale s oficiálními kroky zatím vyčkávají.

Dave Peacock, viceprezident koncernu Anheuser-Busch, zatím dění v Česku komentovat nechce. Americký koncern ale už v minulosti dal svůj zájem jasně najevo.

Stále častější jsou ale signály, že Anheuser zdaleka nemusí být jediným kandidátem. Známkoprávní souboje české firmy s Američany totiž vyhovují dalším velkým pivovarským firmám.

Budvar, jehož produkce se přitom měří jen v setinách objemu výroby Anheuseru - blokuje přístup giganta na mnohé trhy v cizině. Právě to konkurenci, třeba Heinekenu, vyhovuje. "I další velké firmy tak mohou mít zájem na tom, aby se Američané s Budvarem nespojili," předpokládá předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

I když zůstává Anheuser stále největším favoritem, zájem dalších firem by nepochybně cenu za známky Budvaru ještě zvýšil. Radost z toho může mít i ministr financí Miroslav Kalousek. "Příjmy z privatizací, které se uskuteční před Budvarem - například z Letiště Praha nebo ČSA, budou do roku 2009 ještě končit ve fondu dopravní infrastruktury. Ale pak je mojí prioritou dát peníze z neopakovatelných zdrojů - například z privatizace Budvaru - prvořadě na penzijní reformu," říká Kalousek. (iHNed)

Ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík po více než třiceti letech odešel z ředitelského postu. Od 1. října ho v této funkci nahradil současný sládek Jan Hejra. Odcházející ředitel Siblík se do penze těšil i když loučení pro něho bylo nostalgické. Ale kdo si myslí, že pro něho práce v pivovaru skončila, se mýlí. Přemluvili ho totiž ke spolupráci s pivovarem. Nyní už bývalý ředitel kutnohorského pivovaru je odborník, který prošel několika pivovary, pracoval ve výzkumném ústavu nám poskytl krátký rozhovor.

Jak dlouho jste byl ředitelem kutnohorského pivovaru?

To snad není ani podstatné, jak dlouho jsem byl ředitelem. Za podstatnější považuji, že jsem v tomto pivovaře téměř dvaatřicet let. Přišel jsem se do funkce sládka v roce 1976 a bohužel jsem toho sládka dělal kratší dobu, než ředitele. Můj osobní názor je, že nejkrásnější léta mého života byla právě sládkování. Ředitelování je víceméně záležitost administrativní.

Bude se vám po práci stýskat?

Měl jsem v plánu si odpočinout, ale byl jsem požádán, abych externě pro kutnohorský pivovar ještě něco dělal. O zábavu budu mít tedy postaráno.

Od 1. října se stal ředitelem Hejra. Kdo ho do funkce dosadil?

Víceméně to bylo rozhodnutí vedení podniku. Samozřejmě konzultováno se mnou. Je tady prakticky rok ve funkci sládka. Za tu dobu jsme spolu probrali spoustu věcí. Pokud bude potřeba a pokud bude chtít, jsem připravený mu pomoct.

Jak se pivovar změnil za dobu vašeho působení?

Já mohu říct, že za tu dobu, co jsem tady, se tady vlastně postavil ještě jeden pivovar. Protože když jsem v roce 1976 přišel, tak se předělávala kotelna. Uhelné kotle byly nahrazeny mazutovými. Potom se udělala nová spilka, s tím, že stará se opravila a fungují obě. Postupem času se vybudovaly nové sklepy, rozšířila se varna, předělal se systém chlazení. Za mého působení se dvakrát vyměnilo zařízení stáčírny lahví a zcela nově se vybudovala stáčírna sudů včetně budovy. Takže mohu říct, že za doby mého působení v Kutné Hoře se vybudoval ještě jeden pivovar. Ten pivovar má dnešní kapacitu zhruba 240 tisíc hektolitrů za rok. Když jsem se přišel, tak kapacita byla 120 tisíc hektolitrů za rok.

Způsob výroby piva je pořád stejný?

Ano. Způsob výroby je česká klasika. Žádné rychlé metody.

Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Vedení Pivovaru Kutná Hora se od 1. října ujal stávající sládek Jan Hejra (na snímku). Vystudoval obor biochemik v Ústí nad Labem. Od roku 1993 pracuje v Ústí nad Labem, kde začínal na spilkách, ve sklepích, poté byl sklepmistr a technolog. Koncem minulého roku se stal v kutnohorském pivovaru společnosti Drinks Union jako sládek.

Při nástupu na post sládka jsme hovořili s Janem Hejrou začátkem roku 2007. Ten by chtěl vyzdvihnout značku ještě výš, vyhrát s ní nějakou další cenu v degustačních soutěží a proslavit ji ve všech koutech naší republiky. Chtěl by pokračovat v trendu zvyšování exportu, jelikož pivo ze zdejšího pivovaru je stále více žádáno i za hranicemi. Na otázky týkající se jeho oboru i samotného vaření moku v Kutnohorském pivovaru ochotně odpověděl.

Chtěl jste být vždycky sládkem?

Rozhodoval jsem se mezi kuchařem, vojákem z povolání. Pořád to nebylo to pravé.

Co vás tedy přivedlo k tomuto neobvyklému oboru?

Rodiče mi vyprávěli o mém pradědečkovi, který byl sládkem v Roudnici nad Labem. Připadalo mi to zajímavé. Chemie mě bavila. A pivo mi chutnalo. Tak jsem to zkusil. Na studiích mi to šlo a zalíbilo se mi to. Ono to má i něco společného s původně zamýšlenými obory. Jako na vojně striktně dodržovat receptury a jako kuchař vařit a míchat.

