Více než čtyři desítky vzorků museli ochutnat porotci, kteří v sobotu vybírali v železnorudském hotelu Belveder Pohádkové pivo roku 2010.

„Mám rýmu, takže vůně až tak hodnotit nemohu, protože jen sem tam něco nasaji, ale chutě se rozlišit dají. Člověk si piva seřadí od jedničky do desítky podle chuti, ale nepoznáte to hned. Musíte si nastavit nějakou laťku a pak se k těm pivům vracet,“ prozradil svoji metodu jeden z porotců Miroslav Kapr z plzeňského pivovaru Groll, který má výstav do 500 hektolitrů ročně.

Účast na 2. ročníku celostátní soutěže Pohádkové pivo roku 2010, která je určena malým pivovarům s ročním výstavem do tří tisíc hektolitrů, byla velmi slušná. „Je tu čtrnáct pivovarů, které vaří a na trh dávají pivo nepasterované a nefiltrované. Máme dvě poroty, každá hodnotí dvě kategorie. Předsedy obou porot jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, bývalí sládci. Celkem je k degustaci 46 druhů piv z celé republiky, z největší vzdálenosti přijeli přátelé z pivovaru Jakub z Vyššího Brodu,“ řekl majitel pivovaru Belveder František Strnad.

Pohádková piva:

Světlý ležák: Pivovar Oslavany

Polotmavý ležák: Purkmistr Plzeň

Tmavý ležák: Pivovar Zvíkov

Speciál: Pivovar Permon Sokolov

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

Agentura získala bronz za Word of Mouth kampaň piva Ostravar Bazal.

Americká Word of Mouth Marketing Association (WOMMA) po roce opět ocenila nejefektivnější Word of Mouth kampaně z celého světa v rámci čtvrtého ročníku prestižní soutěže WOMMY Awards 2009. Česká agentura Outbreak si odnesla bronz v kategorii Engagement Award za projekt zákaznické spolutvorby fotbalového piva Ostravar Bazal. Outbreak je tak první českou agenturou, která cenu WOMMY získala. „K našemu úspěchu v mezinárodní konkurenci přispěl zásadní měrou klient, který se nebál na tuto kampaň alokovat významnou část ročního marketingového rozpočtu značky Ostravar,“ řekl spolumajitel agentury Outbreak Ivo Laurin. Projekt fotbalového piva Ostravar Bazal proběhl v Moravskoslezském kraji od října 2008 do února 2009. Fanoušci měli během několika kol možnost veřejně hlasovat, jak bude pivo chutnat, jak se bude jmenovat, jaký bude mít design loga a obalu, a dokonce se sami mohli objevit na etiketě láhví. Samotný produkt šel do prodeje v omezeném množství autorizovaných hospod a zaznamenal prodeje na 250 % původního plánu pivovaru.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie

Pivovar Radegast může oficiálně používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Slouží především k propagaci kvality. Po důkladné kontrole v pivovaru mu ho potvrdila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Sdělil to Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož portfolia Radegast patří. Označení mohou používat také Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

"Zapsání označení Evropskou komisí je bezesporu velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí. Proto jsme si nechali oprávněnost jeho užívání potvrdit příslušnou autoritou," řekl Mareček.

Pivovary ze skupiny Plzeňského Prazdroje si podle Marečka nechaly zapsat označení České pivo v létě u Evropské komise. Poté Prazdroj požádal českou inspekci, aby označení jednotlivých pivovarů potvrdila.

Důkladná kontrola

Kontrola inspektorů v nošovickém pivovaru Radegast byla důkladná. "Inspekce zkoumala původ surovin a splnění technologických parametrů. Prověřovala průběh výroby včetně varních listů a protokolů o kvašení, v laboratoři zkoumala parametry výroby mladiny i hotového výrobku," přiblížil kontrolu Mareček. U piva zkontrolovali množství alkoholu, extraktu, barvy nebo hořkosti.

České pivo je oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u EK díky žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla EU v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním.

Nošovický pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v Česku, společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva při zhruba 270 zaměstnancích.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Namiesto osláv okrúhleho výročia založenia pivovaru ho zatvoria. V Topoľčanoch vyrábali pivo tri generácie ich obyvateľov. Najstaršia z nich má teraz najväčšie obavy z toho, kde si nájde prácu.

Vitajte v hlavnom meste piva. Oslávte s nami 45. výročie piva Topvar - spolu už po tri generácie. Dva bilbordy, ktorými sú doslova oblepené Topoľčany navodzujú dojem, akoby výroba piva v tomto meste zažívala boom. V skutočnosti je to presne naopak. V Topoľčanoch sa takmer po polstoročí prestáva variť zlatistý mok. Dôvodom je rastúci pokles trhu s pivom.

Smutní sú nielen zamestnanci pivovaru, ktorých zakrátko prepustia, ale aj obyvatelia Topoľčian, pre ktorých bol Topvar pýchou ich rodného mesta. Myslia si, že jeho zániku už nezabráni ani ich najslávnejší rodák, premiér Robert Fico.

„Mali sme tu pivovar. Mali sme sa čím hrdiť vo svete. Neviem, čím sa ešte budeme môcť pýšiť," hovorí so smútkom v hlase Milan Pokrývka, ktorý v pivovare pracoval za socializmu. „Je to hanba," reaguje na zánik pivovaru bývalý novinár Vlado.

