Prvním pivem, které neobsahuje alkohol, se může pochlubit už také jihlavský pivovar Ježek. Na pivo s názvem Lobkowicz nealko má pivovar zatím jen kladné ohlasy.

Spotřebitelé si ho mohou zakoupit jak točené, tak v lahvi. „Je určené do celoplošné distribuce. Zakoupíte ho v restauraci i v prodejně,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Cílem jihlavského pivovaru Ježek je, aby se stal v segmentu nealkoholických piv dvojkou na českém trhu.

„Domnívám se, že se nám to v poměrně krátkém čase podaří. Ohlasy na nové nealkoholické pivo jsou jak u konzumentů, tak partnerů velice pozitivní. Je to podle mě správná cesta, jak rozšířit naše aktivity,“ dodal Vostrý.

Nové pivo bez obsahu alkoholu je speciální tím, že je vyráběné ze tří druhů sladů a jsou v něm použity tři druhy chmele.

„První vjem je takový, že cítíte chmelovou vůni, kterou mu dodává speciální odrůda chmele, zvaná cascade. Zvláštní jemná chuť je dána kombinací tří druhů sladů: českým, bavorským a karamelovým,“ podotkl výrobní ředitel a sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

„Směsice těchto tří sladů dává pivu velice zajímavou, ušlechtilou a plnou chuť. Je osvěžující a dobré, když potřebujete například uhasit žízeň po dobrém obědě,“ popsal Kalina.

I když se prognózy, že spotřeba piva bude v České republice prudce klesat, naplnily, jihlavský pivovar si na nezájem spotřebitelů nemůže stěžovat. Za prvních pět měsíců dosáhl nárůstu u piva Ježek v sudu o 33,5 procenta a v lahvi dokonce o 52,3 procenta oproti loňsku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Víte, jak to vypadá v pivovaru Budějovický Budvar? Že ne? Tak se tam s námi vypravte. A aby vám nevyschlo....

Mnozí z nás s ním zatočí za pár minut, ale na svět přichází více než sto dní. Řeč je o ležáku Budweiser Budvar z pivovaru Budějovický Budvar, který oslaví letos 115. výročí vzniku. Pili ho již naši dědové a zřejmě se s ním budou potkávat i naši vnuci, samozřejmě, až dosáhnou plnoletosti.

Jak to v pivovaru vypadá? Reportéři Deníku se vypravili rovnou ke zdroji, aby na vlastní oči a chuťové buňky zjistili, jaká utajená kouzla výrobu nápoje doprovázejí. Díky vstřícnosti se dostali i tam, kam nesmějí ani turistické exkurze z Japonska.

Voda z třetihor

Pivovar leží na výpadovce z města směr Praha. Do království lahví a přepravek se vydáváme přes vrátnici, kde na nás čeká tiskový mluvčí Petr Samec. Toho doplní sládek pivovaru Adam Brož, výrobně technický ředitel nebo pan starý, jak mu říkají kolegové.

Míjíme artéskou studnu, ze které se bere voda. Tohle místo by mělo být nejpřísněji chráněno a zdejší zaměstnanci vědí moc dobře proč.

„Nejdůležitější a základní surovinou pro pivo je totiž kvalitní voda,“ zdůrazňuje Adam Brož. „Ta naše je unikátní a čistotou splňuje parametry pro kojeneckou vodu. Pro vaření piva ji nemusíme chemicky upravovat. Získáváme ji ze tří stovek metrů hlubokého vrtu. Zásoby pocházejí z podzemního rezervoáru, až z třetihorního podloží. Její kvalita se nemění a není závislá na ročních obdobích.“

Pivovary, které nemají artéskou studnu, musí čistit vodu chemicky. Někde ji berou z povrchových studen či z řek.

Jdeme po trubkách a ocitáme se v budově centrální strojovny pivovaru. „Zde se zajišťuje zásobení vodou, energií, teplem i chladem,“ vypočítává Adam Brož. Pošilháváme po vysokých kulatých nádržích. „To jsou pískové filtry, přes které se voda mechanicky čistí. Pro další úpravu nepoužíváme chemii. V nádržích je vrstva speciálního písku z Provodína, jehož zrnka mají většinou velikost od půl do jednoho milimetru. Zfiltrovaná voda se jímá do akumulačních nádrží, z ní je zásobován celý závod.“

Procházíme kolem vlečky, kam zrovna přivezli slad. Zrnka se sypou ze spodku vagonu, u kterého klečí Zdeněk Lovčí a trpělivě plní prosby fotografa, který chce zachytit sladopád co nejdokonaleji. „Sladovnický ječmen pro naše pivo roste na Moravě,“ prozrazuje sládek.

Vcházíme do haly, kde jsou napěchované vaky plné chmele, opatřené tmavou pečetí. „Používáme pouze odrůdu Žatecký poloraný červeňák,“ vysvětluje Adam Brož a stejně jako on ho bereme do ruky, mneme mezi prsty šustivé zelenavé šupinky a přikládáme k nosu. V hlavě mi naskakují vzpomínky staré dvacet let, když jsem ručně strhával šňůry chmele, stál na valníku a švihem skládal prstence zeleného zlata jeden za druhým.

„Patří do kategorie jemného aromatického chmele, není tak hořký a víc voní. Pro výrobu našeho ležáku nesmí být ve formě pelet nebo extraktu,“ dodává Adam Brož.

Vaří ještě v mědi

Ve skladu chmele, sto let staré budově s klenbami, se jako za starých časů ohání sekerou Karel Dvořák. Porcuje kostku slisovaného chmele a část pak ukládá do pytle. „Je tu stále sedm stupňů,“ vysvětluje pracovník varny s tím, že se jezdí ohřívat do vyšších pater budovy. „Sklad má kapacitu nějakých sto třicet tun.“

Dávky chmele pak putují do varny a dávkují se do varných pánví.

Nastupujeme do výtahu a jedeme o několik pater výš. Ocitáme se ve varně, v místnosti, kam turisté smějí a kde všichni obdivují veliké měděné kotle. „Jsme asi poslední, kterým je v mědi vyrobily a dodaly Závody Vítězného února Hradec Králové,“ doplňuje sládek s tím, že dnes se již vyrábějí z nerezu.

Ve varně je zatím klid. Z kohoutů u stěny nic neteče, nádoby, do kterých vedou žebříky, jsou prázdné, ale za chvíli to přijde. Z osmnácti kohoutů začíná vytékat sladina. Ochutnáváme ji, je příjemná a sladká, takový sladový čaj. „Ze sladu vznikají přírodní cestou zkvasitelné cukry,“ doplňuje sládek a drží v ruce dlouhou dřevěnou rukojeť nádobky na ochutnávání.

Království dnes obhospodařuje Václav Pintýř, teď ručně reguluje kohouty, aby z nich tekla sladina vždy stejně. „Pracuji tu od roku 1974,“ prozrazuje pracovník varny. „To jsem ještě ani nebyl na světě,“ reaguje hned sládek Adam Brož. „Dříve byla jiná makačka, hodně věcí jsme dělali ručně. Teď je technika a řada věcí je automatizovaných,“ dodává Václav Pintýř.