Měli jste nějaké zaměření na pivovarnictví v rámci studia?

Obor se jmenoval biochemik pro výrobu sladu a piva. Od prvního ročníku jsme měli co týden také praxi v pivovarech. Později se náš obor přejmenoval na „sladovník“. Šel jsem ještě na studia do Prahy, která jsem však z pracovních důvodů přerušil.

A pokračoval jste nebo pokračujete?

Nyní studuji jiný obor. Dělám ekonomku, což je k mé práci v dnešní době také potřeba.

Byl jste na praxi v cizině. Jaký je rozdíl našich a zahraničních pivovarů?

Vzhledem k tomu, že jsem byl na krátké praxi v Rusku a tam pivovary rostou s ohromným kapitálem, tak se to dá těžko srovnat, avšak přes všechny ty moderní vymoženosti, kvalita piva většinou nedosahuje kvality piv v Čechách. Najdou se však už i piva, která by našinec dokázal akceptovat. Jistě to je důsledek najímání českých a německých sládků pro ladění technologií těmito pivovarskými společnostmi.

Říká se, že část chmele jde na export a vyrábí se z něho kosmetika. Co je na tom pravdy?

Je pravda, že chmel má pozitivní účinky co se týká kosmetiky a zažívání, ale určitě se všechna produkce nevyváží. Velkou spotřebu máme i pro většinu českých pivovarů.

Jaký chmel tedy používá společnost Drinks Union?

Vaříme z žateckého chmele, respektive přesněji žateckého poloraného červeňáku. Což je jedna z nejznámějších odrůd chmele.

Jak se dá popsat?

Je to příjemně aromatický chmel. Pivo tím získává specifické chmelové aroma, jak ve vůni, tak i v chuti. Kdybychom používali jiné chmele, kvalitativně neodpovídající tomu, co bychom chtěli, mohlo by se stát, že bychom měli pivo s drsnou až ulpívající hořkostí, bez patřičného chmelového aroma. Nebyl by to ten lahodný, zlatavý mok, který tak rádi pijeme.

Takže ta pravá chuť je právě v tom chmelu?

Z části se dá říci, že ano. Chmel a způsob zvoleného chmelení dělá hodně moc.

Je tam nějaká tajná ingredience jako například v becherovce?

Tady tu surovinovou skladbu zná více lidí, než-li v Becherovce. Používáme český slad, který si necháváme vyrábět v Nymburce. Ten musí dosahovat potřebných kvalitativních parametrů. O chmelu jsem se již zmiňoval a v neposlední řadě voda.

Jak je to s tmavým pivem?

Na výrobu tmavých piv používáme speciální slady. Vyrábíme je již od varny jako tmavá piva. Na ty je také zvláštní receptura.

Jaký je tedy proces výroby?

Slad (naklíčené usušené ječené obilky) semeleme na šrotovníku. Vzniklý sladový šrot smícháme při určité teplotě s vodou. Již tam dochází k určitým biochemickým procesům. Část této směsi převedeme do rmutovacího kotle a vyhříváme na dané teploty. Při těchto teplotách dochází ke štěpení škrobu na cukry, potřebné pro další fáze výroby. Celé dílo se převede do další nádoby, které se říká scezovací káď, kde dochází k sedimentaci pevných částí sladového šrotu přes něž se filtruje sladový výluh zvaný sladinka. Sladinka se stahuje do další nádoby nazývané mladinový kotel. Zde celé dílo vaříme a v předem stanovených dávkách přidáváme chmel. Tak to byla velice stručně pouze varna. Po svaření oddělíme kaly vysrážené varem a zchladíme. Zakvasíme dávkou kvasnic a necháváme kvasit v otevřených kádích. Kvasnice nám zkvasí na varně vytvořené cukry na alkohol a jako vedlejší produkt oxid uhličitý. Jelikož při kvašení vzniká teplo, musíme kádě chladit, čímž regulujeme jeho průběh. Při dosažení potřebného stupně prokvašení, sudujeme pivo do sklepa, kde pivo dokvašuje v ležáckých tancích. Zde se nám pivo čiří a chuťově zakulacuje. Všechny dříve vystupující hořkosti, sladkosti prolnou a vytvoří dokonalou harmonickou chuť našeho piva. Dokvašování probíhá při nízkých teplotách, při nichž se naváže oxid uhličitý, vnímaný jako jemné bublinky tzv. říz piva. Po dosažení odpovídajících parametrů kontrolovaných laboratoří, se pivo degustuje, filtruje a stáčí.

Ochutnává se to až na konci?

Již od varny ochutnáváme všechno, abychom zajistili potřebnou kvalitu a mohli včas reagovat.

Jak se udělá ten rozdíl mezi stupni piva?

Ten vzniká na varně. Je to v sypání. Zvětšeným poměrem sladu k vodě, získáme vyšší extrakt původní mladiny, přeloženo – více extrahovaných látek

Jak dlouho trvá celý proces?

Výčepní pivo se tak zhruba deset hodin vaří, osm dnů kvasí, třicet dnů leží. Takže zhruba do čtyřiceti dnů.

Jaký je rozdíl velkého pivovaru a malého rodinného pivovaru?

Tam probíhá ta výroba podobně, jen v menším formátu. My děláme ročně do 200 000 hektolitrů a oni vyrábí na menších technologiích s méně lidmi podstatně méně piva.

Je možné si pivo uvařit doma?