Obidvaja sa zhodujú, že topoľčianske pivo bola absolútna jednotka, „teda to, ktoré sa varilo v 70. rokoch," dodáva Pokrývka. Za svoje najobľúbenejšie ho označuje aj Ján Píry, sládok topoľčianskeho pivovaru. O jeho kvalite podľa neho svedčí množstvo ocenení, ktoré Topvar získal. „Naposledy v lete tohto roku dostal Zlatú pivnú korunku," hovorí.

Dôchodca Bohuš si myslí, že Topvaru dokázal konkurovať len Zlatý bažant. Píry vysvetľuje, že Topvar je slovenským ekvivalentom značky Pilsner Urquell. „Svojím profilom, stupňom prekvasenia a charakteristickými vlastnosťami má blízko aj k značke Gambrinus," dodáva odborník.

Všetky chvály na Topvar však majú v Topoľčanoch trpkú príchuť. Hoci sa pivo bude naďalej vyrábať vo Veľkom Šariši, v Topoľčanoch k 28. februáru končí. O prácu príde 177 ľudí. Dôvodom je podľa Drahomíry Mandíkovej, hovorkyne spoločnosti Pivovary Topvar, takmer 16-percentný pokles pivného trhu na Slovensku.

Pri otázke, či by pivovar nemohol zachrániť Fico, ako iné strategické podniky, Topoľčianci len rozpačito krčia plecami. „Pán premiér by ho mohol kúpiť a prevádzkovať," navrhuje Pokrývka.

Niet sa kde zamestnať

Najviac by si to želali bývalí zamestnanci pivovaru. Mnohí z nich môžu roky, ktoré im chýbajú do dôchodku, spočítať na prstoch jednej ruky.

„Mám 57 rokov a či si nájdem ešte robotu, neviem," hovorí Štefan Duran, ktorý v pivovare s krátkou prestávkou robí od roku 1970, ako stáčiar sudového piva. „Mám ešte dcéru, ktorá je na podpore a ženu na dôchodku," dokresľuje svoju sociálnu situáciu. Hovorí, že v pivovare zarobil „12 - 13-tisíc korún" (400 až 430 eur). „Bolo na nájom," nostalgicky zaspomína na staré dobré časy.

Primátor Topoľčian Peter Baláž hovorí, že v okrese je už teraz vyše 11-percentná nezamestnanosť. Je to pod celoslovenským priemerom, ale tu sa niet kde zamestnať, tvrdí. Hovorí, že jedinou možnosťou je ísť do Bratislavy, ale u nezamestnaných päťdesiatnikov to podľa neho neprichádza do úvahy.

Nie všetci však berú stratu práce tragicky. Dve zamestnankyne pivovaru na „pomedzí" dôchodku tvrdia, že im nie je ani tak ľúto za prácou, ako „za chlapmi". „Boli tu všetky sorty," zasmiali sa.

Zdroj: SME.sk | Autor: Ján Krempaský | Foto: Vladimír Šimíček

Už tím, že propůjčil vyráběnému produktu svoje jméno, dal najevo, že nebude stát v ústraní. A v čele firmy udává její tempo i nadále.

Spolumajitel humpoleckého Rodinného pivovaru Stanislav Bernard patří k nejvýraznějším podnikatelským osobnostem nejen v regionu, ale dávno už i za jeho hranicemi.

Také pivovarnictví zasáhla ekonomická krize. Pivovar Bernard se přesto na konci roku 2009 nachází v dobré kondici. Podle nepříliš aktuálních ukazatelů, neboť velké pivovary přestaly v létě čísla zveřejňovat, poklesla produkce pivovarnictví zhruba o deset procent. Bernard naopak nadále rostl.

Prodej dál roste

„My zatím od začátku roku o osm procent rosteme, což považuji za skvělý prodejní výsledek,“ říká Stanislav Bernard.

Přesto se na podzim charakteristika prodeje změnila, lidé přestávají chodit do restaurací. „V poslední době pociťujeme pokles piva v sudech, především desítky. Naopak nastává nárůst prodeje piva v lahvích,“ doplnil informaci o aktuální poznatek. „Naše ekonomická situace je momentálně dobrá, myslím si, že jsme nyní velmi stabilní a že v letošním roce dosáhneme slušného zisku,“ odhaduje šéf pivovaru.

Z dobrého vývoje firmy budou mít profit i zaměstnanci. Vedení společnosti s předstihem oznámilo, že zachová zavedený systém vánočních odměn. „Lidé dostanou vánoční odměny, aniž bychom je krátili,“ připomíná Bernard.

Zmínky o brzkém konci krize nechce přeceňovat, laciný optimismus není podle Stanislava Bernarda na místě. Pivovar čelí problémům s projekty v oblasti úspory nákladů, zejména energií.

„Realizujeme poměrně hodně investic, které mají za cíl uspořit náklady,“ naznačuje Bernard možnou cestu.

Jedním z hmatatelných výsledků je opatření, kterým v pivovaru ušetří třetinu energií na varně. Ta spotřebovává zhruba polovinu spotřeby pivovaru, takže úspora rozhodně nebude zanedbatelná.

Oslavy dvaceti let svobody jsou vhodným okamžikem ke vzpomínce na podnikatelské začátky Stanislava Bernarda, který v roce 1991 se svými tehdejšími společníky humpolecký pivovar privatizoval.