Se svíčkou na jiskru

Za dalšími zamčenými dveřmi nás čeká unikátní pracoviště, kam nikdo nesmí. Tedy kromě zdejších odborníků a dnes i kromě nás. „Jsme v propagační stanici kvasnic,“ říká Adam Brož. Ve vysoké místnosti stojí kovové válce, všude samé trubky, a my jsme zvědaví, co se uvnitř děje. „Tady se pomnoží ve dvou nádobách kvasnice. V jednotýdenních cyklech se tu rozkvašuje mladina a z ní se pak zase zakvašují velké tanky při hlavním kvašení,“ říká Adam Brož. „Jedenkrát do roka se pěstuje čistá kultura z jedné buňky.“

Konečně jsme v ležáckých sklepech. Ovane nás zima, jsou tu celoročně tak dva stupně. Pracovníci tu chodí v teplých kabátech a dohlížejí na to, jak ležák zraje. „V ležáckých tancích zraje devadesát dní, a speciální Bud Premier Select přes dvě stě dní,“ vysvětluje Adam Brož. Většina jiných pivovarů dobu ležení piva zkrátila na jeden až dva měsíce.

Z tanku napouští pivo do sklenice. Pak bere do druhé ruky stojánek s hořící svíčkou a prohlíží si obsah sklenice, za kterou se mihotá plamen. Tuhle alchymii s ohněm prováděli již první sládci pivovarů. „Je to takový zákalometr,“ vysvětluje sládek. „Posuzoval jsem čirost a barvu piva. Kvasničné buňky způsobují rozptyl světla a ten je pozorovatelný na obrazu plamene svíčky. U jiskrného piva jsou kontury plamene ostré. Protože pivo z ležáckého tanku není zatím filtrované, je stále mírně zakalené kvasnicemi,“ zdůrazňuje.

Ze zimního království, kde čeká ležák v tancích devadesát dní na vysvobození, míříme do království bílých plášťů, baněk, zkumavek a unikátních přístrojů, které obsluhují další odborníci.

„Jsme v oddělení řízení jakosti,“ prozrazuje vedoucí Lucie Navrátilová, která zde pracuje jedenáctým rokem. „V laboratoři pracujeme ve třech směnách, všechno musí být stále pod dohledem.“ Zde se kontroluje kvalita sladu, chmele, voda a vzorky piva v různých fázích výroby, ale třeba také vlastnosti lepidla pro etikety na láhve.

„Ročně máme až 36 tisíc vzorků čili 150 vzorků denně,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Jsme takoví doktoři pro pivo,“ dodává Petr Košin z oddělení výzkumu.

„Při výzkumu přemýšlíme, jak se stávajícími metodami udělat, aby pivo bylo stále dobré,“ říká mikrobiolog, dlouholetý zaměstnanec a člen Síně slávy českého pivovarnictví docent Jan Šavel. „Výroba piva je biotechnologická záležitost, při které i nepatrné změny mohou hrát velkou roli. Naším úkolem je, aby bylo pivo pořád stejně skvělé,“ dodává Jan Šavel.

Prestiž v lahvích

Pracovníci musí pivo sledovat i chuťově. „Pít pivo v pracovní době je pro nás povinnost,“ usmívá se Petr Košin. „Všichni máme degustační zkoušky,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Nejde o to poznat značku, ale pojmenovat, jak pivo chutná,“ říká Petr Košin.

„Piva ochutnáváme i v zahraničí jako členové porot pivních soutěží. Mnohdy jsou piva zajímavá a chutná, ale když chceme kvalitní ležák, těšíme se vždy domů na Budvar,“ směje se Petr Košin a na stůl pokládá odběrovou baňku s čerstvým vzorkem, aby nám při dalším vyprávění nevyschlo v hrdle.

„Veškeré láhve budvaru, které koupíte ve světě, jsou od nás z Českých Budějovic. Lidé, kteří pijí Budvar, pijí značku a prestiž,“ říká Košin. „Je třeba vzdát úctu našim předkům za to, jak nastavili typ piva v Budvaru,“ zdůrazňuje Jan Šavel. „My jen udržujeme tradiční chuť nápoje za podmínek nejvyšší kvality.“

Kvalitně udělané pivo má i další přednosti. „Z hlediska zdravotního je pivo nesmírně zdravý a čistý nápoj,“ shodují se členové laboratoře. „Čistá voda obsahuje víc bakterií než pivo. Pivo je potravina, naklíčené obilí, jak se říká - tekutý chléb.“

Chmelový rolls roys

V laboratoři nám předvádějí unikátní přístroje. „Tohle je třeba víceúčelový infračervený spektrofotometr, říkáme mu NIR, kde za dvě minuty zanalyzujeme vzorek sladu, zatímco dříve to trvalo pět hodin,“ ukazuje Lucie Navrátilová.

„Dodavatelé vědí, že kvalitu pečlivě hlídáme, a prodávají nám ty nejlepší suroviny. Jsme dobrý odběratel,“ zdůrazňuje Petr Košin. „Žatecký poloraný červeňák je rolls roys mezi chmely,“ komentuje výsledky analýzy.

Vedle v chodbě se nachází další záhadná místnost označená slovem Deponáž. „Je to sklad všeho, co vyrobíme,“ vysvětluje Petr Košin, když vstupujeme dovnitř. Láhve a plechovky všude, kam se podíváš. „Skladujeme tu vzorek z každé šarže lahví a plechovek, co vyrobíme, a to až do konce záruční doby, což je až jeden rok. Je tu dvanáct polic pro dvanáct měsíců.“ Místnost má dvacet stupňů, chybějí okna, neboť piva musí být ve tmě.

Odchod s veselou

Plni nejen zajímavých informací odcházíme ze dvora pivovaru, kde se tísní tisíce beden s láhvemi. Až si zase zajdeme na budvárek, už budeme vědět, že v něm pijeme vodu z třetihor a že kdekoliv na světě koupený budvar pochází pouze a výhradně z jižních Čech. A to není špatné zjištění, co říkáte?

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Radek Gális

Historické fotografie, předměty, pivovarské nástroje či cokoliv dalšího mapujícího historii by mělo ozdobit výstavu pořádanou v rámci oslav 40. výročí založení pivovaru Radegast. Pracovníci pivovaru se proto obrací na majitele dokumentů či předmětů s prosbou o jejich zapůjčení či věnování do sbírek pivovaru. Majitel nejzajímavějšího předmětu získá pivo na celý rok zdarma.

„Víme, že mnoho příznivců Radegastu má doma bohaté sbírky předmětů či fotografií, které připomínají vznik našeho pivovaru a další milníky ve vývoji. Rádi bychom uspořádali ucelenou sbírku a vystavili ji. Významné výročí 40 let od založení našeho pivovaru k tomu přímo vybízí. Vděčni budeme za jakýkoliv předmět, ale třeba i cennou informaci či kontakt,“ požádal o pomoc manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Za nejatraktivnější exponát získá jeho majitel 320 piv Radegast, což odpovídá průměrné roční spotřebě piva na jednoho obyvatele v ČR. Pivem bude odměněn také každý, jehož předmět nebo fotografie budou na výstavě, začínající 11. září 2010 v Nošovicích, použity.

Všichni, kteří budou chtít pivovaru pomoci, se mohou hlásit osobně na recepci pivovaru Radegast v Nošovicích, příp. na e-mailu: martina.sikorova@pilsner.sabmiller.com.

Výzva platí do 15. 6. 2010

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na Vysočinu přišel z Opavy. Pobýval v Ostravě, a tak ví, jaké je tamní ovzduší a životní prostředí. Ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard má jasno: Vysočina by měla více stavět na svém přírodním bohatství. Za podporu stojí nejen rybníky a cyklostezky.

„Co si dáte k pití?“ ptá se mě před začátkem povídání o pivu, politice i vysočinském hejtmanství Stanislav Bernard, šéf humpoleckého pivovaru. Většinou na takovou otázku odpovídám, že si dám vodu. V Humpolci jsem si dal ovocné nealko pivo.