Jako studenti jsme si ho vařili. Není to ovšem vůbec jednoduchý proces. Musí při něm být dodržovány dané technologické postupy a čistota. Problém také mohou být suroviny.

Jak se změnilo pivo a samotný recept od dob,kdy se tu vařilo za Dačického?

Ten základ by mohl být zhruba podobný. Určitě jsme změnili dávkování chmele, protože používáme jiného chmele, než který měli v tehdejší době. Také máme jiné slady. Ta podstata procesů navozených na varně, spilkách a sklepích, by ale měla být dosti podobná.

Dá se nějak upravit recept podle cen vstupů?

Bohužel to je problém. My nemůžeme říci, že budeme dávat méně sladu a necháme to kvasit po kratší dobu kvůli nákladům. Musíme to dělat ve stále stejné kvalitě. Jsme jak mezi mlýnskými koly, z jedné strany zákazník a z druhé strany náklady. Nemůžeme ty náklady snížit, protože pak už by to nebylo to pivo. Vyrábíme pivo tradiční technologií a ta si vyžaduje vyšší vstupy. My jsme se nedali na cestu výroby levných piv pro řetězce, ale na cestu kvality, kterou si chceme získat nové a udržet stávající zákazníky.

Jaké máte zkušenosti se zahraničním pivem?

Oni vesměs používají trochu jiné suroviny a technologie. Z větší části nepoužívají tradičních technologií. Šetří energii a čas a tak používají energeticky méně náročné technologie, týkající se například varny. Na to se dívám trochu skepticky. Když jsme zaváděli licenci v Rusku, tak jsme si museli prosadit náš technologický postup. Nakonec se to po dlouhých zkouškách a jednáních podařilo a Zlatopramen v Rusku dosahuje slušné úrovně.

Ta značka je tam tedy stejná?

Ano, Zlatopramen je tam prodáván pod svojí značkou. Každý větší pivovar z Čech i ze světa má v Rusku zastoupení. Je to obrovský, progresivní trh, kde začíná pivo suplovat tradiční vodku, jakožto moderní nápoj.

Jaké jsou rozdíly, co se týká surovin na výrobu piva oproti českým pivovarům?

Používají jiné slady a chmely, které mívají kolísavou kvalitu, ale není to pravidlem. Úroveň se tam dosti zvedla. Mám tím tedy na mysli produkci v zemích bývalého svazu.

Jak hodnotíte zahraniční piva?

Rád ochutnám všechna možná piva. Například z německých, belgických, irských se nechá pít hodně značek, i když jsou některé z nich svrchně kvašené. Je tam znát jiná technologie. Dávám však přednost tradičním českým pivům.

Když ochutnáváte pivo v rámci svého povolání, máte ještě chuť na něj zajít po práci?

Piji pivo v restauracích běžně. Když jde o naše pivo, tak je to tak trošku i kontrola, v jakém stavu mají v restauraci výčepní zařízení a armatury. Co se týká práce, tak to je potom těžké. Za kvalitu ručí sládek, takže vzorků na kontrolu je mnoho. Když musím řídit, to se ochutnávat nedá. V restauraci si většinou dávám točené, ale ani lahvovým nepohrdnu. Setkal jsem se i s tím, že ta piva v restauraci nebyla takové úrovně, jak ho distribuuje pivovar. To pak zamrzí, jelikož pivo nedělá jen pivovar, ale velkou měrou k finálnímu požitku dodává hostinský, kterýžto by měl dodržovat všechny rady, kterých se mu dostává od obchodních sládků, servismanů a prodejců, zastupujících pivovar.

Jak se vám líbí v Kutné Hoře?

Je to nádherné město s obrovským kouzlem. Kutná Hora se mi hrozně líbí. Když to srovnám s Prahou, tak je tu také mnoho architektonických památek, nádherné historické uličky a menší davy turistů.

A jak se vám líbí samotný pivovar?

V dnešní době není takových pivovarů mnoho. Za takový hezký, menší pivovar s dobrým pivem jsem vděčný.

Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Rozšiřující se výroba a export piva, získání košer certifikátu, výroba piva s rajským plynem, řada letošních domácích ocenění. To je výčet několika faktů z nymburského pivovaru.

Zájem o Postřižinské pivo se stále zvyšuje. Tak se dají vyložit poslední statistické údaje, které nymburský pivovar zveřejnil. Za prvních devět měsíců letošního roku vyprodukoval 126 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více, než za stejné období roku předchozího.

Potěšující je zpráva, že se stále rozšiřuje spektrum zemí, kde o nymburské pivo stojí. „Poslední novou destinací je Rumunsko, kam jsme letos dodali první dodávky Postřižinského piva,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

V současné době lze ochutnat nymburské pivo v jedenácti zemích světa včetně například Anglie, Austrálie, Švédska, USA nebo dokonce Izraele.

Právě posledně jmenované země se týká neuvěřitelná kuriozita. Do Izraele dodává nymburský pivovar speciální druh piva s nitroglycerinem, v Čechách známým pod názvem rajský plyn. Aby se mohl takzvaný NitroBeer prodávat v košer obchodech, rozšířených po židovské zemi, musel zdejší pivovar získat takzvaný košer certifikát.

„V praxi to znamenalo, že přijeli dva rabíni z Izraele, kteří provedli takový audit výroby. Jeden z nich, rabbi Kalcheim, je v tomto oboru po světě uznávaná kapacita,“ popisuje netradiční návštěvu Benák.