„Když jsme tehdy začínali, tak jsme měli především nějaký sen. A myslím si, a nechci, aby to znělo neskromně, že dnešní realita odpovídá do značné míry tomu, co jsme si tehdy vysnili,“ říká dneska se zdravou hrdostí.

Ztratil soukromí

Po bezmála dvaceti letech podnikání je Stanislav Bernard veřejně známou osobou. A uvědomuje si, že to může být výhodou, například při jednáních. „Okolí mě vnímá jako známého, úspěšného podnikatele, má to svoje pozitiva. Na druhé straně je samozřejmě určitá ztráta soukromí,“ přiznává Bernard.

Když mluví o plánech, zdůrazňuje další úsporu nákladů, stabilizaci kvality, případně růst výroby. Možná překvapivě až na čtvrtém místě jmenuje to, co by se dalo označit za image značky.

„Samozřejmě, že budeme dále využívat každou dobrou příležitost k dalšímu propagování značky a jejímu posouvání ke značce výjimečné, kultovní, chcete-li. Ke značce, která má za sebou příběh a která ví, kam jde,“ uzavírá.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jiří Jíra

Značka Zlatý Bažant už tradične prináša na vianočný trh sviatočné pivné špeciality. Kým posledné dva roky to boli špeciálne pšeničné pivá, tento rok sa Zlatý Bažant rozhodol priniesť produkt, ktorý oživuje staré pivovarnícke remeslo na Slovensku - vianočné pivo Zlatý Bažant Porter. Devätnásťstupňové tmavé pivo Porter je vyrobené podľa originálnych receptúr a ako sviatočná špecialita bude v predaji iba koncom tohto roka.

Pri príprave tohtoročnej vianočnej špeciality načrel Zlatý Bažant do histórie starého pivovarníckeho remesla na Slovensku a pripravil pivo Porter, ktorého tradícia siaha až do 18. storočia. Porter je vysokostupňové tmavé pivo, ktoré charakterizuje sýta, takmer čierna farba, hustá, mierne do hneda zafarbená pena, výrazný korenistý buket a lahodná sladová chuť. „Vianočné pivo Zlatý Bažant Porter je odrazom našej vášne pre pivovarnícke remeslo. Veríme, že tradičná sviatočná špecialita pred koncom roka opäť poteší nielen milovníkov značky Zlatý Bažant, ale aj všetkých pivných gurmánov,“ hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant.

Výnimočné pivo zo štyroch druhov sladu

Zlatý Bažant Porter vyrobili v pivovare Hurbanovo podľa originálnej receptúry z vody, štyroch špeciálnych druhov jačmenného sladu a vybraného chmeľu. „Pri výrobe piva Porter sme sa pridržiavali tradície starých majstrov pivovarníkov a ich umenia varenia a správneho času zrenia. Výsledkom je tak skutočné majstrovské dielo – výnimočné pivo, ktoré si každého podmaní výraznými chuťovými a aromatickými vlastnosťami,“ hovorí Karol France, špecialista na kvalitu piva v pivovare Hurbanovo. Práve výnimočné chuťové vlastnosti predurčujú Zlatý Bažant Porter na vychutnávanie počas slávnostných chvíľ.

Sviatočné balenie pre slávnostné chvíle

Zlatý Bažant Porter 19 % bude ako sviatočná špecialita v predaji iba koncom roka. Porter je plnený do elegantných a praktických 0,33 ml twist-off fliaš a jeho atraktívne balenie multipacku 4x 330 ml bude aj vhodným darčekom pre priateľov a známych. Zlatý Bažant Porter sa práve v týchto dňoch dostáva na pulty predajní vo vybraných obchodných sieťach.

¨

Zdroj: Heineken Slovensko.sk

Významné navýšení výstavu pro příští rok plánuje pivovar Platan v Protivíně, který patří do skupiny společnosti K–Brewery Trade.

Hodlá ho rozšířit z 213 000 hektolitrů (2009) na 365 000 hektolitrů v roce 2010. Pomoc mu k tomu má mj. nový výrobek – prémiové pivo Lobkowicz Premium, které se vyrábí přímo v Protivíně. Na trh bylo uvedeno už v říjnu. Obsah alkoholu má 4,7 procenta.

Nové pivo v Platanu připravovali léta. K názvu Lobkowicz získali souhlas přímo od šlechtického rodu.

„Výrobek plní očekávání. Používáme na něho kvalitní suroviny a je to poznat na jeho stabilitě a chuti,“ řekl komerční ředitel K–Brewery Trade Otakar Binder, podle něhož Lobkowicz Premium symbolizuje návrat k tradici a pořádnému řemeslu. Obchodní ředitel Platanu Daniel Budějcký podotkl, že od srpna stoupl pivovaru prodej o šest procent.

Pivovar má vazbu na město, které mu pronajímá pozemky s vodními vrty s výkonem 46 vteřinových litrů.

Starosta Protivína Jaromír Hlaváč označil pivovar mezi třemi magnety plánovaného turistického projektu spolu s krokodýlí farmou a expozicí lebek zvířat a ryb.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: Arnošt Máče

Na tuhletu persónu jsme vůbec nezacílili náhodou. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu, Tomáš Hub je absolutní špička ve svém oboru v 36-ti letech patří k nové generaci českých sládků. Pivo má v genech s pivem také objel celý svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích vařil české pivo. Bude ho vařit také na Stodolní?

