Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)