I o ovocných pivech bude řeč. Začněme však úplně jinde než v pivovaře: přenesme se pomyslně do Jihlavy, na krajský úřad.

* Kdybyste byl hejtmanem kraje Vysočina aměl tu moc, jaká opatření pro rozvoj regionu byste určitě udělal?

Musel bych mít více informací, které zrovna hejtman má. Osobně Vysočinu vidím jako kraj se senzační přírodou, s velmi čistým životním prostředím. Z toho bych ve své úvaze vycházel. Stojí za to budovat infrastrukturu pro turisty, síť cyklostezek a značených cest, odpočívadla, informační tabule a podobně. Cílená podpora by měla jít také do rozhleden, jezdeckých areálů, sportovišť a přírodních koupališť. Některé rybníky jistě stojí za to upravit, aby se tam dalo koupat.

* Co udělat na Vysočině pro podnikatele?

Tady bych svou odpověď nevztahoval na kraj Vysočina. Nejlepší pro podnikatele by bylo, kdyby o státu nevěděli vůbec. Ano, jde o to, aby věděli, jaké jsou zákony. Není ale možné, aby se podmínky pro podnikání radikálně měnily podle toho, kdo zrovna vládne. To jsou největší problémy, které trápí podnikatele. Stát by se měl starat o to nejnutnější.

* A co je podle vás to nejnutnější?

Měl by se starat o obranu země, bezpečí obyvatel, pořádek, péči o slabé a nemocné. Také bych očekával, že se něco udělá s neuvěřitelným rozsahem zlodějiny a korupce. To považuji za rakovinu naší republiky. Schodky rozpočtu ze značné části vznikly kvůli korupci a zlodějině. Také přispělo kupování si voličů nesplnitelnými sliby. Je nejvyšší čas toto řešit.

* Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V tomto směru je na Vysočině hodně pivovarů. Není jich až příliš na to, aby se také jim dobře dařilo?

V regionu je obrovská konkurence. Je to zřejmé, když se podíváte na mapu celé oblasti - pivovary jsou v Hlinsku, Poličce, Chotěboři, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Jihlavě a v Humpolci. To máte sedm pivovarů v relativně řídce osídleném území. Pro zákazníka je zase pozitivní pestrost chutí i značek. A ačkoliv je značek hodně, mám-li mluvit za sebe - nám se daří naštěstí dobře.

* Jak jste se vy osobně dostal k pivovarnictví?

V roce 1991 jsme koupili humpolecký pivovar společně s Rudolfem Šmejkalem a Josefem Vávrou, který předtím pracoval jako podsládek v ostravském pivovaru. Humpolecký pivovar v dražbě přišel na 52 milionů korun, zůstatková hodnota přitom byla kolem 9,5 milionu korun. Začátky podnikání nebyly jednoduché. Do Jihlavy jsme moc nemohli, samotný Humpolec má 11 tisíc obyvatel.

* S jakou strategií jste na trh tedy vstoupili?

Rozhodli jsme se stát celostátní značkou. Naším cílem zůstává nejen navyšování objemu výroby, ale především dosažení nejvyšší možné kvality a zajímavé chuti. Chceme být „voňavým kořením“ českého trhu s pivem. »

* Jak vstřícné byly v začátku vašeho podnikání banky? Poskytly vám úvěr snadno?

To ne. Byl to stres. Úvěr jsme ale nakonec po zhruba měsíci jednání dostali na poslední chvíli a oddechli si. Jedinou možností bylo ručit rodinným domem. Na úplný start jsem měl jinak asi 70 tisíc korun, které mi půjčil známý.

* Jak se vyvíjí trh s pivem letos?

Je zde trend, kdy si někteří zákazníci kupují lahvové pivo domů a nechodí tolik do restaurací a hostinců. To má ekonomické důvody, jež jsou umocněné krizí. Od 1. ledna 2010 se také projevilo „chování“ státu. V České republice se zvýšila spotřební daň u piva zhruba o třetinu.

* A pivo zdražilo...

To ano, pivovary na tom ale nevydělaly nic. Loni se český trh s pivem propadl asi o 5,9 procenta, za první čtvrtletí letošního roku byl zaznamenán pokles o 12 procent ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku. Jestli se poslanci rozhodli takto řešit schodky rozpočtu, tak je to špatné řešení. Stát na vyšší dani získá asi miliardu korun navíc. To se v naší zemi ovšem při současném tempu spotřeby ze strany státu „projí“ za jeden a půl dne, přitom obor to citelně zasáhlo.

* Jste tedy proti zadlužování státu.

Princip je v tomto směru přece jednoduchý. Nemohu „sníst“ více, než vyprodukuji. České republice hrozí zhoršení kreditu na finančních trzích, zhoršení takzvaného ratingu. Pokud by se kvůli horšímu ratingu zvýšily úroky ze státních obligací, zvedne se zátěž státního rozpočtu o 10miliard korun. A že se říká, že zadlužení státu ve výši 35 procent hrubého domácího produktu je bezpečné. Není. Rozhodující je důvěra investorů a ta se odvíjí od tempa zadlužování a jeho struktury. Oba faktory jsou dnes zcela špatné.

* Tak to bychom s tím v Česku měli něco dělat...

Nelze přece projídat peníze. Jinak půjdeme cestou Řecka, Portugalska, Itálie, Španělska a dalších zemí, jejichž státní finance nejsou ve zdravé kondici. Řada zemí zkrachovala i při mnoha menším zadlužení, než máme dnes my!

* Tak si pojďme raději dát zase pivo… V tomto směru jsou Češi znalci.

Češi se považují za znalce piva. Je pravda, že jsme znalci, ale jen z úzkého úhlu pohledu - z pohledu spodně kvašených ležáků. Na světě je jinak obrovské množství různých piv: pšeničná, kořeněná, mnohostupňová, černá, světlá, polotmavá, zázvorová, ovocná a tak dále a tak dále. Češi jsou znalci úzkého spektra piva.

* Kam do zahraničí by si podle vás rozhodně měli zajet milovníci piva?

Například Belgie má mnoho druhů a značek. Jsou mezi nimi i ovocná piva, kterými jsme se v Humpolci nechali inspirovat, když jsme připravovali nealkoholický osvěžující nápoj Švestka. Vyvíjíme i další druhy takových nápojů.

* Blíží se léto, čas dovolených. Tak se zeptám i vás: kdybyste měl vyrazit na dovolenou po Vysočině, kam by to bylo?

Úplně klidně bych zůstal v Humpolci a odtud vyrážel na túry na horském kole. Doporučuji třeba trasu z Humpolce přes Větrný Jeníkov, Štoky a Okrouhličku. Je to asi 55 kilometrů dlouhá a hodně pestrá vyjížďka. Líbilo by se mi i kolem Nového Města. Na Vysočině je spousta krásných míst.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