Tomáš Hub je vrchním sládkem vyhlášeného, Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu. Pochází z Palačova u Nového Jičína, pivo má v genech a s pivem také objel svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích, ve funkci sládka, vařil české pivo. Také dnes často vyráží na pracovní mise v zahraničí, kde je ve svém oboru žádaným odborníkem a poradcem. „Ostravský Zámecký minipivovar je v tuto chvíli mým domovským přístavem. V příjemném prostředí, obklopen nejmodernější technologií, mi dělá obrovskou radost možnost dál šlechtit dobrou pověst Zámeckého minipivovaru a zároveň navázat na jeho úspěšnou tradici vaření pivních speciálů,“ zmiňuje Tomáš Hub.

Jeho profesní kariéru nastartovala studia biochemie a od roku 1994 post asistenta sládka v novojičínském Minipivovaru - Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření “pivního křesťanství“ ve světě,“ dodává sládek. Od roku 1997 se podílel na rozjíždění a provozu minipivovarů s českou technologií hlavně v Asii v destinacích jako Japonsko, Taiwan, Filipiny či Vietnam. V životopise má zapsána i místa v Austrálii, Rusku, Kazachstánu, Azerbajdžánu a také evropských zemích, jako Nizozemsko, Belgie, Francie, Anglie. „V minulých dnech jsem se vrátil z pracovní cesty v Moskvě a po novém roce vyrážím do Vietnamu,“ říká Tomáš Hub.

„Samozřejmě, že takovéto zkušenosti profesně výrazně zformují vaši osobnost. Myšlenka začít vařit pivní speciály přímo na Stodolní my vůbec nepřijde jako špatný nápad. Chce to najít prostory, vybavit je správnou technologií a zbytek už nechte na mě. Dokážu si představit, že Stodolní bude mít své vlastní Aly / čti ejly /, tedy svrchně kvašená, pšeničná, vícestupňová piva v několika chuťových provedeních. Do dvou let by se pivo na Stodolní skutečně mohlo začít vařit,“ dodává Tomáš Hub.

Zdroj: Stodolní.cz

Klíčové rozhodnutí pro další osud centra města učinili v úterý znojemští zastupitelé. V úterý odpoledne rozhodli, že využijí nabídku na odkoupení pivovaru Hostan.

Neznamená to ovšem, že by radnice plánovala vaření piva, to jí dokonce zakazuje jeden z požadavků dosavadního majitele Hostanu, pivovarského gigantu Heineken.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Milan Vojtek

Čeští pivaři dostanou pod stromeček zbrusu nové pivo. Pivovar Chotěboř totiž oživí vánoční trh třináctiapůlstupňovým karamelovým speciálem, což je pivo určené pro slavnostní příležitosti, jakými jsou Vánoce či Nový rok. Pivo bude pod názvem Speciál s výraznou etiketou karamelové barvy v prodeji od 30. listopadu.

Chotěbořský Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce. „Karamelové pivo jsme vařili třírmutovým způsobem v první polovině září, pak kvasilo při maximální teplotě 10 stupňů Celsia v otevřených kvasných kádích dva týdny. Od 21. září dozrává v ležáckých tancích, nyní pivo filtrujeme, následně pak stočíme do lahví a sudů,“ uvedl sládek Oldřich Záruba. Za půllitrovou láhev Speciálu zaplatí pivaři okolo 15 korun.

Kromě Speciálu připravil Pivovar Chotěboř pro milovníky piva další předvánoční novinku v podobě dárkových balení na čtyři či osm láhvových piv. Karamelový speciál stejně jako další druhy piva bude před Vánoci k dostání v prodejní síti Billa a Jednota či v Penzionu Bene na náměstí v Chotěboři. Chotěbořské pivo tak může být skvělým dárkem pod vánoční stromeček.

„Výborným dárkem jsou také propagační předměty, které prodáváme v rámci našeho internetového obchodu. Je o ně velký zájem z celé republiky,“ uvedl Záruba s tím, že nejvíce se prodávají sklenice a půllitry s logem, etikety, tácky v sadě či trička s logem Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Regionální pivovary Svijany a Rohozec sbíraly triumfy v tradiční „pivní“ soutěži.

Pivovary z Libereckého kraje uspěly ve dvacátém ročníku ankety o nejlepší pivovar, pivo a pivovarskou osobnost.

Sdružení přátel piva ocenilo produkt Pivovaru Rohozec, jeho světlé výčepní pivo Podskalák se stalo Desítkou roku. V klání o pivovar roku navíc skončil na druhém místě Pivovar Svijany.

Podskalák je podle Františka Jungmanna z Pivovaru Rohozec klasickým představitelem tradičních poctivých českých piv.

„Je to pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, které je vhodné po těžké práci nebo po náročném sportovním výkonu. Zažene každou žízeň, optimálně doplní ztracené tekutiny a energii,“ chválí Jungmann „svou“ desítku.

Takzvané desítky čili výčepní piva, tvoří 63 procent z celkového výstavu všech pivovarů v České republice. Proto je tato kategorie pravděpodobně tou vůbec nejsledovanější.

„Zisk tohoto titulu je pro náš pivovar velmi cenný, protože právě mezi desítkami je velmi tvrdá konkurence,“ pochvaluje si František Jungmann.

Pivovar Rohozec tímto vítězstvím navázal na předchozí úspěch Podskaláka, kterým bylo rovněž 1. místo na prestižní degustační soutěži Dočesná 2009, která se konala v září.