Podle jeho slov panovaly obavy z šířených fám, že pivo dodávané do Izraele se nebude smět vařit v neděli nebo že v provozu při jeho výrobě se nebudou moci pohybovat ženy, které mají menzes. „To však byly naštěstí fámy. Jako hlavní podmínku si kladli to, že slad pro jejich pivo musí být vyroben z ječmene, který byl zaset před 31. březnem. Upřímně se přiznám, že nevím proč,“ usmívá se Benák.

Certifikát za příslušný poplatek pivovar nedávno získal. Platí na jeden rok a je podepsán i českým rabínem Karolem Sidonem.

Export, který v současné době činí 22 procent z prodeje, tedy 28 tisíc hektolitrů, není jediná příznivá zpráva pro letošní rok. Pivo získalo i velmi prestižní ocenění na domácí scéně.

Celkem jich bylo šest ze čtyř celostátních degustací, a to včetně ceny pro nejlepší ležák roku na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích, kde Francinův ležák vyhrál nebo třetího místa třináctistupňového Boganu, který získal v soutěži Cena českých sládků v Kutné Hoře. (Nymburský deník)

Do konce prosince mohou žadatelé podat návrhy na změny územního plánu města Nymburka. Datum stanovila rada města na svém posledním zasedání. Několik návrhů prý už na radnici dorazilo. „Například pivovar by chtěl v budově podél hlavní silnice otevřít pivovarský hostinec a motel,“ přiblížil místostarosta Miloš Petera.

Ředitel pivovaru Pavel Benák ovšem hovoří o tom, že je zřízení pivovarského hostince otázkou několika budoucích let. „Zatím je vše ve stádiu projektové dokumentace. Přesto mohu potvrdit, že se záměrem zabýváme a chtěli bychom ho zvládnout v rámci opravy dané budovy u silnice,“ potvrdil Benák.

Další změnou územního plánu Nymburka by pak mohlo být přesunutí území v okolí Mrliny ve směru na Babín do smíšené zóny. Mohly by se tu tak stavět obytné domy. Území je ovšem v záplavové zóně. (Nymburský deník)

Milovníky nejoblíbenějšího českého nápoje čeká v příštích týdnech nepříjemný šok. Pivovary budou zdražovat. Odradí to národ pivařů od konzumace chmelového moku?

Pivo. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to jeden z charakteristických rysů Čecha v očích cizozemců. Jenže v příštích měsících se podle výrobců piva chystá malá revoluce, která by status quo mohla změnit. Týká se to i nymburského pivovaru.

„Bohužel budeme muset zdražovat. A tentokrát to nebude žádná kosmetická úprava v řádu desetihaléřů, ale bude se jednat o koruny,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Podle jeho slov se bude jednat o největší zdražení za poslední roky.

Zdražení piva je prý nutné vzhledem k situaci v západní Evropě. „U nás sice byla mírně nadprůměrná úroda ječmene, jenže na západě se neurodilo. Čestí zemědělci proto zvedli ceny obchodním partnerům ze západu, ale bohužel také českému trhu,“ vysvětlil příčinu rekordního skoku Benák. Navíc zhruba o deset procent zdražují i pěstitelé chmele.

Co na to provozovatelé restaurací a samotní pivaři? „Samozřejmě žádnou radost z toho nemám. Pokud pivovary takto razantně zdraží, já budu muset cenu navýšit ještě více, protože k tomu započtu i zdražované energie. Já si ale myslím, že pivaři i tohle překousnou,“ reagoval majitel nymburské nádražky a poděbradské restaurace Jiří Tomáš Vokál. Právě v jeho restauracích zatím teče nymburské pivo proudem.

Jak budou reagovat skalní pivaři, jejichž část měsíčního rodinného rozpočtu pivo spolkne? „Podle mě to bude podobné, jako když poprvé zdražilo kafe. Na chvíli lidé trochu vysadí, pak jej ale budou pít ještě víc,“ myslí si Milan Kovář z Nymburka. „Mě osobně se to příliš nedotkne. Nemyslím, že by zdražení o dvě nebo tři koruny bylo až tak zásadní,“ doplnil místní pivař.

O kolik přesně a kdy se pivo zdraží, si netroufá odhadnout ani ředitel nymburského pivovaru. „Od 1. listopadu ohlásili zdražení Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. My prozatím děláme kalkulace. Každopádně kdybychom nezdražili, hrozila by ztrátová výroba a v nejhorším případě i zastavení výroby,“ doplnil Benák. (Nymburský deník)

Postřižinské pivo získalo takzvaný košer certifikát. Požádala o něj izraelská strana odebírající místní pivo. Do židovského státu totiž nymburský pivovar vyváží speciální druh piva s rajským plynem. K tomu, aby se mohl prodávat i v košer obchodech, bylo nutné získat uvedenou listinu. „Přijel rabbi Kalcheim z Izraele, který provedl v pivovaru audit,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák (na snímku s košer certifikátem). Originální dokumenty pivovar před nedávnem skutečně získal. Více o jedinečné události v některém z příštích vydání Nymburského deníku. Foto zde ... (Nymburský deník)

Přímo v budově pivovaru Staropramen v zrekonstruovaných prostorách pivovarské restaurace byla otevřena nová Potrefená husa Na Verandách. Ta se tak stala již dvaadvacátou Potrefenou husou - značkovou restaurací Staropramen - v České republice.