STEIGER obmenil vozový park, posilnilo ho 11 ekologických Fabií

Tretinu vozového parku obmenil v týchto dňoch Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Imidž pivovaru posilnilo 11 nových bielych Fabií, so zlatistou pivnou hmotou na karosérii. Celkovo je schválený počas najbližších dvoch rokov nákup 40 nových automobilov tejto značky. Do tohto modelu Fabie si nechal STEIGER ako prvý na Slovensku namontovať splynovače, čo predstavuje nemalú úsporu nákladov. Pivovar ročne usporí cez 200 000 litrov benzínu, čo má významný ekonomický i ekologický prínos. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Náklady na údržbu pôvodného vozového parku prekročili bod zlomu a kúpa nových sa tak stala pre pivovar výhodnejšou. Novy vozový park v STEIGRI nie je demonštráciou finančných zdrojov, je to ekonomicky dobrá voľba. Nový vzhľad pivovarských áut navyše prináša na trh inovovaný odkaz značky. Zlatistá pivná hmota symbolizuje kvalitné klasické pivo a dve jašteričky zasa príslušnosť k regiónu zlatonosných Štiavnických vrchov, v ktorých podľa legendy pomohli objaviť zlato a striebro. Vlastné logo STEIGER predstavuje nositeľa klasicky varených pív na Slovensku. Okrem vlastných značiek STEIGER a STEIN je možné na kapote vidieť aj vidieť aj logá partnerských pivovarov Budvar, Zubr a Litovel, ktorých značky vyhniansky pivovar na Slovensku distribuuje. Biela Fabia so zlatou pivnou hmotou tak pôsobí decentne a sviežo a zároveň vyzdvihuje ergonomické krivky karosérie“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že aj vozový park je významnou súčasťou reklamy a tvorby imidžu pivovaru a je plne v súlade s radikálnymi zmenami, ktorými značka STEIGER prešla od roku 2006. Navyše kúpa ekologickejších áut je plne v súlade s ďalšími ekologickými opatreniami pivovaru, ktoré sa realizujú v tomto období.

V máji tohto roku prišiel Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, s novou plechovkou pre 12-stupňové pivo STEIGER GOLD. Sľubuje si od nej rovnaký úspech u zákazníkov ako od predchádzajúcej inovácie plechovky pre 10-stupňové pivo STEIGER CLASSIC. Rovnako v máji 2010 začal STEIGER expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše.

,,Koncom minulého roka sme dokončili dva roky trvajúcu kompletnú obmenu všetkých štandardných P.O.S. (points of sale) materiálov, ktorým teraz dominuje motív dvoch jašteričiek, ktoré nahradili predchádzajúci motív templárov. STEIGER začal túto zmenu v roku 2007, v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradili dve jašteričky. O rok nato sme spustili kampaň so sloganom STEIGER – čisto prírodné zlato“, konštatoval E.Mihálik.

Autorom nového dizajn manuálu bol dizajnér Vladimír Kovařík, M.A. z Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne. Základom rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

História a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. Profilácia značky STEIGER je práve preto založená na príslušnosti k bohatej histórii regiónu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pro letní sezónu připravil Radegast pro své zákazníky příjemnou novinku. V supermarketech se objeví pětilitrový soudek s pivem Radegast Premium. Ten nabídne chuť čepovaného piva v atraktivním, lehkém a ekologickém obalu. Pivo ze soudku lze čepovat spodním ventilem bez nutnosti využití jakéhokoliv dalšího přídavného zařízení.

„Jsem přesvědčen, že pětilitrový soudek osloví naše zákazníky. Je to ideální volba pro setkání s přáteli, ať už jde o grilování či posezení jen tak u piva,“ přiblížil hlavní využití soudku manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Pětilitrový soudek nabízí chuť čepovaného piva bez nutnosti půjčovat výčepní zařízení a vracet KEG sudy. „Pětilitrový soudek je příležitostí přinést si domů ze supermarketu kromě lahvového piva i čepované. Pro zákazníka je to přidaná hodnota, kterou u své oblíbené značky určitě přivítá,“ dodal Pavel Kmínek.

Kromě atraktivního vzhledu a nízké váhy obalu má soudek i ekologickou přednost. Je totiž vyroben z plně recyklovatelného materiálu a zbytečně tak nezatěžuje životní prostředí.

Předpokládaná cena pětilitrového soudku s pivem Radegast Premium je 269 Kč. K zakoupení bude ve většině prodejen, kde jsou spotřebitelé zvyklí nakupovat Radegast v lahvích či plechovkách. Jeho prodej není časově omezen.

Upozornění sládka pivovaru Radegast: pivo v načatém soudku neskladujte, kyslík působící na pivo při kontaktu se vzduchem postupně snižuje jeho kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zaměstnanci vyškovského pivovaru již delší dobu tušili, že to s ním nevypadá dobře. Zpráva o tom, že končí, je ale nakonec přece jen zaskočila. Přišla minulý čtvrtek, den před volbami, a dva dny před oslavami 330. výročí pivovaru.

O tom, že se ve Vyškově přestane vařit pivo, rozhodla minulý čtvrtek valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary. A padlo i rozhodnutí, že z třiatřiceti zaměstnanců jich čtyřiadvacet dostane výpověď a od poloviny roku zůstane v pivovaru jen likvidační tým.

Stoprocentním akcionářem pivovaru je ministerstvo zemědělství, tedy stát. A v posledních třech letech se v něm několikrát vyměnilo vedení. Podle mluvčí ministerstva Dity Vrbové není zadlužený, ale prohlubuje se jeho ztráta, která již činí 30 milionů korun. A jeho tržby jsou malé, v loňském roce dosáhly 34 milionů korun.

Předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeněk Řehák tvrdí, že nebylo jiné řešení. „Čekalo se, že nové vedení vykročí lepším směrem. Co se mělo zachránit, se ale spíš ještě zhoršilo,“ uvedl. Podle Řeháka podstatnou vinu na loňském propadu produkce má také výpadek exportu.

Zaměstnanci však konec pivovaru vnímají trochu jinak. „Nehospodařilo se tady dobře. Pivovar třeba kupoval předražené pivní tácky i slad,“ uvedl jeden z nich a dodal, že představenstvo ho ve skutečnosti nechtělo zachránit, ale potopit. „I to rozhodnutí těsně před volbami je podezřelé, jako by se obávali změny na ministerstvu a chtělo si zajistit alespoň to, že když pivovar nebude dál spravovat, tak ho bude alespoň likvidovat,“ dodal.

Zpráva o tom, že pivovar končí, přišla paradoxně dva dny před plánovanými oslavami na počest jeho založení. „V první chvíli se nám slavit ani nechtělo. Proč bychom měli, když nás odpískali? Abychom tady stáli jako trubky? Nakonec jsme si ale řekli, že když to musíme ukončit, tak se ctí,“ uvedl na sobotní oslavě jeden ze zaměstnanců pivovaru, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Zánik pivovaru s tradicí delší než tři století se nelíbí i některým místním obyvatelům. Na oslavě kolovala petice za jeho zachování. „Myslíme si, že za stav pivovaru je odpovědné ministerstvo zemědělství. Místo, aby zajistilo schopné manažery, připustilo, aby se pivo vytrácelo z restaurací i obchodů,“ uvedla za petiční výbor Hana Dostálová.

Že byl stát špatným správcem pivovaru, již dříve kritizoval i bývalý majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. „Do hospodaření podniku mluví v tomto případě i úředníci, kteří o podnikání nic nevědí a především nejsou za to právně i trestně odpovědní,“ řekl Fusek.

Ministerstvo zemědělství se sice v posledních měsících snažilo krachující pivovar pronajmout, ale s žádnou společností se na tom nakonec nedohodlo. A tvrdí, že prodat ho nemůže, dokud nebudou vyjasněné církevní restituce. Část pozemků totiž patří olomouckému arcibiskupství, které tady kdysi pivovar postavilo a provozovalo.

„Za stav je odpovědné ministerstvo zemědělství. Připustilo, aby se pivo vytrácelo z restaurací i obchodů.“

Zprávy iDnes.cz | Autor: Helena Vaculová

„Do pivovaru Dalešice se vždy moc těším. Je to zvláštní místo. Tiché a klidné jak Velehrad. A s nejlepší kuchyní, co znám. Moc si vždycky přeji, abych tam mohl déle pobýt, tak milé je tam všechno. Připadá mi, že každou chvíli vyjde paní správcová a zavolá na Pepina. Já si nic lepšího nemůžu přát,“ napsal Václav Vrabec jako dovětek svého hlasování v soutěži 7+1 NEJ Třebíčska.