Úspěch na tradiční soutěži Sdružení přátel piva, jejíž vyhodnocení proběhlo v restauračním Klášterním minipivovaru na Strahově, je však ještě o něco cennější.

Další úspěch zaznamenal Pivovar Rohozec v kategorii polotmavých piv. Ta se vyhlašuje mezi pivy od polotmavých a řezaných jedenáctek až po piva vícestupňová. Řezaný Skalák v této kategorii skončil na třetím místě.

„Myslím si, že toto umístění jen podtrhlo celkový úspěch Pivovaru Rohozec v soutěži,“ dodává Jungmann.

Pivovar Rohozec již začátkem listopadu dosáhl úrovně prodeje jako za celý rok 2008, tedy více než třiapadesát tisíc hektolitrů. Předpokládá se, že za celý rok to bude více než 61 000 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst 15 procent.

Úspěch pivovarů z regionu ještě podtrhly Svijany, které se staly druhým nejlepším pivovarem roku. Zvítězil Pivovar Herold Březnice, třetí skončil rodinný pivovar Bernard z Humpolce.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jablonecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Dosud to měli lidé s bezlepkovou dietou, takzvaní celiaci, těžké. Když dostali chuť na pivo, museli si ji nechat zajít, nebo si nechat poslat speciální pivo z Anglie či Německa. To už ale neplatí. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu Tomáš Hub totiž uvařil speciální bezlepkové pivo.

V zámeckém pivovaru mohli celiaci ochutnat bezlepkové pivo už loni, tehdy je sládek uvařil z pohanky, která ale "zabetonovala" výrobní zařízení, proto je letos hlavní surovinou kukuřice a také kukuřičný sirup.

Dalšími surovinami pro neobvyklé pivo byl například karamel, belgické pivní kvasnice a chmel s přísadou bylinek, například ibišku. "Ten podpořil tmavou barvu piva a také zažívání," řekl vrchní sládek minipivovaru.

Minipivovar uvařil osm set litrů bezlepkového piva s názvem Pikard, o další výrobě rozhodnou štamgasti. Pokud bude o pivo zájem, pivovar jej bude dále vyrábět. "K výrobě bezlepkového piva nás po úspěchu prvního pokusu s pohankou přivedla intervence Českého svazu celiaků," dodal vrchní sládek Tomáš Hub.

Na sto obyvatel jeden celiak

Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu je prvním v zemi, komu se podařilo vyrobit pivo vhodné pro lidi s bezlepkovou dietou. V Evropě takové pivo vaří jen jeden pivovar v bavorském Norimberku a v britském Leedsu.

Lidé s bezlepkovou dietou mají vrozenou alergii na obilnou bílkovinu, tedy lepek. Nemohou tedy například požívat potraviny z mouky ani extrakty s obilovin. "Když si dám normální pivo, tak utíkám na záchod," popsal účinky při porušení bezlepkové diety celiak, který pracuje shodou okolností jako číšník v Zámeckém minipivovaru.

Eliška Dufková ze Společnosti pro bezlepkovou dietu odhaduje, že v Česku připadne na sto obyvatel zhruba jeden celiak. "Podle našich informací je v péči lékařů maximálně deset tisíc celiaků," uvedla Eliška Dufková. Mnoho lidí však o své celiakii neví.

"Identifikace tohoto onemocnění je i dnes velmi složitá, málo lékařů podle prvních signálů ihned odhalí celiakii. Ale kdo má už jednoho pacienta, ten nezaváhá," řekla Eliška Dufková. Uvedla, že celiaků přibývá, nikoli však abslutně - zvýšený počet lidí s bezlepkovou dietou odborníci přičítají spíše tomu, že lékaři mají k dispozici lepší diagnostiku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz| Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Alexandr Satinský

18. listopadu převzal sládek pivovaru Vyškov Dušan Táborský ocenění European Beer Star 2009 na slavnostním ceremoniálu v bavorském Norinberku.

Vyškovský pivovar opět uspěl v největší degustační soutěži pořádané na evropském kontinentně. Tmavý ležák Havran obhájil své prvenství mezi černými pivy a již podruhé za sebou získal zlatou pivní hvězdu na mezinárodním festivalu European Beer Star Awards 2009 v kategorii „Bohemian style schwarzbier“.

„Jsme velmi pyšní na toto ocenění, které jsme získali již vloni, protože to dokazuje vysokou kvalitu a vynikající chuť vyškovského piva, které vaříme stále tradičním způsobem a které oceňují nejen naši zákazníci, ale i mezinárodní experti," řekl Dušan Táborský.

Experti na festivalu Europen Beer Star hodnotí pivo z hlediska 4 kritérií: barvy, chutě, pěnivosti a vůně. Do letošního ročníku bylo přihlášeno rekordních 836 vzorků piv z 35 zemí z celého světa, z nichž 78-členný tým mezinárodních degustátorů vybíral v 41 kategoriích ta nejlepší piva. Hodnocení piv probíhalo naslepo během jednoho dne v Pivovarské akademii Doemens v Gräfelfingu.

Havran je 11° tmavý ležák, k jehož výrobě se používá čtyř druhů speciálních sladů. Charakteristický je svojí plně sladově karamelovou chutí, vůní a tmavým barevným tónem. Havran je držitelem chráněného zeměpisného označení České pivo a v letošním roce získal i další ocenění: „Higly commended DARK LAGER“ na soutěži World Beer Awards 2009, která proběhla v Anglii, nebo 1. místo na tradiční Žatecké Dočesné v kategorii černých ležáků.