„Potrefená husa je léty prověřený koncept značkových restaurací Staropramen, které úspěšně fungují po celé České republice. Když jsme se chystali rekonstruovat restauraci v pivovaru Staropramen, která je takovou naší výkladní skříní, řekli jsme si, že právě tady by Potrefená husa měla být,“ říká David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen, k rozhodnutí pustit se do náročné rekonstrukce a přestavět tradiční hospodu na moderní Potrefenou husu.

Pivovarská restaurace funguje v pivovaru Staropramen od samého zahájení výroby v roce 1871 a také již od té doby nese název Na Verandách. „Jméno Na Verandách byl za ta léta tak zažitý pojem, že jsme jej chtěli zachovat. Je to prostě Potrefená husa Na Verandách,“ vysvětluje David Petřík rozšířený název restaurace.

Stejně jako všechny Potrefené husy nabízí i ta Na Verandách několik druhů točeného piva v čele se značkou Staropramen, tradiční kuchyni i lehké pokrmy moderní gastronomie. Interiér se vyznačuje prvky typickými pro tento koncept – charakteristickou barevností, dominantním výčepním pultem, pivními knihovnami, vyvýšeným sezením hostů a velkým počtem televizních obrazovek. Vedle hlavní části restaurace mohou hosté posedět také v odděleném pivním baru.

Celková kapacita restaurace Potrefená husa Na Verandách je 135 míst, v letních měsících bude k dispozici zahrádka s dalšími 50 místy. S provozem restaurace souvisí také provoz Paspova sálu v patře nad restaurací, který pojme až 200 osob a je vhodný pro pořádání konferencí či společenských akcí.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je společnost F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz). (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Český svaz pivovarů a sladoven udělil v minulých dnech značce Braník titul České pivo roku 2007 v kategorii světlé výčepní pivo. Jedná se o první prestižní ocenění, které Braník získal po přechodu výroby do smíchovského pivovaru Staropramen.

Braník, typicky české pivo s tradicí od roku 1899, je dlouhodobě druhým nejprodávanějších lahvovým pivem na českém trhu, jehož prodeje stále rostou „Lidé mají rádi jeho osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni,” vysvětluje Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Podle sládka představuje Braník pro milovníky zlatavého moku kvalitní pivo za dobrou cenu. Jeho slova o kvalitě potvrdily i nejnovější výsledky pivovarníky uznávané degustační soutěže, které se celkově zúčastnilo 77 piv v pěti kategoriích.

“Sládci a další pivovarští experti vybírají v anketě Českého svazu pivovarů a sladoven a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského nejlepší česká piva ve dvoukolové degustační soutěži. Vzhledem ke způsobu výběru těch nejlepších má právě soutěž České pivo roku mezi pivovarníky velkou váhu ”, tvrdí vrchní sládek. „Proto si tohoto ocenění velmi vážíme”.

Titulem České pivo roku 2007 Braník navázal na svá předchozí tři vítězství v různých degustačních soutěžích v letech 2005 a 2006 konaných v Táboře, Brně a Českých Budějovicích. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

„Silný dolar? To byl problém před dvěma lety,“ tvrdí majitel sklárny a minipivovaru František Novosad. Podle něho už nyní vyjde zcela nastejno, zda se americká měna prodává za 19 nebo 20 korun. Proč je v klidu, zatímco jiní vývozci si zoufají?

Novosadovi se podařilo přesvědčit odběratele, že musí kupovat dráž, a on se tak dostal na stejné ceny, za které prodával v době, kdy stál dolar přes třicet korun. „Asi patřím mezi výjimky,“ uvědomuje si Novosad. „Byl jsem hodně tvrdý. Řekl jsem, že buď mi zaplatí požadovanou cenu, nebo jim už neprodám ani skleničku,“ vzpomíná podnikatel z krkonošského Harrachova. Zároveň si začal vynahrazovat ztráty způsobené slabým dolarem jinde. Jeho sklárna a minipivovar se staly turistickou atrakcí a v loňském roce je navštívilo na 50 tisíc lidí. „A letos toto číslo určitě překonáme,“ očekává Novosad.

Před několika lety však zažíval krušné časy. Tři roky po sobě byl ve ztrátě, jeho zboží se stávalo pro zahraniční odběratele stále dražším, navíc mu narůstala čínská konkurence, proti níž nemohl bojovat nízkými cenami. „S Američany byla těžká řeč. Ať řekl člověk jakoukoliv cenu, vždy chtěli dát maximálně třetinu,“ vzpomíná Novosad.

Nakonec však přinutil odběratele přistoupit na jeho podmínky a do zámoří vyváží 40 procent své produkce za zhruba jeden a půl milionu dolarů. Stejné množství jde do dalších, především evropských zemí, pětina skla se prodá v Česku. „Ale každý druhý kus stejně koupí turisti, takže nakonec také skončí v zahraničí,“ dodává Novosad.

Největší zájem je podle něho v USA o velkoobjemové sklenice na víno, do nichž se vejde i přes litr nápoje. (MF Dnes)

V Nitre vznikne nová mestská štvrť. V areáli bývalého pivovaru začne spoločnosť Real Estate Assets už o niekoľko mesiacov s výstavbou Novej Nitry. Pôjde o komplex so stovkami bytov, rozsiahlou vybavenosťou, administratívnymi, relaxačnými a kultúrnymi centrami.

Nový majiteľ odkúpil budovy nitrianskeho pivovaru Corgoň od Heinekenu ešte v roku 2006. Do obnovy päťhektárového areálu chce investovať 3 miliardy korún. Nová štvrť má byť rozdelená na tri zóny. Obytnú časť bude tvoriť vyše 500 nových bytov. V najvzácnejšej, historickej časti pivovaru vznikne nové námestie obklopené hotelom, administratívnymi a kongresovými centrami, obchodmi a relaxačnými zariadeniami.