Zařadil se do zástupu dalších 228 příznivců Postřižinského pivovaru. „My jsme samozřejmě nesmírně rádi, že jsme v anketě uspěli, že k nám lidi rádi jezdí a tímto způsobem nám přízeň vracejí,“ reagoval na výsledek marketingový manažer Pivovaru Dalešice Petr Voneš.

Když sem režisér Jiří Menzel počátkem 80. let zavítal, okamžitě věděl, že konečně našel ideální místo pro připravovaný film. V Dalešicích se přestalo vařit pivo v roce v roce 1977, filmaři tak měli naprosto volné pole působnosti v zachovalých dobových kulisách. Využili jich jak se patří.

Je zajímavé sledovat, jak filmový pivovar žije svůj příběh dál. Současným majitelům, kteří jsou architekti, se podařilo z chátrajícího venkovského stavení postupně od roku 1999 vykřesat živé místo s nádechem nostalgie zašlých časů. Vaří tu výborné pivo, místní česká kuchyně je vyhlášená, funguje tu hotel, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, jako první na Vysočině tu půjčují elektrokola a kulturní akce zde běží jedna za druhou. Ročně v Dalešicích uvaří čtyři tisíce hektolitrů piva podle starého pivovarského zákona. Ten káže: „Smí se použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno, ani z něj nic odebíráno.“ Zásobují jím restaurace od Jihlavska po Brno.

Děkujeme Vám

Anketa byla úspěšnější, než naše redakce na počátku doufala. Na webových stránkách jasně převládla návštěvnost pozitivní části hlasování nad tou o Ostudu Třebíčska. Přáli jsme si, abyste se Vy, naši vážení čtenáři, na chvíli zastavili a zamysleli, kolik dobrého je v tomto malebném koutu naší země. Skladba sedmi vítězů je jistě subjektivním obrázkem, ale vypovídací hodnota se jí upřít nedá. Přírodní krásy vedle stavebních unikátů a k nim dvě fajn akce, to vše korunované místem plným živoucí historie. A tak to má být. Děkujeme Vám!

Ostudou je František Ryneš

Když jsme anketu vyhlašovali, mnoho tipů na Ostudu Třebíčska naše redakce čtenářům nedávala. Bylo na nich, co „přihodí“ do banku negativ zdejšího regionu. Na webových stránkách se strhla poměrně zajímavá diskuze, bylo vidět, že název budí emoce. A tak ke špatné silnici v Lesonicích, dopravní situaci v Třebíči či legendární skládce v Pozďátkách si čtenáři vynutili připojit mimo jiné jméno František Ryneš.

Novinář Ryneš tak budí pozornost i poté, co opustil svůj domovský list Horácké noviny. Nakonec postupně nasbíral 71 hlasů na webu a jeden mu poslal čtenář z Třebíče poštou.

František Ryneš nikdy nepsal „šedě“. Neostýchal se věci, které mu vadily, ostře pojmenovat. Jak dalece byly jeho soudy objektivní a vyvážené, to je na diskuzi. Ale jak vidno, lidé si jej pamatují a leccos mu nezapomněli.

Vítězové 7+1 NEJ

7 NEJ

1. Pivovar Dalešice 229

2. Bazilika sv. Prokopa Třebíč 82

3. Bláznivý týden v Zárubicích 78

4. Hadcová step Mohelno 66

5. Sokol Třebíč (čarodějnice) 34

6. Wilsonova skála 32

7. Zámek Police 20

OSTUDA

novinář František Ryneš

Dalešický důchodce Bohumil Krejča rád vysedává na lavičce v Dalšickém pivovaru. Zná jej jak své boty. Dělával zde kdysi mistra, stejně jako jeho táta. A účastnil se celého natáčení Postřižin, o čemž zvědavcům rád vypráví.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka a foto: Hana Jakubcová

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje péči o turisty a nabízí jim širokou paletu služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Lidé se při nich seznámí s tajemstvím výroby světlého ležáku Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. Pro plnoleté návštěvníky z Česka i zahraničí je připravena ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Prohlídku pivovaru je možné ukončit vychutnáním sklenice dokonale ošetřeného piva a pochoutek z tradiční české kuchyně ve stylové pivnici „Budvar“ přímo v areálu pivovaru nebo ve známé restauraci „Masné krámy“.

V budoucnosti uvažuje Návštěvnické centrum o zavedení významné technické novinky - přenosného audio-průvodce, který bude k dispozici v několika jazykových mutacích, například v maďarštině, polštině nebo holandštině. Další aktualitu představila Pavlína Kaňková, vedoucí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru: „S ohledem na velký zájem turistů o nákup sklenic a dalších suvenýrů s naším logem jsme se rozhodli, že v nejbližší době spustíme prodej těchto upomínkových předmětů po Internetu.“

Návštěvnické centrum během letošního února a března připravilo akční nabídku, kdy měli návštěvníci vstup každou sobotu zdarma. Každý z nich získal kupon na pětilitrový soudek piva Budweiser Budvar, pokud přivede na prohlídku pivovaru do konce srpna další čtyři lidi.

Vysoký zájem o prohlídky Budějovického Budvaru potvrzují výsledky loňského roku. Výrobní prostory pivovaru si v roce 2009 prohlédlo celkem 41 341 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Pokud použijeme příklad z jiné oblasti, návštěvníci by dokázali naplnit kapacitu českobudějovické Budvar Arény takřka sedmkrát. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Zájem turistů o prohlídky se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 navštívilo pivovar jen 21 tisíc lidí.

Návštěvnické centrum má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, přičemž v lednu a únoru je zavřeno v neděli a pondělí. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem či e-mailem. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) se zájemci mohou ve 14 hodin zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. O veškeré hosty Návštěvnického centra se stará tým dvanácti průvodců a čtyř recepčních. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budejovickybudvar.cz/navstevnicke-centrum/informace-pro-navstevniky.html

Exkurze v pivovaru

Prohlídky výrobních prostor pivovaru vedou profesionální průvodci s podrobným výkladem v češtině a dalších šesti světových jazycích. Součástí prohlídky je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku. Prohlídka trvá cca 60 minut a je určena pro skupiny 5 až 50 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat. Pod vedením průvodce se návštěvníci mohou seznámit s tajemstvím výroby originálního ležáku Budweiser Budvar. To spočívá především v použití nejkvalitnějších surovin (moravského sladu, hlávkového žateckého chmele a vody z artéských studní) a v pečlivém dodržování tradičního výrobního postupu pod dohledem zkušených sládků.

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“ představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. Historie města i pivovaru ožívá na velkoplošných obrazovkách, v hologramech a při trojrozměrných projekcích. V kleci těžebního výtahu se návštěvníci virtuálně dostávají do hloubky 300 metrů pod zemský povrch. V expozici na ně dýchne atmosféra doby založení města, nahlédnou do života ve středověkém právovárečném domě, prožijí celou historii Budějovického Budvaru a seznámí se i s pozadím právních sporů o ochranné známky. Komentář je k dispozici v pěti jazycích. Prohlídka trvá 50 minut a je určena pro skupiny jedné až 24 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě ukončil před několika dny sladovnickou kampaň. Díky ní disponuje v tuto chvíli šesti set tunami vlastního kvalitního sladu. Při vaření piva ho bude zpracovávat do prvních podzimních měsíců letošního roku.