Celkově získalo Vyškovské pivo v roce 2009 šest různých ocenění za svá piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

V rámci prevencie boja proti chrípke začal Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v utorok 24.novembra 2009 rozdávať svojim zamestnancom protichrípkové predvianočné balíčky. Spolu je pripravených 180 balení liečív obsahujúcich predovšetkým vitamíny, ktoré by mali posilniť imunitu pracovníkov pivovaru a znížiť prípadnú chorobnosť pri chrípkovej epidémii. Hodnota jedného balíčka je 15 eur. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Dodávateľ WÖRWAG Pharma GmbH.,CO.,KG zostavil nasledujúcu kombináciu liečív: Teraflu, Quantum, Cetebe a naviac sám prispel darčekom- tabletami Magnerot. Pivovar STEIGER si svojich zamestnancov váži a preventívnu protichrípkovú akciu považuje za vhodný príspevok k ich zdraviu. Aj počas krízy sa zamestnanosť pracovníkov v trvalom pracovnom pomere v pivovare STEIGER udržala a dokonca priemerná mzda medziročne neklesla, ale zaznamenala niekoľkopercentný rast“ konštatoval E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že samotné pivo je vlastne vitamínový produkt a pri pravidelnej umiernenej konzumácii posilňuje organizmus. Podľa lekárov má pivo v rozumnej miere pozitívny vplyv na kardiovaskulárny systém, upokojuje, pomáha tráviť, zásobuje telo vitamínmi skupiny B, kyselinou listovou a obsahuje aj antioxidanty, ktoré bránia predčasnému starnutiu. Pri vypití 1 litra piva možno počítať s následujícimi priemernými prínosmi vitamínov: Vitamín B1 – thiamin (3 % dennej potreby), B2 - riboflavin (20 %), Niacin (45 %), B6 – pyridoxin (31 %), kyselina listová (52 %).

,,Okrem toho pivo obsahuje CO2, ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Pri pravidelnom pití primeraného množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti, chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Pivo uvoľňuje aj hormón šťastia serotonín a obsahuje alkaloid lupulín, pochádzajúci z chmeľu a ten ukľudňuje a prispieva k pokojnému zaspávaniu. Pivo obsahuje aj fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria u žien“, vymenoval E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti zamestnáva cca 180 pracovníkov a tento rok oslavuje 536 výročie založenia, čím je najstarším slovenským pivovarom. STEIGER vždy patril k ,,poctivým“ pivám a aj v súčasnosti je vyrábaný z prvotriednych vyberaných surovín, spracovaných špičkovými technológiami a varený podľa pôvodnej receptúry. Na kvalitu výroby dohliada tím skúsených slovenských a českých sládkov. Aj preto si pivo STEIGER vychutnávajú nielen verní zákazníci, ale i noví priaznivci tohto výnimočného zlatého moku s nezameniteľnou chuťou pravého piva. Podstata klasickej výroby piva STEIGER spočíva v spracovaní kvalitných pivných surovín varením, dvojfázovým kvasením a dlhodobým ležaním (varňa, spilka a pivnica), bez použitia CK tankov a chemických stabilizátorov. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne, aby sa neskôr pivo nižšej stupňovitosti neriedilo vodou, k čomu sa prepožičiavajú niektoré veľké pivovary. Najdôležitejšia časť výrobného procesu - kvasenie, je hlavným rozdielom „klasiky”, ktorá ma dve fázy. Prvé kvasenie do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách a druhé, dokvášanie v pivnici po dobu 30 - 35 dní, spolu teda 40 - 45 dní. Pri veľkovýrobe piva (čo nie je prípad STEIGRA) sa tento náročný proces rieši jedným cyklom v CK tankoch za 10-12 dní, čím pivo výrazne stráca na kvalite.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Neverím, že varenie piva v Topoľčanoch sa skončí - privítal nás vo svojom dome v Ludaniciach bývalý riaditeľ marketingu pivovaru Topvar Jozef Nemec.

Tohto rezkého chlapíka milovníci tohto nápoja dobre poznajú. Pivo Topvar propagoval až v Austrálii. Počas olympijských hier chodil s jeho logom okolo kajakárskeho areálu, čo vtedy videli asi dve miliardy televíznych divákov. "Stále dúfam, že takýto úspešný pivovar, ktorý exportoval do dvadsiatich krajín sveta, nie je definitívne na kolenách,“ hovorí a do očí sa mu tlačia slzy. "Nefilmujem, sú ozajstné.“

Správy o konci topoľčianskeho pivovaru sú však pravdivé. Spoločnosť SABMiller sa rozhodla zatvoriť ho. V januári 2010 v ňom uvaria posledné pivo. Vo februári dozreje, potom ho "stočia“ a bude koniec. Areál tohto, po vojne prvého postaveného pivovaru na Slovensku, bude distribučným centrom.