Ešte pred začiatkom výstavby, ktorý je naplánovaný na prvú polovicu roku 2008, sa musí investor vyrovnať s viacerými problémami. Jedným z nich sú aj historické objekty bývalého pivovaru. "Po dohode s Krajským pamiatkovým úradom v Nitre sme do projektu začlenili niekoľko historických stavieb tak, aby sme vhodne spojili staré s novým. Najvzácnejšia je budova starej sladovne, ktorá sa zachová v jej pôvodnej podobe, no dostane nové funkcie,“ hovorí manažér projektu Daniel Gálik.

Ako pripomenul pri nedávnom predstavovaní zámeru v mestskom parlamente, nemalým problémom bude aj riešenie dopravy v novej štvrti. Vstup bude z rušnej Triedy M. R. Štefánika, ktorá je zároveň súčasťou ťahu Nitra – Nové Zámky. "Kvôli bezpečnosti a plynulosti premávky tu chceme vybudovať štyri nové križovatky, z ktorých tri budú svetelné," vysvetľuje Gálik.

Investor už začal s prípravou projektovej dokumentácie a dokumentácie pre povolenie na búranie budov. Nitriansky pivovar tak po viac ako sto rokoch zanikne a s ním aj dlhoročná tradícia varenia piva v Nitre. Tá siaha až do roku 1692, keď dal nitriansky biskup Blažej Jaklin majstrovi Petrovi Švábovi k dispozícii biskupský pivovar.

Súčasná podoba mestského účastinného pivovaru vznikla v rokoch 1893 až 1895. Pivo sa v ňom varilo až do roku 1926. Po obnovení výroby v roku 1950 sa tu Nitriansky ležiak a neskôr Corgoň vyrábal až do konca roku 2004, keď holandský koncern Heineken presťahoval výrobu do Hurbanova. Aby sa na tradíciu pivovarníctva v Nitre celkom nezabudlo, požiadali mestskí poslanci investora, aby v niektorom z nových obchodných priestorov umožnil aj zriadenie prevádzky malého "rodinného" pivovaru. Foto zde ... (Pravda)

Celková produkcia Pivovaru Steiger, a. s., so sídlom vo Vyhniach za prvých 6 mesiacov tohto roka prekročila 72 000 hl piva a 7 900 hl nealkoholických nápojov. Vyplýva to z hodnotenia, ktoré zverejnila spoločnosť.

Pivovar zaznamenal v danom období zisk 8 miliónov Sk pri tržbách 141 miliónov Sk. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 40 miliónov Sk. Aktíva spoločnosti dosiahli 279 miliónov Sk.

Do pivovaru vstúpila v roku 2002 Európska banka pre obnovu a rozvoj, ktorá zabezpečila mnohomiliónové investície. Vlani vstúpila do pivovaru moravská pivovarnícka spoločnosť, ktorá priniesla svoje know-how a možnosti nákupu kvalitných surovín z Čiech a Moravy.

Pivovar je najstarší na Slovensku, pivo sa v ňom varí nepretržite už viac ako 530 rokov. Spoločnosť zamestnávala na konci júna 160 ľudí. (Aktuality)

Před pár lety by kolemjdoucí málem nepoznal, že ruina, kterou míjí, je vlastně renesanční zámek. Dnes stejná stavba září do dálky novou fasádou, hotel v ní nabízí luxusní služby a pivnice pivo z vlastního pivovaru.

Mnozí obyvatelé mají zafixováno, že Ostrava má ve Slezské Ostravě hrad, že zámek v Ostravě-Kunčicích shořel a je v ruinách. A také, že zámek v Ostravě-Porubě slouží často sletům komunistů.

Ostrava má však díky svému rozmachu v minulém století také další historické sídlo, které navíc patří mezi nejstarší objekty ve městě.

Je jím zámek v Ostravě-Zábřehu. Ten byl samozřejmě v době svého vzniku součástí samostatné obce Zábřeh nad Odrou, dnes k němu však pohodlně dojede obyvatel Ostravy některou z tramvajových linek.

O zmrtvýchvstání zámku se postarali podnikatelé Petr Hradil a Erich Bergmann. Ti v roce 2004 koupili ruinu, kterou se nedařilo jejich předchůdcům k ničemu využít a realitní kanceláře si ji od devadesátých let doslova přehazovaly jako horký brambor.

V zámku je i kopie obrazu z dobříšského zámku

Dnes je zámek do nejmenších detailů rekonstruovaný a podnikatel mu vrátil renesanční a barokní charakter. Použitím vyspělých materiálů a značných finančních prostředků si mohl dovolit navrátit místnostem nejen jejich vybavení, ale i původní podobu.

A tak místnosti zámku znovu oživují například původní dřevěné stropy a starožitnosti. Od obrazů po velké renesanční či barokní skříně.

„Do nejluxusnějších pokojů jsme dodali starožitnosti získané na burzách či aukcích. V jednom z pokojů máme například kopii obrazu, který visí na státním zámku v Dobříši. Tu jsme pořídili v Rakousku, odkud máme i další exponáty,“ říká při provázení hotelovými pokoji žena spolumajitele zámku Daniela Hradilová. Dodává, že majitelé se snažili vybavit luxusní pokoje především dobovým nábytkem, který je buď český, nebo rakouský.