„Sladovnu tvoří dvě humna nad sebou o ploše několika stovek metrů. Ječmen, který nakupujeme výhradně od producentů z Vysočiny, se namočený rozprostře na humnech v optimální vrstvě a posléze se zhruba týden reguluje jeho klíčení při teplotách do patnácti stupňů. Jakmile se v zrnech rozjedou ty správné enzymatické procesy, přichází na řadu sušení a další, teď už nežádoucí klíčení ječmene, se zastaví. Po vysušení putuje slad do sila, kde je uskladněn a odkud je také distribuován,“ nastínil technologický postup ředitel Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě Jiří Hušek.

Sladovna je pro havlíčkobrodský pivovar, a samozřejmě pro piva, která vaří, mimochodem pod prestižní značkou České pivo a Regionální produkt Vysočiny, velkou devizou. Ne vždy tomu ale tak bylo.

Bez klimatizace to nepůjde

„Sladovna byla integrální součástí pivovaru po dlouhá léta. V roce 2004 byl nicméně, a to z ekonomických důvodů, její provoz pozastaven. Nákupní ceny sladu byly totiž v té době velice nízké a provoz sladovny nebyl rentabilní. O čtyři roky později se ale situace na trhu diametrálně změnila, a proto jsme se rozhodli už slad nenakupovat. Sladovnu jsme opětovně uvedli do provozu na podzim roku 2008,“ poznamenal Hušek. Současně připustil, že sladovnu bude nutné zmodernizovat. „Teď jsme odkázáni na počasí a sladovat můžeme jen v době, kdy teploty nepřesáhnou zmíněných patnáct stupňů.

Uvažujeme proto, že provoz doplníme o klimatizaci. Půjde o investici za zhruba do milionu korun,“ pokračoval Hušek.

Vzhledem k tomu, že se Měšťanskému pivovaru v Havlíčkově Brodě daří zvyšovat celkový výstav, v roce 2009 dosáhl 83 tisíc hektolitrů, bude investice do sladovny nezbytná a z pohledu ekonomiky strategická, neboť v havlíčkobrodském pivovaru plánují v horizontu tří let dosáhnout hranice 100 tisíc hektolitrů.

V prvním čtvrtletí letošního roku uvařil havlíčkobrodský pivovar více než sedmnáct tisíc hektolitrů piva. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená navýšení o sedm procent. Nosným produktem zůstávají i před nastupující letní sezonou piva ležáckého typu. „Tento vývoj nás samozřejmě velmi těší. Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii zaznamenali šestiprocentní růst, přičemž právě v gastronomii je pokles spotřeby piva nejvyšší. Hostinští se nyní snaží řešit pokles návštěvnosti a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky jim často přiláká další hosty,“ konstatoval Hušek.

V současné době se havlíčkobrodská piva točí na šesti stech místech. Úspěch mezi zákazníky zaznamenal i nový způsob balení jednotlivých druhů piv ve skle. Ta jsou nyní k dostání v praktických multipacích. Vedení havlíčkobrodského pivovaru v současné době také zvažuje, zda nerozšíří svůj tradiční sortiment o nealkoholické pivo.

V závěru se ještě ředitel Hušek zmínil o nadcházejících tradičních pivovarských slavnostech, které se uskuteční v sobotu 26. června. „Vzhledem k tomu, že náměstí je uzavřené, uskuteční se naše slavnosti v areálu pivovaru. Připraveni jsme i na případnou nepřízeň počasí. Návštěvníci by našli zázemí právě v prostorách naší sladovny,“ řekl ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Podle informací HN už pivovar nebude nakupovat další suroviny. Výpovědi pro zaměstnance jsou už připravené.

Valná hromada státem ovládané společnosti Jihomoravské pivovary ve čtvrtek rozhodla o utlumení činnosti svého jediného provozu - Pivovaru Vyškov. Z celkem 33 zaměstnanců bude 24 propuštěno. Od poloviny roku zůstane v pivovaru, který se loni při tržbách necelých 34 miliónů propadl do ztráty téměř 30 miliónů korun, jen "likvidační tým“.

Paradoxem je, že ve Vyškově se v podstatě rozhodlo o konci výroby piva dva dny před sobotními oslavami 330. výročí založení zdejšího pivovaru. Slibovaná muzika, nabídka občerstvení, všech druhů piv a originálních upomínkových předmětů se tak pro pivovar stává labutí písní.

Podle Dity Vrbové, mluvčí ministerstva zemědělství, které je stoprocentním akcionářem podniku, se nejedná o insolvenční řízení, pivovar není zadlužený. Roky ale kumuluje ztrátu do obrovských rozměrů, během posledních tří let se vystřídalo několik ředitelů a žádný z nich nedokázal zabránit každoročnímu propadu výroby o tisíce hektolitrů. Hrozilo, že pivovar nebude mít letos ani na úhradu energií či nákup surovin.

"Ministerstvo zemědělství schválilo ke dni 30.6.2010 útlum činnosti pivovaru spojený s propouštěním zaměstnanců,“ uvedla nyní pro HN mluvčí resortu.

Předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeněk Řehák tvrdí, že nebylo jiné řešení. Zodpovědnost za situaci má ale kromě ředitele, který v dubnu po několika měsících ve funkci skončil, i on sám.

"Čekalo se, že nové vedení vykročí lepším směrem. Ale co se mělo zachránit, se spíš ještě zhoršilo,“ přiznává. Tvrdí, že podstatnou vinu na loňském propadu produkce z víc jak 33 tisíc hektolitrů na 24,5 tisíce má výpadek exportu.

Výstav pivovaru ale o tisíce hektolitrů klesal i v předchozích letech. Před osmi lety se ve Vyškově vařilo téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Pivovar zažívá i i velký propad tržeb, ve ztrátě byl už několik let, ta předloňská ale činila "jen“ 9,7 miliónu korun.

Valná hromada sice schválila záměr pronajmout jednotlivé nemovitosti, technologii i další movité věci, ale je zřejmé, že o udržení výroby nejde. Podle informací HN už pivovar nebude nakupovat další suroviny. Výpovědi pro zaměstnance jsou už připravené. "Je to tragický důsledek neschopnosti státu a vedení společnosti. Vydávaly se kromě toho i obrovské sumy na věci, které na zlepšení situace neměly vůbec vliv,“ říká anonymně zdroj, který je podrobně seznámený s ekonomickou situací pivovaru.

Například zhruba na milión korun podle neověřených informací vyšlo letos výběrové řízení na pronájem pivovaru, který stát nemůže vzhledem k uplatněným církevním restitucím prodat - do finále tendru však nepodal nabídku žádný zájemce.

"Vyškov je pivovar s obrovskou tradicí a v poslední době i kvalitním pivem. Doplatil na nedořešení církevních restitucí. Nebyl majitel, který by mu dal perspektivu a strategii,“ hodnotí situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 miliónu hektolitrů proti necelým 25 tisícům hektolitrů v končícím Vyškově. Budvaru i přes celkový šestiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Nejen zavedené značky, ale i parta Petra Nováka z Ostravy nebo Libora Procházky z Karviné může mít své vlastní logo a to používat na svých trikách, půllitrech či třeba rezervačce na svém oblíbeném stole v hospodě. Umožní jim to marketingová aktivita pivovaru Ostravar „Fandíme místním partám“.

Týden poté, co značka Ostravar představila své nové logo, začíná vyzývat spotřebitele na severní Moravě, kteří se pravidelně setkávají se svými přáteli u piva, aby si také vytvořili své.

