„Silný dolar? To byl problém před dvěma lety,“ tvrdí majitel sklárny a minipivovaru František Novosad. Podle něho už nyní vyjde zcela nastejno, zda se americká měna prodává za 19 nebo 20 korun. Proč je v klidu, zatímco jiní vývozci si zoufají?

Novosadovi se podařilo přesvědčit odběratele, že musí kupovat dráž, a on se tak dostal na stejné ceny, za které prodával v době, kdy stál dolar přes třicet korun. „Asi patřím mezi výjimky,“ uvědomuje si Novosad. „Byl jsem hodně tvrdý. Řekl jsem, že buď mi zaplatí požadovanou cenu, nebo jim už neprodám ani skleničku,“ vzpomíná podnikatel z krkonošského Harrachova. Zároveň si začal vynahrazovat ztráty způsobené slabým dolarem jinde. Jeho sklárna a minipivovar se staly turistickou atrakcí a v loňském roce je navštívilo na 50 tisíc lidí. „A letos toto číslo určitě překonáme,“ očekává Novosad.

Před několika lety však zažíval krušné časy. Tři roky po sobě byl ve ztrátě, jeho zboží se stávalo pro zahraniční odběratele stále dražším, navíc mu narůstala čínská konkurence, proti níž nemohl bojovat nízkými cenami. „S Američany byla těžká řeč. Ať řekl člověk jakoukoliv cenu, vždy chtěli dát maximálně třetinu,“ vzpomíná Novosad.

Nakonec však přinutil odběratele přistoupit na jeho podmínky a do zámoří vyváží 40 procent své produkce za zhruba jeden a půl milionu dolarů. Stejné množství jde do dalších, především evropských zemí, pětina skla se prodá v Česku. „Ale každý druhý kus stejně koupí turisti, takže nakonec také skončí v zahraničí,“ dodává Novosad.

Největší zájem je podle něho v USA o velkoobjemové sklenice na víno, do nichž se vejde i přes litr nápoje. (MF Dnes)