"Pre Topoľčany je to rana,“ zdôveruje sa primátor mesta Peter Baláž. Vlani, keď región navštívila vláda, venoval jej predsedovi Robertovi Ficovi, ktorý sa v Topoľčanoch narodil, pohár s logom Topvaru. Bolo to pri príležitosti jeho 45. narodením. Pivovar má tiež toľko. "Premiér ich prežil, pivovar nie.“

V roku 2002, keď topoľčiansky Topvar ako podniková akciovka patril ešte pôvodným vlastníkom, ktorí si zakladali na tom, že sú slovenskí, vyrobil rekordných 692-tisíc hektolitrov. Potom to už s ním išlo dolu vodou. O rok nato zvýšila Dzurindova vláda spotrebnú daň z piva na dvojnásobok, takže výroba a predaj sa začali prepadávať. Ficov Smer-SD spolu s ĽS-HZDS chceli pivovarníkov zachrániť a navrhovali dane znížiť, čo sa však nestalo. Teraz, keď mnoho pivovarov už neexistuje a končia ďalšie, Ficova vláda o daniach z piva nehovorí. Pritom sú vyššie ako napríklad v Česku. Na jeden hektoliter "dvanástky“ je to zhruba 20 eur. V tomto roku bude výroba piva na Slovensku o ďalších desať percent nižšia ako v predchádzajúcom. Približne 3,3 milióna hektolitrov.

Už to nebude ono

Nedal sa Topvar zachrániť zlepšením marketingu? pýtame sa Nemca. Nechce sa mu o tom rozprávať. Bývalému manažmentu sa podľa neho však darilo preto, lebo Topvar propagoval aj medzi jednoduchými ľuďmi. "Pivo je ľudový nápoj. Bohatí si radšej dajú koňak.“ Odmieta sa vyjadrovať aj ku kvalite Topvaru. Pivo nepije, ale občas degustuje. Doma v chladničke má preto nielen Topvar, ale aj značky konkurenčných pivovarov. Zamestnanci topoľčianskeho pivovaru však nedajú na svoj produkt dopustiť ani teraz, hoci asi 170 z nich si bude musieť hľadať novú prácu. "Dvanástka Topvar je stále fantastické pivo,“ hovorí jeden z pivovarníckych robotníkov. Po plzenskom je podľa neho najlepšie, aké sa na Slovensku predáva. Podľa jeho kolegu Topvar je stále dobrý, ale mal výkyvy. Bolo to v roku 2006, keď pivovar prevzali noví vlastníci. "Ale potom sa kvalita vyrovnala.“

Hoci značka Topvar nezanikne, lebo pod týmto názvom sa začne vyrábať v Šariši, podľa primátora Baláža "to už nebude ono. Bude to cudzie pivo.“ S ľútosťou hovorí o skončení čapovania "rezaného“ Topvaru. Pri takom zostáva v pohári svetlé pivo dole, tmavé je hore. "Rezané pivo má neopakovateľnú chuť.“

Nadštandardné odstupné

Skupiny žien, ktoré išli včera po zmene domov, sme sa opýtali, či vedia, koľko im firma vyplatí na odstupnom. Nevedeli. Prezradili sme im, že budú spokojné. Pri odchode dostanú mzdu za ďalších šesť až deväť mesiacov, čo je dvoj- až trojnásobok možnosti, ktorú garantuje Zákonník práce. Táto správa ich evidentne potešila. Potvrdili sa tak informácie hovorkyne Topvaru Drahomíry Mandíkovej, ktorá povedala, že odstupné bude nadštandardné.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Turanský

Projekt pivovaru v klášteře, který chtěli uskutečnit v Sokolově, se prozatím nekoná. Podzemní sklepní prostory, které již byly vyklizeny, a byl zde proveden také archeologický průzkum, tak čekají na další úpravy. Místní pivovar musel najít náhradní řešení. Vaří pivo o kousek dál v jiné budově patřící městu.

„My jsme v projektu neuspěli se žádostí o dotaci z Operačního programu rozvoje podnikání, kde jsme nesplnili některé podmínky, proto jsme se rozhodli požádat znovu tentokrát z ROPu na rozvoj cestovního ruchu a podmínky se žádným způsobem nemění. I tak celková investice bude přes 16 milionů korun a obdržená dotace může činit 40% celkových nákladů“, uvedl starosta města Karel Jakobec.

Původně společný projekt s pivovarem se tedy musí na čas odložit. Město však doufá, že se žádostí uspěje a bude moci pokračovat.

„V přízemí by byla stáčírna piva, v suterénních prostorech, kde jsou ty krásné klenuté sklepy, by byla stylová restaurace s krbem, a počítáme do budoucna i s tím, že by nějaké posezení mohlo být i venku“, popsal Jakobec.

Městská restaurace s pivovarem by měla sloužit nejen jako lákadlo na turisty, ale i pro místní občany.

Zdroj: Západ.cz

Od poloviny listopadu mají příznivci piva Březňák další důvod k radosti. Na trh totiž přichází světlá výčepní desítka s tváří pana Cibicha v novém velkém balení s dvoulitrovým obsahem. To je na českém trhu úplnou novinkou. Značky Zlatopramen a Starobrno, které také patří do rodiny Heineken, sice letos na jaře s velkým úspěchem představily plastovou Maxilahev, ale s nižším objemem, 1,5 litru. „Velký Březňák“ tak ve svém názvu spojuje jméno své i místa původu piva tohoto piva, kterým je Velké Březno.

Do speciálního plastového obalu s povrchovou úpravu lahve se systémem „AMASORB“, který zabraňuje přibližně čtyřikrát úniku CO2 z lahve a naopak pronikání kyslíku z venkovního prostředí, byla první várka piva Březňák stočena již v minulém týdnu. Nyní by měl být Velký Březňák k dostání ve vybraných obchodních sítích, jejichž počet by měl postupně narůstat.