„Pití piva v hospodách v Moravskoslezském kraji je záležitostí part a nikoliv jednotlivců. Napadlo nás, že bychom mohli posílit jejich identitu,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý.“Logo a název patří k partám odjakživa a přitom není důležité, jestli chodíte s kamarády po horách, hrajete profesionálně šipky nebo jen společně zajdete na pivo po práci na kamarádově chatě,“ dodává Útlý.

Party kamarádů od Českého Těšína po Krnov dostávají v květnu díky Ostravaru šanci navrhnout si logo své party, to celé nakreslit na speciálně vytvořené prostírání, které najdou ve stovkách hospod nebo v tisku. Tyto návrhy pak stačí do konce června vhodit v hospodách Ostravaru do označeného boxu. „Pro členy 300 vybraných part vyrobíme trika, půllitry, rezervační stojánky na stůl a samolepky s jejich vlastním logem ,“ říká Útlý.

Aktivitu podpoří v květnu regionální kampaň kombinující outdoor média, print a rádio. Autorem aktivity i kampaně je word of mouth marketingova agentura Outbreak.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Beskydskou Ráztoku ovládne v sobotu 29. května již posedmé Radegastův rej. Návštěvníci se mohou těšit na rockovou kapelu Citron, imitátora Zdeňka Izera, adrenalinové atrakce, ukázky řemesel, vystoupení siláka „Golema“ Richtera a dobře vychlazený Radegast.

V rámci Radegastova reje proběhne i finálový souboj soutěže, jehož vítěz vyhraje tři dny tvrdé práce. Za to získá odměnu 100 tis. Kč za den. Program startuje ve 13 hod. a vstup na akci je tradičně zdarma.

„Radegastův rej už tradičně otvírá léto v Beskydech. Nevyzpytatelné počasí, nádherné prostředí uprostřed hor a netradiční program dodává reji mimořádnou atmosféru,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na letošním Radegastově reji vystoupí kapela Citron a revivaly Kabátu, Teamu a Horkýže slíže. Chybět nebude Radegast Adrenalin park, jehož součástí je aréna pro kohoutí zápasy, lezecká stěna a mnoho dalších atrakcí. Připraveny jsou ukázky tradičních řemesel a obří klouzačka.

Vrcholem Radegastova reje bude finálový souboj soutěže „Hledáme chlapa na tvrdou práci.“ Jeho vítěz bude tři dny pracovat, aby za každý odpracovaný den získal 100 tis. Kč.

Program Radegastova reje startuje ve 13 hod. Chybět nebude dobře vychlazený Radegast a spousta jídla. Vstup je zdarma.

Zdroj: i-Region.eu

Budějovický Budvar, národní podnik, získal nejvyšší ocenění v prvním ročníku nového mezinárodního reklamního festivalu PIAF. Budějovický Budvar obdržel ocenění za kampaň na pivo Pardál ve dvou kategoriích.

Další velký úspěch si připisuje populární reklamní kampaň pivovaru Budějovický Budvar na pivo značky Pardál. Televizní spot na pivo „vyladěné samotnými pijáky“ zvítězil v kategorii Pivní reklama (Best Beer Ad) na mezinárodním festivalu PIAF v Praze. Reklamní kampaň na značku Pardál dále obdržela stříbro v kategorii Kampaň na tomto festivalu.

„Zlato získané ve speciální pivní kategorii nás těší o to více, že spot Pardál o něj bojoval v silné konkurenci šestadvaceti pivních reklam z celého světa a že porota se rozhodla v této kategorii udělit pouze jedno ocenění. Zároveň je pro nás dalším potvrzením toho, že volba netradiční komunikace s aktivním zapojením spotřebitelů je správná,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Stejný spot na pivo Pardál získal i další prestižní hodnocení. Byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě v říjnu 2009. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Uvedeného ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Na 16. ročníku mezinárodního festivalu reklamy a komunikace „Golden Drum 2009“ ve slovinské Portoroži získal „Silver Drum“ (Stříbrný bubínek) v kategorii „Film – alkoholické nápoje“. Festival v Portoroži patří mezi významné evropské akce – v loňském ročníku soutěžilo celkem 2474 reklamních prací. Podrobné informace o festivalu najdete na www.goldendrum.com.

V březnu 2010 byly v Praze vyhlášeny výsledky prestižní soutěže reklamní kreativy za rok 2009 – Louskáček 2009. V konkurenci 353 přihlášených prací se výrazně prosadily reklamní aktivity spojené se značkou Pardál. Spot na pivo Pardál získal zlatý Louskáček v nejsledovanější kategorii „Televizní reklama“ a stejné ocenění si odnesla i celá reklamní kampaň Pardál. Navíc obdržel televizní spot Pardál i Grand Prix – cenu udělovanou vůbec nejlepší přihlášené reklamě. Budějovický Budvar, n. p. byl zároveň vyhlášen „Klientem roku“, tedy zadavatelem, který nejvíce podporuje původní a originální českou reklamní kreativní tvorbu.

V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007. Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál obdržel ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili série řízených degustací. Více než 300 pijáků mělo možnost ovlivnit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, celostátní distribuce začala na Nový rok 2008. O oblibě tohoto piva svědčí skutečnost, že během necelých tří let se ho prodalo téměř půl miliónu hektolitrů (467 789 hl).

Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, jímž vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu takzvaných „jedenáctek“.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

12.června 2010 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice již 18. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční na téma dobrovolní hasiči a hasičství.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se toto výjimečné a potřebné povolání vykonává. Pro diváky je připravená výstava hasičské historické techniky a další ukázky s tímto řemeslem spojené.

Kromě pestré přehlídky dobrovolných hasičů a jejich techniky mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory Velkopopovického pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera. Celým dnem bude provázet neméně známý moderátor a herec Zdeněk Podhůrský. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „Florián“, který bude mimo jiné k získání také opět zdarma jako vloni prostřednictvím kupónu v týdeníku Květy.

Hudební program

Na důkaz toho, že jde značka Velkopopovického kozla s dobou, se slavnosti Kozla letos uskuteční v duchu české populární muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009, moravští 05 &Radeček. Jako třešnička na dortu bude vystoupení Richarda Krajča se svou kapelou Kryštof nebo Ivana Mládka, který přijede roztančit popovické publikum. Diváci se dále mohou těšit na zpěvačku Ivu Marešovou nebo hvězdnou Věru Špinarovou či písničkáře Jaroslava Uhlíře.

Vstupné na akci je tradičně zdarma.

Zdroj: Fan-Tom.cz

Nevlídné počasí pracovního týdne se umoudřilo, a tak se mohl v sobotu 22. května otevřít areál náchodského pivovaru. Den s Primátorem připravil pro více jak 4000 návštěvníků bohatý program plný hudby, pití a zajímavých soutěží.

Hned v úvodu čekala na první příchozí mladá skupina Skapollo, která jakoby předurčila veselou a uvolněnou atmosféru celého dne. K občerstvení byl k dostání samozřejmě široký sortiment piva PRIMÁTOR včetně limonád pro nejmenší.

Na vystoupení dnes již kultovních umělců, skupiny Yo Yo Band a Jaroslava Uhlíře, byl areál zcela zaplněn a mohla se tak naplno rozjet bohatá tombola. Ve dvě hodiny odpoledne se na pódium chystala dnes u nás pravděpodobně nejpopulárnější skupina Nightwork, během jejichž vystoupení bylo v areálu doslova nabito. Nakonec to potvrzují i slova manažerky projektu Veroniky Jansové: „Největší nápor jsme pocítili před kapelou Nightwork, která na podiu předvedla úžasnou show. Velký ohlas měl ale také hned na začátku Jaroslav Uhlíř, který celý areál svými písničkami rozezpíval“.