Hosté budou spát pod hlavami buvola či losa

Samotný hotel má v prvním patře devět takzvaných historických pokojů, z nichž každý má své vlastní jméno. Ty jsou opatřeny především starožitným nábytkem, pouze postele jsou vytvořeny nově, a to v obecném historickém stylu.

„Přeci jen má dnešní člověk trochu jiné proporce než před několika sty lety, a tak jsme raději volili bytelnější konstrukce,“ říká manželka spolumajitele Daniela Hradilová.

Každý z pokojů má vlastní krb a jeho zdi jsou vybaveny odpovídajícími uměleckými výtvory, obrazy či preparovanými zvířaty.

Například největšímu apartmá pojmenovanému Afrika vévodí preparovaná hlava mocného afrického buvola a na stěnách visí několik vypreparovaných trofejí antilop. Na jedné ze stěn pak je vypreparovaná kůže krajty mřížkované.

V Loveckém pokoji je hlava mohutného losa. V pokoji nazvaném Renesance majitelé dbali, aby vše odpovídalo tomuto slohu.

Na bývalé půdě hotelu, tedy v druhém patře zámku, vzniká v současnosti dalších devět pokojů, které majitelé nazývají stylovými. „Ty budou zařízené replikami nábytku,“ říká Daniela Hradilová.

Původní dlažba i repliky starých vypínačů Přestože se někomu může po popsání vybavení zdát, že zámek je přeplácaná snobárna, opak je pravdou. „Celou rekonstrukci sledovali bedlivě památkáři. Snažili jsme se nic neošidit a uvést vše do stavu, který tady byl před začátkem zkázy zámku,“ říká Daniela Hradilová.

Dlužno říci, že vybavení zámku působí i při své okázalosti a efektnosti překvapivě střídmě a poctivě.

Dlažby místností jsou například z původních půdních dlaždic, při stavebních pracích využívali stavbaři původních postupů. A někoho možná příjemně překvapí i takový detail, že všechny vypínače jsou napodobeniny elektrických vypínačů ze začátku dvacátého století.

Že pokoje zámku jsou určeny spíše pro vybranou klientelu, svědčí cena za pokoj: pětadevadesát až dvě stě devadesát eur. „Ale chtěli jsme především nabídnout zákazníkovi nejvyšší služby a to, co mu běžný hotel neposkytne - klid. A už nyní je o naše ubytování docela velký zájem,“ říká manažer hotelu Radovan Koudelka.

V pivnici je Pikard za lidovou cenu

Dostupnější ceny má naopak pivnice, která bude v zámku fungovat přes den. Například pivo, které si zámek vyrábí, bude stát čtyřiadvacet korun. Právě na toto pivo je pyšný jeho „stvořitel“ Václav Baron.

„Vařím vždy v tancích dvě várky po pěti hektolitrech, protože mám desetihektolitrové kvasné nádoby. Ve spilce pak pivo pár dnů kvasí a v tancích leží tak dvacet dnů. Jednu várku hospoda vytočí za pět až šest dnů,“ říká muž, který dal všem druhům svého piva jméno Zámecké pivo a jedenácti stupňové ležáky pojmenoval názvem Pikard. Své nepasterizované pivo považuje za zdravý nápoj s celou škálou vitaminu B. „Část piva vařím jako čtrnácti stupňové a ochucuji ho puškvorcem,“ říká Václav Baron.

V horním podlaží objektu zámku je také gurmán ská restaurace a ve sklepích vinotéka a vinárna. U recepce hotelu je též bar a u vchodu do zámku Erbovní salónek, kde je možno pořádat svatební obřady.

Místo demolice totální obnova

Je až neuvěřitelné, jak blízko byl zábřežský zámek totálnímu zániku. Radnice Ostrava-Jih prý už na něj v roce 2000 sepsala demoliční výměr.

Na místě zámku stávala středověká tvrz, o níž je první písemná zmínka z roku 1529. Zámek vlastnili různí šlechtici, například Petřvaldští, kterým patřil hrad Bouzov a kteří koncem 16. století vystavěli renesanční zámky v Račicích a Buchlovicích na jižní Moravě a v nedaleké Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po Bílé hoře přestal být zámek majetkem šlechty a koupil ho olomoucký arcibiskup. Zámek se stal sídlem hospodářské správy církve. Od roku 1919 sloužil jako bytový dům. V roce 1921 tu bydlelo deset domácností o padesáti členech.

V roce 1948 život na zámku utichl, v budovách sídlil národní podnik Bytostav, závod mechanizace. A byl začátek konce. Zámek se za padesát let změnil v ruiny. „Chtěli jsme vrátit tento cenný objekt Ostravě. Chceme, aby zámek žil. A neděkujte, choďte k nám třeba na pivo,“ říká Petr Hradil, který prosadil opětovné zapsání zámku do seznamu českých kulturních památek. (MF Dnes)

Již poněkolikáté se Radegast Birell rozhodl podpořit dárcovství nejcennější tekutiny v těle – lidské krve. Po březnovém projektu ve Frýdku-Místku se nyní ve dnech 12. až 15. listopadu účastní charitativní akce Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě a Rádia Kiss Morava nazvané Rudý týden.

Rudý týden má v Ostravě upozornit na nedostatek krve, která se využívá zejména během těžkých operací a komplikovaných porodů. Protože dárců krve stále není dostatek, což se projevuje především v zimním období plném dopravních nehod, rozhodlo se Rádio Kiss Morava uspořádat akci, na které na celou problematiku upozorní a přiláká nové dárce. Jedním z partnerů akce je také Radegast Birell, který zúčastněným věnuje dárky v podobě nealkoholického piva.

„Akci Rudý týden pokládáme za další z pozitivních aktivit, která podpoří bezplatné dárcovství krve. Doufáme, že zaujme naše stálé klienty a přiláká nové dárce do největšího krevního centra v našem regionu,“ říká primářka Krevního centra ostravské nemocnice MUDr. Zuzana Čermákova, Ph.D.

Od pondělí 12. listopadu až do čtvrtka 15. listopadu budou patroly rádia Kiss Morava s nealkoholickým pivem Radegast Birell lákat potenciální dárce, především prostřednictvím letáků, rádiových spotů nebo formou ozvučeného auta, které bude projíždět ulicemi města. Ve čtvrtek 15. listopadu akce vyvrcholí lampiónovým průvodem, který odstartuje v 15:30 a zavede účastníky až k Fakultní nemocnici Ostrava, kde bude možné ten den darovat krev až do 20 hodin.

Všichni účastníci akce obdrží jako poděkování nealkoholické pivo Radegast Birell a drobné upomínkové předměty. Zároveň může každý během akce vyplnit soutěžní leták. Kdo správně odpoví na soutěžní otázku, může vyhrát jednu z hodnotných cen – plazmové televize, mp3 přehrávače atd.

„Radegast Birell je častým partnerem podobných akcí, kde je možné darovat krev. Myslíme si, že podobné akce jsou velmi důležité, mohou totiž někomu zachránit život! Proto jsme velmi rádi, že můžeme všechny dobrovolníky, kteří se akce zúčastní, alespoň symbolicky odměnit naším nealkoholickým pivem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Soutěž „Jedeme na Birell“, která probíhá na čtyřech populárních severomoravských cyklotrasách, se pomalu blíží ke svému vrcholu. Koncem září budou vyhlášeni její vítězové. Kdo nejpřesněji odpoví na soutěžní otázku, získá špičkové horské kolo. Ještě máte šanci!

Soutěž „Jedeme na Birell“ probíhá od 15. července na čtyřech moravských cyklotrasách - Beskydy Radegast CykloTrack, Slezsko Radegast CykloTrack, Trojmezí Radegast CykloTrack a Opava Radegast CykloTrack. Její oficiální ukončení proběhne poslední zářijový den, kdy se dozvíme, kdo se stal majitelem špičkového horského kola Superior Radegast Birell Edition v hodnotě 26 900 Kč. Dalších 100 soutěžících vyhraje profesionální cyklistické dresy a exkluzivní cyklistické přilby z limitované série Radegast Birell. Prvních 300 nejrychlejších účastníků získá reflexní pásky pro zvýšení bezpečnosti při pohybu na vozovkách.

A co je nutné pro to udělat? Stačí projet některou z cyklotras a nasbírat 10 razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek, kde se osvěžíte nealkoholickým pivem Radegast Birell. Následně musíte co nejpřesněji odhadnout čas, za který profesionální cyklista Radim Kořínek absolvoval na horském kole Superior Team Racing úsek trasy Trojmezí Radegast CykloTrack - konkrétně 12,4 km dlouhý výjezd od spodní stanice lanové dráhy v Oldřichovicích k chatě na Javorovém vrchu.

„Radimovi to jelo opravdu dobře, víc ale neprozradím. Pokud budete chtít jeho výkon napodobit, nezapomeňte na přilbu! Nepřeceňujte své síly - kopec je to pořádný,“ komentuje výkon profesionálního cyklisty Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nealkoholické pivo Radegast Birell je vhodné i pro řidiče a cyklisty, nezatíží totiž organismus alkoholem, ale osvěží ho stejně jako pivo alkoholické.

Více informací o nealkoholickém pivu Radegast Birell i o soutěži najdete na www.birell.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Jako vydařený lze hodnotit letošní ročník tradiční akce Radegast Den, která se tuto sobotu konala s podtitulem „Nošovické hry“. Do pivovaru Radegast a jeho okolí si našlo cestu 20 tis. návštěvníků, kteří během celého dne vypili 31 tis. piv. Nejčastěji byly v provozu pípy s kvasnicovým ležákem Radhost, jehož jméno mu letos vybrali příznivci značky v rámci internetového hlasování. Program probíhal na několika scénách a kromě šampióna Nošovických her sklidily největší úspěch hvězdy programu – Kamil Střihavka a Katapult.

Snad všechny dopravní prostředky kromě lodí a letadel vozily od sobotního rána tisíce návštěvníků na Radegast Den, který se už popáté konal v Nošovicích. I přes konkurenci jiných souběžně probíhajících akcí v regionu si našlo do podhůří Beskyd cestu asi 20 tis. příznivců značky Radegast. Na hlavním pódiu se střídaly hlavní hvězdy programu, od Pavla Nováka, přes A. Náhlovského až po K. Střihavku a Katapult. Bavily ale i další scény s názvy oddechová, soutěžní a adrenalinová.

Proudem samozřejmě teklo i pivo Radegast a zejména kvasnicový ležák Radhost. „Celkem návštěvníci akce vypili 31 tis. piv, z toho 22 tis. kvasničáku Radhost,“ upřesňuje manažer značky Radegast, Milan Gába.

Letošní Radegast Den s podtitulem „Nošovické hry“ měl i svého šampióna. Tím byl vyhlášen nejzdatnější účastník soutěžní scény. Dvacetiletý Tomáš Juřík z Valašského Meziříčí za svůj výkon získal pivo na celý rok zdarma, čili 365 piv Radegast. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)