Představení dvoulitrové lahve Březňáku na český trh je vzhledem k času uvedení spojeno s blížícími se Vánocemi. „Po staletí na štědrovečerní stůl patří nejen vánoční kapr, ale tradičně také dobré pivo. Velký Březňák by tak pro letošek určitě neměl chybět na sváteční tabuli,“ říká Daniela Klančíková ze společnosti Heineken Česká republika, které je pivovar Velké Březno součástí.

Uvedení Velkého Březňáka na trh bude spojeno s rozsáhlou podporou prodeje. Spotřebitelé se tak mohou těšit na spotřebitelské soutěže i odměnu za nákup v podobě vánočního kapra na vybraných místech. Celý prosinec pak také bude probíhat soutěž o dárky, například o hlavní cenu - LCD televizor. Soutěžit o něj bude moci každý, kdo odešle v průběhu prosince hrací kartu s originálním svátečním přáním pro pana Cibicha a minimálně 6 nalepenými čárkovými kódy. Již tento počet však soutěžícím zaručuje první jistou výhru v podobě půllitru s logem Březňák. Za další násobky šesti bude možno získat kredit do mobilu nebo poukázky k nákupu v hodnotě 150,- Kč.

Přes počáteční nedůvěru si velké pivní lahve získaly velmi rychle oblibu, což je pro tak náročný trh, jakým Česká republika je, jednoznačný úspěch. „Spotřebitelé přivítali nový druh obalu, jeho praktičnost a ocenili také vysokou kvalitu piva, která zůstává i v těchto velkých baleních zachovaná. Úspěch speciálních plastových obalů s vyšším objemem u našich sesterských značek nás utvrzuje v přesvědčení, že „Velký Březňák“ bude úspěšný,“ říká Daniela Klančíková.

Zdroj: Marketingové noviny

Budějovický Budvar letos zvýšil export do Kanady o více než pětinu. Vlasta Kociánová, obchodní manažerka pro Kanadu z Budějovického Budvaru, řekla v pondělí agentuře Mediafax, že za deset letošních měsíců vyvezl Budvar do Kanady téměř 7000 hektolitrů piva.

Budějovický Budvar vyváží do Kanady od roku 2001, kdy vyvezli prvních 500 hektolitrů světlého ležáku. "Od té doby se prodeje zvyšovaly a příznivý trend pokračuje i letos. Během prvních deseti měsíců 2009 vyvezl Budějovický Budvar do Kanady téměř 7000 hektolitrů piva, což je meziročně o 21 procent více. Již v polovině září 2009 odešlo do Kanady tolik piva, jako za celý loňský rok," řekla Kociánová.

Budějovický Budvar dosud vyvážel do Kanady světlý ležák pod značkou Czechvar v lahvích a od srpna 2008 zahájil i dodávky piva v sudech. „Díky rostoucí poptávce zákazníků a zájmu importéra jsme v pondělí odeslali do Kanady první ležák značky Czechvar také v plechovkách. Protože obliba piva v plechovkách v Kanadě v posledních letech roste, věříme, že naše novinka bude mít u konzumentů úspěch,“ dodala Kociánová.

První zásilka obsahuje 34 776 půllitrových plechovek, to je asi 174 hektolitrů. Jde zároveň o historicky první export ležáku s označením Czechvar v tomto typu balení. Do Kanady budou plechovky kamionem a lodí cestovat asi čtyři týdny. "Už v období Vánoc se objeví na pultech obchodů v provincii Ontario, během roku 2010 se plánuje postupné zavedení plechovek také v dalších kanadských provinciích, například v British Columbia, Quebeck nebo Alberta," doplnila Kociánová.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Rodinný pivovar Bernard poprvé ve své historii vypsal výběrové řízení na dodavatele služeb v oblasti PR. Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera pivovaru, potvrdilo účast v uzavřeném tendru 6-7 agentur. Z nich podle něj budou vybrány do týdne 2 až 3 agentury, které postoupí do finálového kola. O vítězi by mělo být rozhodnuto v polovině prosince. Zdeněk Mikulášek se ale netají obavami o to, zda si vůbec z nabídky pivovar vybere. "Jsme známí poměrně specifickými nároky na PR, nejsem si vůbec jistý, jestli nám některá ze zúčastněných agentur vůbec dokáže nabídnout to, co potřebujeme. Může se stát, že nevybereme žádnou," říká Mikulášek.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Vyškovské pivo se stalo rovněž součástí virtuálního světa. Od poloviny října letošního roku je Vyškovské pivo členem jedné z největších webových sociálních sítí – facebook. Na těchto stránkách najdou fanoušci nejen všechny důležité informace a novinky z pivovaru, ale i fotogalerii, zajímavé odkazy a diskusi. Současně vedení pivovaru tento kanál využívá k přímé komunikaci s koncovými zákazníky a příznivci značky Vyškovské pivo.

Pro své příznivce připravil pivovar na největším serveru pro sdílení filmových souborů YouTube sérii zábavných videí - Gulášovy sázky a Gulášovy srandičky. Každý týden až do konce roku je zde vkládáno nové video, které můžete shlédnout přímo na webových stránkách http://www.youtube.com/vyskovskepivo nebo www.pivovyskov.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru vyškov