Atmosféra byla vskutku jedinečná, diváci mohli mezi přestávkami jednotlivých kapel sledovat například degustaci vybraných druhů piv PRIMÁTOR dobrovolníky z řad publika. Program tak krásně probíhal za doprovodu hudebních skupin Mandrage, Heebie Jeebies nebo Tři Sestry revival banda. Po nezapomenutelném vystoupení Xindla X se moderátoři rozloučili se všemi účastníky Dnu s Primátorem a areál mohl být uzavřen. Návštěvníky přivítá zajímavým programem opět příští rok.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Ani se změnou majitele Pivovar Černá Hora na Blanensko nezanevřel. Jen trojspolek Blansko, Boskovice a pivovar nějak pokulhává.

Piva i limonády k občerstvení na sportovních a kulturních akcích na Blanensku ano, zásadní finanční podpora na jejich pořádání ne. Stejně jako v předchozích letech, i letos, bude Pivovar Černá Hora přispívat sportovcům a kulturním příznivcům na Blanensku. O rozdělení výdajů na tři rovné díly si však města Blansko a Boskovice budou moct nechat jen zdát.

„Bohužel to zatím nevypadá, že by spolupráce Pivovaru Černá Hora s Blanskem a s Boskovicemi mohla být na tak vysoké úrovni jako v minulých letech. Přestože bychom si to přáli, ještě jsme ani nedostali příležitost se se zástupci pivovaru sejít a domluvit se,“ přiblížila blanenská starostka Jaroslava Králová.

Pivovar Černá Hora změnil od prvního dubna letošního roku svého majitele. Stal se součástí pivovarnické skupiny K Brewery, která v něm měla podíl už od roku 2007. Masivní finanční pomoc pivovaru Blansku a Boskovicím však skončila už dříve. „Letos poprvé se s námi Pivovar Černá Hora nepodílel na veletrhu cestovního ruchu Regiontour, který byl v lednu. Stánek jsme museli zaplatit sami, byl proto menší a skromnější,“ vysvětlila Králová.

Trojspolek trvá

Podle blanenské starostky však trojspolek Blansko, Boskovic a Pivovar Černá Hora trvá doposud. „Naše dohoda stále nebyla zrušena, i když už určitě neplatí v takové míře jako kdysi. Ale donesly se ke mně zprávy, že i noví majitelé se na akcích na Blanensku podílet budou,“ doplnila Králová.

To potvrzuje i Radek Pavlík z Oddělení marketingu pivovaru. „Spolupráce pivovaru na sportovních i kulturních akcí v regionu stále pokračuje. Podporujeme například fotbalová mužstva v Blansku, v Boskovicích, v Černé Hoře a v dalších obcích. A jako každý rok, i tento, se podílíme na biketrialových závodech,“ vypočítával Pavlík.

Pivovar Černá Hora přispívá na závody biketrialu už léta. A bude i letos. „Naštěstí nás pivovar nepřestal podporovat ani v tomto roce. Částku padesát tisíc, kterou nám věnuje, rozdělíme mezi reprezentanty a pořadatele jedenácti závodů po celé republice,“ uvedl manažer biketrialu Radim Kakáč.

ČTĚTE TAKÉ: Na výšlap do pivovaru se vydalo 724 majitelů zámků

„Nezapomínáme ani na města. Podíleli jsme se třeba na zahájení turistické sezóny na Blanensku a chystáme se jako vždycky pořádat i pivní pouť,“ doplnil Pavlík.

S občerstvením od pivovaru na svých akcích tak počítají třeba v Kunštátě. „Pivovar s námi nepřestal spolupracovat. O finanční podporu ho nežádáme, ale nápoje nám dodal například na oslavě devadesátin Ludvíka Kundery a o pomoc ho požádáme také při pořádání tradičního hrnčířského jarmarku,“ prozradil kunštátský starosta Pavel Göpfert.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová

Za ryzím pivem z hor se letos vydalo 1543 lidí

V pořadí již 13. Pivovarskou čtvrtku provázelo deštivé počasí, které komplikovalo i její přípravy. Vynaložené úsilí se nakonec přece jen vyplatilo, což potvrdil počet účastníků, kteří se vydali na celkem 6 tras, připravených ve spolupráci Klubem českých turistů. Pivovarská čtvrtka je ojedinělou akcí v rámci celé republiky a ideální příležitost vyrazit do přírody nejen pro všechny milovníky turistiky, ale i dobrého piva.

Největší zájem byl tradičně o nenáročné trasy v délce 10 km přes Nový hrad a 12 km kolem Zámečku. Na obě se startovalo z pivovaru Holba, kde se sešlo celkem 949 turistů. Těm, kteří chtěli mít v nohách více kilometrů, se nabízely tůry od 16 do 22 km, všechny krásnou přírodou. I když bylo hodně mokro, trasy byly schůdné, takže je všichni zdárně absolvovali. Za svůj výkon si zaslouží zvláštní uznání nejstarší účastník pochodu pan Jan Aust ze Šumperka, který na čtvrtku vyráží pravidelně a letos oslaví 88 let. Tímto přejeme hodně zdraví a další desítky našlapaných kilometrů.

„Pivovarskou čtvrtku absolvujeme pravidelně, letos je to náš devátý ročník. Přece to nevzdáme kvůli počasí. Místy je hodně bláta, už se těšíme do pivovaru na to naše oblíbené,“ řekl nám za pochodu pan Mirek ze Šumperka, který vyrazil na nejdelší trasu s manželkou i přáteli.

První absolventi pochodu se sešli v pivovaru už kolem poledne, kde je vítala skupina Holátka. Na programu byly exkurze do pivovaru a tombola se zajímavými turistickými výhrami. Všichni startující dostali mapu s trasou, poukázky na občerstvení a kupon do tomboly. V cíli je pak čekal pamětní list a originální sklenice z limitované série.

Zdroj: Holba.cz

Všichni příznivci rockové hudby a zlatavého moku si opět po roce přišli na své. Již poosmé se na dvoře pelhřimovského pivovaru uskutečnil tradiční festival tvrdé hudby Poutník fest.

Oproti předchozím ročníkům pozvané skupiny malinko přitvrdily. Na pódiu se vystřidaly takové stálice rockového nebe, jakými jsou Alkehol (na snímku), Rockson, Aleš Brichta band či Judas Priest revival. I díky pěknému počasí diváci zaplnili pivovarský dvůr téměř do posledního místečka.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Martin Tkadlec

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě si i nadále podrží majetkovou účast v hokejové společnosti HC Rebel. Potvrdil to ředitel pivovaru Jiří Hušek.

„S novým vlastníkem hokejového klubu jsme se už sešli. Nabídka na odkup našeho balíku akcií při tomto jednání nepadla,“ řekl Hušek. Znamená to, že pivovar bude havlíčkobrodský hokejový klub vlastnit i nadále z deseti procent.

Dalším konkrétním výstupem z jednání se zástupci společnosti ŽSD byla i nabídka jednoho místa pro brodský pivovar v představenstvu společnosti HC Rebel. „Zatím jsme si ponechali lhůtu na rozmyšlenou,“ konstatoval Hušek.

Ten jednoznačně přivítal i rozhodnutí ŽSD Brno ponechat brodskému hokejovému klubu tradiční název HC Rebel. „Nezastírám, že to má pro nás velký význam. Kromě toho vyšli noví majitelé tímto krokem vstříc i celé fanouškovské obci v Havlíčkově Brodě,“ uzavřel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek